OSVS 7 C 72/2024-53

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud ve Vsetíně rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Fialovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_006⟫ žaloba na určení vlastnického práva

I. Žaloba, aby bylo určeno, že pozemek Číslo parcely 2, druh pozemku: orná půda, o výměře: Anonymizováno m2, pozemek Číslo parcely 2, druh pozemku: zastavěná plocha a nádvoří, o výměře: Anonymizováno m2, jehož součástí je stavba č. p. Anonymizováno adresa a pozemek Číslo parcely 2, druh pozemku: ostatní plocha, o výměře: Anonymizováno m2 vše zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota v katastrálním území adresa, obec adresa u právnická osoba pro Anonymizováno Anonymizováno, Katastrálního pracoviště adresa, jsou vlastnictvím paní Jméno žalobkyně, nar. Datum narození žalobkyně trvale bytem: adresa, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované náhradu nákladů řízení k rukám jejího právního zástupce ve výši částka, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem tří nemovitostí zapsaných na LV Anonymizováno v k. ú. adresa (Číslo parcely 1 - orná půda, Anonymizováno - zastavěná plocha se stavbou č. p. Anonymizováno, Anonymizováno - ostatní plocha, dále jen „nemovitosti“). Tvrdila, že dne datum byla uzavřena darovací smlouva, kdy žalobkyně (matka) převedla uvedené nemovitosti na žalovanou (svou dceru); pro žalobkyni bylo zřízeno věcné břemeno doživotního užívání. Dne datum žalobkyně dar odvolala podle § 2075 odst. 1 o.z. pro hrubé porušení dobrých mravů obdarovanou a vyzvala k navrácení nemovitostí. Žalovaná odmítla uznat odvolání daru, proto se žalobkyně domáhá určení vlastnictví touto žalobou. Naléhavý právní zájem zdůvodnila tak, že bez určení vlastnictví soudem by její právní postavení bylo nejisté, nedosáhla by zápisu vlastnictví do katastru nemovitostí. Uvedla, že jednáním žalobkyně jí tato prakticky znemožňuje výkon služebnosti doživotního užívání, její jednání též zásadně porušuje dobré mravy a zásady slušnosti. Zjevně si chce uvolnit nemovitosti pro svou potřebu a nechce, aby se žalobkyně dožila vysokého věku.

2. V žalobě popsala, v čemž spatřuje chování v rozporu s dobrými mravy. Uvedla, že žalovaná opakovaně odmítá pomoc, jedná se též o verbální útoky, zákazy návštěv rodiny, vyhrožování prodejem nemovitostí, psychický nátlak; vše vyústilo v zhoršení zdravotního stavu žalobkyně (hospitalizace, léky na úzkost). Popsala, že žalobkyně v domě žije od 2010 prakticky nastálo s tím, že to tak má být i do budoucna a nikdy nebránila žalované, aby jej užívala též (ta jej občas užívá o víkendech). Nemovitosti pořídila, zvelebila, dlouhodobě je udržuje. Žalovaná jí opakovaně zakazuje návštěvy vnoučat a pravnoučat, slovně ji napadá, že je na obtíž, že prodá nemovitost i s věcným břemenem. Neposkytla jí pomoc při zatopení dvora a následně výkopu kanalizace v listopadu 2023, který žalobkyně následně musela zastat sama a následně byla kvůli tomu převezena do nemocnice, a též při údržbě nemovitostí jako je sekání trávy, zajištění dřeva, pomoc s úklidem, kdy nakonec pomáhala druhá dcera a vnučky. V květnu upadla při sečení trávy a zlomila si klíční kost, žalobkyně o ni nejevila žádný zájem, taktéž po návratu z nemocnice ne. Musela se o ni postarat druhá dcera. V září 2023 byla žalobkyně hospitalizována pro podezření na tuberkulózu či nádor. Tehdy jí žalovaná řekla, že nemá počítat s její pomocí a že utratila jejího psa, který může být též nakažený. Po návratu z nemocnice v roce 2024 hádky pokračovaly, žalobkyně čelila od žalované nadávkám, že je jen na obtíž, pokračuje obviňování druhé strany rodiny, že jsou jen „verbež“. Žalovaná má z toho psychické i fyzické problém, které řeší u lékaře. Když v červnu 2024 žalovaná zjistila, že si žalobkyně pozvala na práci okolo domu vnučky a dceru, tak jí nadávala, urážela ji a zakazovala jí jejich návštěvy. V červenci 2024 přijela na návštěvu vnučka s malým dítětem a žalovaná jí sdělila, že musí dům opustit, protože chce přijet ona, prý ji přijede vyhodit. Na přelomu srpna a září 2024 žalovaná vyhrožovala žalobkyni, že na ni pošle právníky, protože si zve domů cizí lidi. V srpnu 2024 žalobkyně skončila v nemocnici po nátlaku žalované z důvodu úzkosti, kdy po ní žalovaná chtěla, aby odjela do Brna, aby dům mohla využívat sama. Po odvolání daru žalovaná dokonce z domu odvezla věci, které žalobkyni či pro společnou potřebu do domu dala (lednička, postele, matrace, židle, sekačka apod.).

