OSPZ 18 C 291/2017-1040

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Adélou Kohoutovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyní: a) Jméno žalobkyně A, narozená Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobkyně B, narozená Datum narození žalobkyně B bytem Adresa žalobkyně B ⟪LB:lb_003⟫ obě zastoupeny advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A ⟪LB:lb_004⟫ za účasti: 1) Jméno advokátky B, IČO IČO advokátky B sídlem Adresa advokátky B zastoupená advokátkou Jméno advokátky C sídlem Adresa advokátky C ⟪LB:lb_005⟫ a 2) Jméno advokátky D, IČO IČO advokátky D sídlem Adresa advokátky D zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_006⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka A, narozeného Datum narození účastníka A bytem Adresa účastníka A zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_007⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka B, narozené Datum narození účastníka B bytem Adresa účastníka B zastoupená advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C ⟪LB:lb_008⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka C, narozeného Datum narození účastníka C Jméno advokáta D sídlem Adresa advokáta D ⟪LB:lb_009⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka D, narozeného Datum narození účastníka D bytem Adresa účastníka D zastoupený advokátem Jméno advokáta E sídlem Adresa advokáta E ⟪LB:lb_010⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka E, narozené Datum narození účastníka E bytem Adresa účastníka E ⟪LB:lb_011⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka F, narozeného Datum narození účastníka F bytem Adresa účastníka F ⟪LB:lb_012⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka G, narozeného Datum narození účastníka G bytem Adresa účastníka G zastoupený advokátem Jméno advokáta F sídlem Adresa advokáta F ⟪LB:lb_013⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka H, narozené Datum narození účastníka H bytem Adresa účastníka H zastoupená advokátem Jméno advokáta G sídlem Adresa advokáta G ⟪LB:lb_014⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka I, narozeného Datum narození účastníka I bytem Adresa účastníka I zastoupený advokátem Jméno advokáta H sídlem Adresa advokáta H ⟪LB:lb_015⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka J, narozené Datum narození účastníka J bytem Adresa účastníka J zastoupená advokátem Jméno advokáta I sídlem Adresa advokáta I ⟪LB:lb_016⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka K, narozeného Datum narození účastníka K bytem Adresa účastníka K zastoupený advokátem Jméno advokáta J sídlem Adresa advokáta J ⟪LB:lb_017⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka L, narozené Datum narození účastníka L bytem Adresa účastníka L zastoupená advokátem Jméno advokáta K sídlem Adresa advokáta K ⟪LB:lb_018⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka M, narozeného Datum narození účastníka M bytem Adresa účastníka M zastoupený advokátem Jméno advokáta L sídlem Adresa advokáta L ⟪LB:lb_019⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka N, narozeného Datum narození účastníka N Jméno advokáta M sídlem Adresa advokáta M ⟪LB:lb_020⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka O, narozené Datum narození účastníka O Jméno advokáta N sídlem Adresa advokáta N ⟪LB:lb_021⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka P, narozeného Datum narození účastníka P bytem Adresa účastníka P zastoupený advokátem Jméno advokáta O sídlem Adresa advokáta O ⟪LB:lb_022⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka Q, narozené Datum narození účastníka Q bytem Adresa účastníka Q zastoupená advokátem Jméno advokáta P sídlem Adresa advokáta P ⟪LB:lb_023⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka R, narozeného Datum narození účastníka R bytem Adresa účastníka R zastoupený advokátem Jméno advokáta Q sídlem Adresa advokáta Q ⟪LB:lb_024⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka S, narozeného Datum narození účastníka S bytem Adresa účastníka S zastoupený advokátem Jméno advokáta R sídlem Adresa advokáta R ⟪LB:lb_025⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka T, narozené Datum narození účastníka T bytem Adresa účastníka T zastoupená advokátem Jméno advokáta S sídlem Adresa advokáta S ⟪LB:lb_026⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka U, narozeného Datum narození účastníka U bytem Adresa účastníka U zastoupený advokátem Jméno advokáta T sídlem Adresa advokáta T ⟪LB:lb_027⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka V, narozeného Datum narození účastníka V bytem Adresa účastníka V zastoupený advokátem Jméno advokáta U sídlem Adresa advokáta U ⟪LB:lb_028⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka W, narozené Datum narození účastníka W bytem Adresa účastníka W zastoupená advokátem Jméno advokáta V sídlem Adresa advokáta V ⟪LB:lb_029⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka X, narozeného Datum narození účastníka X bytem Adresa účastníka X zastoupený advokátem Jméno advokáta W sídlem Adresa advokáta W ⟪LB:lb_030⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka Y, narozeného Datum narození účastníka Y bytem Adresa účastníka Y zastoupený advokátem Jméno advokáta X sídlem Adresa advokáta X ⟪LB:lb_031⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka A1, narozené Datum narození účastníka A1 bytem Adresa účastníka A1 zastoupená advokátem Jméno advokáta Y sídlem Adresa advokáta Y ⟪LB:lb_032⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka B1, narozené Datum narození účastníka B1 bytem Adresa účastníka B1 zastoupená advokátem Jméno advokáta A1 sídlem Adresa advokáta A1 ⟪LB:lb_033⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka C1, narozené Datum narození účastníka C1 bytem Adresa účastníka C1 zastoupená advokátem Jméno advokáta B1 sídlem Adresa advokáta B1 ⟪LB:lb_034⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka D1, narozeného Datum narození účastníka D1 bytem Adresa účastníka D1 zastoupený advokátem Jméno advokáta C1 sídlem Adresa advokáta C1 ⟪LB:lb_035⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka E1, narozené Datum narození účastníka E1 bytem Adresa účastníka E1 zastoupená advokátem Jméno advokáta D1 sídlem Adresa advokáta D1 ⟪LB:lb_036⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka F1, narozené Datum narození účastníka F1 bytem Adresa účastníka F1 zastoupená advokátem Jméno advokáta E1 sídlem Adresa advokáta E1 ⟪LB:lb_037⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka G1, narozené Datum narození účastníka G1 bytem Adresa účastníka G1 zastoupená advokátem Jméno advokáta F1 sídlem Adresa advokáta F1 ⟪LB:lb_038⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka H1, narozeného Datum narození účastníka H1 bytem Adresa účastníka H1 zastoupený advokátem Jméno advokáta G1 sídlem Adresa advokáta G1 ⟪LB:lb_039⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka I1, narozeného Datum narození účastníka I1 bytem Adresa účastníka I1 zastoupený advokátem Jméno advokáta H1 sídlem Adresa advokáta H1 ⟪LB:lb_040⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka J1., IČO IČO účastníka J1 sídlem Adresa účastníka J1 zastoupená advokátem Jméno advokáta I1 sídlem Adresa advokáta I1 ⟪LB:lb_041⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka K1, narozené Datum narození účastníka K1advokátem Jméno advokáta J1 sídlem Adresa advokáta J1 ⟪LB:lb_042⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka L1, narozeného Datum narození účastníka L1advokátem Jméno advokáta K1 sídlem Adresa advokáta K1 ⟪LB:lb_043⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka M1, narozeného Datum narození účastníka M1 bytem Adresa účastníka M1 zastoupený advokátem Jméno advokáta L1 sídlem Adresa advokáta L1 ⟪LB:lb_044⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka N1, narozeného Datum narození účastníka N1 bytem Adresa účastníka N1 zastoupený advokátem Jméno advokáta M1 sídlem Adresa advokáta M1 ⟪LB:lb_045⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka O1., IČO IČO účastníka O1 sídlem Adresa účastníka O1 zastoupená advokátem Jméno advokáta N1 sídlem Adresa advokáta N1 ⟪LB:lb_046⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka P1, narozeného Datum narození účastníka P1 bytem Adresa účastníka P1 ⟪LB:lb_047⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka Q1, IČO IČO účastníka Q1 sídlem Adresa účastníka Q1 zastoupený advokátem Jméno advokáta O1 sídlem Adresa advokáta O1 ⟪LB:lb_048⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka R1, narozeného Datum narození účastníka R1 bytem Adresa účastníka R1 ⟪LB:lb_049⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka S1, narozeného Datum narození účastníka S1 bytem Adresa účastníka S1 ⟪LB:lb_050⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka T1, narozené Datum narození účastníka T1 bytem Adresa účastníka T1 ⟪LB:lb_051⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka U1, narozeného Datum narození účastníka U1 bytem Adresa účastníka U1 zastoupený advokátem Jméno advokáta P1 sídlem U Hostavického potoka 787/37, ¨198 00 Praha 9 ⟪LB:lb_052⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka V1, narozeného Datum narození účastníka V1 bytem Adresa účastníka V1 zastoupený advokátem Jméno advokáta Q1 sídlem Adresa advokáta Q1 ⟪LB:lb_053⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka W1, narozené Datum narození účastníka W1 bytem Adresa účastníka W1 zastoupená advokátem Jméno advokáta R1 sídlem Adresa advokáta R1 ⟪LB:lb_054⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka X1, narozeného Datum narození účastníka X1 bytem Adresa účastníka X1 ⟪LB:lb_055⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka Y1, narozeného Datum narození účastníka Y1 bytem Adresa účastníka Y1 zastoupený advokátem Jméno advokáta S1 sídlem Adresa advokáta S1 ⟪LB:lb_056⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka A2, narozené Datum narození účastníka A2 bytem Adresa účastníka A2 ⟪LB:lb_057⟫ o žalobě proti rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj, Jméno účastníka B2 ze dne 4. 8. 2017, č.j. SPU 313166/2017,

I. Žalobkyně nejsou spoluvlastnicemi, každá v podílu ideální jedné poloviny částí původních pozemků parc. č. hodnota, 289/3, 296/3, 283/1, 296/5 a 327 dle PK, v dřívějším katastru adresa, nyní pozemků dle KN v k. ú. adresa:

 částí pozemku parc. č. 286/29 o výměře 398 m2, který vznikl z částí původních pozemků PK parc. č. hodnota a 289/3 vymezených geometrickým plánem č. hodnota-46/2018 ze dne datum zpracovaného tituly před jménem jméno FO jako pozemky parc. č. 286/45 o výměře 152 m2, parc. č. 286/48 o výměře 162 m2 a parc. č. 286/29 o výměře 84 m2,

 pozemek parc. č. 296/107 o výměře 1 076 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. st. 376 o výměře 183 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/96 o výměře 434 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/322 o výměře 104 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/91 o výměře 801 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/42 o výměře 183 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/186 o výměře 109 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/101 o výměře 546 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/283 o výměře 86 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/328 o výměře 97 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/285 o výměře 93 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/330 o výměře 102 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/284 o výměře 95 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/329 o výměře 103 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/224 o výměře 123 m2, který vznikl z pozemku PK 283/1,

 pozemek parc. č. 296/163 o výměře 98 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/640 o výměře 454 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/144 o výměře 110 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/641 o výměře 409 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. st. 555 o výměře 562 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/164 o výměře 81 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/195 o výměře 76 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/638 o výměře 82 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/567 o výměře 379 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/570 o výměře 134 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/571 o výměře 242 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/572 o výměře 113 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/568 o výměře 119 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/569 o výměře 100 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/529 o výměře 1 215 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/102 o výměře 512 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/229 o výměře 231 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3 a 283/1,

 pozemek parc. č. 296/327 o výměře 116 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/282 o výměře 167 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/393 o výměře 109 m2, který vznikl z pozemku PK 296/5,

 pozemek parc. č. 296/88 o výměře 247 m2, který vznikl z pozemku PK 296/5 a 327,

 pozemek parc. č. 296/83 o výměře 481 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/137 o výměře 388 m2, který vznikl z pozemku PK 327,

 pozemek parc. č. 296/642 o výměře 400 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/106 o výměře 260 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/564 o výměře 406 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/511 o výměře 790 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/280 o výměře 333 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3 a 283/1,

 pozemek parc. č. 296/281 o výměře 42 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3 a 283/1,

 pozemek parc. č. 296/395 o výměře 37 m2, který vznikl z pozemku PK 296/5,

 pozemek parc. č. 296/84 o výměře 128 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/85 o výměře 750 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3,

 pozemek parc. č. 296/86 o výměře 806 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3 a 283/1,

 pozemek parc. č. 296/89 o výměře 755 m2, který vznikl z pozemku PK 296/3 a 327,

 a pozemek parc. č. 296/582 o výměře 136 m2, který vznikl z pozemku PK 289/3.

II. Za nevydané pozemky náleží žalobkyním náhrada podle § 11 odst. 2, § 11a a případně § 14 a § 16 zákona č. 229/1991 Sb.

III. V tomto rozsahu se nahrazuje rozhodnutí Jméno účastníka B2, Krajského pozemkového úřadu pro Anonymizováno kraj a hlavní Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, č. j. SPU č. účtu.

IV. Účastníci 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobkyním plnou náhradu nákladů řízení částka k rukám právní zástupkyně žalobkyň, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Náhrada nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyněmi a vedlejšími účastníky řízení se nepřiznává.

VI. Náhrada nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyněmi a bývalými vedlejšími účastníky řízení tituly před jménem jméno FO a společností právnická osoba. se nepřiznává.

VII. Účastníci 1) a 2) jsou povinni zaplatit České republice Okresnímu soudu adresa-západ soudní poplatek ve výši částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Dne datum bylo žalobkyním doručeno rozhodnutí Jméno účastníka B2 (dále jen „SPÚ“) ze dne datum, č. j. SPU č. účtu, (dále jen „Rozhodnutí“) kterým byla zamítnuta žádost žalobkyň ze dne datum na vydání částí původních pozemků dle PK 296/3, 327 a 283/1 u všech tak, jak jsou identifikovány na současný stav dle KN, celkem se jedná o 55 pozemků a dále částí původních pozemků dle PK 289/3 a 286, na současný stav KN identifikováno jako část pozemku parc. č. 286/29 geometrickým plánem č. hodnota-2/2016. Žalobkyně napadají Rozhodnutí a v rozsahu po částečných zastaveních řízení a změnách žaloby, o kterých bylo rozhodnuto usneseními zdejšího soud ze dne datum, č. j. spisová značka, ze dne datum, č. j. spisová značka, ze dne datum, č.j. spisová značka, ze dne datum, č.j. spisová značka, a ze dne datum, č.j. spisová značka, navrhují, aby soud Rozhodnutí po provedeném řízení nahradil rozsudkem, kterým rozhodne o tom, že žalobkyně jako oprávněné osoby podle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, (dále jen „ZoP“) nejsou ½ spoluvlastníky zbývajících pozemků a bude jim přiznán nárok na náhradu za tyto pozemky. Žalobkyně jsou totiž oprávněnými osobami podle ZoP k bývalému zemědělskému majetku svých právních předchůdců manželů jméno FO, rolníků v adresa. Pozemky PK 296/3, 327, 283/1 (tehdy jako 296/2) a 286 byly převedeny na stát na základě smlouvy z 12. a datum (dále jen „Smlouva z prosince 1949“) a první zmínka o pozemku 289/3 je ve směnné smlouvě z datum, kdy jsou postupovány díly c1-c4 o celkové výměře 1 101 m2. Následně docházelo k vrácení malých částí tohoto pozemku, ale není zřejmé, jak se to promítlo do majetku jméno FO, kdy výsledek je nicméně ten, že nynější pozemky 296/582 a 286/29 jsou ve vlastnictví ČR, přestože není zřejmé, jakým způsobem byly na stát převedeny.

Žalobkyně především sporují polemiku obsaženou v Rozhodnutí ohledně té skutečnosti, že listina ze dne datum, kterou byl obecně uplatněn zbytkový restituční nárok žalobkyň, nebyla tehdejšímu pozemkovému úřadu doručena včas. SPÚ argumentoval tím, že se mu podařilo dohledat podací knihu Okresního úřadu adresa-západ, v níž nenašel žádný záznam o podání žádosti z datum a samotná žádost není opatřena podacím razítkem. K tomu žalobkyně uvedly, že nic nebránilo tomu, aby byla podací kniha dohledána dříve, neboť pozemkový úřad (dále jen „PÚ“) o její existenci musel vědět, jakož i musel vědět to, kde se nachází. Dále bylo prokázáno, že ještě v roce 2000, ne všechna podání byla opatřena podacím razítkem podatelny Okresního úřadu adresa-západ a nebyla zaznamenána v podací knize, např. se jedná o předložená lustrační osvědčení a doplňující dokumenty, které musely být doručovány přímo PÚ. Přičemž podle tehdy platného správního řádu (§ 18 odst. 5) přijetí musí být potvrzeno pouze na žádost účastníka, tedy nikoliv automaticky. Zmatečná je také dvojí evidence přijatých podání. Nelze odhlédnout ani od žalobkyněmi nastíněného scénáře, podle kterého pokud v dopise ze dne datum píše PÚ, že obdržel žádost z datum, ale neregistroval ji, protože postrádá další doklady, a přesto v dopise ze dne datum ke stejné věci píše, že obdržel uplatnění nároku a registroval jej pod č. 1051/1993, lze tak předpokládat, že nějaké dokumenty byly na PÚ v mezidobí (asi 3 týdny) dodány. Žádný další zápis tomu ale v podacích knihách neodpovídá. Je tedy zřejmé, že samotná podací kniha, nemá v této otázce žádnou vypovídací hodnotu. Žalobkyně poukazují také na to, že na výzvu PÚ z datum reagovaly a v návaznosti na toto jejich doplnění potom PÚ pokračoval v rozhodování v prosinci 2012. Dále nutno poukázat na to, že PÚ až do roku 2018 jednotlivé žádosti žalobkyň nezamítal z důvodu opožděnosti uplatnění restitučního nároku, ale např. z důvodu nenaplnění restitučního titulu, přestože rozhodoval o pozemcích uplatněných nad rámec žádosti z prosince 1992. Listinu z datum žalobkyně považují za doplnění a upřesnění žádosti z prosince 1992. To koresponduje i s tím, že v předmětném správním spise byly založeny 2 originály žádosti z datum. Jeden s rukou připsanou spisovou značkou a jeden bez ní. Žalobkyně mj. poukazují také na délku jejich restitučního řízení, průtahy v rozhodování správních orgánů a nerespektování soudních rozhodnutí. Stěžejní je také jakým způsobem byl správní spis veden a že sám správní orgán tak nemůže s jistotou říct, kdy byly do spisu listiny z datum založeny. Nikdy ani nedošlo ze strany správního orgánu k odmítnutí restitučního nároku žalobkyň. Správní orgán nemá k dispozici ani originál listiny z datum. Otázka včasnosti přitom již byla několikrát posuzovaná v rámci jiných restitučních věcí, a to jak zdejším soudem, tak i soudem odvolacím a soudem ve správním soudnictví. Doposud soudy vždy došly k závěru, že žádost ze dne datum je nutno posuzovat jako včasnou, a to i v případě, kdy na ní není podací razítko podatelny Okresního úřadu adresa-západ.

Ohledně tísně a nápadně nevýhodných podmínek žalobkyně odkazují na již existující rozhodnutí, ve kterých ohledně převodu na základě totožných smluv již byla tíseň a nápadně nevýhodné podmínky konstatovány. Dále uvádějí, že část pozemků byla na stát převedena na základě smlouvy z prosince 1949 a pozemek PK 289/3 na základě směnné smlouvy z roku 1955. Co se týče tísně, je zřejmé, že kdyby nedošlo ke změně režimu, jméno FO by uvedené smlouvy neuzavřeli. Žalobkyně nesporují, že by došlo k převodu nemovitostí tak, jak o nich mluví smlouva z rok 1947, ale potom v roce 1949 dochází k převodu více pozemků a za neodpovídajících podmínek, např. výše kompenzace. Část další výměry přitom nebyla vykupována pro stavbu přehrady, ale jako náhradní pozemky pro vlastníky chat a za účelem zbudování rekreační oblasti. jméno FO také nebyla vyplacena přislíbená subvence ve výši 700 000 Kčs na obnovení zemědělských usedlostí. Zároveň jim byla odmítnuta možnost dostat náhradní pozemky a byly jim v průběhu dalších let odebrány zemědělské stroje a znemožněno dostat úvěr.

