OSUL 75 C 71/2026-50

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 24 530,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 3 282,21 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 203,93 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 282,21 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 14,29 % ročně z částky 3 282,21 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky 21 248,58 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 524,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 078,61 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 21 248,58 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 19,8 % ročně z částky 21 248,58 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum ve znění jejího doplnění ze dne datum domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 24 530,79 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 524,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 078,61 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 21 248,58 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 19,8 % ročně z částky 21 248,58 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 203,93 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 282,21 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 14,29 % ročně z částky 3 282,21 Kč od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně právnická osoba. (dále jen „banka“), uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě mohl žalovaný čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty. Součástí smluvního ujednání měly být rovněž obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních a charge karet, všeobecné obchodní podmínky a sazebník banky. Žalovaný se měl zavázat hradit úrok z úvěru ve výši 19,80 % ročně, sjednané poplatky a měsíční minimální úhrady podle výpisu z kartového účtu. Žalovaný své platební povinnosti řádně neplnil, pročež jej banka vyzvala k úhradě dlužné částky a následně smlouvu vypověděla. Celý zůstatek úvěru tak měl být splatný dne datum. Pohledávka byla poté vedena na evidenčním účtu nepovolených debetních zůstatků a nadále úročena smluvním úrokem ve výši 19,80 % ročně i zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, účinné od datum. Banka dále uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši 50 000 Kč vedený na úvěrovém účtu č. č. účtu. Žalovaný se zavázal splácet úvěr ve 43 měsíčních splátkách po 957 Kč, vždy ke 20. dni kalendářního měsíce, počínaje dnem datum. Sjednán byl úrok z úvěru ve výši 14,29 % ročně, dále poplatky podle smlouvy a sazebníku, přičemž banka byla oprávněna vyúčtované úroky připisovat k jistině. Žalovaný splátky, úroky a poplatky nehradil řádně a včas, a proto banka po předchozích výzvách úvěr s účinností ke dni datum zesplatnila. Žalovaný byl o zesplatnění vyrozuměn dopisem z téhož dne a současně byl vyzván k úhradě celého zůstatku včetně vyúčtovaných sankcí a poplatků. I tuto pohledávku žalobkyně nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, účinné od datum. Žalovaný pak dlužné částky neuhradil ani přes odeslanou předžalobní upomínku.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.

4. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum, a to podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, jelikož se žalobkyně z jednání omluvila, a žalovaný, leč řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

5. Z listiny označené jako smlouva o úvěru soud zjistil, že byla datována dne datum a obsahuje na straně jedné závazek banky poskytnout žalovanému úvěr až do částky 50 000 Kč, který byl veden na úvěrovém účtu č. č. účtu. Žalovaný se pak zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 14,92 % ročně, a to 84 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 975 Kč s tím, že poslední splátka ve výši 848 Kč bude zaplacena dne datum.

6. Z listiny označené jako výzva s výstrahou k úhradě dlužné částky na úvěrovém účtu ze dne datum soud zjistil, že banka informovala žalovaného, že na úvěrovém účtu č. č. účtu nebyla ani přes opakovaná upozornění uhrazena částka 2 592 Kč, pročež jej vyzvala, aby ji uhradil nejpozději do datum s tím, že jinak se stane celý zůstatek úvěru splatným dnem následujícím po marném uplynutí uvedené lhůty.

7. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek včetně potvrzení o úhradě kupní ceny a seznamu pohledávek soud zjistil, že smlouva o postoupení pohledávek byla datována dne datum a společnost právnická osoba projevila vůli postoupit na žalobkyni pohledávky, které jí byly postoupeny bankou, a žalobkyně to akceptovala.

8. Z listiny označené jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum soud zjistil, že zástupce žalobkyně urgoval žalovaného k úhradě sporné pohledávky. Výzva byla odeslána dne datum, což se podává z poštovního podacího lístku.

