OSPZ 7 C 113/2014-722
- Soud:
- Okresní soud Praha-západ
- Spisová značka:
- 7 C 113/2014-722
- Datum rozhodnutí:
- 2021-04-01
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSPZ:2021:7.C.113.2014.1
Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: ISALIS v.o.s., IČ 05720834, sídlem Jankovcova 1518/2, 170 00 Praha 7, insolvenční správce dlužníka S.P.M. Liberec s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0, sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, PSČ 460 07 ⟪LB:lb_002⟫ zastoupený advokátem Mgr. Martinem Vondroušem, se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0, ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, nar. Datum narození zainteresované osoby 0/0, IČ 448 74 847, sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0, ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 606 800 Kč s příslušenstvím,
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu adresa západ náklady řízení v plné výši stanovené v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci usnesení.
1. Společnost právnická osoba, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0, sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, PSČ adresa (dále také jen „společnost“), se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení s tím, že mezi společností a žalovaným byla dne datum uzavřena servisní smlouva. Na základě této servisní smlouvy se žalovaný zavázal poskytovat společnosti servisní služby. Mezi účastníky byla sjednána cena částka měsíčně s tím, že k této ceně bude připočteno DPH. Bylo ujednáno, že cena nezahrnuje činnosti prováděné na základě samostatných objednávek vystavených společností. Cena servisních služeb byla vytvořena tak, aby nebyly generovány dodatečné náklady na servis společnosti. Tato servisní smlouva byla společností vypovězena v souladu s příslušným ustanovením smlouvy dne datum. Mezi účastníky nebyla kromě uvedené servisní smlouvy uzavřena žádná jiná smlouva, z níž by vyplývaly další závazky smluvních stran, včetně povinnosti společnosti poskytovat žalovanému platby nad rámec sjednaného. V průběhu trvání smluvního vztahu byla společnosti cena servisních služeb žalovaným fakturována měsíčně v souladu se smlouvou, ze strany společnosti byly tyto faktury řádně hrazeny. Společnost však vnitřním auditem firmy zjistila, že nad rámec této servisní smlouvy poskytla žalovanému v minulosti další platby na základě žalovaným vystavených zálohových faktur, aniž by byly žalovaným tyto zálohy řádně vyúčtovány a aniž by bylo zdůvodněno využití takto poskytnutých finančních prostředků. Na základě daňového dokladu BP10011 ze dne datum byla žalovanému uhrazena částka částka včetně DPH, na základě daňového dokladu BP09020 ze dne datum částka částka včetně DPH, na základě daňového dokladu BP11011 ze dne datum částka částka včetně DPH, na základě daňového dokladu BP11013 ze dne datum částka částka včetně DPH, na základě daňového dokladu 111017 ze dne datum částka částka včetně DPH a na základě daňového dokladu BP adresa ze dne datum částka částka včetně DPH. Společnost dále kontrolou účetnictví zjistila, že na základě daňového dokladu č. hodnota ze dne datum jí byla žalovaným vyúčtována částka částka, kdy na tuto fakturu společnost uvedenou částku omylem platila dvakrát, dne datum a znovu pak dne datum. Žalovanému tak byla dále nedopatřením zaslána další platba částka, která neměla podklad ani v zálohových fakturách a kterou žalovaný společnosti nikdy nevrátil, byť ji přijal bez jakéhokoliv právního titulu. Celkem tedy byly žalovanému poskytnuty platby v souhrnné částce částka bez DPH. Společnost vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum opětovně k vyúčtování poskytnutých záloh a provedla rekapitulaci vzájemných pohledávek. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky neexistuje žádný právní titul, na jehož základě by měly být výše uvedené platby společností žalovanému poskytnuty, a žalovaný přes opakované výzvy společnosti neprovedl řádné vyúčtování výše specifikovaných poskytnutých finančních prostředků, jednalo se o plnění bez právního důvodu, tudíž o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Společnost má nárok na vydání takto vzniklého bezdůvodného obohacení žalovaným v uvedené výši. Na dlužnou pohledávku společnost započetla částku částka, kdy se jedná o společností neuhrazené faktury vůči žalovanému. Po tomto zápočtu eviduje společnost za žalovaným dluh v celkové výši částka, na který žalovaný ničeho neuhradil, ačkoli k tomu byl společností několikrát vyzván. Dopisem ze dne datum vyzvala společnost prostřednictvím právních zástupců účastníků žalovaného k úhradě částky ve výši částka, a to v termínu nejpozději do datum. Na tuto výzvu žalovaný ani jeho právní zástupce nijak nereagovali a na dlužnou částku ničeho neuhradili.