Ohledně nemožnosti vydání pozemků z důvodu existence chatové osady žalobkyně taktéž odkazují na rozhodování v jiných restitučních věcech, ve kterých již bylo toto vyvráceno. Co se týče nápadně nevýhodných podmínek, tak u směnné smlouvy z roku 1955 byla splatnost kupní ceny podmíněna prokázáním nutnosti zamýšlených stavebních prací, jejich rozsahu a výše nákladů. V případě obou smluv potom nebyla uhrazena odpovídající cena podle předpisů. Podle odhadu J. jméno FO měl být pozemek PK 283/1 a 327 vykoupen za 2,50 Kčs za m2 a 286 za 1 Kčs za m2. Přitom za 2,50 Kčs byla vykoupena pouze část pozemku 283/1, zbylá část byla vykoupena za 1 Kčs, obdobně u pozemku 286, kde byla převážná část vykoupena za 0,20 Kčs. Přiměřená náhrada přitom podle vyhlášky měla být minimálně 2 Kčs. Ve směnné smlouvě se potom pozemky v podstatě kupovaly za 0,20 Kčs a 0,30 Kčs. jméno FO nebyla proplacena ani náhrada za stromy a keře na pozemku, kdy pozemek PK 283/1 byl lesem se vzrostlými stromy.

Postupem řízení v návaznosti na nově vyvstalé informace a na novou judikaturu (spisová značka), žalobkyně měnily svůj návrh v tom smyslu, že se namísto přímého vydání pozemků domáhají přiznání náhrady. Ohledně pozemků účastníka 2) tento svůj návrh odůvodnily tím, že se jedná o cesty ve veřejném užívání. Obdobně jsou zasažen veřejným užíváním a souvisí s cestou pozemky společnosti právnická osoba. a SBD Ždáň. Pozemky ve vlastnictví fyzických osob a společnosti právnická osoba. jsou buď přímo zastavěny nebo tvoří jeden funkční celek se stavbami, ke kterým zároveň zajišťují přístup, příp. jsou zatíženy věcnými břemeny. Na pozemcích ve vlastnictví vedlejšího účastníka DP Beta je umístěna ČOV. Z toho je zřejmé, že další zemědělské využití těchto pozemků tedy není možné a žalobkyním by tak bylo vydáno pouze holé vlastnictví. Břehové pozemky ve správě účastníka 2) žalobkyně také nežádají k přímému vydání, neboť je na těchto pozemcích zřízeno chráněné území přírodní památky.

2. Účastník 1) právnická osoba. ve svém vyjádření uvedl, že považuje rozhodnutí SPÚ za správné a souhlasí s jeho odůvodněním, restituční nárok nebyl žalobkyněmi uplatněn včas a ani nebyla prokázána existence restitučního titulu, proto z níže rozepsaných důvodů navrhl žalobu zamítnout.

Předně účastník 1) shledává nedostatečnou identifikaci pozemků v žalobě, kdy není zřejmé z jakých pozemků PK každý z žalobkyněmi aktuálně požadovaných pozemků vznikl. Dále je z Rozhodnutí zřejmé, že se SPÚ zabýval pouze pozemky dle PK 289/3 a 286, proto by předmětem tohoto řízení neměl být pozemek 286/29, který vznikl také z pozemků PK 302 a 304, které byly na stát převedeny Smlouvou o náhradě z příčiny vyvlastnění ze dne datum. Dále pozemek 286/29 dle GP č. hodnota-2/2016 vznikl i z pozemku PK 826, který nebyl předmětem žádné žalobkyněmi tvrzené smlouvy.

Co se týče převodu pozemků na stát v rozhodném období, ve stavu tísně a za nápadně nevýhodných podmínek uvedl, že manželé jméno FO již ve 30 letech věděli o plánované výstavbě vodního díla adresa. V roce 1947 byla potom uzavřena mezi státem zastoupeným Ředitelstvím pro stavbu vodních cest v Praze a manželi jméno FO smlouva o náhradě z příčiny vyvlastnění. Dle článku II této smlouvy manželé jméno FO odstoupili státu pro účely zdymadla celé pozemky včetně pozemků, na kterých stály obytné a hospodářské budovy. Obě strany svolily, aby nemovitosti uvedené v článku II, byly připsány do pozemkové knihy za současného vkladu vlastnického práva pro Československý stát. Kromě pozemků, které byly potřeba pro výstavbu přehrady celé, byly potom v článku III smlouvy, odstoupeny i části pozemků. U těchto pozemků bylo dohodnuto, že konečné ohraničení a vyměření bude provedeno do konce roku 47, nebude-li uzavřena jiná dohoda a že knihovní odstoupení bude předmětem zvláštní smlouvy. Dle takto zjištěné skutečně zabrané plochy, pak bude vypočten konečný doplatek. Tyto části pozemků byly poté specifikovány v protokolu ze dne datum, podle kterého byla následně v pozemkových knihách ve vložkách 23 a 47 dne datum zapsána poznámka zamýšleného bezzávadného odepsání částí pozemků. Za odstoupené pozemky, tedy jak za ty pozemky celé, tak za části pozemků, dostali manželé jméno FO již v roce 1947 zaplaceno částka. Pozemky, které byly uvedeny v článku III smlouvy, potom byly zaknihovány až na základě smluv ze února a prosince 1949. V proběhlých soudních řízeních se soudy přikláněly k názoru, že pokud došlo k zaknihování až v roce 1949, není podstatné, co bylo dohodnuto před rokem 1948. Podle účastníka je ale důležitá pohnutka vůle, která byla tím, co zabránilo nebo co navedlo manžele jméno FO k podpisu smluv. V tom je potom třeba spatřována tíseň. V daném případě manželé jméno FO smlouvy v roce 1949 podepsali nikoliv z důvodu tísně, ale proto, že se k tomu právně zavázali již v roce 1947, což bylo zaznamenáno i do pozemkových knih. Tudíž celá problematika pozemků, které byly řešeny smlouvou z roku 1947, nespadá do rozhodného období, byť část těchto pozemků byla skutečně zaknihována až v roce 1949. Je pravda, že po roce 1949 došlo k vydání právních předpisů, které omezovaly vlastníky pozemků, ale tyto se v postavení manželů jméno FO ve vztahu k výkupu pozemků pro stavbu přehrady nijak neprojevily. Bylo-li na manžele jméno FO nahlíženo jako na kulaky docházelo k tomu až později v 50. letech. Motivace výkupu pozemků od manželů jméno FO byla ryze za účelem výstavby vodní nádrže, a nikoliv z politických důvodu. Zároveň je třeba poukázat na to, že manželé jméno FO za pozemky dostali zaplaceno již v roce 1946 a v roce 1947, takže to obě strany pokládaly za již uzavřenou dohodu a nevztahovali to až k okamžiku zaknihování. Pokud jméno FO následně požadovali namísto peněz náhradní pozemky, jednalo se o duplicitní nárok. Stejně tak byl duplicitní požadavek na úhradu za lesní porost. Co se týče větší výměry pozemků, které byly vykoupeny v roce 1949, než jak to bylo avizováno v roce 1947, tak došlo ke změně projektu, kdy při výstavbě bylo zjištěno, že hráz je třeba z důvodu nestabilního podloží posunout asi o 200 m. Bylo nutné proto vykoupit další pozemky, což vysvětluje rozdíl mezi výměrou z roku 1947 a výměrou z roku 1949. Jeden pozemek, o kterém bylo také jednáno, pan jméno FO dokonce odmítl prodat a skutečně ten pozemek prodán nebyl, až později v roce 1959 potom byl panu jméno FO vyvlastněn. Z toho lze také dovodit, že jednání nebylo nijak nátlakové, tedy nebylo v tísni. Zároveň nebylo ani za nápadně nevýhodných podmínek, protože v roce 1949 byl vyhotoven nový znalecký posudek, ve kterém tituly před jménem jméno FO přehodnotil pozemky, které ještě nebyly převedeny a nově je ocenil na částky 0,50 Kčs za pastvinu, 1 Kčs za les a 2 Kčs za stavební pozemek, to vše vždy za 1 m2. Směnná smlouva z roku 1955 také navazovala na smlouvy z roku 1947. Potřeba dalších pozemků byla odůvodněna změnou projektu a cena za pozemky postoupené jméno FO byla vyšší než naopak za pozemky postoupené státem.

Ohledně nemožnosti vydání pozemků účastník 1ú uvedl, že se jedná o břehové pozemky, které jsou pod výkupovou čárou vodního díla adresa. právnická osoba vodního díla bylo počítáno s abrazivními jevy, a proto byl vykoupen břehový pás na ochranu jak vodního díla, tak vlastníků pozemků. Pozemky jsou postiženy procesem abraze a v části jsou trvale zatopeny.

V neposlední řadě má účastník zato, že žalobkyně netvrdí ani neprokazují, na základě jakého právního titulu byl na stát převeden pozemek parc. č. 296/582.

Ke včasnosti uplatnění restitučního nároku, žalobkyně podle účastníka 1) nedisponují žádným důkazem o tom, že byl nárok uplatněný listinou z datum na úřad doručen osobně, či že tam byl doručen poštou. Pozemkový úřad velmi podrobně popsal, jak byl celý spis veden a z toho neplyne, že by byl veden chaoticky. Je pravda, že již existuje hodně soudních rozhodnutí ohledně restitučních nároků žalobkyň, ale tato nelze bez dalšího pouze přejímat, jak to bylo doposud činěno, neboť tam jde vždy o jiné pozemky, které byly převedeny v jinou časovou dobu. Žalobkyně uplatnily restituční nárok dvěma podáními, a to prvním ze dne datum podaným prostřednictvím zástupce tituly před jménem jméno FO, přičemž v tomto uplatnily nárok pouze k pozemkům PK 284/1, 289/1, 296/1, 296/5, 286/1, 286/2 a 286/3. Toto podání obsahuje podací razítko, vše je zdokladováno a nikdo toto podání nezpochybňuje. Ostatně vydání pouze těchto pozemků se žalobkyně domáhali u účastníka 1) v roce 1995. Obdobná situace se opakovala i v roce 2007, kdy do té doby se žalobkyně domáhaly vydání pouze tech pozemků uvedených v žádosti z prosince 1992. S Povodím až do roku 2007 žalobkyně řešily pouze pozemek PK 296/1. S tímto korespondují i vydaná lustrační osvědčení. Jeví se tak, že minimálně až do roku 2007 se žalobkyně nedomáhaly vydání jiných pozemků než těch uvedených v žádosti z datum. Jiná je však situace ohledně podání ze dne datum, které je obecnou žádostí o vydání všech zbývajících pozemků, které byly manželům jméno FO po roce 1948 vyvlastněny nebo proti jejich vůli vykoupeny. Toto podání není nikde evidováno a žalobkyně nedisponují doručenkou.

3. Účastník 2) Jméno advokátky D ve svém vyjádření uvedl, že nárok neuznává a napadené rozhodnutí považuje za věcně správné. Družstvo nebylo informováno o nároku a po roce 1991 převedlo některé pozemky na nové vlastníky, aniž v KN byla poznámka o tom, že mají být dotčeny restitucí, na což je třeba pamatovat i s ohledem na posuzování dobré víry a dobrých mravů. Žalobkyně neprokázaly včasné uplatnění nároku, absentuje restituční titul a pozemky nelze vydat z důvodu naplnění překážek podle ZoP. Ohledně včasnosti uplatnění restitučního nároku je břemeno tvrzení a důkazní na žalobkyních, které ale nepředkládají žádný doklad, pouze se vymlouvají na nesprávný úřední postup. K absenci restitučního titulu účastník 2) uvedl, že výstavba přehrady byla plánovaná již za první republiky, část pozemků byla odstoupena již v roce 1947. V tomto roce již byl uzavřen ekvivalent dnešní smlouvy o smlouvě budoucí. Vůle převést pozemky tak byla projevena ještě za demokratického režimu, kdy byl celý proces započat, a nikoliv tedy v rozhodném období. Z toho je zřejmé, že se také nemohlo jednat o převod pozemků v tísni způsobené politickým nátlakem, ale pouze o dokončení procesů započatých dávno předtím. Dále také žalobkyně opomíjejí, že nejpodstatnější část majetku jméno FO byla zestátněna před rokem 1948 a bylo jim za to již v té době zaplaceno nejvyšší odškodné, ačkoliv stát získal knihovně pozemky až po roce 1948. Na tom nic nemění ani to, pokud žalobkyním stát menší část odškodného později neuhradil a po roce 48 je perzekuoval jako velké sedláky, neboť budoucí události nemůžou založit tíseň zpětně k okamžiku provedeného jednání. V neposlední řadě potom nešlo ani o nápadně nevýhodné podmínky, naopak úhrada ještě před převodem pozemků je výhodná pro převodce. Co se týče překážek vydání, pozemky byly součástí chatové osady a autokempu Ždáň, které vznikly před datum. Jedná se o pozemky zastavěné a tvořící funkční celek se zastavěnými pozemky a dále na nich bylo zřízeno tělovýchovné a sportovní zařízení. Je tedy třeba k nim přistupovat jako k jednotnému areálu.

4. Vedlejší účastníci ve svých vyjádřeních navrhovali žalobu zamítnout, příp. rozhodnout tím způsobem, že žalobkyně nejsou vlastníky jejich pozemků. Ve svých vyjádřeních se shodovali v tom, že do té míry, co je jim k tomu známo, tak se ztotožňují s námitkami účastníků ohledně včasnosti doručení restitučního nároku a naplnění podmínek ZoP (rozhodné období, tíseň a nápadně nevýhodné podmínky). Dále uváděli, že nejsou oprávněnými osobami podle ZoP a nejsou tak povinni k vydání pozemků a že nemovitosti nelze vydat. Nemovitosti byly nabyty od účastníka 2) před značnou dobou, v dobré víře a při neexistenci jakékoliv poznámky v KN nebo informace o uplatnění restitučního nároku, z čehož někteří dovozovali jejich vydržení. Poznámka o podané žalobě byla do KN zapsána až dne datum pod č. Z-1343/2020-210. Poukazovali také na nemožnost vydání pozemků pro některou z překážek uvedenou v § 11 ZoP, např. z důvodu zastavěnosti před rokem 1991. V neposední řadě zmiňovali také povahu tohoto řízení, ve kterém i kdyby byly pozemky žalobkyním vydány, nemůže se jednat o podklad pro zápis jejich vlastnictví do KN, neboť katastrální vlastníci nebyli účastníky řízení. Závěrem se shodovali v tom, že je třeba napravit křivdy způsobené minulým režimem, ale ne tím, že budou způsobeny křivdy nové.

5. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami a účastníci 1) a 2) dotčenými osobami podle ZoP, což je ostatně zřejmé také z rozsáhlého řízení ve věci restitučního nároku žalobkyň, tedy jak z rozhodnuté správních orgánů, tak soudní judikatury. Dále je mezi žalobkyněmi a dotčenými účastníky [účastník 2) a vedlejší účastník DP právnická osoba.] nesporné, že na pozemcích ve vlastnictví společnosti DP právnická osoba. je areál ČOV pro oblast adresa, přičemž stavba v tomto areálu byla postavena před účinnost ZoP. adresa žalobkyněmi a účastníkem 2) je také nepsorné, že pozemky 296/280, 296/281, 296/395, 296/84, 296/86 a 296/89 tvoří veřejné komunikace na poloostrově Ždáň.

6. Vzhledem ke složitosti věci provedl soud v řízení rozsáhlé dokazování listinami předloženými účastníky, přičemž vycházel také z listinných důkazů obsažených v zaslané části vyžádaného spisu SPÚ, sp. zn. SPÚ č. účtu, jehož součástí je Rozhodnutí, přičemž ze všech uvedených důkazů soud zjistil následující pro věc podstatné skutečnosti.

7. Z Rozhodnutí soud zjistil, že správní orgán rozhodl tak, že žalobkyně nejsou vlastnicemi každá ideální ½ pozemků vzniklých z částí pozemků dle PK 296/3, 327 a 283/1, a to pozemků KN 296/101, 296/102, 296/42, 296/96, 296/322, 296/91, 296/110, st. 390, 296/107, st. 376, 296/511, st. 389/5, 296/160, 296/223, 296/106, 296/229, 296/283, 296/328, 296/164, 296/282, 296/327, 296/285, 296/330, 296/284, 296/329, 296/224, 296/186, 296/195, 296/280, 296/281, 296/393, 296/395, 296/384, 296/564, 296/84, 296/85, 296/86, 296/88, 296/89, 296/137, 296/83, 296/640, 296/641, 296/642, 296/163, 296/144, 296/529, 296/638, 296/567, 296/568, 296/569, 296/570, 296/571, 296/572, st. 555 a dále, že nejsou vlastnicemi každá ½ pozemků vzniklých z částí pozemků dle PK 289/3 a 286, a to pozemků KN 286/37, 286/38, 286/39, 286/29 a 296/582 dle geometrického plánu 1118-2/2016. Rozhodnutí je vydáváno k nároku datovanému dnem datum na vydání blíže nespecifikovaného zemědělského majetku manželů jméno FO. SPÚ zde vysvětluje, že došlo k reorganizaci, kdy v minulosti rozhodoval o nárocích Pozemkový úřad adresa-západ a nyní rozhoduje Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj, pobočka adresa. Rozhodnutí je vydáváno k návrhu ze dne datum opraveného dopisem ze dne datum. Podle SPÚ žalobkyně splňují postavení oprávněných osob podle ZoP. Ve správním spise je uplatnění nároku z datum, které se týká pozemků PK 284/1, 289/1, 196/1, 296/5, 286/1, 286/2 a 286/3, přičemž celý tento nárok byl již vyřízen. V letech 2011 a 2012 a dále však žalobkyně svůj restituční nárok rozšířily o další pozemky. PÚ dopisem ze dne datum potvrdil příjem podání a vyzval žalobkyně k doplnění. V roce 2012 potom byla vydána PÚ rozhodnutí týkající se pozemků dle PK 283/1, 321 a 296/4 (tedy nad rámec žádosti z datum). Přestože PÚ vycházel z žádosti z datum stávající správní orgán měl po převzetí spisu pochybnosti o včasnosti jejího doručení a dále měl také zato, že se jedná o neúplnou žádost. Proto výzvou ze dne datum vydanou i v návaznosti na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, vyzval žalobkyně k předložení konečné a úplné rekapitulace nároku a doložení listiny s otiskem razítka podatelny. Na to žalobkyně reagovaly tak, že požadavku na dodání listiny s razítkem nemohou vyhovět, neboť se žádné nedávalo. Návrh byl konkretizován po částech v letech 2014 až 2017. Vzhledem k tomu, že SPÚ neměl k dispozici jednoznačný doklad, který by prokázal, že nárok nebyl uplatněn, a zejména pak nepřevzal po zaniklém PÚ žádnou úplnou evidenci uplatněných nároků, která by korespondovala s v té době nedostupnou podací knihou, pokračoval ve správním řízení k jednotlivým podáním, jako by nárok byl uplatněn včas (rozhodnutí SPÚ z let 2014-2015). V návaznosti na podání žalobkyň ze dne datum však správní orgán provedl šetření v archivech a zjistil, že podací kniha zaniklého Okresního úřadu adresa-západ existuje a dne datum v ní provedl šetření a zjistil, že restituční nárok ze dne datum je v podací knize řádně zapsána, ale ohledně listiny z datum tam žádný zápis není. Což odpovídá tomu, že tato listina není opatřena razítkem. Další podání doručená žalobkyněmi přitom v podacích knihách opět zapsána jsou. Z těchto důvodů tedy SPÚ dospěl k závěru, že žalobkyně neuplatnily nárok včas a uplatnění nároku na vydání pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, bylo doručeno až dne datum. SPÚ se již nezabýval, zda jsou splněny další podmínky ZoP. Pro úplnost bylo uvedeno, že většina předmětných pozemků je zapsána na LV fyzických osob, nebo byly převedeny na osoby, které nejsou osobami povinnými k jejich vydání. Z tohoto důvodu i kdyby SPÚ rozhodoval věcně, pozemky by žalobkyním nevydal.

