OSVY 6 C 22/2006-896

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Vrchou, MBA, v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou titul jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení částky 374 300,65 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se ohledně zaplacení úroku z prodlení ve výši 3 % p. a. z částky 120 160 Kč od 11. 11. 2004 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 151 063,27 Kč

a) s úrokem z prodlení ve výši 9,25 % p. a. z částky 1 261,47 Kč od 22. 5. 2009 do 30. 6. 2009, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % p. a. z částky 1 261,47 Kč od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009, s úrokem z prodlení ve výši 8 % p. a. z částky 1 261,47 Kč od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % p. a. z částky 1 261,47 Kč od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % p. a. z částky 1 261,47 Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % p. a. z částky 1 261,47 Kč od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % p. a. z částky 1 261,47 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8 % p. a. z částky 1 261,47 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % p. a. z částky 1 261,47 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9 % p. a. z částky 1 261,47 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % p. a. z částky 1 261,47 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % p. a. z částky 1 261,47 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, a s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % p. a. z částky 1 261,47 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení;

b) s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % p. a. z částky 58 998,58 Kč od 8. 4. 2011 do zaplacení;

c) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 47 001,83 Kč od 14. 11. 2017 do zaplacení;

d) s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 19 091,39 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení;

e) s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % p. a. z částky 24 710 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení.

III. Ve zbývající části, tj. pokud se žalobce žalobou domáhal po žalovaném zaplacení další částky ve výši 223 237,37 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 121 673 Kč od 11. 11. 2004 do zaplacení, s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 32 830,50 Kč od 29. 3. 2008 do zaplacení, s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 25 720,09 Kč od 22. 5. 2009 do zaplacení, s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 29 817,17 Kč od 14. 11. 2017 do zaplacení a s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 13 196,61 Kč od 3. 7. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 96 304,08 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul jméno příjmení, advokáta se sídlem ve obec, název ulice č.p..

V. Žalovanému se vrací přeplatek na složené záloze na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 263 Kč po právní moci tohoto rozsudku.

I.

Změna v obsazení soudu (samosoudcem)

1. rozšíření ze dne 25. 3. 2008 o 32.830,50 Kč – plyn za období od 1. 1. 2006 – 22. 7. 2007 na základě fa právnická osoba číslo číslo (na 44.285,95 Kč a 21.374,95 Kč)

Celkem: 154.503,50 Kč

Pokud jde o další rozšiřování žaloby, a to podáním žalobce ze dne 21. 5. 2009; 14. 7. 2010 a 16. 3. 2001, žalovaný opětovně uvádí, že od listopadu 2008 žalobce znemožňoval žalovanému užívání plynových kotlů a prostory užívané žalovaným nebyly otápěny z plynových kotlů, ale el. energií, přičemž měřidla el. energie byla přihlášena na žalovaného.“

2. rozšíření ze dne 14. 1. 2009 o 26.981,56 Kč plyn za období 23. 7. 2007 – 21. 7. 2008 fa číslo

Celkem: 181.485,06 Kč

3. rozšíření ze dne 13. 7. 2010 o 32.384,16 Kč

11.594,79 Kč plyn za období 22. 7. 2008 31. 12. 2008 fa právnická osoba číslo

20.789,37 Kč – plyn 1. 1. 2009 – 8. 7. 2009 fa právnická osoba číslo

Celkem: 213.869,22 Kč

4. rozšíření ze dne 15. 3. 2011 o 26.614,43 Kč plyn za období 8. 7. 2009 – 19. 7. 2010 fa právnická osoba číslo

Celkem: 240 483,65 Kč“

5) Faktura číslo na částku 16.044,70 Kč mělo jít o el. energii za období 19. 12. 2001 – 16. 12. 2002 …NE – PROMLČENO,

6) Faktura číslo na částku 5.640 Kč měla být za el. energii za období 17. 12. 2002 do 7. 4. 2003 … NE žalovaný měl svoje měřidla,

7) Faktura číslo na částku 48.313 Kč mělo jít o úhradu za el. energii za období 1. 7. 1997 – 18. 12. 2001 NE

PROMLČENO,

8) Faktura číslo na částku 79.223,10 Kč měla být za plyn za období 16. 10. 1998 – 31. 12. 2001 – NE – PROMLČENO,

9) Faktura číslo na částku 14.322 Kč mělo jít o úhradu za zhotovení zábradlí za rok 1999 …………… ………………………. NE – PROMLČENO,

10) Faktura číslo na částku 5.280 Kč, měla být za nějaký koberec a za rohož vchodových dveří, mělo jít o faktury z roku 1999 – NE – PROMLČENO,

„ Vzhledem k tomu, že žalobce připouští určité nesrovnalosti ve svých dosavadních podáních, pokud jde o rozsah a vymezení jednotlivých složek svého nároku, upřesňuje tímto svá skutková tvrzení takto:

„ a) za dodávky plynu od společnosti právnická osoba, byly žalobcem uhrazeny následující faktury: ⟪LB:lb_001⟫ - za období od 1. 1. 2002 až do 31. 12. 2002 stav plynoměru 24048 m3 až 32276 m3, částka celkem 59.217,80 Kč, placeno zálohami dne 8. 4. 2002 částka 11.900 Kč, dne 26. 4. 2002 částka 11.900 Kč, dne 7. 10. 2002 částka 11.900 Kč, dne 30. 10. 2002 částka 11.900 Kč, doplatek 11.618 Kč zaplacen 19. 2. 2003. ⟪LB:lb_002⟫ - za období 1. 1. 2003 až 31. 12. 2003, stav plynoměru 32276 m3 až 38764 m3, částka celkem

47.367 Kč, placeno zálohami dne 7. 1. 2003 částka 11.900 Kč, dne 8. 4. 2003 částka 15.200 Kč, dne 22. 8. 2003 částka 3.300 Kč, dne 8. 10. 2003 doplatek. ⟪LB:lb_001⟫ - za období od 1. 1. 2004 až 31. 12. 2004, stav plynoměru 38764 m3, částka celkem 34.425 Kč, placeno zálohami dne 7. 1. 2004 částka 15.200 Kč, dne 31. 3. 2004 částka 11.300 Kč, dne 2. 7. 2004 doplatek. ⟪LB:lb_002⟫ - za období 1. 1. 2005 až 31. 12. 2005, stav plynoměru 43 346 m3 až 47 356 m3, částka celkem 34.618,50 Kč, placeno zálohami dne 11. 4. 2005 částka 12.400 Kč, dne 20. 4. 2005 částka 12. 400 Kč, dne 6. 10. 2005 doplatek.

Celkem bylo tedy za spotřebu plynu za období od 1. 1. 2002 až 31. 12. 2005 žalobcem uhrazeno 175.628,30 Kč, z čehož žalobce nárokuje vůči žalovanému 50 %, tj. částku 87.814 Kč.

b) za dodávky elektrické energie od společnosti právnická osoba, byly žalobcem uhrazeny následující faktury: ⟪LB:lb_001⟫ - za období 19. 12. 2001 až 3. 4. 2002, stav elektroměru 17378 až 20428, částka celkem 10.900,65 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ - za období 4. 4. 2002 až 2. 7. 2002, stav elektroměru 20428 až 22325, částka celkem 6.843,48 Kč, ⟪LB:lb_003⟫ - za období 3. 7. 2002 až 2. 10. 2002, stav elektroměru 22325 až 24355, částka celkem 7.301 Kč, ⟪LB:lb_004⟫ - za období 3. 10. 2002 až 16. 12. 2002, stav elektroměru 24355 až 26811, částka celkem 8.676,25 Kč, ⟪LB:lb_005⟫ - za období 17. 12. 2002 až 7. 4. 2003, stav elektroměru 26811 až 30129, částka celkem 11.280,57 Kč, ⟪LB:lb_006⟫ - za období 8. 4. 2003 až 7. 7. 2003, stav elektroměru 30129 až 34385, částka celkem 14.157,21 Kč.

Celkem bylo tedy za spotřebu elektřiny za období od 19. 12. 2001 až 7. 7. 2003 žalobcem uhrazeno 65.159,16 Kč, z čehož žalobce nárokuje vůči žalovanému 50 %, tj. částku 30.079 Kč.

c) za ostrahu společného objektu zajišťovanou právnická osoba v průběhu celého roku 2002 bylo žalobcem uhrazeno celkem 7.560 Kč, z čehož žalobce nárokuje vůči žalovanému 50 %, tj. částku

3.780 Kč.

K dnešnímu dni tedy žalobce činí předmětem tohoto řízení nárok v celkové výši 121.673 Kč. Vzhledem k tomu, že na základě dosavadních podání v této věci žalobce požadoval částku v celkové výši 241.833 Kč, bere tímto podáním svoji žalobu částečně zpět, a to o částku 120.160 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 3 % z této částky od 11. 11. 2004 do zaplacení….“

11) Faktura číslo na částku 5.280 Kč; mělo jít o úhradu za svoz odpadu za rok

1999 – 2001 ……………………………NE – PROMLČENO,

12) Faktura číslo na částku 7.079 Kč ………………… žalovaný měl svoje měla být za el. za období 8. 4. 2003 – 7. 7. 2003 …….NE měřidla el. energie.

Pokud jde o námitku promlčení žalovaného k nárokům žalobce uplatněných v podání ze dne 13. 8. 2007, tato námitka směřuje ke skutkovým tvrzením uvedeným pod odst. 2 písm. a), a to: ⟪LB:lb_001⟫ - položce 59.217,80 Kč, resp. její jedné polovině, neboť má jít o úhrady za plyn za období od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2002, tedy za období před více jak dvěma lety před podáním žaloby, resp. doplněním žaloby; ⟪LB:lb_002⟫ - položce 47.367 Kč, resp. jedné polovině, neboť má jít o úhrady za plyn za období od 1.

13. (Další vyjádření žalovaného ze dne 27. 9. 2007) Žalovaný (prostřednictvím svého advokáta) podal dne 27. 9. 2007 u zdejšího soudu své (další) písemné vyjádření k žalobě (na č. l. 172-174) s tím (opět ve stručnosti shrnuto z tohoto podání), že není pravda, že by žalovaný s žalobcem uzavřel jakoukoliv dohodu ohledně hospodaření se společnou věcí, nebo o úhradě nákladů vzniklých v souvislosti se spoluvlastnictvím, že z podání učiněného žalobcem dne 13. 8. 2007 (předchozího) nevyplývá jednoznačně, že má jít o nárok z titulu plnění, a pro případ, že tomu tak nebylo, uplatňuje se nárok na vydání bezdůvodného obohacení, že pokud tedy jde o případné nároky z titulu bezdůvodného obohacení, žalovaný namítá promlčení ke všem vzniklým nárokům před 27. 12. 2002, že žalovaný popírá tvrzení žalobce o cca užívání společné budovy v rozsahu 50 % a k tomu uvádí svou verzi užívání. Žalovaný dále argumentuje tím, že z přiložených tabulek (na č. l. 175) vyplývá, že v 1. NP společné budovy užívá žalobce 164,18 m2 plochy, z toho je 150,31 m2 otápěných ústředním topením (dále též„ ÚT“), kde je spalován zemní plyn, přičemž žalovaný užívá v 1 NP 83,48 m2 plochy, z toho je 81,08 m2 otápěných, avšak el. energie a odběrné místo je zřízeno na žalovaného a za odběr el. energie žalovaný řádně platí, že společně jsou účastníky v 1 NP podlaží užívány prostory o ploše 91,28 m2 (mínus 14,62 m2 zastávka MHD), tj. 76,66 m2 a z toho je otápěná plocha 59,61 m2, ÚT, kde je spalován plyn, že ve 2 NP užívá žalobce 117,51 m2, z toho je otápěno ÚT, kde je spalován zemní plyn, 117,51 m2, že žalovaný užívá ve 2 NP 160,21 m2, z toho je otápěno 158,17 m2 el. energií a odběrné místo (elektroměr) je zřízeno na žalovaného, který za odběr el. energie řádně platí, že společně užívané prostory ve 2 NP mají výměru 29,37 m2 a otápěny jsou ÚT, kde je spalován zemní plyn, že z uvedeného vyplývá, že plocha společných prostor činí 120,62 m2, a z toho je otápěno 88,98 m2 plochy, že prostory, které užívá žalobce, mají výměru 281,69 m2, a z toho je otápěných 266,12 m2, a to ÚT, kde je spalován zemní plyn, že prostory, které užívá žalovaný, mají výměru 243,69 m2 a jsou otápěny el. energií, kterou hradí žalovaný, že žalobce užívá v uvedeném objektu plochu o 38 m2 větší než žalovaný, že z ÚT otápěných ploch užívá výlučně žalobce 266,12 m a ½ ze společných ploch otápěných ÚT, což je 88,98: 2 = 44,49 m2, celkem tedy 310,61 m2 a žalovaný užívá 44,49 m2 společných ploch, že celkem ÚT na plyn otápěných ploch je v předmětném objektu 355,10 m2 a žalovaný užívá 44,49 m2 společných ploch (podíl na společných plochách), což činí 12,53 %, že za období od 1. 1. 2003 do 31. 12. 2003 by pak poměrná částka za úhradu plynu činila 47 367 Kč x 0, 1253 =

5 935, 09 Kč, že za období od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2004 by poměrná částka za úhradu plynu činila 34 425 Kč x 0, 1253 = 4 313,45 Kč, že za období od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2005 by poté poměrná částka za uhrazení plynu činila 34 618,50 Kč x 0, 1253 = 4 337,70 Kč, celkem tedy 14 586,24 Kč, že„ Pokud jde o tvrzení žalobce, že žalovaný neuhradil náklady za el. energii, žalovaný tvrdí a dokazuje, že za spotřebu el. energie v provozních prostorách hradil v r. 2003 Kč 19.432, v roce 2004 Kč 50.040, v roce 2005 Kč 53.051,48 Kč a v roce 2006 Kč 49.515,75 Kč. Dále žalovaný hradil za spotřebu el. energie v bytě nacházejícím se v 2. NP v roce 2004 Kč 23.355,50 Kč, v roce 2005 Kč 53.673 a v roce 2006 54.696,18 Kč“, a že žalovaný ostrahu společné budovy neužíval.