3. Žalobkyně navrhla dále k důkazu svědecké výpovědi svědků Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno. Soud tyto důkazy neprováděl, neboť jednak samotná tvrzení žalobkyně nebyla natolik určitá, že by k nim svědkové mohli vypovídat, jednak již z provedených důkazů vyšlo najevo, že u interakce účastnic nikdo v zásadě nebyl. Jednalo by se tedy o svědeckou výpověď z doslechu, na základě informací jedné strany, která by měla pro řízení minimální význam. Sama žalobkyně neoznačila konkrétně, k čemu by vypovídat měli.

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Potvrdila, že vztahy s žalobkyní sice poslední dobou ochladly, ale rozhodně nepřekračují kautelu dobrých mravů či slušného jednání, považuje je za lživá a urážlivá. V březnu 2024 žalovaná s rodinou připravovala dřevo na sezónu a vyhrabávala listí, v červenci 2024 sekala břeh, opravovala střechu, údržba byla činěna každý rok. S kanalizací mohla s manželem pomoct až po listopadu 2023, do té doby se její manžel staral o umírající tchýni, to žalobkyně věděla. V květnu 2023 žalovaná zajistila žalobkyni po úrazu pomoc a odvoz k lékaři, poté se o ni chtěla postarat v Brně, to ale odmítla. V září 2023 byla matku navštívit v nemocnici, nachystali jí dřevo na zimu. V žádném případě jí neutratila psa. V roce 2024 byla několikrát v Anonymizováno, pomáhala s údržbou, zajímala se o žalobkyni. S žalobkyní měla dohodu, že si budou sdělovat, kdy bude mít žalobkyně návštěvu a kdy tam bude moc jet ona s manželem, dům není určen pro tolik osob najednou. Stalo se, že jí to žalobkyně nesdělila a ona pak jela zbytečně, to se stalo i v červenci 2024 přes předchozí domluvu. Žalobkyně zakazovala naopak návštěvy dceři žalované, v srpnu 2024 byli v Anonymizováno na dovolené s manželem, dcerou a vnukem a žalobkyně byla na ně všechny velmi nepříjemná, žalovaná má od té doby psychické problémy a úzkostné stavy. Odvezení věcí žalobkyni nijak neohrozilo. Na údržbě domu se žalobkyně podílí.

5. Žalobkyně v replice nesouhlasila s tvrzením žalované, uvedla mimo jiné, že dřevo ani hrabání trávy nemohla s ohledem na zimu žalovaná realizovat v březnu, o opravu kanalizace ji žalobkyně žádala dlouhodobě, a nakonec musela opravovat svépomocí, což vyústilo ve vyčerpání organismu. V květnu 2023 žalovaná pouze zprostředkovala odvoz do nemocnice a nijak dále nejevila zájem. V září 2023 ji jednou navštívila, ale dále se o ni nezajímala. Žalovaná prakticky diktovala žalobkyni, kdy a kdo může za žalobkyní jezdit, tímto ji až šikanovala, doslova návštěvy vyhazovala sprostými výrazy, jednalo se o schválnosti. jméno FO byl proti babičce poštván.