2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že vzájemná spolupráce obou stran byla zahájena v roce 2007, kdy byla uzavřena předmětná servisní smlouva. Žalovaný byl v souvislosti s uzavřením servisní smlouvy jednatelem společnosti - panem jméno FO, osloven, aby vyhodnotil dosavadní způsob vytváření a zpracovávání firemních dat a navrhl zefektivnění práce s firemními daty. Žalovaný se nejprve postupně několik měsíců seznamoval s charakterem a potřebami provozu podniku společnosti a na základě takto nabytých poznatků navrhl jednateli řešení. Jednatel jméno FO bez jakéhokoliv konkrétního zadání a specifikace požadoval po žalovaném, aby zahájil práci na softwaru. Po seznámení se s prvními funkčními výsledky softwaru pak bylo dohodnuto, že za tuto činnost bude žalovaný s ohledem na její značnou časovou náročnost a rozsah odměňován samostatně, tedy mimo rámec finančního plnění dle servisní smlouvy. Již v této době bylo podle něho oběma stranám jasné, že nelze předem odhadnout rozsah všech požadavků společnosti na vlastnosti systému a stejně tak ani rozsah práce, kterou bude muset žalovaný ke splnění cíle vynaložit. Proto byla mezi žalovaným a společností, za niž v té době jednal jednatel jméno FO, uzavřena dohoda v tom smyslu, že žalovanému budou postupně poskytovány zálohové platby, které budou následně v nepravidelných časových intervalech dle oboustranné dohody zúčtovány. Na podkladě této dohody se mezi účastníky skutečně ustálila praxe popsaného charakteru, která sice nebyla podložena detailními písemnými podklady, nicméně i s ohledem na rodinné vazby žalovaného a jednatele společnosti fungovala bez jakýchkoli problémů či neshod až do poloviny roku 2012, kdy došlo ke změně vedení společnosti a jednatelem se stal jméno FO. Na podkladě takto zavedené praxe vyplatila společnost žalovanému odměnu celkem ve výši částka bez DPH. Systém byl vyvíjen jako zcela individuální software postavený pro specifické potřeby jediného uživatele - společnosti, a to na základě postupně formulovaného zadání. Mezi společností a žalovaným probíhaly pravidelné schůzky, na nichž bylo zadání postupně rozšiřováno, specifikováno či měněno. Zadání bylo upřesňováno průběžně také prostřednictvím telefonické a e-mailové komunikace. Tak, jak se vyvíjelo zadání společnosti, tak se také vyvíjela a rozšiřovala činnost žalovaného pro společnost, a to v řádu několika let, od roku 2007 do okamžiku, kdy žalovaný činnost pro společnost ukončil, tj. do datum. S odkazem na výše uvedené žalovaný shrnul, že nelze jednoduše konkretizovat, jak bylo na vývoji softwaru postupováno, protože společnost nebyla schopna sepsat přesné a kvalifikované požadavky, často své zadání měnila, měnila priority v postupu tvorby softwaru podle jejích aktuálních potřeb tak, že přerušila práci na již probíhajícím modulu a chtěla pokračovat v jiné části softwaru. V praxi to znamenalo, že bylo rozpracováno několik modulů a funkčních celků najednou, které se stále doplňovaly a modernizovaly. Proto také nelze říci, jak došlo k předání jednotlivých fakturovaných a uhrazených částí a k jaké části softwaru se jednotlivé faktury a uhrazené částky vztahují, neboť také samotný systém byl zprovozňován postupně, a to i dílčími změnami na základě postupných požadavků společnosti. Dohoda o výši odměny a způsobu vyúčtování nebyla prováděna předem, ale vždy až v návaznosti na vykonanou činnost žalovaného. Veškeré dohody o vystavení a následném zúčtování zálohových plateb na tvorbu softwaru byly uzavřeny s předchozím jednatelem společnosti, panem jméno FO, a to při vzájemných osobních jednáních v sídle společnosti, o nichž s ohledem na rodinné vazby účastníků nebyly pořizovány písemné zápisy. Vyúčtování veškerých žalovaných položek obdržela společnost mj. dne datum. Žalovaný opětovně společnosti zaslal dne datum veškeré zúčtovací faktury k příslušným platbám, uvedl na pravou míru tzv. duplicitní platbu na částku částka včetně průvodního dopisu, ve kterém žalovaný reaguje na chaotické a nepřehledné požadavky společnosti s odkazem na chybně a neúplně vedené položky v opisu saldo konta. Podle jeho názoru veškeré přijaté částky byly podloženy dohodou mezi společností a žalovaným o ceně za žalovaným poskytnuté plnění. Poukázal na pozadí vzniku sporu, za nímž jsou neuspořádané rodinné vztahy, kdy společnost účelově vykonstruovala žalobou uplatněný nárok poté, kdy žalovaný uplatnil soudní cestou vůči společnosti své splatné pohledávky pramenící ze servisní smlouvy. Společnost plnění přijala a nikdy nereklamovala, nepožadovala navrácení poskytnutých záloh z důvodu nedostatečného protiplnění. Výše odměn byla obvyklá, hodinová náročnost reálně proveditelná. Společnost násilně přerušila práci na rozpracovaném a nedokončeném software. Poskytnutá plnění společnost objednala, převzala a užívá je. Ještě v prosinci 2012 společnost neměla žádné pohledávky vůči žalovanému ani výhrady k jeho práci. Žalovaný plnil v dobré víře. Společnost verzi softwaru z roku 2012, kterou užívá, neuhradila. Žalovaný závěrem vznesl námitku promlčení a poukázal na skutečnost, že o vzájemném finančním vypořádání za žalovaným poskytnutá plnění v rámci obchodního styku se mezi účastníky v průběhu let 2008 až 2012 zavedla jednotná praxe, která nevyvolávala jakékoli pochybnosti ani na jedné straně. To, že se společnost nyní snaží využít jisté formální nedokonalosti předmětné praxe k vlastnímu prospěchu a poškození žalovaného, považuje žalovaný za rozporné s dobrými mravy a zásadami poctivého obchodního styku, a to tím spíš, že společnost i nadále využívá předmětný software, za jehož tvorbu žalovanému řádně nezaplatila. Takovému jednání by neměla být poskytnuta právní ochrana.