14. V tomto podání žalovaný (na č. l. 173) rovněž činí právní kvalifikaci žalobního skutku s tím, že:

„ V této souvislosti je nejprve nutno vyřešit si otázku, zda nároky uplatňované žalobcem mají charakter výdajů spojených s opravami nebo údržbou společné věci. O opravách jistě nemůže být uvažováno, a zbývá tedy uvažovat jen o údržbě společné věci. V tomto ohledu lze uznat, že jistá část nákladů na vytápění společné věci, odpovídající potřebě temperování budovy v nejnižší možné míře v zimních měsících tak, aby nedošlo k poškození budovy mrazem, lze považovat za údržbu, a pouze a jenom plyn či el. energie spotřebované za účelem takového temperování lze považovat za náklady vzniklé v souvislosti se spoluvlastnictvím.

Veškeré ostatní výdaje na el. energii a plyn jsou výdaji čistě osobní povahy, neboť se jedná o služby poskytované dodavatelem energií jednotlivým fyzickým či právnickým osobám, které je také spotřebovávají výlučně pro svou osobní potřebu či potřebu svých zaměstnanců (na svícení, ohřev TUV apod.)., a nikoliv na údržbu společné nemovitosti…

…je nezbytné žalobce vyzvat ke zpřesnění jeho žalobních návrhů tak, aby bylo postaveno najisto, kolik plynu a el. energie bylo spotřebováno ne nezbytnou údržbu společné věci (vč. dostatečného vysvětlení nezbytnosti jednotlivých složek údržby nemovitosti), a aby žalobní návrh odpovídal pouze těmto společným nákladům, nikoliv nákladům čistě osobním…

Pokud by se jednalo o náklad na nezbytnou opravu nebo údržbu, je bezdůvodné obohacení splatné ihned, ovšem pokud by se o nezbytnou opravu nebo údržbu nejednalo, nastává splatnost bezdůvodného obohacení až při zániku podílového spoluvlastnictví.

Žalobce nechť prokáže, že jím účtované náklady jsou náklady na nezbytnou údržbu společné věci, a že jsou tedy splatné. Pokud tak neučiní, je třeba jeho žalobu kvalifikovat jako předčasnou, neboť dosud nenastala splatnost požadované částky.“

V další části svého vyjádření žalovaný uvádí, že platil výlučné vodné a stočné a žalobci mělo z toho vzniknout bezdůvodné obohacení, stejně jako za užívání ve větším rozsahu budovy. Závěrem žalovaný sumarizoval, že:„ 1. Náklady na plyn a el. energii, jakož i náklady na vodné a stočné jsou osobní povahy, které nesouvisí se společnou věcí, a to s výjimkou nákladů na údržbu věci. 2. Pokud náklady vynaložené žalobcem nesměřovaly k nezbytné údržbě společné věci, nejsou dosud splatné. 3. I pokud by shora uvedená stanoviska nebyla vzata do úvahy, žalovaný užívá menší část společné věci…a nemá tak platit 50 % nákladů. Naopak to by byl žalovaný, který by mohl uplatňovat svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení z titulu hrazení daně z nemovitosti a z titulu žalobcem užívaného většího rozsahu společné věci…Žalovaný nevylučuje, že by svoje nároky uplatnil kompenzační námitkou podanou v průběhu řízení.“

15. (Replika žalobce ze dne 3. 1. 2008) K posledně zreferovanému vyjádření žalovaného zaslal žalobce soudu dne 3. 1. 2008 písemnou repliku (na č. l. 222-225), v níž mj. uvádí, že dohoda o užívání společné budovy byla mezi účastníky sjednána ústní formou a jako taková z počátku i fungovala, že později došlo ke konfliktům a prodlužování kolaudačního řízení, že žalovaný brání žalobci v užívání některých společných prostor ve společné budově (věc je šetřena Policií České republiky), že žalovaný si přitápí přímotopy (ve skutečnosti žalovaný využívá jinou energii k vytápění svých prostor, a to tu, kterou hradí žalobce), že žalovaný běžně topí plynem, tedy prostřednictvím ústředního topení ohřívaného plynovým kotlem, u kterého energii hradí žalobce, že rozvody ústředního topení v objektu vedou skrze prostory žalovaného a teprve následně vedou k prostorám užívanými žalobcem (tedy v prostorách žalovaného musí nejdříve procházet teplo, aby se následně dostalo k žalobci), že„ zaškrcení“ přívodu u topení nelze u žalovaného předpokládat, a to nejen s ohledem na spotřebu plynu, která zejména o víkendech, kde je žalovaný v objektu (bytě) v podstatě sám se svou rodinou, je evidentní (žalovaný by si musel demontovat radiátory, aby mohl unést břemeno, že si prostory nevytápí prostřednictvím ÚT), že pokud žalovaný dokumentuje spotřebu elektrické energie, kterou si sám hradí, a to teprve ve vyšších částkách od roku 2004, pak k tomu žalobce musí konstatovat, že tato spotřeba není odvislá od spotřebované el. energie přímotopy určených k vyhřívání, ale k provozu elektrického bojleru umístěného v přízemí domu za účelem ohřevu vody, že každý den do objektu docházejí zaměstnanci žalobce (v počtu deset a vyšším) se sprchovat a stejně tak žalobcova rodina používá tento ohřev pro svou domácnost,„ tedy tvrzení žalovaného stran ohřevu svých prostor prostřednictvím elektrické energie, kterou si sám hradí, neobstojí, neboť jeho prostory je vedeno ÚT a toto ÚT jeho prostory rovněž vytápí a tedy žalovaný spotřebovává energii – plyn, který hradí žalobce.“, že žalovaný využíval systém ostrahy hrazený žalobcem, neboť měl svůj bezpečnostní kód, který používal, a že původně dohoda o užívání a platbách existovala, žalovaný„ v počátku fakturaci za energie dokonce žalobci uhradil.“

16. (Jednání u zdejšího soudu dne 11. 1. 2008 a ohledání společné budovy na místě samém dne 24. 1. 2008) Jak se podává z protokolu o jednání u zdejšího soudu konaného dne 11. 1. 2008 (viz protokol o tomto jednání na č. l. 229-230), bylo ve věci zahájeno jednání, přičemž následně bylo„ soudem konstatováno, že bude nezbytné, aby za účelem vyjasnění skutkové věci bylo ze strany účastníků doplněno další vylíčení doplnění skutečností, aby byla postavena na jisto otázka vytápění přímotopů a další.“, a dále, že:„.. bude nezbytné, aby byl předložen situační náčrtek, resp. dokumentace, ze které by bylo zřejmé, kudy a jakým způsobem je vedeno vytápění, rozvod vody, kde jsou umístěny elektroměry, jak je vedeno vytápění ze společné kotelny a další.“

17. 12.20 7.4.2003 číslo 17.7.2003 31.7.2003 14.157 8.060 27.12. 2004 totéž elektřina za

4-7/ 2003 číslo 23.1.2004 6.2.2004 4.250 10.025 27. 12.20 totéž elektřina

20/ 2003 2004 …. (fa za ostrahu zde ze shora vyložených důvodů neuvádím)

PLYN číslo 25.1.2007 14.2.2007 44.285 66.900 26.3.2008 nepromlčeno plyn rok 2006 číslo 26.7.2007 15.8.2007 21.374 x 26.3.2008 nepromlčeno plyn

1-6/ 2007 číslo 25.7.2008 14.8.2008 53.963 42.480 15.1.2009 nepromlčeno plyn číslo číslo 20.1.2010 x 41.578 45.500 14.7.2010 nepromlčeno plyn

22.7.2008

18. (Návrh žalobce na rozšíření žaloby o zaplacení další částky ve výši 32 830,50 Kč s příslušenstvím ze dne 26. 3. 2008 a usnesení soudu o rozšíření žaloby) Podáním ze dne 25. 3. 2008, doručeným zdejšímu soudu dne 26. 3. 2008 (viz podání na č. l. 236-237), žalobce navrhl změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření o zaplacení další částky ve výši 32 830,50 Kč s příslušenstvím. Žalobce v tomto podání mj. uvedl:„ Jak vyplývá ze žaloby, žalobce požaduje po žalovaném též úhradu dodávky plynu...za období od 1. 1. 2002 do 31. 12. 2005, když v tomto období bylo žalobcem uhrazeno 175.628,30 Kč, z čehož žalobce nárokuje vůči žalovanému 50 %, tj. částku 87.814 Kč. Z týchž právních i skutkových důvodů s ohledem na délku probíhajícího soudního sporu a další fakturace za plyn v dalších obdobích, žalobce rozšiřuje žalobu o částku 32.830,50 Kč, představující nárok žalobce vůči žalovanému za dodávku zemního plynu do společného objektu ve výši 50 % za období 1. 1. 2006 do 22. 7. 2007. Tato pohledávka vznikla na základě žalobcem uhrazené faktury za dodávku zemního plynu ze strany právnická osoba, která si fakturovala za období 1. 1. 2006 – 31. 12. 2006 cenu za odběr plynu ve výši 44.285,95 Kč dle faktury číslo vystavené dne 25. 1. 2007 a splatné dne 14. 2. 2007. A dále na základě faktury za dodávku zemního plynu ze strany právnická osoba, která si fakturovala za období 1. 1. 2007 – 22. 7. 2007 cenu za odběr plynu ve výši 21.374,95 Kč dle faktury číslo vystavené dne 26. 7. 2007 a splatné dne 15. 8. 2007 Celkem tedy fakturace odběru zemního plynu za období 1. 1. 2006 22. 7. 2007 činila částku 65.660,90 Kč, z čehož žalobce nárokuje vůči žalovanému 50 %, tj. částku 32.830,50 Kč. Žalobce z výše uvedených důvodů rozšiřuje vůči žalovanému žalobu o částku 32.830,50 Kč a současně požaduje po žalovaném též úhradu zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po dni, ve kterém bude toto rozšíření žaloby doručeno žalovanému, v % výši, která odpovídá v každém jednotlivé kalendářním pololetí trvání prodlení reposazbě vyhlášení ve Věstníku ČNB ve výši zvýšené o 7 procentních bodů, až do zaplacení.“

19. 12.20 3.4.2002 číslo 23.7.2002 6.8.2002 6.843 6.405 27. 12.20 totéž elektřina za období 4-7/202 číslo 24.10.2002 7.11.2002 7.301 7.055 27.12. 2004 totéž elektřina za

7-10 2002 číslo 23.1.2003 6.2.2003 8.676 7.575 27. 12.20 totéž elektřina za

10-12 2002 číslo 23.4.2003 7.5.2003 11.280 7.585 27. 12.20 totéž elektřin za

20. K výše uvedenému nutno doplnit, že žalovaný ve svém podání ze dne 3. 6. 2008 (na č. l. 256-257) mj. uplatnil námitku promlčení ohledně žalobcem zažalované částky 32 830 Kč s příslušenstvím.

21. (Návrh žalobce na rozšíření žaloby o zaplacení další částky ve výši 26 981,56 Kč s příslušenstvím ze dne 15. 1. 2009 a usnesení zdejšího soudu o připuštění rozšíření žaloby) Žalobce podáním ze dne 14. 1. 2009, doručeným zdejšímu soudu dne 15. 1. 2009 (viz podání na č. l. 280-281), učinil další návrh na změnu žaloby spočívajícím v jejím rozšíření o zaplacení další částky ve výši 26 981,56 Kč s příslušenstvím. V tomto podání mj. uvedl, že:„ Z týchž právních i skutkových důvodů…žalobce rozšiřuje žalobu o částku 26.981,56 Kč, představující nárok žalobce vůči žalovanému za dodávku zemního plynu do společného objektu ve výši 50 % za období 23. 7. 2007 – 21. 7. 2008. Tato pohledávka vznikla na základě žalobcem uhrazené faktury za dodávku zemního plynu…za období 23. 7. 2007 – 21. 7. 2008 za odběr plynu ve výši 53.963,12 Kč dle faktury číslo vystavené dne 25. 7. 2008. Žalobce tuto fakturu uhradil předem zálohami a doplatkem ve výši 11.483 Kč dne 14. 8. 2008. Žalobce požaduje k úhradě za toto období po žalovaném 50 %, tj. 26.981,56 Kč“

22. Usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 5. 2009, č. j. 6 C 22/2006-288, bylo rozhodnuto o tom, že se připouští„ rozšíření žaloby, navržené žalobcem v podání ze dne 14. 1. 2009 o částku 26.981,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 26.981,56 Kč ode dne následujícího po dni, ve kterém bude toto rozšíření žaloby doručeno žalovanému v % výší, která odpovídá…“

23. (Návrh žalobce na rozšíření žaloby o zaplacení další částky ve výši 32 384,16 Kč s příslušenstvím ze dne 14. 1. 2010 a usnesení zdejšího soudu o připuštění rozšíření žaloby) Žalobce podáním ze dne 13. 7. 2010, doručeným zdejšímu soudu dne 14. 7. 2010 (viz podání na č. l. 311-312), učinil další návrh na změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření o zaplacení další částky ve výši 32 384,16 Kč„ představující nárok žalobce vůči žalovanému za dodávku zemního plynu do společného objektu ve výši 50 % za období od 22. 7. 2008 do 8. 7. 2009 pohledávka vznikla na základě žalobcem uhrazené pohledávky za dodávku zemního plynu:

24. Usnesením ze dne 4. 4. 2011, č. j. 6 C 22/2006-334, zdejší soud změnu žaloby spočívající v žalobcem navrhovaném rozšíření žaloby o zaplacení částky 32 384,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 32 384,16 Kč„ ode dne následujícího po dni, ve kterém bude toto rozšíření žaloby doručeno žalovanému,…“ ve výši zákonného úroku z prodlení připustil.

