OSTA 2 C 219/2023-32

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Štorkánovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ zástavního věřitele: osobní údaje zástavního věřitele ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ zástavnímu dlužníkovi: celé jméno zástavní dlužnice, datum narození ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa zástavní dlužnice ⟪LB:lb_008⟫ o nařízení soudního prodeje zástavy

Nařizuje se prodej zástavy, a to stavební parcely číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům, pozemkové parcely číslo – zahrada, pozemkové parcely číslo – orná půda a pozemkové parcely číslo – orná půda, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor v katastru nemovitostí pro územní celek, kat. úz. obec u obec, na list vlastnictví k uspokojení pohledávky zástavního věřitele ve výši 1 900 000 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně od 15. 11. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 1. 4. 2023 do zaplacení.

1.Zástavní věřitel se domáhal nařízení prodeje zástavy uvedené ve výroku tohoto usnesení, neboť na základě smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne 15.11.2018 zástavní věřitel jako věřitel poskytl dlužníkovi jméno příjmení, datum narození, částku 1 900 000 Kč, kterou se dlužník včetně úroku ve výši 12 % ročně zavázal vrátit do 30.12.2018. Pohledávka z předmětné smlouvy o zápůjčce včetně jejího příslušenství byla na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne datum uzavřené mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem jako zástavcem zajištěna zástavním právem k stavební parcele číslo zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba adresa, rodinný dům, pozemkové parcely číslo – zahrada, pozemkové parcely číslo – orná půda a pozemkové parcely číslo – orná půda, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor v katastru nemovitostí pro územní celek, kat. úz. obec u obec, na list vlastnictví. Zapůjčené finanční prostředky nebyly ze strany jméno příjmení zástavnímu věřiteli vráceny. K dluhu jméno příjmení pak na základě dohody o přistoupení k dluhu přistoupila zástavní dlužnice jako spoludlužnice dne 10.7.2019. Splatnost dluhu byla dohodu dále prodlužována, naposledy dohodou ze dne 12.1.2023 do 31.3.2023, avšak zástavní dlužnice dluh rovněž nezaplatila. Původní dlužník jméno příjmení přitom dle vyjádření zástavního věřitele koncem roku 2022 zemřel. Zástavní věřitel má tak vůči zástavnímu dlužníkovi pohledávku ve výši 1 900 000 Kč s úrokem ve výši 12 % ročně z této částky od 15.11.2018 do zaplacení a s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 1. 4. 2023 do zaplacení.

2. Zástavní dlužnice se k věci nijak nevyjádřila, ačkoli jí byl návrh doručen do vlastních rukou dne 3.8.2023 a k jednání datum se nedostavila, ačkoli jí bylo předvolání k němu doručeno dne 22.9.2023.

3. Soud má z předložených listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o peněžité zápůjčce ze dne 15.11.2018 za prokázané, že zástavní věřitel jako věřitel a dlužník jméno příjmení uvedeného dne uzavřeli platnou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě věřitel poskytl dlužníkovi částku 1 900 000 kč, která měla být s úrokem ve výši 12 % ročně vrácena do 30.12.2018. Z dohody o změně smlouvy o peněžité zápůjčce a o přistoupení k dluhu z 10.7.2019 pak plyne, že se zástavní dlužnice zavázala zaplatit dluh jméno příjmení ze smlouvy o peněžité zápůjčce do 31.8.2019, pokud jméno příjmení nesplní tento dluh sám. Uvedený dluh vůči zástavnímu věřiteli zástavní dlužnice písemně uznala v uznání dluhu ze dne 24.8.2022 a zavázala se jej uhradit do 31.12.2022. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem ze dne datum má soud dále za prokázané, že právě k zajištění pohledávky z výše uvedené smlouvy o peněžité zápůjčce bylo platně zřízeno zástavní právo mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem k stavební parcele číslo zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba adresa, rodinný dům, pozemkové parcely číslo – zahrada, pozemkové parcely číslo – orná půda a pozemkové parcely číslo – orná půda, zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Tábor v katastru nemovitostí pro územní celek, kat. úz. obec u obec, na list vlastnictví a jeho existence je prokázána též výpisem z katastru nemovitostí (č. l. 19). Z tohoto výpisu též plyne, že vlastníkem zástavy je zástavní dlužník.

4. Podle ust. § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních (dále jen z.ř.s.) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem.

5. Z citovaného právního předpisu vyplývá, že v řízení o soudním prodeji zástavy, musí zástavní věřitel doložit existenci své pohledávky, existenci zástavního práva k věci a kdo je zástavním dlužníkem. Soudní prodej zástavy se totiž uskutečňuje ve dvou fázích. V první fázi jde o řízení o soudní prodej zástavy, které je zahájeno podáním žaloby, jíž se zástavní věřitel domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a které končí usnesením soudu, jímž je o této žalobě rozhodnuto. Nařídí-li soud usnesením prodej zástavy, přechází soudní prodej zástavy do druhé fáze, podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, jak se shoduje jak právní teorie (Svoboda, K., Tlášková, Š., Vláčil, D., Levý, J., Hromada, M. a kol.: Zákon o zvláštních řízeních soudních. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, 665 s.), tak právní praxe (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 4377/2009, které je plně použitelné i za současné právní úpravy, která oproti předchozí právní úpravě nedoznala prakticky žádných změn). Jak již bylo výše řečeno, soud se z hlediska skutkového stavu zabývá jen třemi skutečnostmi, a to zda má zástavní věřitel pohledávku, zda je tato zajištěna zástavním právem k zástavě a zda na straně žalované vystupuje zástavní dlužník. Protože v dané věci zástavní věřitel prokázal, že existuje pohledávka za zástavním dlužníkem, že byla platně uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k zajištění této pohledávky, a že na žalované straně vystupuje zástavní dlužník, došlo ke splnění všech podmínek podle citovaného ustanovení z.ř.s. a soud návrhu na nařízení prodeje zástavy vyhověl.

6. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem se v řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy nerozhoduje (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2007 sp. zn. II. ÚS 114/06, v němž Ústavní soud přijal právní názor, že je porušením práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a principu rovnosti účastníků řízení (čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod), je-li v řízení o soudním prodeji zástavy (§ 200y až 200za o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2013, s účinností od 1. 1. 2014 jde o § 358 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních) současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení; v souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto poprávu (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2014 sp. zn. I. ÚS 28/14 nebo nález Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2017 sp. zn. III. ÚS 68/16)); viz shodně usnesení Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 21 Cdo 310/2019 ze dne 24. 4. 2019.

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho stejnopisu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Táboře.