8. Z kopie uplatnění restitučního nároku ze dne datum soud zjistil, že existují dvě kopie z nichž na jedné je rukou dopsaná značka PU 142/91. Obsahem dokumentu je uplatnění restitučního nároku podle ZoP, které adresovaly žalobkyně a paní jméno FO Okresnímu úřadu adresa-západ, Pozemkovému úřadu. Byl uplatněn nárok vůči zemědělskému majetku manželů jméno FO, jehož byli vlastníky, a které jim byly po roce 1948 vyvlastněny nebo proti jejich vůli vykoupeny, aniž by byly specifikovány konkrétní pozemky, o které by se mělo jednat. Žádost je podepsána žalobkyněmi a paní jméno FO.

9. Z kopie uplatnění restitučního nároku ze dne datum se záznamem z podací knihy soud zjistil, že žalobkyně spolu s paní jméno FO uplatnily prostřednictvím jejich zástupce tituly před jménem Permuse u pozemkového úřadu nárok na vydání nemovitostí pozemků PK 284/1, 289/1, 296/1, 296/5, 286/1, 286/2 a 286/3, jež byly zapsány ve vložce č. hodnota pozemkové knihy pro k.ú. adresa. Tato listina je opatřena podacím razítkem Okresního úřadu adresa-západ ze dne datum. Dne datum byly na listinu doplněny údaje a podpisy navrhovatelek.

10. Z kopie interní evidence pozemkového úřadu 1034 – (zelený sešit) soud zjistil, že pod poř. č. hodnota je zde ke dni datum zaevidována žádost paní jméno FO, přičemž v poznámce je uvedeno zastoupení tituly před jménem Permusem a č. 1440/667 a 6854/3426 (pozn. soud má deník 1034- k dispozici v originále u sp. zn. spisová značka). Jiný záznam související s rodinou žalobkyň v evidenci není.

11. V podacím deníků Okresního úřadu adresa-západ za rok 1992, 5961-7379, (béžové desky) je záznam pod číslem hodnota ze dne datum o uplatnění nároku žalobkyň od jméno FO tituly před jménem jméno FO, předchozí číslo je doplněno 729/93 a uloženo pod sp. zn. PÚ 203/4 a převedeno na PÚ.

12. Z reakce PÚ ze dne datum soud zjistil, že tato byla adresována jméno FO s tím, že dne datum byl doručen její dopis ohledně nároku na vydání zemědělského majetku. Dále zde je uvedeno, že vzhledem k tomu, že konec lhůty byl stanoven na datum nebyl její nárok uplatněn včas a právo na restituci zaniklo.

13. V pokračování podacího deníků Okresního úřadu adresa-západ za rok 1993, 1-6040, (béžové desky) je dne datum pod č. hodnota záznam právnická osoba, obsah podání Vrácení majetku p. č 296/právnická osoba. jméno FO, předchozí číslo 6854/92 a 1440/93 bez příloh a uloženo pod sp. zn. PÚ 203/4 a převedeno na PÚ. Pod číslem hodnota je zde zaevidováno oznámení o poplatcích za znečištění ovzduší z datum. Pod č. hodnota je zde 3. 3. záznam Doklady – jméno FO, jméno FO a jméno FO od tituly před jménem jméno FO, adresa, přechozí číslo 729/93, 4873/94 uloženo pod zn. 203/4.

14. Z dopisu PÚ tituly za jménem Höschlovi ze dne datum soud zjistil, že PÚ potvrdil přijetí přípisu ve věci parcely PK 296/4. Vzhledem k tomu, že se spisová složka nachází u právnická osoba 5, kam byla postoupena po ukončení řízení u právnická osoba-západ vedeného pod č.j. 1051/93/III. Za daných okolností tak vyzývají restituenty k doplnění chybějící dokumentace, tj. především kopie uplatněné restituční žádosti zahrnující zmíněnou nemovitost, neboť podle podkladů zbývajících na pozemkovém úřadě již byla restituční žádost vyřízena a ukončena. Z dalšího přípisu ze dne datum je zřejmé, že je třeba pro vydání rozhodnutí provést rekonstrukci spisu a požadují doručit příslušnou knihovní vložku a kopii restituční žádosti.

15. Z výzvy ze dne datum soud zjistil, že správní orgán vyzval žalobkyně k předložení dokladu o doručení a zároveň k předložení konečné a úplné rekapitulace restitučního nároku, neboť žádost ze dne datum je neurčitá. Pokud doklady nebudou doplněny, bude o nároku rozhodnuto v rozsahu dle dosavadní rekapitulace úřadem a následně bude řízení zastaveno. K předložení dokladů byla dána lhůta 60 dnů.

16. Ze smlouvy ze dne datum soud zjistil, že po skončení výstavby adresa přehrady převedl stát pozemky parc. č. dle PK 296/3, 327, kterých se nedotkla výstavba, do vlastnictví účastníka 2).

17. Z kopie dopisu žalobkyně a) ze dne datum soud zjistil, že v něm píše pozemkovému úřadu o tom, že byla informována tituly před jménem jméno FO, že jejich žádost byla doručena dne datum. Zároveň informuje o tom, že zjistili, že manželé jméno FO měli více pozemků, proto žádost v nejbližší době ještě rozšíří.

18. Z dopisu Okresního úřadu adresa-západ – pozemkový úřad ze dne datum soud zjistil, že pozemkový úřad sdělil tituly před jménem jméno FO, že včas uplatněný restituční nárok z datum nebyl zaevidován do rejstříku restitucí, neboť je třeba k uplatnění nároku doplnit další doklady, viz příloha, aby nárok mohl být zaevidován. Dáno na vědomí je žalobkyním a paní jméno FO.

19. Z dopisu Okresního úřadu adresa-západ – pozemkového úřadu ze dne datum soud zjistil, že pozemkový úřad tituly před jménem jméno FO potvrdil, že obdrželi uplatnění nároku, které vedou pod č.j. 1051/1993.

20. Z kopie interní evidence pozemkového úřadu 1034 – (zelený sešit) soud zjistil, že pod poř. č. hodnota je zde ke dni datum zaevidována žádost paní jméno FO, přičemž v poznámce je uvedeno zastoupení tituly před jménem jméno FO a č. 1440/667 a 6854/3426.

21. Z vyjádření SPÚ ze dne datum soud zjistil, že zelený sešit je interní evidence pozemkového úřadu, kdy zapsaná pořadová čísla neodpovídají podacím číslům v podacích knihách Okresního úřadu adresa-západ. Tyto podací knihy tak jsou jediným řádným odkladem o uplatnění nároku, interní evidence je jen pomocná. Nárok žalobkyň je zde zapsán pod č. 1051/1993 ze dne datum. V poznámce jsou pak připsána čísla odpovídající razítku podatelny okresního úřadu a zápisu v podacím deníku úřadu dne datum a dne datum, kdy se jednalo o doplnění podkladů. Další čísla se vztahují k doplňujícím podáním po lhůtě k uplatnění nároku. Dále SPÚ uvádí, že nemá k dispozici originál výzvy z datum, neboť spis byl zapůjčen soudům. Dále přikládají dopis tituly za jménem Höschla z datum, ke kterému byl přiložen údajný originál uplatnění nároku bez podacího razítka z datum. Nyní nalezli novou verzi této listiny, ale taktéž se nejedná o originál.

22. Z odpovědi tituly za jménem Höschla z datum soud zjistil, že je to poprvé, co se dozvídá, že je restituční řízení skončeno. Dále mj. píše, že při nahlížení do spisu datum v něm nalezl žádost z datum a dopis z datum. Přikládá kopii originálu dopisu z datum, který dostal při převzetí věci od J. jméno FO.

23. Z e-mailové komunikace mezi tehdejším zástupcem žalobkyň tituly za jménem Höschlem a ředitelem Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj tituly před jménem jméno FO v období ledna až dubna 2014 soud zjistil, že tituly za jménem Höschl žádal tituly před jménem jméno FO, aby se našla kniha pošty pozemkového úřadu z roku 1993, což dal následně tituly před jménem jméno FO za úkol vypátrat tituly před jménem jméno FO. Zároveň pak spolu řešili lustrační osvědčení, ohledně kterých tituly před jménem jméno FO sděluje tituly za jménem Höschlovi, že mu nemůže vyhovět a poskytnout mu kopie lustračních osvědčení z roku 1996 a 1999 a vyhledat knihu pošty z roku 1993, jelikož lustrační osvědčení byla zasílána samostatně a nejsou součástí spisu a kniha pošty je interní neveřejný doklad úřadu.

24. Z protokolu Okresního soudu adresa-západ ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně a) při svém účastnickém výslechu uvedla, že v rozhodné době vůbec neměli povědomí o tom, jaké pozemky jejich prarodiče vlastnili ani jak řádně postupovat. Žádost ze dne datum sepsal pan jméno FO, a pak byla podána. Jak přesně, si žalobkyně nevybavuje, zřejmě ji tam nesla osobně a možná ji i pan jméno FO zasílal poštou. Při podání na pozemkový úřad to probíhalo tak, že v přední kanceláři seděla asistentka, která si vzala žádost, a za ní potom tituly před jménem jméno FO. Potom k té žádosti přišlo číslo jednací 1051. Celý proces se začal rozbíhat až v roce 2002, kdy pozemkový úřad vydal první rozhodnutí. Soudy ani pozemkové úřady nerozlišovaly mezi žádostí z prosince 1992 a ledna 1993, vše se řešilo pod jedním číslem, a to 1051. Žalobkyně na dotaz soudu identifikovala oba své podpisy na dopisu ze dne datum i na žádosti ze dne datum. Tato listina se podepisovala vícekrát. Podpis na čestném prohlášení žalobkyně také identifikovala jako svůj s tím, že tuto listinu zřejmě sepisoval právník na žádost pozemkového úřadu.

25. Z protokolu Okresního soudu adresa-západ ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně a) v rámci účastnického výslechu v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka uvedla, že v rozhodné době vůbec neměly se sestrou povědomí o tom, kolik a jaké pozemky jejich prarodiče vlastnili. Vše řešila spíše jejich teta paní jméno FO, která jí, protože žalobkyně a) byla na mateřské dovolené, posílala obstarávat potřebné záležitosti. Poté nastoupila do práce v jméno FO na finanční úřad, kde jí doporučili tituly před jménem jméno FO. Kromě nich své restituční nároky uplatňovala také paní jméno FO, sestra dědy jméno FO, která sehnala tituly před jménem jméno FO. S tím ale pak byly problémy a bylo těžké od něj získat podklady, které měl u sebe. Oni je od něj nakonec na rozdíl od jméno FO získali a na jejich podkladě potom tituly před jménem jméno FO podal v prosinci 1992 žádost. Celou věc potom řešil její strýc pan jméno FO, který přišel s tím, že uplatní tu obecnou žádost, sepsal jí, a pak jí podali. Toto mu zřejmě poradil někdo z přátel, kteří také uplatňovali své restituční nároky. Zpětně se dívala, že datum byl pátek, což by odpovídalo, protože k nim jméno FO jezdili na víkendy. Jak přesně se žádost doručovala, si žalobkyně již nevybavovala, ale domnívala se, že ji na pozemkový úřad musela donést ona osobně. jméno FO na úřad jezdila často, měli tam ředitelství, takže si myslela, že ji rodina pověřila, aby to tam dodala. Nosila tam takto hodně dokumentů a nikdy jí tam nic nepotvrdili, ani s sebou neměla kopie. Takto to v té době fungovalo běžně, a to i u ní v práci na finančním úřadě. Jestli tuto žádost zasílali také poštou, to si žalobkyně nepamatuje. Žalobkyně si naopak pamatuje, že jejich restituční věc byla celá vedena pod číslem hodnota. Žalobkyně celou restituci brala jako jeden celek, domnívala se, že tak k tomu přistupovali i na úřadě. Listiny, co tam nosila, nosila všechny k té jedné značce. Na dotaz soudu identifikovala oba své podpisy na dopisu ze dne datum i na žádosti ze dne datum. K dopisu ze dne datum uvedla, že tento našla i mezi svými podklady. Zřejmě ji někdo tehdy instruoval, aby ho napsala. Měla tehdy elektrický psací stroj, což by odpovídalo. Na dotaz, jakým způsobem probíhal podpis obecné žádosti z datum, uvedla, že ji zřejmě přivezl již hotovu pan jméno FO a ony to pak podepsaly. Určitě to podepisovaly vícekrát, dělaly to tak vždycky, ale originál již dnes nikdo z rodiny nemá. Ohledně zastoupení tituly před jménem jméno FO žalobkyně uvedla, že ho měly pouze pro podání té žádosti. Obsah té žádosti z prosince s ním řešila hlavně paní jméno FO a jméno FO, ony věděly, o jaké pozemky se přibližně jednalo. Žalobkyně o tom vůbec neměly přehled. Obecně se v rodině říkalo, že těch pozemků bylo daleko více, ale nevěděli které. Co se týče spolupráce s tituly za jménem Höschlem, tak ta byla zahájena koncem roku 2004. Teprve on začal řešit konkrétní pozemky na podkladě obecné žádosti. V mezidobí úřad vyřizoval žádost z prosince 1992, oni doplňovali potřebné dokumenty a čekali na nějaké rozhodnutí. První rozhodnutí přišlo až někdy kolem roku 2000. Pozemkový úřad je nikdy k žádnému doplnění žádosti z ledna 1993 nevyzval. Vzpomíná si, že když na úřad přišla a ptala se paní jméno FO, jak je možné, že se na adresa staví, tak ta jí odpověděla, že to se zase uvede v původní stav, bude-li to potřeba.

26. Z protokolu ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka ze dne datum je zřejmé, že byla vyslechnuta žalobkyně b) Jméno žalobkyně B. Ta uvedla, že se procesu uplatnění restitučního nároku neúčastnila. O komunikaci s pozemkovým úřadem se domnívá, že probíhala prostřednictvím dopisů, podpisy na listinách byly ověřovány na poště. K listině z datum uvedla, že neví, co je jejím obsahem, podpis je asi její. K listině z datum si nepamatovala ničeho, ale uvedla, že se jedná o její podpis. Vše za ni v této věci vyřizovala sestra. Neúčastnila se ani schůzek rodiny ohledně restitučních nároků, ale ví o nich. Se sestrou bylo v rodině domluveno, že ona dostane statek a sestra zbytek pozemků. Dohodou následně zrevidovaly a nyní se dělí napůl. Ona osobně nic nikam nenesla, věc po úmrtí tety řešil její manžel. Doktor Höschl je zastupoval asi 15-20 let. Matka zemřela, když byly žalobkyni 3 roky, vychovávali ji babička s dědečkem. Na dobu, kdy jim sebrali pozemky vzpomínaly špatně, nadávali na komunisty a říkali, že jim vše sebrali, že se kvůli přehradě museli vystěhovat, a že za to dostali méně peněz, než měli.

27. Z vyjádření ohledně uplatnění restitučního nároku ze dne datum adresovaného společnosti AGENCY FCT soud zjistil, že se jedná o negativní lustrační osvědčení k pozemkům 296/173 a 296/174 v k.ú. adresa, které bylo vydáno v návaznosti na dotaz ze dne datum.

28. Z vyjádření ohledně uplatnění restitučního nároku ze dne datum adresovaného tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že se jedná o negativní lustrační osvědčení k pozemkům st. 592, 296/176 a 296/177 v k.ú. adresa, které bylo vydáno v návaznosti na dotaz ze dne datum.

29. Z vyjádření ohledně uplatnění restitučního nároku ze dne datum adresovaného jméno FO soud zjistil, že se jedná o negativní lustrační osvědčení k pozemkům dle PK 296/2, 296/3 a 283/2 v k.ú. adresa které bylo vydáno v návaznosti na dotaz ze dne datum.

30. Z vyjádření ohledně uplatnění restitučního nároku ze dne datum adresovaného Okresnímu soud adresa-západ ke sp. zn. spisová značka soud zjistil, že se jedná o negativní lustrační osvědčení k pozemkům dle PK 283/1, 341/1 a 830 v k. ú. adresa.

31. Ze sdělení tituly před jménem jméno FO, vedoucí PÚ, ze dne datum soud zjistil, že se vyjadřuje k žádosti jméno FO týkající se uplatnění restitučního nároku na pozemky parc. č. 296/3 a uvádí, že podle současné evidence a k dnešnímu dni dostupných dokladů nebyl k této parcele uplatněn restituční nárok.

32. Z vyjádření ohledně uplatnění restitučního nároku ze dne datum adresovaného tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že se jedná o negativní lustrační osvědčení k pozemku 283/1, které bylo vydáno v návaznosti na dotaz ze dne datum.

33. Z úředně ověřené kopie příslušných částí podacího deníku bývalého Okresního úřadu adresa-západ (1-3594) z roku 1999 soud zjistil, že od 8. 10. do 1. záznamu dne 12. 10. zde není zaevidována žádost tituly před jménem jméno FO o vydání lustračního osvědčení.

34. Z vyjádření ohledně uplatnění restitučního nároku ze dne datum adresovaného společnosti H. Systém a.s. soud zjistil, že se jedná o negativní lustrační osvědčení k pozemku 283/1, které bylo vydáno v návaznosti na dotaz ze dne datum.

35. Z úředně ověřené kopie příslušných částí podacího deníku bývalého Okresního úřadu adresa-západ (1-3696) z roku 1996 soud zjistil, že od 8. 7. do 10. záznamu dne 10. 7. zde není zaevidována žádost společnosti H-Systém o vydání lustračního osvědčení.

36. Z žádostí o vydání pozemků parc. č. hodnota, 286/4, 286/5, 286/9, 296/83, 296/101, 296/102, 296/110, st. 377, st. 379. St. 384, st. 389, st. 390, st. 555, st. 556 a 283/3 z 5. – datum soud zjistil, že tyto byly zaslány žalobkyněmi na pozemkový úřad, což dokládají podací razítka se značkami PÚ 1033/04, PÚ 1034/04, PÚ 1035/04 a PÚ 1036/04. Dále z identifikace parcel PK soud zjistil, že některé z těchto pozemků vznikly z původního pozemku 283/1.

37. Z rozhodnutí PÚ 972/12-Z ze dne datum soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o tom, že jméno FO a žalobkyně jsou jako oprávněné osoby vlastníky nemovitostí dle KN parc.č. 283/1, 283/38, 283/32, 283/33, 283/3, 283/37, 283/34, 283/36, 283/28, 283/29, 283/35, 283/44 a stavební parcely č. hodnota, k.ú. adresa. jméno FO úřad v tomto rozhodnuté konstatoval, že žalobkyně jsou jako vnučky manželů jméno FO oprávněnými osobami. Tyto pozemky byly na stát převedeny na základě smlouvy z datum. Zároveň uvedl, že nárok na vydání pozemků byl uplatněn v zákonem stanovené lhůtě dne datum.

38. Z rozhodnutí SPÚ č. účtu ze dne datum soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo zrušeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu adresa- západ ze dne datum, č.j. PÚ 972/12-Z. SPÚ v tomto rozhodnutí mj. konstatoval, že z předloženého uplatnění nároku ze dne datum není patrno, kdy byl tento nárok skutečně na pozemkovém úřadu uplatněn (chybí podací razítko) a zda byl uplatněn v zákonné lhůtě vzhledem k negativním lustracím pozemkového úřadu.

39. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne datum, č. j. č. účtu-MZE-12142, soud zjistil, že jím bylo potvrzeno rozhodnutí SPÚ č. účtu ze dne datum. MZ uvedlo, že smlouvu, na základě které přešly pozemky na stát nelze považovat za vyvlastnění, neboť došlo k uzavření smlouvy a na tuto je třeba pohlížet jako na smlouvu kupní uzavřenou v tísni. V dalším řízení bude třeba rozhodnout, zda byla naplněna i druhá podmínka ZoP, tedy uzavření smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek.

