OSVY 7 C 212/2018-276

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce a žalované ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupena advokátkou anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o vypořádání společného jmění manželů

I. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce přikazují movité věci a to anonymizována čtyři slova, nacházející se v anonymizováno domu část obce a číslo, v celkové hodnotě 2.500 Kč.

II. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce příjmení celé jméno žalobce, titul za jménem, rodné číslo přikazují nemovité věci a to pozemky parc. číslo zahrada, parc. číslo zahrada a parc. číslo zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví pro obec a k.ú. část obce, v celkové hodnotě 110.000 Kč.

III. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce příjmení celé jméno žalobce, titul za jménem, rodné číslo přikazuje nemovitá věc a to stavba bez čp/če, garáž, stojící na pozemku parc. č. anonymizována dvě slova, zapsaná v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví pro obec a k.ú. část obce, v celkové hodnotě 150.000 Kč.

IV. Žalobce je povinen uhradit žalobkyni z titulu vypořádacího podílu ze zaniklého společného jmění manželů částku 37.750 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobce je povinen uhradit České republice na nákladech zálohovaných státem částku 2.125 Kč, do pokladny Okresního soudu ve Vyškově, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna uhradit České republice na nákladech zálohovaných státem částku 10.125 Kč, do pokladny Okresního soudu ve Vyškově, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne 13. 12. 2018, domáhal se žalobce, aby soud vypořádal společné jmění manželů. Svůj návrh odůvodnila tím, že manželství účastníků trvalo od datum do datum, kdy nabyl právní moci rozsudek o rozvodu manželství. Žalobce v žalobě uvedl, že za dobu trvání manželství pořídili manželé jak movité, jak nemovité věci, specifikované v žalobě. Žalobce rovněž navrhl vypořádání pasiv, pořízených za trvání manželství.

2. Žalovaná v písemném vyjádření ze dne 28. 1. 2019 uvedla, že nemovité věci jsou zapsané u stát. instituce, stát. instituce na LV číslo pro k.ú. část obce. V písemném vyjádření žalovaná specifikovala další movité věci, avšak vzhledem k tomu, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno dne datum a žalobce v žalobě výslovně specifikoval movité věci spadající do SJM: sporák a mikrovlnná trouba, uplynula zákonná tříletá lhůta k podání návrhu na vypořádání. Žalovaná dále uvedla, že společná domácnost účastníků byla zrušena již v roce 2013, avšak závazek vůči právnická osoba, vznikl až dne datum a vůči právnická osoba dokonce až dne datum O těchto závazcích, poskytnutých žalobci, žalovaná nevěděla a nedala k nim souhlas.

3. Žalobce u jednání dne datum doplnil žalobu v tom, že půjčka z března 2014 byla použita na opravu vozidla, se kterým žalobce jezdil. Vozidlo prodal v roce 2017 za částku 70.000 Kč. Pokud se týká závazku od anonymizováno příjmení příjmení, tak, jak se stavěla garáž, měl půjčené peníze od současné tchýně, které splácel. Do garáže vložil 300.000 Kč. Žalovaná věděla o stavbě garáže. Navrhovala, že garáž bude zapsána na jméno žalobce. Z úvěru 300.000 Kč splatil pohledávku paní příjmení a ostatní finance použil na nákup materiálu a cihel. Pokud by si úvěr nevzal, garáž by nemohl dostavět. Zda informoval žalovanou, že si bere úvěr, nedokáže odpovědět.

4. Žalovaná u jednání dne 1. 10. 2019 doplnila své písemné vyjádření v tom, že neví nic o úvěru ve výši 66.000 Kč a 300.000 Kč. To, že si vzal žalobce úvěry, jí řekli synové. Řekli, že si jejich drahý otec bral půjčku, aby mohli jet s jeho stávající manželkou, na dovolenou. V době, kdy si úvěry bral, o ničem nevěděla. O stavbě garáže věděla, ale o další osud stavby se nezajímala.

5. Soud důkazy hodnotil podle § 132 občanského soudního řádu, tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Účastníci jednali o vypořádání SJM mimosoudně, avšak bezvýsledně (přípisy zástupce žalobce ze dne 22. 4. 2016 a 5. 9. 2018).

7. Manželství účastníků, uzavřené dne datum, bylo pravomocně rozvedeno dnem datum rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Jako příčinu rozvratu manželství soud označil názorový a povahový nesoulad účastníků, který vyústil zrušením společné domácnosti. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že manželka se odstěhovala ze společné domácnosti v dubnu 2014. Od této doby účastníci společnou domácnost nevedou. (Rozsudek Okresního soudu ve obec č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí).

8. Účastníci mají ve společném jmění manželů nemovitosti, zapsané v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví pro k.ú. část obce a to parc. číslo zahrada, parc. číslo zahrada a parc. číslo zahrada (výpis z katastru nemovitostí list vlastnictví pro k.ú. část obce).

9. Nemovitosti, zapsané v katastru nemovitostí, na list vlastnictví pro k.ú. část obce, nabyli účastníci do společného jmění manželů na základě Smlouvy o koupi nemovitostí ze dne datum, vklad práva povolen rozhodnutím sp. zn. V číslo, vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne datum, právní účinky vkladu vznikly dnem datum (Smlouva o koupi nemovitosti).

10. Žalobce je uveden jako výlučný vlastník nemovitosti parc.č. anonymizována dvě slova, zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba bez č., garáž, které jsou zapsané v katastru nemovitostí, vedeném u stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví pro k.ú. část obce. Pozemek nabyl žalobce na základě kupní smlouvy číslo ze dne datum. Stavba garáže byla zapsaná na základě ohlášení vlastníka pozemku – vlastníka stavby ze dne datum (Výpis z katastru nemovitostí, list vlastnictví pro k.ú. část obce).

11. územní celek anonymizována dvě slova a žalobce, uzavřeli dne datum Smlouvu o uzavření budoucí smlouvy č. anonymizováno rok, jejím předmětem je budoucí koupě pozemku parc. číslo v k.ú. část obce, pro stavbu garáže pro osobní automobil za cenu částka na 1 m2 pozemku. (Smlouva o uzavření budoucí smlouvy). Kupní smlouvu číslo uzavřelo územní celek anonymizována dvě slova a žalobce dne datum. Kupní cena byla stanovena ve výši částka (Kupní smlouva ze dne datum).

12. Smlouvu o půjčce uzavřeli právnická osoba a žalobce dne datum na částku 300.000 Kč (Smlouva o půjčce ze dne datum).

13. Smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru reg. číslo, byla mezi právnická osoba, žalobcem a jméno příjmení, uzavřena dne datum.

14. jméno příjmení půjčila v souladu se Smlouvou o půjčce ze dne datum, žalobci částku 150.000 Kč s tím, že žalobce jí půjčenou částku splácel měsíčními splátkami ve výši 3.000 Kč, počínaje měsícem anonymizováno rok.

15. Znaleckým posudkem číslo ze dne datum stanovil soudní znalec celé jméno znalce cenu nemovitých věcí, spadajících do SJM. Pozemky, zapsané na list vlastnictví pro k.ú. část obce ocenil soudní znalec celkovou částkou 171.760 Kč a garáž bez čp/če, stojící na pozemku parc.č. anonymizována dvě slova, zapsanou na list vlastnictví pro k.ú. část obce ocenil částkou 170.000 Kč.

16. Žalobce namítl, že srovnatelné pozemky se prodávají za nižší cenu a to anonymizována tři slova za 250 Kč/m2 a obec za 150 Kč/m2. Také doložil prodej garáže v obci obec, okres okres cenu 60.000 Kč (anonymizováno webová adresa).

17. Exekutorský úřad Brno – město, usnesením ze dne 9. 8. 2019 anonymizováno číslo jednací nařídil další dražbu pozemku v k.ú. obec o výměře 563 m2 za cenu 84.000 Kč (Usnesení Exekutorského úřadu ze dne datum).

18. anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, soudní exekutor, Exekutorský úřad Klatovy, vydal dne datum rozhodnutí pod č.j. číslo jednací dražební vyhlášku, kterou byla zahájena elektronická dražba ideální ½ pozemků v k.ú. část obce a to parc. číslo o výměře 290 m2 zahrada a parc. číslo o výměře 323 m2 zahrada za vyvolávací cenu 18.000 Kč, s tím, že cena dražených nemovitostí činí 27.000 Kč.

19. Soudní znalec doplnil u jednání dne datum znalecký posudek v tom, že uvedl, že je nutné posoudit ceny v daném místě, tj. lokalita vyjmenovaná jako obec, katastr obce, nebo lokalita srovnatelná (část obce jsou součástí obec s cca číslo obyvateli). Za stanovenou cenu se nemovitosti dají nejen prodat, ale také se za tuto cenu prodávají. Je třeba respektovat kvalitativní parametry, které na trh vstupují. Není možné přihlížet k tomu, že někdo přinese tři smlouvy, kde je cena stanovena nižší částkou. Je nutné přihlížet k tomu, že patrně se jedná o další aspekty, např. se jedná o koupi mezi sousedy, nebo např. obec se snaží prodat pozemky, aby získala další obyvatele, a podobně. To pak již nejsou tržní ceny. Je nutné vycházet z realitní databáze. Pokud se jedná o garáž v obci obec (obec s cca 250 obyvateli), může to být na špatném místě, ve špatném stavu, s nedostatečnou velikostí, bez vybavení, pak může být levná. Garáž v jakékoliv obci je za cca 200.000 Kč, v obec za více jak 500.000 Kč Soudní znalec doplnil, že dělal odhad garáže v první obci za anonymizováno, ale majitel ji za 500.000 Kč neprodal, bylo to pro něj málo. Garáž ve obec je dobře přístupná. Pokud znalec hovořil funkčním celku, doplnil, že pozemky jsou v intravilánu obce a ve funkčním celku se stavebními pozemky. Pozemek v jednom funkčním celku se stavebním pozemkem nemusí být ještě pozemek určený k zástavbě (ten by byl mnohem dražší). Na pozemku se však dá postavit každá stavba, která je pouze na ohlášení. Pozemek pod garáží je ohodnocen jinak, protože garáž je součástí tohoto pozemku.

20. Zástupce žalobce učinil dotaz na znalce, zda do znaleckého posudku promítl to, že pozemek pod garáží je jiného vlastníka. Toto tvrzení ovšem není zcela přesné. Jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí, vedeného stát. instituce, stát. instituce, a to z list vlastnictví pro k.ú. část obce, pozemek parc.č. anonymizována dvě slova zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, garáž, která stojí na pozemku parc.č. anonymizována dvě slova je zapsána jako výlučné vlastnictví žalobce. Pokud soud dospěl k závěru, že garáž byla postavena za trvání manželství a spadá do společného jmění manželů, pak pozemek pod garáží je ve vlastnictví jednoho z těchto účastníků a rozhodovací praxe se vždy přiklání k tomu, aby nedocházelo ke vzniku různých věcných břemen, rozhodnout o výlučném vlastnictví stavby pro toho, komu svědčí i vlastnické právo k pozemku pod stavbou. Vlastník garáže tedy nemusí platit žádný nájem vlastníku pozemku, na kterém je garáž postavena.

21. Z důvodu námitek nechal soud vypracovat revizní znalecký posudek, soudním znalcem celé jméno znalce Soudní znalec určil obvyklou cenu nemovitých věcí, zapsaných na list vlastnictví pro k.ú. část obce celkovou částkou 110.000 Kč a garáž bez čp/če, stojící na pozemku parc.č. anonymizována dvě slova, zapsanou na list vlastnictví pro k.ú. část obce ocenil částkou 150.000 Kč. Znalec dále uvedl, že k datu posouzení datum nebyla garáž zkolaudovaná. Rozestavěnost stavby měl znalec ve znaleckém posudku uvést a zohlednit, pokud ovšem měl k dispozici údaje o rozestavěnosti. Vzhledem k vysokému procentu dokončení stavby (chyběla výmalba a povrchová úprava podlahy) není vliv rozestavěnosti významný a nemá podstatný vliv na obvyklou cenu stavby. Pozemky parc. číslo parc. číslo parc. číslo v k.ú. část obce jsou v katastru nemovitostí zapsány jako zahrady, nejsou zastavěné stavbou, avšak jsou v územním plánu určeny takto: parc. číslo je navržený k zástavbě stavbami garáží, parc. číslo parc. číslo jako zahrady. Nejedná se o jednotný funkční celek, protože na sebe plynule nenavazují.

22. Žalobce doložil Kupní smlouvu, uzavřenou mezi jméno příjmení a jméno příjmení dne datum, týkající se prodeje pozemků parc. číslo zahrada, parc. číslo zahrada a parc. číslo zahrada, o celkové výměře 495 m2 za cenu 10.000 Kč (viz. doložená smlouva).

23. Písemnými důkazy doložil žalobce investice do stavby garáže ve výši 163.811,70 Kč (viz jednotlivé faktury za materiál).

24. Svědkyně jméno příjmení, současná tchýně žalobce, soudu u jednání dne datum potvrdila, že v září 2013 zapůjčila žalobci částku 150.000 Kč. Žalobce poprosil ji a jejího manžela, že potřebuje peníze na garáž a zavázal se půjčku uhradit pravidelnými splátkami po 3.000 Kč. Teď je vše uhrazeno. O půjčce byla sepsána písemná smlouva. Se žalobcem se znala již z dřívější doby, někdy od roku 2003 či 2004. Již v roce 2013 chodil žalobce s dcerou svědkyně.

25. Svědek jméno příjmení, otec žalované, soudu uvedl, že účastníkům pomáhali finančně: nábytek, fasáda, stavební práce, kachličky polystyren, schody - platili materiál. Svědek také uvedl, že se fyzicky podílel na: dlažbě, zábradlí, zámečnické práce, fasáda, kanalizace, oplocení zahrady. Pokud se týká garáže – dovezl materiál na základy a betonovou desku. Tento materiál i hradil, ale v jaké výši, to neví. Žalovaná se od žalobce odstěhovala ke svědkovi a odvezla si dvě igelitky. Svědek dále uvedl, že si účastníci pořídili auto asi na úvěr. Co se stalo s autem, svědek neví.

26. Žalovaná pracovala od roku 2013 v právnická osoba a v roce 2013 dosahovala průměrný měsíční čistý příjem ve výši 10.007 Kč, v roce 2014 dosahovala čistý měsíční příjem ve výši 11.520 Kč a v roce 2015 ve výši 12.995 Kč (Doklady o výši mzdy od zaměstnavatele).

27. Žalobce byl ve stejné době zaměstnán u obec anonymizována tři slova a v roce 2012 dosahoval průměrný měsíční příjem ve výši 23.836 Kč, v roce 2013 ve výši 24.722 Kč, v roce 2014 ve výši 23.824 a v roce 2015 ve výši 23.685 Kč (Doklady o výši mzdy od zaměstnavatele).

28. Jak dokladuje rozsudek Okresního soudu ve Vyškově ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací ve věci rozvodu účastníků, z manželství se dne datum narodil nezletilý jméno a dne datum se narodil nezletilý jméno. Pro dobu po rozvodu manželství byly nezletilé děti svěřeny do péče matky a otec se zavázal přispívat na jejich výživu celkovou částkou 5.500 Kč.

29. Za trvání manželství byl účastníkům poskytnut právnická osoba dne datum úvěr ve výši 250.000 Kč. Žalobce v žalobě sdělil výši zůstatku k 12/ 2015 ve výši 39.213,84 Kč. anonymizována dvě slova upřesnila výši zůstatku ke dni datum, kdy dlužná částka činila celkem 37.001,46 Kč (jistina 24.870,84 Kč a úroky 205,53 Kč).

30. Další závazek u anonymizována dvě slova byl poskytnut dne datum ve výši 66.000 Kč a žalobce sdělil zůstatek k 12/ 2015 ve výši 219.313,43 Kč. anonymizována dvě slova upřesnila výši zůstatku ke dni datum dlužná částka činila celkem 205.384,95 Kč (jistina 194.190,43 Kč a úroky 1.604,77 Kč). O tomto úvěru žalovaná nevěděla, nedala k němu souhlas. Žalobce nejdříve uvedl, že úvěr použil na opravu vozidla, které později prodal, poté, že byl spotřebován. Nemohl však být spotřebován oběma účastníky, neboť nejpozději od dubna 2014 účastníci spolu nebydleli, nesdíleli společnou domácnost, žalobce chodil se současnou manželkou, jak uvedla jeho současná tchýně ve svědecké výpovědi a to již v roce 2013.