3. Zdejší soud rozhodl rozsudkem ze dne datum č.j. spisová značka tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit společnosti částku částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a v části, ve které se společnost domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, žalobu zamítl (výrok II). Dále rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit společnosti na náhradě nákladů řízení částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce společnosti (výrok III) a na náhradě nákladů řízení České republice, Okresnímu soudu adresa – západ, částku částka, z toho částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku. Ohledně částky částka se lhůta k plnění nestanoví, neboť tato částka již byla zaplacena formou zálohy (výrok IV). Společnosti uložil povinnost zaplatit na náhradě nákladů řízení České republice, Okresnímu soudu adresa – západ, částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V). Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že společnost a žalovaný spolu jako podnikatelé uzavřeli dne datum servisní smlouvu, jejímž předmětem byla zejména správa a servis informačního systému a počítačové sítě společnosti včetně nákupu hardwarového a softwarového vybavení ze strany žalovaného pro společnost. Předmětem smlouvy byl rovněž návrh, vývoj a realizace vnitřního webového rozhraní jako vnitřního komunikačního software dle potřeb společnosti. Jak bylo zjištěno výslechem jméno FO a žalovaného, mezi společností jednající jméno FO a žalovaným bylo následně dohodnuto, že žalovaný bude pro společnost vyvíjet software nad rámec servisní smlouvy a stejně tak bude za toto plnění odměňován nad rámec uvedené smlouvy. Strany však nedokázaly odhadnout rozsah požadavků společnosti ani rozsah práce žalovaného, nedošlo ani ke konkrétní dohodě o ceně. Žalovaný tak fakticky pro společnost vyvíjel software na základě různých postupně vzešlých požadavků a k odměňování docházelo až následně, dle dohody mezi jednatelem jméno FO a žalovaným. Celkem bylo ze strany žalovaného vyúčtováno za tvorbu softwaru částka bez DPH, z toho částku částka společnost zaplatila do datum (tato částka není předmětem sporu mezi účastníky). Znaleckým posudkem jméno FO byla stanovena tržní hodnota žalovaným poskytnutého software, která ke dni datum činila částka. V důsledku absence tzv. verzování znalec nemohl určit, k jakému plnění v jakém období ze strany žalovaného docházelo. Znalec svoje závěry přesvědčivě odůvodnil a soud o jejich správnosti neměl pochyb. Výslechy svědků Evy Radiměstské a jméno FO bylo podle soudu prokázáno tvrzení, že žalovaný rovněž dodal společnosti dvě tiskárny Hewlett-Packard. Po právním hodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že bylo promlčeno právo na zaplacení částek částka a částka, soud proto společnosti ohledně přiznání uvedených částek nemohl vyhovět. Soud společnosti nepřiznal ani částku částka, neboť považoval za prokázané, že žalovaný na základě objednávky společnosti dvě tiskárny Hewlett-Packard skutečně dodal, tj. byla uzavřena kupní smlouva a na straně žalovaného nevzniklo bezdůvodné obohacení. Naopak soud společnosti vyhověl ohledně zaplacení částky částka účtované fakturou č. hodnota ze dne datum a zaplacené dne datum a částky částka účtované fakturou č. hodnota ze dne datum a zaplacené zčásti dne datum a zčásti dne datum. V prvním případě byla žalovanému zaplacena záloha na nákup materiálu – nákup sítových PC komponentů (switche, zálohové zdroje, patch panely) a daňovým dokladem ze dne datum (na faktuře v důsledku překlepu uvedeno datum datum) byla záloha vyúčtována jako odečet technického zhodnocení firemního software. Ve druhém případě byla zaplacena záloha na "montáž a instalaci" a daňovým dokladem ze dne datum byl vyúčtován odečet technického zhodnocení firemního software. Soud konstatoval, že v řízení bylo tvrzeno a prokázáno, že společnost, jednající jméno FO, a žalovaný se sice dohodli na tom, že žalovaný bude pro společnost nad rámec uzavřené servisní smlouvy vyvíjet software, bylo však současně prokázáno, že dopředu nedokázali odhadnout rozsah požadavků společnosti ani rozsah práce žalovaného, nedošlo ani ke konkrétní dohodě o ceně. Nemohlo tedy dojít k platnému uzavření smlouvy, ať už smlouvy o dílo ve smyslu § 536 obchodního zákoníku či smlouvy jiné, protože všechny smluvní typy i smlouva nepojmenovaná vyžadují určitost předmětu závazků. Žalovaný tedy poskytoval plnění společnosti bez právního důvodu a na straně společnosti mohlo vzniknout bezdůvodné obohacení odpovídající hodnotě žalovaným poskytnutého plnění. Soud uzavřel, že žalovaný netvrdil a neprokázal, že by měl právní titul k úhradě uvedených částek, a je proto povinen společnosti zaplatit celkem částka jako bezdůvodné obohacení v souladu s §457 a §458 odst. 1 občanského zákoníku. Soud neshledal důvod pro odmítnutí ochrany právu společnosti pro rozpor s dobrými mravy či zásadami poctivého obchodního styku. Žalobě tedy bylo vyhověno co do částky částka s úrokem z prodlení a ve zbytku byla žaloba z výše uvedených důvodů zamítnuta.