40. Z rozhodnutí PÚ 1546/12 ze dne datum soud zjistil, že pozemkový úřad rozhodl o tom, že žalobkyně a pan jméno FO nejsou jako oprávněné osoby vlastníky nemovitostí dle KN pozemku parc. č. hodnota vodní plocha, v k. ú. adresa. Ohledně tohoto pozemku správní orgán konstatoval, že ho nelze vydat podle § 11 odst. 1 písm. c), neboť je součástí vodního díla adresa. Za tento pozemek jim náleží náhrada. Pozemkový úřad v tomto rozhodnuté konstatoval, že žalobkyně jsou jako vnučky manželů jméno FO oprávněnými osobami, že převod pozemků na stát byl uskutečněn v zákonem stanovené době a jednalo se o majetkovou křivdu. Tyto pozemky byly na stát převedeny na základě smlouvy z datum. Zároveň uvedl, že nárok na vydání pozemku byl uplatněn v zákonem stanovené lhůtě dne datum.

41. Z rozhodnutí PÚ 1209/12-Z ze dne datum soud zjistil, že pozemkový úřad rozhodl o tom, že žalobkyně a pan jméno FO jsou jako oprávněné osoby vlastníky pozemku parc. č. 286/28 a nejsou vlastníky pozemku parc. č. 286/8. Ohledně tohoto pozemku správní orgán konstatoval, že ho nelze vydat podle § 11 odst. 1 písm. c), neboť je součástí vodního díla adresa. Za tento pozemek jim náleží náhrada. Pozemkový úřad v tomto rozhodnutí konstatoval, že žalobkyně jsou jako vnučky manželů jméno FO oprávněnými osobami, že převod pozemků na stát byl uskutečněn v zákonem stanovené době a jednalo se o majetkovou křivdu. Tyto pozemky byly na stát převedeny na základě smlouvy z datum. Zároveň uvedl, že nárok na vydání pozemků byl uplatněn v zákonem stanovené lhůtě dne datum.

42. Z rozhodnutí SPU č. účtu ze dne datum soud zjistil, že v něm SPÚ poprvé vznesl námitku včasného neuplatnění restitučního nároku. Podruhé vznesl SPÚ námitku o včasnosti neuplatnění restitučního nároku v rozhodnutí SPU č. účtu vydaném dne datum, nicméně dospěl k závěru, že je-li k dispozici pouze kopie listiny bez podacího razítka, není možné učinit jednoznačný závěr, kdy byla doručena, a proto otázku včasnosti doručení neshledal jako dostatečný důvod pro nevyhovění žadatelům. Obdobně argumentoval také v rozhodnutí SPU č. účtu ze dne datum. Pozemky přesto nebyly žalobkyním a jejich předchůdcům vydány, neboť SPÚ neshledal, že by byly na stát postoupeny v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek.

43. Z identifikace parcel PK od tituly před jménem jméno FO ze dne datum, ze srovnávacího sestavení parcel KN a PK tituly před jménem jméno FO ze dne datum, znaleckého posudku ze dne datum tituly před jménem jméno FO, identifikace původních parcel pozemkového katastru č. 289/3, 305 a 304 ze dne datum tituly před jménem jméno FO a při porovnání s historickým geometrickým polohopisným plánem č. hodnota-554-079, č. d. 54/55, soud zjistil překryv původních pozemků podle PK 283/1, 296/3, 286, 289/3 a 327 s pozemky stávajícího KN tak, jak jsou uvedeny ve výroku tohoto rozsudku. Konkrétně je zřejmý vznik pozemků aktuálního KN z pozemků dle PK z následující tabulky:

KN

PK

296/102

296/3

296/511

296/3

296/229

296/3 a 283/1

296/327

296/3

296/282

296/3

296/83

296/3

296/137

327

296/642

296/3

296/106

296/3

296/280

283/1, 296/3

296/281

283/1, 296/3

296/393

296/5

296/395

296/5

296/564

296/3

296/84

296/3

296/85

296/3

296/86

296/3, 283/1

296/88

296/5, 327

296/89

296/3, 327

296/107

296/3

296/96

296/3

296/322

296/3

296/91

296/3

296/42

296/3

296/186

296/3

296/101

296/3

296/283

296/3

296/328

296/3

296/285

296/3

296/330

296/3

296/284

296/3

296/329

296/3

296/224

283/1

296/163

296/3

296/640

296/3

296/144

296/3

296/641

296/3

296/164

296/3

296/195

296/3

296/638

296/3

296/567

296/3

296/570

296/3

296/571

296/3

296/572

296/3

296/568

296/3

296/569

296/3

296/529

296/3

286/45

286

286/48

286 st.376

296/3 st.555

296/3

296/582

289/3

286/29

289/3

44. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO ze dne datum dále soud zjistil, že pozemky PK 296/3, 283/1, 327 a 286 byly na stát převeden smlouvu z prosince 1949. Části pozemku 289/3 potom směnovou smlouvu z roku 1955. Pozemek 296/5 vznikl podle GP číslo zakázky 061-05-54-079-5 ze dne datum, označeným též číslem deníku 54/1995 z pozemků PK 284/1 \ 296/1 vlastnicky zapsaných v knihovní vložce 23. Pozemek 296/5 byl podle směnné smlouvy zapsané pod číslem deníku 2246/1959 částečně převeden vlastnicky na stát a částečně zůstal zapsán do uzavření pozemkových knih v knihovní vložce č. hodnota. Pozemek 289/3 byl zapsán v knihovní vložce č. hodnota manželů jméno FO a první převody na stát proběhly až v roce 1955. Části pozemku byly následně převedeny na fyzické osoby a zbytek zůstal až do uzavření knihovní vložky ve vlastnictví jméno FO.

45. Ze Směnné smlouvy uzavřené dne datum soud zjistil, že manželé jméno FO postoupili směnou Československému státu zastoupenému VRS (vše v k. ú. adresa) díly poz. parcely č. 296/1, v GP ze dne datum označené pís. h1, h2, h3, h4, h5, h6 o celkové výměře 68 435 m², resp. po odečtení odprodaných již 14 581m² plochu o výměře 53 854m², díly poz. parcely č. 284/1 les, v cit. GP písm. n1, n2, n3, n4, n5, n6, n7, n8 o celkové výměře 6 637m², a díly poz. parcely č. 289/3 role, v cit. GP. A výkazu ploch označené písm. c1, c2, c3, c4 o celkové výměře 1 101 m², tudíž pozemky o celkové výměře 61 592 m², čemuž Československý stát, zastoupený VRS, postupoval směnou pp. manželům jméno FO a jméno FO díly pozemkové parcely č. hodnota, označené novými čísly 286/1, 286/2, 286/3 nepl. půda o celkové výměře 7 454 m² a zapsané ve vl. č. hodnota Pozemkové knihy pro k. ú. adresa. Nemovitosti postoupené Československému státu měli celkovou hodnotu 18 367,50 Kčs, nemovitosti postoupené směnou manželům jméno FO měli hodnotu 1 490,80 Kčs. Rozdíl těchto hodnot v částce částka měl zaplatit VRS na bezúročný účet u Státní spořitelny ve adresa.

46. Z žádosti o prodloužení lhůty ze dne datum soud zjistil, že vedoucí restitučního oddělení zažádala právnická osoba o prodloužení lhůty správního řízení v restituční věcí žalobkyň a paní jméno FO vedené pod č. j. 1051/93. Důvodem je komplikovanost věci a nedostatek důkazů. Předpoklad ukončení správního řízení je do datum.

47. Z výzvy k vydání nemovitostí ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně a paní jméno FO vyzvaly právnická osoba, aby jim jako povinná osoba vydali původní pozemek 296/1 a uzavřeli o tom dohodu. Nárok na vydání této nemovitosti byl uplatněn v řádné lhůtě u pozemkového úřadu pod č. j. 1051/1992. adresa přijetí výzvy potvrdilo a sdělili žalobkyním, že ji postupuje k prověření místně příslušnému závodu Dolní Vltava. Tento závod požádala žalobkyně o doplnění podkladů, aby bylo možné výzvu z datum zodpovědně prověřit. Požadované dokumenty včetně srovnávacích sestav žalobkyně zaslaly dne datum.

48. Ze zápisu z místního šetření ze dne datum soud zjistil, že probíhalo za účelem zjištění stavu parcelách dle PK č. 296/5, 296/1 a 289/1, nyní částí těchto parcel ve vlastnictví účastníků.

49. Z dopisu zmocněnce žalobkyň tituly před jménem jméno FO ze dne datum soud zjistil, že je opatřen podacím razítkem podatelny Pozemkového úřadu adresa s datem datum. Zástupce žalobkyň tituly před jménem jméno FO v něm informuje tituly před jménem jméno FO ohledně potvrzení jejich rozhodnutí soudem a o dalším vývoji kauzy. Zároveň jí sděluje, že dne datum podal další žádosti o vydání pozemků, které byly převzaty pod čísly. PÚ 1033/04, PÚ 1034/04, PÚ 1035/04 a PÚ 1036/04, které ale bere zpět a nahradí je novými, protože je třeba dle jeho názoru volit odlišný postup. V neposlední řadě také uvádí, že v materiálech, které obdržel od předchozích advokátů žalobkyň, našel originál dopisu adresovaného úřadu na počátku roku 1993. Tento dopis zasílá k založení do spisu.

50. Z dopisu tituly před jménem jméno FO ze dne datum adresovaného právnická osoba je zřejmé, že se týká možného uzavření dohody o vydání pozemků a navazuje tak na jednání probíhající v roce 1995. Návrh dohody se týkal pozemku 296/1, jehož část pozemek 286/8 o šíři 10 m měl být vydán žalobkyním. Výměra vydaného pozemku by se potom odečetla od nevypořádané původní výměry a tento zbytek by se pak označil jako zčásti zatopený vodou, který nelze vydat a ve zbytku jako břehová část potřebná pro provoz přehrady, která se nevydává. Schválením takovéto dohody by pak byly s definitivní platností restituční nároky oprávněných osob vůči právnická osoba vypořádány. V dopise bylo uvedeno, že schválením dohody by pak byly s definitivní platností restituční nároky oprávněných osob vůči účastníkovi vypořádány. K nastíněné dohodě však nedošlo, což je zřejmé ze stanoviska ze dne datum, ve kterém právnická osoba uvedlo, že pozemky nelze vydat, neboť na nich byla zřízena stavba vodní dílo adresa a koryto vodního toku.

51. Z e-mailové komunikace mezi ředitelem pozemkového úřadu a tituly před jménem jméno FO ze dne datum soud zjistil, že pozemkový úřad nemůže žalobkyním vyhovět s jejich požadavkem na poskytnutí kopií lustračních osvědčení z roku 1996 a 1999 a vyhledání knihy pošty z roku 1993. Lustrační vyjádření byla poskytována k žádostem konkrétních osob zaslaným úřadu jako

52. Z rozhodnutí SPÚ ze dne datum, č.j. SPÚ č. účtu/JEH, (dále jen „Rozhodnutí2024“) soud zjistil, že v něm SPÚ rozhodl tak, že žalobkyně nejsou vlastnicemi v rozhodnutí řešených pozemků, neboť včas neuplatnily svůj restituční nárok. SPÚ se v tomto rozhodnutí do podrobností zabírá tím, jak bylo v tomto konkrétním případě správní orgánem při uplatnění restitučních nároků postupováno. SPÚ uvedl, že žalobkyně uplatnily svůj nárok ohledně pozemků dle PK č. kat 284/1, 289/1, 296/1, 296/5, 286/1, 286/2 a 286/3 podáním ze dne datum, které po doručení pozemkovému úřadu obdrželo č. j. 6854/3426. Podací deník okresního úřadu z roku 1992 obsahuje záznam o doručení této žádost spolu se 4 přílohami pod pořadovým číslem hodnota. Takovéto podání má být ukládáno pod znakem PÚ/203/právnická osoba kolonce pro předchozí číslo se poznamenává tužkou 729/93. Centrální podatelna do otisku razítka dále ručně vyplnila identifikační číslo hodnota a ukládací znak písemnosti 203/4, který měl být vyznačen až současně s vyřízením. Naposledy bylo ručně vyznačeno číslo hodnota. Navazující č. j. jsou 729/454/93 a 1440/667/93 a písmeno Č. Dne datum byly na zápatí doplněny pod výčet navrhovatelek číslo OP, jméno, rodné číslo a adresa. Na žádosti nejsou podpisy navrhovatelek. Dne datum bylo Okresnímu úřadu adresa-západ doručeno podání jméno FO datované dne datum, a to i v zastoupení jméno FO. Dne datum je datován dopis č. j. 6854/3426/92, ve kterém bylo tituly před jménem jméno FO sděleno, že nárok byl v zákonné lhůtě uplatněn, ale nebyl zaevidován. V zápatí dopisu jsou připsané adresy navrhovatelek v pořadí z uplatnění dopisu z datum nikoliv z listiny z datum a je tam nesprávná zkratka v adrese jméno FO. Dne datum doručil tituly před jménem jméno FO pod pořadovým číslem hodnota u referátu pozemkového úřadu (dále jen „PÚ“) pod č. hodnota zaznamenané doklady, kterých byl celý svazek. Předchází číslo 729/93 a navazuje 4873/84. Znak uložení a způsob vyřízení se shodují, ale nově se objevuje číslo hodnota. Obsah svazku ani průvodní dopis dnes ve spise nejsou. Dne datum PÚ sděluje tituly před jménem jméno FO, že uplatnění nároku vede pod č. j. 1051/1993. V restitučních věcech byly vedeny dva pomocné sešity jednak podle příjmení, v takovémto seznamu je pouze adresa pod č. hodnota, a dále podle katastrů, kde jsou pod č. hodnota-93 uváděny všechny 3 navrhovatelky. V jiné verzi, kde je uvedeno jméno FO a spol., jsou připsány i pozemky a sice 283/1, 333, 321, 327, 286, 299 a 296/3, tedy pozemky, které překračují předmět uplatnění datovaný datum. Dále je popisováno, co je obsahem správního spisu a jaká podání do spisu kdy přišla a jakým způsobem byla zaevidována. Z toho je zřejmé, že se žalobkyně domáhali a urgovali rozhodnutí ve věci. První rozhodnutí ve věci samé bylo vydáno dne datum. PM nabylo až dne datum poté, co byl soudy zamítnut opravný prostředek. Balík spisu zn. PÚ 1051/93 o hmotnosti 8,83 kg byl ze soudu vrácen PÚ. Dne datum přináší tituly za jménem Höschl žádost o vydání pozemku 283/3. Na zápatí vpravo je písmem tituly před jménem jméno FO poznamenáno po lhůtě. Příloha podání žurnalizována pod č. 1035/04. Následně jsou doručena další 3 obdobná podání. Dne datum je PÚ adresováno sdělení, že žádosti 1033 až 1036/04 jsou vzaty zpět a budou nahrazeny novými. Ve sdělení je uvedeno, že tituly za jménem Höschl našel originál dopisu adresovaný úřadu na počátku roku 1993 a dovoluje si tento zaslat k založení do spisu. Přílohou je ono uplatnění nároku datované datum v prosté kopii. tituly před jménem jméno FO, která věc vyřizovala, potom připisuje na podání z roku 1992 + nový požadavek ze dne 9. 2. 05. Dne datum si referentka poznamenává, že nárok na pozemek 283/1 není uplatněn včas a dne datum vypočítává pouze 7 parcel z žádosti ze dne datum. Dne datum je datováno a pod č.j. PZ 6097/06 žurnalizováno podání tituly za jménem Höschla ve věci pokračování restitučního řízení s návrhem na vydání dalších rozhodnutí. Pozemkový úřad poté sděluje, že nárok byl uplatněn jen k oněm 7 pozemkům. Dodatečné uplatnění není žalobkyněmi v reakci zmiňováno. Dne datum potvrzuje PÚ přijetí úplného spisu žádosti ve věci pokračování v restitučním řízení. V této době zřejmě bylo na záhlaví listiny z datum doplněno PÚ 142/91, spisová značka uplatnění žádosti zcela jiné osoby, která tam byla zřejmě omylem připsána referentem, který vyřizoval obě žádosti. Tento referent navrhovatelkám sdělil, že jejich restituční řízení je ukončeno. Dne datum je doručena na PÚ odpověď s listinou z datum a čestným prohlášením Jméno žalobkyně A. tituly za jménem Höschl v e-mailu tituly před jménem jméno FO uvádí, že uplatnění z datum viděl ve spise v roce 2004. V e-mailu ze dne datum ředitelka PÚ sdělila, že žádostí žalobkyň na veškerý majetek jméno FO, disponují. Při vydání rozhodnutí č.j. SPU č. účtu dne datum postupoval úřad jakoby nárok žádostí z datum byl uplatněn včas. Pobočka adresa dne datum píše navrhovatelkám, nechť zcela rekapitulují svůj nárok a dodají listinu s razítkem podatelny. SPÚ uvádí, že nemá prvopisy iniciačních podání, žurnalizace a paginace je tristní. Řízení se vede z kopií kopií. SPÚ sestává na svém stanovisku, že mu listina ze dne datum nebyla doručena včas. SPÚ vytýká navrhovatelkám, že dostatečně nepečovaly o svá práva a včas se nezajímaly o doručení a zaevidování listiny z datum, přestože musely vědět, že lhůta pro uplatnění nároku končí. V neposlední řadě SPÚ zmiňuje, že již nemůže pokračovat ve „vstřícnosti“ spočívající v tom, že restituci na základě listiny ze dne datum v minulosti připustil. V daných souvislostech podotýká, že někteří bývalí referenti byli za vyhovění nároku v jiných restitučních řízeních odsouzeni.

53. Z dvojjazyčného seznamu jmen a obydlí soud zjistil, že bylo stanoveno, že vyvlastnit bude třeba mj. část pozemku 283/1 o výměře 96 336 m2.

54. Z úhrnu odhadu ze dne datum vypracovaného tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že celková výše náhrady měla činit 1 003 000 Kčs. Za budovy a stavební úpravy 375 550,90 Kčs za zabírané pozemky 334 287 Kčs a za ovocné stromy a stromy kol budov 10 240 Kčs. Dále má být za vyvlastnění vyplacena náhrada škody 71 707,80 Kčs. Náhrada za pachtovné měla činit 162 500 Kčs a na stavivo na stodolu 20 000 Kčs. Za pozemek PK 286 neplodná půda byla náhrada stanovena na 0,20 Kčs/m2, 283/1 role, les na 1 Kčs/m2 a 296/1 role za 1,50 Kčs/m2.

55. Z odhadu pozemků manželů jméno FO spolu se zprávou z datum od tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že pozemek PK 283/1, les, byl oceněn na 2,50 Kčs/m2, 286, neplodné, byl oceněn na 1 Kčs/m2, 327, pastva, byl oceněn na 2,50 Kčs/m2. Dále je zde uvedeno, že na části pozemku 283/1 je ložisko písku pro stavby. Cena pozemků byla zjištěna z koupí před r. 1939, kdy cena staveniště se zahradou byla zjištěna mezi 2,50 – 6,15 Kčs/m2. Snadno docílitelná cena za pozemky ležící v příznivé poloze vyhledávané výletníky byla v roce částka, na což se pozemky odhadují. Pozemek 286 je skalnatý, v hořejší části jsou borovice a rovnější místa jsou vhodná ke stavbě chat, přesto byl pozemek odhadnut na 1 Kčs/m2 podle výnosové ceny.

56. Z Protokolu ohledně výkupu pozemků ze dne datum soud zjistil, že manželé jméno FO si se státem ujednali, že mu postupují za smluvené ceny do závad prostého vlastnictví a souhlasí, aby stát vstoupil v držbu mj. pozemku 283/1 role, les o výměře 9 041 m2 za 1 Kčs/m2, 286 neplodná o výměře 82 183 m2 za 0,20 Kčs/m2 a 296/1 role o výměře 142 571 m2 za 1,50 Kčs/m2. Dále je v protokolu uvedeno, že konečné ohraničení a vyměření bude provedeno po skončení stavby a dle takto zjištěné zabrané plochy bude i celkový obnos odškodného vypočten a na tomto základě konečná úmluva sepsána. Podepsaní se zároveň vzdávají ohledně stanovených cen práva odporovati této smlouvě pro zkrácení přes polovici pravé ceny.

