OSSY 6 EVC 1/2019-224

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:; celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce, ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem titul jméno příjmení, ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:; celé jméno žalovaného, narozený datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalovaného, ulice anonymizováno ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátkou titul jméno příjmení, titul. ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 18 000 € s přísl.

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 18 000 €, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému, k rukám jeho zástupkyně titul jméno příjmení, titul náklady řízení ve výši 128 584 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 4 573,54 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se návrhem podaným k Okresnímu soudu ve Svitavách dne 11. 10. 2019 domáhal vydání evropského platebního rozkazu, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit mu částku 18 000 € z titulu poskytnutí půjčky. V přílohách k návrhu předložil výzvu žalovanému, v níž uvádí, že mu dne 14. 10. 2016 převedl ze svého osobního účtu částku 18 000 €, důvodem převodu byla půjčka, byli dohodnuti na splatnosti půjčky až do konce srpna 2019. Poskytnutá částka mu dosud nebyla vrácena. Dále přiložil doklad o provedené platbě.

2. Okresní soud vydal dne 8. 11. 2019 evropský platební rozkaz, který se napoprvé nepodařilo žalovanému doručit do anonymizováno republiky. Listiny byly doručeny zástupkyni žalovaného po udělení plné moci dne 13. 2. 2020. Proti tomuto evropskému platebnímu rozkazu žalovaný podal prostřednictvím své zástupkyně dne 15. 3. 2020 odpor. Podáním odporu došlo ve smyslu článku 17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1896/2006 ze dne 12. 12. 2006 k pokračování v rámci běžného občanskoprávního řízení.

3. Žalovaný se ve věci písemně vyjádřil ještě před tím, než mu byl platební rozkaz doručen. V podání došlém soudu dne 17. 1. 2020 uvedl, že dne 4. 10. 2019 obdržel email z adresy email, jehož obsahem byla výzva žalobce k uhrazení částky 18 000 € s uvedením vrácení půjčky, kterou mu poskytl. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že v roce 2016 měl v úmyslu přistěhovat se do země za účelem zaměstnání a pobytu prostřednictvím Agentury zprostředkující pobyty, kdy mu paní příjmení jméno jméno příjmení pomohla se zajištěním zaměstnání v její společnosti. Osoba, která měla na starosti přípravu jeho spisu ve věci podání žádosti o pobyt, byl pan celé jméno žalobce, dle představení paní příjmení se mělo jednat o jejího právního zástupce z ČR. Ještě před pobytem žalovaného v země (přicestoval 27. 6. 2016) mu paní příjmení navrhla podílnictví na investici do obchodu s alkoholickými nápoji (k tomu předložil společenskou smlouvu). S návrhem na spolufinancování souhlasil a paní příjmení zaslal částku 20 000 €, a to na dvakrát (dne 23. 3. 2016 částku 7 000 € a dne 15. 4. 2016 částku 13 480 €.) příjmení příjmení ho důkladně informovala o způsobu převodu investované částky tak, že legálně lze převést zmíněný finanční obnos přes české bankovní instituce a poté do Lotyšska s poplatkem 2,4%. Peníze, které měl zaslat paní příjmení, měly být poukázány na účet v anonymizováno majitele příjmení jméno jméno, jehož email je email. Tato osoba je styčnou osobou pro příjem peněz pro paní příjmení a poplatku 2,4%. Po poukázání peněz panu jméno, je tento dále poukáže svému staršímu bratrovi příjmení jméno jméno v obec Pan anonymizováno je zašle panu celé jméno žalobce, který je konečně zašle paní příjmení. S paní příjmení se domluvili, že o každé transakci panu jméno tuto skutečnost oznámí paní příjmení, přičemž paní příjmení ho také bude informovat, kdy peníze budou v ČR a kdy je dostane ona. Toto mělo probíhat prostřednictvím aplikace Viber, SMS nebo e-mailově. Takto poukázal paní příjmení 20 000 € + 480 € (poplatek) jako spoluinvestici do otevření obchodu s alkoholickými nápoji v země. Po přicestování do země dne 27. 6. 2016 zjistil, že návrh paní příjmení na spoluinvestování do obchodu s alkoholickými nápoji vykazuje prvky podvodu, nebyl uveden jako společník, nemohl se podílet na kontrole a na řízení. Proto vyzval paní příjmení k ukončení spolupráce a k vrácení jeho investice 20 000 €. Po nesčetném bezúspěšném vyjednávání a po odmítnutí vrácení poskytnuté investice ve výši 20 000 € byl dne 11. 10. 2016 nucen odprodat svůj podíl kamarádovi paní příjmení, kterého mu představila, a to panu příjmení jméno za cenu 18 000 €. příjmení příjmení mu bylo oznámeno, že částka 18 000 € mu bude jménem pana příjmení jméno vyplacena panem celé jméno žalobce, a to převodem z ČR na jeho bankovní účet. Dne 17. 10. 2016 mu pan celé jméno žalobce vskutku poukázal zmíněnou částku ze svého osobního účtu v ČR. Dne 13. 7. 2017 žalovaného jeho banka vyzvala k prokázání původu částky 18 000 €, tento prokázal a byl bankou akceptován. Tímto žalovaný konstatuje, že se vůbec nejednalo o půjčku od pana celé jméno žalobce jeho osobě. Osobně neměl v úmyslu si nějaké peníze půjčovat, a pokud ano, určitě ne od osoby, kterou nezná a se kterou nemá příbuzenský ani jiný přátelský vztah a který je ze země, kterou dříve žalovaný nenavštívil. Žalovaný se podivoval nad tím, zda existuje osoba, která by byla ochotna poskytnout půjčku v tak vysoké výši cizímu státnímu příslušníkovi, bez písemného ujednání, bez stanovených podmínek, bez přátelského nebo příbuzenského vztahu, bez účelu, bez jakékoliv záruk, bez úroku, a to nejen několika osobám, ba dokonce několika desítkám osob, nad to ne z vlastních prostředků, ale z prostředků jiných osob, jak sám pan celé jméno žalobce uvedl při soudním jednání dne 17. 12. 2019. Jedná se o vykonstruované křivé obvinění ze strany pana celé jméno žalobce, který využívá situace s úmyslem neoprávněného nabytí finančních prostředků paní jméno jméno, jeho a také jiných osob. Dále se žalovaný chtěl vyjádřit ještě k jedné věci, a to koupi domu v země. Ve stejném období roku 2016 mu paní příjmení a pan celé jméno žalobce zprostředkovali koupi domu v země, jehož byla paní příjmení majitelka, za cenu 65 000 €. Právě pan příjmení tento dům podrobně představil a připravil smluvní dokumentaci. V dobré víře uhradil paní příjmení prostřednictvím pana jméno – příjmení jméno jméno – pana celé jméno žalobce částku 65 000 €. Avšak do května 2018 obchod zcela neproběhl, vědom si podvodu, podal žalovaný na paní příjmení trestní oznámení k lotyšské policii. Po obdržení výzvy k úhradě od žalovaného se o věc blíže zajímal a zjistil, že není jediný, které tímto způsobem pan celé jméno žalobce vydírá s úmyslem získat peníze. Příkladmo uvedl paní příjmení jméno jméno (pozn. soudu – žalována ve spise 6 EVC 1/2018).