25. (Návrh žalobce na rozšíření žaloby o zaplacení další částky ve výši 26 614,43 Kč s příslušenstvím ze dne 16. 3. 2011 a usnesení zdejšího soudu o připuštění rozšíření žaloby) Žalobce podáním ze dne 15. 3. 2011, doručeným zdejšímu soudu dne 16. 3. 2011 (viz podání na č. l. 325-326), učinil další návrh na změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření o zaplacení další částky ve výši 26 614,43 Kč„ představující nárok žalobce vůči žalovanému za dodávku zemního plynu do společného objektu ve výši 50 % za období 8. 7. 2009 – 19. 7. 2010. Tato pohledávka vznikla na základě žalobcem uhrazené faktury za dodávku zemního plynu: 1. ve výši 26.614,43 Kč představující 50 % částky fakturované společností …za období 8. 7. 2009 – 19. 7. 2010 cenu za odběr plynu ve výši 53.228,85 Kč dle faktury číslo vystavené dne 23. 7. 2010. Žalobce tuto fakturu uhradil předem zálohami v plném rozsahu s přeplatkem…Žalobce z výše uvedených důvodů rozšiřuje vůči žalovanému žalobu o částku 26 614,43 Kč a současně požaduje po žalovaném též úhradu zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po dni, ve kterém bude toto rozšíření žaloby doručeno žalovanému…“

26. Usnesením ze dne 4. 4. 2011, č. j. 6 C 22/2006-334, zdejší soud změnu žaloby spočívající v žalobcem navrhovaném rozšíření žaloby o zaplacení částky 26 614,43 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 26 614,43 Kč„ ode dne následujícího po dni, ve kterém bude toto rozšíření žaloby doručeno žalovanému,…“ ve výši zákonného úroku z prodlení se připustil.

27. (Uplatnění námitky promlčení a kompenzační námitka žalovaného) V podání ze dne 14. 11. 2013 (č. l. 380-381) žalovaný uplatnil jednak námitku promlčení a dále kompenzační námitku. Žalovaný v tomto podání uvedl, že:„ Ve shora označené právní věci se žalobce domáhal žalobou ze dne 27. 12. 2004 zaplacení částky 241.833 Kč s přísl. bez jasného rozlišení, zda má jít o plnění ze závazkového vztahu nebo o vydání bezdůvodného obohacení, kdy ze skutkových tvrzení toto nijak nevyplývalo. Z důkazů, které u tohoto podání navrhl a jejichž specifikaci uvedl v čl. III. žaloby, by bylo možné se domnívat, že žalobu podává jako žalobu na plnění ze závazkového vztahu neboť faktury byly takto formulovány.

Z podání žalobce ze dne 13. 8. 2007, jímž doplňoval žalobu žalobce, doplnil své podání o vylíčení rozhodných skutečností a vzal zčásti pro 121.673 Kč žalobu zpět. Z tohoto podání však není zjistitelné, které rozhodné skutečnosti a tvrzení uvedené v žalobě ze dne 27. 12. 2004 a doložené důkazy nejsou správné, a v které části jsou brány zpět, a které nové skutečnosti a nové důkazy, které naprosto nekorespondují s navrženými důkazy a doloženými důkazy z podání ze dne 27. 12. 2004, jsou relevantní.

Žalovaný z procesní opatrnosti, že pokud by mělo jít o žalovaný nárok z titulu bezdůvodného obohacení, namítá promlčení ke všem případným nárokům před 27. 12. 2002, tak jak již namítl u svého podání ze dne 27. 9. 2007 i ke všem případným nárokům z titulu bezdůvodného obohacení uplatněným před 13. 8. 2005, neboť dle žalovaného jde o nová skutková tvrzení a nové důkazy.

Žalobcem rozšíření podání žaloby ze dne 25. 3. 2008, kterým požaduje rozšířit žalobu pro částku 32.830,50 Kč, a to z týchž právních i skutkových důvodů s ohledem na délku probíhajícího sporu a další fakturace za plyn v dalších obdobích, a to za období 1. 1. 2006 – 22. 7. 2007. Pokud žalobce uplatňuje nárok z titulu bezdůvodného obohacení, žalovaný namítá promlčení za období od 1. 1. 2003 do podání návrhu na rozšíření žaloby, tj. do 26. 3. 2006

Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě podané dne 27. 9. 2007 namítal, že rozsah otápěných ploch užívaných žalobcem a rozsah otápěných ploch užívaných žalovaným je jak v 1. nadzemním podlaží, tak ve 2. nadzemním podlaží podstatně menší než 50 % otápěných ploch.

Obdobně potom takto žalovaný argumentoval, pokud jde o spotřebu el. energie, kdy žalovaný má svoje měření el. energie, a to jak do části budovy, kterou užívá pro podnikání, tak i do části budovy, kterou užívá jako byt.

Dále je skutečností, že od listopadu 2008 žalobce, resp. jeho jednatel jméno jméno žalovanému znemožňoval užívání dvou plynových kotlů, na které umístil petlice s visacím zámkem, a rovněž tak uzamkl dvířka krytů regulátorů o kotlů. Důkazy o této skutečnosti jsou založeny ve spise (šetření Policie ČR z listopadu 2008).

Dále je skutečností, že žalovaný neužíval od 1. června 2005 do 31. května 2008 prostory k podnikání a bydlení v předmětném domě a užíval pro podnikání nebytové prostory v objektu ve vlastnictví firmy právnická osoba“

28. Stran kompenzační námitky pak žalovaný v tomto podání vyložil, že„ zcela hradil a hradí vodné a stočné v objektu dříve rozestavěném v domě nyní adresa a za období od 15. 11. 2011 do 15. 11. 2013 bylo vodné a stočné vyúčtováno dodavatelem celý název dodavatele anonymizována dvě slova právnická osoba ve výši: ⟪LB:lb_001⟫ - 5.282 Kč, a to fakturou číslo ze dne 2. 9. 2013, ⟪LB:lb_002⟫ - 5.881 Kč, a to fakturou číslo ze dne 27. 2. 2013, ⟪LB:lb_003⟫ - 6.395 Kč, a to fakturou číslo ze dne 28. 2. 2012, ⟪LB:lb_004⟫ - 3.990 Kč, a to fakturou číslo ze dne 5. 9. 2012 a zaplaceno.

Celkem tedy 21.548 Kč.

Jedna polovina za úhradu vodného a stočného činí 10.548 Kč a tím, že žalobce dosud tuto částku neuhradil, žalovanému vzniklo žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 10.548 Kč

Žalovaný hradil za období od 15. 11. 2011 do 15. 11. 2013 daně z nemovitostí, které činí ročně

8.990 Kč, za uvedené období 17.980 Kč a žalobce na výzvu žalovaného žalobci neuhradil ½ zaplacené daně z nemovitostí, čímž mu vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 8.990 Kč.

Dále je skutečností, že žalobce užívá v budově adresa od 15. 11. 2011 do 15. 10. 2012 o 38 m2 více prostor, než žalovaný a od 16. 10. 2012 do 15. 11. 2013 o 50,7 m2 více prostor, než žalovaný (žalobce uzamkl kotelnu a vyměnil kotle a užívá ji výlučně) a žalobci tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši:

(38 m2 x 1.500 Kč/rok) x 11 = 52.250 Kč a (50,7 m2 x 1.500 Kč) x 13 = 82.387,80 Kč

12 12 tj. celkem 134.637,50 Kč.

Dále je skutečností, že žalobce užívá nad rozsah svého spoluvlastnického podílu pozemek parc. číslo na jehož části žalobce postavil sklad, o kterém tvrdí, že je v jeho výlučném vlastnictví žalobce, přičemž zastavěná plocha činí 313,72 m2. Jedna polovina ze zastavěné plochy činí 156,86 m2. Tuto část pozemku, na němž je postavena uvedená stavba, užívá žalobce pro svou podnikatelskou činnost a obvyklá cena za nájem pozemku pod stavbou užívá pro podnikatelské účely a činí 80 Kč/m2/rok. Žalobci tak vzniklo bezdůvodné obohacení za dva roky užívání, tj. od 15. 11. 2011 do 15. 11. 2013 ve výši 156,86 m2 x 80 Kč/rok, což činí za uvedené období 25.097,60 Kč Celkem tedy žalobci vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 179.273,10 Kč.

S ohledem na shora uvedené započítává žalovaný na případnou pohledávku žalobce, jak bude určena po provedeném dokazování vůči žalovanému svoji pohledávku ve výši 179.273,10 Kč“

29. (Podání žalovaného ze dne 17. 12. 2013 –„ zpřesnění důkazního tvrzení žalovaného“) Podáním ze dne 13. 12. 2013, doručeným zdejšímu soudu dne 17. 12. 2013 (viz podání na č. l. 384-385), žalovaný doplnil svá dosavadní tvrzení (v rámci své procesní obrany) následujícím způsobem:

„ Ve shora označené právní věci žalovaný zpřesňuje svoje podání ze dne 14. 11. 2013, že pokud jde o jím hrazené vodné a stočné za období od 15. 11. 2011 do 15. 11. 2013, bylo toto hrazeno 15. 3. 2012 ve výši 6.395 Kč; 8. 10. 2012 ve výši 6.090 Kč; 22. 3. 2013 ve výši 5.881 Kč a 24. 9. 2013 ve výši 5.282 Kč Celkem tedy bylo uhrazeno 23.648 Kč a žalobci tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši 11.824 Kč

Rovněž tak pokud jde o nezaplacení daně z nemovitosti za období od 15. 11. 2011 do 15. 11. 2013, zaplatil žalovaný daň z nemovitosti dne 1. 2. 2011 ve výši 4.642 Kč, dne 21. 1. 2012 ve výši 207 Kč, dne 1. 6. 2012 ve výši 4.435 Kč, dne 6. 12. 2012 ve výši 4.642 Kč a dne 27. 5. 2013 ve výši 4.642 Kč Celkem tedy ve výši 18.568 Kč a žalobci tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve výši ½ z této částky, tj. 9.284 Kč

Z přiložené tabulky, ve které jsou uvedeny čísla místností a členění na 1. NP a 2. NP a který z účastníků místností užíval a nově užívané a které byly otápěny ÚT, žalovaný uvádí, že od roku 1. 1. 2002 do 30. 6. 2005 užíval prostory, jak jsou uvedeny v tabulce, tj. 243,69 m2, z toho otápěných 239,25 m2. Od 1. 7. 2005 do 31. 5. 2008 neužíval prostory ani v 1. NP ani ve 2. NP, neboť stavební úřad ve obec vydal zákaz užívání objektu, a to z toho důvodu, že stavba nebyla zkolaudována.

Žalovaný měl uzavřenou nájemní smlouvu na nájem nebytových prostor s pronajímatelem právnická osoba nacházejícím se v objektu č.p. ve obec na název ulice (bývalý název název), a to pro podnikání, a pokud šlo o byt, tento neužíval a bydlel v domě na adrese ulice a číslo ve obec.

Od listopadu 2008 jednatel žalobce jméno příjmení znemožnil žalovanému užívat dva plynové kotle ve spoluvlastnictví účastníků, kdy na ně umístil petlice s visacím zámkem a rovněž uzamkl dvířka regulátorů u kotlů.

Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalovanému nemohlo vzniknout bezdůvodné obohacení z titulu úhrady za zemní plyn spotřebovaný v otápění uvedených prostor, které by měl užívat žalovaný…

Pokud jde o námitky promlčení k uplatněným nárokům žalobce z podání ze dne 27. 12. 2004 a založených důkazů, žalovaný uvádí:

30. (Jednání před zdejším soudem konané dne 14. 3. 2014) Při jednání dne 14. 3. 2014 (viz protokol o tomto jednání na č. l. 403-404) bylo„ soudem konstatováno, že při řešení souzené věci, kdy jeden ze spoluvlastníků dle svého tvrzení zaplatil i za druhého spoluvlastníka, tak jak v tomto případě plyn, elektrické energie, svoz odpadu, resp. vodné a stočné a druhý ze spoluvlastníků se na tomto nikterak nepodílel, pak při řešení hospodaření se společnou věcí se vychází: 1) z dohody spoluvlastníků (v našem případě tato dohoda a to ani ústně není, což ostatně konstatuje i sám žalobce ve svém dnešním podání), 2) není-li dohoda spoluvlastníků, pak se vychází z principu majorizace, tedy vychází se z většiny počítané podle velikosti podílů, i takto v našem případě postupovat nelze a nelze-li takto postupovat, protože nastala rovnost hlasů (50 na 50), pak třetí možností je rozhodnutí soudu o hospodaření se společnou věcí, kdy např. soud rozhodne jak ten který ze spoluvlastníků se podílí na platbách, investicích a podobně, i tato třetí možnost v našem případě dána není. V tomto případě nastupuje režim BO…soud uvádí, že má postaveno najisto a takto bude postupovat, kdy bude vycházet z bezdůvodného obohacení, kterého se mělo dostat té které straně. Vychází se z toho, při rozhodování dané věci, že podíly spoluvlastníků, tedy i našich účastníků jsou stejné, každý má jednu polovinu a bude přihlíženo i k tomu, že soud bude důsledně dbát na promlčení té které finanční částky či uplatňované pohledávky ve dvouleté promlčení lhůtě. Obecně tedy platí, že každý ze spoluvlastníků hradí na něj připadající jednu polovinu, ovšem je nutno zohlednit okolnosti daného případu u každého média či tvrzené pohledávky zvlášť, což se pak projevuje v ponížení částky, kterou má jeden spoluvlastník platit druhému a naopak, pokud věc nemohl plnohodnotně užívat nebo vůbec (elektřina, otázka vlastního elektroměru, nemožnost využívání plyn. kotlů apod., nemožnost užívání prostor) a v tomto směru tedy soud při odečítání od jedné poloviny co by každý měl platit zohledňuje prokázanou obranu toho kterého spoluvlastníka.

Soud uvádí, že se zcela neztotožňuje s názorem práv. zást. žalovaného, vyjádřeného ze dne 13. 12. 2014 bod 4), kde se vyjadřuje k počátku promlčení, když soud vychází z toho, že nárok byl uplatněn žalobou ze dne 27. 12. 2004 a kdy žalobce až na výzvu soudu svůj žalobní návrh specifikoval a upřesnil, kdy tedy bude možno uvažovat o promlčení s ohledem na podání žaloby dne 27. 12. 2004, jen co do požadovaných nároků, do 27. 12. 2002. Stručně řečeno, jsou-li uplatňovány nároky před 27. 12. 2002, pak jsou promlčené.

Pokud jde o další rozšíření žaloby, zde soud bude důsledně v jednotlivých uplatněných nárocích vycházet z dvouleté promlčecí lhůty.

S ohledem na kompenzační námitku žalovaného ve vztahu k nadužívání spoluvlastnického podílu ze strany žalobce, konkrétně jde o tvrzených 38 m2 a 57 m2, bude zadáno vypracovat ZP ke stanovení ceny obvyklé, jiná možnost není.

Co se týká požadavku žalobce na zaplacení částky, jež žalobce žádá z titulu ostrahy za rok 2002, pak k tomuto soud uvádí, že nebylo prokázáno, že by byl dán souhlas žalovaného s touto ostrahou, v žádném případě se nejedná o nutnou opravu či investice a i pokud by bylo připuštěno, že se případně žalovaný obohatil, muselo by být beze zbytku prokázáno, že ostraha byla poskytována i jemu uskladněnému zboží a jeho hodnotám, pak by soud zhodnotil případné promlčení požadovaného nároku…

Právní zástupce žalovaného vyzván k doplnění tvrzení, do kdy případně bylo žalovanému znemožněno vytápět plynem s ohledem na jeho tvrzení, že od listopadu 2008 nemá do kotelny přístup, kotle byly odcizeny.

Právní zástupce žalovaného uvádí, že může navrhnout jen snad ohledání na místě samém, aby byl zřejmý faktický stav, dále připojení předmětného spisu Policie ČR, přičemž žalovaný takto tvrdí, že od listopadu 2008 až dosud nevytápí plynem a nečerpá takto žádný plyn pro potřeby vytápění. Pokud se jedná o ohřev vody, tento je ohříván elektrickým ohřívačem…žalovaný má vlastní elektroměry a to od roku 1998, pak jsou ve spise založeny přísl. faktury, fotodokumentace a tato skutečnost bude zřejmá i na jednání na místě samém, jež proběhne ohledně kotelny.

K dotazu soudu právní zástupce žalovaného uvádí, že ke svým tvrzením ohledně neužívání prostor v době od 1. 6. 2005 do 31. 5. 2008 navrhuje provést důkazy dle podání ze dne 14. 11. 2013 a současně sděluje, že s ohledem na nezkolaudování stavby probíhá státní stavební dozor, načež ve lhůtě soudem stanovené budou sděleny bližší období, kdy kontroly probíhaly včetně spisové značky.

Právní zástupce žalobce uvádí: co se týče Policie ČR, ani v jednom případě nebyl shledán žalobce, že by porušil zákonem stanovenou povinnost…

Právní zástupce žalovaného uvádí: Důkazy, které v první žalobě z 27. 12. 2004 byly specifikovány…když si vezmu jednotlivé faktury, pak jsou tam věci, které přesahují do roku 1999 a možná ještě dál, z faktur žalovaného je to evidentní, když bylo vzato zpětvzetí, tak nikde není specifikováno a tím se to stává neurčité, co vlastně, kterou položku bere zpět – to je podání z roku 2007, že berou zpět, aniž říkají, co berou zpět, kterou položku berou zpět a nekryjí se právě ty důkazy z podání z roku 2007 s podáními z roku 2004, takže v tom je ten problém, či a zda to zpětvzetí bylo relevantní, ale pro které položky to mohlo být uděláno, a pokud jde o podání z prosince 2013 v bodě 4), potom i ta první položka, např. částka 59.217 Kč – plynoměr, tak je fázováno po čtvrtletí, to je promlčené, protože se to nekryje s tímto….“

31. 12.20 číslo 23.7. 2010 x 53.228 87.234 16.3.2011 nepromlčeno plyn 8.7.2009 19.7.2010

K procesní obraně žalovaného vznesené v rámci podání z 25. 9. 2007, 4. 11. 2013, 13. 12. 2003 a 24. 10. 2016 uvádí žalobce následující:

Vodné a stočné uhrazené v rozmezí let 2003 až 2007 – nárok žalovaného byl uplatněn přípisem ze dne 27. 9. 2007, svůj nárok pak dokládá potvrzením název dodavatele vody anonymizována dvě slova ze dne 10. 9. 2007, který jako odběrné místo uvádí na ulici ulice ve obec, což není adresa nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalovaného. Nechť žalovaný doloží, že spotřeba vody se vztahuje ke stavbě adresa v k. ú. obec

Daň z nemovitostí za roky 2003, 2004, 2005, 2006, 2007 – nárok žalovaného byl uplatněn přípisem ze dne 27. 9. 2007, v rámci uvedeného podání žalovaný nedoložil úhradu těchto plateb…“

32. (Podání žalobce ze dne 27. 9. 2016 ohledně rekapitulace a zpřesnění dosavadních podání) Žalobce v podání ze dne 26. 9. 2016, které bylo doručeno zdejšímu soudu dne 27. 9. 2016 (na č. l. 603-605) provedl sumarizaci svých dosavadních podání a jejich„ zpřesnění“ následujícím způsobem:

„ Žalobce byl prostřednictvím tehdejšího právního zástupce vyzván na jednání konaném dne 15. 11. 2013 aby specifikoval a konkretizoval, v případě svého částečného zpětvzetí žaloby, kterých faktur, včetně období se zpětvzetí týká. Do jednání konaného dne 15. 7. 2016 toto nebylo učiněno. Na tomto jednání bylo právní zástupkyní žalobce požádáno o lhůtu k tomuto vyjádření.

Žalobou o zaplacení 241.833 Kč s příslušenstvím, jež byla podána dne 27. 12. 2004 u KS v Brně, se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení výše uvedené částky na základě faktur, které představovaly náklady na společnou nemovitost hrazené žalobcem, které však žalovanému přefakturovával.

Dne 27. 4. 2006 bylo OS Vyškov doručeno doplnění neúplného podání, které se opíralo již o faktury skutečných spotřeb nikoli přefakturace. Současně byly připojeny faktury na spotřebu plynu za období roku 2004 a 2005.

Kromě jiného zde byl chybně uveden nárok za spotřebu plynu za rok 2004 (fa. číslo), který byl napraven v podání doručeném OS Vyškov dne 13. 8. 2007 na částku 34.425 Kč místo původních 4 9.10 Kč (nárok ½ z této částky).

V tomto podání žalobce rovněž připouští určité nesrovnalosti ve svých dosavadních podáních, pokud jde o rozsah a konkrétní vymezení jednotlivých složek svého nároku, a tímto podáním upřesnil svá skutková tvrzení, spočívajíce především v částečném zpětvzetí původního návrhu o částku 120.160 Kč spolu s úrokem z prodlení a dále v doplnění důkazů o faktury, na základě kterých nárok vznikl, jak již bylo řečeno, byly některé z nich přefakturovány, dále bylo doplněno, již na základě doplnění podání z roku 2006 navíc o spotřeby plynu za rok 2004 a 2005 oproti původnímu návrhu z roku 2004

Částečné zpětvzetí žalobního návrhu ze dne 9. 8. 2007 o částku 120.160 Kč bylo učiněno zpětvzetím nároků požadovaných na základě faktur číslo číslo číslo. Ve všech případech se jedná o, již při podání, promlčené nároky.

Podrobný přehled podkladů těchto fakturací:…“ žalobce činí na č. l. 604 a dále uvádí:

„ Součet všech položek (poznámka na č. l. 604) činí 132.193,10 Kč, částečné zpětvzetí však bylo učiněno o částku 120.160 Kč, neboť doplnění neúplného podání a doplnění podání včetně částečného zpětvzetí obsahují kromě spotřeby elektřiny a plynu a nákladů za ostrahu z původního návrhu jednak zpřesnění částek, ale také doplnění spotřeby plynu za rok 2004 a 2005. Celkový nárok pak činil 121.673 Kč, tedy z původní částky 241.833 Kč o 120.160 Kč méně.

V mezidobí došlo k dalším rozšířením žalobního návrhu, jejichž přehled níže uvádím.

Nárok po částečném zpětvzetí ze dne 9. 8. 2007:

Celkem 121.673 Kč.

33. (Zpřesnění a další rozšíření kompenzační námitky žalovaného ze dne 24. 10. 2016) Žalovaný v podání ze dne 24. 10. 2016, doručeném zdejšímu soudu dne 24. 10. 2016 (č. l. 624), přistoupil ke„ zpřesnění“ dalšího„ rozšíření“ kompenzační námitky následujícím způsobem:

„ Ve shora označené právní věci podal dne 14. 11. 2013 žalovaný kompenzační námitku, kterou zpřesnil podáním ze dne 13. 12. 2013, pokud se týkalo bezdůvodného obohacení, jež vzniklo žalobci, a to z titulu neuhrazení vodného a stočného ve výši ½ z částky 23.648 Kč, tj. ve výši 11.824 Kč za období od 15. 11. 2011 do 15. 11. 2013, a dále z titulu bezdůvodného obohacení za neuhrazení ½ částky

18.568 Kč, tj. ve výši 9.284 Kč daň z nemovitostí za období od 15. 11. 2011 do 15. 11. 2013.

Na základě znaleckého posudku číslo číslo vypracovaného znalkyní titul celé jméno znalkyně ze dne datum, doplněného Dodatkem č. 1 z datum byla určena cena obvyklého nájemného za 1 m2 plochy v budově adresa v k. ú. obec ve výši 1.320 Kč za rok. Dále byla stanovena cena nájmu za 1 m2 za užívání části pozemku p. číslo to v části zastavěné budovou bez č. p./č. e. – jiné stavby (sklad) ve výši 84 Kč za rok. Dále byla zjištěna zastavěná plocha budovy – skladu na části pozemku parcelní číslo v k. ú. obec a činí 323,81 m2.

Žalovaný zpřesňuje výši bezdůvodného obohacení za užívání prostor v budově adresa v k. ú. obec následovně:

(38 m2 x 1.320 Kč/rok) x 11 = 45.980 Kč

12 a 50,7 m2 x 1.320 Kč/rok x 13 = 72.501 Kč, tj. celkem 118.481 Kč

12

Dále zpřesňuje výši BP za užívání části pozemku parcelní číslo v části zastavěné skladem následovně: zastavěná plocha 323,81 m2, ½ činí 161.905 Kč x 84 Kč/m2/rok = 13.600 Kč x 2 = 27.200 Kč.

Celkem tedy žalobci vzniklo BO ve výši 166.789 Kč.

Žalobce dále užíval v budově adresa v k. ú. obec v období od 24. 10. 2014 do 24. 10. 2016 o 50,7 m2 více prostor než žalovaný, tedy nad rozsah svého spoluvlastnického podílu, přičemž obvyklá cena tržního nájmu dle znaleckého posudku titul celé jméno znalkyně číslo číslo ze dne datum rozhodnutí činí 1.320 Kč/m2/rok a vzniklo tak BO ve výši 50,7 m2 x 1.320 Kč/rok = 66.924 Kč za rok x 2 = 133.848 Kč za dva roky.