57. Z potvrzení pro Ředitelství pro správu vodních cest vydaného datum soud zjistil, že manželé jméno FO a jméno FO z adresa uzavřeli se státem namísto vyvlastnění dohodu, na základě které postoupili státu veškeré budovy a pozemky o výměře 35 ha za cenu podle vyhlášky č. 175/1939 Sb., a protože obytné a hospodářské budovy budou zatopeny, zakoupili si náhradní usedlost č. p. 18 v adresa, kde jsou však stáje a obytná budova v takovém stavu, že je třeba je zbořit a znovu vystavět, zatímco budova č. p. 23 i stáje byly nové a v dobrém stavu. Znalec při odhadu počítal cenu podle nařízení předsedy vlády 175/1939 Sb., ale tím se neuhradí dnešní stavební náklady, takto stanovené ceny představují zhruba jednu šestinu. Manželům jméno FO bylo sděleno, že na cenový rozdíl u staveb jim bude poskytnuta subvence Ministerstva zemědělství na stavbu hospodářských budov a na obytné budovy záruka podle zákona o stavebním ruchu. Pokud by toto nebylo splněno, byli by manželé jméno FO těžce poškozeni.

58. Ze smlouvy ze dne datum, č. j. 422/16-II/3-49, soud zjistil, že na základě této smlouvy postupují manželé jméno FO státu mj. pozemek 283/1 les, role o výměře 8 ha 72 a 95 m2 za 1 Kčs/m2. Celkové odškodné činilo 411 485,50 Kčs, ze kterého 200 000 Kčs mělo být zaplaceno do datum a zbytek po bezvadném odepsání. Povinnost platit daně přechází na stát ode dne datum. Smlouva je uzavírána s výhradou schválení ministerstva techniky.

59. Z knihovní vložky č. hodnota soud zjistil, že pod běžným číslem hodnota je zde uveden pozemek parc. č. 283/1 les s tím, že pod běžným číslem hodnota je uvedeno, že se dne datum poznamenává zamýšlené bezzávadné odepsání částí pozemku 283/1 ve výměře 9 041 m2 – 9 300 m2 a pod běžným číslem hodnota je uvedeno, že podle smlouvy ze dne 12. a datum se odepisuje pozemek 283/1 a zapisuje se do vložky č. hodnota.

60. Z odhadu pozemku manželů jméno FO potřebných pro přehradu ve adresa vypracovaným tituly před jménem jméno FO dne datum a ze správy k odhadu ze dne datum soud zjistil, že odhad se týkal mj. pozemku 283/1 - les, kdy v roce 1946 bylo vykoupeno 9 041 m², přičemž zbývalo k výkupu 87 295 m2 při ceně za částka/m2 a odhadní ceně celkem hodnota Kčs. Na pozemku 283/1 jsou ložiska písku. Cena pozemků byla zjištěna z koupí před r. 1939. Z pozemku 333 bylo v roce 1946 vykoupeno 17 266 m2, k výkupu zbývá 53 135 m2, cena za 1 m2 je uvedena 2,50 Kčs, tzn. celkem hodnota Kčs.

61. Z odhadů pozemků na adresa soud zjistil, že pozemek 341/1 - les měl celkovou výměru 134 029 m2, z čeho se zabírá pouze 125 529 m2 při ceně 1 Kčs/m2 celkem za 125 829 Kčs, pozemek 283/1 - les měl celkovou výměru 46 055 m2, z čeho se zabírá pouze 9 041 m2 při ceně 1 Kčs/m2 celkem za částka, pozemek 830 - role (cesta lesem k mlýnu) měl celkovou výměru 2 578 m2, z čeho se zabírá pouze 358 m2 při ceně částka/m2 celkem za částka, pozemek 333 - role měl celkovou výměru 31 374 m2, z čeho se zabírá pouze část při ceně částka/m2 celkem za 10 427,50 Kčs

62. Ze sdělení plánovací komise ze dne datum je zřejmé, že komise sděluje panu jméno FO, že dosud nemohla vyřídit jeho žádost o určení zastavitelných ploch, dokud nebude projednán projekt nové přehrady u adresa, neboť okolí přehrady má být řešeno z jednotného plánovacího hlediska.

63. Ze spisu Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze, č.j. 422/22, soud zjistil, že dne datum podal pan jméno FO do protokolu podání, kterým žádal o vyplacení částky alespoň částka, neboť ministerstvem financí byl zastaven návrh ministerstva techniky na výplatu příplatku částka. jméno FO se uvedené částky domáhá, neboť se z důvodu stavby náhradních budov musel zadlužit a musí prodloužit úvěry.

64. Z vložky k č. j. 422/17-II-49 ze dne datum soud zjistil, že pozemek 283/1 les, role má výměru 9 ha 63 a 36 m2, z čehož v roce 1946 bylo vykoupeno 90 a 41 m2, pro vodní stavbu bude ještě potřeba 97 a 59 m2, ale stát kupuje celý zbytek o výměře 7 ha 53 a 36 m2 za účelem zisku náhradní plochy pro weekendisty, kteří kromě chaty vlastní též pozemek a budou se domáhat náhrady in natura, a také proto, že na pozemku je ložisko písku, který lze upotřebit pro stavební účely. Zároveň je využití tohoto území navrženo pro rekreační účely. Část pozemku, která je polem, je mimo zátopní část, zatopena tak bude pravděpodobně celá část pokrytá lesem. Z pozemku 283/1 byla oddělena část, která je polem a tato byla připojena k pozemku 296/3. Úhrnné odškodné činí 411 485,50 Kčs. Manželé jméno FO žádali o proplacení splátky, jelikož se stavbou náhradních budov zadlužili. Na toto jim byl přislíben příplatek, jehož proplacení ale ministerstvo financí v prosinci 1948 stoplo. Vzhledem k tomu, že očekávali proplacení do konce roku 1948, sjednali krátkodobé úvěry, které museli prodlužovat, a tím jim vznikly velké obtíže. jméno FO konce února tak obdrží splátku 200 000 Kčs, za pozemky odstoupené na základě dohody ze dne datum. Dále je zde také uvedeno, že manželé jméno FO zatím nehodlají jeden svůj pozemek prodat, neboť ho rezervují na směnu. Směnné smlouvy nelze doposud uzavřít, neboť stát není knihovním majitelem ani jednoho z pozemků.

65. Z ediktu ministerstva techniky ze dne datum soud zjistil, že došlo k překladu přehradní zdi z říčního km 152,80 na km 153, tedy o 200 m směrem po toku vody. Nejvyšší vzdutí hladiny do výše 271 m. n. m. se nemění.

66. Z výměru Okresního národního výboru adresa-jih ze dne datum, adresovanému jméno FO, soud zjistil, že dle § 6 odst. 1 zákona ze dne datum, č. 27/1949 Sb., resp. vyhlášky ministerstva zemědělství ze dne datum, č. hodnota, a ze dne datum, č. hodnota Ú.1.I., byly z vlastnictví jméno FO vykoupeny základní zemědělské mechanizační prostředky, konkrétně traktor značky DEUTL a pluh dvouradličný značky Mars-Picolo.

67. Z výměru Okresního národního výboru adresa-jih ze dne datum, adresovanému jméno FO, soud zjistil, že dle § 6 odst. 1 zákona ze dne datum, č. 27/1949 Sb., resp. vyhlášky ministerstva zemědělství ze dne datum, č. hodnota, a ze dne datum, č. hodnota Ú.1.I., byly z vlastnictví jméno FO vykoupeny základní zemědělské mechanizační prostředky, konkrétně mlátička Benz, samovazač Knotek a elektromotor adresa s řemenicí a kabelem.

68. Z dopisu manželů jméno FO ze dne datum soud zjistil, že tímto dopisem se manželé odvolávají proti sdělení ze dne datum k proplacení strojního zařízení předaného v roce 1950. Uvádějí, že před předáním majetku neměli žádné dluhy a není tak možné částku za stroje započítat na neexistující dluhy.

69. Ze žádosti jméno FO ze dne datum je patrné, že jméno FO požádal o proplacení mrtvého a živého inventáře, který odevzdal do státního statku adresa – hospodářství adresa. V žádosti uvedl, že peníze potřebuje na opravu rodinného domku.

70. Ze žádosti jméno FO ze dne datum je patrné, že jméno FO opakovaně požádal o proplacení mrtvého a živého inventáře. V žádosti uvedl, že peníze potřebuje na opravu rodinného domku.

71. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka, soud zjistil, že ve věci uplatněné žaloby na nečinnost správního orgánu, Krajský soud v Praze konstatoval, že restituční nárok byl uplatněn včas. Dále v něm soud uvedl, že správní spis je kusý, ale bylo v něm nalezeno podání z datum bez podacího razítka, na němž je rukou připsáno PÚ 142/91. Dále soud uvedl, že ve správním spise se nachází také podání z datum a ze dne datum, na kterých také chybí štítek a podací razítko s datem doručení a u druhého dokumentu dokonce chybí jeho 2. strana. Konkrétně k listině ze dne datum soud uvedl, že se jednalo o podání neúplné a okresní úřad tak měl vyzvat žalobkyně k jeho doplnění a současně řízení přerušit. Soud také poukázal na specifické nevýhodné postavení oprávněných osob a na účel restitučního zákonodárství.

72. Z rozhodnutí o vyvlastnění ze dne datum soud zjistil, že manželům jméno FO byly ve prospěch Lidového družstva pro rekreační výstavbu slapské oblasti vyvlastněny pozemky o výměře celkem přes 3 ha včetně veškerého porostu a osetí, které se na pozemcích nacházelo, za což by jim měla být přiznána náhrada. Jednalo se o pozemky PK 296/5, 296/1 a 289/1 zapsaných ve vložce 23 pozemkových knih. Důvodem vyvlastnění byla výstavba rekreačních objektů a zařízení. Zároveň bylo vyvlastniteli povoleno předběžné užívání nemovitostí. O náhradě mělo být rozhodnuto zvlášť. Před rozhodnutím o vyvlastnění družstvo nabídlo jméno FO odkup pozemků, k dohodě ale nedošlo.

73. Z odpovědi zasílané jméno FO dne datum soud zjistil, že mu byla vrácena podaná žádost o proplacení inventáře s tím, že musí být doplněna potvrzením o výši důchodu jeho vlastního i důchodu jeho manželky, přičemž při výplatě pohledávky státní statek bude přihlížet pouze k sociálním poměrům.

74. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, soud zjistil, že o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu adresa-západ, ze dne datum bylo rozhodnuto tak, že žalobkyně a pan jméno FO jsou spoluvlastníky pozemků parc. č. 286/21, 286/23, 286/25 a 286/27 a nejsou spoluvlastníky pozemků dle PK 296/1, 284/1 a 289/3 s tím, že za nevydané pozemky jim náleží náhrada. Soud v této věci dospěl k závěru, že břehové pozemky pod výkupovou čarou je možné restituentům vydat, naopak pozemky, které jsou součástí vodního díla adresa nikoliv. V těchto řízeních bylo požadováno vydání pozemků, na které se již nevztahovala žádost z datum. Jednalo se tam mj. o část pozemku 286/8 vyznačenou ve ZP tituly před jménem jméno FO ze dne datum jako c3, jejíž součástí není stávající pozemek 296/582.

75. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO adresa ze dne datum soud zjistil, že c3 je pro účely tohoto znaleckého posudku označení části pozemku 286/8 o výměře 757 m2, není v ní zahrnuta část pozemku 296/582. Naopak z geometrického plánu č. hodnota-46/2018 tituly před jménem jméno FO je v dílu c3 zahrnut pozemek 296/582, celkem je tam pak výměra 838 m2. Rozdíl tak činí 81 m2, přičemž pozemek 296/582 má výměru 136 m2.

76. Z návrhu na vyhlášení maloplošného zvláště chráněného území, přírodní památky Hrdlička-Ždáňská hora, kterou se vymezuje evropsky významná lokalita Hrdlička-Ždáňská hora, a jejího ochranného pásma, ze dne datum, soud zjistil, že navržené maloplošné zvláště chráněné území s týká mj. pozemků parc. č. 286/8 v k.ú. adresa. Z odůvodnění návrhu se podává, že mimořádný význam má zejména část osady Ždáň přiléhající k přírodovědně velice cenným skalnatým svahům ve východní části navržené přírodní památky. Důvodem navrhované územní ochrany je zachování, popřípadě i rozšíření vhodných biotopů pro hlavní předmět ochrany, populaci přástevníka kostivalového, který je evropsky významným druhem. Přírodní památka se navrhuje i za účelem ochrany vybraných druhů ptactva a jejich stanovišť.

77. Z čestného prohlášení ze dne datum soud zjistil, že účastník 2) v něm prohlašuje, že pozemek parc. č. 296/2 není k dnešnímu dni předmětem restituce.

78. Z geometrického plánu tituly před jménem jméno FO ze dne datum č. hodnota-46/2018 je zřejmé jakou část stávajícího pozemku parc. č. 286/29 tvoří pozemky 286/29, 286/48 a 286/45.

79. Z ortofotomap adresa soud zjistil, že pozemek 296/511 je ve vlastnictví fyzické osoby. Přes pozemek vede jediný možný přístup a příjezd ke stavbě č. e. 432 (rodinná rekreace) umístěné na pozemku st. 389/5, když pozemek je ke stavbě připlocen. Na pozemku se rovněž nachází venkovní úpravy (terasa, pergola) a inženýrské sítě pro stavbu. Pozemek 296/84 plní funkci jediné přístupové komunikace k pozemkům 296/81 a st. 371 a dále je vprostřed umístěno zařízení distribuční soustavy a pozemek je zatížen věcným břemenem. Cesta je využívána i veřejností jako spojnice mezi dvěma dalšími cestami, a to v šířce na motorové vozidlo, když šíře pozemku je cca 2,7 m a jeho délka pak cca 50 m. Pozemky 296/88 a 286/393 slouží jako cesta na poloostrově a jsou dotčeny veřejným užíváním. Pozemek 296/102 tvoří funkční celek s pozemkem st. 377, na pozemku je umístěna jediný přístup (příjezd, příchod) ke stavbě na pozemku st. 377, pozemek je ke stavbě připlocen. Na pozemku se rovněž nachází inženýrské sítě pro stavbu. Pozemek 296/101 tvoří funkční celek s pozemkem st. 379 na pozemku je umístěna jediný přístup (příjezd, příchod) ke stavebnímu pozemku st. 379, pozemek je ke stavbě připlocen. Na pozemku se rovněž nachází inženýrské sítě pro stavbu. Pozemek 296/229 přímo navazuje na cestu dotčenou veřejným užíváním 296/2 a funkčně s ní souvisí. Pozemek 296/327 tvoří funkční celek s pozemkem 296/282 a 296/653 a st. 351, na pozemku je umístěna jediný přístup (příjezd, příchod) ke stavbě na pozemku st. 351. Na pozemku je dále liniové vedení a pozemek je zatížen věcným břemenem. Pozemek 296/282 tvoří funkční celek s pozemkem 296/327 a 296/653 a st. 351, na pozemku je umístěna jediný přístup (příjezd, příchod) ke stavbě na pozemku st. 351, a je to místo, kde vlastníci funkčního celku mají jediné napojení na místní komunikaci. Na pozemku je dále liniové vedení, pozemek je zatížen věcným břemenem. Přes pozemek 296/106 vede jediný možný přístup a příjezd ke stavbě na st. 374 a zahradě okolo, která je na pozemku 296/104. Šířka pozemku je cca 3 m a délka pak asi 72 m, jedná se o cestu. Pozemek 296/564 tvoří funkční celek ČOV. Na pozemku st. 376 existuje stavba tvořící funkční celek s vlastní zastavěnou plochou (pozemek st. 376) a okolní zelení (pozemkem 296/107). Pozemek 296/107 je zaplocený funkční celek s st. 376. Přes pozemek vede jediný možný přístup a příjezd ke stavbě na st. 379, když pozemek je ke stavbě připlocen. Na pozemku se rovněž nachází venkovní úpravy (terasa, příjezd) a inženýrské sítě pro stavbu. Přes pozemek 296/96 vede jediný možný přístup a příjezd ke stavbě na pozemku st. 384, když pozemek je ke stavbě připlocen. Na pozemku se rovněž nachází venkovní úpravy (terasa) a inženýrské sítě pro stavbu. Pozemek 296/322 plní funkci jediné přístupové komunikace k pozemku 296/91. Šířka pozemku je na motorové vozidlo, když šíře pozemku je cca 2,7 m a jeho délka pak cca 38 m. Pozemek 296/91 navazuje výhradně jen na pozemky jiných fyzických osob, které jsou zastavěny a se kterými tvoří jeden funkční celek. Pozemek 296/42 tvoří funkční celek s pozemky st. 342 a 296/44, na pozemku je umístěna jediný přístup (příjezd, příchod) ke stavbě na pozemku st. 342. Na pozemku se rovněž nachází inženýrské sítě pro stavbu. Pozemek 296/186 tvoří funkční celek ke stavbě na pozemku st. 341, k pozemku není žádný jiný přístup než přes pozemky, které funkčně souvisí se stavbou na pozemku st. 341. Pozemek 296/195 tvoří funkční celek ke stavbě na pozemku st. 341, ke kterému není jiný přístup z veřejné komunikace. Pozemek 296/283 tvoří funkční celek s pozemky 296/328 a 296/52 a st. 350, na pozemku je umístěna jediný přístup (příjezd, příchod) ke stavbě na pozemku st. 350, a je to místo, kde vlastníci funkčního celku mají jediné napojení na místní komunikaci. Na pozemku je dále liniové vedení, pozemek je zatížen věcným břemenem. Pozemek 296/328 tvoří funkční celek s pozemky 296/283, 296/52 a st. 350, na pozemku je umístěna jediný přístup (příjezd, příchod) ke stavbě na pozemku st. 350. Na pozemku je dále liniové vedení, tedy tam vázne věcné břemeno vedení. Pozemek 296/285 tvoří funkční celek s pozemky 296/330, 296/49 a st. 347, na pozemku je umístěn jediný přístup (příjezd, příchod) ke stavbě na pozemku st. 347, a je to místo, kde vlastnici funkčního celku mají jediné napojení na místní komunikaci. Na pozemku je dále liniové vedení, pozemek je zatížen věcným břemenem. Pozemek 296/330 tvoří funkční celek s pozemky 296/285, 296/49 a st. 347, na pozemku je umístěn jediný přístup (příjezd, příchod) ke stavbě na pozemku st. 347. Na pozemku je dále liniové vedení. Pozemek 296/284 tvoří funkční celek s pozemky 296/329, 296/50 a st. 348, na pozemku je umístěn jediný přístup (příjezd, příchod) ke stavbě na pozemku st. 348, a je to místo, kde vlastnici funkčního celku mají jediné napojení na místní komunikaci. Na pozemku je dále liniové vedení, pozemek je zatížen věcným břemenem. Pozemek 296/329 tvoří funkční celek s pozemky 296/284, 296/50 a st. 348, na pozemku je umístěn jediný přístup (příjezd, příchod) ke stavbě na pozemku st. 348. Na pozemku je umístěno liniové vedení. Pozemek 296/224 tvoří předzahrádku a funkční celek s pozemkem st. 364. Pozemek 296/163 tvoří funkční celek (jakýsi zadní trakt) ke stavbě st. 352, k pozemku není žádný jiný přístup než přes pozemky, které funkčně souvisí se stavbou na pozemku st.351. Pozemek 296/164 tvoří funkční celek ke stavbě st. 351, jedná se o zadní trakt, k pozemku není žádný jiný přístup než přes pozemky, které funkčně souvisí se stavbou na pozemku st. 352. Na pozemku 296/640 vázne věcné břemeno a je částečně zastavěn. Pozemek 296/83 je zatížen věcným břemenem vedení a tvoří funkční celek s pozemkem 296/642. Pozemek 296/642 tvoří funkční celek s pozemkem 296/83. Pozemek 296/137 je využíván pro provoz penzionu umístěného na pozemku st. 200, se kterým tvoří funkční celek a je k němu připlocen. Pozemek 296/641 je částečně zastavěn. Pozemek 296/144 tvoří funkční celek ke stavbě st. 361, k pozemku není žádný jiný přístup než přes pozemky, které funkčně souvisí se stavbou na pozemku st. 361. Jedná se o funkční celek, který je připlocen a nachází se na něm drobné stavby související se stavbou na pozemku st. 361. Pozemek 296/638 navazuje na cestu dotčenou veřejným užíváním 296/2 a funkčně s ní souvisí. Pozemek 296/567 slouží jako parkoviště a je pokryt asfaltem. Pozemek st. 555 je zastavěn bytovým domem. Pozemek 296/529 tvoří jeden funkční celek s bytovým domem. Prakticky v celé ploše je pokryt asfaltem a je používána jako parkoviště bytového domu. Pozemky 296/570, 296/571, 296/572, 296/568 a 296/569 funkčně souvisí s budovou rozdělenou na jednotky na st. 555, jsou k této budově připloceny a jedná se o předzahrádky.

