OSTP 21 C 9/2019-334

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Lehnertovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně hodnotaAdresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované hodnotaAdresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B ⟪LB:lb_004⟫ o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k nemovitým věcem – pozemku st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. hodnota, rodinný dům, pozemku st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a pozemku p. č. hodnota, zahrada, vše v obci a katastrálním území adresa, zapsané na listu vlastnictví č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec a katastrální území adresa, se zrušuje.

II. Nemovité věci – pozemek st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. hodnota, rodinný dům, pozemek st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a pozemek p. č. hodnota, zahrada, vše v obci a katastrálním území adresa, zapsané na listu vlastnictví č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec a katastrální území adresa, se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na vyrovnání jejího podílu částku 950 000 Kč, a to do pěti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit státu České republice na náhradě nákladů řízení státu částku 23 554,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit státu České republice na náhradě nákladů řízení státu částku 8 518,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 8. 11. 2019 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zrušil a vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. hodnota, rodinný dům, pozemek st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a pozemek p. č. hodnota, zahrada, vše v obci a katastrálním území adresa, zapsané na listu vlastnictví č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec a katastrální území adresa. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nemá zájem setrvat v podílovém vlastnictví, mimo jiné z důvodu dlouhodobě neutěšených vztahů mezi původně žalovaným jméno FO a rodinnými příslušníky žalobkyně, kdy jednotliví členové byli terčem osobních výpadů či nedůvodných podnětů původního žalovaného. Výpadům byli vystaveni i nezletilí potomci žalobkyně. Žalobkyně se snažila vyřešit zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bez nutnosti ingerence soudu, nicméně k dohodě nedošlo. Žalobkyně preferuje zrušení a vypořádání způsobem přikázání všech věcí nemovitých do vlastnictví žalobkyně a vyplacení podílu žalovanému. Dle žalobkyně není možné nemovitosti reálně rozdělit, nejedná se o bytový dům, ale o dům rodinný. Dům ani garáže nejsou rozdělitelné vertikálně, což je základním předpokladem pro reálné rozdělení věci nemovitých. Dělení rodinného domu na jakési pseudo jednotky nutně sníží výrazně hodnotu rodinného domu jako takového. Opomíjet nelze ani neutěšené rodinné vztahy, což jsou vše judikaturou dovozené okolnosti, pro které lze seznat reálné rozdělení věci za nemožné.

2. Usnesením Okresního soudu v Teplicích č. j. 21 C 9/2019-16 ze dne 9. 10. 2019, které nabylo právní moci dne 6. 11. 2019, soud připustil, aby na místo dosavadního žalovaného jméno FO vstoupila do řízení žalovaná jako nabyvatel spoluvlastnického podílu původního žalovaného.

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že k otázce konfliktů mezi účastníky se nebude vyjadřovat, nicméně nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že dům není možné rozdělit. Žalovaná má za to, že dům lze rozdělit, a to vymezením na samostatné bytové jednotky, kdy společné by byly pouze vstup do domu a společné prostory. Dle žalované lze reálně rozdělit i sklepy, jakož i pozemek domu. Žalovaná rovněž nesouhlasí s tvrzením žalobkyně ohledně znehodnocení domu, pokud bude rozdělen na jednotky. Žalovaná dále uvedla, že má spolu s manželem k nemovitosti velmi úzké citové vazby, manžel žalované se podílel na stavbě domu, a vždy to byli oni, kdo nemovitost udržoval a opravoval.

4. Podáním ze dne 7. 2. 2020 žalovaná doplnila své vyjádření k žalobě a uvedla, že požádala o stanovisko tituly před jménem jméno FO a tituly před jménem jméno FO, které uvedly, že nemovitost lze reálně rozdělit, a to způsobem, který je uveden v návrhu dohody o zrušení podílového spoluvlastnictví a vznik vlastnictví k jednotkám, kterou soudu současně předložila.

5. Podáním ze dne 13. 7. 2020 doplnila žalobkyně k výzvě soudu žalobní tvrzení a uvedla, že konfliktní situace vyvolával vždy původní žalovaný jméno FO, a to kontinuálně již od roku 2015, kdy konflikty byly na denním pořádku. Situace se relativně uklidnila pouze a jen v návaznosti na podanou žalobu a žalobní tvrzení poukazující na konfliktní vztahy jako překážky možného rozdělení věci, kdy jméno FO v návaznosti na uvedené jednak převedl věci nemovité na svou manželku a pokud jde o žalobkyni, tak vůči této se aktuálně jakýchkoliv slovních projevů zdržuje. Jelikož vůči ostatním sousedům se pan jméno FO i nadále chová konfliktně, považuje žalobkyně aktuální situaci pouze za dočasnou, limitovanou toliko soudním řízením. Žalobkyně začala sdílet domácnost s novým partnerem a toho pan jméno FO doslova sleduje na každém kroku na zahradě předmětné nemovitosti, kdy k partnerovi žalobkyně při jakékoliv jeho činnosti přistoupí a ve stoje či vsedě jej upřeně pozoruje po celý čas, který partner sám, eventuálně společně s žalobkyní na zahradě tráví. Ataky vůči žalobkyni měly podobu zejména slovních ataků, kdy žalobkyně byla téměř denně od roku 2015 panem jméno FO častována vulgárními výrazy např.,,co je ty kurvo“,,,krávo“,,,píčo“ a podobně. V zásadě kdykoliv se žalobkyně vyskytla na chodbě či zahradě předmětného domu, pan jméno FO k žalobkyni přistoupil a častoval ji nepřetržitě a zcela bezdůvodně vulgárními nadávkami. Žalobkyně se tak snažila a stále snaží svůj pohyb v prostorách přístupných panu jméno FO eliminovat. Vulgárních ataků ze strany pana jméno FO nebyl v roce 2015 ušetřen ani nezletilý syn žalobkyně, ani její bratr.

6. Rozsudkem Okresního soudu v Teplicích č. j. 21 C 9/2019-190 ze dne 15. 6. 2023 bylo mimo jiné zrušeno podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k nemovitým věcem – pozemku st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. hodnota, rodinný dům, pozemku st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a pozemku p. č. hodnota, zahrada, vše v obci a katastrálním území adresa, zapsané na listu vlastnictví č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec a katastrální území adresa, uvedené nemovité věci byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalované na vyrovnání jejího podílu částku 850 000 Kč a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů tohoto řízení.

7. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 84 Co 54/2024-234 ze dne 19. 3. 2024 byl rozsudek soudu prvního stupně v napadené části zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení s tím, že je třeba již provedené důkazy znovu hodnotit jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, když soud prvního stupně ve zrušeném rozhodnutí nerespektoval zásadu volného hodnocení důkazů, dále měl soud odstranit rozpor mezi tvrzením žalobkyně o průběhu události dne 27. 9. 2017 a skutečnostmi uvedenými v oznámením o spáchání přestupku a rovněž poučit žalovanou, pokud tvrdí, že má dostatečné finanční prostředky k vyplacení vypořádacího podílu žalobkyni, aby navrhla důkazy k prokázání tohoto tvrzení s poučením o následcích nesplnění této výzvy.

8. Z provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

Z výpisu katastru nemovitostí prokazujícího stav k datu 18. 4. 2019 vyplývá, že podílovými spoluvlastnicemi nemovitých věcí, pozemku st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. hodnota, rodinný dům, pozemek st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a pozemek p. č. hodnota, zahrada, vše v obci a katastrálním území adresa, zapsané na listu vlastnictví č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec a katastrální území adresa, byly k uvedenému datu žalobkyně a žalovaná. Žalobkyně byla vlastníkem id. ¾ nemovitých věcí, žalovaná id. ¼ nemovitých věcí. Tento stav zápisu trval i ke dni rozhodnutí soudu.

Z výpisu katastru nemovitostí prokazujícího stav k datu 7. 2. 2019 vyplývá, že žalobkyně a původní žalovaný jméno FO byli podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí, pozemku st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. hodnota, rodinný dům, pozemek st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a pozemek p. č. hodnota, zahrada, vše v obci a katastrálním území adresa, zapsané na listu vlastnictví č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec a katastrální území adresa. Žalobkyně byla vlastníkem id. ¾ nemovitých věcí, původní žalovaný id. ¼ nemovitých věcí.

Dopisem ze dne 5. 12. 2018 právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k jednání o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem, kdy tento dopis byl původnímu žalovanému zaslán v návaznosti na schůzku ze dne 3. 10. 20118, které se účastnila žalobkyně a jako vlastníci ideální ¼ předmětných nemovitých věcí jméno FO mladší a Jméno žalované, dále původní žalovaný jméno FO starší. Právní zástupkyně v dopise uvedla, že v katastru nemovitostí aktuálně v té době probíhal převod vlastnického práva k ideální ¼ předmětných nemovitostí na jméno FO staršího, což při schůzce nebylo zmíněno. Právní zástupkyně v dopise dále uvedla, že žalobkyně rovněž nemá zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví a navrhla jeho zrušení a vypořádání tak, že koupí spoluvlastnický podíl jméno FO za cenu obvyklou.