6. Nesporné mezi účastníky bylo, že nemovitosti na LV č. hodnota v k. ú. a pro obec adresa, Číslo parcely 1 - orná půda, Anonymizováno - zastavěná plocha se stavbou č. p. Anonymizováno - ostatní plocha, vedené u právnická osoba pro Anonymizováno, katastrální pracoviště adresa, byly darovací smlouvou ze dne datum bezplatně převedeny ze žalobkyně na žalovanou, zároveň byla žalobkyni zřízena služebnost doživotního užívání nemovitostí (a to v rozsahu bydlení a spoluužívání celého domu a pozemků, pěstování rostlin, chovu zvířat, přijímání návštěv třetích osob) s tím, že údržbu, opravy, rekonstrukce a zhodnocení služebností zatížených věcí bude hradit povinná a náklady spojené s užíváním domu budou hradit povinná a oprávněná společně dle poměru jejich užívání (viz též příslušné smlouvy, návrh na vklad, výpis z KN). Z dokumentu ze dne datum, odeslaného datum, bylo zjištěno, že tímto byl dar žalobkyní odvolán pro nevděk a důvodem bylo jak dlouhodobé neposkytování pomoci, zákaz návštěv, tak nadávky v srpnu 2024 a též nepřispění na náklady oprav (vše podrobně rozepsáno). Doručení dokumentu na podzim 2024 žalovaná potvrdilaAnonymizováno

7. Dále bylo zjištěno, že obě účastnice v roce vyhledaly lékaře, kdy z lékařské zprávy tituly před jménem jméno FO ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná se dostavila pro úzkost, vyčerpání, uvádí, že špatně spí, je ve stresu z rodinných problémů. Toto bylo zhodnoceno jako úzkostná porucha, akutní stresová reakce, byla nasazena medikace. Z lékařské zprávy právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně byla vyšetřena pro bolesti břicha, nechutenství, udává mimo jiné komunikační problémy s dcerou, špatně je nese, zhodnocena jako stresová etiologie potíží, doporučeno psychické šetření, omezení těžkých prací. Ze zprávy ze dne datum vyplývá, že pacientka udává velké neshody s mladší dcerou, uvádí stres, špatný spánek, nechutenství, úzkost, bušení srdce, třes těla až brnění rukou. Z lékařské zprávy tituly před jménem jméno FO ze dne datum bylo jištěno, že žalobkyně se dostavila pro zažívací potíže, udává stres v návaznosti na rodinnou situaci, nejí, nespí, hodnoceno jako akutní gastritida.

8. Z výpovědi žalobkyně bylo mimo jiné zjištěno, že ona v chalupě bydlí od roku 1983, dcera za ní jezdí tak jednou za měsíc, asi 3x se stalo, že po ní chtěli, ať odjede do Brna, když si chtěli někoho pozvat. Chalupa se skládá z kuchyně, malinkého pokojíčku a dvou podkrovních místností, podkroví není rozděleno. Druhé dceři dala garsonku, také tam má právo bydlet. Když chalupu převáděli, nedomlouvali se na tom, kdo co bude dělat, dceři Daně řekla, že to bude jako doteď, bude vše dělat ona, vše též platila, o vše se starala. Ona třeba koupila nové záclony, to by dceru ani nenapadlo, nebo odvezla vyprat povlečení a když ho přivezla, tak zapáchalo, oni ho ani nežehlí. Žalobkyně zakázala druhé dceři i s rodinou jezdit a řekla jí, že když přijede, tak ji vyhodí. Vyhrožovala, že chalupu prodá. Když tam měla v létě kamarádku, měla strach, že se jedná o kupce. Žila jen ve strachu. Má strach, že dcera chce chalupu prodat, nemá o ni zájem. Když potřebovala něco upravit ve břehu a zpevnit ho, tak jí dcera řekla, ať na to zapomene-oni ani nepořežou dřevo. Vyhrožovala, že návštěvy nechá vyvést policií, zakazování začalo vloni, po telefonu. Mluvila s ní arogantně, jak s blbcem, přitom měla pravdu ona. Přímo jí nenadávala, ale takto s ní mluvila. Byly u toho jen ony dvě. Když byla v nemocnici, říkala jí, že bude muset utratit psa, pokud by měl tuberkulózu. V nemocnici ji nepodpořili, neutěšovali ji, že tuberkulózu nemá. Navíc ještě rok předtím vyšla Lysou horu, což dcera nikdy neudělala. Byla v nemocnici týden.

9. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že původně měla chalupu dle závěti zdědit dcera jméno FO, v roce 2019 se matka rozmyslela a přepsala to na ni, potom se s ní až do roku 2022 druhá strana rodiny vůbec nebavila. Pak jim začala hlídat psa, omotávali matku proti ní, ona začala chování obracet, měli zakázané všechno, nemohli přivést návštěvu, když si dcera přivedla kamarádku, ani ji nepozdravila. Nadala jí do špíny v situaci, kdy povlečení nebylo vypráno podle jejích představ. Když byla matka v nemocnici, hlídali jí v chalupě psa. V chalupě od roku 2019 vybudovali okap, schody, káceli stromy, sekali trávu. Chalupa je v použitelném a obyvatelném stavu. Na břehu není co dělat. Od roku 2024 tam prakticky nejezdí. Nezakazovala, aby tam jezdila druhá strana rodiny, ale chtěla dopředu vědět, kdy tam budou, ať se nepotkají. Na nikoho neřvala, nikoho nevystrnadila, od matky měla vše zakázáno. S druhou stranou rodiny se neviděli asi 13 let, domluva byla vždy mezi ní a matkou. Kdysi jí sestra sprostě nadávala po telefonu, to se pak také neudržela. Vztahy jsou vyhrocené, ale osobně se nevídají. Po obdržení žaloby skončila na antidepresivech, byla v šoku. Není si vědoma, že by ji matka vyzvala k nějakým pracím. Kanál kopali. Počítala s tím, že matce budou pomáhat, což dělali. Po úraze jí nabízela bydlení u nich, byla však u sestry.

10. Svědkyně jméno FO, dcera žalobkyně a sestra žalované, vypověděla, že vztahy mezi sestrami nejsou od roku 2004 dobré, sestra vždy každého zmanipulovala kvůli majetku. S matkou má vztahy dobré, ale byla doba, kdy se s ní nebavila. O maminku se stará, děti tam jezdí každý druhý týden. Se sestrou není v kontaktu, mamka zchudla více jak deset kilo, kvůli tomu, co jí dělali. Měli problém, že si vymýšlí pořád nějakou práci, sekali dřevo možná dvakrát, neumí ho ani uložit. Sestra s mamkou mluví hnusným tónem. Když kdysi s mamkou mluvila po telefonu, neudržela se a pohádaly se po telefonu. Vykazuje členy její rodiny. Sestra si přála její smrt, to ví od matky, celý život jí jde jen o peníze. Označila je za verbež. Všechny informace má od matky. Matka též říkala, že jí sestra vyhrožovala, že matku udělají nesvéprávnou, zavřou ji do blázince, prodají dům. Předtím byla matka úplně v pořádku.

11. Svědkyně jméno FO vypověděla, že žalobkyně je její babička, žalovaná teta. Nyní je s babičkou v kontaktu pořád, jezdí tam o víkendech. Vztahy byly horší, když teta naváděla babičku proti nim, tehdy se nebavili, bylo to jen chvíli, nedokáže to specifikovat, bylo to před rokem 2023. V osobním kontaktu s žalovanou není. Byla přítomna u telefonů žalované babičce, ona ji ponižovala, mluvila arogantně, dávala jí ultimáta. Vše slyší na hlasitém odposlechu. Nelíbilo se jí, že tam jezdíme. Babička je kolikrát prosila o pomoc, práci už nezvládala, často se strhala, byla pak nutná hospitalizace.