80. Z kupních smluv ohledně předmětných pozemku soud zjistil, že účastník 2) převáděl pozemky na třetí osoby v letech 1997-2019. Po datum (poznámka v KN) k tomu došlo u 4 pozemků (296/511, 296/564, 296/84, 296/638).

81. Zbývající navržené důkazy, které nebyly provedeny byly zamítnuty pro jejich nadbytečnost, neboť skutkový stav, na základě kterého soud rozhodl, byl dostatečně zjištěn výše popsanými důkazy. Obdobné platí i pro důkazy, které sice byly provedeny, ale soud z nich při svém rozhodnutí nevycházel.

82. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. V projednávané věci se žalobkyně žalobou podanou podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.) domáhaly nahrazení Rozhodnutí soudem. Žalobkyně navrhovaly, aby soud rozhodl tak, že nejsou spoluvlastnicemi částí tehdejších pozemků PK 296/3, 327, 283/1, 296/5, 286 a 289/3 tak, jak jsou nyní identifikovány ve stávajícím KN, tzn. pozemků uvedených ve výroku I a byla jim za ně přiznána náhrada. SPÚ ve svém rozhodnutí uzavřel, že restituční nárok nebyl u místně a věcně příslušného správního orgánu uplatněn ve lhůtě dle § 13 odst. 1 ZoP, když uplatnění nároku bylo správnímu orgánu poprvé doručeno až dne datum. Původními spoluvlastníky předmětných pozemků byli manželé jméno FO, prarodiče žalobkyň. Tito uzavřeli se státem několik smluv, první v roce 1947 a další potom v roce 1949 a 1955, na základě kterých byly na stát převedeny jejich pozemky za účelem výstavby vodního díla adresa. Za tyto pozemky jim byla poskytnuta částečná náhrada. Žalobkyně uplatnili svůj restituční nárok poprvé listinou ze dne datum, ve které ale nebyly obsaženy všechny pozemky manželů jméno FO, které přešly na stát. Proto byla podána druhá žádost datovaná dne datum. Na žádosti není podací razítko a k dispozici není ani originál žádosti. Většina dotčených pozemků je součástí chatové a rekreační oblasti a jsou funkčně propojeny s dalšími pozemky, část předmětných pozemků v této oblasti tvoří komunikace, některé pozemky jsou zastaveny ČOV a břehový pozemek je pak součástí chráněného území v rámci soustavy právnická osoba, evropsky významné lokality Hrdlička-Ždáňská hora.

83. Podle § 4 odst. 1 ZoP oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od datum do datum způsobem uvedeným v § 6 odst. 1. Podle odst. 2 písm. c) zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od datum do datum do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6, před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti.

84. Podle § 5 odst. 1 ZoP povinnými osobami jsou stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti tohoto zákona nemovitost drží, s výjimkou a) podniků se zahraniční majetkovou účastí a obchodních společností, jejichž společníky nebo účastníky jsou výhradně fyzické osoby. Tato výjimka neplatí, jde-li o věci nabyté od právnických osob po 1. říjnu 1990, b) cizích států. Podle odst. 2 se osobou, která nemovitost podle odstavce 1 drží, rozumí: a) právnická osoba, která měla ke dni účinnosti tohoto zákona k nemovitosti ve vlastnictví České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky nebo Slovenské republiky právo hospodaření nebo právo trvalého užívání, b) u ostatních nemovitostí jejich vlastník.

85. Podle § 6 odst. 1 písm. k) ZoP oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek.

86. Podle § 11 odst. 1 písm. c) ZoP pozemky nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou, anebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení.

87. Podle § 11a odst. 1 ZoP oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

88. Podle § 14 odst. 1 ZoP oprávněné osobě náleží náhrada za obytné budovy, hospodářské budovy a jiné stavby, které podle tohoto zákona nelze vydat nebo které zanikly nebo byly převedeny na osobu, která není povinna je vydat. Obdobně oprávněné osobě náleží náhrada za pozemek, který se podle tohoto zákona nevydá a za který nebyl poskytnut jiný pozemek.

89. Podle § 16 odst. 1, 2 ZoP za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají a za které nelze poskytnout jiný pozemek, náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle § 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak (§ 14 odst. 8). Náhradu poskytne pozemkový úřad do tří let po převzetí písemné výzvy a) oprávněné osobě nebo jejímu dědici, nebo b) osobě, na kterou se vztahuje lhůta pro převod jiného pozemku podle § 13 odst. 6 tohoto zákona; výzva této osoby musí být doručena pozemkovému úřadu nejpozději do 6 měsíců od uplynutí lhůty pro převod pozemku, jinak právo na peněžitou náhradu zanikne. Ostatní náhrady podle § 14 a 15 poskytne právnická osoba (právní nástupce), která věc drží nebo ji držela v době zániku nemovitosti anebo ji převedla na osobu, která nemovitost podle tohoto zákona nevydává. Pokud oprávněná osoba odkoupila od státu či právnické osoby nemovitost před účinností zákona, má nárok vůči této osobě na náhrady dle § 14 a 15 ve výši ceny v okamžiku přechodu na stát.

90. Podle § 424 zákona č. 946/1811 Sb. z. s., obecný zákoník občanský, ve znění účinném do datum (dále jen „o. z. o.“) právní důvod prostředečného nabytí zakládá se na smlouvě; na pořízení pro případ smrti; na soudcovském výroku nebo na nařízení zákona.

91. Podle § 1053 o. z. o., ve znění účinném do datum trhovou smlouvou přenechává se věc za určitou částku peněz jiné osobě. Náleží tak jako směna k právním důvodům nabytí vlastnictví. Nabytí nastává teprve odevzdáním koupeného předmětu. Až do odevzdání podrží prodavač vlastnické právo.

92. Podle § 431 o. z. o., ve znění účinném do datum ku převodu vlastnictví nemovitých věcí musí býti nabývací jednání zapsáno do veřejných knih k tomu určených. Toto zapsání nazývá se vklad (intabulace).

93. Soud v řízení podle části páté o. s. ř. zkoumá, zda žadatel o restituci je oprávněnou osobou ve smyslu § 4 ZoP, zda povinnou osobou je subjekt, jenž nárokovaný majetek držel ke dni účinnosti ZoP (§ 5), zda je dán některý z restitučních titulů upravených v ustanovení § 6 ZoP, zda žádost o restituci majetku byla uplatněna řádně a včas (§ 9 odst. 1 věta první a § 13) a zda vydání majetku nebrání žádná ze zákonných překážek předvídaných ustanovením § 11 zákona o půdě. K negativnímu rozhodnutí o určení vlastnického práva přitom vede již jen nesplnění jediné z uvedených podmínek (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

94. Ve věci samé je předně třeba uvést, že z provedených důkazů především smlouvami z roku 1949 a 1955, znaleckými posudky a pozemkovými knihami bylo prokázáno, že původními vlastníky pozemků PK 296/3, 327, 283/1, 296/5, 286 a 289/3 byli manželé jméno FO a jméno FO, kteří před účinností ZoP zemřeli. Žalobkyně jsou jejich vnučkami, tedy osobami uvedenými v § 4 odst. 2 písm. c) ZoP. Jako k takovým k nim vždy správní orgány, ale i soudy, po celou dobu více jak 30 let, po kterou je jejich restituční nárok vyřizován, přistupovali, neboť své vazby na manžele jméno FO řádně doložily rodnými a oddacími listy. Ohledně určení povinné osoby podle § 5 ZoP vzal soud za svá skutková zjištění správního orgánu, podle kterého pozemky přešly do vlastnictví státu a některé z nich v jeho vlastnictví zůstaly i v době nabytí účinnosti ZoP s nynějším právem hospodaření účastníka 1), který tak je povinnou osobou. Zbývající pozemky byly smlouvu převedeny na účastníka 2), který je držel i v době nabití účinnosti ZoP (rozprodávat je začal až v roce 1997). Tyto skutečnosti ostatně nebyly žádným z účastníků ani správním orgánem sporovány.

95. Další z podmínek vzniku nároku na základě ZoP je, že restituenti (oprávněné osoby) uplatnili své nároky na navrácení majetku ve lhůtě stanovené ZoP, která po prodloužení končila dne datum (neděle). Nesplnění této podmínky bylo hlavním důvodem, proč pozemkový úřad, přestože určil, že žalobkyně nejsou vlastníky předmětných pozemků, jim za ně nepřiznal náhradu. Pozemkový úřad tvrdil, že žalobkyně nárok neuplatnily včas, neboť jejich dopis z datum nebyl evidován v podacích knihách a žalobkyně jim na výzvu nepředložily kopii listiny s podacím razítkem. Soud se s tímto názorem správního orgánu neztotožnil, a to z důvodů rozepsaných níže.

96. S ohledem na to, že žalobkyně a) již byla vyslechnuta u zdejšího soudu v nedávně době ke stejné věci 2x, přičemž účastníci v tomto řízení je účastníky i v oněch jiných řízeních, měli tedy možnost se žalobkyní dotazovat, rozhodl se soud žalobkyni a) znovu nepředvolávat a vycházel z protokolů z daných řízení. Stejně tak měl soud za nadbytečný výslech žalobkyně b), z jejíhož výslechu nebyly zjištěny žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení této věci. Žalobkyně a) během svých 2 výslechů vypovídala konzistentně, popsala atmosféru doby, kdy se celá rodina bála, že nároky nestihnou uplatnit včas, a to, jak byla zkraje nezkušená a nevěděla, jak věci správně řešit. Ve chvílích, kdy si nějakou okolnost nepamatovala, tak to soudu uvedla, což s ohledem na počet uplynulých let působilo důvěryhodně. Žalobkyně uvedla, že s nápadem podat obecnou žádost přišel její strýc pan jméno FO, který ji následně také sepsal a jim přinesl k podpisu. Ona potom tuto listinu zřejmě osobně donesla na pozemkový úřad. Nosila tam takto hodně listin, předávala je nějaké asistence, ale nikdy jí tam nic nepotvrdili. Pokud proces předávání dokumentů opravdu probíhal tak, jak ho žalobkyně a) popsala, tak tímto mohlo být způsobeno, že na žádosti není žádné podací razítko. Podací razítka o osobním převzetí nejsou ani na dalších listinách, které jsou součástí správní spisu, přičemž tento nedostatek kromě jiných konstatoval také sám SPÚ.

97. Další příčinou toho, že žádost z datum nebyla řádně zaevidovaná, mohlo být také to, že se obě uplatnění nároků, tedy jak to z prosince 1992 tak to z ledna 1993, řešily pod jednou spisovou značkou. Pozemkový úřad mohl mít za to, že žádost z datum stejně jako třeba dopis ze datum jsou pouze dalšími doplněními žádosti z prosince 1992, a proto tyto listiny nezaevidoval jako nově uplatněný nárok do své interní evidence uplatněných restitučních nároků. Ostatně v této evidenci (zelený sešit) je pouze jeden záznam ohledně restitučního nároku žalobkyň s číslem hodnota vedený na jméno pouze paní jméno FO s poznámkou o zastoupení tituly před jménem jméno FO. Datace tohoto záznamu je k datum, přestože nárok byl alespoň částečně beze sporu uplatněn již datum. K takto pozdnímu zaevidování zřejmě došlo až v návaznosti právě na doplnění žádosti z datum o potřebné dokumenty. Je tak zřejmé, že ke konci lhůty pro uplatnění restitučních nároků, nebyla pozemkovým úřadem řádně zaregistrována ani žádost z datum.

98. Co se týče doručování poštou, tak žalobkyně a) nebyla schopna potvrdit, zda k tomu došlo a kdo měl listinu poštou zasílat. Soud si je vědom, že po více jak 30 letech je opravdu těžké si pamatovat, zjišťovat a prokazovat, jak se něco skutkově událo. Proto nelze vyloučit ani jednu z nabízejících se variant, proč doručení listiny z datum není zaevidováno v podacích denících. S ohledem na provedené listinné důkazy se jako první možná varianta jeví buď to, že žalobkyně listinu nesla osobně přímo na pozemkový úřad a poštou jí pak již vůbec nezasílali. V takovém případě by pak listina vůbec neprošla podatelnou tehdejšího právnická osoba adresa-západ, což by vysvětlovalo, proč na ní není podací razítko. Nebo byla doručována také poštou, a přesto nebyla zaevidována. Že k takovýmto nezaevidováním příchozí pošty docházelo, žalobkyně doložily žádostmi o vydání lustračních osvědčení z let 1996 a 1999 s příslušnými kopiemi podacích deníků a potvrdily to i pracovnice PÚ. Poslední možnost je průběh doručení tak, jak ho tvrdí SPÚ, tedy s dopisem doručeným SPÚ dne datum.

99. Zásadní okolností však je, že žádost z datum jako taková existuje a po nějakou dobu ve správním spise alespoň její kopie beze sporu byla. Zároveň nemůže být pochyb o tom, že se jedná o podání, které nesplňuje veškeré předepsané náležitosti. V žádosti zejména není uvedeno, ohledně jakého konkrétního majetku se restituční nárok uplatňuje, a nebyly k ní připojeny ani potřebné přílohy, ze kterých by bylo zřejmé, kdo je povinnou osobou, kdy a za jakých okolností byly pozemky převedeny na stát atp. jméno FO nicméně je, kdy se tato listina stala součástí správního spisu. Žalobkyně tvrdily, že to bylo v lednu 1993, zatímco správní orgán namítal, že k tomu došlo až s dopisem zástupce žalobkyň tituly za jménem Höschla ze dne datum, který byl pozemkovému úřadu doručen dne datum. Jak již soud výše naznačil, kloní se spíše k variantě předestřené žalobkyněmi. K tomuto přesvědčení ho vede znění dopisu žalobkyně a) ze dne datum, který obsahoval příslib, že ještě jednu žádost v návaznosti na žádost z datum podají. Bylo by tedy zvláštní, pokud by tak nakonec neučinily. Pokud by soud přistoupil na argumentaci SPÚ, že žádost z datum byla vytvořena až dodatečně za účelem jejího zaslání do spisu až v roce 2005, soud jednak nevidí důvod, proč by si někdo dával práci s vytvářením také tohoto dopisu a dále v této souvislosti poukazuje na komunikaci tituly za jménem Höschla s pozemkovým úřadem, kdy právě tituly za jménem Höschl úřad v období kolem roku 2014 minimálně dvakrát žádal, aby byly nalezeny a prověřeny záznamy v podacích denících ohledně doručení žádosti z datum, což by zřejmě nečinil, pokud by listinu vytvořil dodatečně a do spisu zaslal až v roce 2005. Přičemž právě až v důsledku tohoto naléhání k tomu správní orgán přistoupil a podací deníky byly nalezeny. Existence dopisu ze dne datum tak soudu dává druhou reálnou variantu listiny, která mohla být onou přílohou, o které se mluví v dopisu ze dne datum.

100. Za stěžejní má soud také to, že bez ohledu na to, jak se to skutečně událo, bylo povinností správního orgánu na tuto listinu po jejím obdržení, ať už k tomu došlo v lednu 1993 nebo v únoru 2005 reagovat a podle § 19 odst. 3 tehdy platného zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, vyzvat oprávněné osoby k odstranění nedostatků a poučit je o případných důsledcích, neodstraní-li nedostatky svého podání s tím, že pokud toto neučiní, bude to mít význam pro další průběh řízení. Takto správní orgán evidentně v blízké časové souvislosti s ani jednou z výše předestřených možností obdržení listiny do spisu nepostupoval. Navíc správní orgán nereagoval a nevyzval oprávněné osoby ani v návaznosti na doručení žádostí o vydání pozemků v roce 2004, které konkretizovaly právě onu žádost z datum, neboť bylo požadováno vydání pozemků vzniklých z pozemků PK 286 a 283/1, z nichž ani jeden nebyl předmětem žádosti z datum. Správní orgán tedy ani v roce 2004 kdy, jak tvrdí ještě listina z datum nebyla součástí správního spisu, nikterak nereagoval, nevyzval žadatele o doplnění či upřesnění, neinformoval je, že jejich nárok nebyl uplatněn včas a jejich nárokem se následně věcně zabýval (srovnej nález Ústavního soud ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 626/05). Je pravda, že tyto žádosti byly oprávněnými osobami vzaty zpět, ale bylo avizováno, že budou podány nové, což se následně stalo a o těchto bylo v roce 2012 rozhodováno ve prospěch žalobkyň. Pokud správní orgán na listinu z datum reagoval až v roce 2014, což je zřejmé z výzvy SPÚ ze dne datum, tedy minimálně po téměř 10 letech od doby, co musela být bez jakýchkoliv pochybností součástí správního spisu, lze v tomto jeho postupu shledat zásadní nedostatky. Stejně tak lze shledat zásadní nedostatky v tom, že pokud žalobkyně na výzvu správního orgánu, obsahovala-li příslušné poučení, nereagovaly dostatečně, tedy svoji obecnou žádost dostatečně nespecifikovaly, měl správní orgán postupovat v souladu s daným poučením, což však neučinil a věc věcně projednal. Tento nesprávný postup správního orgánu dokládá i skutečnost, že do pomocné evidence byly podle SPÚ připsány pozemky, které nebyly uplatněny výzvou z datum. Z tohoto jednání se jeví, že správní orgán minimálně po určitou dobu uplatnění restitučního nároku v tomto rozsahu akceptoval.

101. Na to je třeba navázat konstatováním, že správní spis opravdu nebyl veden řádně, což ostatně konstatoval několikrát i sám SPÚ. Tuto skutečnost dokládá také to, že si SPÚ převzal celý správní spis ve dvou stěhovacích krabicích z pobočky adresa až dne datum a tento následně předložil soudu až v posledním restitučním řízení žalobkyň (u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. spisová značka). V Rozhodnutí2024 se SPÚ snaží vysvětlit postup PÚ ve vztahu k restitučnímu nároku žalobkyň a jejich příbuzným. Popisuje, z jakého důvodu byla tato věc spojena s rozličnými značkami a kdy a kým byly tyto vyznačeny. Ztotožňuje se také se závěry krajského soudu v Praze (srovnej rozsudek Krajského soud v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka a rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka) ohledně toho, že spis nebyl řádně číslován, aby z něj bylo patrno, od kdy je která listina jeho součást. Zásadní je také, že ve správním spise není založen originál listiny z datum, který zřejmě nemá nikdo z účastníků ani správní orgán k dispozici. Ve svém vyjádření správní orgán uvedl, že spis není kompletně k dispozici, neboť ho půjčoval soudům, které mu části spisu sice postupně vracely, ale originály některých listin chyběly. Toto potvrzovala i tituly před jménem jméno FO v komunikaci ohledně restitučního řízení. Soudu se nicméně stále jeví pravděpodobnější, že originál listiny ve správním spise po určitou dobu byl. K tomuto závěru ho vede existence dvou kopií předmětné listiny, přičemž na jedné z nich je dopsáno PÚ 142/91. Jedná se značku pozemkového úřadu, která tak byla na listinu s největší pravděpodobností vyznačena až poté, co se stala součástí správního spisu. SPÚ k této problematice uvádí, že značka PÚ 142/91 byla na listinu připsána omylem v roce 2012 a týká se zcela jiné věci. V takovém případě ale není vysvětleno, z jakého důvodu byly ve spise dvě kopie dané listiny a žádný originál, když v případě, že soud přistoupí na teorii pozemkového úřadu, že kopie žádosti byla doručena až s dopisem dne datum, není zřejmé, kdy se do spisu dostala nebo jak vznikla druhá kopie.

102. Dále je třeba poukázat na postup správního orgánu vůči žalobkyním a jejich příbuzným, který až do roku 2017 jimi uplatněné nároky vždy rozhodoval věcně, přestože již od roku 2014, což je zřejmé z rozhodnutí pozemkového úřadu ze dne datum, č. j. SPU č. účtu, měl určité pochybnosti o včasnosti jejich uplatnění. Teprve od roku 2017, jsou návrhy zamítány z důvodu opožděnosti, neboť teprve tehdy nahlédl správní orgán v archivu do podacích knih. Je tak nutno přihlédnout i k legitimnímu očekávání oprávněných osob. Zároveň podací deníky nejsou novým důkazem, existují již přes 30 let a pro správní orgány nebyly, jak se ukázalo, nedostupné. Soudu přitom není jasné, proč správní orgán po podacích knihách nepátral a nenahlédl do nich dříve než datum, když tak mohl učinit minimálně od roku 2005. Zmatečná je potom také trojí evidence, kdy číslo, pod kterým byla restituční žádost zaevidovaná v podacích denících, ať již OÚ nebo PÚ nekoresponduje se spisovou značkou, pod kterou ji následně správní orgán vedl. Soud si je vědom, že toto bylo zřejmě způsobeno tím, že nejprve byla věc vedena pod číslem z podacího deníku OÚ 6854, což je zřejmé z dopisu ze dne datum, a zřejmě teprve po dodání příslušných dokladů a zapsání do interní evidence, k čemuž došlo až dne datum, jí bylo přiděleno číslo hodnota, což se potom jeví z dopisu ze dne datum. Přesto tento postup soud shledává celkově netransparentním. SPÚ v Rozhodnutí2024 potvrdil, že byly vedeny 3 evidence, a uvedl, že omylem byla při vyřizování restitučního nároku žalobkyň použita i zcela jiná sp. zn.

103. K restitučním věcem je přitom třeba přistupovat s přihlédnutím ke skutečnosti, že těm, kteří restituují, byla v minulosti způsobena celá řada křivd, včetně majetkových. Restitučními zákony se demokratická společnost snaží alespoň částečně zmírnit následky minulých majetkových a jiných křivd vzniklých v období od datum do datum. Stát a jeho orgány jsou tedy povinny postupovat podle restitučního zákona v souladu s oprávněnými zájmy osob, jejichž újma, způsobená za totalitního komunistického režimu, má být alespoň částečně kompenzována. Vůdčím principem musí být vždy výše uvedený účel restitucí, k jehož naplnění je nutné, aby restituční zákony byly interpretovány ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji, v duchu snahy o zmírnění některých křivd, v jejichž důsledku k odnětí majetku došlo (srovnej nález Ústavního soudu ze dne ze dne datum, Pl. ÚS 10/13-4).

104. Soud proto uzavírá, že jak nepořádek ve správním spise, tak ani nedbalý postup správního orgánu nelze s přihlédnutím k povaze a délce této věci, klást k tíži žalobkyň a nemůže tedy dospět k jinému závěru, než že oprávněné osoby v projednávané věci uplatnily restituční nárok v zákonné lhůtě. K obdobnému ostatně dospěl i sám pozemkový úřad v již citovaném rozhodnutí ze dne datum, č. j. SPU č. účtu, ve kterém uvedl, že je-li k dispozici pouze kopie listiny bez podacího razítka, není tak možné učinit jednoznačný závěr, kdy byla doručena, a proto otázku včasnosti doručení neshledal jako dostatečný důvod pro nevyhovění žadatelům.

105. K dalším podmínkám, které je třeba podle ZoP splnit, aby žalobkyním vznikl restituční nárok, se soud v následujících pasážích tohoto rozhodnutí vyjádří relativně stručně, a to vzhledem k tomu, že ohledně pozemků převedených na stát smlouvou z prosince 1949 a směnnou smlouvu z roku 1955 existuje již rozsáhlá judikatura zdejšího a odvolacího soudu, které dospěly k závěru, že ve vztahu k těmto pozemkům byly požadavky ZoP naplněny. Soud v této souvislosti odkazuje primárně na rozhodnutí zdejšího soudu ve věci restitučního nároku žalobkyň ze dne datum, č. j. spisová značka, které bylo ohledně existence restitučního nároku potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, a zabývalo se smlouvou z prosince 1949 a dále rozhodnutí ze dne datum, č.j. spisová značka, které bylo ohledně existence restitučního nároku potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, ve kterém se soud zabýval smlouvami z února i prosince 1949. Směnnou smlouvu z roku 1955 se potom zdejší soud zabýval v řízení vedeném pod sp. zn. spisová značka. Ve všech případech soudy dospěly k závěru, že smlouvy byly uzavřeny v rozhodném období, v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek.

106. Nejdříve se soud zabýval tím, zda na danou situaci dopadá § 4 odst. 1 ZoP, tedy zda k převodu pozemků na stát došlo v rozhodném období. Co se týče směnné smlouvy z roku 1955, tam o tom není pochyb. Pozemky PK 296/3, 327, 286 a 283/1 přešly do vlastnictví státu na základě smlouvy z prosince 1949 za účelem výstavby vodního díla – zdymadla u adresa, avšak pozemky 283/1 a 286 již byly řešeny v rámci smlouvy o náhradě z příčiny vyvlastnění z datum. Přesto má soud i u těchto pozemků zato, že přešly na stát v rozhodném období, a nikoliv již v roce 1947. Ke stejnému závěru dospěl také Krajský soud v Praze ve svých rozhodnutích sp. zn. spisová značka, spisová značka, spisová značka: „jméno FO datum platil intabulační princip, který byl opuštěn až od datum, kdy nabyl účinnosti zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník. Intabulační princip znamenal, že u nemovitostí zapsaných v pozemkových knihách se vlastnictví nabývalo až jejich zápisem do pozemkové knihy (§ 431 o. z. o.). Jak vyplývá z o. z. o., k převodu vlastnictví nestačí věcná smlouva o převodu vlastnictví, ale vyžaduje se ještě její realizace, kterou je u nemovitostí intabulace (knihovní zápis), jak vyplývá z § 425 a § 431 o. z. o. Jinak řečeno, vlastnictví nemovitosti nelze převést bez knihovního vkladu. Pokud jde o smlouvu o náhradě z příčiny vyvlastnění z datum, podle ní došlo k nabytí vlastnického práva v roce 1947 k nemovitostem uvedeným v článku II. na základě intabulace zde uvedených nemovitostí. Pokud jde o nemovitosti uvedené v článku III. této smlouvy, pak na jejím základě k intabulaci zde uvedených částí pozemků nedošlo. Ostatně z obsahu článku III. vyplývá, že se počítalo do budoucna se samostatnou smlouvou, podle níž bude knihovní převod realizován. To znamená, že do datum, tj. po dobu účinnosti o.z.o., kdy platil intabulační princip, nedošlo k převodu předmětné části pozemku č. 296/1 podle PK v k.ú. adresa na stát.“ Stejně jako pozemek 296/1 byl v čl. III smlouvy z roku 1947 vyjmenován také pozemky 283/1 část a 286. Vymezení, o jakou část pozemku 283/1 se jedná, přitom ve smlouvě zcela chybělo. Smlouva z prosince 1949 potom byla v tomto směru již určitá a vypořádala se s celou plochou pozemku. U všech pozemků nebylo ve smlouvě z roku 1947 neurčitě jen vyjádření předmětu převodu (chybějící výměry), ale i jejich cena. K tomu soud jen pro úplnost a nad rámec doplňuje, že by bylo možné se tak zabývat i neplatností této části smlouvy z roku 1947. Soud si je vědom, že obě zde popsané neurčitosti do jisté míry odstraňoval protokol. Ten ale nelze považovat za součást smlouvy z roku 1947, která na něj žádným způsobem neodkazuje. Uzavření smlouvy z roku 1947 a v návaznosti na ni uskutečněný zápis zamýšleného bezzávadného odepsání a příp. držbu lze obdobně jako v nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 87/97, sice posoudit jako určitou první fázi převzetí pozemků státem, ale tím podstatným je, že na základě těchto jednání nedošlo ke ztrátě vlastnického práva původního vlastníka, ke kterému došlo až na základě smlouvy z prosince 1949.

107. Nejprve se soud zabýval tím, zda smlouva z prosince 1949 byla uzavřena za stavu tísně a nápadně nevýhodných podmínek. K tomu se velmi podrobně ve svých rozhodnutích sp. zn. spisová značka, spisová značka a novějších spisová značka a spisová značka opět vyjádřil Krajský soud v Praze. Pokud se jedná o naplnění restitučního titulu podle § 6 odst. 1 písm. k) ZoP soud uvádí, že k jeho naplnění je třeba současné prokázání obou jeho znaků, a sice uzavření kupní smlouvy v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, přičemž oba tyto znaky dle judikatury musí být splněny kumulativně. Přestože zákon neobsahuje legální definici ani jednoho z výše uvedených pojmů, za dobu účinnosti ZoP se vytvořila ustálená judikatura zejména Nejvyššího a Ústavního soudu, která oba tyto pojmy vykládá v zásadě konstantním způsobem. „Tísní se rozumí objektivní hospodářský nebo sociální, někdy i psychický stav (např. rozrušení, obavy o blízkou osobu apod., nikoli však psychické donucení, které je právně relevantní z hlediska ustanovení § 37 o. z.), jenž takovým způsobem a s takovou závažností doléhá na osobu uzavírající smlouvu, že ji omezuje ve svobodě rozhodování natolik, že učiní právní úkon, jenž by jinak neučinila.“ (srovnej rozhodnutí Vrchního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Při interpretaci tohoto pojmu v daném konkrétním případě soud dále vycházel také z nálezu Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 30/2000, podle kterého „se nemůže jednat o interpretaci běžně užívanou v občanskoprávním nebo ve správním řízení. Restituční zákony, hodnotící dobu totality, vyžadují interpretaci odpovídající této době. Pojem tísně je třeba interpretovat v širších souvislostech, a tedy i v souvislosti s politickým nátlakem let 1948-1989. Tento politický nátlak nebyl chápán jako jednorázový akt, ale jako dlouhodobý proces, jehož výsledkem bylo to, že fyzická osoba, jako vlastník věci, učinila ve vztahu k ní právní úkon, který by v právním státě neučinila. Takto objektivně nazíranou "tíseň" nutno doplnit o determinované postavení prodávající osoby, tj. o její vřazení do totalitní třídní struktury, které již samo o sobě může představovat naprostou nerovnost účastníků kupního aktu.“ Ústavní soud pak v nálezu ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 85/95, interpretuje tento pojem s ohledem na politický nátlak spojený s obdobím let 1948–1989 ještě extenzivněji. Dle tohoto nálezu je třeba za stav tísně považovat i takový stav, kdy vlastník nemůže s věcí volně nakládat, neboť ve své dispozici s předmětem vlastnictví byl omezován represivní politikou umožněnou nedostatkem právního a demokratického státu. Druhý znak, tj. nápadně nevýhodné podmínky, podle výše uvedeného rozhodnutí Vrchního soudu nastává především v návaznosti na „posouzení toho, zdali nebyla porušena ekvivalentnost smluvených vzájemných plnění, případně zda neexistují značně nevýhodné smluvní podmínky či vedlejší ujednání související s předmětem plnění, které by manžele jméno FO ve svých důsledcích významně a zjevně znevýhodňovaly v porovnání s předsmluvním stavem“. V obdobném duchu se potom vyjádřil i Nejvyšší soud v usneseních ze dne datum, sp. zn. spisová značka a ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

108. Pokud jde o uzavření smlouvy z prosince 1949 v tísni, souhlasí soud s účastníkem, že právní předchůdci žalobkyň se rozhodli prodat státu za účelem výstavby vodního díla adresa části pozemků či celé pozemky již v roce 1947. Tedy úmysl prodat takovéto pozemky měli již před počátkem rozhodného období. Současně se se státem předběžné dohodli na ceně za tyto pozemky, kterou jim stát vyplatil. Avšak je třeba přihlédnout k tomu, že po komunistickém převratu dne datum se poměry v Československu významně změnily a smlouvy, které měly proces převodu pozemků na stát završit, byly uzavírány za zcela jiné situace. S účinností od datum byl přijat zákon č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě, podle něhož v případě výkonného zemědělce, přesahovala-li výměra jeho půdy 50 ha, ji stát v tomto rozsahu vykoupil a v době výkupového řízení byl zemědělec omezen v nakládání se svým vlastnictvím pod podmínkou souhlasu Ministerstva zemědělství (§ 1 odst. 2, § 13 odst. 1 zákona o nové pozemkové reformě). Takovými výkonnými zemědělci byli i manželé jméno FO. Uvedená zákonná úprava jim tak bránila, aby si za postoupené zemědělské pozemky pořídili jiné, přestože o to měli zájem, což soud zjistil z výměru o výstavbě adresa zn. T 787/1952 ze dne datum. Je tedy zřejmé, že smlouva z roku 1947 byla uzavírána za úplně jiných podmínek než potom smlouva z prosince 1949, a to především s ohledem na možnosti pořídit si za postoupené pozemky jiné. Zároveň s účinností od datum byl přijat zákon č. 27/1949 Sb., o mechanisaci zemědělství, na základě kterého byly podle výměrů Okresního národního výboru ze dne datum a datum manželům jméno FO nuceně vykoupeny velké stroje (traktor, pluh, mlátička atd.), které potřebovali ke své obživě. Nebýt komunistického převratu, mohli si tak manželé jméno FO koupit zemědělskou půdu k zemědělskému hospodaření za pozemky postoupené státu za účelem výstavby vodního díla adresa v neomezeném množství a na těchto za pomoci svého zemědělského vybavení pracovat. V důsledku postupu státu se namísto toho jméno FO ocitli v ekonomické tísni, neboť jednak postoupili pozemky v mnohem větší než dříve předpokládané výměře, přičemž byli jako výkonní zemědělci na ně svou výživou odkázáni, a jednak se nemohli zbavit zadlužení v důsledku toho, že stát nesplnil svůj příslib vyplatit jim nejpozději do konce roku 1948 subvenci na stavbu hospodářských stavení, což dokládá žádost jméno FO o zálohu 200 000 Kčs na kupní cenu za postoupení pozemků ze dne datum. Sám pozemkový úřad v několika svých rozhodnutích, např. ze dne datum, sp. zn. PÚ-R-1051/93/III, tíseň také dovodil, když vycházel ze svědeckých výpovědí pamětníků, a uzavřel, že jméno FO neměli jiné východisko než smlouvy v tísni uzavřít, neboť jim bylo vyhrožováno vyvlastněním.

109. Nelze odhlédnout ani od toho, že stát předmětné pozemky nepotřeboval pro výstavbu vodního díla, k čemuž, jak je zřejmé z vložky k č. j. 422/17-II-49 ze dne datum, by mu stačila daleko menší část, ale vykupoval je za účelem poskytnutí náhrady vlastníkům rekreačních chat a vybudování nové rekreační oblasti u přehrady.

110. Pokud jde o naplnění druhé kumulativní podmínky pro existenci restitučního titulu, tj. uzavření kupní smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek, soud se domnívá, že manželům jméno FO nebyla za pozemky vyplacena spravedlivá cena. V souladu s rozhodnutím Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 366/98, je nutné pod pojmem nápadně nevýhodné podmínky u kupních smluv posuzovat nejen soulad kupní ceny s tehdy platnými právními předpisy, ale i skutečnost, zda při realizaci kupní smlouvy nebyly smluvní strany nuceny přistoupit na neekvivalentní plnění z kupní smlouvy vyplývající, tj. zda smluvní strana kupní smlouvy získala protihodnotu takového charakteru, která odpovídala prodávaným nemovitostem.

111. Ve věci bylo zjištěno, že obytné a hospodářské budovy jméno FO byly zatopeny, proto si zakoupili náhradní usedlost, která ale byla ve značně horším stavu. Její část bylo třeba zbourat a znovu vystavět. Takovéto stavební náklady v daném období ale vůbec nebyly při stanovení náhrady zohledněny, proto jim měla být poskytnuta subvence. V potvrzení Ředitelství pro správu vodních cest ze dne datum bylo přímo uvedeno, že pokud by toto nebylo splněno, byli by manželé jméno FO těžce poškozeni. Subvence ve výši 700 000 Kčs byla přislíbena k výplatě do konce roku 1948, jméno FO si proto na výstavbu obytných budov vzali úvěr se splatností do konce roku 1948, neboť očekávali výplatu subvence. K tomu ale s ohledem na změnu režimu a následné započetí represivní politiky státu vůči kulakům, kterými jméno FO byli, nedošlo. jméno FO tak museli sjednané úvěry prodlužovat, čímž se značně zadlužili. Jejich situaci nepomohlo ani zabavení živého a mrtvého inventáře, díky čemuž přišli o značnou možnost obživy a za což jim také bylo později odmítnuto proplacení náhrad. Soud na tomto místě považuje za vhodné připomenout, že na celou věc je třeba s ohledem na snahu o nápravu křivd způsobených minulým režimem nahlížet v širších souvislostech, a tedy i v delším časovém období, tzn., jaký mělo postoupení pozemků a s tím související nárůst zadlužení vzniklý v roce 1949, následně zabavení zemědělského vybavení a v neposlední řadě také živého inventáře vliv na finanční situaci rodiny v následujících letech.

112. Pokud jde o způsob ocenění prodávaných pozemků, je třeba uvést, že v případě staveb zahrnutých do pětiletého plánu, což byla i stavba vodního díla adresa, měl stát pozemky vykoupit a nedošlo-li by k dohodě tak je vyvlastnit za přiměřenou náhradu podle vládního nařízení č. 296/1948 Sb., o opatřeních ve stavebnictví v pětiletém plánu. Náhrada měla být stanovena se zřetelem na obecnou cenu zemědělské půdy zvětšenou o hodnotu investic vynaložených na vyvlastněný pozemek podle § 11 odst. 1 uvedeného vládního nařízení. Prováděcím předpisem k uvedenému vládnímu nařízení byla vyhláška ministerstva techniky č. 208/1950 Ú. l., u níž byla stanovena účinnost zpětně od datum. Je pravda, že vyhláška č. 208/1950 Ú. l. byla přijata až v roce 1950, tedy po uzavření smluv v únoru a prosinci 1949, nicméně soud se domnívá, že stát již o vyhlášce věděl a měl tak cenu sjednat takovým způsobem, aby mohla být vyhláška aplikovatelná. Náhrada za nemovitosti vyvlastněné pro účely výstavby obcí se podle vyhlášky určovala cenou pozemku zvýšenou o cenu investic, za 1 m2 pozemku mohla být stanovena náhrada ve výši 4–10 Kčs/m2. Tyto ceny platily při nejhodnotnějších pozemcích. Při méně hodnotných pozemcích se stanovovaly nižší ceny, nejméně však 2 Kčs/m2. Podle § 1 odst. 2 vyhlášky by tak v případě, že by jméno FO neuzavřeli smlouvu z prosince1949, měli nárok při vyvlastnění nejméně na 2 Kčs/m² v případě méně hodnotných pozemků. V projednávané věci ale byla část pozemku PK 283/1, les, prodána za 1 Kčs/m² a část za 2,50 Kčs/m², za 2,50 Kčs/m² byl prodán také pozemek 296/3, role, pozemek PK 327 byl jako pastva prodán za 2,50 Kčs/m², pozemek PK 286, neplodné, v části za 1 Kčs/m² a v části dokonce za 0,20 Kčs/m². Uvedené pozemky ani další pozemky převedené na stát na základě smlouvy z prosince 1949 tak zjevně nebyly oceněny v souladu s uvedenou vyhláškou, ani s odhadem tituly před jménem jméno FO, který v doplňku ke svému odhadu z roku 1949 stanovil např. cenu za 1 m2 pozemku PK 286 na 1 Kčs. Také v tomto odhadu uvedl, že cenu pozemků zjistil z koupí učiněných před rokem 1939, tedy z obchodů starých v té době asi 10 let, přičemž použil téměř nejnižší zjištěnou cenu.