4. Dne 15. 3. 2020 podala právní zástupkyně žalovaného odpor proti evropskému platebnímu rozkazu, v němž popřela, že by mezi účastníky mělo dojít k uzavření smlouvy o zápůjčce. Žalobce žalovanému poskytl službu spočívající v převodu peněz z země na účet sdělený žalovaným. Celá transakce měla proběhnout tak, že rodina žalovaného požadovanou částku včetně odměny za uskutečnění převodu složí žalobcem určené osobě. Tato osoba o složení informuje další dotčené subjekty a částku poníženou o odměnu za uskutečnění celé transakce pak vloží již žalobce na smluvený účet žalovaného.

5. Při jednání dne 13. 7. 2021 soud spojil toto řízení s řízením vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. 6 EVC 1/2018 (vedoucím spisem byl spis 6 EVC 1/2018), v němž týž žalobce příjmení celé jméno žalobce žaluje z titulu poskytnuté půjčky paní jméno jméno příjmení žijící též v země. Jelikož obě věci spolu částečně souvisí a byly navrhovány výslechy týchž svědků v obou spisech, tak soud tato řízení spojil a dokazování provedl společně. Soud tedy v obou věcech provedl společné dokazování a před závěrečnými návrhy spisy opět vyloučil k samostatnému rozhodnutí.

6. Co se týká provedeného dokazování, zaměří se soud na ty důkazy, které mají souvislost s řešeným sporem pod sp. zn. 1 EVC 1/2019. Ty, které se tohoto řízení netýkají a ze kterých soud nevycházel, nebudou v odůvodnění tohoto rozsudku zmiňovány.

7. Z výpisu z účtu žalobce u společnosti právnická osoba bylo zjištěno, že dne 14. 10. 2016 ve číslo byl zadán příkaz k platbě částky 18 000 € z účtu žalobce na účet žalovaného č. bankovní účet, název příjemce: celé jméno žalovaného, právnická osoba příjmení jméno, příjmení anonymizováno. Jako důvod platby je uvedeno: pay hundred percent thang share selling anonymizováno (dle překladače Google: zaplacení stoprocentního prodeje akcií anonymizováno).

8. Žalobce zaslal dne 30. 9. 2019 žalovanému žádost o úhradu zpět s tím, že mu dne 14. 10. 2016 převedl ze svého bankovního účtu v příjmení příjmení – ČR na jeho osobní bankovní účet v příjmení příjmení v země částku 18 000 €. Účelem převodu bylo, že mu dal půjčku. Dohodli se na splatnosti až do konce srpna 2019. Až dosud nedostal dané peníze zpět. Žádá o vrácení částky 18 000 € na svůj účet do číslo do 12. 10. 2019, jinak bude nucen zvolit cestu soudního řízení k vymožení částky.

9. Žalobce ve svém účastnickém výslechu uvedl, že se s panem příjmení seznámil na počátku roku 2016 prostřednictvím paní příjmení, resp. paní příjmení o něm začala hovořit v té souvislosti, že by měl přijít do její restaurace jako kuchař, že by se chtěl přestěhovat z země do země a koupit si tam dům. Začali spolu komunikovat prostřednictvím aplikace Viber s tím, co by mohl v země dělat a jakou nemovitost by mohl koupit. Pomáhal mu společně s paní příjmení najít nemovitost, koupit ji a případně opravit. S paní příjmení našli jednu větší nemovitost, která se dala rozdělit na 4 bytové jednotky. Byl u toho, kdy se mu tato nemovitost nabízela ke koupi, mělo se jednat o 1 bytovou jednotku v tomto domě. Byla to vlastně část domu, která měla svoji garáž a svůj vlastní vchod, i svoji zahradu. Komunikovali spolu přes Viber, domlouvali se ohledně koupě a ohledně případných oprav. Následně pan příjmení uváděl, že měl kupovat nějaký podíl v alkoholovém obchodu. Žalobce od paní příjmení věděl, že žalovaný poslal peníze na tento podíl. Myslí si, že tyto peníze šly opět přes něj, pravděpodobně paní příjmení nebo panu příjmení celé jméno žalovaného a on jí je potom dal, toto přesně nevěděl. Ve finále žalovanému tyto peníze paní příjmení vrátila, protože vrácení peněz po ní požadoval, aby mohl dokončit rekonstrukci bytu. Pan anonymizováno nikdy nebyl podílníkem v žádné firmě. Následně v létě 2016 se osobně potkali v země, kde si pan Vu prohlížel nemovitost, paní My se žalobci zmínila, že by žalovaný potřeboval ještě nějaké peníze, aby mohl rekonstrukci dokončit. V říjnu 2016 byl žalobce v země, kde se s žalovaným potkali a domluvili se, že mu peníze půjčí. Jednalo se o částku 18 000 €. Domlouvali se pouze mezi sebou. Ví, že mu dělali přibližný rozpočet na opravy a chybělo mu něco kolem 20 000 €. Domluvili se, že mu tuto částku žalovaný do tří let vrátí. Byla sjednána bezúročně. V té době pan příjmení pracoval u paní příjmení, stejně tak, jako jeho manželka a žalobce neměl důvod mu nevěřit. Vlastní převod půjčky proběhl až po návratu do ČR, kdy částku převedl ze svého účtu. Důvod platby, který tam byl uveden, tam byl zvolen proto, aby nebyl problém s bankou a aby nedošlo k vrácení této částky. Pan anonymizováno žádný podíl na alkoholovém obchodu nikdy nevlastnil a žalobce neměl důvod od něj cokoliv kupovat. Pan anonymizováno následně podal proti paní příjmení žalobu ohledně prodeje domu, že na něj ušila nějaký podvod. Soudní řízení ohledně nemovitosti bylo odloženo a pan příjmení musel nahradit veškeré náklady. Dále mezi žalovaným a paní příjmení probíhaly další spory, např. že paní příjmení mu neposílá výplatu. Vše bylo zastaveno a odloženo. K mailové komunikaci, kterou předložil pan příjmení a která měla být údajně od něj, se nemůže vyjádřit, neboť ji nepsal on. příjmení příjmení zná, je to anonymizováno. Neví přesně, v jakém oboru podniká, ale spolupracoval s paní příjmení, pomáhal jí zařizovat otevření restaurace v země i otevření obchodu s alkoholem. Tento obchod s alkoholem vlastnila pouze paní příjmení, neměla žádného společníka. Pan anonymizováno od pana příjmení nemohl koupit žádný podíl, neboť pan příjmení žádný podíl nevlastnil. Je pravda, že částku na podíl posílal, ale ta částka mu byla vrácena paní příjmení ještě před létem. Nikdy nebyl zapsán jako podílník. příjmení příjmení žalobci říkala, že mu ty peníze vrátila v hotovosti, zaplatil 20 000 € a paní příjmení mu vrátila také 20 000 €. Pan anonymizováno v jejím podniku pracoval asi jako manažer, a to jak v obchodě s alkoholem, tak i v restauraci. V roce 2016 či 2017 byla jejich spolupráce ukončena. Pokud si žalobce vzpomíná, tak s panem příjmení přes email nekomunikoval, neví o tom. Komunikovali spolu přes Viber nebo WhatsApp, případně přes paní příjmení. Společnost anonymizována tři slova nezná. Je pravda, že s panem příjmení byli společně zplnomocněni k vyřízení nějaké záležitosti. Těchto plných mocí bylo asi víc. Bylo to v souvislosti s tím, že anonymizováno měli přijet do země a oni jim zajišťovali např. dům či jiné věci. Společně s panem příjmení ohledně zařizování těchto věcí nekomunikovali. Za celou dobu svého působení poskytl anonymizováno občanům asi 5 půjček. Zdroje byly převážně jeho, nebo mu tyto částky půjčovali jeho investoři. Od nich se jednalo o krátkodobé půjčky bez sjednání úroku. Jakou formou mu investoři zasílali tyto peníze, si již nepamatuje. Pokud nešlo o větší částky, tak mu byly předávány v hotovosti. Žádný doklad o půjčení ani o vrácení nebyl zhotovován. Ke splatnosti těchto půjček od investorů nebyl žalobce schopen se vyjádřit. Půjčování peněz není jeho živností. příjmení jméno půjčil peníze své a 5 000 € patřilo z toho paní příjmení. U pana příjmení to byly pouze jeho prostředky. V roce 2015, 2016 se mohl jeho příjem pohybovat mezi 4 číslo 000 € měsíčně.