12. Svědkyně jméno FO vypověděla, že žalobkyně je její babička, žalovaná teta. V létě byla na chalupě s půlročním synem, babička jí řekla, že jí žalovaná vyhazovala nejméně dvakrát, vše po telefonu. Od babičky ví, že její mamce přála smrt. Jejich rodina měla k chalupě vždy vztah, na rozdíl od žalované. S babičkou se nebavili asi dva roky, nejezdili tam, začali opět v roce 2023. Párkrát slyšela telefonáty babičky s žalovanou, byla arogantní, bavila se s ní jak s cizím. Žalovaná moc nepomůže, maximálně udělají dřevo, to ví od babičky a sousedů. Sama v telefonu slyšela, jak žalovaná dávala příkazy, zvyšovala hlas, vyhazovala z domu ji a sestru.

13. K důkazu (ale též ne ke konkrétním skutečnostem) žalovaná navrhla výpovědi svědků Anonymizováno a jméno FO, adresa. Soud k těmto důkazům též nepřistoupil ze stejných důvodů jako u svědků navržených žalobkyní.

14. Soud u prvního jednání dne datum poučil žalobkyni o tom, že považuje její tvrzení za nedostatečná na to, aby žalobě bylo vyhověno, a následkem nesplnění povinnosti tvrzení může být zamítnutí žaloby. Obdobně ji poučil ohledně důkazů obecně, a u ostatních tvrzení, to vše ve smyslu § 118a odst. 1,3 o.s.ř. s tím, že především nebyla tvrzena ani prokázána taková intenzita chování žalované, která by mohla vést k odvolání daru. Na doplnění výše uvedeného jí byla poskytnuta lhůta 14 dnů. Žalobkyně dne datum doplnila svá tvrzení o upřesňující tvrzení a navrhla důkaz písemným prohlášením manželů Kozlerových a nahrávkou rozhovoru mezi žalobkyní a synem žalované. Soud k těmto tvrzením nepřihlížel a neprovedl označené důkazy, neboť byly učiněny po poskytnuté lhůtě.

15. Po právní stránce soud věc hodnotí takto:

16. Žalobkyně se domáhala určení vlastnictví k nemovitostem poté, co odvolala dar, s čímž žalovaná nesouhlasila. Soud nejprve hodnotil právní zájem žalobkyně na takovém určení a dovodil, že tento je dán, neboť bez případného soudního rozhodnutí by právní postavení žalobkyně bylo nejisté a nedomohla by se bez souhlasu žalované zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí.

17. V řízení bylo nesporné, že dar byl odvolán žalobkyní v září 2024. Nebylo zjištěno, kdy přesně žalovaná tuto listinu obdržela, nicméně toto nerozporovala. Žalovaná s odvoláním daru nesouhlasila, popřela, že by tvrzení v něm uvedená byla pravdivá a že by zakládala změnu vlastnictví. Bylo tedy nezbytné zjistit, zda žalobkyně odvolala dar ze zákonných důvodů. Soud bral v úvahu jednání učiněná ve lhůtě jednoho roku před odvoláním daru (neznalost přesného data doručení nebyla zásadní).

18. Zákonná úprava vrácení daru je upravena v ustanovení § 2072 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), kdy podle odst. 1, ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Podle odst. 2 tohoto ustanovení odůvodňují-li to okolnosti, považuje se za nevděk vůči dárci také zjevné porušení dobrých mravů vůči osobě dárci blízké.

19. Podle § 2075 odst. 1 o.z., dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru.

20. V posuzovaném případě žalobkyně svá žalobní tvrzení rozdělila do několika kategorií. Uváděla, že jí žalobkyně neposkytuje potřebnou pomoc s domem, že je na ni hrubá a vulgární, že jí zakazuje návštěvy, neprojevuje o ni zájem v nemoci, vyhrožuje jí, že dům prodá, utratila jí psa.