31. Dne datum byl žalobci poskytnut úvěr ve výši 300.000 Kč a to anonymizováno příjmení příjmení, k 12/ 2015 činila dle žalobce, jak uvedl v žalobě, dlužná částka 338.869,78 Kč právnická osoba sdělila, že účet byl zcela zrušen ke dni datum a ke dni datum činila dlužná částka celkem 300.070,78 Kč O tomto úvěru žalovaná nevěděla, v té době ani nebydlela se žalobcem a nevedli společnou domácnost. V té době již žalobce chodil se současnou manželkou. Žalovaná namítla, že tento úvěr nespadá do společného jmění manželů, protože o vzniku tohoto dluhu nevěděla a nedala k němu souhlas. Žalobce uvedl, že z tohoto úvěru byla financována stavba garáže.

32. V souladu s ustanovením § 709 odst. 1 občanského zákoníku součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

33. Dle ustanovení § 736 věta prvá občanského zákoníku je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

34. Podle ustanovení § 740 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

35. Při rozhodování se soud zcela řídil Nálezem Ústavního soudu České republiky IV. ÚS 1241/12 ze dne 13. 3. 2013, ze kterého vyplývá, že pro nalézání práva je vždy nezbytné vycházet z individuálních, tedy na konkrétních skutkových zjištěních založených rozměrů každé soudem projednávané věci. Mnohé případy a jejich specifické okolnosti mohou být značně komplikované a netypické; to však nevyvazuje obecné soudy z povinnosti učinit vše pro nalezení spravedlivého řešení, jakkoliv se to může jevit složité. Spravedlnost musí být v procesu, kterým soud interpretuje a aplikuje právo, vždy přítomna jako hodnotový činitel, neboť nad každým utvářením soudního rozhodnutí klene se dvojí imperativ: rozhodnutí musí být nejen zákonné, ale především spravedlivé. Úkolem soudu je rozpoznat skrze zákon spravedlnost.

36. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2007, sp. zn. 22 Cdo 1112/2006, dovolací soud uvedl, že„ soud může do vypořádání zaniklého společného jmění manželů zahrnout jen ten majetek, který účastníci výslovně učinili předmětem vypořádání; to platí i pro zápočty toho, co bylo vynaloženo ze společného majetku na výlučné majetky manželů a naopak“. Je tak nutné učinit v zákonné tříleté lhůtě.

37. Účastníci se shodli na ceně movitých věcí, které ve lhůtě tří let účastníci navrhli k vypořádání, a to v částce 2.500 Kč. Soud tyto věci, v souladu s návrhy obou účastníků přikázal do výlučného vlastnictví žalobce s tím, že je povinen na vypořádací podíl uhradit žalované částku 1.250 Kč.

38. Při ceně nemovitých věcí, zapsaných v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví pro k.ú. část obce a to parc. číslo zahrada, parc. číslo zahrada a parc. číslo zahrada, vycházel soud z revizního znaleckého posudku, tj. z celkové částky 110.000 Kč. Rovněž i tyto nemovité věci soud přikázal v souladu s návrhy obou účastníků, do výlučného vlastnictví žalobce, s tím, že je povinen na vypořádací podíl uhradit žalované částku 55.000 Kč

39. Garáž bez čp/če, stojící na pozemku parc.č. anonymizována dvě slova, zapsanou na list vlastnictví pro k.ú. část obce ocenil revizní znalec částkou 150.000 Kč. Stavba stojí na pozemku, který je ve výlučném vlastnictví žalobce. Garáž však byla pořízena za trvání manželství. Soud přikázal stavbu garáže do výlučného vlastnictví žalobce. Při vypořádání této movité věci zhodnotil, že se o tuto nemovitou věc výlučně zapříčinil žalobce, který doložil úhradu jednotlivých materiálů, zabudovaných do stavby garáže, či použitých na stavbu garáže. Na úhradu materiálu si žalobce sjednal úvěr od právnická osoba, o kterém žalovaná nevěděla a nedala k němu souhlas. Nicméně soud musel k této skutečnosti při vypořádání přihlédnout a rozhodl o přikázání této movité věci do výlučného vlastnictví žalobce bez úhrady vypořádacího podílu.

