OSPZ 34 C 260/2023-46

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, 602 00 Brno zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 16 517,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se v části, ve které se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zastavuje.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši částka, v souvislosti s tím požaduje úhradu jistiny částka a dalších poplatků ve výši částka a částka. Co se týká ověřování úvěruschopnosti žalované, vycházela žalobkyně z interní metodiky, shromáždila a zkontrolovala informace uvedené žalovanou, dále provedla lustraci osoby žalované v dostupných registrech. Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně dále vycházela z informací získaných od žalované. Žalovaná doložila výpis ze svého bankovního účtu za období od 10. 6. do datum. Byl zjištěn měsíční příjem žalované ve výši částka. Žalovaná neplnila své povinnosti z uzavřené smlouvy řádně, když žalobkyni zaplatila pouze částka.

2. Podáním doručeným soudu dne datum žalobkyně soudu sdělila, že svoji žalobu bere co do částky částka a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení zpět. Soud proto postupoval dle § 96 odst. právnická osoba a 4 a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok II. rozsudku).

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

4. Soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když žalovaná, ač byla řádně a včas předvolána, se k jednání nedostavila ani nepožádala o jeho odročení a žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti.

5. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav. Dne datum byla mezi účastníky uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouva o úvěru na částku nejvýše částka, kdy žalobkyně ověřila totožnost žalované z kopie občanského průkazu. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Žalovaná se zavázala vrátit vedle jistiny úvěru rovněž poplatek za sjednání úvěru ve výši částka a dále poplatek za volitelnou službu „Presto“ ve výši částka v souladu s čl. 2 sazebníku (úvěrová smlouva, předsmluvní informace, sazebník platný od datum, všeobecné obchodní podmínky, údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, souhlas se zpracováním osobních údajů, fotografie občanského průkazu žalované). Při posuzování úvěruschopnosti žalobkyně vycházela z informací uvedených žalovanou, ze kterých vyplývá, že žalovaná má výši čistého ověřeného příjmu částka, výši pravidelných měsíčních výdajů částka (výpis o posouzení úvěruschopnosti, listina označená jako identifikované příjmy). Z výpisu z účtu žalované za období od datum do datum nezjistil soud žádné pro posouzení věci relevantní informace, jelikož se vztahuje k období odlišnému od období uzavření smlouvy a o schopnosti žalované splatit úvěr v době jeho poskytnutí nic nevypovídá. adresa 000 Kč byla žalované vyplacena dne datum (přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, sdělení právnická osoba. ze dne datum). O zaplacení dlužné částky byla žalovaná upomínána předžalobní výzvou ze dne datum, která jí byla odeslána týž den (dopis ze dne datum, podací lístek). Žalovaná netvrdila ani neprokázala, že by žalobkyni zaplatila cokoliv nad rámec tvrzení žalobkyně.

6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření výše uvedené smlouvy o úvěru (dále jen „o.z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně v řízení pouze obecně uváděla, jakým způsobem získávala informace o žalované, avšak ani k výzvě soudu nespecifikovala, z jakých konkrétních informací při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela, ani neoznačila a nedoložila důkazy k prokázání tvrzení, že veškeré informace poskytnuté žalovanou ověřovala (např. výpisy z účtu vztahující se k rozhodnému období, výplatní pásky, nájemní smlouva aj.). Doložený výpis z účtu, vztahující se k výrazně odlišnému časovému období, je v tomto smyslu zcela nedostatečný. Je to přitom žalobkyně, která jako poskytovatel spotřebitelského úvěru měla v řízení tvrdit a prokázat, zda postupovala v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet dluh ze spotřebitelského úvěru. Pro vytvoření ucelené představy o úvěruschopnosti žalované ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení přitom není možné spokojit se s pouhými tvrzeními žadatele. Naopak je třeba skutečnosti uváděné žadatelem o úvěr ověřit, resp. zjistit a ověřit jeho příjmy, náklady spojené s bydlením, jeho dalšími závazky apod. Nelze se spokojit ani s pouhou lustrací osoby žalované v insolvenčním rejstříku či centrální evidenci exekucí. Jednání se žalobkyně nezúčastnila, nemohla proto být soudem v tomto smyslu ani poučena dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

13. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Poskytnutí úvěru tak v daném případě nejen odporuje zákonu, ale též zjevně narušuje veřejný pořádek, a proto je smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatná. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti, tedy i bez námitky dotčených stran (viz též rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C-679/18, OPR-Finance).

14. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně zaslala na účet žalované bez právního důvodu (§ 2991 o.z.) částku ve výši částka. S ohledem na její tvrzení, dle kterého žalovaná na svůj závazek ze shora uvedené absolutně neplatné smlouvy o úvěru žalobkyni zaplatila celkem částka, shledal soud žalobu důvodnou co do rozdílu obou částek, tj. co do částky částka. Žalobkyně prokázala, že žalovanou vyzvala k vrácení přenechaných peněz až dopisem, který jí byl odeslán dne datum. Dle § 573 o. z. se má za to, že dopis je doručen třetí pracovní den po odeslání. Výzva byla tedy žalované doručena dne datum. V dopise jí byla k zaplacení dluhu poskytnuta lhůta 3 dnů. Žalovaná tak byla povinna zaplatit dlužnou částku nejpozději dne datum. Protože svou povinnost nesplnila, dostala se následujícího dne do prodlení. Co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení soud žalobě vyhověl (výrok I. rozsudku). adresa k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř..Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl (výrok III. rozsudku).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a 151 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalovaná byla ve věci z větší části úspěšná, nicméně žádné náklady jí v průběhu řízení nevznikly (výrok IV.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.