OSUL 74 C 185/2025-175

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Miroslavem Rottnerem, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 28 544,21 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 473,10 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 713,68 Kč, a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 22 473,10 Kč od 22. 4. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 6 071,11 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 385,81 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 26 788,21 Kč od 22. 4. 2025 do zaplacení, a úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 071,11 Kč od 22. 4. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 554,58 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 22. 4. 2025, a doplněnou podáními ze dne 12. 11. 2025, 28. 11. 2025 a 10. 12. 2025, domáhala proti žalovanému zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu nesplacení dlužných částek poskytnutých žalovanému na základě smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota ze dne 9. 10. 2023 se sjednaným úvěrovým rámcem 26 990 Kč uzavřené prostřednictvím webového rozhraní žalobkyně. Žalovanému se v něm zobrazil návrh smlouvy, vyplněný dle jím zadaných požadavků, s ním vyjádřil souhlas, na základě čehož mu byla zaslána potvrzovací SMS s kódem Anonymizováno na telefonní číslo tel. číslo, které žalovaný uvedl při uzavírání smlouvy, a tímto kódem byla smlouva podepsána. Veškerá jednání, která provázela uzavírání smlouvy, jsou evidována v elektronickém systému žalobkyně prostřednictvím záznamů opatřených elektronickým časovým razítkem, čímž je zajištěna jejich ochrana proti případné další manipulaci.

2. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 26,28 % ročně a smluvních poplatků splácet řádně a včas v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle smlouvy sjednána vždy na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání úvěru, pokud nebylo v uzavřené smlouvě uzavřeno jinak. Žalovaný měsíční splátky řádně a včas nehradil, žalobkyně proto přistoupila v souladu s uzavřenou smlouvou ke dni 20. 1. 2025 k zesplatnění celého úvěru a vyzvala jej k úhradě celé dlužné částky. Do této doby žalovaná poskytla žalovanému celkem 79 311 Kč (z tohoto dne 17. 10. 2023 částku 26 990 Kč na úhradu zboží zakoupeného u společnosti právnická osoba., IČO IČO a zbytek v rámci průběžného čerpání převodem na účet) a žalovaný jí uhradil 56 837,90 Kč. Po zesplatnění úvěru již žalovaný ani přes opakované výzvy neuhradil žalobkyni nic. Žalobkyně tak evidovala za žalovaným ke dni podání žaloby pohledávku ve výši 28 544,21 Kč skládající se z neuhrazené jistiny ve výši 26 788,21 Kč, poplatků ve výši 156 Kč (4x za poplatek za vedení úvěrového účtu ve výši 39 Kč splatný ve dnech 20. 10. 2024, 20. 11. 2024, 20. 12. 2024 a 20. 1. 2025), nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč (po 300 Kč za měsíc vymáhání) a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč, společně s kapitalizovaným (smluvním) úrokem ve výši 4 385,81 Kč (počítaným ode dne zesplatnění úvěru do dne 21. 4. 2025) a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 713,68 Kč (počítaným od 15. dne po zesplatnění úvěru do dne 21. 4. 2025). Dále žalobkyně požadovala v rámci příslušenství žalobou uplatněné pohledávky také zaplacení smluvního úroku ve snížené výši 12,75 % ročně z dosud neuhrazené jistiny (26 788,21 Kč) a zákonného úroku z prodlení ve stejné výši z žalobou nárokované částky (28 544,21 Kč) vždy od 22. 4. 2025 do zaplacení.

3. V rámci své žalobní argumentace žalobkyně na podporu oprávněnosti svého nároku uvedla, že před uzavřením smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota ze dne 9. 10. 2023 získávala informace o schopnosti žalovaného úvěr splácet v souladu s interní „Metodikou posouzení úvěruschopnosti klienta“, dále zjišťovala, zda má žalovaný v době žádosti o poskytování úvěru závazky u jiných institucionálních věřitelů, a to i za pomocí lustrací v registru SOLUS, Nebankovním registru klientských informací a Centrální evidenci exekucí. Takový způsob prověření úvěruschopnosti byl v daném případě podle její názoru dostatečný a žalobkyně jím splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, což dle jejího přesvědčení plyne i z pasáží rozsudků Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 6. 2025, č. j. 79 ICm 1788/2024, 106 VSPH 186/2025-88, a Krajského soudu v Hradci Králové 25. 6. 2025, č. j. 27 Co 141/2025-71, které na podporu této své argumentace citovala.

4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný.

5. První jednání ve věci soud nařídil na den 5. 12. 2025. Žalovaný, ač byl k tomuto jednání řádně předvolán dne 18. 11. 2025, se k němu nedostavil. Druhé jednání ve věci soud nařídil na den 4. 2. 2026. Žalobkyně se z tohoto jednání omluvila podáním ze dne 2. 2. 2026, žalovaný, ač i k tomuto jednání byl řádně předvolán dne 22. 12. 2025, se znovu bez omluvy nedostavil. Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc dne 5. 12. 2025 projednal v nepřítomnosti žalovaného a dne 4. 2. 2026 pokračoval v projednání věci a ve věci rozhodl bez přítomnosti účastníků.

6. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

7. Výpis z obchodního rejstříku žalobkyně: Dle tohoto výpisu je žalobkyně akciovou společností s předměty podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, a poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru

8. Znalecký posudek č. č. účtu ze dne datum (č.l. 50-129): Tento znalecký posudek z oboru kybernetika vypracovala právnická osoba V něm mimo jiné vyslovila závěr, že – poté, co ověřila způsob uchování klientských dat a dat o službách v informačních systémech žalobkyně, přičemž zjistila, že jsou uchovávána na platformě, která zároveň zajišťuje jejich opatření kvalifikovanými časovými razítky a pomocí těchto časových razítek tak lze ověřit, že jednotlivé záznamy byly vytvořeny před daným časovým okamžikem – data o zřizování a čerpání služeb žalobkyně ze strany klientů jsou v evidována v jejích informačních systémech důvěryhodným způsobem.

9. Sdělení Anonymizováno ze dne 25. 11. 2025 (č.l. 45), sdělení Anonymizováno ze dne 25. 11. 2025 (č.l. 47) a sdělení právnická osoba ze dne 26. 11. 2025 (č.l. 139): Z těchto sdělení vyplývá, že žalovaný byl v říjnu 2023 majitelem telefonního čísla hodnota a byl ve vztahu k tomuto číslu evidován jako uživatel služeb elektronických komunikací u společnosti Anonymizováno Anonymizováno

10. Výpis z interní databáze žalobkyně – záznam z auditního logu (č.l. 28) a výpis z interní databáze žalobkyně – dohledání informací o činnosti klienta (č.l. 33). Dle těchto výpisů se žalovaný prostřednictvím prostředků komunikace na dálku připojil do informačního sytému žalobkyně dne datum v čase okolo 8:59 hod., v čase okolo 9:02 hod. byla ověřena jeho totožnost prostřednictvím bankovní identity, a v čase Anonymizováno hod. mu byla na telefonní číslo tel. číslozaslána SMS s kódem Anonymizováno.

11. Smlouva o úvěru – šikovný účet revolvingový úvěr č. hodnota ze dne datum včetně přílohy: Z této listiny nazvané „Anonymizováno - revolvingový úvěr č.: hodnota“, v níž je žalobkyně označovaná jako „Společnost“ nebo „my“ a žalovaný jako „klient“, plyne, že žalovaný projevil zájem o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 26 990 Kč ze strany žalobkyně, a to za následujících podmínek. Peněžní prostředky, za jejichž poskytnutí zaplatí žalovaný úrok 18,29 % ročně, budou především určeny na nákup zboží – Apple iPhone 14 Pro, 128GB Space Black, a proto budou přímo převedeny ve prospěch osoby uvedené zboží prodávající, kterou je právnická osoba, IČO: IČO, adresa, adresa, e-mail: e-mail. Žalovaný bude takto poskytnuté peněžní prostředky včetně úroku splácet prostřednictvím 11 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 699 Kč spatných vždy k 20. dni v měsíci, přičemž první splátka je splatná dne 20. 11. 2023. Žalobkyně také umožní žalovanému opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše 26 990 Kč za jakýmkoliv účelem s tím, že v takovém případě za jejich poskytnutí žalovaný zaplatí úrok 26,28 % ročně a takto poskytnuté prostředky opět bude včetně úroku splácet opět prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek se stejnou splatností, a to ve výši 4 % z aktuálně dlužné částky, nejméně však 400 Kč. Žalobkyně bude žalovanému zároveň poskytovat platební služby v podobě transakcí souvisejících s čerpáním a splácením poskytovaných peněžních prostředků, a to prostřednictvím účtu „Anonymizováno jméno FO“, za jehož vedení bude žalovaný platit měsíční poplatek 49 Kč. V případě, že by žalovaný opozdil se zaplacením splátky, je mu žalobkyně oprávněna účtovat náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč měsíčně, smluvní pokutu ve výši 500 Kč nebo ve výši dlužné splátky, pokud bude tato nižší než 500 Kč. V případě, že by žalovaný nezaplatil žalobkyni dvě splátky nebo nezaplatil jednu splátku déle než tři měsíce, je žalobkyně oprávněna požadovat vrácení celé aktuálně dlužné částky a žalovaný je v takovém případě povinen i nadále platit sjednaný úrok až do chvíle, kdy celou dlužnou částku vrátí. V případě, že dojde mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření příslušné smlouvy za výše uvedených podmínek, budou její součástí také úvěrové podmínky žalobkyně s kódem Anonymizováno. V místech vyhrazených pro podpis klienta (str. 2 a str. 5) obsahuje listina číselný kód Anonymizováno a obsahuje též jméno a podpis osoby zastupující žalobkyni (str. 5). Ke své osobě žalovaný v této listině uvedl, že je svobodný, nemá žádné děti, ke kterým by měl vyživovací povinnost, dosáhl základního vzdělání, bydlí u rodičů, jeho čistý měsíční příjem činí 30 000 Kč a jeho zdrojem je zaměstnání u zaměstnavatele právnická osoba, sídlem adresa, IČO IČO, příjem ostatních členů domácnosti činí 20 000 Kč. Jeho výdaje na bydlení dosahují částky 3 000 Kč, ostatní výdaje 5 000 Kč a na splátky úvěrů dosud vynakládá 2 000 Kč.