40. Soud také vypořádal pasiva. Během manželství byl účastníkům poskytnut úvěr ve výši 250.000 Kč. Žalobce sdělil v žalobě výši zůstatku k 12/ 2015 ve výši 39.213,84 Kč, anonymizována dvě slova upřesnila tuto částku k 15. 12. 2015 ve výši 37.001,46 Kč. Jedna polovina pak činí 18.500,73 Kč. Další úvěry, poskytnuté za trvání manželství, soud nevypořádával, tyto do společného jmění manželů nezahrnul, neboť žalovaná nedala souhlas s jejich uzavřením a poskytnuty byly až po zrušení společného soužití, po odstěhování se manželky ze společné domácnosti a v době, kdy již žalobce navázal vztah se současnou manželkou.

41. Jak je již shora uvedeno, o dalších dvou úvěrech žalovaná nevěděla, tyto byly žalobci poskytnuty až v době, kdy se žalovaná ze společné domácnosti odstěhovala, bylo to v době, kdy žalobce již chodil se svojí nynější manželkou. O úvěru ve výši 66.000 Kč žalobce uvedl, že jej použil na opravu vozidla, které následně prodal. Syn účastníků žalované řekl, že je otec použil na dovolenou se svojí nynější manželkou. O úvěru ve výši 300.000 Kč se žalobce vyjádřil, že jej použil na zakoupení materiálu na stavbu garáže.

42. Soud vypořádával aktiva v celkové výši 112.500 Kč (nemovité věci ve výši 110.000 Kč a movité věci ve výši). Jedna polovina činí 56.250 Kč. Od této částky soud odečetl jednu polovinu pasiv, které byly účastníkům poskytnuty za trvání manželství a k nimž oba dali souhlas, tedy částku 18.500,73 Kč (celková částka 37.001,46 Kč). Soud dospěl k výši vypořádacího podílu v částce 37.750 Kč, kterou je žalobce povinen uhradit žalované.

43. Soud rovněž vypořádal nemovitou věc – garáž, v hodnotě 150.000 Kč. Soud ovšem přihlédl, že se výlučně zapříčinil o tuto movitou věc žalobce, stavba probíhala po zrušení společné domácnosti, po odstěhování se žalované i s dětmi k rodičům. Žalobce z důvodu nedostatku finančních prostředků také přistoupil k uzavření smlouvy o úvěru, ze kterého stavbu financoval. Žalovaná namítla, že o úvěru nevěděla, že k němu nedala souhlas. Ovšem jakýkoliv vypořádací podíl by v tomto případě byl v rozporu s dobrými mravy.

44. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, co spadá do společného jmění manželů a jaká má být výše vypořádacího podílu.

45. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť z již provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že veškeré movité i nemovité věci jsou přikázány do výlučného vlastnictví žalobce a ten je povinen poskytnout žalované vypořádací podíl, a to v souladu s dobrými mravy.

46. Výrok o náhradě nákladů zálohovaných státem byl učiněn v souladu s ustanovením § 148 občanského soudního řádu Náklady zálohované státem tvoří vyplacené znalečné, které nebylo kryto uhrazenou zálohou a svědečné. Znalečné bylo vyplaceno ve výši 8.875 Kč soudnímu znalci celé jméno znalce, ve výši 15.003 Kč soudnímu znalci celé jméno znalce a svědečné ve výši 372 Kč, vyplacené svědkyni jméno příjmení. Soud při určení povinnosti hradit náklady zálohované státem přihlédl ke skutečnosti, že oba účastníci jsou povinni hradit polovinu vyplacených nákladů, s tím, že žalobce uhradil zálohu ve výši 10.000 Kč a žalovaná uhradila zálohu ve výši 2.000 Kč.

47. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu s ohledem na předmět sporu, kdy podíly obou účastníků jsou stejné. Soud také přihlédl k tomu, že návrhu žalobce nebylo vyhověno a to v požadované výši vypořádacího podílu.

48. Lhůta k placení je v souladu s ustanovením § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.