OSTC 19 C 80/2026-18

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Tachově rozhodl soudcem JUDr. Ing. Patrikem Kurztéglem, Ph.D., LL.M., ve věci ⟪LB:lb_003⟫ manžela: Jméno manžela, narozený Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa manžela ⟪LB:lb_004⟫ a ⟪LB:lb_005⟫ manželky: Jméno manželky, narozená Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa manželky ⟪LB:lb_006⟫ pro rozvod manželství

I. Manželství jméno FO narozeného Datum narození manžela a Jméno manželky rozené rodné přijmení narozené Datum narození manželky, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manžel se návrhem doručeným soudu dne datum domáhal rozvodu manželství s manželkou. Uvedl, že manželství uzavřeli dne datum před tehdejším Městským národním výborem v adresa a že z manželství pocházejí děti, které jsou již zletilé. Podle jeho tvrzení je manželství dlouhodobě rozvráceno. Manželé sice přibližně od roku 2000 do roku 2025 bydleli ve stejném domě, každý z nich však užíval vlastní prostory. V roce 2025 se manžel odstěhoval ke své přítelkyni do pronajatého bytu v Anonymizováno. Společná domácnost manželů podle něj již mnoho let nefunguje, manželé se nestýkají ani se osobně nevídají a manžel nemá zájem na obnovení manželského soužití. Za příčinu rozvratu označil dlouhodobé vzájemné neporozumění, které se manželům nepodařilo překonat. Dále uvedl, že jejich bydlení je fakticky odděleno, neboť on bydlí v pronajatém bytě a manželka užívá jejich společný dům. K dohodě o vypořádání společného jmění manželů nedošlo.

2. Manželka se k návrhu vyjádřila podáním ze dne datum, učiněným prostřednictvím svého právního zástupce. Skutečnosti týkající se uzavření manželství označila za pravdivé a nesporné. Potvrdila, že manžel se ke konci roku 2025 odstěhoval ze společného domu do pronajatého bytu, společné děti manželů jsou již zletilé, manželé neuzavřeli dohodu o vypořádání společného jmění, bydlí odděleně a osobně se již nevídají.

3. Manželka částečně odlišně popsala dřívější průběh manželského soužití. Uvedla, že první vážná manželská krize nastala v roce 2003, poté se však manžel vrátil do společné domácnosti a manželé nadále společně hospodařili, zajišťovali chod domácnosti, starali se o společný majetek a trávili společný čas, byť nesdíleli ložnici. Společná domácnost podle manželky přestala fungovat až po odstěhování manžela na konci roku 2025. Manželka současně uvedla vlastní pohled na příčiny narušení manželského soužití. Výslovně však prohlásila, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, obnovení soužití manželů nelze očekávat a s rozvodem manželství souhlasí.

4. Soud k projednání věci nařídil podle § 389 odst. 1 věty první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, jednání na den datum.

5. Soud podle § 389 odst. 1 věty druhé zákona o zvláštních řízeních soudních upustil od výslechu manželů. Z jejich písemných podání jednoznačně vyplýval souhlas obou manželů s rozvodem i jejich shoda na tom, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a že obnovení jejich soužití nelze očekávat. Soud neměl s ohledem na obsah, určitost a vzájemný soulad těchto písemných projevů pochybnosti o jejich pravosti ani pravdivosti.

6. Z kopie oddacího listu soud zjistil, že Jméno manžela, narozený datum, a Jméno manželky, rozená rodné přijmení, narozená Datum narození manželky je zapsáno v knize manželství ve svazku 6, ročníku 1980, na straně 78, pod pořadovým číslem hodnota.

7. Z návrhu manžela a písemného vyjádření manželky soud zjistil, že společné děti manželů jsou zletilé. Manželé bydlí odděleně nejpozději od konce roku 2025, kdy se manžel odstěhoval ze společného domu do pronajatého bytu. Od té doby spolu nevedou společnou domácnost a osobně se nestýkají. Oba manželé považují své manželství za hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, neočekávají obnovení společného soužití a shodně si přejí, aby bylo manželství rozvedeno.

8. Soud nepovažoval za nutné učinit podrobnější skutková zjištění k dřívějšímu průběhu manželského soužití ani k jednotlivým příčinám jeho narušení. Přestože se manželé zčásti rozcházejí v tom, zda jejich společná domácnost fakticky přestala fungovat již přibližně v roce 2000, nebo až po odstěhování manžela na konci roku 2025, tento rozdíl není pro rozhodnutí o návrhu podstatný. Oba se shodují na současném stavu manželství, na odděleném bydlení, neexistenci společné domácnosti, absenci osobního styku a nemožnosti obnovení manželského soužití.

9. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

10. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství. Příčiny rozvratu zjišťuje jen tehdy, je-li manželem, který návrh na rozvod nepodal, tvrzeno, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku.

11. V projednávané věci manželka netvrdila, že by byl dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b) občanského zákoníku. Naopak výslovně prohlásila, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, jeho obnovení nelze očekávat a s rozvodem souhlasí. Soud proto podle § 756 občanského zákoníku nezjišťoval podrobně příčiny rozvratu ani to, který z manželů a jakou měrou se na něm podílel. Tvrzení manželky o partnerských vztazích manžela a jeho způsobu života soud z tohoto důvodu nehodnotil jako samostatné skutkové okolnosti rozhodné pro výsledek řízení.

12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že zákonné podmínky rozvodu podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku byly splněny. Manželé nejpozději od konce roku 2025 nebydlí společně, nevedou společnou domácnost, osobně se nestýkají a ani jeden z nich nemá zájem obnovit manželské soužití. Z jejich shodných projevů vyplývá, že manželský vztah již neplní svůj osobní, citový ani hospodářský účel. Vzhledem k délce faktického odloučení, jednoznačnému postoji obou manželů a absenci jejich osobního styku nelze rozumně očekávat obnovení manželského soužití. Rozvrat manželství je proto hluboký, trvalý a nenapravitelný.

13. Soud nezjistil ani žádnou překážku rozvodu podle § 755 odst. 2 občanského zákoníku. Společné děti manželů jsou zletilé a manželka se rozvodu nebrání ani netvrdí, že by jí jím byla způsobena zvlášť závažná újma nebo že by mimořádné okolnosti svědčily ve prospěch zachování manželství.

14. Soud věc neposuzoval jako smluvený rozvod podle § 757 občanského zákoníku. Ačkoli se manželka k požadavku manžela na rozvod připojila a oba manželé shodně tvrdí existenci kvalifikovaného rozvratu i svůj záměr dosáhnout rozvodu, nepředložili soudu písemnou dohodu o úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a případného výživného pro dobu po rozvodu, opatřenou úředně ověřenými podpisy. Nebyla tak splněna podmínka uvedená v § 757 odst. 1 písm. c) a odst. 2 občanského zákoníku. Absence této dohody však nebrání rozvodu manželství podle obecné úpravy § 755 odst. 1 občanského zákoníku.

15. Soud proto manželství účastníků podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku rozvedl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních. V řízení ve statusových věcech manželských nemá zásadně žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku. Soud neshledal okolnosti, které by odůvodňovaly odlišné rozhodnutí, a proto ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních).

Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozsudku. Držitel takového občanského průkazu, který má povinnost mít občanský průkaz, je povinen požádat o vydání nového občanského průkazu nejpozději do 15 dnů ode dne skončení platnosti dosavadního občanského průkazu (§ 11 písm. b) a § 34 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech).

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení (§ 759 občanského zákoníku).