10. Žalovaný se k jednání k Okresnímu soudu ve Svitavách osobně dostavil a byl soudem vyslechnut při jednání dne 21. 9. 2021. Ve své účastnické výpovědi odkázal na své vyjádření, které soudu zaslal v písemné podobě. Doplnil, že pana celé jméno žalobce zná, dnes ho vidí podruhé, poprvé ho potkal v země v listopadu 2016. Žalobce, paní příjmení a pan příjmení tvoří jednu skupinu, dva jsou v země a pan celé jméno žalobce je v obec. Koupili od něj podíly na prodejně alkoholu, resp. tento podíl si koupil pan příjmení na příkaz paní příjmení. Řekli mu, že jsou jedna skupina a ten, kdo mu bude podíl vyplácet je pan celé jméno žalobce z ČR. Když mu byly poslány peníze na jeho účet od pana celé jméno žalobce, bylo tam jasně napsáno, že se jedná o prodej podílu na prodejnu alkoholu. Když žalovaný kupoval v země dům, tak tento také kupoval přes paní příjmení a peníze se posílaly přes pana celé jméno žalobce. příjmení příjmení říkala, že pan celé jméno žalobce je hodně zkušený advokát. Žalovaný si myslel, že kupuje celý dům, ale když přijel do země, zjistil, že se jedná pouze o byt v domě a s tímto nesouhlasil a oznámil na policii, že došlo k podvodu ohledně nákupu a prodeje bytu. Peníze 65 000 € na koupi domu posílal dopředu, ale myslel si, že kupuje celý dům, nikoliv pouze byt. Pan anonymizováno mu nakonec za odkup bytu zpět nabízel pouze 35 000 €. Pan anonymizováno spolupracuje s paní příjmení a spolu to takto domluvili. Tuto věc nahlásil na policii, která začala řízení o podvodu. Není přece možné, aby po něm chtěli zpět peníze, které mu vyplatili za jeho podíl v obchodě s alkoholem, když tento podíl řádně zaplatil. Sám je učitelem na vysoké škole, je doktor věd a věřil paní příjmení, že pan celé jméno žalobce je advokát a je na něj spolehnutí. Z těchto podvodů je zklamaný. Mnoho rodin v země má velkou obavu, jak dopadne soud, neboť využili stejnou službu přesunu peněz z země přes pana celé jméno žalobce a obávají se, aby nebyli stejným způsobem žalovaní. Smlouvu o podílu na alkoholovém obchodu soudu předložil v e-mailové podobě, takto byly smlouvy i posílány. příjmení příjmení říkala, že jelikož je pan celé jméno žalobce advokát, tak je již e-mail platný, žalovaný tuto listinu nepodepisoval. Na alkoholovém obchodě se podílely 3 osoby, žalovaný, paní příjmení a třetí pán, který posléze také svůj podíl prodal paní příjmení. Vklad žalovaného byl 20 000 €, jednalo se o 25% podíl, peníze posílal na začátku roku 2016 z země, v té době tam byl a to přes pana jméno, pan jméno poslal peníze panu jméno do ČR a ten peníze předal panu celé jméno žalobce. Podle jejich dohody pan celé jméno žalobce předal peníze paní příjmení. Žalovaný postupoval podle příkazu paní příjmení, která mu to takto vše vysvětlila a říkala mu, že tento způsob převodu peněz je legální. Peníze paní příjmení posílal na dvakrát, posílal je přes internet Banking, bohužel po 5 letech doklady již nejsou k dispozici. K dispozici má pouze doklady ohledně koupě domu. Ohledně vkladu do obchodu s alkoholem se jednalo o nižší částky, které bylo možno poslat přes internetové bankovnictví, tyto peníze tedy tímto způsobem poslal na účet pana jméno. Peníze na koupi domu byla mnohem vyšší částka, tyto vložil přímo do banky na svůj účet a následně je přeposlal na účet pana jméno. Mezi bankami se neplatí žádné poplatky. Pokud chtěl poslat peníze až do země, tak musel zaplatit navíc 2,4%, což byl poplatek, ale nevěděl, kdo si ho vyplácel. O tom, že je nutno zaplatit navíc 2,4% mu říkala paní příjmení. Pokud tedy paní příjmení mělo být vyplaceno přesně 20 000 €, tak panu jméno musel poslat na účet 20 000 € + 2,4% Tyto peníze se posílaly ve vietnamské měně. Tehdy platilo, že 1 euro bylo 25 100 dongů. Když přiletěl do země 27. 6. 2016, chtěl ten obchod s alkoholem, v němž měl mít podíl, vidět. Zjistil, že je vše falešné a chtěl od paní příjmení vrátit těch 20 000 €, co jí posílal. Tyto peníze mu nechtěla dát, ale pak se objevil pan příjmení, který chtěl jeho podíl odkoupit za 18 000 €. Pan anonymizováno říkal, že pomáhá paní příjmení koupit podíl a že peníze mu zaplatí pan celé jméno žalobce. S prodejem svého podílu panu příjmení souhlasil. příjmení příjmení také podepsal potvrzení, které již soudu předložil. O tom, že mu podíl vyplatí pan příjmení říkal pan příjmení. příjmení mu také žádné peníze nezaplatil, ty přišly od pana celé jméno žalobce. příjmení příjmení mu nezaplatila také nic, o převodu jeho podílu na pana příjmení věděla. Žalovaný dále uvedl, že od paní příjmení ani pana celé jméno žalobce si nikdy žádné peníze nepůjčoval. V září 2016 už byl v země, v tomto období neobdržel od paní příjmení hotovost 20 000 €. Nikdy nepožádal paní příjmení o půjčku ani o to, aby mu sjednala půjčku u pana celé jméno žalobce. Žádnou smlouvu o půjčce s panem celé jméno žalobce nikdy nepodepsal. Protože mu paní příjmení přes pana celé jméno žalobce vrátila podíl 18 000 €, tak z tohoto důvodu žádnou žalobu či trestní oznámení nepodal. S paní jméno příjmení se žalovaný potkal až v země, jako anonymizováno se znají. Společně na paní příjmení nepodávali žalobu či trestní oznámení, to učinil pouze on sám. Na paní příjmení podal trestní oznámení ohledně částky 65 000 € za byt a paní příjmení na něj podala civilní žalobu ohledně bytu. V současné době není vlastníkem bytu, který chtěl koupit. Rozpočet na opravu bytu nedělal ani nezadával, když není majitelem, nemůže ani nic dělat. Když v červnu 2016 přijel do země, tak si na 3 měsíce pronajal byt od paní. příjmení. Na byt, který mu paní příjmení měla koupit, se byl podívat, ale nenastěhoval se tam, byl to holobyt. Peníze 65 000 € na koupi domu i peníze ve výši 20 000 € na podíl v obchodu s alkoholem posílal z země.