Dopisem ze dne 11. 12. 2018 reagovala právní zástupkyně původního žalovaného na návrh žalobkyně na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitým věcem a uvedla, že návrh žalobkyně je zcela nepřijatelný. Klient dům postavil spolu s dalšími členy rodiny a od roku 1973 zde i se svou rodinou žije a o dům pečuje. V domě prožil převážnou část svého života, vychoval zde své děti a nyní zde chce se svou manželkou strávit podzim svého života. Klient je myslivec, v přilehlém okolí se stará o zvěř, proto je jakékoliv stěhování pro klienta nepřijatelné, s ohledem na věk by si již jinde nezvykl. Spoluvlastnictví navrhuje klient rozdělením nemovitých věcí na bytové jednotky, kdy s ohledem na podlahové plochy užívaných jednotek klient užívá dokonce menší část než ¼ nemovitosti. Klient užívá prostorově i funkčně oddělenou jednotku v přízemí o rozloze 56 m2, žalobkyně pak užívá zbytek nemovitosti - odhadem cca 180 m2. adresa je již nyní rozdělena plotem. Navrhovaná varianta vypořádání je šetrnější k právům klientů.

Právní zástupkyně žalobkyně reagovala e-mailem ze dne 5. 1. 2019 a uvedla, že rodinný dům a garáže nejsou reálně rozdělitelnými věcmi, kdy reálné rozdělení je nutné vnímat z hlediska možnosti vertikálního rozdělení. Pokud jde o rozdělení na jednotky, situace možnosti vzniku jednotek dopadá na bytové domy, a nikoliv na domy rodinné. Klientka si takové v zásadě velmi krkolomné řešení uměla v minulosti představit, nikoliv však s žalovaným. Právní zástupkyně žalobkyně žádala, aby původní žalovaný ještě jednou zvážil, zda je dána možnost zrušení spoluvlastnictví a vypořádání formou vyplacení jeho podílu. Pokud se nepodaří dohodu nalézt, bude muset věc vyřešit soud.

Z nedatovaného a nepodepsaného dopisu tituly před jménem jméno FO, adresovaného žalované, je zřejmé, že žalované měl být zaslán návrh dohody o vypořádání podílového spoluvlastnictví a vzniku vlastnictví k jednotkám pro dům adresa. V dopise se dále uvádí, že vzhledem k tomu, že nebyla zaměřena ani jedna jednotka ani společné části domu, nelze přesně určit budoucí nabývaný podíl vlastníků k nemovité věci, případně vzájemnou finanční kompenzaci. K dopisu byl přiložen návrh dohody, který byl předložen i soudu, přičemž se jedná o obecný návrh dohody, a je v něm uvedeno, že výměry jednotek a vymezení pojmu součást jednotky budou doplněny dle zaměření dle skutečného stavu jednotek.

Z ambulantního nálezu právnická osoba., právnická osoba, o.z., příjmové ambulance chirurgie, ze dne 27. 9. 2017 vyplývá, že žalobkyně měla být napadena sousedem, spadla a poranila si prsty na levé ruce. Byl zjištěn mírný otok kloubů levé horní končetiny, omezená hybnost a žalobkyni byla doporučena ortéza, klidový režim a běžná analgetika, kontrola dle potřeby.

Z ambulantního nálezu právnická osoba., právnická osoba, o.z., urgentního příjmu, ze dne 7. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyni tento den měl na zahradě chytit soused, zmáčknout jí levou ruku a ona má nyní bolest v zápěstí. Lékařem bylo doporučeno ledování, bandáž a klidový režim, kontrola dle potřeby.

Z vyrozumění právnická osoba, obvodního oddělení adresa, ze dne 21. 9. 2020 vyplývá, že dne 21. 9. 2020 oznámila žalobkyně přestupek proti občanskému soužití – jméno FO, občanské soužití v Anonymizováno, přičemž oznámení bylo v souladu s § 74 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb. oznámeno příslušnému správnímu orgánu k projednání.

Ze zprávy Magistrátu města adresa ze dne 19. 10. 2020 bylo zjištěno, že Magistrátem města adresa nebylo vedeno přestupkové řízení proti jméno FO.

Ze zprávy právnická osoba adresa ze dne 20. 10. 2020 vyplývá, že úřadu byla od roku 2017 podstoupena policií celkem čtyři podání, ve kterých byl pan jméno FO podezřelý ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Projednán byl pouze jeden podnět, neboť k projednání přestupku bylo třeba souhlasu osoby postižené spácháním přestupku a tento souhlas v ostatních případech nebyl dán. V prosinci 2017 byl pan jméno FO uznán vinným ze spáchání přestupku (urážka na cti paní Jméno žalobkyně – žalobkyně).

Ze zprávy policie ze dne 22. 10. 2020 bylo zjištěno, že jméno FO se měl dopustit celkem šesti přestupků. Dne 28. 5. 2015 měl opakovaně narušovat občanské soužití a vulgárně napadat nezletilého jméno FO; přestupek byl oznámen k projednání přestupkové komisi OÚ adresa. Dne 31. 8. 2017 měl jmenovaný jméno FO vulgárními výrazy urazit na cti žalobkyni; přestupek byl postoupen k projednání přestupkové komisi právnická osoba adresa. Dne 27. 9. 2017 měl jméno FO před domem místě bydliště slovně urážen žalobkyni a fyzicky ji napadnout tak, že jí přišlápnul prsty na levé ruce, které měla poškozená na zemi při vytírání schodů; přestupek byl postoupen k projednání přestupkové komici OÚ adresa. Dne 1. 10. 2018 se měl jméno FO dopustit přestupku tím, že v místě bydliště v rámci sporu o majetek urážel poškozeného jméno FO jméno FO, kdy toto jednání navazovalo již na předchozí urážky ze dne 9. 9. 2018 a 29. 9. 2018; skutek byl postoupen k projednání přestupkové komisi OÚ adresa. Dne 7. 4. 2019 měl jméno FO uchopit po předchozím sporu žalobkyni silně za předloktí a zápěstí její levé ruky, čímž se vůči ní dopustil hrubého chování a způsobil ji lehké pohmoždění končetiny; skutek byl postoupen k projednání přestupkové komici OÚ adresa. Dále dne 21. 9. 2020 měl jméno FO opakovaně narušovat občanské soužití s poškozeným jméno FO, kterého urazil vulgárními výrazy „kriple, debile“ a dalšími; skutek byl postoupen k projednání přestupkové komisi OÚ adresa.

Soud ve věci provedl důkaz nahrávkami z CD nosiče, založeného v přílohové obálce, který předložila žalobkyně, kdy z nahrávek je patrné, že osoba mužského hlasu pronáší v různých situacích a zřejmě i různých dnech vulgární slova.

Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že podíl na předmětném domě a pozemku získala darem od své babičky v roce 2002 a je většinovým spoluvlastníkem. Soužití v domě nebyl vždy konfliktní takovým způsobem, jako je nyní, i když ona se s panem jméno FO (strýcem) nebaví už 40 let. Její rodiče se z domu pro konflikty s panem jméno FO nakonec i odstěhovali a koupili si vlastní dům. V době, kdy byla žalobkyně vdaná, se pan jméno FO choval slušně, často po manželovi něco chtěl. Po rozvodu však začaly konflikty a slovní napadání ze strany pana jméno FO. Jakmile šla po chodbě, už slyšela,,kam jdeš ty svině, kam jdeš ty kurvo“. Má vlastně strach z toho, co se může stát. jméno FO jí osočuje i na ulici. Jde z práce v 8 hodin večer a on ví, že přijede autobusem a začne jí říkat,,podívej se na sebe, jak vypadáš, ty ropucho, ty tlustá prasnice“ apod. Když jsou s přítelem na zahradě, pan jméno FO přijde, stoupne si vedle a kouká na přítele. Nepřipadá jí to normální. Také se stává, že si pan jméno FO stoupne ke vchodovým dveřím a bouchá s nimi. Co se týká jejího vztahu se žalovanou, nekomunikují spolu, jen kolem sebe projdou. Konflikty vyvolává pan jméno FO. Slovní útoky jsou mimo její osobu vedeny i na jejího bratra. Říká mu,,ty policajte jeden zrzavej“. Neví, jestli říká i zkurvenej, ale říká,,vezmi si ta svoje liščata“, tím má na mysli jeho děti. jméno FO si ona nevšímá, on ale nadává, a když si ho nevšímá. Minimálně dvakrát se jednání pana jméno FO řešilo i na přestupkové komisi.