21. Soud má za to, že žádná z těchto tvrzení nebyla prokázána v takové míře, která by vedla až k splnění podmínek § 2072 o.z. Bohužel je nutné konstatovat, že v řízení bylo především prokázáno, že vztahy v rodině žalobkyně jsou dlouhodobě velmi konfliktní, a právě v tomto kontextu je nutno posuzovat celou záležitost. Žalovaná se sestrou a její stranou rodiny se nejméně 13 let záměrně neviděly (až u soudu, kdy navíc po vyhlášení rozsudku sestra žalované žalovanou před jednací síní uhodila do tváře, což soud uvádí pouze pro dokreslení situace), tento konflikt výrazně ovlivňuje vztahy s žalobkyní, spory jsou kvůli majetku i v jiných oblastech. Byť žalobkyně (i dcera jméno FO) nyní vykresluje žalovanou pouze v nejhorších barvách, tak ještě před necelými dvěma lety se tato s matkou (včetně celé rodiny) vůbec nebavila. Zatímco žalovaná u soudu vypovídala věcně, tak ze strany žalobkyně byla výpověď poměrně negativně zabarvená, a to, aniž by k tomu směřovaly dotazy soudu či žalovaná zavdala bezprostřední příčinu („neumí vyprat, nenapadne ji dát záclonky, ani nepořežou dřevo, nikdy nevyšla na Lysou horu...). To vypovídá o způsobu komunikace z její strany, který je ovšem v rozporu s jejím tvrzením v žalobě, ve které problém v chování vidí pouze u žalované. U svědkyně jméno FO bylo přítomno podobné vyjadřování. Pokud jsou vztahy v rodině zatížené takovou nenávistí, je složité hodnotit jednotlivé projevy komunikace, které navíc v konkrétní podobě vůbec nebyly prokázány.

22. Soud nevylučuje, že žalobkyně vnímá věc tak, jak je uvedeno v žalobě. Je však nutno podotknout, že pokud má soud hodnotit hledisko dobrých mravů, musí ho posuzovat z objektivního, nikoliv subjektivního hlediska žalobkyně.

23. Pokud žalobkyně tvrdí, že jí žalovaná neposkytuje potřebnou pomoc s domem, je nutno uvést, že sama vypověděla, že na tomto se předem nedohodly. Sama řekla, že na chalupě plánovala vše dělat jako doposud. Žalovaná naopak občasnou pomoc s domem prokázala, což žalobkyně nezpochybnila. Je zjevné, že žalobkyně měla v tomto směru jiná očekávání, jejich nenaplnění žalovanou však nemůže být hodnoceno (navíc za situace, kdy žalovaná bydlí jinde a žalobkyni též pomáhá druhá strana rodiny) jako postup proti dobrým mravům.

24. Pokud je tvrzen nedostatečný zájem o žalobkyni, tento prokázán nebyl, a tvrzení bylo vyvráceno samotnou výpovědí žalobkyně. Je naopak prokázáno výpovědí obou účastnic i svědků, že žalovaná za ní pravidelně jezdila, telefonovala s ní, zařídila lékaře, nabízela pobyt u ní doma, navštívila ji v podezřelý výraz, toto potvrdila sama žalobkyně. Byť tento zájem nepovažovala za dostatečný, tak v poměrech, kdy žalovanou navštěvovala i druhá část rodiny a pomáhala jí, kdy se jednalo pouze o krátké pobyty, kdy účastníci bydlí daleko od sebe, kdy žalobkyně dokázala běžně bydlet sama, se nejedná o jednání proti dobrým mravům. I v tomto případě se jedná především o rozdílná očekávání žalobkyně od žalované.

25. Pokud je tvrzen zákaz návštěv žalovanou, tak tento prokázán nebyl, naopak druhá strana rodiny navštěvovala žalobkyni velmi často. Je pravda, že účastnice řízení shodně vypověděly, že žalovaná trvala na tom, aby se s druhou stranou rodiny nepotkávaly, s ohledem na velmi špatné vztahy a velikost nemovitosti. Je zjevné, že to bylo zprvu po vzájemné dohodě, nicméně toto pravděpodobně vyústilo ve spíše direktivní jednání ze strany žalované, přinejmenším to tak vnímala žalobkyně. Tento požadavek však nelze hodnotit jako zcela neoprávněný, neboť žalovaná jako vlastnice nemovitosti má právo ji též využívat, stejně jako žalobkyně jako oprávněná ze služebnosti a tyto práva je nutno vykonávat s ohledem na právo druhého.

