OSUL 76 C 163/2021-33

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Čičmancem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 6 168,59 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_005⟫ rozsudkem pro zmeškání

I. Řízení se pro částku 970 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 198,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 198,59 Kč od 16. 8. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 2 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 153b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 970 Kč a částky ve výši 5 198,59 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 28. 6. 2019 prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu k službě Twisto účet, jejíž součást tvoří všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Na základě této smlouvy byl žalovanému zřízen Twisto účet, který žalovanému umožňuje využití služeb žalobkyně spočívajících jednak v odložené povinnosti zaplatit kupní cenu za zboží zakoupené žalovaným, a jednak ve zřízení (vydání) Twisto karty. Vše probíhá prostřednictvím zřízeného Twisto účtu. Odložená povinnost uhradit kupní cenu spočívá v tom, že žalobkyně uhradí z Twisto účtu kupní cenu prodejci, který následně pohledávku na zaplacení kupní ceny postoupí na žalobkyni, které kupní cenu poté uhradí žalovaný. Žalovaný využil shora uvedených služeb, a to v celkové výši 5 198,59 Kč. Žalobkyně dále po žalovanému požaduje zaplacení smluvní pokuty (označené jako poplatek z prodlení) v celkové výši 970 Kč.

3. Při ústním jednání konaném dne 22. 9. 2021, a to před zahájením jednání ve věci samé, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět pro částku ve výši 970 Kč (smluvní pokutu), a to bez uvedení důvodu.

4. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odstavce 3 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odstavce 4 téhož ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství.

5. Jelikož žalobkyně vzala žalobu částečně zpět avšak před tím, nežli bylo zahájeno jednání ve věci samé, soud řízení v souladu s částečným zpětvzetím zastavil (výrok I.). V řízení bylo pokračováno pro zaplacení částky ve výši 5 198,59 Kč s příslušenstvím.

6. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 22. 9. 2021. Žalovanému bylo dne 6. 9. 2021 do vlastních rukou doručeno předvolání k tomuto jednání (tzv. fikcí), jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.

7. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil. Žalobkyně, resp. její zástupkyně, která se k jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud proto vyšel z tvrzení uvedených v žalobě jako z tvrzení nesporných a na jejich základě rozhodl v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír dle § 99 odst. 1 o. s. ř., nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou. Podle ustanovení §153b odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání totiž nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Meze možnosti rozhodnout rozsudkem pro zmeškání jsou tedy zákonem dány týmiž okolnostmi, jimiž je omezena možnost uzavřít a schválit soudní smír. Znamená to, že rozsudkem pro zmeškání nelze rozhodnout ve věcech, u nichž jejich povaha nepřipouští uzavření smíru, a tehdy, kdyby rozsudek pro zmeškání byl v rozporu s právními předpisy. Právní teorie i soudní praxe zastává názor, že povaha věci připouští uzavření smíru zpravidla ve věcech, v nichž jsou účastníci v typickém dvoustranném poměru, jestliže hmotně právní úprava nevylučuje, aby si účastníci mezi sebou upravili právní vztahy dispozitivními úkony.

8. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr, který žalovaný čerpal až do částky 5 198,59 Kč (§ 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku). Žalovaný tak byl žalobkyni povinen uhradit (vrátit) celkem částku ve výši 5 198,59 Kč, a to nejpozději do 15. 8. 2018. Jelikož žalovaný dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradil, ocitl se dnem následujícím v prodlení a je proto povinen hradit také úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 větou první o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 500 Kč, přičemž tato částka představuje 73 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,50 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,50 %). Neúspěch žalobkyně spočíval v té části řízení, pro kterou bylo řízení zastaveno zaviněním žalobkyně. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednotlivé žaloby liší pouze označením žalovaných, vyčíslením požadovaných nároků a údaji z jednotlivých smluv (obdobné žaloby týkající se úvěrových pohledávek žalobkyně jsou vedeny u zdejšího soudu např. pod sp. zn. 9 C 403/2018, 71 C 460/2019, 74 C 316/2019), byly náklady řízení stanoveny dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu Náklady žalobkyně tak tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) po 300 Kč a za 1 úkon právní služby (účast na jednání soudu dne 22. 9. 2021) za 1 000 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 bodu 3. a § 8 odst. 1 advokátního tarifu, tj. celkem 1 900 Kč, a náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, tj. 300 Kč, náhrada hotových výdajů za 1 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. 300 Kč (účast na jednání), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 525 Kč, tj. celkem 3 425 Kč, z čehož 73 % činí 2 500 Kč.

10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu podepsaného, přičemž odvolacím důvodem jsou jen vady uvedené v ustanovení § 205 odst. 1 písm. a) o. s. ř. týkající se podmínek řízení, věcné příslušnosti soudu, vyloučení soudce (přísedícího) nebo obsazení soudu a skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být prokázáno, že nebyly splněny předpoklady pro vydání tohoto rozsudku (§ 205b o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.