Dále žalobce užíval nad rozsah svého spoluvlastnického podílu pozemek parcelní číslo v k. ú. obec, na jehož části postavil sklad, o kterém tvrdí, že je v jeho výlučném vlastnictví, přičemž zastavěná plocha tímto skladem činí 328,81 m2. Jedna polovina ze zastavěné plochy činí 161,9 m2, přičemž cena obvyklého tržního nájemného činí 84 Kč/m2ŕok; a žalobci tak vzniklo BO za období od 24. 10. 2014 do 24. 10. 2016 ve výši 16,9 m2 x 84 Kč/rok = 13.599 Kč za rok x 2 = 27.199 Kč za dva roky.

Celkem tedy žalobci vzniklo BO za období od 24. 10. 2014 do 24. 10. 2016 ve výši 161.047 Kč.

Žalovaný tyto pohledávky, tj. 166.789 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne, kdy tato kompenzační námitka byla doručena žalobci, uvedená pod bodem I. shora a 161.047 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne, kdy tato kompenzační námitka byla doručena žalobci, uvedená pod bodem II., celkem tedy ve výši 327.836 Kč s příslušenstvím, započítává oproti případné pohledávce žalobce, jak bude stanovena soudem po provedeném dokazování.“

34. (Vyjádření žalobce k procesní obraně žalovaného ze dne 22. 1. 2017) V podání ze dne 22. 1. 2017 (na č. l. 632-637) se žalobce vyjádřil následujícím způsobem k procesní obraně žalovaného:

„ Žalobce se po žalovaném domáhá úhrady poměrné části nákladů na elektřinu, otop a zabezpečení, které žalobce jako spoluvlastník nemovitosti, jež jsou ve spoluvlastnictví žalobce a žalovaného, vynaložil nad rámec svého spoluvlastnického podílu a na nichž se žalovaný nepodílel.

Nutnost vynaložení těchto nákladů je dána zejména tím, že žalobce i žalovaný předmětné nemovitosti užívali v rozhodnou dobu za účelem podnikání i bydlení, kdy toto užívání si nelze představit bez vynaložení nákladů na spotřebu elektrické energie, plynu apod. Žalovaný uvedené služby čerpal, úhrady za tuto spotřebu pak činil žalobce, žalovaný jakožto 50 % vlastník se na těchto nákladech jakkoli nepodílel, byť o nich byl žalobcem několikrát informován včetně požadavku na jejich úhradu v poměrné části dle velikosti spoluvlastnického podílu. adresa v k. ú. obec ve spoluvlastnictví žalobce a žalovaného má společné rozvody pro vodu, plyn i elektrickou energii. Je tedy evidentní, že od počátku měli spoluvlastníci, kteří nechali předmětnou budovu společně postavit, v úmyslu média čerpat společně a společně platit za jejich spotřebu. Pokud žalovaný jakožto spoluvlastník předmětných nemovitostí, který tyto užívá a čerpá zde služby, které nehradí, tvrdí, že náklady na spotřebu jsou osobní povahy, pak je to zjevná snaha těžit z vlastního nepoctivého jednání, tj. čerpat služby a za spotřebu neplatit na úkor druhého spoluvlastníka. Osobní povahu těchto nákladů pak vylučuje i skutečnost, že žalobce i žalovaný zde vyvíjejí podnikatelskou činnost, služby v předmětných nemovitostech tak čerpají jejich zaměstnanci, zákazníci apod. Z procesního hlediska je pak nutno konstatovat, že žalobce doložením všech faktur obsahujících údaje o spotřebě doložil skutečnou spotřebu médií, tudíž i jejich oprávněnost, rovněž prokázal, že platby za média uhradil žalobce. Pokud žalovaný zpochybňuje nutnost těchto nákladů, resp. tyto označuje za náklady osobní povahy, pak je nutné, aby on prokázal tato svá tvrzení, zejména, aby v rámci učiněné spotřeby přesně rozklíčoval náklady, jež byly vynaloženy nad rámec nutných nákladů a kdo ze spoluvlastníků tak učinil. S ohledem na povahu prostor předmětných nemovitostí a skutečnost, že jsou zde jedny rozvody médií společné pro oba spoluvlastníky, je toto nemožné. Z uvedených důvodů je spoluvlastnictví solidární závazek ve smyslu § 511 obč. zák. a ten, kdo vynaložil nad rámec svého podílu má právo na vyrovnání od ostatních spoluvlastníků.“

35. Dále pak žalobce (jeho advokátka) předkládá svou právní argumentaci s odkazy na komentářovou literaturu a zejména na závěry judikatury především Nejvyššího soudu. Dovozuje z toho pak, že žalobcem vynaložené náklady byly náklady nutnými ve smyslu § 139 odst. 2 obč. zák., že při vypořádání nároků je třeba vycházet z velikosti spoluvlastnických podílů spoluvlastníků bez ohledu na to, zda byla mezi účastníky dohoda či zda se tyto budou vypořádávat v režimu BO, a konečně že pro otázku promlčení je rozhodující, jaké náklady vznikly a kdy byly vynaloženy.

„ Žalobce zpočátku tvrdil, že mezi spoluvlastníky existovala dohoda o tom, že náklady na spotřebovaná média budou tito hradit dle velikosti spoluvlastnických podílů. K prokázání těchto tvrzení bylo navrhováno zejména provedení dokazování výslechy jméno příjmení a jméno příjmení. Žalobce ve smyslu existence dohody odkazuje na výpověď žalovaného ve věci sp. zn. spisová značka, vedené u OS Vyškov, na č. l. 305 spisu, kde žalovaný potvrdil, že již při výstavbě budovy adresa v k. ú. obec si žalobce a žalovaný vyřešili otázku dispozic, kdo co bude užívat, jak bylo financováno zbudování přípojek a rozvodů médií do budovy, včetně uvedení, že na počátku se žalobce a žalovaný na všem dohodli.“ Dále advokátka žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 4455/2008 a navrhuje k důkazu výpověď žalovaného ve věci sp. zn. spisová značka na č. l. 305 spisu.

„ S ohledem na skutečnost, že byl žalobce soudem poučen o tom, že je možné, že neunese břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně existence dohody mezi spoluvlastníky, žalobce z procesní opatrnosti přistoupil k tomu, že jeho nárok může být dán z titulu BO…

K otázce promlčení je pan nutno přistupovat tak, že jednotlivé náklady, jež jsou předmětem žalobního návrhu, byly žalobci účtovány na základě skutečné spotřeby, kterou se žalobce dozvěděl z obdržených zúčtovacích faktur. Počátek běhu promlčecí doby tedy může být dán nejdříve den následující po splatnosti těchto faktur, kdy v době splatnosti bylo provedeno vypořádání přeplatků a nedoplatků spotřeby. Až v tomto okamžiku se nároky staly splatnými ve smyslu § 101 obč. zák., resp. se žalobce dozvěděl základní skutkové okolnosti ve smyslu § 107 obč. zák., tedy skutečnou spotřebu a její cenu, z této pak bylo možné určit část plateb, jež měla být hrazena žalovaným. Pro přehlednost žalobce uvádí jednotlivé faktury, jejich splatnost a datum, kdy se staly předmětem řízení, v níže uvedené tabulce“, z níž plyne, že nároky žalobce vůči žalovanému promlčeny nejsou. – č. l. 636 a násl.:

PLYN číslo FA ze dne splatnost spotřeba v Kč zálohy kdy se stala promlčení dodávka žalovaného 50 % předmětem období řízení číslo 5.2.2003 19.2.2003 59.217 47.600 27. 12.20 není promlčeno plyn za r.

2002 číslo 5.2.2004 19.2.2004 47. 367 57.500 27. 12.20 totéž plyn za r.

2003 číslo 4.2.2005 18.2.2005 34.425 4 9.10 27.4.2006 totéž plyn za r.

2004 číslo 27.1.2006 13.2.2006 34.618 27.4.2006 totéž plyn za r.

2005

ELEKTŘINA číslo 24.4.2002 9.5. 2002 10.900 6.305 27. 12.20 totéž elektřina za

36. Dále žalobce v tomto podání uvedl, že tvrzení o nadužívání prostor ve společné budově neuznává, neboť jej s žalovaným užívá rovným dílem, a rovněž neuznává uplatněný nárok žalovaného na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parcelní číslo v k. ú. obec, na němž se nachází stavba skladu žalobce, neboť žalovaný před započetím rekonstrukce skladu dal k tomu souhlas.

37. (Vyjádření žalovaného k podání žalobce (ze dne 22. 1. 2017) ze dne 10. 3. 2017) Žalovaný v podání ze dne 10. 3. 2017, které bylo téhož dne doručeno zdejšímu soudu (na č. l. 653-655), se k uvedenému podání žalobce vyjádřil následovně:

„ Žalovaný k podání žalobce, které obdržel u jednání soudu dne 25. 1. 2017 …zastává toto stanovisko:

Žalobou ze dne 27. 12. 2004 o zaplacení 241.833 Kč s přísl. se žalobce domáhal zaplacení uvedené částky, která by měla v sobě zahrnovat spotřebu el. energie, spotřebu plynu, případně další náklady. Žalobcem tvrzené náklady za uvedené dodávky el. energie, plynu a jiné náklady nebyly vůbec podmínkou, aby byla zachována funkčnost objektu a předešlo se případnému jejímu znehodnocení. Tyto náklady nebyly nutné povahy a šlo o náklady čistě osobní a už vůbec nešlo o investice ani o náklady na nutnou opravu a údržbu věci. O tom svědčí i skutečnost, že v období od 1. 7. 2005 do 31. 5. 2008 žalovaný, na základě zákazu stavebního úřadu v souvislosti s nezkolaudováním stavby, prostory, které měl užívat, neužíval a nedošlo k znehodnocení společné věci

Rovněž tak od listopadu 2008 jednatel žalobce znemožnil žalovanému užívat plynové kotle pro otápění jím užívaných prostor a nedošlo k porušení funkčnosti a znehodnocení společné věci. Naopak z výše uvedené argumentace vyplývá, že šlo o osobní náklady za spotřebovaný plyn, el. energii. Zde je nutné vzít do úvahy i rozdílný rozsah užívání prostor v objektu adresa, ale i spotřebu el. energie při výlučném užívání skladu bez č.p./č. e...“

Pokud jde o jednotlivé faktury za plyn, jak je uvádí žalobce ve svém podání, žalovaný uvádí:

* Fa číslo na částku 59.217 Kč se stala předmětem řízení až podáním z 13. 8. 2007 a ne 27. 12. 2004 – promlčeno,

* Fa číslo na částku 47.367 Kč se stala předmětem řízení až podáním z 13. 8. 2007 a ne 27. 12. 2004 – promlčeno,

* Fa číslo na částku 34.425 Kč se stala předmětem řízení až podáním z 13. 8. 2007 a ne 27. 4. 2006 – promlčeno,

* Fa číslo na částku 34.618,50 Kč se stala předmětem řízení až podáním z 13. 8. 2007 a ne 27. 4. 2006 – promlčeno.

U dvou posledních faktur, resp. k podání žalobce ze dne 27. 4. 2006 žalovaný uvádí, že toto podání žalobce nezná a že mu nikdy k vyjádření nebylo poskytnuto.

Žalovaný po podrobném prostudování jednotlivých faktur za spotřebu plynu včetně jejich příloh zjistil, že spotřeba plynu v měrných jednotkách (m3) za období roku 2001 2010 byla… (viz č. l. 653 verte). Z uvedeného je zřejmé, že v roce 2001 a 2002 docházelo k otopu všech prostor a postupně počínaje rokem 2003 žalobce omezoval žalovaného v otápění prostor, jež užíval žalovaný, a v letech 2005 – 2008, kdy žalovaný neužíval prostory, činila spotřeba plynu pouze přibližně poloviční spotřebu oproti roku 2001 a 2002 a od roku 2009 až do 7. měsíce roku 2010 tento trend trval, když od listopadu 2008 žalobce zcela zamezil otopu prostor užívaných žalobcem. Žalobcem uplatněný nárok na hrazení 50 % nákladů na zemní plyn nemá žádnou oporu ve skutkových zjištěních a důkazech.

Pokud jde o faktury za el. energii, a to číslo až číslo žádná z těchto položek se nestala předmětem řízení 27. 12. 2004, ale až podáním ze dne 13. 8. 2007, kdy uvedené faktury byly předloženy jako důkazy….

Žalovaný se ve svém podání ze dne 27. 9. 2007 vyjádřil, že od roku 2003 hradil jím spotřebovanou el. energii jak v provozovně, tak i v bytě a tato tvrzení doložil fakturami za el. energii….

Žalovaný neužíval a neužívá 50 % prostor.

Pokud jde o faktury za ostrahu…jednak žalovaný namítá, že si žádnou ostrahu nesjednával ani nepřijal případné plnění od bezpečnostní agentury. Žalobce ani neprokázal, že uzavřel smlouvu na ostrahu, co bylo předmětem plnění ze strany agentury, a zda tuto případnou smlouvu uzavíral i žalovaný. Kromě toho žalovaný namítá i promlčení.