26. Pokud je tvrzeno agresivní, vulgární a arogantní chování ze strany žalované, tak direktivní styl komunikace žalované potvrzují svědkyně, nicméně byly přítomny jen u několika málo hovorů, vulgaritám přítomny nebyly, vše ostatní znají pouze z doslechu od žalobkyně. S ohledem na zcela pokřivené vztahy v rodině pak tento důkaz nemůže svědčit o jednání proti dobrým mravům, navíc za situace, kdy sama žalobkyně se zjevně nedokáže oprostit od výčitek vůči žalované ani před soudem.

27. Tvrzení, že žalovaná dům prodá, nebylo též prokázáno, svědkyně ho znají jen z doslechu, žalovaná to výrazně popřela. Tvrzení o utracení psa též nebylo prokázáno, sama žalobkyně uvedla, že o tom jen vnuk mluvil jako o možnosti v případě nakažení psa.

28. V řízení je prokázán pouze „direktivní“ styl komunikace, resp. telefonátů ze strany žalované žalobkyni a neshody ohledně užívání nemovitosti, které žalobkyně vnímá jako „zakazování“, stejně jako špatné rodinné vztahy a komunikační vzorce, pravděpodobně z obou stran. Celá řada dalších tvrzení je jen záležitostí osobního hodnocení situace či rozdílného vnímání (nepodpořili, nezavolali pomoc, nepomohli apod.), z objektivního pohledu však je jejich hodnocení sporné. Ze samotných projevů žalobkyně či její druhé dcery vyplývá, že situace není jednostranná a chování „druhé strany“ je též nutno zvažovat. Toto je ostatně patrno i z judikatury, např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, č. j. 33 Cdo 515/2022, z něhož vyplývá mimo jiné to, že pouhé subjektivní vnímání dárce nepostačuje, v úvahu je nutno brát i jeho chování. Pokud popisovaná tvrzení nevybočují z běžných rodinných sporů, nejedná se o důvody pro vrácení daru (např. usnesení téhož soudu z datum, č. j. 33 Cdo 2537/2023).

29. Soud má tedy za to, že nebylo prokázáno takové chování žalované ani proti žalobkyni ani případně osobám blízkým, které by mohlo být hodnoceno jako jednání proti dobrým mravům. Nebyly tedy dány podmínky pro odvolání daru podle § 2072 o.z. a takové právní jednání nemůže být hodnoceno jako platné. Proto nedošlo a nemohlo dojít ke změně vlastnického práva u nemovitostí, neboť jejich vlastníkem i nadále zůstává žalovaná. Žalobkyně jejich vlastníkem není a soud proto žalobu na určení vlastnictví zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a cestovní náhrada v celkové výši částka, a to v souvislosti s cestou realizovanou k jednání soudu na trase adresa a zpět, dne datum, náhrada částka za 244 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 244 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,5 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t.

31. K samotnému určení tarifní hodnoty je potřeba uvést, že žalovaná předložila ohledně hodnoty odhad, ze kterého soud vycházel, který odhaduje cenu předmětných nemovitostí na částku částka. Byť se nejedná přímo o znalecký posudek, jsou z něj zřejmé základní předpoklady odhadu, srovnání s jinými nemovitostmi, je aktuální a cena nemovitosti je přiměřená místním poměrům, což je známo soudu z jeho úřední činnosti. Nedá se tedy říct, že hodnotu tohoto sporu bylo možno v tomto případě přesně určit, nebyla nejasná či složitě zjistitelná, proto soud z této hodnoty vycházel. K určení tarifní hodnoty v obdobném případě srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2448/18.

32. Žalovaná účtovala na náhradě nákladů advokáta sedm úkonů právní služby, soud má však za to, že všechny tyto úkony přesně nepopsala a z obsahu spisu nebylo možno zjistit, že byly provedeny. Soud tedy honoroval pouze úkony spočívající v převzetí a přípravě věci, vyjádření ve věci a účast u dvou jednání (přičemž první z nich bylo delší jak dvě hodiny), celkem tedy hodnota úkonů právní služby. Pokud advokát činil další úkony, bylo to pravděpodobně mimo soudní řízení, a takové úkony nemohou být nahrazeny.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně.