OSUL 70 C 22/2022-21

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Vojtěchem Salamánkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, IČO, ⟪LB:lb_003⟫ sídlem ulice a číslo, PSČ obec ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ o zaplacení 2 127 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 127 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 040 Kč od 1. 11. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 087 Kč od 24. 10. 2017 a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 127 Kč s příslušenstvím, když tento nárok vznikl tím, že žalovaný dne 31. 10. 2017 cestoval vlakem číslo provozovaným společností právnická osoba mezi stanicemi obec a obec hl. n., a to bez platné jízdenky, proto mu bylo vyměřeno jízdné v částce 40 Kč, přirážka k jízdnému v částce 1 000 Kč. A dále dne 23. 10. 2017 cestoval vlakem číslo provozovaným společností právnická osoba mezi stanicemi obec a obec část obce, a to bez platné jízdenky, proto mu bylo vyměřeno jízdné 87 Kč a přirážka k jízdnému v částce 1 000 Kč. Předmětná pohledávka byla dne 29. 8. 2018 společností právnická osoba postoupena právnická osoba DEVELOPMENT LIMITED, když tato společnost pohledávku následně dne 28. 2. 2019 postoupila žalobkyni. Žalovaný přes výzvu dlužnou částku neuhradil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalovaný dne 31. 10. 2017 cestoval vlakem číslo provozovaným právnická osoba, a že se při kontrole mezi stanicemi obec a obec hl. n. neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný na místě nezaplatil jízdné ve výši 40 Kč a ani jeho přirážku ve výši 1 000 Kč, když k zaplacení nedošlo ani později. Sporná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný doposud ničeho nezaplatil. Dále soud zjistil, že žalovaný dne 23. 10. 2017 cestoval vlakem číslo provozovaným právnická osoba, a že se při kontrole mezi stanicemi obec a obec část obce neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný na místě nezaplatil jízdné ve výši 87 Kč a ani jeho přirážku ve výši 1 000 Kč, když k zaplacení nedošlo ani později. Sporná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný doposud ničeho nezaplatil.

5. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.

6. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.

7. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč.

8. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.

9. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, jelikož žalovaný porušil své povinnosti cestujícího, když se při přepravních kontrolách neprokázal platným jízdním dokladem. Proto byl žalovaný povinen zaplatit dopravci jízdné a přirážku k jízdnému v prvním případu ve výši 1 040 Kč (1 000 Kč přirážka + 40 Kč jízdné) a v druhém případu ve výši 1 087 Kč (1 000 Kč přirážka + 87 Kč jízdné). Výše přirážky je stanovena v přepravních podmínkách (tarifu) dopravce. Jízdné a přirážka k jízdnému byly splatné na výzvu v den přepravní kontroly dle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Ode dne následujícího je žalovaný v prodlení, a je proto povinen dále uhradit úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Předmětná pohledávka byla v souladu s § 1879 a násl. o. z. platně postoupena nejprve na právnická osoba DEVELOPMENT LIMITED, která jí platně postoupila na žalobkyni.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 127 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle citovaného ustanovení a.t. postupoval soud proto, že žalobkyně opakovaně zahajuje řízení u zdejšího soudu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně téměř identických věcech (k tomu srov. např. návrh v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 30 C 52/2022, 14 C 84/2022 nebo 14 C 75/2022).

11. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.