Vodné a stočné v rozmezí let 2003 – 2007

Žalobce zpochybňuje tento nárok žalovaného, namítá, že žalobce byl nepozorný, protože je na fakturách uvedeno jako odběrné místo obec, adresa. Kromě toho žalovaný také uvádí, že:„ neuplatňoval případný nárok na vydání BO z titulu nákladů na vodné a stočné…Žalovaný kompenzační námitku podal dne 14. 11. 2013, a to z titulu BO, které vzniklo žalobci za hrazení vodného a stočného v objektu dříve rozestavěného domu nyní adresa za období od 15. 11. 2011 do 15. 11. 2013 s odkazem na faktury…Podáním ze dne 13. 12. 2013 toto podání zpřesnil a uvedl, že výše uvedené BO za vodné a stočné za rozhodné období činilo 11.824 Kč“ Dále se pak žalovaný vyjadřuje ke kompenzační námitce z titulu BO za daň z nemovitosti a zpřesňuje tímto výši BO na 11.263 Kč.

„ …Žalovaný doložil stavebně technickou dokumentaci – výkresy půdorysy 1. NP i 2. NP, ve kterých je barevně vyznačeno, které prostory užívá žalobce a které žalovaný a společné prostory…Pokud tyto důkazy žalobce popírá, nechť soud u jednání výslechem účastníků zjistí, které prostory žalobce užívá, které prostory užívá žalovaný a které jsou společné…

Pokud jde o užívání části parcelní číslo v k. ú. obec na níž se nachází stavba skladu o zastavěné ploše 323,81 m2, žalovaný uvádí, že žalobce zboural původní klad, který byl v podílovém spoluvlastnictví účastníků bez souhlasu žalovaného a postavil si na tomto pozemku nový sklad, o kterém tvrdí, že je v jeho vlastnictví, aniž nahradil škodu, která žalovanému vznikla zbouráním původního skladu a užívá tak nad rámec svého spoluvlastnického podílu k části zastaveného pozemku skladem o ploše 161,9 m2.

Není pravdou, že žalovaný dal žalobci souhlas v rámci stavebního řízení. Skutečnost je taková, že žalobce postavil stavbu bez stavebního povolení a stavební úřad vydal rozhodnutí o odstranění stavby a v rámci tohoto řízení žalobce požádal o dodatečné povolení stavby, avšak toto povolení doposud nemá.“

38. (Návrh žalobce na rozšíření žaloby o zaplacení další částky ve výši 76 819 Kč s příslušenstvím ze dne 22. 6. 2017 a usnesení zdejšího soudu o připuštění rozšíření žaloby) Žalobce podáním ze dne 21. 6. 2017, doručeným zdejšímu soudu dne 22. 6. 2017 (viz podání na č. l. 662-664), učinil následující návrh na změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření:

„ …Žalobce tímto rozšiřuje žalobní návrh o další částky nákladů, které žalobce vynaložil nad rámec svého spoluvlastnického podílu, a to z totožných skutkových a právních důvodů, jež jsou obšírně rozvedeny v žalobním návrhu a dalších podáních žalobce…Jedná se o náklady na otop a nezbytnou údržbu budovy adresa v k. ú. obec vynaložené dle § 139 odst. 2 obč. zák….dle právní úpravy § 1128 o. z. se jedná o náklady na tzv. běžnou správu společné věci.

Žalobce v období podzimu 2012 ve stavbě adresa v k. ú. obec provedl rekonstrukci kotelny, kdy došlo ke změně způsobu vytápění z plynu na dřevo-pelety. Celkem v souvislosti s danou rekonstrukcí vynaložil finanční prostředky ve výši 269.305,38 Kč. V kalendářních letech 2014 2016 vynaložil žalobce náklady na otop, tj. pořízení dřevěných pelet pro účely vytápění budovy adresa v celkové výši 131.981 Kč, které žalobce vynaložil platbou na níže uvedené daňové doklady….“ žalobce pak uvádí, že vynaložil na vytápění společné budovy následující náklady: ⟪LB:lb_001⟫ - v r. 2014 za pelety – 23 100 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ - v r. 2015 za pelety – 23 142,50 Kč, ⟪LB:lb_003⟫ - v r. 2016 za pelety – 21 548 Kč, ⟪LB:lb_004⟫ - v r. 2016 za pelety – 41 047,83 Kč.

Kromě toho„ Žalobce dále vynaložil náklady spojené s nátěrem dřevěných podhledů stavby adresa v k. ú. obec, s ohledem na skutečnost, že tyto vyžadovaly po více než 20ti letech bez údržby zásah s ohledem na téměř havarijní stav nátěru. Celkové náklady vynaložené žalobcem činí 21.657 Kč, z toho náklady na materiál ve výši 3.517 Kč a náklady na práce 18.140 Kč, vynaložené na základě níže uvedených: ⟪LB:lb_001⟫ - daňový doklad – účtenka číslo ze dne 11. 7. 2016, znějící na částku 1.957 Kč ⟪LB:lb_002⟫ - daňový doklad – účtenka číslo ze dne 27. 7. 2016, znějící na částku 1.510 Kč ⟪LB:lb_003⟫ - daňový doklad – účtenka číslo ze dne 25. 6. 2016, znějící na částku 50 Kč ⟪LB:lb_004⟫ - dohoda o provedení práce ze dne datum uzavřená s jméno příjmení

Žalobce se po žalovaném domáhá úhrady 50 % nákladů, které vynaložil na otop budovy adresa v k. ú. obec v letech 2014 2016 a na nátěr dřevěných podhledů stavby adresa v červenci 2016. Žalobce celkem vynaložil náklady ve výši 153.638 Kč, 50 % těchto nákladů, jejichž úhrady se domáhá po žalovaném v rámci shora uvedeného řízení, činí částku 76.819 Kč.

Žalobce z výše uvedených důvodů rozšiřuje žalobní návrh o částku 76.819 Kč a současně požaduje po žalovaném úhradu zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po dni, ve kterém bude toto rozšíření žaloby doručeno žalovanému, odpovídajícímu ročně výši reposazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšené o 8 procentních bodů, až do zaplacení.

Žalobce prostřednictvím právního zástupce žalovaného vyzval k úhradě těchto nákladů, přípisem ze dne 10. 6. 2017“

39. Zdejší soud usnesením ze dne 7. 11. 2017, č. j. 6 C 22/2006-678, rozhodl o tom, že:„ připouští změnu návrhu navrženou žalobcem v podání ze dne 22. 6. 2017 spočívající v rozšíření žalobního návrhu o částku 76.819 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 76.919 Kč ode dne následujícího po doručení tohoto rozšíření žalobního návrhu žalovanému do zaplacení.“ s tím, že:„ v řízení tak bude nadále pokračováno o zaplacení částky 317 302,65 Kč s příslušenstvím.“

40. (Další kompenzační námitka žalovaného ze dne 14. 11. 2017) Žalovaný ve svém podání (označeném jako„ rozšíření kompenzační námitky“) ze dne 13. 11. 2017, doručeném zdejšímu soudu dne 14. 11. 2017 (na č. l. 683), učinil následující kompenzační úkon:

„ I. Ve shora označené právní věci podal dne 14. 11. 2013 žalovaný kompenzační námitku, kterou zpřesnil podáními dne 13. 12. 2013 a dne 24. 10. 2016 rozšířil kompenzační námitku o 161.047 Kč na celkovou částku 327.836 Kč.

II. Žalobce nadále užíval a užívá v budově adresa v k. ú. obec v období od 1. 9. 2017 do 31. 12. 2019 o 50,7 m2 více prostor než žalovaný, tedy nad rozsah svého spoluvlastnického podílu, přičemž obvyklá cena tržního nájemného dle znaleckého posudku titul celé jméno znalkyně číslo číslo ze dne datum rozhodnutí činí 1.320 Kč/m2/rok a vzniklo mu tak BO ve výši 50,7 m2 x 1.320: 12 x 28 měsíců = 156.156 Kč.

Dále žalobce nadále užíval a užívá nad rozsah svého spoluvlastnického podílu pozemek parcelní číslo v k. ú. obec, na jehož části postavil sklad, o kterém tvrdí, že je v jeho výlučném vlastnictví, přičemž zastavěná plocha tímto skladem činí 323,81 m2. Jedna polovina zastavěné plochy činí 161,9 m2, přičemž cena obvyklého tržního nájemného činí 84 Kč/m2/rok (znalecký posudek titul celé jméno znalkyně číslo číslo ze dne datum ve znění dodatku ze dne datum) a žalobci tak vzniklo bezdůvodné obohacení za období od 1. 9. 2017 do 31. 12. 2019, tj. za 28 měsíců ve výši 16,9 m2 x 84: 12 x 28 = 9.016,50 Kč za toto období.

Uvedená částka ve výši 18.033 Kč byla vyúčtována dodavatelem vodného a stočného (název dodavatele anonymizována dvě slova) těmito fakturami.

Vyúčtované částky byly žalovaným zaplaceny na účet dodavatele…

Dále žalovaný uhradil daň z nemovitostí, které jsou v podílovém spoluvlastnictví s žalobcem, a to v roce 2018 ve výši 8.743 Kč a v roce 2019 ve výši 8.743 Kč Celkem tedy ve výši 17.486 Kč.

Žalobci tak vzniklo BO ve výši jedné poloviny z částky 17.486 Kč, tj. ve výši 8.743 Kč.

Celkem tedy za výše uvedená období vzniklo žalobci BO ve výši 205.647,90 Kč.

Žalovaný tyto pohledávky, tj. 450.635,80 Kč z podání ze dne 14. 11. 2017 a nově vzniklé pohledávky…ve výši 205.647,90 Kč započítává v celkové výši 656.283,70 Kč jako kompenzační námitku oproti případné pohledávce žalobce, jak bude stanovena soudem po provedeném dokazování.“

Celkem tedy za výše uvedené období vzniklo žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 122.799,80 Kč.

Žalovaný tyto pohledávky, tj. 327.836 Kč z podání ze dne 24. 10. 2016 a nově vzniklé pohledávky uvedené pod odst. II., III. a IV. shora ve výši 12.799 K započítává v celkové výši 450.635,80 Kč jako kompenzační námitku oproti případné pohledávce žalobce.“

41. (Ohledání nemovitosti na místě samém dne 15. 11. 2017 a signalizace dalšího postupu ze strany soudu) Zdejší soud dne 15. 11. 2017 přistoupil k ohledání společné budovy následujícím způsobem:

„ Při jednání na místě samém stranám sděleno, že důvodem opětovného jednání na místě samém je ta skutečnost, že k předchozímu jednání na místě samém došlo před bezmála deseti lety a s ohledem na záměr soudu ve věci rozhodnout šlo o ujasnění si prostor, elektroměrů, bytových i nebytových prostor, kotelny, skladu apod., kdy došlo k obhlídce i podnikatelských prostor název právnické osoby. Ze strany právního zástupce žalobce byla pořizována fotodokumentace, která bude po dohodě následně založena do spisu. V souvislosti s tímto jednáním na místě samém soud i s ohledem na další spor mezi účastníky, týkající se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, věc sp. zn. spisová značka, bylo účastníkům při této příležitosti předestřeno, že…Pokud jde o předmět sporu ve věci ohledně níž proběhlo jednání na místě samém, pak u jednání dne 29. 11. 2017 bude doplněno dokazování, vyjasněna problematika promlčení s předpokladem skončení. věci.“

42. (Vyjádření žalovaného ze dne 7. 12. 2017 k rozšíření žaloby žalobcem o 76.819 Kč) Žalovaný v podání ze dne 5. 12. 2017, doručeném zdejšímu soudu dne 7. 12. 2017 (na č. l. 711), se vyjádřil k poslednímu (shora zreferovanému) návrhu žalobce na další rozšíření žaloby s tím, že:„ …předně namítá, že budova byla vytápěna plynovými kotly a nikdy nedal…souhlas k tomu, aby plynové kotle byly odstraněny a nahrazeny kotlem na tuhá paliva – dřevěné pelety.“ V podání dále žalovaný zpochybňuje výpočty učiněné žalobcem týkající se nákupu a spotřeby pelet s tím, že:„ žalobce nikterak ve svých tvrzeních netvrdí, jaké množství tepla bylo dodáno žalovanému…Pokud jde o náklady za provedení nátěrů podhledů stavby adresa, je částka za práce zcela nepřiměřená, neboť tyto práce dle tvrzení žalobce činily 226,75 hod. a měl je odpracovat jméno příjmení na základě dohody o provedení práce. Žalovaný namítá, že plocha podhledů činí 72,4 m2 a žalobce potažmo jméno příjmení by uvedenou plochu natíral výkonem 1 m2 za 3,13 hod.

Žalovaný tvrdí, že za použití ceníku název by nátěry činily 83,60 Kč/m2 (tj. včetně materiálu, mzdy, režií a zisku) x 72,4 m2 = 6.052,64 Kč a při použití pomocného lešení do výšky 1,9 m a zatížení do 150 kg by činily 41,20 Kč/m2 x 72,4 = 2.982,88 Kč Náklady na nátěr podhledů mohly činit 9.035,52 Kč“, k čemuž žalovaný připojil rozpočet prací na č. l. 712.

