OSTR 7 C 193/2025-17

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně 7 zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 23 814,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 24,81 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 24,81 Kč od 20. 5. 2025 do zaplacení, částku 16 515 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 819,68 Kč od 28. 12. 2024 do 20. 1. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 515 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení, částku 2 839,24 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 839,24 Kč od 17. 5. 2025 do zaplacení a částku 4 435,22 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 4 435,22 Kč od 20. 5. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 768 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Podaným návrhem domáhá se žalobkyně po žalované zaplacení částky 23 814,27 Kč z titulu dosud neuhrazené kupní ceny za dodávky energií (elektřiny a plynu) s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu č. hodnota ze dne 28. 6. 2024 a smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. hodnota ze dne 5. 4. 2024.

2. Soud za splnění předpokladů ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále též jen „o.s.ř.“) ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, přičemž při právním hodnocení věci vycházel z předložených listin v kontextu se skutkovými tvrzeními obsaženými v podané žalobě. Po jejich zhodnocení učinil následující závěry o skutkovém stavu věci:

3. Mezi účastníky byla dne 28. 6. 2024 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky plynu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované plyn pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese adresa, a žalovaná se zavázala za odebraný plyn platit cenu stanovenou v platném ceníku žalobkyně. V období od 8. 7. 2024 do 25. 4. 2025 dodala žalobkyně žalované celkem 2525,07 kWh plynu v ceně 8 839,24 Kč. Žalovaná však na zálohách uhradila žalobkyni pouze částku 6 000 Kč, a proto jí žalobkyně vyúčtovala fakturou č. hodnota splatnou dne 16. 5. 2025 k úhradě částku 2 839,24 Kč. V období od 26. 4. 2025 do 27. 4. 2025 dodala žalobkyně žalované plyn v ceně 24,81 Kč. Tuto částku žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou č. tel. číslo splatnou dne 19. 5. 2025. Do dne podání žaloby však žalovaná žalobkyni vyfakturované částky neuhradila.

4. Mezi účastníky byla dne 5. 4. 2024 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese adresa, a žalovaná se zavázala za odebranou elektřinu platit cenu stanovenou v platném ceníku žalobkyně. V období od 18. 4. 2024 do 10. 12. 2024 dodala žalobkyně žalované celkem 4 175 kWh elektřiny v ceně 33 819,68 Kč. Žalovaná na zálohách uhradila žalobkyni pouze částku 14 000 Kč, a proto jí žalobkyně vyúčtovala fakturou č. hodnota splatnou dne 27. 12. 2024 k úhradě částku 19 819,68 Kč. Z této částky žalovaná dosud uhradila pouze částku 3 304,68 Kč a žalobkyni nadále dluží částku 16 515 Kč. V období od 11. 12. 2024 do 23. 4. 2025 dodala žalobkyně žalované celkem 0,71 MWh elektřiny v ceně 6 635,22 Kč. Žalovaná na zálohách uhradila žalobkyni pouze částku 2 200 Kč, a proto jí žalobkyně vyúčtovala fakturou č. hodnota splatnou dne 19. 5. 2025 k úhradě částku 4 435,22 Kč. Do dne podání žaloby, však žalovaná žalobkyni Tuto částku neuhradila.

5. Žalobkyně žalované zaslala dne 15. 7. 2025 předžalobní výzvu.

6. Po právní stránce soud žalobou uplatněný nárok posoudil podle ust. 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) a dále dle zákona č. 458/2000 Sb. (dále též jen „EZ“), a ve vztahu k úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

7. Podle § 28 odst. 2 písm. j) EZ zákazník je povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle § 12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky.

8. Podle § 62 odst. 2 písm. h) EZ zákazník je povinen uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12b, a to od okamžiku zahájení této dodávky.

9. V rozsahu tvrzeném žalobkyní žalovaná nesplnila svoji povinnost vyplývající z řádně uzavřených smluv mezi účastníky tím, že nezaplatila žalobkyni sjednanou cenu dodané elektřiny a dodaného plynu. Žalovaná se rovněž dnem následujícím po splatnosti shora uvedených daňových dokladu ocitla vůči žalobkyni v prodlení se splněním peněžitých závazků a žalobkyni proto dle § 1968 a § 1970 o. z. a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobkyní požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalované. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobkyní požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.

10. O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal.

11. Žalobkyně při vyčíslení náhrady nákladů řízení vycházela z odměny právního zástupce za jeden úkon právní služby ve výši 2 060 Kč a dále z paušální sazby náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 450 Kč (dle § 13 odst. 4 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, dále též jen „AT“). Soud však dospěl k závěru, že co do výpočtu odměny právního zástupce žalobkyně a výše náhrady jeho hotových výdajů za právní úkony učiněné do podání žaloby včetně je třeba postupovat podle § 14b AT ve znění vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 120/2014 Sb., neboť toto řízení bylo zahájeno po 30. 6. 2014, a to návrhem podaným na ustáleném vzoru, přičemž předmětem plnění není částka převyšující 50 000 Kč. Obdobné nároky přitom žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu opakovaně. Jsou tedy naplněny všechny předpoklady obsažené v § 14b odst. 1 písm. a) až c) AT.

12. S ohledem na shora uvedené soud ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek:

 soudní poplatek ve výši 953 Kč,

 odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c), bod 2. AT ve výši 3 x 400 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu týkající se věci samé),

 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.

13. Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.

14. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Třebíči. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.