Z doplňujícího výslechu žalobkyně vyplynulo, že rozdělení domu na bytové jednotky si neumí představit a z jejího pohledu to ani není možné, protože v domě je společný vchod a již minule hovořila o tom, že právě v tomto místě dochází k různým atakům ze strany pana jméno FO. Pokud by nedošlo k rozdělení domu na bytové jednotky, chtěla by v domě bydlet i nadále. Narodila se tam, k domu má vztah. Stará se o dům i zahradu, rovněž po celou dobu platila daň z nemovitosti, až poslední dva roky si nechala na finančním úřadu udělat výměr, který zohledňuje její spoluvlastnický podíl. Je připravena a ochotna žalované vyplatit vypořádací podíl.

Ve své účastnické výpovědi dne 10. 10. 2024 pak žalobkyně uvedla, že momentálně narážky na její osobu ani na její rodinu nejsou, ale samozřejmě slyší různé věci, hlavně když je teplo a sedí venku na zahradě. Jednou se také stalo, že pan jméno FO prošel kolem bazénu, který mají na zahradě, nic neřekl, ale je to narušení soukromí. Parkují pod okny jméno FO a když odjíždí, slyší, jak pan jméno FO říká „podívej, zase někam jedou“, „podívej, jak jsou oblečení“. Považuje to za narušení soukromí, je jí nepříjemné být takto sledovaná, ona se také o nikoho nestará. Slovní konflikty v podstatě ustaly v době, kdy začala probíhat jednání u soudu. Co se týká oprav a údržby nemovitých věcí, nějaké opravy v domě za poslední dva až tři roky dělala ona a také nesla náklady s tím spojené. Na domě je však třeba opravit řadu věcí, ale neumí si představit, že by opravy dělala s panem jméno FO. V současné době má výhrady k tomu, jak pan jméno FO skladuje na zahradě dřevo. Má ho vyskládané u fasády domu do výšky více než 160 cm, fasáda v tom místě nemůže dýchat. K dotazu soudu uvedla, že pokud jde o událost ze dne 27. 9. 2017, tak si pamatuje, že vytírala, pan jméno FO šel z venku, tak odstoupila, ale prsty jí zůstala na schodech a on jí na ně gumovými botami šlápl. Nic neříkal, ona pak čekala na přítele a jeli k lékaři, a událost ještě ten den oznamovala i na policii. Aktuálně disponuje finančními prostředky ve výši 1 500 000 Kč, které by případně použila na výplatu vypořádacího podílu. Tyto prostředky získala prodejem svého pozemku.

Žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že v domě na adrese adresa hodnotaadresa, bydlí sama s manželem, kdy společně užívají přízemí předmětné nemovitosti, jedná se o samostatnou bytovou jednotku. Se žalobkyní mají společnou pouze chodbu a vstupní dveře. V domě bydlí s manželem už 47 let, se žalobkyní se nestýkají, nezdraví se. Neumí říct důvod, prostě to tak vyplynulo. Vlastníkem předmětné ideální ¼ nemovitosti je asi tři roky, manžel na ní svůj podíl přepsal, protože byl nemocný a nevědělo se, jak to dopadne. V minulosti manžel již jednou převedl svůj spoluvlastnický podíl na děti, pak si to rozmyslel a vzal si ho zpátky. Pokud by došlo k rozdělení domu na bytové jednotky, má finanční prostředky ve výši 1 000 000 Kč na případné vyplacení dorovnávacího podílu. Žalovaná dále uvedla, že společné bydlení se žalobkyní v jednom domě si dovede i nadále představit, žije tam tak už 46 let, takže tam tak dožije.

Z doplňujícího výslechu žalované vyplynulo, že se domnívá, že soužití v domě je možné zachovat a je možné rozdělení domu na dvě bytové jednotky. Umí si představit, že v domě budou i dál žít všichni. Pokud by nedošlo k rozdělení na bytové jednotky, chtěla by se stát výlučnou vlastnicí domu. Po celou dobu s manželem platili polovinu elektřiny, daň z nemovitosti platila babička, tedy manželova matka, která s nimi sice nežije, žije v ústavu, protože je duševně nemocná, ale byla dohoda, že daň bude platit ona. O zahradu se žalobkyně nestarala, starala se o ní ona a babička. Rovněž ona je připravena vyplatit žalobkyni případný vypořádací podíl, pokud by se stala výlučnou vlastnicí předmětných nemovitých věcí. V době, kdy se žalovaná přistěhovala do domu, bylo žalobkyni asi dva a půl roku, vodila jí tehdy do jeslí.

Ve své účastnické výpovědi dne 10. 10. 2024 žalovaná uvedla, že od doby posledního jednání nedošlo k žádným změnám, a to ani co týká vzájemných vztahů či způsobu užívání nemovitých věcí. Vztah se žalobkyní nemá v současné době žádný. S manželem disponují finančními prostředky ve výši cca 900 000 Kč, které by mohli použít na výplatu vypořádacího podílu, také syn a dcera jsou připraveni je založit. Žalovaná uvedla, že nemá zájem stát se vlastníkem celého domu, ale jen té jejich části. Náklady na případné úpravy při rozdělení domu by asi nesla ona s manželem, ale jak by se to konkrétně muselo udělat, neví, nezajímá se o to. Ví, že je nějaké dřevo u fasády, ani o to se nestará, je to věcí manžela.

Z výslechu svědka jméno FO jméno FO - bratra žalobkyně - soud zjistil, že v předmětném domě žil někdy do roku 1995 – 1996. Už v době, kdy začal chodit do první třídy, mu strýc (manžel žalované) říkal,,ty zrzavá hlavo“. Když si třeba zapomněl klíče, tak mu strýc zabouchl. Tehdy se to nijak neřešilo, ale narážky na svoji osobu, tedy na barvu vlasů, na to že nosí brýle, kde pracuje, poslouchá v podstatě stále, jen letos to už slyšel dvakrát. Strýc má averzi na něj a na celou jejich rodinu již od počátku společného bydlení. Rodiče svědka nakonec koupili dům, kam se přestěhovali, a v předmětném domě zůstala bydlet sestra. On jí upřímně bydlení v domě nezávidí. S panem jméno FO měl jeden konflikt, kdy právnická osoba Anonymizováno řešil jednání, kdy ho pan jméno FO tituloval,,ty zrzavá opice, ty zmrde“, ale věc byla odložena, protože svědek oznámení nakonec stáhnul. Pamatuje si dále jednu situaci někdy z června roku 2018, kdy se sestrou přeměřovali pozemek zahrady a pan jméno FO přišel a říkal sestře,,ty kundo, ty píčo“. Bylo to v době, kdy se věc začala řešit u právničky. Strýc je hulvát, který neuznává pravidla slušného chování. Se žalovanou k žádným konfliktům nedochází a s jejími dětmi také ne. Svědek dále uvedl, že za sestrou už nechodí, přestal tam chodit, protože jeho dcery pan jméno FO oslovoval liščata. Jeho sestra konflikty se žalovanou nemá, alespoň pokud ví, jiné je to však s panem jméno FO. Důvodem, proč nenavštěvuje svoji sestru, je chování pana jméno FO, je to kvůli jeho nadávkám, titulování vulgarismy a když to řekne lidově, má toho už plné zuby. I k rodičům, kteří bydlí ve stejné ulici jako sestra, jezdí raději autem, aby pana jméno FO nepotkal. K doplňujícím dotazům právní zástupkyně žalované svědek uvedl, že od roku 2018 byl v domě asi dvakrát. Během těch posledních dvou návštěv za jeho přítomnosti k žádnému konfliktu nedošlo.

Z výslechu svědka jméno FO – syna žalobkyně - bylo zjištěno, že s matkou stále bydlí na adrese adresa hodnotaadresa, přičemž s matkou a starším bratrem žijí v patře domu. jméno FO stále hledá nějaké záminky, aby mohl slovně útočit. Sleduje, co bude povídat a několikrát vůči němu použil i vulgarismy. Říká mu,,ty kriple, ty debile“. Konflikty mohou být posledních pět let, i když nikdy soužití nebylo dobré, pan jméno FO alespoň nevyhledával záminky. Řekl by, že pana jméno FO nabudilo, aby jim znepříjemňoval soužití, když se matka rozhodla řešit situaci s rozdělením domu. Byl svědkem situace, kdy pan jméno FO matku chytil za ruku, odhodil jí od studny, byl na ní sprostý, říkal jí,,ty kurvo“ apod. Dvakrát také slyšel, jak pan jméno FO něco na mámu mluvil, když šla po schodech dolů, říkal jí,,ty ropucho“ a takové nadávky. S paní jméno FO žádné konflikty nemá.

