OSVY 7 C 272/2019-84

Soud:
Okresní soud ve Vyškově
Spisová značka:
7 C 272/2019-84
Datum rozhodnutí:
2020-12-17
ECLI:
ECLI:CZ:OSVY:2020:7.C.272.2019.1

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalobkyně a žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částky 223.000 Kč s příslušenstvím

I. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 223.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 223.000 Kč ode dne datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 58.148 Kč, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne 30. 12. 2019, domáhala se žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení v celkové částce 223.000 Kč a náhrady nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný v době přibližně od měsíce listopadu 2010 do datum žili v družském poměru, ze kterého se dne datum narodila dcera jméno. Do dubna 2012 bydleli v bytě, který měla v nájmu žalobkyně. V dubnu 2012 se rozhodli přestěhovat a za tím účelem byl pořízen dům na adrese adresa žalobkyně a žalovaného. V prosinci 2014 byl tento úvěr refinancován od právnická osoba ve výši cca 1.350.000 Kč. Ačkoliv byl úvěr i dům výlučně na jméno žalovaného, žalobkyně uhradila v období od datum do datum na účet žalovaného celkem částku 195.500 Kč Vedle toho také uhradila dne datum na účet žalovaného částku 20.000 Kč a dne datum uhradila obci obec částku 7.500 Kč jako poplatek za připojení domu ke kanalizaci. Žalobkyně tak zaslala žalovanému na účet celkem částku 223.000 Kč bez platného právního důvodu a žalovaný se tak o toto plnění bezdůvodně obohatil.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu s odůvodněním, že je sice pravdou, že žalobkyně převedla na účty žalovaného celkem částku 195.000 Kč, ale stalo se tak po vzájemné dohodě, neboť bylo sjednáno, že na nákladech, spojených s vedením společné domácnosti se budou podílet oba. Pokud se týká částky 20.000 Kč, která byla žalobkyní převedena dne datum na účet žalovaného, jednalo se o splátku. Žalovaný zapůjčil žalobkyni v říjnu 2014 částku ve výši 100.000 Kč, která byla do doby podání žaloby uhrazena pouze ve výši 50.000 Kč.

3. Soud provedl důkazy výpisem z internetového bankovnictví Fio banky, rozsudkem zdejšího soudu č.j. číslo jednací, předžalobní výzvou k úhradě, včetně doplnění této výzvy, výpisem z katastru nemovitostí, potvrzením územní celek, výpisy z účtů účastníků, účastnickými výslechy.

4. V souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

5. Na základě provedených písemných důkazů dospěl soud ke skutkovému zjištění a právnímu závěru, že účastníkům se z družského poměru narodila dne datum jméno příjmení a zdejší soud rozhodl o výkonu rodičovské odpovědnosti a výživným dne 19. 2. 2019 rozsudkem č.j. číslo jednací, tak, že schválil dohodu rodičů, dle které nezletilá byla svěřena do péče matky a otec se zavázal přispívat na nezletilou výživné v částce 4.000 Kč měsíčně. Také byl upraven styk otce s nezletilou.

6. V době od datum do datum hradila žalobkyně 300 Kč měsíční poplatek za internet. Žalobkyně doložila, že v období od datum do datum hradila měsíční částky (4.500 Kč a poté 4.000 Kč) na účet žalovaného s poznámkou„ pro příjmení“. V předchozím období od ledna 2014 do září 2014 hradila žalovanému částku 5.500 Kč. V období od datum do datum také hradila měsíční zálohu na plyn ve výši 1.500 Kč (poslední tři měsíce pouze částku 1.413 Kč). Dne datum uhradila částku 1.893 Kč za vodu, dne datum uhradila za vodu částku 2.838 Kč a dne datum uhradila za vodu částku 2.562 Kč. Žalobkyně prováděla běžné nákupy, jak v supermarketech, kde je možné nakoupit i potraviny, tak i v ostatních obchodech, kde je možné nakoupit oblečení, kosmetiku, drogerii apod. Pohonné hmoty čerpala při cestě na Slovensko (např. datum OMV obec).