11. Zástupkyně žalovaného se vyjádřila k rozporu mezi výpovědí žalovaného, jeho vyjádřením zaslaným soudu dne 17. 1. 2020 a svým vyjádřením k odporu. Uvedla, že v době převzetí zastoupení měla jen strohé informace. O vyjádření, které žalovaný zaslal přímo soudu, se dozvěděla až následně. V odporu tedy obecně popsala, že žalovaný s žalobou nesouhlasí a jaké byly obecné postupy při převodu peněz. Jelikož byl i problém s tlumočením, tak argumentace žalovaného byla upřesněna až později.

12. Ve věci byla slyšena svědkyně příjmení jméno příjmení příjmení, která k věci týkající se žalovaného uvedla, že pana příjmení celé jméno žalovaného zná, seznámili se přes stejnou agenturu, jako s žalovanou jméno. Svědkyně pro svoji restauraci potřebovala kuchaře a firma jí ho dodala jako kuchaře. Pan anonymizováno neinvestoval žádné peníze. Od ní si žádnou částku nepůjčil, ale půjčoval si od pana celé jméno žalobce. Pan anonymizováno celé jméno žalovaného chtěl koupit dům za 65 000 €, s případnými opravami mu pomáhal pan celé jméno žalobce. Když byl pan celé jméno žalobce v země, tak se často potkávali. Společně s jedním pánem v země pan celé jméno žalobce vypracoval seznam všech prací, které by měly být na domě pana příjmení dodělány, aby se tam dalo bydlet. Byl to celý seznam, asi za 60 000 €. Žalovaný tehdy říkal, že mu chybí asi 15 000 € a že to chce půjčit. V té době bydlel pan celé jméno žalovaného ní v domě, používali vše společně, považuje ho také za blízkého člověka. Půjčku u pana celé jméno žalobce domlouvala ona. Výsledkem bylo, že mu pan celé jméno žalobce půjčí 18 000 €, nebyl sjednán žádný úrok, nebylo ani sjednáno, kdy mají být peníze vráceny. Co se týká převodu peněz, tak banka v země by mohla mít s původem peněz problém, neboť pan celé jméno žalovaného není s panem celé jméno žalobce v příbuzenském vztahu, proto se na příkaz k platbě napsalo, že je mu placen podíl ve společnosti. Pan celé jméno žalovaného jí věřil, poslal jí za nemovitost 60 000 € a dále i 20 000 € na investice, proto nebyl důvod sepisovat písemnou smlouvu. Co se týká investice 20 000 €, tak svědkyně je majitelkou jméno příjmení jméno, do kterého chtěl pan celé jméno žalovaného investovat 20 000 €, jednalo se o lihový obchod. Pan celé jméno žalovaného do něho investoval asi v březnu či dubnu 2016 a v červnu či červenci chtěl již peníze zpátky údajně proto, že nemá již peníze. Vrátila mu tedy celých 20 000 €, neměla s tím problém, podíl v obchodě neměl ani zapsaný. Půjčka byla poskytnuta na podzim 2016. Investice 20 000 € mu mohla vrátit asi tak srpnu či v září 2016, a to v hotovosti. Co se týká čísla účtu, kam má být půjčka poslána, takto si mezi sebou domluvili pan celé jméno žalobce s panem příjmení celé jméno žalovaného asi nejspíš emailem, a to anglicky. Je pravda, že na ni pan příjmení podal trestní oznámení. Toto bylo 23. 1. 2020 skončeno s tím, že není vinna, není proti ní vedeno žádné trestní řízení. Svědkyně ho obvinila z křivého obvinění. Pan anonymizováno ji žaloval, že není vlastníkem domu, ona se nakonec musela domáhat toho, aby se domu ujal, protože ho odmítal. Tři roky se pokouší o to, aby si dům převzal a on ji naopak žaluje o finanční vyrovnání. Pan anonymizována dvě slova je její zaměstnanec, je správcem jejích dvou obchodů, od ní je zplnomocněn k zastupování. Nepamatuje si, že by byli někým na jedné plné moci zplnomocněni k právním úkonům ona, pan celé jméno žalobce a pan příjmení Pan anonymizováno neměl žádný podíl ve společnosti, takže ho nemohl ani prodat komukoliv jinému. Společnost patří pouze jí. Používá emailovou adresu email.

13. Do spisu bylo založeno větší množství listin v anglickém jazyce, jednalo se především o maily, zprávy přes různé mobilní aplikace. K těmto listinám soud uvádí, že je nenechával překládat, neboť se jedná o jednoduchou angličtinu, kterou je schopen si přeložit sám. K obsáhlejším dokumentům, jako např. rozsudku soudu předloženého v angličtině, soud nepřihlížel, pokud nebyly opatřeny překladem do češtiny. K listinám v lotyšštině či vietnamštině také nebylo přihlíženo.

14. Žalovaný doložil mailovou korespondenci mezi ním – mail email, žalobcem – mail email a paní příjmení – mail email z května 2016 (č.l. 167-172 spisu), v níž domlouvají koupi domu příjmení jméno anonymizována dvě slova, když smlouva o koupi byla zaslána v příloze mailu. Z mailu je patrný i platební proces, kdy 1. platba ve výši 40 960 € by měla přes pana jméno v anonymizováno být udělána 17. 5. 2016 (40 000 € + 2,4% = 40 960 €) a 2. platba před 17. 5. 2016 ve výši 25 600 €, také převod panu jméno v anonymizováno (25 000 € + 2,4% = 25 600 €). Sám žalobce v tomto řízení předložil tutéž smlouvu o koupi domu na adrese anonymizována dvě slova anonymizováno.

15. Žalovaný soudu předložil v angličtině psanou smlouvu Shareholders´agreement of„ anonymizováno“ shop, která mu byla zaslána mailem a z níž vyplývá, že společníky obchodu s alkoholem měli být paní příjmení s podílem 45% a vkladem 36 000 €, žalovaný s podílem 25 % a vkladem 20 000 € a ještě jedna osoba s podílem 30% a vkladem 24 000 €. V kolonce u podpisů je kromě výše uvedených tří sobo ještě kolonka na podpis pana celé jméno žalobce jako svědka (č.l. 70-77 spisu). Soud nepovažoval za nutné celou tuto smlouvu překládat, neboť podstatné skutečnosti výše uvedené z ní zjistil. Je zřejmé, že se jedná pouze o koncept smlouvy, smlouva není nikým podepsána.