113. Dále se soud zabýval pozemky uvedenými ve směnné smlouvě ze dne datum, na základě níž manželé jméno FO postoupili směnou československému státu, zastoupenému Vodohospodářským rozvojovým střediskem, díly pozemkové parcely č. 296/1 – role, pozemkové parcely č. 284/1 – les a pozemkové parcely č. 289/3 – role, vše o celkové výměře 61 592 m², přičemž československý stát postoupil směnou manželům jméno FO díly pozemkové parcely č. hodnota, označené nově parc. č. 286/1, 286/2, 286/3 – neplodná půda, o celkové výměře 7 454 m², vše v k. ú. adresa, přičemž nemovitosti postoupené státu měly celkovou hodnotu částka a nemovitosti postoupené směnou manželům jméno FO měly hodnotu částka. Rozdíl těchto hodnot v částce částka měl zaplatit stát – Vodohospodářské rozvojové středisko původním vlastníkům na bezúročný účet u Státní spořitelny ve adresa. Shora uvedené pozemky přešly na stát za účelem dostavby adresa přehrady vzhledem ke změně původního projektu. I když směnná smlouva není uvedena ve výčtu restitučních titulů v § 6 odst. 1 zákona o půdě, je třeba ji vyložit podle § 382 o. z. o., podle kterého každá ze stran se považuje u věci, kterou výměnou dává, za stranu prodávající a u věci, kterou výměnou přijímá, za stranu kupující. Posuzovaná směnná smlouva byla smlouvou kombinovanou, neboť na jedné straně původní vlastníci směňovali část svých pozemků za pozemky ve vlastnictví státu, avšak s ohledem na skutečnost, že nad rámec směňovaných pozemků o výměře 7 454 m² přešlo na základě této smlouvy do vlastnictví státu dalších 54 138 m² pozemků z vlastnictví manželů jméno FO, proti kterým byla jako protihodnota stanovena finanční částka ve výši 16 876,70 Kčs, má tato směnná smlouvy charakter smlouvy kupní.

114. Stav tísně na straně původních vlastníků manželů jméno FO spočívala v tom, že jako výkonní zemědělci hospodařící na zemědělské usedlosti a na pozemcích zapsaných ve vložkách č. hodnota a 47 pozemkové knihy pro katastrální území adresa, byli vystaveni dlouhodobému a soustavnému nátlaku ze strany státu, který usiloval o jejich nemovitosti za účelem stavby vodní nádrže adresa. Podstatná část jejich nemovitostí přešla na stát již kupní smlouvou uzavřenou v roce 1947 za účelem uvedené stavby. Za rodinný statek č.p. 23 získali náhradu, za kterou si postavili náhradní budovy. Následně pak od roku 1948 byl na manžele jméno FO vyvíjen další nátlak, aby části dalších svých pozemků převedli na stát za účelem regulace řeky Vltavy a za účelem stavby vodních cest. Manželé jméno FO se přitom domáhali odškodnění za zabrané nemovitosti potřebné pro stavbu vodního díla adresa ve formě náhradních pozemků, ale jejich požadavku nebylo vyhověno s odůvodněním, že v obci adresa není založeno JZD. Z popsaného postupu státních orgánů, s přihlédnutím na politické a ekonomické poměry panující ve společnosti po roce 1948, lze dovodit, že stát si kladl další omezující podmínku, že náhradní pozemky za nemovitosti zabrané pro účely stavby přehrady adresa přísluší jen těm, u nichž lze předpokládat, že vstoupí do družstva a náhradní pozemky sdruží ke společnému družstevnímu hospodaření do existujících JZD. Pokud v dané obci nebylo založeno JZD, tak vlastnící pozemků dotčených stavbou přehrady neměli možnost náhradní pozemky získat, což byl případ manželů jméno FO. Na manžele jméno FO jakožto na vlastníky zemědělského majetku tak byl vyvíjen ze strany státních orgánů soustavný tlak s cílem znemožnit jim soukromé hospodaření a zbavit je majetku, což bylo pro tehdejší politický systém příznačné, neboť nátlak byl v tehdejší době namířen právě proti vlastníkům zemědělského majetku s cílem tuto sociální skupinu zlikvidovat. V dané věci není rozhodující, že stát převzal nemovitosti za účelem stavby vodního díla adresa, což byl nepochybně zájem veřejný, když stát vůči vlastníkům nemovitostí dotčených zamýšlenou výstavbou postupoval z pozice vrchnostenského postavení a původní vlastníky v možnosti dalšího hospodaření diskriminoval. Právě shora popsané praktiky státních orgánů znemožnit původním vlastníkům jejich hospodaření nepochybně vyvolaly na straně původních vlastníků takový stav, že byli omezeni ve svobodě rozhodování, že přistoupili k uzavření směnné smlouvy, kterou by za jiné situace ve společnosti neučinili.

115. Pokud jde o nápadně nevýhodné podmínky posuzované směnné smlouvy, je třeba uzavřít, že nevýhodné podmínky posuzované smlouvy nelze spatřovat v dané věci jen v cenových podmínkách, ale i v jiných skutečnostech, a to ve způsobu poukázání finančních prostředků na vázaný účet, přičemž výběr těchto prostředků byl podmíněn další skutečností, a to že původní vlastníci předloží stavební povolení ohledně stavebních úprav nemovitostí, které získali již za zabranou zemědělskou usedlost. Původní vlastníci tak nemohli s peněžními prostředky, na které měli nárok, volně disponovat, zatímco stát s pozemky již nakládal. Zatímco manželé jméno FO státu postupovali zemědělské pozemky, tak za ně obdrželi pozemky vedené v kategorii neplodná půda, což dokládá, že poměr získané hodnoty ze směnné smlouvy byl k vydávané protihodnotě pro původní vlastníky nápadně nevýhodný.

116. Na základě výše uvedeného tak je možné uzavřít, že pozemky PK 283/1, 327, 286 a 296/3 přešly do vlastnictví státu na základě smlouvy z prosince 1949 a pozemek PK 289/3 a část pozemku 296/5 na základě směnné smlouvy z roku 1955, které byly obě uzavřeny v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. V takovém případě je bez významu ujednání v postupních smlouvách, že manželům jméno FO vůči státu nepřísluší žádné další nároky. Uvedené vyplynulo z provedeného dokazování a bylo již několikrát konstatováno jak samotnými správními orgány, tak i soudy, které o nárocích žalobkyň v průběhu let rozhodovaly. Je tedy dán restituční důvod uvedený § 6 odst. 1 písm. k) ZoP. Zbylá část pozemku PK 296/5 měla být potom jméno FO vyvlastněna rozhodnutím ze dne datum. č. j. výst. 451/59, k čemuž ale nedošlo.

117. Pokud účastník 1) namítal, že není zřejmé na základě jakého právního titulu byl na stát převeden pozemek 296/582, k tomuto soud uzavírá, že podle znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO vznikl z pozemku PK 289/3. Tento pozemek byl zapsán v knihovní vložce č. hodnota manželů jméno FO a první převody na stát proběhly až v roce 1955. Části pozemku byly následně převedeny na fyzické osoby a zbytek zůstal až do uzavření knihovní vložky ve vlastnictví jméno FO. Ze znaleckého posudku a dalších GP se jeví, že tento pozemek není součástí vymezeného úseku c3, který byl převeden na stát na základě směnné smlouvy z roku 1955, nicméně výsledek je takový, že pozemek 296/582 ve vlastnictví státu nyní je a nebyl na něj převeden dříve než v roce 1955. K tomu, že by byl na stát převeden až po roce 1989, nic tvrzeno ani zjištěno nebylo a vzhledem k tomu, že všechny okolní pozemky (krom pozemků převedených již v roce 1947) na stát v rozhodném období převedeny byly, jeví se velmi nepravděpodobné, že by to tak bylo. Z uvedené důvodu tak má soud za to, že i tento pozemek byl na stát převeden v rozhodném období, přestože nebylo nad rámec jakýchkoliv pochybností vyjasněno, na základě jakého právního jednání podle § 6 ZoP tento pozemek na stát přešel.

118. V dané věci bylo dále třeba posoudit, zda vydání předmětných pozemků brání či nebrání některá z překážek uvedených v § 11 odst. 1 ZoP. Podle konstantní judikatury soudů je třeba v restitučních sporech v prvé řadě sledovat cíl stanovený zákonem o půdě, tj. původní majetek oprávněným osobám reálně vydat. Institut překážek vydání nemovitostí podle § 11 ZoP je institutem stanovujícím výjimku z účelu restitucí. Důvodem těchto výluk je působení konkrétního veřejného práva nebo práv třetích subjektů, například zastavěnost pozemků stavbou, zřízení tělovýchovného nebo sportovního zařízení, zřízení hřbitova atd., které v daném případě převažují nad účelem restitucí (srovnej nálezy Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 754/01, nebo ze dne datum, sp. zn. IV. ÚS 176/03). Platí, že restituci pozemku je na překážku mimo přímé zastavěnosti též přináležení k ucelenému funkčně provázanému souboru nemovitostí (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Překážkou vydání pozemků podle § 11 odst. 1 písm. c) ZoP může být i funkční souvislost pozemků se stavbou, tedy skutečnost, že pozemky tvoří s objektem výstavby jeden funkční celek (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum).

119. Ve smyslu výše uvedeného odkazuje soud na skutkové okolnosti popsané v odst. 79. Z těchto je zřejmé, že některé z pozemků nelze vydat pro překážku stanovenou v § 11 odst. 1 písm. c) ZoP. Tam se konkrétně jedná o pozemky zastavěné ČOV (296/564) a o pozemky, které tvoří jeden funkční celek s jinými pozemky, především v případě, že se jedná o zahradu okolo stavby rekreační chaty, přičemž takto související pozemky jsou společně oploceny (296/511, st. 376, 296/107, 296/96, 296/91, 296/224, 296/163, 296/164, 296/640, 296/83, 296/642, 296/137, 296/641, 296/144, st. 555, 296/529, 296/570, 296/572, 296/568, 296/569). Dále dopadá tato výluka také na pozemky, které jsou vyasfaltované a přináleží k veřejné komunikace (296/88, 286/393, 296/229, 296/638, 296/567, 296/280, 296/281, 296/395, 296/85, 296/86, 296/89) nebo slouží jako přístupová cesta k několika stavbám a pozemkům a také s nimi tvoří jeden funkční celek, neboť tyto by jinak nebyly přístupné (296/84, 296/102, 296/101, 296/327, 296/282, 296/106, 296/322, 296/42, 296/186, 296/195, 296/283, 296/328, 296/285, 296/330, 296/284, 296/329). Většina předmětných pozemků ve vlastnictví 3. osob je pak také součástí chatové osady, což rovněž představuje překážku vydání ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) ZoP. Pokud se týká břehových pozemků ve vlastnictví státu a ve správě účastníka 1) (286/45, 286/48, 286/29, 296/582) u nich v současné době dochází k omezení jejich užívání, neboť jsou součástí či přímo sousedí s chráněným územím v rámci soustavy právnická osoba, evropsky významné lokality Hrdlička – Ždáňská hora ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a žalobkyně se s odkazem na ustanovení § 11 odst. 3 ZoP namísto jejich vydání rozhodly požadovat náhradu.

120. Pro úplnost a v návaznosti na recentní judikaturu Nejvyššího soudu (srovnej odst. 26 a 27 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka) soud podotýká, že všechny pozemky ve vlastnictví 3. osob na ně byly povinnou osobou – účastníkem 2), převedeny mezi lety 1997 a 2019. Poznámka informující o tomto řízení, tedy že je na dané pozemky někým uplatňován nárok, přitom byla v KN zveřejněna až k datum. Proto i v případě, že by nebyla naplněna žádná z překážek uvedených v § 11 ZoP, se soudu jeví, že by nebylo na místě pozemky žalobkyním vydat, když žalobkyně specifikovaly svůj nárok v rozsahu pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, až návrhem na vydání rozhodnutí ze dne datum. V řízení přitom nevyplynulo ničeho k tomu, že by současní vlastníci projednávaných pozemků, ev. jejich právní předchůdci, nebyli v dobré víře o tom, že jim pozemky patří, resp. že jsou jejich oprávněnými vlastníky (srovnej § 130 odst. 1, § 134 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do datum, ev. § 1089 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

121. V podrobnostech k tomu lze ještě uvést, že v takovém případě je třeba se zabývat tím, jak oprávněný restituční nárok žalobkyň obstojí vedle zapsaného a vedlejšími účastníky tvrzeného vlastnického práva a zda tedy se tito nestali vlastníky předmětných pozemků z jiných právních důvodů než na základě kupních smluv uzavřených s účastníkem 2), pročež by předmětné pozemky nemohly být žalobkyním vydány a ty se tak nemohly stát jejich vlastníky, srov. i § 5, 14 odst. 1 ZoP a zejména § 14a ZoP, které stanoví, že věc nelze vydat, byla-li po datum nabyta do vlastnictví jiné osoby než státu nebo byl-li schválen ohledně této věci privatizační projekt nebo vydáno rozhodnutí o její privatizaci. Oprávněná osoba podle § 13 odst. 5 má nárok na náhradu, která se poskytne podle § 18a odst. 2.

122. Nelze dohlédnout ani od toho, že v době uzavření kupních smluv byl účastník 2) zapsán jako vlastník pozemků. Někteří z vedlejších účastníků dokonce obdrželi od účastníka 2) nebo od státních úřadů sdělení, že ohledně předmětných pozemků nebyl uplatněn restituční nárok. Co je však nejdůležitější, nárok žalobkyň na vydání těchto pozemků nebyl k tomuto datu ještě vůbec konkretizován a nebyl v tomto smyslu tudíž ani uplatněn tak, aby o něm mohl kdokoliv mít povědomí (a nebude takto konkretizován ještě do roku 2017).

123. Ze všech těchto skutečností je zřejmé, že v době uzavření kupních smluv mezi lety 1997-2017 (ani jejich strany, ani státní orgány) nemohly vůbec vědět, že předmětné pozemky nelze převádět. Je zde proto naprosto bez jakýchkoliv pochyb zřejmé, že nabyvatelé, tedy vedlejší účastníci a další 3. osoby, byli v době uzavření těchto dohod dobrověrnými nabyvateli.

124. V neposlední řadě je namístě se zabývat také otázkou vydržení předmětných pozemků jejich současnými katastrálními vlastníky. Soud v tomto směru dospěl s výjimkou 4 pozemků (296/511, 296/564, 296/84 a 296/638) k závěru, že je jejich stávající vlastníci či jejich právní předchůdci po celou dobu od uzavření kupních smluv drželi, přičemž byli i po celou dobu, pro účely tohoto řízení je podstatné, že nejpozději od datum (10 let před zapsáním poznámky do KN), v dobré víře, že vlastníky skutečně jsou, jelikož první relevantní pochybnost o své držbě mohli mít právě až ode dne datum, kdy byla do KN účinně zapsána poznámka o vedení tohoto řízení. Až tímto okamžikem tak mohli jistili, že je žalobkyněmi uplatňován restituční nárok. I z tohoto důvodu by soud opět s ohledem na citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR a i § 14a zákona o půdě, jelikož toto vydržení by mělo ve svém důsledku v poměrech projednávané věci stejné následky jako výše uvedené dobrověrné nabytí, dospěl k závěru, že pozemky ve vlastnictví třetích osob není možné vydat.

125. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I – III. rozsudku a nahradil tak v uvedeném rozsahu napadené Rozhodnutí správního orgánu. Uzavřel, že žalobkyním náleží za nevydané pozemky, ohledně kterých existuje restituční titul, náhrada podle § 11 odst. 2, § 11a resp. § 14 a § 16 ZoP.

126. Jestliže právní předchůdci žalobkyň obdrželi za předmětné pozemky kupní cenu, měl by správní orgán za použití § 6 odst. 3 podle § 9 odst. 7 ZoP požadovat vrácení kupní ceny vyplacené státem. Měl by tedy žalobkyním sdělit výši své pohledávky a lhůtu k jejímu zaplacení, a v případě, že by na jeho výzvu žalobkyně nereagovaly, mohl by se stát domáhat náhrady v soudním řízení podle § 7 o. s. ř. (srovnej rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne datum, č.j. spisová značka, nebo ze dne datum, č.j. spisová značka, či usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp.zn. I. ÚS 445/97).

127. Závěrem soud uvádí, že se v této věci snažil rozhodnout spravedlivě a přitom respektovat tendenci nastavenou judikaturou Ústavního soudu, k čemuž lze citovat např. z usnesení sp. zn. I. ÚS 154/95: „Současně platné restituční zákony, zejména zákon o mimosoudní rehabilitaci (č. 87/1991 Sb. v platném znění) a zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě (č. 229/1991 Sb. v platném znění), byly vydány s cílem zmírnit následky některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům, v těchto zákonech specifikovaného majetku, v období let 1948 až 1989. Splnění cíle a účelu zákona vyžaduje, aby všechny orgány veřejné moci vycházely z této speciální úpravy při posuzování nároků osob, jejichž majetek přešel na stát, nebo jiné právnické osoby, v době od datum do datum, a zejména aby v tom duchu interpretovaly zákonem stanovené okolnosti, v jejichž důsledku k přechodu majetku došlo, a to především tam, kde orgán veřejné moci musí vycházet z vlastní úvahy (např. o jednání v tísni, o politické perzekuci apod.). V opačném případě dochází k porušení čl. 90 Ústavy ČR, resp. čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, protože zákonem stanoveným způsobem nebyla poskytována ochrana právům, které tento lex specialis oprávněným osobám poskytuje.“ V souladu s tímto nálezem a s cílem napravit křivdy způsobených minulým režimem, interpretoval soud nejen zákonem stanovené okolnosti, ale i skutkové okolnosti. Proto pokud byla v řízení nějaká skutečnost ohledně uplatnění nároku nejistá, tak potom se soudu jeví žádoucí rozhodnout spíše ve prospěch restituentů. Je třeba také zmínit, že novelou ZoP č. 183/1993 Sb. byla původní lhůta pro podání restitučních žádostí prodloužena z datum do datum. Uvedené také svědčí o tom, že na počátku 90. let panovala opravdu hektická a nepřehledná situace, která také měla vliv na postup žalobkyň.

128. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyním, které byly se svým nárokem co do základu úspěšné, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátkou, kdy žalobkyním náleží odměna z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „a. t.“) ve znění účinném do datum, tj. částka, stanovená podle § 6 odst. 1 a. t., z čehož plyne, že odměna za jeden úkon podle § právnická osoba odst. 4 a. t. činí částka [2 x 0,8 x částka]. Tato odměna žalobkyním náleží za 11 úkonů právních služeb ve smyslu § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, replika z datum, replika z datum, účast na jednání dne datum, vyjádření na výzvu soudu ke znaleckému posudku ze dne datum, změna žaloby z datum, námitky ke vstupu vedlejších účastníků ze dne datum, účast na jednání dne datum, účast na jednání dne datum, podání ze dne datum), které byly poskytnuty do datum. Jedná se tak o částka. Dále žalobkyním náleží odměna z tarifní hodnoty podle § 9 odst. 5 a. t. ve znění účinném od datum, tj. částka, stanovená podle § 6 odst. 1 a. t. ve výši sazby za jeden úkon podle § právnická osoba odst. 4 a. t. na částka za první a částka za druhou osobu (celkem tedy částka za každý společný úkon), a to za 3 úkony právních služeb (účast na jednání dne datum, dne datum a dne datum), tj. celkem částka. Za 11 úkonů právní služby náleží náhrada hotových výdajů po částka a za 3 úkony po částka, celkem tedy částka (§ 13 odst. 3 a. t. ve znění účinném do datum, resp. § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od datum). Součástí náhrady nákladů řízení je pak také žalobkyněmi složená záloha na provedení důkazu ve výši částka. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokátky (§ 149 odst. l o. s. ř.).

129. Výrokem VII. pak bylo rozhodnuto o povinnosti účastníků zaplatit státu soudní poplatek, a to v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně jsou podle § 21a odst. 2 ZoP od soudních poplatků osvobozeny. Výše soudního poplatku činí dle položky 18 bod 2 písm. a) sazebníku soudních poplatků částka. Lhůta k zaplacení soudního poplatku byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ.

Nesplní-li účastníci povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.