9. Z listiny označené jako podklady pre súdne konanie soud zjistil pohyby na úvěrovém účtu č. č. účtu a úvěrovém účtu č. č. účtu.

10. Po provedeném dokazování tak byl z předložených listinných důkazů soudem zjištěn následující skutkový stav:

Na žalobkyni byly postoupeny pohledávky za žalovaným z titulu smluv o úvěru uzavřených mezi bankou a žalovaným. V listině označené jako smlouva o úvěru ze dne datum se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do částky 50 000 Kč, který byl veden na úvěrovém účtu č. č. účtu, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 14,92 % ročně, a to 84 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 975 Kč s tím, že poslední splátka ve výši 848 Kč bude zaplacena dne datum. Dopisem ze dne datum banka vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do datum s tím, že v opačném případě se stane celý zůstatek úvěru splatným dnem následujícím po marném uplynutí uvedené lhůty. Žalovaný pak dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní výzvu zaslanou zástupcem žalobkyně dne datum.

11. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.

12. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

14. Protože banka postoupila pohledávky na společnost právnická osoba, která smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila sporné pohledávky za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.

15. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.

16. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Protože smlouvy o úvěru měly být uzavřeny před účinností o.z. (datum), posuzoval soud věc podle právních předpisů platných a účinných do datum.

18. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“) smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

19. Podle § 502 odst. 1 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

20. Podle § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

21. Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

22. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky, ve znění do datum (dále jen „nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.

23. Soud se zabýval nejprve pohledávkou z úvěrového účtu č. č. účtu.

24. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi bankou a žalovaným byla dne datum platně v písemné formě uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 a násl. obch. zák. Banka přenechala na požádání žalovanému v jeho prospěch ujednané peněžní prostředky s úvěrovým rámcem ve výši 50 000 Kč, které se žalovaný, a to včetně úroků v ujednané výši (§ 502 obch. zák.), zavázal vrátit sjednaným způsobem, a tedy v 84 měsíčních splátkách po 975 Kč a poslední splátkou ve výši 848 Kč. Žalovaný povinnost vrátit poskytnutý úvěr nesplnil řádně a včas. Poněvadž žalovaný opakovaně porušil povinnost hradit sjednané splátky řádně a včas (§ 365 obch. zák.), banka od úvěrové smlouvy odstoupila a sjednaným způsobem poskytnutý úvěr zesplatnila ke dni datum, o čemž žalovaného vyrozuměla. Poněvadž žalovaný nesplacenou část poskytnutého úvěru ve výši 2 889,71 Kč spolu se sjednanými úroky ve výši 392,50 Kč, celkem tedy částku 3 282,21 Kč bance nevrátil do dne datum, kdy došlo k zesplatnění úvěru, ocitl se dnem následujícím v prodlení. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném nejen úrok z prodlení dle § 369 odst. 1 obch. zák., a to ve výši stanovené podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) a § 1 nařízení, nýbrž i právo na vrácení poskytnutého úvěru a úroku z úvěru ve sjednané výši.

25. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni ohledně pohledávky z úvěrového účtu č. č. účtu podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, a tedy tak, že žalobě v uvedeném rozsahu jako důvodné vyhověl, a to jak co do žalované částky včetně úroku celkem ve výši 3 282,21 Kč, tak co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 203,93 Kč, tak co do úroku z prodlení z dlužného úvěru a úroků, celkem z částky 3 282,21 Kč od datum do zaplacení, tak konečně co do úroku ve výši 14,29 % ročně, jenž je nižší, než ve smlouvě sjednaný (14,92 % ročně) z dlužné částky 3 282,21 Kč (jistina ve výši 2 889,71 Kč a úroky ve výši 392,50 Kč) od datum do zaplacení (bod I. výroku).

26. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.

