OSPY 34 C 9/2026-21

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Valešovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro 20 700 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 700 Kč od 21. 5. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím s tím, že její právní předchůdkyně s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. Úroky úvěru měly být spláceny v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka splatných vždy k 15. dni měsíce. Žalovaný však splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou splatnou k datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky upomínkou ze dne datum a upomínkou ze dne datum, na které žalovaný nereagoval. Z toho důvodu žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum. Žalovaný však ničeho nezaplatil. O nároku žalobkyně na zaplacení dluhu z úvěrové smlouvy bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Praha-východ ze dne datum, č. j. spisová značka. Úroky z úvěru měly být původnímu věřiteli hrazeny v měsíčních splátkách částka vždy k 15. dni každého příslušného měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením poskytnutého úvěru včetně sjednaných úroků. Pohledávka z úvěrové smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka částka představuje smluvní úrok 10 % měsíčně z jistiny úvěru částka za období 3 měsíců.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť s tímto postupem oba účastníci vyslovili souhlas (žalobkyně již v návrhu a žalovaný konkludentně dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. s. ř.“, když se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, ve stanovené lhůtě nevyjádřil) a soud dospěl k závěru, že je možné ve věci rozhodnout na základě předložených listin.

4. Z rozsudku Okresního soudu Praha-východ č. j. spisová značka soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy žalobkyně dne datum vyplatila žalovanému částku částka na účet č. č. účtu (uvedený ve smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru) a v souladu s článkem IV. bodem 4.3.b smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru částku částka na účet č. účtu (zjištěno z výpisů z právnická osoba. ze dne datum). Žalovaný se zavázal k úhradě 12 splátek úroku po částka měsíčně splatné vždy k 15. dni měsíce, přičemž s poslední splátkou úroku je splatná rovněž poskytnutá jistina ve výši částka (vyplynulo z předsmluvních informací ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota). Celková částka úvěru (částka) byla splatná do datum. Účastníci si sjednali poplatek částka za každou odeslanou upomínku v případě prodlení žalovaného se splácením úvěru (zjištěno ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota). Ve smlouvě bylo obsaženo ujednání o zápůjční úrokové sazbě 10 % měsíčně, roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (RPSN) činila 213,84 % p.a. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou k datum, na což žalobkyně reagovala a žalovaného dvakrát vyzvala k úhradě této splátky (zjištěno z upomínek z datum a datum). Následně žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého dluhu a žalovaného vyzvala k jeho zaplacení do datum (prokázáno upomínkou a předžalobní výzvou ze dne datum včetně podacího lístku). Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalovaný byl svobodný, neměl děti, nebyl politicky exponovanou osobou, jeho průměrný příjem za poslední 3 měsíce činil částka, jeho náklady na bydlení činily částka měsíčně (pravidelná částka), žalovaný neměl pravidelné finanční závazky, náklady na sázky činily částka měsíčně, splátka poskytovaného úvěru činila částka měsíčně, finanční zůstatek žalovaného byl ve výši částka měsíčně, přičemž žalovaný měl jednorázové závazky (mikro úvěry), a to devět úvěrů u Zaplo v celkové výši částka, dále jeden úvěr u právnická osoba ve výši částka, jeden úvěr u Kamali ve výši částka a čtyři úvěry u FlexiFin v celkové výši částka. Žalobkyně taktéž prověřila systémy: SOLUS, AML a AML / CFT, Insolvenční rejstřík, databázi odcizených dokladů a REPI – registr platebních informací (CRIF), přičemž žalovaný z lustrace vyšel bez záznamu, případně bez negativního záznamu. Podle interní databáze žalobkyně byl žalovaný úvěrovatelným (prokázáno Přílohou č. hodnota - Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne datum; dále výpisem negativních výsledků lustrace v CEE, insolvenčním rejstříku, REPI a registru SOLUS; výpisy z účtu žalovaného u společnosti Fion banka, a.s. za období červen až srpen 2023; výplatní pásky žalovaného vystavené společností právnická osoba za období květen až července 2023).

5. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle § 1813 odst. 1 o. z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, mimo jiné jsou zneužívajícími ujednáními vždy ujednání, která ukládají spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci (srov. § 1814 odst. 1 písm. l) o. z.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že v právním vztahu vystupoval žalovaný jako spotřebitel, řídí se smlouva i příslušnými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. Ze žalobkyní předložených listin se podává, že žalobkyně splnila svou povinnost řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Soud posoudil nárok dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s příslušnými §§ zákona č. 217/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru tak, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr a ten se jej zavázal splácet. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoji povinnost nesplnil, jej žalobkyně zesplatnila. Soud dále posoudil ujednání o úroku z úvěru jako nepřiměřené a zneužívající ujednání. Úrok představuje úplatu za dočasné přenechání určité peněžní sumy a jako každé plnění i toto musí být vyjádřeno v určité výši. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná. Závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru, je její podstatnou částí (Nejvyšší soud, sp. zn. 32 Cdo 3516/2009). V souladu se soukromoprávní zásadou autonomie vůle je přitom smluvním stranám ponecháno na jejich vůli, jakou výši úroku si ujednají, zákon žádnou maximální hranici neurčuje. Musí být však dodržen požadavek přiměřenosti, neboť nepřiměřenou výši úroku považuje soudní praxe za porušení imperativu dobrých mravů (§ 1 odst. 2 na konci věty o. z.). V této souvislosti je nutné poukázat na judikaturu Nejvyššího soudu (sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, 33 Odo 234/2005), podle které je za nepřiměřený úrok zpravidla považován úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Současně připustila, že nepřiměřeným úrokem nemusí být úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, pokud je tento přesah ještě omluvitelný rizikovostí transakce pro poskytujícího, zejména v případech, kdy je smlouva uzavírána mezi fyzickými osobami a dlužníkem je osoba nacházející se v obtížné finanční situaci.

16. V daném případě byl sjednán nominální úrok ve výši 10 % měsíčně, tedy 120 % ročně z dlužné částky a při porovnání s obvyklou úrokovou sazbou poskytovanou bankami takto sjednaný úrok tuto sazbu podstatně přesahuje, a je proto třeba jej hodnotit jako sjednaný v rozporu s korektivem dobrých mravů. Sjednaná výše úroku z prodlení přesahující desetinásobek zákonem stanoveného úroku z prodlení je za zjištěných okolností nepřiměřenou sankcí ve smyslu § 1814 odst. 1 písm. l) o. z. a proto k němu, jako zneužívajícímu ujednání, které zakládá v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalovaného jako spotřebitele podle § 1815 o. z., nelze přihlížet. Z toho důvodu soud podanou žalobu zcela zamítl.

17. O nákladech bylo rozhodnuto podle § 142 o. s. ř. s tím, že žalovanému, kterému by jinak měla být přiznána jejich náhrada, v řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.