12. Úvěrové podmínky společnosti právnická osoba platné od 1. 6. 2023: Tyto podmínky označené kódem Anonymizováno obsahují mimo jiné následující ustanovení. Smlouva o úvěru se stává platnou a účinnou ve chvíli, kdy ji podepíšete. Následně vám zřídíme úvěrový účet, na kterém budeme evidovat vaše závazky a pohledávky (čl. 2).

13. Karta klienta: Z této listiny je patrné, že při hodnocení bonity žalovaného vycházela z údajů o žalovaném popsaných v bodě 11 výše (stav: svobodný, druh bydlení: u rodičů, počet dětí: 0, zdroj příjmu: zaměstnanec, výše příjmu 30 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti: 20 000 Kč, měsíční výdaje: 10 000 Kč) a učinila dne 9. 10. 2023 v době přibližně od 9:00 hod. do 9:11 hod. do následujících databází (registrů) ohledně žalovaného tyto dotazy: interní databáze produktu „Anonymizováno“ (existence dluhů u tohoto produktu), SOLUS a Nebankovní registr klientských informací (existence dluhů a dalších finančních závazků), Ministerstvo vnitra (ověření platnosti předloženého občanského průkazu), Centrální evidence exekucí (ověření minulých i aktuálních exekučních řízení).

14. Ověření bonity MLS: V této listině je popsáno, jak žalobkyně prováděla kontrolu bonity (potenciálních) klientů s cílem stanovit částku nazvanou „maximální limit splátky“ (MLS), která by měla klientovi zbýt po odečtení všech mandatorních výdajů a do její výše by tak mělo být možno podle žalobkyně maximálně zatížit klienta splátkou úvěru. V případě žalovaného provedla žalobkyně dva výpočty MLS klienta a MLS domácnosti. Při prvním výpočtu získala hodnotu „Zbývající MLS klienta“ 23 291 Kč (příjem klienta z žádosti: 30 000 Kč, životní minima dospělých členů domácnosti: - 4 470 Kč, splátky jiným společnostem z NRKI mimo HC: - 1 059 Kč, splátky v HC: 0, buffer MLSu žadatele: - 100 Kč, výše splátky schváleného úvěru: - 1 080 Kč). Při druhém výpočtu získala hodnotu „Zbývající MLS domácnosti“ 32 410 Kč (příjem klienta z žádosti: 30 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti: 20 000 Kč, měsíční výdaje na úvěry z žádosti: - 2 000 Kč, normativní náklady na bydlení: - 6 000 Kč, životní minimum členů domácnosti: - 8 510 Kč, výše splátky schváleného úvěru: - 1 080 Kč). Oba výpočty žalobkyně následně porovnala a dále vycházela z hodnoty nižší (z nižší maximální hodnoty splátky, jíž by bylo dle jí provedených výpočtů možno žalovaného zatížit.)

15. Úvěrová zpráva: Z této listiny plyne, že žalovaný ke dni 31. 8. 2023 splácel spotřební úvěr v celkové výši 23 080 Kč, a to prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 059 Kč, ze kterého mu k tomuto datu zbývalo splatit 14 826 Kč.

16. Výpis čerpání, splátek a úhrad: Na této listině v záhlaví označené údaji „Číslo smlouvy Anonymizováno“, „Typ úvěru RU, „Výše úvěru 26990.00 Kč“, „Datum podpisu 09.10.2023“ a taktéž jménem, příjmením a bydlištěm žalovaného, jsou zachyceny transakce za období od 17. 10. 2023 do 21. 4. 2025 související se čerpáním peněžních prostředků žalovaným, které mu poskytovala žalobkyně. Z těchto transakcí je patrné, že dne 17. 10. 2023 byla žalovanému poskytnuta částka 26 990 Kč (a to dle u ní připojené poznámky pro „nákup zboží na splátky - Anonymizováno“) a dále v období od 27. 4. 2024 do 20. 9. 2024 poskytnuty v celkem 171 případech peněžní prostředky v různé výši, a to v celkové částce 52 321 Kč [dle u nich připojených poznámek ve 119 případech na účet č. účtu (celkem 29 323 Kč) a v 52 případech na účet č. účtu (celkem 22 998 Kč)]. Celková částka poskytnutá žalovanému tak činila 79 311 Kč. Žalovaný oproti tomu prostřednictvím 24 plateb realizovaných od 8. 11. 2023 do 21. 9. 2024 uhradil celkem 56 837,90 Kč. Dle výpočtů žalobkyně zaznamenaných na této listině pak ke dni 21. 4. 2025 činil dluh žalovaného vůči ní 33 643,70 Kč (z toho jistina 26 788,21 Kč, sjednaný úrok 4 385,81 Kč, poplatky za vedení účtu 156 Kč, náklady na vymáhání 600 Kč, smluvní pokuta 1 000 Kč, úrok z prodlení 713,68 Kč).

