OSTR 7 C 238/2020-32

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 7 345 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 345 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 7 345 Kč od 19. 10. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 8 345 Kč od 27. 9. 2019 do 18. 10. 2019 a s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 9 345 Kč od 25. 7. 2017 do 26. 9. 2019, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu:

Žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 17. 1. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 7 345 Kč s příslušenstvím v podobě 8% úroku z prodlení z titulu zaplacení kupní ceny za poskytnutá koncová zařízení a z titulu zaplacení ceny služeb poskytnutých žalovanému jinými subjekty prostřednictvím sítě žalobkyně.

V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila výslovně, žalovaný tím, že ohledně tohoto postupu soudu neměl námitky, přestože byl vyzván k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).

Po provedeném řízení vzal soud za prokázané, že žalobkyně jako prodávající poskytla žalovanému jako kupujícímu na základě dodatku – prodloužení účastnických smluv ze dne datum dvě koncová zařízení – anonymizována tři slova a anonymizována tři slova v ceně 6 998 Kč a 3 450 Kč (ve formě podmíněné slevy). Zařízení anonymizována tři slova měl žalovaný žalobkyni splácet ve 23ti měsíčních splátkách po 300 Kč. Žalovaný však své povinnosti nedostál. Žalobkyně žalovanému dále poskytovala služby elektronických komunikací na základě účastnické smlouvy číslo. Žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal hradit cenu za poskytnuté služby včetně služeb třetích stran a splátek za koncová zařízení. Žalovaný přitom neuhradil ceny služeb a splátky za koncová zařízení vyfakturovaná mu žalobkyní ve vyúčtováních číslo ze dne 5. 12. 2017 splatném dne 19. 12. 2017 anonymizováno výši 3 450 Kč, číslo ze dne 21. 11. 2017 splatném dne 5. 12. 2017 ve výši 4 800 Kč, číslo ze dne 6. 9. 2017 splatném dne 24. 9. 2017 ve výši 297 Kč, číslo ze dne 6. 8. 2017 splatném dne 24. 8. 2017 ve výši 498 Kč a číslo ze dne 6. 7. 2017 splatném dne 24. 7. 2017 ve výši 300 Kč. Při stanovení výše dlužné částky vycházel soud ze žalobkyní předložených a žalovaným nezpochybněných účetních dokladů, o jejichž správnosti nemá soud pochybnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost, když přestal hradit předepsané splátky za koncové zařízení, zesplatnila žalobkyně zbývající splátky žalovaného za obě shora specifikovaná zařízení. Žalovaný žalobkyni dlužil na splátkách koncových zařízení částku 8 850 Kč a na službách elektronických komunikací částku 495 Kč, tj. celkem částku 9 345 Kč. Ve dnech 26. 9. a 18. 10. 2019 žalovaný na svůj dluh uhradil částku 2 x 1 000 Kč. Celková aktuální dlužná částka proto činí 7 345 Kč. Dnem následujícím po splatnosti poslední z vyúčtovaných a dosud nezaplacených plateb, tedy dnem 25. 7. 2017, se žalovaný vůči žalobkyni rovněž ocitl v prodlení se splněním peněžitého závazku, a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle plnění i úroky z prodlení. Žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení je přitom nižší než výše úroků z prodlení stanovená v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobkyní požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl.

Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, zejm. dle ust. § 1746 odst. 1, 2 a ust. § 2079 a násl.. Otázku úroku z prodlení soud posuzoval dle ust. § 1970 odst. 2 téhož právního předpisu.

Žalobkyně při vyčíslení náhrady nákladů řízení vycházela z odměny právní zástupkyně za jeden úkon právní služby ve výši 1 500 Kč (tedy ve smyslu § 7 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu – dále též jen„ AT“) a dále z paušální sazby náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč (dle §13 odst. 3 AT). Soud však dospěl k závěru, že co do výpočtu odměny právní zástupkyně žalobkyně a výše náhrady jejích hotových výdajů za právní úkony učiněné do podání žaloby včetně je třeba postupovat podle § 14b AT ve znění vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 120/2014 Sb., neboť toto řízení bylo zahájeno po 30. 6. 2014, a to návrhem podaným na ustáleném vzoru, přičemž předmětem plnění není částka převyšující 50 000 Kč. Obdobné nároky (tedy nároky vyplývající z právních vztahů založených obdobnými účastnickými smlouvami) přitom žalobkyně uplatňuje jen u tohoto soudu opakovaně (viz. např. řízení vedená u podepsaného soudu sp. zn. 9 C 234/2016 nebo 7 C 58/2020). Jsou tedy naplněny všechny předpoklady obsažené v § 14b odst. 1 písm. a) až c) AT.

Podle § 14b odst. 1 bodu 2 AT tedy žalobkyni přísluší náhrada nákladů vynaložených na zastupování advokátkou spočívající v odměně advokátky za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění před podáním žalobního návrhu, podání soudu s návrhem ve věci samé) ve výši 600 Kč (tedy 200 Kč za každý z těchto úkonů), dále pak paušální náhrada hotových výdajů právní zástupkyně, a to ve výši 100 Kč v souvislosti s každým úkonem právní služby (§ 14b odst. 5 písm. a/AT), celkem 300 Kč. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. přísluší žalobkyni náhrada za daň z přidané hodnoty, jíž je zástupkyně žalobkyně plátkyní, a to ve výši 21 % z odměny a paušálních náhrad, tedy 189 Kč Náklady právního zastoupení žalobkyně tak činí 1 089 Kč a náklady řízení (s připočtením zaplaceného soudního poplatku 400 Kč) celkově 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit k rukám právní zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) v obecné lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta první o.s.ř.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.