4. Proti rozsudku zdejšího soudu ze dne datum č.j. spisová značka podal žalovaný odvolání, a to proti výroku I, II, III a IV rozsudku. Krajský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne datum č.j. spisová značka odmítl odvolání žalovaného proti výroku II. a ve výroku I., III., IV. a V. rozsudek zdejšího soudu zrušil. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem zdejšího soudu (soudu I. stupně), že ze strany žalovaného nebylo prokázáno platné uzavření smlouvy o dílo mezi stranami. Upozornil, že pokud soud I. stupně dospěl k závěru, že smlouva mezi účastníky platně uzavřena nebyla, a že tudíž bude věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, jak navrhovala společnost, měl žalovaného poučit o tomto postupu v souladu s ustanovením § 118a odst. 2 o.s.ř. a zároveň ho vyzvat k doplnění tvrzení a označení důkazů podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tomu, že práce v hodnotě, která je požadována žalobou, pro společnost skutečně provedl a o jaké práce se jednalo. Takovéto poučení však soud I. stupně žalovanému neposkytl. Odvolací soud proto při jednání před odvolacím soudem dne datum poskytl žalovanému poučení podle ust. § 118a o.s.ř. v tom smyslu, že pokud tvrdí, že provedl pro společnost práce, které společnost zaplatila na základě zálohové faktury č. hodnota ze dne datum zúčtované daňovým dokladem č. hodnota ze dne datum a zálohové faktury č. hodnota ze dne datum zúčtované daňovým dokladem č. hodnota ze dne datum, je třeba, aby doplnil svá tvrzení o tom, jaké konkrétní práce a materiál byly v těchto případech společnosti dodány, v čem spočívaly, kdy je žalovaný provedl a že to byly práce právě v žalované hodnotě. Je rovněž třeba, aby označil důkazy k prokázání těchto svých tvrzení. Byl poučen o tom, že pokud nedoplní tvrzení a neoznačí důkazy, může být rozhodnuto v jeho neprospěch. Žalovaný poměrně obsáhle doplnil svá tvrzení a označil řadu důkazů k jejich prokázání. Odvolací soud po přezkoumání jeho doplnění tvrzení a označení navržených důkazů dospěl k závěru, že rozsah takového dokazování přesahuje rámec odvolacího řízení, neboť se předpokládá rozsáhlé doplnění dokazování a ke skutečnosti, která má být tímto dokazováním prokázána, bylo prozatím provedeno zcela nedostatečné dokazování. Z těchto důvodů odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně ve výroku I. i v závislých výrocích III., IV. a V. v souladu s ustanovením § 219a odst. 2 o.s.ř. zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Výrokem II. napadeného rozsudku byla žaloba zamítnuta co do částky částka s přísl., a bylo tak vlastně vyhověno žalovanému. Proto mu ohledně tohoto výroku nesvědčilo právo podat odvolání a odvolací soud odvolání žalovaného proti výroku II. rozsudku podle ustanovení § 218 písm. b) o.s.ř. odmítl. Odvolací soud zdejšímu soudu uložil, aby doplnění tvrzení žalovaným zaslal společnosti k vyjádření, provedl doplnění dokazování navrženými důkazy k prokázání sporných skutečností mezi účastníky ve světle žalovaným doplněného tvrzení (případně zamítl návrhy na doplnění dokazování důkazy, které považuje za nadbytečné), věc znovu posoudil jak po skutkové, tak po právní stránce a ve věci znovu rozhodl. Odvolací soud připomněl, že předmětem řízení bude již pouze částka částka s přísl. s ohledem na to, že odvolání žalovaného proti výroku II. bylo odvolacím soudem odmítnuto.
5. V podání ze dne datum žalovaný provedl kompenzační námitku, kdy proti žalované pohledávce započetl svoji pohledávku částka bez DPH, částka vč. DPH, z titulu neuhrazené odměny dle servisní smlouvy v období květen 2012 a září 2012 až leden 2013. Společnost namítla, že v době kompenzační námitky žalovaného byla jeho pohledávka promlčena, a proto nebyla způsobilá k započtení.
6. Co se týká provedeného dokazování a zjištění učiněných v průběhu řízení před zrušením výroků I., III., IV. a V. odvolacím soudem, soud pro stručnost odkazuje na rozsudek zdejšího soudu ze dne datum č.j. spisová značka. Zdejší soud v souladu s pokynem odvolacího soudu doplnil dokazování následujícími důkazními prostředky.
7. V rámci opakovaného výslechu jméno FO, bývalého jednatele právnická osoba, jméno FO uvedl, že žalovaný pracoval pro společnost na základě ústní smlouvy, jejímž předmětem byla tvorba softwaru pro řízení agend společnosti, tvorba počítačové sítě a jejího vybavení. Žalovaný dodával veškerý hardware a software, který postupně vyvíjel na zakázku. Co se týká softwaru, žalovaný pracoval na základě ústních a písemných zadání. Zadání práce se žalovaným konzultovali, zadával žalovanému úkoly, software byl dodáván průběžně. To, co bylo dodáno, bylo odzkoušeno a pokračovalo se dále. Za jeho působení nebyl s dodávkami problém, na čem se dohodli, to provedeno bylo. Do jeho odchodu nebyl software zcela dokončen. K oficiálnímu převzetí softwaru za jeho působení nedošlo. Poté, co mu byla předložena servisní smlouva, si jméno FO vzpomněl, že tato smlouva byla uzavřena. Uvedl, že má za to, že odměňování žalovaného bylo sjednáno formou paušálních plateb, a to za správu sítě i tvorbu softwaru. Pokud byly vystavovány nějaké zálohové faktury a placeno něco nad rámec, týkalo se to dodávek hardwaru. Zálohové faktury byly jistě vystavovány za plnění, které bylo společnosti dodáno. Připustil, že si již spoustu věcí nepamatuje.