7. Žalobkyně, prostřednictvím svého zástupce, zaslala žalovanému dne datum výzvu k úhradě částky 344.000 Kč, kterou uhradila v době od datum do datum na závazek žalovaného. V doplnění předžalobní výzvy ze dne datum požaduje žalobkyně pouze částku 234.000 Kč.

8. Výpis z katastru nemovitostí, vedený u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, stát. instituce, list vlastnictví pro k.ú. obec dokladuje, že žalovaný je výlučný vlastník nemovitostí a to pozemku parc. číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: obec, adresa, bydlení.

9. Obec Zbýšov potvrdila, že dne datum přijala platbu ve výši 7.500 Kč od celé jméno žalobkyně jako poplatek za připojení ke kanalizaci.

10. Žalobkyně doložila pohyby na svém účtu, ze kterého prováděla jednotlivé nákupy. V těchto výpisech se rovněž promítá měsíční částka, hrazená na účet žalovaného s poznámkou„ pro příjmení“, částka za plyn a veškeré nákupy, hrazené platební kartou.

11. Platbu ve výši 100.000 Kč, kterou provedl žalovaný na účet žalobkyně, dokládá výpis z účtu žalovaného ze dne datum. Žalobkyně dne datum uhradila žalovanému částku 20.000 Kč s poznámkou„ pro anonymizováno“. Dne datum zaslala žalobkyně žalovanému na jeho účet částku 26.500 Kč s poznámkou„ vracím“.

12. Žalovaný doložil platby za telefon ve výši od 656 Kč do 1.017 Kč měsíčně v období od října 2016 do prosince 2017, vodné, uhrazené dne datum ve výši číslo, dne datum ve výši 2.562 Kč, dne datum ve výši 2.606 Kč a dne datum ve výši 1.984 Kč, stočné dne datum ve výši 1.575 Kč, dále doložil hrazení elektřiny, rozhlasu a TV za období od září 2016 do listopadu 2017 (990 Kč a poslední dva měsíce po 1.000 Kč), platby daně z nemovitostí ve výši 244 Kč, skylink v průměrné výši 954 Kč a pojištění nemovitosti ve výši 1.882 Kč ročně. Pokud se týká vozidla, hradil také povinné ručení ve výši 2.200 Kč a havarijní pojištění ve výši 5.000 Kč za rok. Před nastěhováním se do rodinného domu, uhradil částku 200.000 Kč za provizi realitní kanceláři, za nová okna uhradil 45.000 Kč, za dveře 25.000 Kč, za nový kotel 35.000 Kč, za podlahy 14.000 Kč, za kanalizaci 25.000 Kč a za vybavení rodinného domu nábytkem 70.000 Kč. Žalobkyně tyto platby nezpochybnila. Žalovaný také pravidelně hradil pohonné hmoty, jak dokladují doložené výpisy.

13. Z výpisů účtů účastníků bylo zjištěno, že výjimečně se platby v supermarketu pohybují nad 1.000 Kč. Ovšem tyto platby nejsou dokladem, zda bylo kupováno pouze jídlo, či běžné drogistické zboží, či si některý z účastníků zakoupil něco výhradně pro sebe, např. oblečení. Platby jsou hrazeny oběma účastníky. Hypoteční úvěr hradil výslovně jen žalovaný a to např. v období roku 2017 v částce 5.835,17 Kč měsíčně, jak dokladuje výpis z Equa banka za rok 2017.

14. Žalobkyně v účastnické výpovědi uvedla, že když žili spolu se žalovaným, ten uvedl, že jí s tím dluhem pomůže, proto částku 100.000 Kč nebrala jako půjčku. Platby 20.000 Kč a 7.500 Kč brala jako chod domácnosti a veškeré náklady, které s tím souvisí. Pobírala v té době mateřskou, takže nemohla financovat veškerou domácnost. Platila měsíční platby žalovanému, pak internet 300 Kč a plyn 1.500 Kč. Telefon jí žalovaný platil, ale to bylo maximálně dle jejího 500 Kč. Dva dny před porodem, kdy byla mezi účastníky dusná atmosféra, řekla žalobkyně žalovanému, že mu tu částku 100.000 Kč vrátí. Již uhradila 26.500 Kč (dne datum), nezletilá se narodila dne datum). Žalobkyně rovněž uvedla, že když posílala žalovanému částku 26.500 Kč, je pravdou, že bydlí v domě žalovaného, je sice otcem společného dítěte, ale„ v podstatě je to pořád cizí člověk a já platím bydlení cizímu člověku“. Když žalobkyně řekla žalovanému, že když odejde, nebude mít nic, tak se mu to nelíbilo. Oficiálně se účastníci nedomlouvali, na co měla být hrazena měsíční částka žalobkyní. Výše částky byla hrazena na základě ústní domluvy mezi účastníky. Společné výdaje (jídlo atd.) hradili účastníci dle domluvy, jednou ten, podruhé ten druhý. Od datum měla mateřskou a to na dva roky. Koncem roku 2017 odešla. Před nástupem mateřské, když šli účastníci z práce, zastavili se třeba v jméno a tam se udělal nákup za 1.500 Kč. Jednou ho hradil žalovaný, jindy žalobkyně. Drogerii pro sebe si žalobkyně kupovala sama a rovněž tak další věci pro sebe. Prací prášky se kupovaly společně. Rovněž na tankování pohonných hmot do auta se podíleli účastníci společně. Předtím, než se účastníci nastěhovali do domečku (koncem března 2012), bydlela v pronajatém bytě v obec. Žalovaný nikdy nepožádal žalobkyni, aby platila za něho hypoteční úvěr, ale žili tam, tak se spolu podíleli i na nákladech. Jak sama uvedl:„ Nikdo vás nenechá bydlet někde tzv. zadarmo“. Dohoda byla ústní. Platbu za kanalizaci hradila žalobkyně, když byla těhotná a takto se se žalovaným dohodli.

15. Žalovaný v účastnické výpovědi potvrdil, že žalobkyni zapůjčil částku 100.000 Kč, protože„ udělala nějakej průser na Slovensku, údajně tam měla dluh“. Měsíční částky, co žalobkyně hradila, byly na společnou domácnost, na dopravu, energie. Před rodičovskou dovolenou žalobkyně do zaměstnání chodila a jezdilo se vozem. Když byla žalobkyně na rodičovské, přispívala pouze částkou 4.000 Kč. Pravidelné platby se týkaly jídla ve výši 10.000 Kč za měsíc pro dva dospělé a dítě, mobily 1.200 Kč, plyn 1.500 Kč, elektrika 1.000 Kč a jednou za půl roku voda. Žalobkyně vozidlo užívala spolu se žalovaným. Na hypoteční úvěr splácel žalovaný měsíčně kolem 7.200 Kč i s pojištěním nemovitosti. U poskytnuté půjčky ve výši 100.000 Kč, byli pouze účastníci. Vždy se bavili se žalobkyní, že jednotlivé měsíční platby jdou na společnou domácnost. Než se žalobkyně nastěhovala k žalovanému, bydlela v nájmu, kde hradila 11.500 Kč měsíčně. Společnou domácnost účastníci ukončili na konci roku 2017. Matka žalovaného vybavila celý pokojíček pro nezletilou. Nákupy prováděl většinou žalovaný, žalobkyně také někdy nakoupila.

16. Soud zhodnotil jednotlivé důkazy a to jednotlivě i v jejich souvislostech a dospěl k závěru, že návrh žalobkyně důvodný není. Proto žalobu, jako nedůvodnou, v plném rozsahu zamítl.

17. Žalobkyně se svým návrhem domáhala vydání bezdůvodného obohacení po žalovaném. Pokud se týká částek 20.000 Kč a 7.500 Kč, sama připustila, že se jednalo o vrácení dluhu. Žalovaný jí řekl, že jí pomůže a poskytl jí částku 100.000 Kč na její dluhy. Před narozením nezletilé, žalobkyně řekla žalovanému, že mu poskytnutou částku vrátí. Nebylo žádným důkazem doloženo, že by se mělo jednat o dar, který žalovaný žalobkyni poskytl. V účastnické výpovědi žalobkyně uvedla, že dva dny před porodem byla mezi účastníky dusná atmosféra, proto řekla žalovanému, že mu částku 100.000 Kč vrátí. Nezletilá se narodila dne datum a již dne datum hradila žalobkyně na účet žalovaného částku 20.000 Kč s poznámkou„ pro anonymizováno“. Žalobkyně si tak byla patrně byla vědoma, že se jedná o půjčku, neboť nedoložila, čeho by se tato platba měla týkat. Následně také dne datum uhradila další částku ve výši 26.500 Kč s poznámkou„ vracím“.

18. Dále žalobkyně požaduje úhradu částky 195.500 Kč, kterou, dle jejího vyjádření, hradila na hypoteční úvěr, poskytnutý žalovanému. Nedoložila však žádný důkaz, který by toto její skutkové tvrzení dosvědčil. jméno uvedla, že se účastníci dohodli, že budou náklady, spojené s bydlením a domácností hradit dohromady. Nikde nepadla žádná zmínka, že by se mělo jednat o příspěvek na hypoteční úvěr a toto tvrzení nevyplývá ani z doložených důkazů, kdy žalobkyně při hrazení jednotlivých částek pouze uvedla„ pro příjmení“. Sama také uvedla, že nikdo nikoho nenechá bydlet zadarmo. Před nastěhováním se k žalovanému, bydlela v obec v podnájmu, kde hradila měsíčně za nájem částku vyšší jak 10.000 Kč.

19. Účastníci nebyli manželé, žili pouze v družském poměru a tak žalobkyně dle názoru žalovaného, hradila oprávněně vzájemně sjednané částky, na náklady spojené s bydlením a domácností. Jak bylo prokázáno, veškeré náklady na získání nemovitosti hradil žalovaný, včetně částky 200.000 Kč za poplatek realitní kanceláři. Nemovitost také vybavil novým nábytkem, novými okny, dveřmi, podlahami, novým kotlem. Je zcela logické, že se účastníci dohodli na měsíčních platbách, neboť žalobkyně tak nemusela hradit žádný měsíční nájem, avšak užívala a opotřebovávala věci, ve výlučném vlastnictví žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že částkami ve výši 5.500 Kč měsíčně až 4.000 Kč měsíčně, se žalobkyně podílela na platbách, souvisejících s bydlením a vedením domácnosti.

20. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno, pokud tvrdila, že se jednalo výhradně o hrazení hypotečního úvěru a za bydlení nehradila žádnou částku, neboť toto by odporovalo i vzájemné dohodě mezi účastníky, jek je shora uvedeno.

21. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že se účastníci dohodli, že se budou podílet na nákladech, spojených s bydlením a domácností.

22. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť z již provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že se jednalo o náklady, spojené s bydlením a domácností, a další navržené důkazy nemohly již provedené důkazy, shora podrobně rozvedené, vyvrátit. Sama žalobkyně uvedla:„ Nikdo vás nikde nenechá bydlet zadarmo“.

23. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, dle kterého má žalovaný, který měl plný úspěch, nárok na úhradu nákladů řízení proti žalobkyni, neboť tato úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují účtované, účelně vynaložené náklady právního zastoupení dle vyhlášky číslo 177/1996 Sb., za 6 hlavních úkonů po 9.220 Kč z merita věci (převzetí a příprava, sepis odporu, studium spisu dne datum, sepis vyjádření dne datum a účast na jednáních dne datum a dne datum), 6 x režijní paušál po 300 Kč a hotové výdaje za dvě jízdě osobním vozem jméno příjmení, registrační značka, na jednání k procesnímu soudu obec - obec a zpět (celkem 140 Km dle aplikace mapy.cz, při průměrné spotřebě 7,6 l číslo km, ceně benzínu 32 Kč l a sazbě 4,20 Kč km). Cestovné celkem činí 928 Kč. Při jízdě na jednání dne datum byla přiznána 1x ½ hod. ztráty času za 100 Kč. Další požadované ztráty času přiznány nebyly, neboť cesta k procesnímu soudu netrvá déle jak 30 minut a studium spisu proběhlo v době od 10:05 – 10:18 hod., jednání dne datum probíhalo v době od 9:00 – 10:10 hod. a jednání dne datum probíhalo v době od 9:00 – 9:35 hod., takže další požadované náhrady ztráty času jsou kryty sazbou za úkon. Náklady řízení žalovaného celkem činí částku 58.148 Kč a byly přiznány k rukám advokáta.

24. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.