Svědek jméno FO, tehdejší přítel žalobkyně, při jednání dne 27. 4. 2021 před soudem uvedl, že soužití v domě je katastrofa, tedy co se týká pana jméno FO. První výstup s ním měl asi po měsíci, co začal do domu za přítelkyní dojíždět, je to něco málo přes rok. Jel brzy ráno pro přítelkyni do práce, v autě si však všiml, že se v domě svítí, myslel si, že zapomněl zhasnout, tak se do domu vrátil a jen co otevřel dveře, tak to začalo. jméno FO mu začal nadávat,,ty kriple, debile, kreténe, sráči“. jméno FO má stále narážky. Když je na zahradě, tak mu říká,,co čumíš, ty debile“, a když jsou na zahradě s přítelkyní, stále je sleduje. Snažil se také svědkovi říct, že přítelkyně je kurva, svině. Za přítelkyní svědek jezdí každý víkend, někdy přijíždí i v týdnu, a pan jméno FO má vůči němu stále slovní výpady. Kdykoliv projde kolem, musí něco vypustit z pusy, říká třeba,,ty žabáku“. S paní jméno FO svědek nikdy nepřišel do styku.

Z doplňujícího výslechu svědka jméno FO (ze dne 24. 11. 2022) vyplynulo, že již není partnerem žalobkyně. I po jeho výslechu před soudem vše pokračovalo, konkrétně má na mysli nadávky ze strany pana jméno FO vůči jeho osobě a vše došlo tak daleko, že si musel vzít právníka. jméno FO mu nadával,,kriple, debile, buzerante“, snad všechny nadávky, co existují. Celou situaci nakonec neusnesl, nechtěl se nechat vystavovat neustálým nadávkám ze strany pana jméno FO, takže se se žalobkyní rozešel a odstěhoval se zpět do místa svého bydliště. U žalobkyně nebydlí někdy od začátku prázdnin, do té doby tam byl prakticky každý den. Problémy s panem jméno FO měl pokaždé, když ho viděl, takže nakonec to skončilo tak, že si svědek vyčíhl, kdy tam pan jméno FO není a šel do domu. Se žalovanou nikdy žádný slovní konflikt neměl, stalo se ale, že mu třeba před nosem zavřela dveře. Také jí jednou slyšel, když odnášel starou televizi, jak říká,,hele blbeček jí koupil novou televizi, kdyby jí radši pořádně ošukal, paroháč“. Chování pana jméno FO si nedokáže vysvětlit, neví, proč se k němu takhle choval, panu jméno FO svědek nikdy nic špatného neudělal.

Z výpovědi svědka jméno FO – manžela žalované - bylo zjištěno, že žalobkyně je dcerou jeho sestry. Se žalobkyní bydlí společně v domě na adrese adresa hodnotaadresa, žalobkyně tam bydlí od narození. Dům na uvedené adrese stavěl on společně s rodiči a původně tam bydlel on a jeho sestra s rodinou. On bydlí v přízemí domu v bytě, který má 56 m2, žalobkyně bydlí v patře a užívá prostory o velikosti 180 m2. V hospodářské budově si udělal stání na auto a užívá ještě dva chlívky, garáž užívá žalobkyně. Má oplocenou zahradu o velikosti 115 m2, ale podle katastru má nárok na 160 m2. Svědek dále uvedl, že se žalobkyní se nestýká, stýkal se s jejím manželem i s jejími dalšími pěti muži, s některými chodil i na pivo. Žalobkyně si nevšímá, ani jejích kluků. Problémy začaly v roce 2015 a vysvětluje si to tím, že žalobkyni dorůstají děti a ona potřebuje jeho byt pro ně. On tu válku nezačal, žalobkyně si vymýšlí, že jí nadává. Přiznává, že asi jednou jí nadával, může to být přibližně čtyři roky zpátky. Měl nádor na ledvině a když se vrátil z nemocnice, žalobkyně mu řekla, že tam měl radši chcípnout a byl by klid. To už se neudržel a začal jí nadávat, řekl jí tehdy dost sprostá slova. Žádný jiný konflikt mezi sebou nemají. Soužití v domě mu vyhovuje, on v domě musí žít, stavěl ho. O zrušení spoluvlastnictví se žalobkyní nikdy nemluvili, nikdy ho v tomto směru neoslovila. Pouze jednou byl se synem u tituly před jménem jméno FO, žalobkyně tehdy chtěla dvě garáže. Syn byl v té době vlastníkem části domu, protože svědek svůj podíl nechal napsat na syna a dceru, když šel do nemocnice a nevědělo se, jak to dopadne. Ze syna a dcery se potom podíl převáděl na manželku. Kromě situace, o které hovořil, žalobkyni nikdy nenadával, nenadával ani jejím synům či jejímu stávajícímu příteli. K doplňujícím dotazům svědek uvedl, že se žalobkyní se nebaví, nestýkají se, nezdraví se, je to jako v paneláku. Jeho manželka se žalobkyní nekomunikuje už 40 let. K dětem žalobkyně žádný vztah nemá, nebaví se s nimi, ale žalobkyně také nemá žádný vztah k jeho dětem. Žalobkyni nikdy v minulosti fyzicky nenapadl. Nevšímá si ani partnera žalobkyně. Bratrovi žalobkyně jednou řekl „nestarej se o moje děti, ale o ty svoje liščata“. Bratr žalobkyně jí tam tehdy začal pomáhat a byl z toho takový spor.

Svědek jméno FO – syn žalované – ve své výpovědi uvedl, že žalobkyni nezná. V domě na adrese adresa hodnotaadresa, už 20 let nebydlí, chodí tam se svým synem na návštěvu. Ví o nějakých neshodách, ale všechno jen z doslechu, nevzpomíná si, že by byl přítomen nějakému konfliktu mezi žalobkyní a žalovanou, ani mezi žalobkyní a panem jméno FO. V minulosti byl spoluvlastníkem domu, ale už není. K něčemu tam tenkrát došlo a podíl se napsal na mámu (žalovanou). K doplňujícím dotazům svědek uvedl, že žalobkyni samozřejmě zná, ale několik desítek let se s ní nebaví, nestýkají se. V době, kdy v domě ještě žil, možná k nějakým konfliktům docházelo, ale oni jako děti od toho byly drženy stranou.

Z výpovědi svědka jméno FO soud zjistil, že žalobkyni nezná, žalovanou zná přes jejího manžela. V domě na adrese adresa hodnotaadresa, bydlí jméno FO a ještě někdo. Svědek byl v domě naposledy asi před pěti lety, bylo to v době, kdy dělal jméno FO koupelnu. O soužití v domě či o neshodách účastníků nic neví. K doplňujícím dotazům svědek uvedl, že žalovaná se chovala přátelsky, v době, kdy tam dělal, jim ještě ohřála oběd. jméno FO je kamarádský, vždy mu pomohl.

Z výpovědi svědka jméno FO vyplynulo, že žalobkyni nezná, zná pouze žalovanou, které dělal v minulosti koupelnu. Bylo to v rodinném domě v Anonymizováno. V domě bydlí paní jméno FO s manželem a ještě nějaká rodina v patře domu. O soužití v domě nic neví. V době, kdy v domě pracoval na koupelně, žádný konflikt nezaznamenal.

Z výpovědi svědka jméno FO bylo zjištěno, že je sousedem žalobkyně a žalované, bydlí vedle sebe asi osm nebo devět let. O problémech soužití účastnic nemůže nic říct, do baráku se nedostane, ale nevnímá, že by tam docházelo k nějakým konfliktům. K doplňujícím dotazům svědek uvedl, že si nevybavuje žádnou situaci, kdy by byl přítomen v místě, kde se ve stejném čase nacházeli pan jméno FO se žalobkyní. Pokud by docházelo k nějakým hádkám na zahradě, tak ty by asi slyšel. Co se na zahradě děje, nevidí, je tam vysoký prkenný plot. Za celou dobu, co svědek bydlí v Anonymizováno, neměl s jméno FO žádný konflikt.

Z výpovědi svědkyně jméno FO vyplynulo, že je kamarádkou žalobkyně, zná i žalovanou, bydlí naproti sobě. Se žalobkyní chodila do školy. K soužití účastnic v domě může říct pouze to, že slyší křik, je to mužský hlas, který křičí na žalobkyni. Konkrétní slova neslyší. K doplňujícím dotazům svědkyně uvedla, že si vybavuje jednu situaci, kdy byl v jeden okamžik na stejném místě pan jméno FO a žalobkyně, jednalo se o studnu a ona slyšela křik pana jméno FO na jméno FO (žalobkyni). Pak tam přijela i policie. S žádným z účastníků neměla ona sama žádný konflikt, ani s panem jméno FO.