16. Dále žalovaný předložil mail odeslaný dne 15. 4. 2016 (překlad z překladače google: anonymizováno 5 slov rok) z adresy email žalovanému na adresu email s kopií zaslanou na adresu email, v níž žalobce žalovanému sděluje, že obdržel částku 13 480 € a předá ji paní příjmení (č.l. 78 spisu).

17. Na č.l. 82 – 84 žalovaný dokládá, že byl dne 13. 6. 2017 osloven anonymizováno bankou anonymizována dvě slova, která se ho dotazovala na původ peněz, jež mu byly zaslány na účet dne 17. 10. 2016 od příjmení jméno. Dne 16. 6. 2017 žalovaný bance odpověděl, že v dubnu 2016 měl být společníkem společnosti„ anonymizována dvě slova“ s podílem 20 000 € - k tomu doložil smlouvu o podílech zmíněnou v odstavci 15 tohoto odůvodnění. Dále je uvedeno, že tento podíl zaplatil v hotovosti panu příjmení celé jméno žalobce (uvedl kontakty na p. celé jméno žalobce). Pan celé jméno žalobce je právník paní příjmení jméno jméno příjmení, která je šéfkou„ anonymizována dvě slova“, tento obchod patří společnosti„ jméno příjmení jméno“ (sdělil kontakty na paní příjmení). Dále uvedl, že dne 11. 10. 2016 prodal svůj podíl panu příjmení jméno za částku 18 000 € (uvedl kontakt na pana příjmení). Přiložil k mailu ručně psanou listinu, v níž žalovaný dnes (11. 10. 2016) potvrzuje, že prodal svůj podíl na anonymizováno shopu v anonymizováno panu příjmení za částku 18 000 € s tím, že bude placeno na jeho účet (č. účtu) u anonymizováno bank.

18. Žalobce doložil rozpočty na stavební opravy, které měl pro žalovaného zařizovat (č.l. 97-99 spisu). Z těchto rozpočtů psaných v anonymizováno soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro toto řízení, žádná komunikace ohledně oprav mezi žalobcem a žalovaným nebyla doložena. Dále žalobce předložil soudu rozsudek v lotyšštině v trestní věci číslo ze dne 23. 1. 2020, který byl předložen i v anglickém jazyce. Z důvodu nedoložení překladu těchto listin do českého jazyka, z nich soud nevycházel. Žalobce následně předložil přeložené do češtiny dvě listiny, a to rozsudek civilního soudu v anonymizováno ze dne 14. 12. 2018 a žalobu paní příjmení proti žalovanému příjmení Tyto listiny budou zmíněny níže. Stejně tak soud nepřihlížel k dalším důkazům předloženým v lotyšštině.

19. Žalovaný dále předložil soudu generální plnou moc sepsanou formou notářského zápisu, v níž pan příjmení jméno příjmení udělil plnou moc k zastupování ve vztazích s fyzickými i právnickými osobami, ke koupi nemovitostí, ke spravování a pronajímání nemovitostí a k dalším úkonům pana příjmení jméno, paní jméno jméno příjmení příjmení a pana celé jméno žalobce (č.l. 137-146 spisu). Od téže osoby předložil žalovaný mailovou komunikaci založenou na č.l. 147 – 166, která pro toto řízení není podstatná. Je z ní však patrno, že i jiný vietnamský občan pan příjmení jméno příjmení využil služeb pana jméno a pana celé jméno žalobce k převodu finančních prostředků z země. Z textu mailů je dále patrné, že ten, kdo peníze převáděl, zapomněl přičíst 2,4%.

20. Žalovaný dále soudu předložil kopii obrazovky svého telefonu, na níž je obsažena jeho komunikace s panem příjmení jméno přes facebook. Tyto zprávy jsou v jednoduché angličtině, kterou je soud schopen přeložit. Dne 7. 10. 2016 pan příjmení žádá žalovaného, aby mu poslal bankovní účet, kam může poslat peníze za alko podíl. Zřejmě dne 10. 10. 2016 žalovaný sděluje číslo svého účtu u anonymizováno bank“ anonymizováno číslo na jméno celé jméno žalovaného. Dále pan příjmení píše, že je potřeba se sejít a napsat dokumenty o převodu peněz pro koupi podílu na alko shopu. Domluvili se na zítra na 10 hodin v obchodě. Dále je zde zpráva žalovaného panu příjmení, že právě od něj dostal peníze a děkuje. Datum této zprávy je špatně rozeznatelné, mohlo by se jednat o datum 17. 10. 2016 (vše č.l. 80).

21. Z výpovědi žalované jméno jméno příjmení, která je žalována žalobcem ve spise 6 EVC 1/2018 soud pro toto řízení považuje za nutné zmínit, že paní jméno popsala způsob převodu finančních prostředků z země do země. příjmení celé jméno žalobce znala přes firmu působící v jméno příjmení jméno příjmení, kdy jí byl doporučen jako osoba, která jí pomůže se zařízením povolení k pobytu a dalšími doklady. Ta stejná firma jí dala i kontakt na paní příjmení jméno příjmení příjmení s tím, aby jí tato mohla radit ohledně běžného života v země. K přesunu finančních prostředků z země jí paní příjmení doporučila pana celé jméno žalobce, jehož prostřednictvím převedla finanční částky 22 000 € na investice a 310 000 € na koupi domu do země. K převodu částky 22 000 € došlo v době, kdy již byla v země a její maminka poslala peníze na účet pana jméno ve země. Dále od pana celé jméno žalobce dostala email, že dostal peníze na účet v ČR a že důvod k převodu je přijatelný a že pošle peníze před Vánoci do země. Dne 22. 12. 2015 byly panem celé jméno žalobce peníze zaslány na její účet v země.

22. Soud ve věci vyslechl jako svědka pana příjmení jméno příjmení, který nebyl přímým svědkem jednání mezi žalobce a žalovanou jméno ani žalovaným příjmení ohledně uzavření smlouvy o půjčce, nicméně vypovídal ohledně jiných skutečností. Uvedl, že počátkem roku 2019 mu napsala jeho známá paní jméno příjmení, zda by mohl prověřit osobu pana. celé jméno žalobce a ještě jednoho anonymizováno pana příjmení jméno příjmení. Přes bývalou manželku pana celé jméno žalobce zjistil, že žalobce je výživový poradce. Zkontaktoval se s ním a sešli se po konferenci anonymizováno dne 18. 5. 2019 v obec. Svědek se ho dotazoval, že potřebuje vyřídit pobyt pro své známé v země a chtěl znát podmínky. Pan celé jméno žalobce ho informoval o postupu. Co se účtuje, mluvil o 2,4% za převod. Následně se sešli v červenci 2019 v obec, kde mu řekl, že známí to již po něm nechtějí, neboť se dozvěděli, že vede proti nějaké paní soudní řízení. Na to mu žalobce odpověděl, že toto není pravda, ale je to pomsta za to, že ta paní vede spor s paní příjmení. Svědek žalobce žádal, aby žalobu stáhl, že je to pro obě strany ztráta času i peněz, že bude žádat nejlepšího advokáta v obec, zmínil i pana příjmení. Z tohoto jednání žalobce utekl. Následně mu svědek napsal i několik mailů, které doložil. Svědek zjistil informace ohledně převodu peněz z země do ČR. Setkal se s panem příjmení jméno příjmení, který říkal, že pana celé jméno žalobce zná přes svého příbuzného, že mu pan celé jméno žalobce nabídl zprostředkování převodu peněz. Převod probíhá tak, že na účet bratra pana jméno ve země je složena nějaká částka, složení této částky se mailem potvrdí, je uvědoměn pan jméno v obec, pan celé jméno žalobce i paní příjmení a následně je pan celé jméno žalobce vyzván k tomu, aby si v anonymizováno v obec peníze vyzvedl. právnická osoba fungují směnárny, které peníze vyplácejí. Peníze vlastně neopustí země. A převzetí peněz se podepíše pouze v nějakém diáři, neboť se jedná o převod na černo. Co se týká pana příjmení, tak tomu svědek pomohl zkontaktovat se s paní advokátkou, jeho finanční situace je špatná. Dále svědek uvedl, že v červenci 2019 viděl pana celé jméno žalobce ve společnosti jedné paní na anonymizováno, kde je kancelář převodu peněz. Ptal se jich tam potom, kdo to byl, a bylo mu řečeno, že se jedná o pana celé jméno žalobce a paní příjmení. Šli ruku v ruce jako milenci.

23. Žalobce předložil soudu smlouvu o uložení finanční částky uzavřenou mezi žalobcem a anonymizováno jméno příjmení dne 13. 1. 2015. Tato smlouva se týkala uložení částky 300 000 € za účelem advokátní úschovy s tím, že anonymizována dvě slova se zavázal, že finanční částka bude na základě pokynů složitele vyplacena převodem na účet Ms. příjmení jméno jméno příjmení, která je majitelem účtu a příjemcem složené částky, a to nejpozději druhý den po podání příkazu složitele. Dne 14. 1. 2015 byla částka odeslána z advokátní úschovy na účet příjemce s uvedením účelu platby: koupě nemovitosti. Současně byl předložen i příkaz k převodu do zahraničí ze dne 14. 1. 2015. Jednalo se o částku, kterou z země zasílala paní jméno (žalovaná ve spise 6 EVC 1/2018) na koupi nemovitostí v země.

24. Při jednání dne 25. 1. 2022 žalobce doplnil svoji výpověď s ohledem na výpověď žalované jméno i žalovaného příjmení. Uvedl, že se nikdy neprezentoval jako advokát. Emaily, které prezentovala paní jméno z období prosince 2015 žalobce nepsal a nemůže se k nim žádným způsobem vyjádřit. Nemá emailovou adresu email, používá email email. Dále se žalobce vyjádřil k osobě pana příjmení, který byl slyšen jako svědek. Dostal se s ním do kontaktu na jaře 2019, kdy se zajímal o produkty anonymizováno. Setkali se v květnu 2019, tak jak uvedl, následně od něj dostal email, v němž mu vyhrožoval a který i doložil soudu. Žalobce zcela popřel milenecký vztah s paní příjmení. Dále uvedl, že pan příjmení byl pravomocně odsouzen pro úplatky a korupci v souvislosti s trestním řízením vedeném proti soudci příjmení v obec. Zmiňoval se, že ochrání vietnamskou komunitu, ale nikdo z anonymizováno, se kterými je žalobce v kontaktu, s ním nechce mít nic společného.

25. Žalobce předložil soudu překlad rozsudku Obvodního soudu Vidzemes priekšpilseta města Rigy ze dne 14. 12. 2018, č. C -5292-18/23, z něhož soud zjistil, že dne 11. 4. 2018 podala paní jméno (žalovaná ve spise 6 EVC 1/2018) žalobu proti právnická osoba anonymizována dvě slova a paní jméno jméno příjmení příjmení a požadovala uznat za neplatnou nájemní smlouvu k nemovitosti ze dne 10. 5. 2016, která byla uzavřena mezi žalobkyní (paní příjmení) a právnická osoba anonymizována dvě slova, uznat za neplatnou záruční smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní (paní jméno) a paní příjmení, uznat za neplatnou hypoteční smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní (paní jméno) a paní příjmení a další nároky. Žalobkyně (paní jméno) dané smlouvy uzavřela proto, že se domnívala, že je 33% společníkem ve právnická osoba anonymizována dvě slova, což nebyla pravda. Soud se připojil k tomu, že nájemní, záruční a hypoteční smlouva byly uzavřeny v důsledku faktického omylu, protože žalobkyně (paní jméno) tyto smlouvy uzavřela za předpokladu, že je společníkem a členem představenstva jméno příjmení jméno a její vůle při uzavření těchto smluv byla provést vklad do jméno příjmení jméno. Možný omyl žalobkyně (paní jméno) ohledně toho, že je společníkem a členem představenstva jméno příjmení jméno nelze omluvit, protože kvůli její vlastní nedostatečné pozornosti při podpisu smlouvy tyto skutečnosti mohly být odhaleny, jelikož pro smluvní strany informace o společnících kapitálových obchodních společností jsou veřejné informace, s nimiž se žalobkyně (paní jméno) mohla seznámit před uzavřením daných smluv.

26. Dále žalobce předložil i žalobu paní příjmení proti žalovanému celé jméno žalovaného o splnění kupní smlouvy a zápis nemovitosti do katastru nemovitostí, z níž vyplývá, že ač žalovaný příjmení koupil jeden ze dvou bytů v nemovitosti na adrese anonymizována čtyři slova za částku 65 000 €, tak nepodepsal návrh na vklad do katastru nemovitostí a nedodržel tak podmínky kupí smlouvy.

27. Žalobce ve svém závěrečném návrhu uvedl, že se žalovaný původně v odporu proti platebnímu rozkazu bránil tím způsobem, že se v daném případě nejednalo o půjčku, ale že žalobce pouze převáděl peníze žalovaného z země do země stejným způsobem jako např. u žalované jméno a v řadě jiných případů. Následně však zaslal vyjádření, ve kterém tvrdil, že účelem převodu částky 18 000 € z účtu žalobce na účet žalovaného bylo úplně něco jiného, mělo se jednat o částku, která představovala údajnou kupní cenu, za kterou měl žalovaný v říjnu 2016 odprodat svůj podíl na podnikání paní příjmení prodat kupujícímu anonymizována dvě slova. Toto tvrzení žalovaného není podpořeno žádným důkazem, smlouva o převodu obchodního podílu není podepsaná, žalovaný nebyl nikdy společníkem ve společnosti paní příjmení a není vůbec jasné, proč by měl žalobce platit za nějaký podíl ve firmě, za nějakého anonymizována dvě slova. Žalovaný tedy v žádném případě neprokázal, že by částka 18 000 € měla být platbou za prodej obchodního podílu. Existenci smlouvy o půjčce potvrdila svědkyně paní příjmení, která tak také potvrdila tvrzení žalobce, že žalovaný potřeboval peníze na opravy bytu, což bylo také doloženo např. rozpočty, které byly čteny k důkazu. Žalobce tedy tímto způsobem prokázal existenci smlouvy o půjčce, byť na výpisu z banky je uvedené něco jiného. Důvodem jiné informace na bankovním výpisu je ta skutečnost, že se napsal důvod, který byl nejméně problémový pro banku. Pokud by nebyla prokázána existence smlouvy o půjčce, tak by soud měl žalobě vyhovět z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a 2993 o. z., neboť žalovaný neprokázal důvod převodu finanční částky na jeho účet.

28. Žalovaný v závěrečném návrhu poukázal na absenci jakéhokoliv smluvního ujednání o zápůjčce peněz či jiném závazkovém vztahu. Předložil řadu důkazů, které kterých vyplývá pravý smysl převodu peněz a kdo měl v celé skupině jakou roli. Bylo prokázáno, jakým způsobem docházelo k převodu peněz z Vietnamu do Lotyšska a prokázal, že převáděl paní příjmení částku 65 000 € na koupi nemovitosti a 20 000 € na koupi podílu v alkoholovém obchodě. Žalobu žalobce považuje za nedůvodnou.

29. V daném případě se jedná o spor s cizím prvkem, kdy je nutno použít ustanovení Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, na které ve věci příslušnosti soudu odkazuje i Nařízení č. 1896/2006 ze dne 12. 12. 2006, kterým se zavádí evropský platební rozkaz. Okresní soud ve Svitavách shledal, že je ve věci věcně příslušný s ohledem na ustanovení článku 7 Nařízení č. 1215/2012, podle kterého osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Bude-li soud vycházet z tvrzení žalobce, že se jednalo o zápůjčku, tak zápůjčka by měla být splněna v místě bydliště zapůjčitele, tedy žalobce, tedy na území České republiky Okresní soud ve Svitavách, který je i obecným soudem žalobce, tak je ve věci příslušný. Sám žalovaný nicméně i příslušnost zdejšího soudu uznal a jednání se aktivně účastnil (článek 26 Nařízení).

30. Co se týká rozhodného práva, tak soud odkazuje na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy. Jelikož si účastníci nezvolili právo, kterým by se jejich vztah měl řešit, postupoval soud podle článku 4, podle kterého v míře, ve které nebylo právo rozhodné pro smlouvu zvoleno podle článku 3 a aniž jsou dotčeny články 5 až 8, je právo rozhodné pro následující smlouvy určeno takto b) smlouva o poskytování služeb se řídí právem země, v níž má poskytovatel služby obvyklé bydliště. Smlouvu o zápůjčce je nutno zahrnout, podle názoru soudu, pod pojem smlouvy o poskytování služeb. Rozhodným právem pro tento spor tedy bude právo české.

31. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Po provedeném rozsáhlém dokazování dospěl soud k závěru, že žalobce neprokázal, že by s žalovaným uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě by žalovanému půjčil částku 18 000 €. Žalobce prokázal, že částka 18 000 € byla odeslána z jeho účtu na účet žalovaného. Jako důvod platby je uvedeno: placení podílu na alkoholovém obchodě. Na skutečnost, že předmětem převodu byla platba za podíl v obchodu s alkoholem, prokazoval i sám žalovaný. Je nutno poznamenat, že žalovaný svoji výpověď neměnil. Ještě předtím, než mu byl doručen platební rozkaz, tak zaslal soudu vyjádření, v němž podrobně popisuje, co představuje částka 18 000 € zaslaná mu z účtu žalobce. Na svém vyjádření setrval i při své účastnické výpovědi. To, že jeho právní zástupkyně ve vyjádření v odporu uváděla skutečnosti týkající se převodu peněz z země, nic na výpovědi samotného žalovaného nemění. Žalovaný předložil i mailovou komunikaci s bankou anonymizováno z června 2017, v níž uvádí stejné skutečnosti jako ve své výpovědi u soudu. Na základě tvrzení žalovaného, které je i podpořeno uvedením účelu platby v příkazu k úhradě od žalobce a dalšími listinnými důkazy, především komunikací s panem příjmení a listinou o podílech v obchodu s alkoholem, soud dospěl k závěru, že skutečně pravým důvodem platby 18 000 € bylo vyplacení podílu žalovaného na obchodě s alkoholem. Žalovaný i svědkyně příjmení potvrdili, že žalovaný zaslal svědkyni příjmení částku 20 000 € na koupi podílu v jejím obchodu s alkoholem. Pokud by se o podílu na obchodě neuvažovalo, zřejmě by žalovaný neměl k dispozici smlouvu o podílech, kterou, byť nepodepsanou, soudu předložil. Z výpovědi paní příjmení je tedy zřejmé, že se o nějaké účasti žalovaného v obchodě s alkoholem počítalo. Tomu by odpovídala i smlouva o podílech Shareholders´agreement of„ anonymizováno“ shop, z níž je zřejmé, že by podíl žalovaného měl být 25%, tedy 20 000 €. Stejná částka byla žalovaným paní příjmení zaslána, což svědkyně příjmení i potvrdila. Soudu se jeví věrohodná i výpověď žalovaného ohledně toho, že když zjistil, že není zapsán jako společník, tak požadoval vrácení svého vkladu. Z generální plné moci vyplývá, že pan příjmení jméno společně s žalobcem a svědkyní příjmení pomáhá a zastupuje anonymizováno občany na území země. jméno svědkyně příjmení označila pana příjmení jméno za svého zaměstnance, je správcem jejích dvou obchodů, od ní je zplnomocněn k zastupování. Generální plná moc i koncept dohody o podílech na obchodu s alkoholem prokazují, že svědkyně příjmení, žalobce a pan příjmení jednali společně, což nevylučuje, že podíl na obchodu s alkoholem byl vyplacen žalobcem, se souhlasem paní příjmení i pana příjmení jméno. I z facebookové komunikace mezi žalovaným a panem příjmení jméno vyplývá, že v říjnu 2016 se měli dohodnout na koupi podílu a pan příjmení žádal žalovaného o sdělení účtu. Na ten samý účet byly následně finanční prostředky zaslány i s uvedením důvodu převodu. Soud tvrzení žalobce o tom, že důvod převodu byl v příkazu k úhradě uveden proto, aby byl schůdný pro banku, tak soud tomuto tvrzení žalobce neuvěřil, když např. u převodu peněz paní jméno žalované ve spisu 6 EVC 1/2018 bylo v důvodu platby uvedeno: půjčka z země. Šlo-li skutečně o půjčku, pak si žalobce měl její obsah pojistit jiným průkazným způsobem. Všechny listiny předložené žalovaným soud přesvědčily o tom, že se jedná o peníze za podíl v obchodu s alkoholem. Žalovaný zasílal do země paní příjmení částku 20 000 € (ve dvou platbách, kdy jedna činila 13 480 € a její dojití je potvrzeno i mailem) a dále zasílal paní příjmení částku 65 000 € na koupi domu. Obě tyto částky byly zasílány v době, kdy ještě pobýval ve země. O žádných jiných převodech se účastníci nezmínili. Účet, na který byla částka 18 000 € zaslána, je tentýž, který byl uveden žalovaným panu příjmení v rámci jejich facebookové komunikace. Soud tedy uzavřel, že žalovaný neprokázal uzavření ústní smlouvy o půjčce ani bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Naopak žalovaný prokázal pravý důvod převodu daných 18 000 € jako vyplacení podílu na obchodu s alkoholem. příjmení důvod původu peněz uvedl žalovaný i v roce 2017 bance anonymizováno, když kontrolovala zákonnost nabytí těchto finančních prostředků. To bylo ještě v době, kdy žalobce žalovaného nevyzval k vrácení dané finanční částky, k tomu došlo až v září 2019. Soud považuje za nutné ještě poznamenat, že v průběhu řízení byl prokázán i způsob, jakým docházelo k převodu finančních prostředků z země do země, kdy finanční prostředky byly vloženy na účet pana jméno ve země, ten tuto skutečnost sdělil svému bratrovi v obec, u něhož si pan celé jméno žalobce peníze vyzvedl a vložil buď na svůj účet nebo do advokátní úschovy a následně peníze odeslal do země. Je zřejmé, že větší finanční částky, které měly sloužit k nákupu nemovitostí, byly do země zasílány z advokátní úschovy, jak tomu bylo v případě koupě nemovitostí pro paní jméno. Toto pouze pro dokreslení, jak se peníze na koupi podílu i koupi nemovitosti do země dostaly.