17. Výpis z interní databáze žalobkyně – výpis z úvěrového účtu (č.l. 135): Dle tohoto výpisu označeného „Zjednodušený výpis z účtu ke smlouvě číslo hodnota za období od 01.04.2024 do 30.04.2024“ žalovaný uhradil žalobkyni ke dni 25. 4. 2024 celkem 11 splátek, k úhradě mu zbývalo pět splátek a ke dni 20. 5. 2024 měl žalobkyni zaplatit splátku ve výši 3 099 Kč.

18. Opis výpisu proplacení smlouvy (č.l. 136-137): Z tohoto výpisu nazvaného „OPIS VÝPISU PROPLACENÍ SMLOUVY Anonymizováno Jméno žalovaného“ vyplývají stejné informace o čerpání peněžních prostředků žalovaným jako z transakční historie zachycené ve výpisu čerpání, splátek a úhrad (viz bod 16 výše). Nad rámec tohoto z něj plyne, že dne 17. 10. 2023 byla částka 26 990 Kč vyplacena na účet č. účtu „- Anonymizováno.

19. Sdělení společnosti právnická osoba (č.l. 166): Tímto sdělení zmíněná společnost potvrzovala, že žalovanému prostřednictvím „přepravní společnosti DPD“ (číslo zásilky 13915068714921) doručila „předmětný přístroj“ Apple iPhone 14 Pro, 128 GB Space Black, výr. č. hodnota).

20. Výpis informací ohledně čísla účtu: č. účtu (č. l. 163): Obsahem této listiny ze dne 4. 12. 2025 je sdělení právnická osoba., že žalovaný byl od 1. 10. 2023 do 31. 7. 2024 majitelem uvedeného účtu.

21. Sdělení právnická osoba. ze dne 4. 12. 2025 (č.l. 146): Dle toho sdělení byl žalovaný majitelem běžného účtu č. účtu založeného dne 7. 7. 2024. Výpis z účtu č. č. účtu za období od 17. 8. 2024 do 30. 9. 2024 (č.l. 147-152): Z tohoto výpisu je patrné, že na něj byly ode dne 17. 8. 2024 do dne 21. 9. 2024 celkem 52krát připsány peněžní prostředky z účtu č. účtu s připojeným popisem „DI: právnická osoba právnická osoba.“, a to vždy pod VS var. symbol.

22. Výzva ke splacení celého úvěru ze dne 20. 1. 2025 včetně podacího archu: Touto výzvou značky Anonymizováno, odeslanou žalovanému prostřednictvím právnická osoba dne 21. 1. 2025, žalobkyně v důsledku jeho prodlení s úhradou závazků vyplývajících „z úvěru číslo hodnota“ vyzvala žalovaného „ke splacení celého úvěru čerpaného na základě této smlouvy“, přičemž po něm požadovala, aby jí obratem, nejpozději však do 14 dní od sepsání této výzvy, zaplatil dlužnou částku ve výši 31 223,23 Kč. Předžalobní výzva k plnění ze dne 6. 2. 2025 včetně podacího archu: Touto výzvou, odeslanou žalovanému prostřednictvím právnická osoba dne 7. 2. 2025, právní zástupce žalobkyně vyzval opět vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru, k jejíž úhradě byl vyzván již předchozí výzvou ze dne 20. 1. 2025, nejpozději do sedmi dnů od odeslání této v pořadí druhé výzvy. Dlužná částka v ní byla vyčíslena na 31 575,04 Kč.

23. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci.

24. Žalovaný se dne 9. 10. 2023 okolo 8:58 hod. obrátil na žalobkyni, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování spotřebitelského úvěru, s žádostí o poskytnutí peněžních prostředků. ve výši 26 990 Kč, a to za účelem koupě mobilního telefonu Apple iPhone 14 Pro, 128 GB Space Black od společnosti právnická osoba, IČO: IČO. Ve své žádosti žalobkyni sdělil, že je zaměstnaný u společnosti právnická osoba, IČO IČO, jeho čistý příjem činí 30 000 Kč měsíčně, je svobodný, své bytové potřeby uspokojuje prostřednictvím bydlení u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost, jeho výdaje na bydlení dosahují částky 3 000 Kč, ostatní výdaje 5 000 Kč, na splátky úvěrů dosud vynakládá 2 000 Kč a příjmy ostatních členů domácnosti dosahují částky 20 000 Kč. Žalobkyně téhož dne v čase okolo 9:02 hod. ověřila totožnost žalovaného a v době přibližně od 9:00 hod. do 9:11 hod. provedla hodnocení jeho bonity s cílem stanovit maximální výši splátek, jejichž prostřednictvím by mohl žalovaný v případně, že žalobkyně vyhoví jeho žádosti a poskytne mu peněžní prostředky, tyto peněžní prostředky za sjednaných podmínek vracet. Toto hodnocení provedla jak pro samotného žalovaného, tak pro „domácnost“ žalovaného, přičemž dále vycházela jen z toho hodnocení, z kterého vyplývala nižší hodnota maximální výše splátek. Při tomto hodnocení žalobkyně zohlednila žalovaným deklarovaný příjem 30 000 Kč měsíčně, životní minimum dospělé osoby ve výši 4 470 Kč a zjištěné splátky dosud poskytnutých úvěrů ve výši 1 059 Kč a 1 080 Kč. Zároveň žalobkyně provedla lustraci žalovaného ve své interní databázi produktu „Anonymizováno“, v registru SOLUS, Nebankovním registru klientských informací, Centrální evidenci exekucí a ověřila platnost jeho občanského průkazu v databázi Ministerstva vnitra. Na základě takto provedeného posouzení bonity žalovaného žalobkyně jeho žádost schválila a dne 9. 10. 2023 v 9:12 hod. zaslala žalovanému na telefonní číslo tel. číslov jeho vlastnictví SMS s kódem Anonymizováno, kterým žalovaný listinu nazvanou „Anonymizováno - revolvingový úvěr č.: hodnota“ s datem vyhotovení 9. 10. 2023 podepsal. Tato listina byla taktéž podepsána žalobkyní.

25. V souladu s ujednáními v této listině, kterou žalobkyně nadále evidovala jako smlouvu o úvěru č. hodnota ze 9. 10. 2023, mu zřídila a vedla účet, za jehož vedení měl žalovaný platit 49 Kč měsíčně, poskytla žalovanému částku 26 990 Kč, kterou dne 17. 10. 2023 přímo převedla na účet společnosti právnická osoba, a ta oproti ní dodala žalovanému mobilní telefon Apple iPhone 1 Pro, 128 GB jméno FO, a dále žalobkyně umožnila žalovanému opakovaně čerpat peněžní prostředky až do výše 26 990 Kč, to vše za podmínek obsažených ve smlouvě o úvěru č. hodnota a úvěrových podmínkách žalobkyně s kódem Anonymizováno platných od 1. 6. 2023. Žalovaný měl dle těchto ujednání peněžní prostředky poskytnuté společnosti právnická osoba včetně úroku za jejich poskytnutí ve výši 18,29 % ročně splácet žalobkyni počínaje dnem 20. 11. 2023 prostřednictvím 11 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 699 Kč spatných vždy k 20. dni v měsíci. V případě dalšího čerpání peněžních prostředků až do disponibilní výše 26 990 Kč pak měl tyto prostředky včetně úroku za jich poskytnutí, který měl takovém případě činit 26,28 % ročně, opět žalobkyni splácet prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek se stejnou splatností, a to ve výši 4 % z aktuálně dlužné částky, nejméně však 400 Kč. Žalovaný rovněž souhlasil s tím, že v případě, že nebude v splácet poskytnuté peněžní prostředky ujednaným způsobem, má žalobkyně právo požadovat po něm náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč měsíčně, smluvní pokutu ve výši 500 Kč nebo ve výši dlužné splátky, pokud bude tato nižší než 500 Kč a v případě, že by nezaplatil dvě splátky nebo nezaplatil jednu splátku po dobu delší než tři měsíce, vznikne žalobkyni právo požadovat po něm ihned vrácení celé aktuálně dlužné částky s tím, že i v takovém případě bude i nadále platit úrok za poskytnutí peněžních prostředků, a to dokud nevrátí celou dlužnou částku.

26. Žalovaný peněžní prostředky, které mu žalobkyně poskytla, nevyužil pouze pro zaplacení 26 990 Kč za pořízení mobilního telefonu Apple iPhone 1 Pro, 128 GB Space Black, ale i následně (od 27. 4. 2024 do 20. 9. 2024) opakovaně využíval možnost je čerpat až do stanoveného limitu, a to převodem na svůj účet č. účtu vedený u právnická osoba. (celkem 52 321 Kč) a č. účtu vedený u právnická osoba. (celkem 22 998 Kč). Za období od 17. 10. 2023 do 20. 9. 2029 takto žalobkyně poskytla žalovanému celkem 79 311 Kč. Žalovaný naproti tomu v době od 8. 11. 2023 do 21. 9. 2024 uhradil žalobkyni celkem 56 837,90 Kč, ale poté však již dohodnutým způsobem poskytnuté prostředky nesplácel. Žalobkyně proto v souladu se vzájemnými ujednáními vyžila své právo a vyzvala jej výzvou ze dne 20. 1. 2025 odeslanou mu dne následujícího k úhradě celého dluhu, který za ním z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota evidovala a který vyčíslila na částku 31 223,23 Kč, a to do 3. 2. 2025. K úhradě tohoto dluhu, vyčísleného tentokrát na částku 31 575,04 Kč, byl žalovaný znovu vyzván prostřednictvím zástupce žalobkyně předžalobní výzva ze dne 6. 2. 2025, která mu byla odeslána dne poté. Ani přes tyto opakované výzvy však žalovaný na svůj dluh již nic nezaplatil. Ke dni 21. 4. 2025 žalobkyně jeho dluh vyčíslila na částku 33 643,70 Kč (z toho jistina 26 788,21 Kč, sjednaný úrok 4 385,81 Kč, poplatky za vedení účtu 156 Kč, náklady na vymáhání 600 Kč, smluvní pokuta 1 000 Kč, úrok z prodlení 713,68 Kč).

27. Žaloba je důvodná zčásti.

28. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

29. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

30. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

31. Smlouvu o úvěru č. hodnota ze dne 9. 10. 2023 soud na základě jejího obsahu posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle § 2395 a násl. o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný uzavřela v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), a Anonymizováno v postavení podnikatele poskytujícího spotřebitelský úvěr [§ 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru].

32. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 platilo, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

33. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

34. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice 2008/48“) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

35. Podle čl. 23 směrnice 2008/48 členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

36. Soudní dvůr již v rozsudku ze 18. 12. 2014, CA Consumer Finance SA proti Ingrid Bakkaus a další, C-449/13, bod 32 uzavřel, že „ustanovení směrnice 2008/48 musí být vykládána v tom smyslu, že: zaprvé brání vnitrostátní právní úpravě, podle které břemeno důkazu o nesplnění povinností stanovených v článcích 5 a 8 směrnice 2008/48 nese spotřebitel, a zadruhé brání tomu, aby byl soud na základě standardní doložky nucen na spotřebitele pohlížet tak, že uznal úplné a řádné splnění předsmluvních povinností poskytovatele úvěru, neboť tato doložka vede k obrácení důkazního břemene v otázce splnění uvedených povinností, čímž může být narušena účinnost práv přiznaných směrnicí 2008/48“, a dále v bodech 36 a 37 tohoto rozsudku uvedl: „směrnice 2008/48 neobsahuje taxativní výčet informací, s jejichž pomocí má poskytovatel úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a neupřesňuje ani, zda tyto informace mají být kontrolovány, a pokud ano, jakým způsobem. V souladu se svým zněním naopak čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48 ve spojení s bodem 26 jejího odůvodnění přiznává poskytovateli úvěru prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele, či nikoli, a zda je má ověřit pomocí jiných údajů. Z toho vyplývá, že poskytovatel úvěru musí zaprvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“

37. V rozsudku ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance s.r.o. proti GK, C-679/18, bod 46 Soudní dvůr dospěl k závěru, že „články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“

38. Z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu vyplývá jednoznačný závěr, že nerespektování požadavků vyplývajících z čl. 8 odst. 1 směrnice 2008/48 (a tedy i z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) poskytovatelem úvěru má s ohledem na nutnost eurokonformního výkladu (srov. rozsudky Evropského soudního dvora ze dne 10. 5. 1984, Sabine von Colson a Elisabeth Kamann proti Land Nordrhein-Westfalen, C-14/83 a ze dne 13. 11. 1990, Marleasing proti Comercial Internacional de Alimentación, C-106/89) vnitrostátní právní úpravy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve vazbě na čl. 23 směrnice 2008/48) za následek neplatnost úvěrové smlouvy uzavřené bez řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti. Poskytovatel úvěru má tedy jednoznačnou zákonnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost poskytovaný úvěr splatit, kterou v žádném případě nemůže přenášet na spotřebitele, neboť součástí jeho odborné péče (s níž je podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vykonávat veškerou svou činnost) je právě i přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele [tedy jeho schopnosti poskytovaný úvěr splácet, jak vyplývá z § 3 odst. 1 písm. c) zákona o spotřebitelském úvěru]. Předpokládána je přitom taková obezřetnost úvěrujícího, že se nespoléhá toliko na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem o úvěr, ale sám tyto údaje musí adekvátně prověřit (například potvrzením o příjmu vystaveným zaměstnavatelem, telefonickým ověřením u zaměstnavatele či výpisem z bankovního účtu, kam byla příslušná částka připsána, prověřením spotřebitele v rámci dostupných registrů, jakými jsou evidence dlužníků, insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, porovnáním tvrzených údajů s pravidelně publikovanými informacemi podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu atd.) [srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, a usnesení ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018, ze dne 1. 7. 2020, sp. zn. 20 Cdo 1522/2020, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a usnesení ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 3/20]. K tomu soud dodává, že v oblasti práva veřejného dospěl k totožným závěrům ve své judikatuře i Nejvyšší správní soud (srov. rozsudky ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, ze dne 31. 1. 2024, č. j. 6 As 8/2023-57).

39. S ohledem na výše uvedené je evidentní, že soud v obdobných typech řízení, jako je toto, je povinen ex officio zkoumat, zda poskytovatel úvěru dostál své povinnosti prověřit adekvátně úvěruschopnost spotřebitele a poskytovatel úvěru musí – pod hrozbou sankce prohlášení uzavřené smlouvy za neplatnou – v řízení před soudem splnění této své povinnosti prokázat.

40. Soud má v posuzovaném případě za to, že žalobkyně této povinnosti nedostála, ačkoliv na posuzování úvěruschopnosti žalovaného zcela nerezignovala. V řízení totiž vyšlo najevo, že žalobkyně prověřovala žalovaného prostřednictvím Centrální evidence exekucí, registru SOLUS, Nebankovního registru klientských informací i prostřednictvím své interní databáze. Žalobkyně taktéž při posuzování výdajové stránky žalovaného nespoléhala zcela na jeho tvrzení, aniž by si je alespoň z části verifikovala. Zohlednila, že již splácí poskytnuté úvěry ve výši 1 059 Kč a 1 080 Kč, tedy ověřila jeho tvrzení, že na splátky úvěrů vynakládá přibližně 2 000 Kč. Dále však při tomto posuzování vycházela, co se týče předpokládaných výdajů, poněkud nelogicky z tohoto, že další výdaje žalované dosahují pouze částky 4 470 Kč odpovídající životnímu minimu jedné dospělé osoby, ačkoliv sám žalovaný uváděl, že jeho výdaje dosahují částky téměř dvojnásobné (3 000 Kč výdaje na bydlení, 5 000 Kč ostatní výdaje), aniž by nějakým logickým způsobem osvětlila, proč k takové ničím nepodložené redukci zohledňovaných výdajů přistoupila. Žalovaný sice uvedl, že bydlí u rodičů, to však ale a priori neznamená, že se nijak nepodílel na úhradě nákladů spojených s tímto bydlením [nájemné, služby s bydlením související (energie, teplo, voda) atd.]

41. Při posuzování příjmové stránky žalovaného se pak žalobkyně zcela spolehla na tvrzení žalovaného, že výše jeho příjmů dosahuje 30 000 Kč čistého měsíčně. Vůbec se tak nezabývala tím, nakolik je reálné, aby žalovaný, kterému bylo v době, kdy jeho úvěruschopnost posuzovala, 19 let a sám uvedl, že má pouze základní vzdělání a jeho příjem má původ v zaměstnaneckém poměru, měl skutečně měsíční příjem pravidelně v této výši. [Je všeobecně známou skutečností, že průměrná hrubá mzda za rok 2022 dosahovala v celorepublikovém průměru 40 353 Kč, tj. 32 181 Kč čistého měsíčně, tedy zhruba tolik, kolik tvrdil žalovaný, že je jeho příjem ze zaměstnání. Je přitom notorietou, že v Ústeckém kraji (bydliště žalovaného i sídlo jeho zaměstnavatele) průměrné mzdy dlouhodobě úrovně celorepublikového průměru nedosahují. Stejně tak je notorietou, že příjmu odpovídajícímu průměrné mzdě nedosáhnou zhruba dvě třetiny zaměstnanců.]

42. Ověření pravdivosti tvrzení žalovaného ohledně výše jeho příjmů, by přitom nebylo nikterak složité. Postačilo by si kupříkladu vyžádat od žalovaného alespoň výplatní pásky za několik posledních měsíců, či výpisy z účtů, jimiž by mohl věrohodnost svého tvrzení doložit. Nic takového však žalobkyně neučinila.

43. Ačkoliv se v této věci jedná o úvěr v relativně nižší výši (omezený maximální částkou 26 990 Kč), podle přesvědčení soudu nelze ani tak přehlížet významné nedostatky v procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného popsané v předchozích bodech, jež poskytnutí úvěru předcházely. Nelze tedy než učinit dílčí závěr, že žalobkyně v žádném případě nesplnila povinnost adekvátně prověřit schopnost žalovaného splácet úvěr, který mu byl poskytován na základě smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 9. 10. 2023.

44. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

45. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

46. Jak již bylo uvedeno výše, důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru (v daném případě žalobkyně) postupovat s odbornou péči a náležitě prověřit schopnost spotřebitele (v daném případě žalovaného) splatit poskytovaný úvěr, jak to vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je neplatnost úvěrové smlouvy (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 580 odst. 1 o. z.), k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Soud proto uzavírá, že smlouvu o úvěru č. hodnota ze dne 9. 10. 2023 shledal z důvodu porušení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 odst. 1 a § 580 o. z. neplatnou.

47. Žalobkyni tudíž nemohl vzniknout nárok na zaplacení žalobou požadovaných poplatků ve výši 156 Kč za vedení účtu, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč, tj. částky 1 756 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 385,81 Kč ani smluvního úroku ve snížené výši 12,75 % ročně, neboť byl-li tyto sjednány ve smlouvě, kterou soud shledal neplatnou, nemohou být ani těmito jejími ujednáními účastníci vázáni.

48. Uplatňuje-li žalobce nárok na plnění z neplatné smlouvy, je třeba tento nárok posoudit podle pravidel, jimiž se řídí vypořádání bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99).

49. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2)

50. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

51. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (tato byla od počátku neplatná), avšak bylo prokázáno, že žalovaný od žalobkyně obdržel celkem 79 311 Kč, posoudil soud žalobou uplatněný nárok podle § 2991 o. z. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši odpovídající maximálně žalobou nárokované částce 28 544,21 Kč, neboť soud v této věci nemůže překročit návrh žalobkyně a přisoudit více, než čeho se domáhá (§ 153 odst. 2 o. s. ř.).

52. Na vypořádání vztahů účastníků řízení se vzhledem k výše uvedenému aplikují pravidla týkající se bezdůvodného obohacení. Žalovanému byla žalobkyní poskytnuta částka 79 311 Kč, oproti které žalovaný dosud žalobkyni vrátil 56 837,90 Kč. Ve výši odpovídající rozdílu těchto částek (22 473,10 Kč) se tak žalovaný na úkor žalobkyně ve smyslu § 2991 a § 2993 o. z. bezdůvodně obohatil a tuto částku je proto povinen žalobkyni vydat, což dosud neučinil.

53. Bezdůvodné obohacení je splatné vždy na výzvu věřitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 33 Odo 871/2005, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2019, sp. zn. 29 Cdo 577/2019 a ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 28 Cdo 903/2021) a dlužník je po takové výzvě povinen svůj dluh splnit bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalovaný byl žalobkyní poprvé vyzván k úhradě dluhu do 3. 2. 2025, avšak dosud neuhradil ničeho. Ode dne následujícího (4. 2. 2025) se tedy žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení ocitl v prodlení a od tohoto dne náleží žalobkyni v souladu s § 1970 o. z. zákonný úrok z prodlení určený podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož výše k prvnímu dni prodlení činí 12 % ročně.

54. Soud proto žalovanému uložil výrokem I tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 473,10 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky za období od 4. 2. 2025 od 21. 4. 2025 (kapitalizovaným částkou 713,68 Kč) a dále za období od 22. 4. 2025 do zaplacení.

55. Výrokem II pak soud s ohledem na výše uvedené zamítl žalobu co do částky 6 071,11 Kč [odpovídající rozdílu částky 28 544,21 Kč (skládající se z – dle žalobních tvrzení – dlužné jistiny 26 788,21 Kč a částky 1 756 Kč /viz bod výše 47/), jejíhož zaplacení se žalobkyně podanou žalobou domáhala, a částky 22 473,10 Kč, v které soud žalobě vyhověl], kapitalizovaného (smluvního) úroku ve výši 4 385,81 Kč, (sníženého smluvního) úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 26 788,21 Kč od 22. 4. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 6 071,11 Kč od 22. 4. 2025 do zaplacení.

56. O náhradě nákladů řízení (výrok III) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla řízení byla převážně (z 57 %) úspěšná (rozdíl úspěchu v řízení žalobkyně v rozsahu 78,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 21,5 %, neboť žalobkyně měla úspěch v částce 22 473,10 Kč, v níž bylo žalobě vyhověno, žalovaný měl naopak procesní úspěch v částce 6 071,11 Kč, v níž došlo k částečnému zamítnutí žaloby), jejich náhradu ve výši 3 554,58 Kč. Tato částka představuje 57 % z celkové částky 6 236,10 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku 1 142 Kč, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená z tarifní hodnoty ve výši 28 544,21 Kč podle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů k těmto úkonům po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč a podaná žaloba tak má parametry tzv. formulářové žaloby ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, což zjevně vyplývá z komparace s mnohými jinými, ke zdejšímu soudu toutéž žalobkyní podanými obdobnými návrhy, a podle § 14b odst. 4, § 7, § 8, § 11 odst. 1 a. t. sestávající z částky 2 780 Kč za jeden další úkon právní služby (účast na jednání dne 5. 12. 2025) včetně jedné paušální náhrady hotových výdajů k tomuto úkonu po 450 Kč podle § 14b odst. 6 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 210 Kč ve výši 884,10 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

57. Lhůtu ke splnění tímto rozsudkem uložených povinností soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určil třídenní, neboť pro stanovení jiné lhůty neshledal důvod. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu nebo prostřednictvím exekuce.