Z výpovědi svědka jméno FO - bývalého manžela žalobkyně - soud zjistil, že se žalobkyní ani žalovanou se dnes už nestýká, jen někdy se potkají ve vesnici, stejně tak i s panem jméno FO. Soužití v domě asi není dobré, když je u soudu, ale on o tom nic neví, pouze z doslechu. U žádného konfliktu nikdy nebyl. V době, kdy v domě ještě bydlel, nebylo soužití vždycky růžové, ale vždycky se to vyřešilo. V té době k nim chodil na návštěvu pan jméno FO, ale zda měl pan jméno FO v té době nějaký konflikt s panem jméno FO, si už nevzpomíná.

Z výpovědi svědka právnická osoba vyplynulo, že je sousedem účastnic, ale o vzájemném soužití toho moc neví. Má jednu osobní zkušenost, a něco mu také vyprávěly děti, protože do domu chodily za dětmi žalobkyně. Říkaly, že musí chodit potichu, aby pana jméno FO nerušily. Jeho osobní zkušenost je z doby asi před 6 lety, když přišel zaměřit obložky na dveře žalobkyně. Vchodové dveře byly tehdy otevřené, ve dveřích klíče, a protože byl sníh, on dveře za sebou zavřel a šel nahoru. Myslel si tehdy, že mu žalobkyně nechala otevřeno. Když byl nahoře, tak slyšel, jak pan jméno FO začal řvát,,ty kreténe, proč mi zavíráš dveře před nosem“. Výrazy si přesně nepamatuje, v každém případě mu pan jméno FO tykal a oslovení bylo velmi nevybíravé. Ohradil se, proč mu tyká, do toho vyšla žalobkyně a on na ní začal řvát,,ty krávo, koho si tam taháš“. To už nevydržel a řekl mu, že skočí dolů, jestli nezavře tu hubu a jednu mu natáhne. jméno FO pak zašel, ale bylo slyšet, že pořád něco hudruje. Pamatuje si také, že zhruba ve stejném období dcera říkala, že když byla venčit psa, tak na něj pan jméno FO vzal hůl. jméno FO je taková tichá paní, vždy jí viděl jen venčit psa, moc se nebavili. V době, kdy byla žalobkyně vdaná, poměrně často společně grilovali na zahradě a v té době si nepamatuje, že by docházelo k nějakým konfliktům. V té době tam ale ještě bydlel Jarda a předpokládá, že ten si to tam uměl srovnat. K doplňujícím dotazům svědek uvedl, že za jeho přítomnosti nikdy nedošlo k žádnému konfliktu mezi jeho dětmi a panem jméno FO, ale děti říkaly, že jim pan jméno FO několikrát vynadal. S panem jméno FO se svědek neměl nikdy potřebu se vybavovat. Vybavil si ještě jeden konflikt s panem jméno FO, tehdy svědek parkoval nahoře u syna a pan jméno FO na něj začal řvát, že tam nemůže parkovat, že snacha bude vyjíždět. On mu na to jen řekl, že tam má 4 metry a krásně vyjede.

Z výslechu svědkyně jméno FO bylo zjištěno, že je kamarádkou žalobkyně, žalovanou nezná. V domě na adrese adresa hodnotaadresa, bydlí žalobkyně a žalovaná. Se žalovanou ona nikdy žádný konflikt neměla. jméno FO je sprostý, hrubý na lidi, i ona s ním měla slovní konflikt. Tehdy přišla na návštěvu za žalobkyní, zavřela za sebou dveře, které byly v té době otevřené, a pan jméno FO do nich kopl, hulákal, že je nemá co zavírat. Začal jí sprostě nadávat, říkal, že je kráva, ať drží hubu, nebo něco takového. Nebyl to jediný konflikt, i její dcera s ním měla konflikt, sprostě nadával, snad i vytáhl hůl na psa, protože dcera šla tehdy se psem. Se žalobkyní se asi měsíc nevídají, neshodly se, ale co je důvodem, by nerada uváděla. Přátelily se od doby, co se přistěhovala, což je asi 20 let. jméno FO byl sprostý odjakživa, vždy se choval zle a i její manžel s ním měl,,výstup“.

Ze znaleckého posudku znalce tituly před jménem adresa ze dne 10. 1. 2022 a jeho doplnění ze dne 22. 6. 2022 soud zjistil, že obvyklá cena nemovitých věcí - pozemku st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. hodnota, rodinný dům, pozemek st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a pozemku p. č. hodnota, zahrada, vše v obci a katastrálním území adresa, zapsané na listu vlastnictví č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec a katastrální území adresa, činí 3 400 000 Kč. Obvyklá/tržní hodnota spoluvlastnického podílu o velikosti ¼ činí 850 000 Kč. Co se týká možnosti rozdělení rodinného domu, tak tento byl navržen pro vícegenerační rodinné bydlení, přičemž k reálnému rozdělení by bylo nutno zpracovat projektovou dokumentaci, následně změnu projednat s příslušným stavebním úřadem a provést vlastní stavební úpravy. Pro rozdělení pozemků by bylo nutné zpracovat geometrické plány. Reálné rozdělení na dvě samostatné věci v současném stavu není možné bez vynaložení finančních prostředků na pořízení projektové dokumentace, inženýrskou činnost, stavební práce a geometrické plány. Náklady na zpracování projektové dokumentace, inženýrskou činnost, provedení stavebních prací a zpracování geometrických plánů pro rozdělení pozemků a zřízení věcných břemen lze předpokládat ve výši 920 000 Kč. Rozdělení domu na dvě bytové jednotky v intencích občanského zákoníku (bytové spoluvlastnictví) je možné, přičemž rozdělení na bytové jednotky by obnášelo zpracování prohlášení dle občanského zákoníku. Případným rozdělením na bytové jednotky by nedošlo ke snížení ceny oceňovaných nemovitých věcí.

Z dodatku č. č. účtu ke znaleckému posudku č. hodnota-1-2022 znalce tituly před jménem jméno FO ze dne 3. 6. 2025 soud zjistil, že obvyklá cena nemovitých věcí - pozemku st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. hodnota, rodinný dům, pozemek st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a pozemku p. č. hodnota, zahrada, vše v obci a katastrálním území adresa, zapsané na listu vlastnictví č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec a katastrální území adresa, činí aktuálně 3 800 000 Kč.

Z posudku znalce tituly před jménem jméno FO č. 393/13/22 ze dne 22. 11. 2022 vyplývá, že posudek vypracoval na základě žádosti právní zástupkyně žalované o vyjádření k možnosti rozdělení objektu adresa hodnotaadresa, na bytové jednotky. Dle jeho závěru dům účastnic je možné rozdělit na bytové jednotky a stavebně oddělit na samostatné byty, a to dvěma způsoby, kdy první varianta by si vyžádala na úpravy částku cca 97 000 Kč, přičemž rozdíl ploch užívaných jednotlivými účastnicemi (žalovaná 26,426% a žalobkyně 73,574 %) by bylo možno řešit finančním dorovnáním. Druhá varianta dělení by se vyžádala náklady ve výši cca 336 000 Kč, přičemž rozdíl ploch užívaných jednotlivými účastnicemi (žalovaná 27,717 % a žalobkyně 72,283 %) by bylo možno řešit finančním dorovnáním.

Z výpisu z bankovního účtu vedeného na jméno žalobkyně, vyhotoveného za období od 6. 5. 2023 do 5. 6. 2023, vyplývá, že konečný zůstatek na účtu žalobkyně za uvedené období činí 1 135 637,03 Kč.

Z výpisu z účtu vedeného u právnická osoba., na jméno žalobkyně, vyhotoveného ke dni 24. 11. 2025, vyplývá, že zůstatek na účtu žalobkyně v uvedený den činil 1 583 197,93 Kč.

Ze stvrzenek z bankomatu, které v průběhu řízení předložila žalovaná, soud zjistil, že k 31. 8. 2021 činil zůstatek na účtu zřejmě žalované 970 562,85 Kč a dne 24. 11. 2022 částku 238 658,70 Kč.

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

Anonymizovaný odstavec

Z dalších v průběhu řízení účastnicemi předložených listinných důkazů nezjistil soud ničeho podstatného pro rozhodnutí věci, když se jednalo o zprávy o finanční situaci účastnic v průběhu řízení či příslib hypotéky žalobkyni.

9. Soud má tedy z provedeného dokazování za zjištěné, že žalobkyně a žalovaná jsou podílovými spoluvlastnicemi nemovitých věcí - pozemku st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. hodnota, rodinný dům, pozemek st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a pozemku p. č. hodnota, zahrada, vše v obci a katastrálním území adresa, zapsané na listu vlastnictví č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec a katastrální území adresa. Žalobkyni náleží spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ¾ předmětných nemovitých věcí a žalované podíl o velikosti ideální ¼ nemovitých věcí, který získala v průběhu tohoto řízení od svého manžela jméno FO, tj. původního žalovaného.