33. Soud nepovažuje výpověď svědkyně příjmení v tomto řízení za pravdivou. Svědkyně příjmení má k žalobci velmi blízký vztah, společně spolupracují a s ohledem na probíhající trestní či občanskoprávní řízení mezi ní a žalovaným v Lotyšsku, může mít tato svědkyně zájem na výsledku řízení. Z předloženého rozsudku soudu v anonymizováno soud spíše uzavřel, že paní příjmení zřejmě přesvědčila žalovanou jméno o tom, že žalovaná je společnicí v určité obchodní společnosti, v návaznosti na to žalovaná uzavřela smlouvy o nájmu, hypoteční a záruční smlouvu, nicméně omyl žalované v tomto směru soud neshledal důvodný, neboť údaje obchodního rejstříku jsou veřejně dostupné a žalovaná si před podpisy smluv měla své spoluvlastnictví ve společnosti prověřit. Chování paní příjmení odpovídá částečně i tvrzení žalovaného. Také on byl přesvědčen, že kupuje podíl na obchodu s alkoholem, ale žádným podílníkem zapsaným nebyl a žádal tedy o vrácení vložené investice. Ohledně koupě nemovitostí žalovaný soudu uvedl, že byl přesvědčen, že kupuje celý dům, nikoliv pouze byt, proto po příjezdu do země s kupní smlouvou nesouhlasil. S ohledem na veškeré provedené další listinné důkazy soud svědkyni příjmení neuvěřil.

34. Soud tedy žalobu jako nedůvodnou zamítl, když tvrzená zápůjčka nebyla žalobcem prokázána, nebylo prokázáno ani bezdůvodné obohacení a naopak, žalovanému se podařilo prokázat pravý důvod převodu peněz, a to vrácení podílu na obchodu s alkoholem.

35. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má účastník, který měl ve věci plný úspěch právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

36. Žalovaný požadoval náhradu nákladů svého právního zastoupení i náhradu svých vlastních nákladů, které mu vznikly v souvislosti s cestou k Okresnímu soudu ve Svitavách.

37. Právní zástupkyně žalovaného účtovala celkem 10 úkonů právní služby po 10 060 Kč, dále jízdné k jednáním soudu a ztrátu času ve výši 10 410,50 Kč a DPH. Soud přezkoumal její požadavek a celé náklady řízení žalované spočívající v zastoupení advokátem přepočítal. Při stanovení částky za úkon právní služby soud vycházel z kurzu platného de dni podpisu plné moci k zastupování, tedy k 8. 10. 2019. K tomuto datu činilo 1€ částku 25, 805 Kč, při žalované částce 21 470 € (464 490 Kč) představuje jeden úkon právní služby částku 10 180 Kč.

38. Soud přiznal právní zástupkyni žalobkyně 3 plné úkony právní služby po 10 180 Kč za převzetí zastoupení, za vyjádření k žalobě (odpor) a za vyjádření ze dne 30. 7. 2021. Na počátku jednání dne 13. 7. 2021 bylo toto řízení spojeno s řízením ve věci 6 EVC 1/2018 a nadále probíhalo společně. Stejná právní zástupkyně zastupuje žalovanou i ve věci 6 EVC 1/2018, proto při dalších společných úkonech soud přiznal zástupkyni žalovaného odměnu za zastupování žalovaného sníženou o 20% podle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (8 144 Kč za jeden úkon právní služby). Jednání dne 13. 7. 2021 trvalo od 9.00 hodin do 14.05 hodin, soud tedy právní zástupkyni žalovaného přiznal za toto jednání tři úkony právní služby po 8 144 Kč. Za jednání dne 21. 9. 2021, které trvalo od 9. 30 do 13. 50 hod, soud přiznal také 3 úkony právní služby po 8 144 Kč, za jednání dne 25. 1. 2022 byl přiznán jeden úkon právní služby po 8 144 Kč. Při jednání dne 5. 5. 2022 bylo řízení 6 EVC 1/2019 vyloučeno k samostatnému řízení, právní zástupkyně nebyla tohoto jednání přítomna, nicméně předložila závěrečný návrh, za který jí náleží odměna ve výši 10 180 Kč. Dále bylo právní zástupkyni žalované přiznáno 11 paušálních náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 300 Kč, tedy 3 300 Kč. Co se týká jízdného k jednání a náhrady za ztrátu času, tak tyto byly k jednáním ve dnech 13. 7. 2021, 21. 9. 2021 a 25. 1. 2022 přiznány pouze v poloviční výši, neboť řízení bylo spojeno s řízením ve věci 6 EVC 1/2018 a druhá polovina bude zohledněna v nákladech řízení u tohoto řízení. Náklady na jízdné na den 13. 7. 2021 činily 2 213,40 Kč, dále náhrada za ztrátu času částku 1 200 Kč, celkem 3 413,40 Kč: 2 = 1 706,70 Kč. Stejnou částku 1 706,70 Kč přiznal soud za jízdné a ztrátu času k jednání dne 21. 9. 2021. U jednání dne 25. 1. 2022 vyčíslila právní zástupkyně žalovaného jízdné ve výši 2 453,10 Kč a náhradu za ztrátu času ve výši 1 200 Kč, celkem tedy 3 653,10 Kč. Soud přiznal pouze polovinu, tedy částku 1 826,55 Kč. Celkové náklady právní zástupkyně žalovaného tak činí částku 106 268 Kč a s 21% DPH potom 128 584 Kč Náklady řízení ve výši 128 584 Kč je žalobce povinen nahradit žalovanému k rukám jeho právní zástupkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

39. Sám žalovaný uplatnil proti žalobci náklady řízení v částce 7 459 Kč, a to za ubytování ve výši 180 € a překlad ve výši 3 067 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný doložil pouze fakturu za ubytování v obec ve dnech 20. – 21. 9. 2021 na částku 1 506,54 Kč, bylo mu na nákladech ubytování přiznáno pouze 1 506,54 Kč. K překladům byla doložena faktura od tlumočnice příjmení jméno příjmení ze dne 31. 8. 2021 na částku 3 067 Kč. Soud tyto 2 náklady žalovaného považuje za účelně vynaložené a s ohledem na úspěch ve věci je přiznal ve výši 4 573,54 Kč.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.