43. (Vyjádření žalovaného ze dne 28. 12. 2017) Žalobce dne 28. 12. 2017 učinil zdejšímu soudu své další podání (ze dne 27. 12. 2017, viz č. l. 715-722), v němž předně rekapituluje dosavadní průběh řízení, specifikuje jednotlivé faktury, nesouhlasí s obranou žalovaného ohledně toho, že ze strany žalobce nešlo o náklady nutné povahy, nýbrž osobní náklady žalobce, a uvádí, že žalovaný společnou budovu užíval od roku 1998 a byt od roku 2000. Žalobce v tomto podání dále vyložil, že je mu„ známo, že pro účely stavebního řízení žalovaný tvrdil, že předmětnou budovu neužívá, avšak jednalo se o tvrzení účelová. Jak žalobce, tak žalovaný předmětnou budovu užívali zejména k podnikatelské činnosti, jen stěží si lze představit, že by se v předmětné budově netopilo, nepoužívala se tam elektřina.“ Žalobce neznemožnil žalovanému užívání kotlů, žalovaný„ nepředložil jediný důkaz spolehlivě prokazující, že žalobce v prostorech žalovaného netopí a žalovaný tyto vytápí sám na vlastní náklad.“ Žalobce vytýká soudu, že prováděl dokazování ohledně pohledávek použitých k započtení, aniž by se zabýval předně otázkou důvodnosti pohledávek žalobce.„ Ve vztahu k nárokům žalovaného za nadužívání prostor stavby parcelní číslo a pozemku parcelní číslo za období před 1. 1. 2014 žalobce namítá promlčení.“ Dále žalobce rekapituluje svá dosavadní podání, procesní rozhodnutí soudu, nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že by žalobce užíval o 38 m2 či dokonce 50 m2 větší prostory než žalovaný.„ S ohledem na existenci dohody spoluvlastníků o způsobu a rozsahu užívání prostor stavby adresa v k. ú. obec, nerespektování této dohody žalovaným (tento sám užívá původně společné prostory v 2 NP), užíváním obchodních prostor žalovaného nikoli žalovaným, nýbrž jiným podnikatelským subjektem bez souhlasu žalobce, namítá žalobce ve vztahu k námitce žalovaného spočívající v nadužívání společného majetku žalobcem na rozsah spoluvlastnického podílu, rozpor s dobrými mravy.“ K výměně kotlů (plynové na tuhá paliva – pelety) žalobce uvedl, že žalovaný ve své výpovědi v rámci řízení sp. zn. spisová značka vedeného u zdejšího soudu na č. l. 304 spisu potvrdil, že původní kotle instaloval žalobce s ohledem na skutečnost, že žalovaný nikterak nepřispívá na náklady spojené s údržbou společné budovy. K námitce žalovaného ohledně nesouladu v nákladech na otop budovy peletami žalobce uvedl, že není rozhodné procentuální vyjádření nákladů na otop, nýbrž skutečně prokázaná spotřeba; v tomto směru žalobce prokázal jak nákup pelet, spotřebu pelet i uhrazení jejich ceny. K námitce ohledně neužívání 50 % prostor žalovaným žalobce uvedl, že toto je irelevantní s ohledem na existenci dohody mezi spoluvlastníky o úhradě těchto nákladů a právní úpravu stanovící podílet se dle rozsahu spoluvlastnického podílu. K námitce ohledně výše nákladů na provedení nátěru žalobce uvedl, že tyto výdaje prokázal, kdy stav podhledů byl havarijní.

44. (Vyjádření žalobce ze dne 26. 1. 2018 k výzvě soudu) Při jednání dne 5. 1. 2018 (viz protokol o tomto jednání na č. l. 742-744) zdejší soud po poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. uložil žalobci, aby ve lhůtě 3 týdnů doplnil svá neúplná tvrzení a označil důkazy ve vztahu„ k ústní dohodě…ostraha objektu…energie…nátěry…sklad (starý sklad)“, na což žalobce reagoval podáním ze dne 25. 1. 2018, doručeným zdejšímu soudu dne 26. 1. 2018) na č. l. 748-752), mj. následujícím způsobem:

„ Kdy mělo k uzavření této ústní dohody dojít, kdo tomu byl přítomen, jaký byl obsah ústní dohody, resp. zda uzavření ústní dohody je dovozováno z následného chování stran, jaké důkazy vyjma navržených svědků jméno a jméno příjmení může k tomuto žalobce označit a dále zda předmětem této ústní dohody bylo i užívání starého skladu.

Žalobce uvádí, že k dohodě o tom, že si žalobce a žalovaný budou přefakturovávat polovinu nákladů spojenou se stavbou adresa v k. ú. obec, došlo v ústní formě. Tato dohoda vznikla v době, kdy se žalobce a žalovaný dohodli na společné výstavbě objektu adresa v k. ú. obec, obsahem dohody bylo to, že žalobce bude hradit spotřebu elektřiny a platby za ostrahu objektu, žalovaný spotřebu vody a daň z nemovitosti. Žalobce a žalovaní byli dohodnuti na tom, že si přefakturují polovinu těchto nákladů. S ohledem na skutečnost, že od uzavření dohody uplynulo téměř 20 let, žalobce není schopen přesně označit okamžik vzniku dohody ani přesné místo, nicméně k této došlo ve stavbě adresa před uzavřením smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla výstavba budovy adresa. Uzavření ústní dohody pak prokazuje zejména následné chování stran, kdy jak žalobce, tak žalovaný si vzájemně vyfakturovali faktury na plnění, kterými požadovali úhradu nákladů, a to ve výši 50 % uhrazených plateb. Žalobce dokládá např. fakturu vydanou žalovaným žalobci č. 2003 ze dne 7. 5. 2003, kterým přefakturoval žalobci ½ nákladů na daň z nemovitosti a převodu nemovitosti v částce 38.655 Kč. Na tuto fakturaci reagoval jednatel žalobce přípisem ze dne 19. 5. 2003, kterým vyjádřil souhlas s fakturací a požádal o opravu fakturace v otázce penále. Žalovaný zaslal žalobci přípis ze dne 30. 5. 2003, kterým žalobce vyzývá k doložení faktury za spotřebu plynu, jež nebyla doložena k faktuře žalobce číslo tuto žalobce zaslal přípisem ze dne 2. 6. 2003. Žalovaný dále žalobci zaslal faktury číslo číslo číslo číslo číslo číslo tyto faktury žalobce žalovanému vrátil, nemůže je tedy doložit, požaduje však, aby soud tyto vyžádal od žalovaného, byla fakturována polovina nákladů. Žalobce pak při přefakturaci nákladů postupoval shodně jako žalovaný, faktury, které žalovanému zasílal, jsou obsahem spisu…Z uvedeného je patrné, že žalobce a žalovaný fakticky postupovali tak, jak žalobce od počátku tvrdil, tedy že si přefakturovávali polovinu nákladů na spotřebu.“ Žalobce dále popisuje okolnosti ohledně skladu, ohledně zajištění ostrahy.

K otázce:„ Od kdy do kdy hradil žalovaný poměrnou část žalobcem účtovaných energií, nechť jsou uvedeny jednotlivé částky žalobcem účtované a žalovaným uhrazené“ žalobce uvádí:„ Žalobce s ohledem na časový odstup nebyl schopen dohledat tyto platby…“

K otázce:„ Z čeho žalobce dovozuje, že přímotopy byly ze strany žalovaného používány nahodile, a že prostory žalovaného a společnosti právnická osoba nedokázaly vytopit (jaké důkazy k těmto tvrzením může žalobce označit).“ žalobce uvádí, že:„ celý topný systém budovy adresa je projektován tak, aby otápěl celou budovu. Projekt nechal zpracovat žalovaný. Žalobce má za to, že elektrická energie čerpaná žalovaným je dána spotřebou teplé vody – soud se mohl na místním šetření přesvědčit, že žalovaný má v šatnách velký bojler ohřívaný elektřinou, dále klimatizaci, kterou nechal instalovat ve svých prostorách. Tyto spotřebiče, které mají velkou spotřebu elektřiny, pak nesouvisí s otápěním budovy. Pokud žalovaný nechal instalovat nějaké přímotopy, těmito dle názoru žalobce pouze přitápí nad teplo poskytované žalobcem. Žalobce se k otázce přímotopů nemůže blíže vyjádřit, tyto nejsou nikde ve společných prostorách žalobce a žalovaného, v komerční prostorách žalovaného působí subjekt od žalovaného odlišný, pokud tedy tyto neužívá žalovaný, spotřeba elektřiny nevzniká jemu, ale společnosti právnická osoba, v bytě žalovaného se neuskutečnilo místní šetření, žalobce tedy neví, zda se v bytě žalovaného přímotopy nachází…Žalobce soud upozorňuje na to, že na místním šetření konaném dne 15. 11. 2017 se soud přesvědčil o tom, že celá budova je osazena radiátory napojenými na otopný systém instalovaný žalobcem. Tento otopný systém není nikde přerušen ani zaslepen. Žalobci tedy není zřejmé, jak by žalovaný zajistil, aby v jím užívaných prostorách netopil. Toto je nemožné….“

Dále se pak žalobce na č. l. 751 vyjadřuje ke kotelně, výměně kotlů, spotřebě pelet na č. l. 751 verte a násl. K otázce nátěrů podhledů žalobce uvedl:„ jméno příjmení musel podhledy brousit, následně byl třikrát proveden nátěr. Údaj 226,75 hod….odpovídá realitě“.

45. (Vyjádření žalovaného a doplnění tvrzení a označení důkazů ze dne 29. 1. 2018) Žalovaný v podání ze dne 26. 1. 2019 (na č. l. 775-776), které bylo doručeno zdejšímu soudu dne 29. 1. 2018, se vyjádřil k některým žalobním tvrzením. K otázce ústní dohody mezi účastníky žalovaný uvedl, že:„ Žalovaný neplatil poměrnou část nákladů u účtovaných energií a služeb, neboť pokud šlo o náklady za energie – plyn, žalovaný měl pohledávku za žalobcem z titulu neuhrazené částky 300.000 Kč za převod id. ½ pozemku se skladem. Za el. energii žalovaný neplatil ničeho, neboť měl svoje dvě odběrná místa, a to na byt i na provozovnu, které užívá. Žádné jiné služby mu nebyly plněny.“ Dále se žalovaný vyjádřil k otázce užívání skladu s tím, že mu jej žalobce znemožnil užívat do roku 2001, kdy jej zboural. K otázce, zda žalovaný vyzval žalobce k zaplacení vodného, stočného, daně z nemovitostí, žalobce uvedl, že:„ Žalovaný nevyzval žalobce k zaplacení vodného a stočného a daně z nemovitostí a náhrad za nadužívání spoluvlastnického podílu, které jsou obsahem jeho kompenzačních námitek, ale až prostřednictvím soudu, jako obranu proti žalobě na vydání BO, kterou podával žalobce z titulu úhrad za plyn a el. energii.“ Dále žalovaný uvedl, že od roku 2005 do roku 2008 společnou budovu neužíval, neboť stavební úřad zakázal jeho užívání a žalovaný byl v nájmu v jiných prostorách. Žalobce žalovaného nepožádal o souhlas s výměnou kotlů a ani jej o tom neinformoval. Žalobce nepožádal žalovaného o součinnost, pokud jde o nátěr podhledů.

46. (Návrh žalobce na rozšíření žaloby o zaplacení další částky ve výši 32 288 Kč s příslušenstvím ze dne 12. 7. 2019 a usnesení zdejšího soudu o připuštění rozšíření žaloby) Žalobce podáním ze dne 12. 7. 2019 (viz podání na č. l. 833-835), učinil následující návrh na změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření:

„ …Žalobce tímto rozšiřuje žalobní návrh o další částky, které žalobce vynaložil nad rámec svého spoluvlastnického podílu, a to z totožných a právních důvodů, jež jsou obšírně rozvedeny v žalobním návrhu a dalších podáních…

Z obsahu spisu je známo, že žalobce v období podzimu 2012 ve stavbě adresa v k. ú. obec provedl rekonstrukci kotelny, kdy došlo ke změně způsobu vytápění z plynu na dřevo – pelety. Celkem v souvislosti s danou rekonstrukcí vynaložil finanční prostředky ve výši 269.305,38 Kč.

Žalobce jako spoluvlastník předmětné stavby vynaložil v období od ledna 2017 do srpna 2018 náklady na otop, tj. pořízení dřevěných pelet pro účely vytápění budovy adresa v celkové výši 64.575 Kč Tyto vynaložil platbou na níže uvedené daňové doklady“ Žalobce v tomto podání dále popisuje, co vynaložil za koupené pelety s tím, že se domáhá úhrady 50 %, tj. částky 32.288 Kč, přičemž žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval k úhradě těchto nákladů, a to přípisem ze dne 29. 8. 2018.

47. Usnesením ze dne 25. 6. 2021, č. j. 6 C 22/2006-865, zdejší soud připustil„ změnu žaloby navrženou žalobcem tak, že se předmět řízení rozšiřuje o částku 32 288 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 32 288 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení.“

48. (Podání žalovaného ze dne 6. 3. 2020 –„ rozšíření kompenzační námitky“) Podáním ze dne 27. 2. 2020 (na č. l. 846), které bylo doručeno zdejšímu soudu dne 6. 3. 2020, žalobce učinil další svůj kompenzační projev s tím, že:

„ I. Ve shora označené právní věci podal dne 14. - 1. 2013 žalovaný kompenzační námitku, kterou zpřesnil podáním ze dne 13. 12. 2013 a dne 24. 10. 2016 rozšířil kompenzační námitku o 161.047 Kč na celkovou částku 327.836 Kč a dne 14. 11. 2017 rozšířil kompenzační námitku o 122.799,80 Kč na celkovou částku 450.635,80 Kč.