Rodinný dům č. p. hodnota stojící na pozemku st. p. č. hodnota v obci a katastrálním území adresa obývá žalobkyně, která užívá prostory (byt) v prvním patře předmětného domu, a žalovaná s manželem, kteří užívají prostory (byt) v přízemí domu. V domě jsou tedy fakticky dvě oddělené části určené k bydlení, v přízemí domu za uzavřenými dveřmi. Do domu je pouze jeden vchod, za ním následuje společná chodba, z níž je dveřmi přístup do části domu, který užívá žalovaná s manželem, a z chodby dále vedou schody do patra, kde jsou prostory užívané žalobkyní.

Reálné rozdělení rodinného domu č. p. hodnota stojící na pozemku st. p. č. hodnota v obci a katastrálním území adresa na dvě bytové jednotky je dle znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO možné bez snížení ceny oceňovaných nemovitých věcí. K reálnému rozdělení by bylo nutno zpracovat projektovou dokumentaci, následně změnu projednat s příslušným stavebním úřadem a provést vlastní stavební úpravy, přičemž na uvedené lze předpokládat vynaložení částky ve statisících korun. Se závěrem znalce je ve shodě i vyjádření tituly před jménem jméno FO v tom směru, že dům je možné rozdělit na bytové jednotky a stavebně oddělit na samostatné byty. Takové rozdělení je možné dvěma způsoby, kdy první varianta by si vyžádala na úpravy částku cca 97 000 Kč, přičemž rozdíl ploch užívaných jednotlivými účastnicemi (žalovaná 26,426 % a žalobkyně 73,574 %) by bylo možno řešit finančním dorovnáním. Druhá varianta dělení by se vyžádala náklady ve výši cca 336 000 Kč, přičemž rozdíl ploch užívaných jednotlivými účastnicemi (žalovaná 27,717 % a žalobkyně 72,283 %) by bylo možno opět řešit finančním dorovnáním.

Obvyklá cena nemovitých věcí - pozemku st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. hodnota, rodinný dům, pozemek st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a pozemku p. č. hodnota, zahrada, vše v obci a katastrálním území adresa, činí aktuálně 3 800 000 Kč. Obvyklá hodnota spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼ tedy činí 950 000 Kč.

Žalobkyně má dle aktuální výpisu z účtu finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalované, když disponuje částkou cca 1 583 000 Kč.

Účastnickou výpovědí a některými svědeckými výpověďmi bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a manželem žalované (původním žalovaným) dochází ke konfliktům převážně slovního charakteru, kdy žalobkyně je ze strany manžela žalované označována hrubými až vulgárními výrazy, přičemž nevybíravého chování se manžel žalované po nějakou dobu dopouštěl i vůči bývalému partnerovi žalobkyně, který z tohoto důvodu vztah se žalobkyní ukončil, a rovněž nejméně k jednomu ze synů žalobkyně a jejímu bratrovi. Uvedené skutečnosti osvědčuje i zpráva právnická osoba, obvodního oddělení adresa, ze dne 21. 9. 2020, a rovněž zpráva právnická osoba, obvodního oddělení adresa, ze dne 22. 10. 2020, podle které se manžel žalované měl vůči žalobkyni či jejímu tehdy nezletilému synovi či tehdejšímu partnerovi dopustit od roku 2015 šesti přestupků, které byly postoupeny k projednání Obecnímu úřadu v Anonymizováno.

Žalovaná i její manžel jsou nemocní, dochází na specializovaná pracoviště, kdy dle lékařských zpráv se nejedná o onemocnění přechodného charakteru.

10. Z vyjádření účastnic je dále zřejmé, že žalobkyně má zájem stát se výlučnou vlastnicí předmětných nemovitých věcí, reálné dělení nepovažuje za možné a rovněž z jejího pohledu není možné v domě vymezit bytové jednotky, které by účastnice nadále se svými rodinami obývaly, a to pro závažné neshody a konflikty, které v domě panují. Žalobkyně bydlí v domě od narození, má k němu vztah. V domě zůstala bydlet poté, co se pro konflikty s panem jméno FO odstěhovali její rodiče, stará se o dům i zahradu, rovněž po celou dobu platila daň z nemovitosti, až poslední dva roky si nechala na finančním úřadu udělat výměr, který zohledňuje její spoluvlastnický podíl. Dům podle informací, které má od rodičů, stavěli převážně rodiče její matky, otec s matkou tehdy ještě nebyli sezdáni. Od babičky posléze získala darem id. ¼ předmětných nemovitých věcí. Žalobkyně nemá zájem bydlet v domě se žalovanou, kdy s ní ani s jejím manželem se po dobu cca 40 let nebaví, manžel žalované se k ní v minulosti choval vulgárně a hrubě a soužití v jednom domě tak pro ni není nadále únosné.

Žalovaná nemá dle svého vyjádření v současné době zájem stát se výlučným vlastníkem předmětných nemovitých věcí, ale pouze části, kterou s manželem užívá. Žalovaná žádala předmětný rodinný dům rozdělit na dvě bytové jednotky, kdy fakticky by užívání domu zůstalo zachováno, přičemž si umí představit, že v domě budou nadále bydlet všichni. V domě bydlí skoro 50 let, stavěli ho rodiče manžela, chce zde zůstat. Celou dobu hradí polovinu elektřiny za chodbu nahoru, horní podestu, venkovní osvětlení i prádelnu. Na zahradě má slepice, jinak tam nechodí, zahradu nepotřebuje, protože má zahradu u dcery.

11. Po právní stránce posuzoval soud věc zejména podle ust. 1140 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále je občanský zákoník).

Podle ust. § 1140 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

Podle ust. § 1141 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

Podle ust. § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

Podle ust. § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

Podle ust. § 1147 věty prvé občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

12. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Předmětem tohoto řízení je zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem - pozemku st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. hodnota, rodinný dům, pozemek st. p. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, a pozemku p. č. hodnota, zahrada, vše v obci a katastrálním území adresa, zapsané na listu vlastnictví č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro obec a katastrální území adresa, kdy žalobkyni náleží spoluvlastnický podíl o ideální ¾ nemovitých věcí a žalované podíl o ideální ¼ nemovitých věcí. Žalobkyně se domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem shora specifikovaným s odůvodněním, že z důvodů v žalobě blíže popsaných nemá zájem setrvávat v podílovém spoluvlastnictví s původně žalovaným jméno FO, přičemž toto své stanovisko nezměnila ani po vstupu žalované do řízení na místo původně žalovaného jméno FO. Soud tedy s odkazem na ust. § 1140 občanského zákoníku podílové spoluvlastnictví účastnic k předmětným nemovitým věcem výrokem I. tohoto rozsudku zrušil, když z provedeného dokazování nezjistil žádné okolnosti bránící takovému rozhodnutí.

13. Žalovaná v průběhu řízení namítala, že zrušení a vypořádání spoluvlastnictví brání významná skutečnost, kterou je její zdravotní stav a zdravotní stav jejího manžela, jakož i jejich věk, přičemž lze přisvědčit tomu, že žalovaná i její manžel jsou vyššího věku, jsou nemocní a dochází na specializovaná pracoviště, avšak dle lékařských zpráv se nejedná o onemocnění přechodného charakteru. Soud tak tuto námitku žalované neshledal za relevantní, neboť pro posouzení doby nevhodné ke zrušení spoluvlastnictví ve smyslu ust. § 1140 odst. 2 občanského zákoníku jsou rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, nikoliv osobní poměry spoluvlastníka (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo 5159/2014).

14. Po rozhodnutí o zrušení podílového spoluvlastnictví se soud dále musel zabývat tím, jakým konkrétním způsobem spoluvlastnicí účastnic v projednávané věci vypořádat.

Žalobkyně měla zájem stát se výlučnou vlastnicí předmětných nemovitých věcí, tvrdila, že dům nelze reálně rozdělit, přičemž dělení domu na jakési pseudo jednotky by nutně snížilo hodnotu rodinného domu a nelze přehlížet ani velkost podílů účastnic. Žalovaná tvrdila, že dům je možné rozdělit na bytové jednotky, když takto je ostatně dům dlouhodobě užíván, a pokud by nedošlo k rozdělení na bytové jednotky, měla původně zájem stát se výlučnou vlastnicí předmětných nemovitých věcí. V průběhu řízení však toto své stanovisko změnila a uvedla, že nemá zájem stát se vlastníkem celého domu, ale jen té „jejich části“.

Řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví patří mezi řízení, v nichž soud ve smyslu ust. § 153 odst. 2 o. s. ř. není vázán návrhem účastníků. Souhlas všech spoluvlastníků tedy není podmínkou pro konkrétní způsob vypořádání a soud musí při úvaze o způsobu vypořádání podílového spoluvlastnictví postupovat dle závazného pořadí stanoveného v ust. § 1144 a násl. občanského zákoníku, podle kterého má primárně dojít k rozdělení společné věci a jen není-li to možné, může soud zvažovat další způsoby vypořádání. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že rozdělení nemovitých věcí, jichž jsou účastnice podílovými spoluvlastnicemi, by možné bylo, kdy v případě rodinného domu by v úvahu přicházelo jeho rozdělení na dvě bytové jednotky, u zbývajících nemovitých věcí by muselo dojít k jejich reálnému rozdělení, to vše při stanovení výše vypořádacího podílu, neboť ani při vzniku bytových jednotek by nezůstaly zachovány stávající spoluvlastnické podíly. Soud však takový způsob vypořádání nepovažuje za vhodný a účelný, a to zejména s ohledem na shodná vyjádření účastnic, že vztahy mezi nimi jsou nulové, vůbec spolu nekomunikují, nezdraví se a zjevně nejsou schopny komunikovat vůbec o ničem, přičemž tento stav trvá již několik desítek let. Nelze si tak představit jakoukoliv případnou budoucí komunikaci mezi účastnicemi a dohodu o správě minimálně společných částí domu, pokud by soud přistoupil k rozdělení domu na bytové jednotky, a takový způsob vypořádání by tak dle názoru soudu znamenal jen další budoucí spory, které by soud musel řešit. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. 22 Cdo 559/2004 se uvádí, že možnost vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytovému domu daná § 5 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů rozdělením na jednotky ve smyslu § 2 písm. h) tohoto zákona, ještě neznamená, že se tak má stát vždy v případě, je-li takové řešení technicky či právně – náležitým prohlášením vlastníka budovy podle § 4 zákona o vlastnictví bytů – možné. Z ustanovení § 142 odst. 1 ObčZ vyplývá, že předpokladem rozdělení věci je, že rozdělení je dobře možné. Při posuzování otázky, zda je rozdělení věci dobře možné, nelze vycházet jen z technického hlediska budovy či uvedeného právního hlediska, ale je třeba přihlédnout i k jiným okolnostem z hlediska dalšího možného soužití účastníků v jednom domě. Zatímco reálným rozdělením budovy základním způsobem, to je stavebním rozdělením na obvykle dvě zcela samostatné části – dvě budovy, jsou účastníci od sebe odděleni, rozdělením budovy na jednotky se na podmínkách soužití účastníků, resp. na dosavadních poměrech v užívání domu, zpravidla nic nemění a určitý rozsah podílového spoluvlastnictví se v případě daného řešení zachovává. Podle názoru dovolacího soudu by se s ohledem na tuto zásadní odlišnost rozdělení budovy na jednotky mělo postupovat obdobně jako v případě vypořádání společného jmění manželů (dříve bezpodílového spoluvlastnictví manželů) přikázáním jejich domu do podílového spoluvlastnictví. K tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích z 22. 8. 1969, sp. zn. 4 Co 313/69, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 76, ročník 1970, podle kterého bezpodílové spoluvlastnictví manželů, do něhož náleží také rodinný domek, může být vypořádáno i tím způsobem, že soud přikáže rodinný domek do podílového spoluvlastnictví účastníků, mj. pokud způsob spoluužívání rodinného domku rozvedenými manžely nevede ke konfliktům mezi nimi a výsledky řízení nenasvědčují tomu, že by tento stav jim nevyhovoval nadále. Také s ohledem na zásadu, že nikdo by neměl být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví s druhou osobou a obdobně by neměl být nucen s ní k soužití či ke společnému řešení společných záležitostí v jednom domě (viz § 4 odst. 2 písm. f), g) a h) zákona o vlastnictví bytů), přistoupí soud k rozdělení domu na jednotky ve smyslu § 2 písm. h) zákona o vlastnictví bytů jen v případě, kdy vztahy mezi účastníky při užívání domu jsou po delší dobu nekonfliktní a jejich neshody nevyžadují rozhodování soudu podle § 139 ObčZ.

Soud je tak s odkazem na shora uvedené toho názoru, že již jen dlouhodobě narušený vztah mezi účastnicemi, jejich zcela absentující komunikace o čemkoliv, což je ostatně mezi účastnicemi nesporné, je dostačující pro závěr, že rozdělení domu na bytové jednotky není v projednávané věci vhodné a účelné a je na místě zvolit jiný způsob vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví. Nicméně při svém rozhodování soud zvažoval i další zjištění, které vyplynulo z provedeného dokazování, a to nejméně v minulosti vyhrocené vztahy mezi žalobkyní a manželem žalované. Manžel žalované se svého vlastnického práva vzdal v průběhu tohoto řízení, se žalovanou v domě dosud žije, a tedy jeho chování k žalobkyni bez jakýchkoliv pochybností musí soud v tomto řízení hodnotit a musí k němu přihlédnout, a to přestože dle shodného tvrzení účastnic v současné době došlo v tomto ohledu k určitému zklidnění, a zřejmě pod vlivem vedeného soudního řízení nyní nedochází k verbálním či jiným atakům ze strany manžela žalované vůči žalobkyni či jejím rodinným příslušníkům. Tvrzení žalobkyně o tom, že v minulosti docházelo ke slovním i fyzickým atakům ze strany manžela žalované, má soud za prokázané zprávou policie ze dne 22. 10. 2020, v níž jsou popsány jednotlivé skutky, kterých se měl dopustit manžel žalované v období let 2015 až 2019 vůči žalobkyni, jejímu synovi, jejímu bratrovi i tehdejšímu příteli. Skutek ze dne 27. 9. 2017 je zde pak popsán ve shodě s tím, co uvedla žalobkyně ve své výpovědi před soudem, byť lékař poskytující žalobkyni ten den ošetření napsal do zprávy jako subjektivní popis žalobkyně skutečnosti trochu odlišné. Dle názoru soudu však žalobkyně nemohla ovlivnit, co lékař do zprávy napsal, lékařskou zprávu nepodepisovala, nestvrzovala, že skutečnosti v této zprávě uvedené souhlasí s tím, co ošetřujícímu lékaři uvedla. Z uvedené zprávy policie ze dne 22. 10. 2020 je pak také zřejmé, že všechna jednání manžela žalované byla prověřována a následně postoupena k projednání přestupkové komisi Obecnímu úřadu adresa, neboť se nejednalo o trestný čin. Ze zprávy právnická osoba adresa ze dne 20. 10. 2020 pak vyplynulo, že od roku 2017 byla úřadu podstoupena policií celkem čtyři podání (což je v souladu se sdělením policie), ve kterých byl manžel žalované podezřelý ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, projednán byl však pouze jeden podnět a v prosinci 2017 byl manžel žalované uznán vinným ze spáchání přestupku - urážka na cti žalobkyně. K projednání ostatních podnětů nedošlo, neboť k projednání přestupků bylo třeba souhlasu osoby postižené spácháním přestupku a tento souhlas v ostatních případech nebyl dán. Všechny osoby, jichž se prověřované skutky týkaly, tedy syn žalobkyně jméno FO, její bratr jméno FO jméno FO i bývalý přítel žalobkyně právnická osoba, před soudem v postavení svědků popsaly chování manžela žalované k nim a k žalobkyni, a soud nemá důvod jejich výpovědím nevěřit, a to i při zohlednění skutečnosti, že konflikty řešila policie a právnická osoba adresa s jednou výjimkou i několik let před zahájením tohoto řízení. Svědek právnická osoba pak také při doplňujícím výslechu uvedl, že v důsledku chování manžela žalované, který mu opakovaně nadával, se se žalobkyní v průběhu tohoto řízení rozešel a odstěhoval se.

Skutečnost, že vztahy mezi účastnicemi, resp. rodinou žalobkyně a rodinou žalované, nejsou dobré, nemají jen běžné neshody, potvrdili ostatně i výslechy dalších svědků, a to jméno FO, nar. datum, i jméno FO, nar. datum. Manžel žalované se ve své výpovědi vyjádřil k vzájemným vztahům tak, že on tu válku nezačal, syn žalované tvrdil, že žalobkyni nezná, v domě 20 let nebydlí. Animozita mezi rodinami žalobkyně a žalované, či některými jejími účastníky, je tak dle závěru soudu patrná i z těchto výpovědí. Jeden ze svědků používá k hodnocení vzájemných vztahů se žalobkyní přímo slovo válka, druhý ze svědků tvrdil, že žalobkyni nezná, ačkoliv jsou se žalobkyní zhruba stejně staří, žalobkyně dle zjištění soudu v předmětném domě bydlela od narození se svými rodiči a stejně tak zde bydlel svědek se svými rodiči, tedy žalovanou a jejím manželem. Svědek pak posléze také k dotazu soudu své tvrzení upravil, že žalobkyni zná, ale několik desítek let se s ní nebaví. Vztahy mezi oběma rodinami tak zjevně byly vyhrocené již v daleké minulosti, přičemž soudu se nepodařilo zjistit příčinu tohoto stavu, pro rozhodnutí to však soud nepovažuje za podstatné, neboť odstranění či řešení vzájemných neshod není jako takové předmětem tohoto řízení. Závěr soudu o špatných vztazích mezi účastnicemi a jejich rodinami pak ostatně potvrdil i svědek jméno FO, bývalý manžel žalobkyně, který uváděl, že v době, kdy v domě bydlel, nebylo vše růžové, ale vždy se to nějak vyřešilo. Bližší skutečnosti s ohledem na to, že v domě deset let nežije, uvádět nechtěl.

