OSUL 11 C 586/2015-50

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Vrzáčkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 2 079 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje.

II. Rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem č.j. 11 C 586/2015-32, ze dne 12.4.2016 se zrušuje.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne datum domáhala zaplacení částky ve výši 2 079 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného pojistného na základě pojistné smlouvy číslo ze dne datum.

2. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. 11 C 586/2015-32 ze dne 12. 4. 2016 soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 2 079 Kč s ročním úrokem z prodlení z částky 1 779 Kč ve výši 8,05% od datum do zaplacení (bod I. výroku) a na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč (bod II. výroku). Rozsudek byl žalobkyni doručen dne datum a žalovanému dne datum.

3. Usnesením název soudu ze dne datum, č.j. insolvenční spisová značka byl zjištěn úpadek žalovaného, pročež došlo k přerušení řízení v projednávané věci podle § 140a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ IZ“). Usnesením ze dne datum, č.j. insolvenční spisová značka vzal název soudu na vědomí splnění oddlužení žalovaného a zároveň ji osvobodil od placení pohledávek.

4. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně podanou žalobu v celém rozsahu zpět a navrhla zastavení řízení.

5. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odstavce 2 téhož ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Dle odstavce 3 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Dle odstavce 4 téhož ustanovení neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství.

6. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně vzala žalobu zpět, soud řízení v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními zastavil (výrok I.).

7. Jelikož rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. 11 C 586/2015-32 ze dne 12. 4. 2016, před doručením zpětvzetí žaloby nenabyl právní moci, soud řízení zastavil a zároveň vyhlášený rozsudek zrušil (výrok II.).

8. Pokud jde o otázku náhrady nákladů řízení, soud neshledal procesní zavinění zastavení řízení na straně žalovaného. Pokud by snad žalobkyně náhradu nákladů řízení účtovala, soud na vysvětlenou uvádí, že vzhledem k osvobození žalovaného od placení zbytku pohledávek v rámci insolvenčního řízení, zastavení řízení nezavinil žádný z účastníků. Nicméně i kdyby snad soud shledal zavinění na straně žalovaného, tak by stejně nemohl uložit povinnost nahradit náklady řízení žalovanému, neboť účinky osvobození od placení dluhů podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona se vztahují i na příslušenství pohledávky žalobkyně včetně dosud nepřisouzeného nároku na náhradu nákladů řízení (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2015, sp. zn. 29 ICdo 62/2014 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. 29 ICdo 155/2017). Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3509/2010 a ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. 29 ICdo 155/2017). Pohledávka žalobkyně (včetně nepřisouzené náhrady nákladů řízení) má tak povahu naturální obligace a v soudním řízení ji tak nelze přiznat. Soud by proto v souladu s ust. § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř. nemohl přiznat nárok na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Opačný postup by postrádal smysl a účel oddlužení jako sanační formy řešení úpadku (srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2605/15 a II. ÚS 3767/14).

9. Podle ustanovení § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.

10. Žalobkyně po podání žaloby uhradila soudní poplatek ve výši 400 Kč. Vzhledem ke shora uvedeným ustanovením tak žalobkyni nelze vrátit ani část uhrazeného soudního poplatku.

Proti tomuto usnesení je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.