8. Z výslechu svědka jméno FO, soud zjistil, že byl zaměstnancem společnosti od roku 2000 do roku 2017. Dělal technickou přípravu výroby, později vedoucího technické přípravy výroby. Žalovaný pro společnost pracoval, měl na starosti počítače, a to výbavu počítačů, počítačovou síť a program pro potřebu firmy, jehož část používal svědek k práci. V programu byly výrobní postupy: specifikace stroje, typ přípravku, program šicího stroje. Žalovanému možná dával nějaké podklady, žalovaný do společnosti docházel asi 1x týdně. Jeho podřízení s programem pracovali, byl funkční. Technický postup zahrnoval vstupní materiály, jednotlivé výrobní podezřelý výraz od přípravy po kontrolu. Počet podezřelý výraz pro jeden výrobek se pohyboval od 20 po 200, záleželo na jeho složitosti. Program zahrnoval dokumentaci k výrobku, část se týkala řízení výroby. Pracovník se podíval do programu a podle toho nastavil jednotlivé stroje. Evidovaných výrobků mohlo být 500 i více.
9. Z opakovaného výslechu žalovaného soud zjistil, že v období od dubna 2010 do listopadu 2010 bylo stěžejní vypracovat software pro elektronický obchod. Nejprve pracoval na zajištění komunikace mezi e-shopovým prodejcem a společností, komunikoval se správcem e-shopového prodeje, kterým byla externí firma. Na základě zjištěných informací bylo vypracováno zadání, bylo zjištěno, co se od e-shopu očekává, jaké informace by zde měly být zobrazeny. Poté docházelo k samotné realizaci softwaru. Byla navržena základní forma software – zjednodušená beta verze, po jejím odsouhlasení zadavatelem bylo pokračováno, došlo k dokončení software, který byl znovu předložen zadavateli, do software byla dodána data, byl odzkoušen, zkušebně převáděn do užívání na server a zkoušen v reálném provozu. Docházelo k odstraňování případných chyb a poté ke spárování se serverem e-shopu. Proběhly zkušební objednávky a po několikadenním odzkoušení se software dostal do běžného užívání. Při zapracování e-shopu do software se musely přepracovávat související moduly. Zapojení e-shopu mělo dopad do plánování výroby i modulu zakázek. Pracoval na okolních aplikacích. V roce 2011 vypracoval pro technology jednotný systém veškerých výrobních nástrojů pro technologické postupy. Vytvořil databáze pro jednotlivé výrobní prvky a přípravky. Technici poté do databáze zvolili nástroje, což se promítlo do modulu technologie postupů a plánování výroby. Žalovaný tedy vytvořil modul Technická příprava, na kterém pracoval s panem jméno FO. Vypracoval návrh na uživatelské rozhraní pro zdávání parametrů, beta verzi modulu, po odsouhlasení a upřesnění parametrů vytvořil software, který odzkoušel a předvedl zadavateli. Na testovacích datech došlo k testování softwaru, následně ke zkušebnímu provozu na serveru a zavedení do běžného užívání. Současně během roku přicházely požadavky na úpravu předcházejících modulů, úpravu uživatelského rozhraní, ovládací prvky, statistické výstupy, možnosti třídění. Prováděl zásahy do modulu Zaměstnanci včetně mezd, Zakázky, E-shop i Prodej. Modul Zaměstnanci, Zakázky a Prodej byl vybudován již před rokem 2010, v souvislosti se zaváděním e-shopu a technické přípravy do nich prováděl zásahy. Na software společnosti pracoval žalovaný, včetně grafiky uživatelského rozhraní.
10. Ze znaleckého posudku č. hodnota-1105/12/2018 a výslechu znalce tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem soud zjistil, že znalec odhadl obvyklou cenu bezvadného plnění žalovaného v rámci tvorby firemního software v období od datum do datum a v období roku 2011 ve výši částka bez DPH. V případě plnění žalovaného v období od datum do datum znalec vyčlenil některé práce provozního charakteru, které nelze zahrnout pod pojem vývoj software. Naopak v rámci znalecké činnosti zjistil, že některé činnosti, které měly být prováděny v příslušném období, mohly být prováděny i mimo stanovený časový rámec. Není možné exaktně zjistit, jaká plnění byla prováděna v jakých obdobích. Při ocenění znalec vycházel z předpokladu bezvodnosti softwaru. Znalec jej však jako takový nevnímá, neboť absentuje zejména dokumentace. Znalec proto doporučil ze stanovené obvyklé ceny provést srážku 30%.
11. S výslechem svého současného jednatele společnost nesouhlasila, a proto nebyl soudem proveden (§126 odst. 4 o.s.ř. a §131 odst. 1 o.s.ř.).
12. Z Projektu ICT – zadávací dokumentace soud zjistil, že obsahuje vymezení předmětu zakázky včetně oblastí počítačová a telefonní síť, aplikační servery a klientské PC a firemní zakázkový software. Dokument byl podepsán dne datum a v oblasti tvorby software obsahuje termíny plnění v průběhu roku 2011 týkající se evidence zakázek, evidence výrobků, tvorba a údržba technologických postupů, tvorba a zpracování úkolových listů, online plánování výroby, evidence zaměstnanců, evidence strojů, přípravků, výrobních pomůcek apod., zpracování podkladů pro mzdy, řízení spotřeby materiálů.
13. Z elektronické komunikace ze dne datum soud zjistil, že se jedná o komunikaci mezi jednatelem společnosti a žalovaným ohledně přehledu úkolů při tvorbě software a termínů realizace těchto úkolů.
14. Z upomínky ze dne datum podepsané za společnost jméno FO soud zjistil, že společnost žádala žalovaného o vyúčtování záloh za nehmotný investiční majetek s tím, že eviduje pohledávky v celkové výši 885 297,84 (příloha č. hodnota) a částka (příloha č. hodnota), celkem částka. Z této částky byly žalovanému odečteny neuhrazené faktury fakturované žalovaným za servisní služby ve výši částka. Společnost žalovaného požádala o bezodkladné vyúčtování částky částka. V příloze 1 se nachází seznam poskytnutých zálohových plateb v celkové výši částka, v příloze 2 opis saldokonta nevyrovnané položky se zatrženými dvěma platbami ve výši částka.
