OSPZ 16 C 77/2020

Okresní soud Praha-západ rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ing. arch. Zdeňka Blažka a přísedících Miloslavy Procházkové a Ing. Jiřího Pelce v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti žalovanému: právnická osoba se sídlem adresa žalované, IČO, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupeném: Mgr. jméno příjmení, advokát se sídlem adresa, ⟪LB:lb_004⟫ o vyplacení dlužné mzdy

I. Pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 6 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení, z částky částka od datum do zaplacení, žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému plnou náhradu nákladů řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení dlužné mzdy ve výši, jaká je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Tato dlužná mzda představovala dlužnou mzdu původního žalobce - dlužníka jméno příjmení - za období let 2016 až 2019, tedy od datum do datum. Uvedl, že jméno příjmení byl zaměstnancem žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne datum. Dle platebního výměru náleží žalobci měsíční mzda ve výši částka hrubého. Požaduje tedy částku částka za jednotlivé dlužné měsíce. Žalovaný uvedenou částku jméno příjmení neuhradil.

2. Žalovaný ve věci uvedl, že původní žalobce jméno příjmení není zaměstnancem žalovaného. Pracovní poměr původního žalobce dle pracovní smlouvy ze dne datum již zanikl a to z toho důvodu, že byla dána původnímu žalobci ze strany žalovaného výpověď datovaná dne datum a jeho pracovní poměr skončil následně ke dni datum, když uvedená výpověď mu byla doručena dne datum. jméno příjmení si sice odmítl uvedenou výpověď převzít, dle ustálené judikatury je však tato doručena. Co se týká dlužné mzdy za období od datum do datum byla žalobci ze strany žalovaného mzda řádně vyplacena a to na zálohách. Žalovaný neeviduje za žalobcem žádnou neuhrazenou mzdu. Za období od datum, kdy vznikl pracovní poměr, do datum, kdy tento zanikl, byla zálohově žalobci uhrazena částka částka a za tu dobu náležena původnímu žalobci čistá mzda v celkové výši částka, tedy vznikl dokonce přeplatek. Navrhl zamítnutí žaloby.

3. V průběhu řízení soud zjistil, že probíhá insolvenční řízení na žalovaného. Ve věci však dosud nebylo pravomocně rozhodnuto a nebyl tedy prohlášen konkurz. Naopak nepravomocně byl návrh zamítnut. Soud vyčkával po určitou dobu, zdali pravomocně rozhodnuto nebude. Za situace, kdy insolvenční řízení probíhá již od roku 2017 a do dnešního dne pravomocně rozhodnuto nebylo, soud dále nevyčkával a ve věci jednal a následně rozhodl. Co se týká samotného insolvenčního řízení na žalovaného, insolvenční návrh byl opětovně zamítnut.

4. V průběhu řízení došlo ke změně v osobě žalobce a to z toho důvodu, že na majetek původního žalobce jméno příjmení byl nařízen konkurz a na jeho místo tedy vstoupil v souladu se zákonem insolvenční správce, který navrhl, aby v řízení bylo pokračováno. Jak se ukázalo v průběhu řízení, původní žalobce, tedy dlužník jméno příjmení, je v současné době ve výkonu trestu odnětí svobody za majetkovou trestnou činnost, které se dopustil právě na žalovaném.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil tyto skutečnosti: Žalovaný je obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl P, vložka číslo. Jeho statutárním ředitelem byl původní žalobce – tedy Ing. jméno příjmení, kdy jeho funkce vznikla k datum a zanikla datum (důkaz: výpis z obchodního rejstříku žalovaného). Dne datum uzavřel původní žalobce, tedy Ing. jméno příjmení, se žalovaným pracovní smlouvu, kde původní žalobce vystupoval jako zaměstnanec, žalovaný jako zaměstnavatel. Pracovní pozice byla stanovena jako pracovník obchodního oddělení, den nástupu do práce byl dohodnut na datum. V článku VIII. odst. 1 je uvedeno, že zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda stanovená zaměstnavatelem v platovém výměru (důkaz: pracovní smlouva ze dne datum). V platovém výměru ze dne datum byla stanovena hrubá měsíční mzda původního žalobce ve výši částka od datum (důkaz: platový výměr). Poté, kdy byl původní žalobce jméno příjmení odvolán z funkce statutárního ředitele, nedostavoval se nadále do zaměstnání, nevykonával žádnou pracovní aktivitu, ani takovou, která odpovídala jeho pracovní smlouvě (důkaz: výpověď svědka příjmení jméno příjmení). Za těchto okolností se nové vedení společnosti rozhodlo dát původnímu žalobci výpověď. Vzhledem k tomu, že se nedostavoval do společnosti, tedy na pracoviště, zkontaktoval jej telefonicky Ing. jméno příjmení, v té době statutární ředitel žalovaného, a spolu s jméno příjmení, členem správní rady, se vypravili do bydliště původního žalobce, tedy jméno příjmení. jméno příjmení měl v té době adresu trvalého pobytu na adrese adresa, avšak bydlel o ulici vedle na adrese adresa. U tohoto domu tedy zastavili, Ing. jméno příjmení zazvonil a předložil jméno příjmení výpověď z pracovního poměru. Uvedenou výpověď jméno příjmení odmítl převzít. Následně uvedenou výpověď tedy pro jistotu oba přítomní jméno příjmení a Ing. jméno příjmení vložili i do poštovní schránky na adrese adresa (důkaz: účastnická výpověď jméno příjmení a svědecká výpověď Ing. jméno příjmení). Uvedená listina výpovědi je datována datum, jedná se o výpověď v souladu s ust. § 52 písm. g) zákoníku práce, a to z důvodu, že od datum se žalobce, resp. původní žalobce, jméno příjmení, bez omluvy nedostavil na pracoviště. V dolní části uvedené výpovědi je rukou napsáno„ Po seznámení odmítl převzít, zanecháno v poštovní schránce ulice, obec a číslo, část obce dne datum“. Podepsáno Ing. jméno příjmení a jméno příjmení (důkaz: výpověď z pracovního poměru). V období od datum do datum byla na zálohách na mzdu původnímu žalobci jméno příjmení ze strany žalovaného vyplacena částka ve výši částka a to tak, že datum částka ve výši částka, datum částka ve výši částka, datum částka ve výši částka, datum částka ve výši částka, datum částka ve výši částka, datum částka ve výši částka, datum částka ve výši částka a datum částka ve výši částka. Uvedené platby jsou ve výpisech z účtu žalovaného označeny buď jako záloha na mzdu JS, má se tedy na mysli jméno příjmení, nebo jako mzda JS, nebo jako mzda příjmení (důkaz: výpis z účtu žalovaného číslo transakční historie uvedeného účtu). Hrubá mzda ve výši částka odpovídá v rozhodném období výši částka čisté mzdy (důkaz: kalkulačka pro výpočet čisté mzdy). Uvedené platby na mzdu jméno příjmení žalovaný řádně zaúčtoval ve svém účetnictví a tyto položky jsou uvedeny v hlavní knize s textem (důkaz: hlavní kniha s textem v období roku 2016). Za období leden až červen 2016 žalovaný řádně odváděl platby na sociálním pojištění i na zdravotním pojištění (důkaz: rozpis kategorií podle OSSZ pro žalovaného, rozpis zdravotního pojištění Všeobecná zdravotní pojišťovna pro žalovaného). V databázi ČSSZ byl v období od datum do datum jméno příjmení zaměstnancem zaměstnavatele právnická osoba, tedy žalovaného (důkaz: potvrzení o zaměstnání od OSSZ Praha západ). Z výplatních pásek původního žalobce vyplynulo, že jeho zaměstnavatel byl za období leden 2016 až červen 2016 žalovaný, tedy právnická osoba, kdy čistá mzda byla ve výši částka, byly strhávány částky na jednotlivé zákonné odvody (důkaz: jednotlivé výplatní pásky za leden až červen 2016). Na výpovědi na policii v rámci podaného vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu původní žalobce, tedy jméno příjmení, dne datum ve své výpovědi uvedl:„ K mým dalším pohledávkám za společnosti právnická osoba uvádím, že mám další pohledávku z titulu nevyplacené mzdy za období březen 2015 až duben 2016, kdy jsem měl pobírat částka měsíčně.“ (důkaz: úřední záznam o podání vysvětlení ze dne datum rozhodnutí číslo jednací) V insolvenčním návrhu, který podal původní žalobce proti žalovanému dne datum původní žalobce uvedl, že má za žalovaným pohledávky po splatnosti a to ve výši částka za období březen 2015 až březen 2016, kdy byl u dlužníka zaměstnán ve funkci obchodního ředitele (důkaz: usnesení Krajského soudu v Praze č.j. insolvenční spisová značka – A).

6. Ze shora provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový děj: Žalovaný je obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl P, vložka číslo. Jeho statutárním ředitelem byl původní žalobce – tedy Ing. jméno příjmení, kdy jeho funkce vznikla k datum a zanikla datum. Dne datum uzavřel původní žalobce, tedy Ing. jméno příjmení, se žalovaným pracovní smlouvu, kde původní žalobce vystupoval jako zaměstnanec, žalovaný jako zaměstnavatel. Pracovní pozice byla stanovena jako pracovník obchodního oddělení, den nástupu do práce byl dohodnut na datum. V článku VIII. odst. 1 je uvedeno, že zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda stanovená zaměstnavatelem v platovém výměru. V platovém výměru ze dne datum byla stanovena hrubá měsíční mzda původního žalobce ve výši částka od datum. Poté, kdy byl původní žalobce jméno příjmení odvolán z funkce statutárního ředitele, nedostavoval se nadále do zaměstnání, nevykonával žádnou pracovní aktivitu, ani takovou, která odpovídala jeho pracovní smlouvě. Za těchto okolností se nové vedení společnosti rozhodlo dát původnímu žalobci výpověď. Vzhledem k tomu, že se nedostavoval do společnosti, tedy na pracoviště, zkontaktoval jej telefonicky Ing. jméno příjmení, v té době statutární ředitel žalovaného, a spolu s jméno příjmení, členem správní rady, se vypravili do bydliště původního žalobce, tedy jméno příjmení. jméno příjmení měl v té době adresu trvalého pobytu na adrese adresa, avšak bydlel o ulici vedle na adrese adresa. U tohoto domu tedy zastavili, Ing. jméno příjmení zazvonil a předložil jméno příjmení výpověď z pracovního poměru. Uvedenou výpověď jméno příjmení odmítl převzít. Následně uvedenou výpověď tedy pro jistotu oba přítomní jméno příjmení a Ing. jméno příjmení vložili i do poštovní schránky na adrese adresa. Uvedená listina výpovědi je datována datum, jedná se o výpověď v souladu s ust. § 52 písm. g) zákoníku práce, a to z důvodu, že od datum se žalobce, resp. původní žalobce, jméno příjmení, bez omluvy nedostavil na pracoviště. V dolní části uvedené výpovědi je rukou napsáno„ Po seznámení odmítl převzít, zanecháno v poštovní schránce ulice, obec a číslo, část obce dne datum“. Podepsáno Ing. jméno příjmení a jméno příjmení. V období od datum do datum byla na zálohách na mzdu původnímu žalobci jméno příjmení ze strany žalovaného vyplacena částka ve výši částka a to tak, že datum částka ve výši částka, datum částka ve výši částka, datum částka ve výši částka, datum částka ve výši částka, datum částka ve výši částka, datum částka ve výši částka, datum částka ve výši částka a datum částka ve výši částka. Uvedené platby jsou ve výpisech z účtu žalovaného označeny buď jako záloha na mzdu JS, má se tedy na mysli jméno příjmení, nebo jako mzda JS, nebo jako mzda příjmení. Hrubá mzda ve výši částka odpovídá v rozhodném období výši částka čisté mzdy. Uvedené platby na mzdu jméno příjmení žalovaný řádně zaúčtoval ve svém účetnictví a tyto položky jsou uvedeny v hlavní knize s textem. Za období leden až červen 2016 žalovaný řádně odváděl platby na sociálním pojištění i na zdravotním pojištění. V databázi ČSSZ byl v období od datum do datum jméno příjmení zaměstnancem zaměstnavatele právnická osoba, tedy žalovaného. Z výplatních pásek původního žalobce vyplynulo, že jeho zaměstnavatel byl za období leden 2016 až červen 2016 žalovaný, tedy právnická osoba, kdy čistá mzda byla ve výši částka, byly strhávány částky na jednotlivé zákonné odvody. Na výpovědi na policii v rámci podaného vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu původní žalobce, tedy jméno příjmení, dne datum ve své výpovědi uvedl:„ K mým dalším pohledávkám za společnosti právnická osoba uvádím, že mám další pohledávku z titulu nevyplacené mzdy za období březen 2015 až duben 2016, kdy jsem měl pobírat částka měsíčně.“ V insolvenčním návrhu, který podal původní žalobce proti žalovanému dne datum původní žalobce uvedl, že má za žalovaným pohledávky po splatnosti a to ve výši částka za období březen 2015 až březen 2016, kdy byl u dlužníka zaměstnán ve funkci obchodního ředitele.

7. Soud provedl všechny důkazy předložené stranami, z některých však nevyvodil žádné skutkové závěry kromě těch, o kterých uvede podrobně níže.

8. Soud hodnotil důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Soud vycházel z listinných důkazů, výpovědi svědka a účastníka.

9. Jak je uvedeno shora, soud vyslechl dvě osoby a to jméno příjmení a jméno příjmení. Uvedené osoby soud považuje za zcela věrohodné. Jejich výpověď se shodovala, popsali předání výpovědi jméno příjmení, resp. pokus o předání této výpovědi. Pokud se snad v určitých detailech jejich výpovědi lišily, senát se domnívá, že se tak stalo z důvodu delší časové prodlevy mezi doručením výpovědi a jejich výslechem, když v mezidobí uplynulo 8 let. Předseda senátu i oba přísedící pozorně sledovali, jak obě osoby před soudem vypovídaly, na spontánnost jejich výpovědi, mimoverbální komunikaci a oční kontakt. Na takovou nezastupitelnost osobního výslechu účastníků a svědků, jejich vizuální i akustickou observaci a na velký význam při zjištění skutkového stavu nejednou upozornil ve své judikatuře Nejvyšší soud ČR (viz. např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka).

10. Co se týká samotné listiny výpověď z pracovního poměru, zde soud uvádí, že má za prokázané, že se jedná o listinu, která byla předkládána původnímu žalobci jméno příjmení k podpisu a to dne datum, aby ji podepsal. Skutečnost, že je v textu výpovědi uvedeno datum datum, třebaže se má na mysli datum, k tomu soud uvádí, že se jedná o jasnou chybu v psaní. Ve spojení s dalšími provedenými důkazy, jednak výslechem shora uvedených dvou osob, jednak dalšími listinnými důkazy, je zcela zřejmé, že skutečně od datum se jméno příjmení nedostavoval na pracoviště a byla mu tedy následně dána výpověď a výpovědní doba skončila následně po uplynutí zákonné lhůty, tedy dne datum. To prokazují i další listiny předložené shora.

11. Soud nejprve zkoumal jednak výši údajné mzdy, která měla být ze strany žalovaného žalobci vyplácena. Původní žalobce ve svých tvrzeních uváděl měsíční mzdu ve výši částka. Tuto částku však nijak neprokázal. Žalobce byl v toto směru vyzván, poučen podle § 118 a) odst. 3 o.s.ř. na označení důkazu k prokázání takovéto skutečnosti. Takovouto skutečnost však neprokázal. Listiny prokazující výši mzdy ve výši částka nepředložil, stejně tak ani jiný důkaz. Naopak strana žalovaná předložila platový výměr s částkou částka měsíčně a prokázala, že tedy od datum měla žalobci náležet mzda ve výši částka hrubého, tedy následně částka čistého.

12. Poté, kdy měl soud za prokázanou výši mzdy, zkoumal dále období, po které měla být mzda vyplácena. příjmení žalovaná tvrdila, že původnímu žalobci ze strany žalovaného byla dána výpověď, jak je uvedeno shora.

13. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že tomu tak skutečně bylo a že dne datum došlo k pokusu doručení a že původní žalobce jméno příjmení odmítl předmětnou výpověď převzít. I přes takovéto odmítnutí je dle ustálené judikatury i literatury uvedená výpověď platná a výpověď se považuje za doručenou. Zde soud např. odkazuje na: jméno příjmení, Zákoník práce, druhé vydání obec C. H. Beck 2010, kde je uvedeno„ Doručení listiny zaměstnanci, popř. to, že zaměstnanec odmítl písemnost přijmout, musí být zaměstnavatel připraven prokázat. Průkaz doručení (pokusu o doručení) zpravidla poskytne zaměstnavatelem vyhotovený písemný záznam, na němž zaměstnanec potvrdí svým podpisem převzetí listiny nebo na němž bude potvrzeno (tím, kdo doručení za zaměstnavatele prováděl, popřípadě též svědky doručení), že zaměstnanec přijetí písemnosti odmítl.“ Dále ve stejné literatuře je uvedeno:„ Odmítne-li zaměstnanec převzít listinu, kterou se mu zaměstnavatel nebo jeho zástupce pokusil doručit, považuje se tím listina za doručenou. O tomto následku zaměstnanec nemusí být – na rozdíl od odmítnutí písemnosti při doručování prováděném prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (srov. § 336 odst. 4 a komentář k § 336) – při odmítnutí převzít písemnost poučen.“ Jak vyplývá z provedeného dokazování zaměstnavatel se zaměstnanci, tedy žalovaný původnímu žalobci, pokusil doručit výpověď. Tento výpověď odmítl převzít. Na uvedené výpovědi byl vyhotoven písemný záznam s tím, že jméno příjmení odmítl převzít tuto písemnost. Zákonné podmínky pro doručení výpovědi tak byly splněny.

14. Vzhledem k tomu, že nebyla podána žaloba na neplatnost uvedené výpovědi z pracovního poměru, má soud za prokázané, že pracovní poměr skončil po uplynutí výpovědní doby, tedy datum. Soud dále již nezkoumal obsah uvedené výpovědi, důvodnost uvedené výpovědi, když toto řízení nemůže nahrazovat případné řízení o neplatnost uvedené výpovědi. Soud má tedy za prokázané, že původní žalobce byl zaměstnancem žalovaného pouze v první polovině roku 2016 (soud má tím na mysli rozhodné období, za které je požadována mzda, tedy od datum do datum), tedy pouze od datum do datum.

15. Vzhledem k tomu, že má soud za prokázané období, po které měl žalovaný platit původnímu žalobci mzdu i její výši, soud dále zkoumal, zdali byla tato řádně vyplacena. Z provedených důkazů, jak soud uvádí shora, má soud za prokázané, že uvedená mzda byla původnímu žalobci vyplacena to zálohově tak, jak je uvedeno shora. Žalovaný jako zaměstnavatel těžko může jiným způsobem prokázat skutečnost, že zaměstnanci platil řádně mzdu než doložením toho, že mu byla posílána na jeho účet, byla takto označena, řádně zaúčtoval uvedenou mzdu ve svém účetnictví a zároveň platil řádně za žalovaného povinná pojištění – to znamená sociální a zdravotní pojištění. Všechny shora uvedené skutečnosti žalovaný před soudem prokázal shora uvedenými listinami tak, jak je uvedeno výše. Za těchto okolností má soud tedy za prokázané, že žalovaný v rozhodném období zaplatil řádně mzdu původnímu žalobci. Dokonce vznikl i malý přeplatek.

16. Soud tedy uzavírá, že co se týká rozhodného období, za které je požadována mzda, tedy od datum do datum, pak původní žalobce byl zaměstnancem žalovaného pouze za období od datum do datum a za toto období mu byla řádně ze strany žalovaného mzda, ve výši, jak byla mezi stranami sjednána, vyplacena, a za těchto okolností není tedy žaloba důvodná.

17. Soud dále připomíná další okolnosti, které v souvislosti s provedenými důkazy jasně prokazují, že nárok nebyl důvodný a byl jedním z šikanózních podání původního žalobce vůči žalovanému. Tak žaloba byla podána až datum, když byla požadována mzda od roku 2016. Je tedy zřejmé, že takový postup není běžný, aby zaměstnavatel čtyři roky po splatnosti podával návrh na zaplacení dlužné mzdy. Dále soud odkazuje na shora provedené dokazování, kdy, jak na policii, tak ve svém insolvenčním návrhu, původní žalobce uváděl zcela jiné skutečnosti ohledně dlužné mzdy, než následně v žalobě, včetně její výše, včetně ukončení pracovního poměru. Jak soud zjistil z provedeného dokazování, následně byl původní žalobce pravomocně odsouzen za hospodářskou trestnou činnost právě ve vztahu k žalovanému. I to samozřejmě bylo skutečností, ke které soud přihlížel dle § 132 o.s.ř. jako k jedné ze skutečností, která vyšla za řízení najevo při hodnocení důkazu a zjištění skutkového děje.

18. Na shora uvedená skutková zjištění soud aplikoval příslušná ustanovení zákoníku práce platného a účinného v době, kdy došlo k předmětnému jednání, tedy zákona č. 262/2016 Sb. (zákoník práce, dále i jen„ z.p.“).

19. Dle ust. § 38 odst. 1 z.p. písm. a) od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou, nebo stanovené vnitřním předpisem.

20. Jak tedy vyplývá ze shora uvedených skutečností, po dobu, kdy byl původní žalobce zaměstnancem žalovaného, tento mu řádně vyplácel mzdu (§ 38 odst. 1 písm. a) z.p.) a za toto období žádný dluh nevznikl, v dalším období pak, jak vyšlo z provedených důkazů najevo, již žalovaný nebyl zaměstnancem žalovaného, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a žalobu zamítl.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o.s.ř. za použití § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že ve věci zcela úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Základem pro výpočet sazby mimosmluvní odměny (§ 7 vyhl. 177/1996 Sb.) je částka číslo - Kč, mimosmluvní odměna za jeden úkon je pak číslo - Kč. Náklady se sestávají z těchto položek: odměna za zastoupení advokátem ve výši číslo - Kč za jeden úkon právní služby dle podle § 7 vyhlášky 177/96 Sb., celkem 12 úkonů (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření ve věci z datum, účast na jiném souzdním roku dne datum (1/2 odměny dle § 11 odst. 2 vyhl. číslo), písemné podání ve věci samé z datum, účast na ú.j. datum, písemné podání ve věci samé z datum, účast na ú.j. dne datum, datum, datum, písemný závěrečný návrh, účast u ú.j. dne datum) - a 12 x náhrada hotových výdajů po částka, (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/96 Sb.). jméno z přidané z hodnoty ve výši částka Celkem tedy částka Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnost stanovená rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.