Co se týká dalších slyšených svědků, svědkyně jméno FO popsala jednu situaci, kdy slyšela, že pan jméno FO křičel na žalobkyni, přijela tam tehdy i policie. Občas slyší z domu mužský křik. Svědek právnická osoba popsal jednu situaci, kdy se k němu a k žalobkyni manžel žalované choval nevhodně, použil vulgární výrazy. Jinak ví pouze od dětí, že jim měl manžel žalované několikrát vynadat, svědek uvedl, že děti „měly z pana jméno FO pěkný vítr“. Svědkyně jméno FO uvedla, že manžel žalované je sprostý, hrubý na lidi, i jí jednou sprostě nadával. S žalovanou nikdy žádný konflikt neměla. Z výpovědi svědka jméno FO a jméno FO se nepodařilo zjistit ničeho pro věc relevantního, ani jeden z nich nic o vztazích v domě neví. Svědek jméno FO uvedl, že nevnímá, že by v domě docházelo ke konfliktům, hádky na zahradě by asi slyšel, ale nevidí, co se tam děje.

Soud tedy dospěl k závěru, že narušenost vztahů mezi účastnicemi a jejich rodinnými příslušníky v projednávaném případě přesahuje běžnou míru, kdy neshody byly opakovaně řešeny za ingerence státních orgánů a narušily i partnerský život žalobkyně. Vztahy mezi účastnicemi, které spolu vůbec nekomunikují, což obě shodně potvrzují, vylučují jakoukoliv možnost konstruktivní komunikace ohledně základní údržby společných nemovitých věci, přičemž soud na tomto místě konstatuje, že má i pochybnosti o skutečném zájmu žalované o stav nemovitých věcí a jejich údržbu, na což lze usuzovat například z vyjádření žalované k výhradám uskladnění dřeva u fasády domu, kdy žalovaná při jednání dne 10. 10. 2024 uvedla, že u domu je nějaké dřevo, ale je to věc manžela, ona se o to nestará. Dle názoru soudu nelze očekávat, že by tato „nekomunikace“ účastnic a neshody v domě odezněly rozdělením domu na jednotky, to vše při zohlednění narušených vztahů i mezi nejméně žalobkyní a manželem žalované. Na tomto závěru ničeho nemění ani fakt, že v současné době k otevřeným konfliktům nedochází, neboť okolnost, že spolu účastnice vůbec nekomunikují, je faktem, který ani jedna z nich nezpochybňuje.

Ze všech shora uvedených důvodů tedy soud nepřistoupil k rozdělení nemovitých věcí, ale rozhodl o přikázání předmětných nemovitých věcí do výlučného vlastnictví jedné z účastnic, když žalobkyně projevila zájem stát se výlučnou vlastnicí předmětných nemovitých věcí a s takovým způsobem vypořádání vyslovila souhlas.

15. Při úvaze o tom, které z účastnic by měly být předmětné nemovité věci přikázány do výlučného vlastnictví, zvažoval soud hlediska vyplývající z ustálené judikatury, jako je souhlas s přikázáním věci, solventnost, velikost spoluvlastnického podílu, účelné využití věci, údržba a investice a osobní vztah. V projednávané věci měla zájem stát se výlučným vlastníkem pouze žalobkyně, žalovaná při jednání dne 10. 10. 2024 uvedla, že nemá zájem stát se vlastníkem celého domu, ale jen té „jejich části“. Při obvyklé ceně předmětných nemovitých věcí určené znaleckým posudkem ve výši 3 800 000 Kč disponuje žalobkyně, která je většinovou spoluvlastnicí předmětných nemovitých věcí, dostatečnými finančními prostředky na vyplacení vypořádacího podílu žalované. Pokud jde o hledisko účelného využití věci, žalobkyně v předmětném domě bydlí se svým synem a hodlá v domě bydlet i do budoucna, stejně tak žalovaná v domě bydlí (se svým manželem) a chce v něm bydlet i do budoucna. Pokud jde o hledisko údržby nemovitých věcí, ani jedna z účastnic netvrdila žádné zásadní investice do nemovitých věcí, zjevně je prováděna pouze běžná údržba. Žalobkyně se stará o zahradu, natírala plot, prováděla revizi studny; žalovaná uvedla, že zahradu nepotřebuje, má jí u dcery. Žalobkyně bydlí v domě již od svého narození, tj. od roku 1972, žalovaná zde bydlí rovněž řadu desítek let (cca 50 let).

Rozhodujícími hledisky pro přikázání nemovitých věcí do výlučného vlastnictví jedné z účastnic tedy při porovnání shora uvedených hledisek byla zejména skutečnost, že žalobkyně na rozdíl od žalované vyjádřila souhlas a zájem na tom, aby se stala výlučnou vlastnicí předmětných nemovitých věcí jako celku, a rovněž velikost jejího spoluvlastnického podílu, kdy žalobkyně již vlastní ¾ předmětných nemovitých věcí a její podíl je tedy větší než podíl žalované. Co se týká hlediska solventnosti, žalobkyně má potřebné finanční prostředky na vyplacení vypořádacího podílu druhé ze spoluvlastnic. Žalovaná soudu takovou skutečnost nedoložila, přičemž soud zde současně uvádí, že již žalované žádné poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti prokázat, že má dostatek finančních prostředků na vyplacení případného vypořádacího podílu žalobkyni, nedával, a to s ohledem na již zmiňované vyjádření žalované, že nemá zájem stát se výlučnou vlastnicí nemovitých věcí. Na základě těchto úvah soud rozhodl tak, že spoluvlastnictví účastnic k předmětným nemovitým věcem zrušil a tyto přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně. V souladu s tím pak uložil žalobkyni povinnost vyplatit žalované vypořádací podíl ve výši 950 000 Kč, když obvyklá cena nemovitostí byla znalcem stanovena na 3 800 000 Kč a žalovaná je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ¼ předmětných nemovitých věcí.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádné z účastnic nepřiznal právo na jejich náhradu. Výsledek sporu nelze hodnotit jako úspěch žalobkyně či žalované, kdy soud v této souvislosti poukazuje na nález Ústavního soudu č. j. IV. ÚS 404/22 ze dne 5. 4. 2022, podle něhož v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví před soudem nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci a je třeba postupovat zásadně podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého. Pouze ve výjimečných případech (šikanózní výkon práva, obstrukční chování apod.) lze uložit jednomu z účastníků povinnost k náhradě nákladů řízení druhému spoluvlastníkovi. Důvody pro toto výjimečné přiznání náhrady nákladů řízení některé z účastnic soud v projednávané věci neshledal.

17. Výrokem V. a VI. rozsudku rozhodl soud o povinnosti účastnic k náhradě nákladů řízení, které platil stát. Podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu představují vynaložené náklady na znalecký posudek a jeho doplnění, které nechal soud ve věci zpracovat, ve výši 13 017 Kč a 20 428 Kč, a svědečné ve výši 628 Kč, celkem částka 34 073 Kč. S ohledem na skutečnost, že v dané věci nebylo možné vycházet z procesního úspěchu ve věci, uložil soud účastnicím povinnost náhrady těchto nákladů v poměru jejich podílů na nemovitých věcech, tedy žalované povinnost zaplatit státu částku 8 518,25 Kč (tj. 25 % z částky nákladů státu), a žalobkyni částku 23 554,75 Kč, když celková částka, kterou by měla žalobkyně na nákladech státu hradit, činí 25 554,75 Kč (75 % nákladů státu), tuto částku však bylo nutné ponížit o žalobkyní uhrazenou a spotřebovanou zálohu na náklady znaleckého posudku ve výši 2 000 Kč.

18. Lhůtu k plnění výrokem IV. tohoto rozsudku uložené povinnosti soud žalobkyni stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a umožnil jí splnit povinnost úhrady vypořádacího podílu v přiměřené delší lhůtě, která by s ohledem na skutečnost, že žalobkyně má finanční prostředky k dispozici, měla být dostatečná pro zadání příkazu k převodu těchto prostředků a jejich připsání na účet žalované.

19. Lhůty k plnění výrokem V. a VI. tohoto rozsudku uložených povinností soud stanovil podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení jiné delší lhůty ke splnění těchto povinností neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.