15. V dokumentu Zadávací kritéria pro znalecký posudek žalovaný pro účely vypracování znaleckého posudku uvedl, jaké práce v jakém časovém rozsahu v rámci tvorby software pro společnost prováděl. V dokumentu Pracnost firemního software pro právnická osoba. v roce 2010, 2011 a 2012 žalovaný uvedl, kolik hodin odpracoval v těchto letech na software pro společnost a jejich ocenění při hodinové sazbě částka.
16. Z dopisu ze dne datum a poštovního podacího archu soud zjistil, že právní zástupce společnosti adresoval právní zástupkyni žalovaného předžalobní výzvu k zaplacení částky částka ve lhůtě do datum.
17. Z faktury č. hodnota ze dne datum, splatné dne datum, soud zjistil, že žalovaný vyúčtoval společnosti za správu PC sítě v květnu 2012 částku částka. Z výdajového pokladního dokladu ze dne datum soud zjistil, že byla společností žalovanému zaplacena částka částka. Z faktury č. hodnota ze dne datum, splatné dne datum, soud zjistil, že žalovaný vyúčtoval společnosti za správu PC sítě v září 2012 částku částka. Z faktury č. hodnota ze dne datum, splatné dne datum, soud zjistil, že žalovaný vyúčtoval společnosti za správu sítě v říjnu 2012 částku částka. Z faktury č. hodnota ze dne datum, splatné dne datum, soud zjistil, že žalovaný vyúčtoval společnosti za správu PC sítě v listopad 2012 částku částka.Z faktury č. hodnota ze dne datum, splatné dne datum, soud zjistil, že žalovaný vyúčtoval společnosti za správu PC sítě v prosinci 2012 částku částka. Z faktury č. hodnota ze dne datum, splatné dne datum, soud zjistil, že žalovaný vyúčtoval společnosti za servisní služby v lednu 2013 částku částka.
18. Z upomínky ze dne datum a podacího lístku soud zjistil, že byla adresována žalovaným společnosti s výzvou k zaplacení částky částka. Z předžalobní výzvy s podacím lístkem ze dne datum soud zjistil, že žalovaný vyzval společnost k úhradě částky částka a úroků z prodlení ve výši částka do datum.
19. Z usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum ve věci spisová značka soud zjistil, že řízení, v němž se žalovaný domáhal uložení povinnosti společnosti zaplatit částku částka s příslušenstvím, bylo zastaveno.
20. Soud neprovedl dokazování Přehledem komunikace v roce 2012 a 2013 mezi žalovaným a zaměstnanci společnosti a komunikací mezi žalovaným a zaměstnanci společnosti v roce 2012 a 2013 pro nadbytečnost, neboť žalovaná částka, která zůstala předmětem řízení, měla dle tvrzení žalovaného odpovídat ceně poskytnutého plnění od datum do datum a v roce 2011.
21. Nad rámec závěrů uvedených v rozsudku ze dne datum č.j. spisová značka soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: V období od datum do datum žalovaný poskytl společnosti nad rámec servisní smlouvy ze dne datum plnění týkající se zejména zavádění elektronického obchodu a jeho správy, v období roku 2011 žalovaný poskytl společnosti nad rámec servisní smlouvy ze dne datum plnění týkající se zejména softwarového modulu Technická příprava a modulu Zaměstnanci. Obvyklá cena uvedeného plnění činí částka bez DPH. V podání ze dne datum žalovaný provedl kompenzační námitku, kdy proti žalované pohledávce započetl svoji pohledávku částka bez DPH, částka vč. DPH.
22. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od datum, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. S ohledem na toto ustanovení byla věc posuzována podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do datum (dále jen obchodní zákoník) a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, platného a účinného do datum (dále jen občanský zákoník). Podle ustanovení § 269 odst. právnická osoba zákoníku účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. Podle ustanovení § 536 odst. právnická osoba zákoníku smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Podle odst. 2 citovaného ustanovení dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Podle odst. 3 tohoto ustanovení cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení. Podle §358 obchodního zákoníku jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu. Započtení však nebrání, jestliže pohledávka je promlčena, avšak promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení. Podle §451 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 stejného ustanovení je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle §457 občanského zákoníku je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. Podle §458 odst. 1 občanského zákoníku musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.
23. Jak již bylo uvedeno výše, odvolací soud se v usnesení ze dne datum č.j. spisová značka ztotožnil se závěrem zdejšího soudu, že ze strany žalovaného nebylo prokázáno platné uzavření smlouvy o dílo mezi stranami. Odvolací soud při jednání před odvolacím soudem dne datum poskytl žalovanému poučení podle ust. § 118a o.s.ř. v tom smyslu, že pokud tvrdí, že provedl pro společnost práce, které společnost zaplatila na základě zálohové faktury č. hodnota ze dne datum zúčtované daňovým dokladem č. hodnota ze dne datum a zálohové faktury č. hodnota ze dne datum zúčtované daňovým dokladem č. hodnota ze dne datum, je třeba, aby doplnil svá tvrzení o tom, jaké konkrétní práce a materiál byly v těchto případech společnosti dodány, v čem spočívaly, kdy je žalovaný provedl a že to byly práce právě v žalované hodnotě. Dále byl poučen, že je třeba, aby označil důkazy k prokázání těchto svých tvrzení, a pokud nedoplní tvrzení a neoznačí důkazy, může být rozhodnuto v jeho neprospěch. Na základě žádosti žalovaného mu byla poskytnuta lhůta k doplnění tvrzení a označení důkazů. Žalovaný poměrně obsáhle doplnil svá tvrzení a označil řadu důkazů k jejich prokázání. Odvolací soud dospěl k závěru, že rozsah dokazování přesahuje rámec odvolacího řízení. Uložil zdejšímu soudu, aby provedl doplnění dokazování navrženými důkazy k prokázání sporných skutečností mezi účastníky ve světle žalovaným doplněného tvrzení, věc znovu posoudil jak po skutkové, tak po právní stránce a ve věci znovu rozhodl.
24. Bývalý jednatel společnosti jméno FO v listopadu roku 2014 vypověděl, že žalovanému bylo ze strany společnosti placeno formou měsíčního paušálu, což zahrnovalo hardwarový a softwarový servis, druhou složkou byla cena za tvorbu software, kdy byly částky řešeny po vzájemné dohodě. V době, kdy společnost opouštěl, bylo ze strany společnosti k žalovanému vše vypořádáno. V rámci výslechu ze dne datum jméno FO uvedl, že má za to, že odměňování bylo sjednáno formou paušálních plateb za správu i tvorbu softwaru, a pokud byly vystavovány nějaké zálohové faktury a placeno něco nad rámec, týkalo se to dodávek hardwaru. Soud rozpor ve výpovědi připisuje tomu, že od událostí, o nichž jméno FO vypovídal, uplynulo v době druhé výpovědi více než 5 let. jméno FO si při druhé výpovědi nebyl jistý a poukazoval na časový odstup. Při svých závěrech proto soud i nadále vychází z jeho výpovědi z listopadu roku 2014.
25. Žalovaný za situace, kdy nebyla platně uzavřena smlouva o dílo mezi společností a žalovaným, tvrdil, že poskytl společnosti plnění svojí hodnotou odpovídající částkám vyúčtovaným fakturami č. hodnota ze dne datum a č. hodnota ze dne datum zaplaceným žalovanému, tj. plnění v obvyklé ceně částka vč. DPH. V případě faktury č. hodnota ze dne datum na částku částka bez DPH (částka vč. DPH) mělo jít o plnění v období od datum do datum: správa elektronického obchodu – e-shop (s vazbou na obchodní případy, fotografie, videa), napojení správy elektronického obchodu na obchodní případy (rozšíření obchodních případů o zakázka z Internetu), katalogizace fotografií a videí pro e-shop, vytvoření systému na tvorby e-shopových cen, rozšíření e-shop nabídky o akční ceny, akční nabídky, evidence zakázkové dokumentace (napojení zakázek na související písemnou korespondenci se zákazníkem), další práce na software – technologické postupy, úkolové listy, celkové doladění aktuální verze software. V případě faktury č. hodnota ze dne datum na částku částka bez DPH (částka s DPH) mělo jít o plnění v roce 2011: správa a evidence výrobních technologických postupů propojením databáze skladového hospodářství AltusVario, rozpad materiálů, výstupní statistiky rozpadu materiálů, správa a evidence zaměstnanců – modul Zaměstnanci, plnění norem – modul Zaměstnanci, mzdy – modul Zaměstnanci, rozšíření modulu Zaměstnanci o kvalifikační třídy kariérního plánu, doplnění úkolových listů o kvalifikační třídy zaměstnanců. Svědkyně Eva Radiměstská potvrdila, že když odcházela ze společnosti v červnu 2012, prováděly se v softwaru mzdy, bylo v něm zpracováno plánování výroby, umožňoval propojení na software jméno FO, skladový software, kalkulace pro výběrová řízení. Svědek jméno FO potvrdil, že žalovaný pro společnost vyvíjel software, jednalo se o technologické postupy, materiálovou spotřebu, propojení evidencí a kontroly. V roce 2010 byl největším problémem e-shop, v roce 2011 a 2012 se dělaly provozní věci, technologické postupy pro výpočty nákladů. Svědek jméno FO potvrdil, že žalovaný pro společnost pracoval, měl na starosti počítače, a to výbavu počítačů, počítačovou síť, dělal program pro potřebu společnosti, část tohoto programu svědek používal k práci. V programu byly výrobní postupy a všechno, co mělo s výrobou co společného. Program zahrnoval vstupní materiály, jednotlivé výrobní podezřelý výraz od přípravy po kontrolu. Žalovaný ve svém výslechu uvedl, že v období od dubna 2010 do listopadu 2010 vypracovával software pro elektronický obchod, v roce 2011 vypracoval pro technology jednotný systém veškerých výrobních nástrojů pro technologické postupy a prováděl zásahy do modulu Zaměstnanci včetně mezd, Zakázky, E-shop i Prodej. V obou případech postup vypracování podrobně popsal. Soud na základě svědeckých výpovědí, účastnické výpovědi žalovaného, Projektu ICT – zadávací dokumentace a elektronické komunikace ze dne datum považuje za prokázané, že žalovaný v období od datum do datum a v roce 2011 poskytl společnosti jím tvrzená plnění.
26. Ve znaleckém posudku znalec odhadl obvyklou cenu bezvadného plnění žalovaného v rámci tvorby firemního software v období od datum do datum a v období roku 2011 ve výši částka bez DPH. Znalec při ocenění použil metodiku, při níž ocenil i některá plnění, která zřejmě byla poskytnuta již před datum, na druhou stranu neprovedl ocenění některých plnění, která ohodnotil jako provozního charakteru, nesouvisející s tvorbou softwaru. Soud proto vychází z odhadu obvyklé ceny plnění provedeného znalcem. právnická osoba se závěrem znalce, že poskytnuté plnění nebylo bezvadné pro absenci dokumentace a že je v takovém případě třeba provést srážku 30 % z obvyklé ceny, soud tuto srážku provedl a dospěl k obvyklé ceně částka bez DPH. Žalovanému bylo ze strany společnosti na základě předmětných faktur zaplaceno celkem částka bez DPH. Od zaplacené částky částka bez DPH byla odečtena částka odpovídající obvyklé ceně plnění žalovaného ve výši částka bez DPH s výsledkem částka bez DPH. V tomto rozsahu tedy vzniklo bezdůvodné obohacení žalovaného přesahující obvyklou cenu jím poskytnutého plnění společnosti.
27. V podání ze dne datum žalovaný provedl kompenzační námitku, kdy proti žalované pohledávce započetl svoji pohledávku částka bez DPH, částka vč. DPH. Soud existenci této pohledávky považuje za prokázanou provedeným dokazováním, konkrétně servisní smlouvou mezi společností a žalovaným ze dne datum, fakturami, jimiž žalovaný společnosti vyúčtoval svoji odměnu dle servisní smlouvy za období 5/2012, 9/2012 – 12/2012 a 1/2013, výdajovým pokladním dokladem ze dne datum, upomínkou ze dne datum s podacím lístkem a předžalobní výzvou ze dne datum s podacím lístkem. Vznik pohledávky žalovaného za společností ostatně nebyl mezi účastníky sporný, neboť společnost při podání žaloby pohledávku žalovaného zohledňovala (od svého tvrzeného nároku odečítala) s poukazem na zápočet, který měl být proveden dopisem ze dne datum. Zápočet povedený společností dopisem ze dne datum však soud nepovažuje za platný, neboť z něj není patrné, které pohledávky a v jakém rozsahu byly započteny proti pohledávce žalovaného ve výši částka. Ze stejných důvodů soud považuje za neplatnou kompenzační námitku společnosti učiněnou podáním ze dne datum v řízení vedeném Krajským soudem v adresa pod sp. zn. spisová značka (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum sp. zn. spisová značka ).
28. Společnost namítala, že v době kompenzační námitky žalovaného byla jeho pohledávka již promlčena, a proto nebyla způsobilá k započtení. Podle §358 obchodního zákoníku započtení nebrání, jestliže pohledávka je promlčena, avšak promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení. Soud tak zkoumal, zda a kdy se žalované pohledávky a pohledávka započítávaná staly způsobilými k započtení, tedy kdy nastala jejich splatnost. Splatnost pohledávek žalovaného nastala v období od datum do datum, splatnost pohledávek společnosti nastala dne datum, poté, co uplynula lhůta poskytnutá žalovanému dle výzvy právního zástupce ze dne datum. Žalované pohledávky a pohledávka žalovaného se tedy staly způsobilými k započtení před tím, než nastalo promlčení pohledávky žalovaného, a překážka započtení pohledávky žalovaného proti pohledávkám společnosti tak není dána.
29. Jestliže na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení ve výši částka bez DPH a žalovaný provedl výše uvedený zápočet, došlo k zániku pohledávky společnosti a žalobě nemohlo být ani zčásti vyhověno. Soud proto rozhodl o zamítnutí žaloby tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.
30. Soud rozhodl, že je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v plném rozsahu, dle §142 odst. 1 o.s.ř. Žalovanému vznikly následující náklady řízení: ⟪LB:lb_001⟫ - částka - odměna advokáta dle §7, §8 a §11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty částka za 12 úkonů právní služby po částka: převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání dne datum, písemné podání ve věci samé ze dne datum, účast na jednání před soudem dne datum, účast na jednání před soudem dne datum, písemné podání ve věci samé ze dne datum, účast na jednání dne datum, písemné podání ve věci samé ze dne datum, účast na jednání dne datum, písemné podání ve věci samé ze dne datum, písemné podání ve věci samé (odvolání) ze dne datum a účast na jednání před soudem dne datum, z tarifní hodnoty částka za 2 úkony právní služby po částka: účast na jednání před soudem dne datum, účast na jednání před soudem dne datum, ⟪LB:lb_002⟫ - částka - paušální náhrada hotových výdajů dle §13 advokátního tarifu po částka za každý z výše uvedených 14 úkonů právní služby ⟪LB:lb_003⟫ - částka - DPH v sazbě 21% z částky odpovídající odměně advokáta a paušální náhradě hotových výdajů. ⟪LB:lb_004⟫ - částka - paušální náhrada dle §1 a §2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. po částka za přípravu účasti na jednání datum a účast na jednání dne datum, neboť žalovaný nebyl zastoupen ⟪LB:lb_005⟫ - záloha na vypracování znaleckého posudku zaplacená žalovaným dne datum ve výši částka ⟪LB:lb_006⟫ - záloha na vypracování znaleckého posudku zaplacená žalovaným dne datum ve výši částka ⟪LB:lb_007⟫ - soudní poplatek za odvolání zaplacený žalovaným dne datum ve výši částka. Celkem je tedy žalobkyně povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku částka. adresa k plnění byla určena dle §160 o.s.ř.
31. právnická osoba s ust. § 148 o.s.ř. soud uložil neúspěšné žalobkyni zaplatit České republice-Okresnímu soudu adresa-západ náhradu nákladů řízení. Jelikož výše nákladů řízení státu dosud není známa (nebylo pravomocně rozhodnuto o znalečném), bude o ní rozhodnuto v samostatném usnesení.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ, a to ve dvou stejnopisech. Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (§ 57 odst. 1 a 3 o. s. ř.).
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb.) u soudního exekutora.