27. Soud se dále zabýval pohledávkou ze smlouvy o úvěru ze dne datum.

28. Soudu nezbývá než konstatovat, že žalobkyně v tomto rozsahu unesla břemeno tvrzení, neboť dostatečně určitě uvedla, z jaké smlouvy měl nárok vzniknout, kdy měla být smlouva uzavřena, kdo měl být smluvní stranou, jaký měl být způsob čerpání úvěru a jaké plnění požaduje. K úspěchu ve věci však nepostačuje samotné tvrzení rozhodných skutečností. Žalobkyně je povinna rovněž označit důkazy k jejich prokázání. Důkazní břemeno ji tížilo zejména ohledně vzniku úvěrového závazku, poskytnutí či čerpání úvěru, obsahu ujednání o úrocích a splátkách, splatnosti pohledávky a její výše po zohlednění případných úhrad. Žalobkyně však soudu nepředložila smlouvu o úvěru ze dne datum ani jinou listinu, z níž by bylo možno zjistit, že banka a žalovaný skutečně projevili vůli takový smluvní vztah založit a jaký byl jeho obsah. Není proto prokázán ani smluvní základ tvrzené povinnosti žalovaného, ani maximální výše úvěru, podmínky jeho čerpání, způsob splácení, výše úroku 19,80 % ročně či právo věřitele úvěr zesplatnit. Žalobkyně navíc v doplnění žaloby výslovně uvedla, že nemá k dispozici výpis z kartového účtu ani jiný úplný přehled o průběhu úvěrového vztahu.

29. Jediným podkladem předloženým k historii pohledávky byla obratová historie banky zachycující účetní položky až od tvrzeného zesplatnění. Uvedená listina však bez smlouvy, výpisů z kartového účtu, dokladu o čerpání úvěru nebo jiného nezávisle ověřitelného podkladu nemůže sama o sobě prokázat, že závazek vůči žalovanému vznikl, v jaké výši byly prostředky skutečně čerpány, jaké platby žalovaný provedl ani jakým způsobem byla vypočtena žalovaná jistina a příslušenství. Záznam účetního stavu po tvrzeném zesplatnění není důkazem o vzniku a obsahu původního právního poměru.

30. Soud nemohl tuto absenci důkazů nahradit vlastní aktivitou. Podle § 120 odst. 2 o.s.ř. může soud provést i jiné než účastníky navržené důkazy jen tehdy, jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu; nejsou-li důkazy potřebné k prokázání tvrzení označeny, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Z obsahu spisu přitom nevyplynul žádný další konkrétní důkazní prostředek, jímž by bylo možné existenci a obsah smlouvy ze dne datum zjistit. Procesní následek nedostatku důkazů proto nese žalobkyně jako účastník, který z tvrzeného úvěrového vztahu vyvozuje pro sebe příznivé právní následky.

31. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene důkazního ohledně shora uvedené skutečnosti. Žalobkyně se však svojí neúčastí na jednání konaném dne datum sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena podle § 118b o.s.ř. o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, jakož i výzvy a poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a k označení důkazů k prokázání svých tvrzení (že jí svědčí sporná pohledávka), jež soud neměl v daném okamžiku za prokázané, a následně být řádně poučena ohledně následků nesplnění této výzvy. V této souvislosti soud uvádí, že § 118a o.s.ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/2010).

32. Jelikož po provedeném dokazování zůstalo neprokázáno již to, že mezi bankou a žalovaným vznikl tvrzený úvěrový vztah, nelze učinit skutkový závěr ani o existenci jistiny 21 248,58 Kč, kapitalizovaného úroku 5 078,61 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 524,69 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 21 248,58 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 19,8 % ročně z částky 21 248,58 Kč od datum do zaplacení. Soud proto žalobu v uvedeném rozsahu jako nedůvodnou zamítl (bod II. výroku).

33. Konečně soud v bodě III. výroku rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť po zohlednění míry úspěchu obou účastníků nezbývá než dospět k závěru, že procesně úspěšnějším účastníkem je žalovaný, jemuž však žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.