OSSY 17 C 146/2026-26

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem Mgr. Matějem Dobešem, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: ⟪LB:lb_004⟫ Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: ⟪LB:lb_007⟫ Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 9 275 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 000 Kč, ve splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého 20. dne měsíce, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zaplacení 4 775 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 275 Kč od 31. 1. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 6. 2026 se žalobkyně domáhala zaplacení 11 775 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 275 Kč od 31. 1. 2025 do zaplacení ze smlouvy o zápůjčce ze dne 31. 12. 2024, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a na kterou žalovaný nesplatil ničeho.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že smlouva je přinejmenším částečně neplatná, neboť obsahuje ustanovení, která způsobují významnou a nespravedlivou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, a že si může dovolit platit splátky nejvýše 2 000 Kč měsíčně.

3. Soud postupoval podle § 115a o. s. ř., když k projednání věci nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání.

4. Soud vzal za prokázané, že strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 12. 2024, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč platbou na ze dne 31. 12. 2024, a že žalovaný nesplatil ničeho.

5. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále též „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec 2). Podle § 87 odst. 1 tohoto zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. Soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, neboť žalobkyně před jejím uzavřením důkladně neposoudila úvěruschopnost žalovaného, když k takovému posouzení chybí podkladový materiál (typicky výpis z účtu za poslední 3 měsíce před uzavřením smlouvy).

7. Podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit žalobkyni jen nesplacený zbytek poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěrů ve výši 7 000 Kč, proto soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodech I. a II. výroku; k úroku z prodlení srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021.

8. Převážně úspěšnému žalovanému (neboť jdoucí úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku činil 1 826,54 Kč, takže žalobkyně nárokovala celkem 13 601,54 Kč) žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jak je uvedeno v bodě III. výroku.

9. Lhůta k plnění rozsudkem uložené povinností byla určena podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru.

Proti rozsudku není přípustné odvolání.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.