49. (Návrh žalobce na rozšíření žaloby o zaplacení další částky ve výši 24 710 Kč s příslušenstvím ze dne 19. 4. 2021 a usnesení zdejšího soudu o připuštění rozšíření žaloby) Žalobce podáním ze dne 19. 4. 2021 (viz podání na č. l. 863-864), učinil následující návrh na změnu žaloby spočívající v jejím rozšíření:

„ …Žalobce tímto rozšiřuje žalobní návrh…jedná se o náklady na otop v nemovitosti adresa v k. ú. obec července 2018 do července 2019 vynaložil žalobce na náklady na otop pro účely vytápění budovy adresa, k. ú. obec v celkové výši 49.420 Kč, tyto uhradil...

Náklady na otop jsou představovány náklady na spotřebu plynu čerpaného od dodavatelské právnická osoba. Důvodem pro změnu poskytovatele médií byla skutečnost, že ze strany žalovaného byly na soudních jednáních v rámci sporu…opakovaně rozporovány vynaložené náklady na spotřebu pelet…

Žalobce se domáhá úhrady 50 % nákladů, které klient vynaložil na otop předmětné stavby v období července 2018 do července 2019, tedy částku 24.710 Kč.

Žalobce z výše uvedených důvodů rozšiřuje žalobní návrh o částku 24.710 Kč a současně požaduje po žalovaném též úhradu zákonného úroku z prodlení z této částky ode dne následujícího po dni, ve kterém bude toto rozšíření žaloby doručeno žalovanému…

Žalobce prostřednictvím právního zástupce žalovaného vyzval k úhradě těchto nákladů, přípisem ze dne 21. 12. 2020“

50. Usnesením ze dne 25. 6. 2021, č. j. 6 C 22/2006-865, zdejší soud připustil„ změnu žaloby navrženou žalobcem…tak, že se předmět řízení rozšiřuje o částku 24 710Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 710 Kč od 25. 5. 2021 do zaplacení.“ V odůvodnění tohoto usnesení pak soud konstatoval, že předmětem řízení po rozšíření žaloby bude zaplacení částky

374 300,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

III.

Dílčí skutková zjištění, závěr o skutkovém stavu a důvody, proč soud nevyhověl dalším důkazním návrhům

(neprováděl další dokazování)

51. Mezi účastníky je nesporné, že v době podání žaloby i posléze v průběhu tohoto řízení, až do datum, byli spoluvlastníky, každý v rozsahu id. ½, pozemků parcelní číslo (jehož součástí je stavba adresa ve část obce), parcelní číslo (jehož součásti je uvedená stavba adresa) a pozemku p. číslo vše v k. ú. obec, přičemž od datum je namísto žalovaného spoluvlastnicí podílu id. ½ tohoto nemovitého majetku jeho příbuzenský vztah jméno a příjmení – k tomu zjištění níže (zjištěno též z výpisů z katastru nemovitostí na č. l. 508-809 a dále na č. l. 869-870).

52. Žalobce a žalovaný coby objednatelé uzavřeli s jméno příjmení, místem podnikání adresa číslo, na základě které se zhotovitel zavázal pro objednatele realizovat stavbu„ název stavby anonymizována dvě slova , “ (dále též„ společná budova“) s termínem zahájení v měsíci červenci 1997 a s ukončením díla v měsíci červnu 1998 (zjištěno z cit. smlouvy o dílo bez data jejího uzavření na č. l. 96-100).

53. Popis společné budovy se podává např. ze znaleckého posudku číslo který pro účely stanovení ceny obvyklého nájemného v uvedeném objektu vypracovala dne datum soudní znalkyně titul celé jméno znalkyně. Z popisu objektu vyplývá, že:„ budova adresa obec je umístěna v křižovatce ulic ulice a ulice. Před budovou se nachází parkoviště, v obvodové zdi objektu v ulici ulice je vestavěna autobusová čekárna, vlastník čekárny – název. Budova je přízemní s podkrovím. Přízemí je upraveno na provozní prostory, v podkroví jsou kanceláře a dva byty. Vstup do budovy je z ulice ulice, vstup do dvora z ulice ulice přízemí – první nadzemní podlaží (dle zjištění znalkyně) užívá prostory název žalobce anonymizována dvě slova právnická osoba vlevo od vstupu celé jméno žalovaného podkroví – druhé nadzemní podlaží – se nachází byt, kancelář a zasedací místnost (dle zjištění znalkyně) pana celé jméno žalovaného, přístup je ze společné chodby, z této chodby je vstup do prostoru bytu (dle zjištění znalkyně) název žalobce anonymizována dvě slova právnická osoba Za objektem budovy adresa se nachází hospodářský dvůr využívaný pro parkování, vjezd do skladu, skladování materiálu. Na okraji pozemku parcelní číslo v hranici s nemovitostí na p. číslo parcelní číslo je vybudovaný sklad.“ (zjištěno z cit. znaleckého posudku na č. l. 489-510).

54. Z interního sdělení stát. instituce, orgánu stavebního dohledu (dále již„ stavební dohled“) ze dne datum, sp. zn. číslo číslo číslo, soud zjistil, že uvedený stavební dohled zaslal uvedeného dne vedoucímu stavebnímu úřadu sdělení o porušení § 106 odst. 3 písm. c) stavebního zákona s tím, že žalobce„ užívá část provozního objektu ulice, obec, na pozemku parc. číslo k. ú. obec bez kolaudačního rozhodnutí.“ Stavební dohled v odůvodnění tohoto sdělení mj. uvádí, že při výkonu stavebního dohledu, který byl vykonán dne 12. 1. 2006, bylo zjištěno, že název žalobce anonymizováno právnická osoba užívá prodejní místnost, sklad, kancelář, sociální zařízení v I. NP, v podkroví prostoru bytu jsou užívány kanceláře, a dále, že na stavbu bylo vydáno kolaudační rozhodnutí, které však na základě odvolání celé jméno žalovaného, tj. nyní žalovaného, krajský úřad zrušil, a z tohoto důvodu nelze objekt užívat (zjištěno z cit. interního sdělení stavebního dohledu založeného ve spise stát. instituce, stavebního úřadu sp. zn. číslo číslo (dále již„ stavební úřad“)).

55. Stejná zjištění se pak podávají z dalších interních sdělení stavebního dohledu ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací (zjištěno ze spisu téhož stavebního úřadu sp. číslo číslo číslo), nebo ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací (zjištěno ze spisu stavebního úřadu sp. zn. číslo číslo číslo číslo) v nichž se (s ohledem na novou úpravu stavebního řízení) oznamuje porušení § 122 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v rozhodném znění, s tím, že:„ Delikt je páchán trvale“, kdy„ název žalobce právnická osoba nezjednal nápravu a i přes vědomí, že stavbu užívá v rozporu se stavebním zákonem, v nezákonném stavu pokračuje, což také uvedl pan jméno do protokolu.“

56. stát. instituce, stavební úřad, vydal dne datum rozhodnutí pod číslo jednací, rozhodnutí, kterým dodatečně povolil stavbu společné budovy a současně vydal povolení k jejímu užívání; toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 2. 7. 2008. Soud dále z odůvodnění tohoto správního rozhodnutí vzal za zjištěné, že účastníci postavili stavbu (společnou budovu) v rozporu se stavebním povolením, které bylo vydáno dne datum rozhodnutí pod číslo jednací (stavba byla umístěna v rozporu s tímto povolením). Stavební úřad dne datum rozhodnutí pod číslo jednací, zahájil řízení podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona o nařízení odstranění stavby. Při místním šetření dne datum bylo konstatováno, že změnu stavby lze dodatečně povolit za předpokladu, že o to vlastník požádá. Vzhledem k probíhajícím sporům o podání žádosti o dodatečné povolení stavby stavební úřad dne 26. 1. 2006 řízení přerušil do doby vyřešení předběžné otázky. Dne datum obdržel stavební úřad chybějící žádost o dodatečné povolení stavby i od druhého vlastníka a dne datum oznámil pokračování v řízení. Jelikož byly splněny podmínky pro dodatečné povolení stavby a její užívání, přistoupil stavební úřad k vydání předmětného správního rozhodnutí (zjištěno z cit. rozhodnutí z připojeného správního spisu stát. instituce, stavebního úřadu sp. zn. číslo číslo).

57. Dokazováním nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena dohoda o užívání společné budovy či dohoda o podílení se na nákladech vzniklých v souvislosti s užíváním této budovy. Účastníci prakticky od samého počátku výstavby společné budovy se ocitli v ostrém názorovém střetu, který silně gradoval již během kolaudačního řízení.

58. Z výpisu z katastru nemovitostí, listu vlastnictví číslo pro obec a katastrální uzemí soud zjistil, že pozemky parcelní číslo (jeho součástí je stavba adresa v obci část obce), p. číslo parcelní číslo (jehož součástí je již zmíněná společná budova), vše v k. ú. obec, jsou v podílovém spoluvlastnictví žalobce a celé jméno žalovaného, bytem shora, u každého v rozsahu id. ½ vzhledem k celku (zjištěno z cit. výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 869-870).

59. Nabývacím titulem pro spoluvlastnici společné budovy celé jméno žalovaného byla darovací smlouva ze dne datum, na základě které žalovaný daroval své příbuzenský vztah jméno a příjmení svůj spoluvlastnický podíl na společné budově. Právní účinky zápisu nastaly k okamžiku datum k údaj o čase anonymizováno 5 slov (zjištěno z cit. darovací smlouvy a z cit. výpisu z katastru nemovitostí).

60. Z faktury číslo ze dne 25. 7. 2008 (na č. l. 282) soud zjistil, že společnost právnická osoba, se sídlem v obec, ulice a číslo (dále již„ právnická osoba“) vyúčtovala žalobci za dodávku plynu v období od 23. 7. 2007 do 21. 7. 2008 do odběrného místa (společné budovy) částku 53 963,12, kdy zálohově žalobce zaplatil částku 42 480 Kč a nedoplatek ve výši 11 483,12 Kč žalobce uhradil převodem z účtu právnická osoba dne 14. 8. 2008, jak soud zjistil z částečného bankovního výpisu žalobce u právnická osoba ze dne 14. 8. 2008 na č. l. 286.

61. Z faktury právnická osoba číslo ze dne 8. 1. 2009 (na č. l. 313) soud zjistil, že právnická osoba vyúčtovala žalobci za dodávku plynu v období od 22. 7. 2008 do 31. 12. 2008 do odběrného místa částku 23 189,58 Kč, kdy žalobce zaplatil právnická osoba zálohově částku 17 330 Kč a právnická osoba vyúčtovaný nedoplatek ve výši 5 589,58 Kč žalobce uhradil právnická osoba bezhotovostním převodem dne 26. 1. 2009, jak soud zjistil z výpisu z účtu žalobce u název banky, anonymizováno za období od 24. 1. 2009 do 26. 1. 2009 na č. l. 315.

62. Z faktury právnická osoba se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo (dále již„ právnická osoba“) č. číslo číslo ze dne 20. 1. 2010 (na č. l. 316) a dále z vyúčtování spotřeby plynu na č. l. 317-318 soud zjistil, že právnická osoba vyúčtovala žalobci za dodávku plynu v období od 1. 1. 2009 do 8. 7. 2009 do odběrného místa částku 41 578,73 Kč, kdy žalobce zálohově zaplatil tomuto dodavateli částku 45 500 (čímž mu vznikl přeplatek ve výši 3 921,27 Kč).

63. Z faktury právnická osoba č. číslo číslo ze dne 23. 7. 2010 (na č. l. 327) a z vyúčtování spotřeby plynu na č. l. 328-331) soud zjistil, že právnická osoba vyúčtovala žalobci za dodávku plynu v období od 8. 7. 2009 do 19. 7. 2010 celkem částku 53 228,85 Kč, kdy žalobce uhradil právnická osoba na zálohách částku 87 234,27 Kč (čímž vznikl žalobci přeplatek ve výši 34 005,42 Kč).

64. Z faktury právnická osoba č. číslo ze dne 16. 7. 2019 (na č. l. 860) soud zjistil, že právnická osoba vyúčtovala žalobci za dodávku plynu do společné budovy v období pro rok 2018 do 16. 7. 2019 částku 49 420 Kč a že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně dopisem ze dne 21. 12. 2020 (na č. l. 860a-860) vyzval žalovaného k úhradě částky (v rozsahu 50 %) ve výši 24 710 Kč do 15 dnů od obdržení této výzvy.

65. Na základě výše uvedeného soud skutkově uzavírá, že účastníci realizovali výstavbu společné budovy, stali se jejími podílovými spoluvlastníky každý v rozsahu id. ½, jež se posléze v souvislosti se změnu civilního kodexu stala součástí již shora uvedených pozemků. Dne datum se spoluvlastnicí mj. společné budovy v rozsahu id. ½ stala namísto žalovaného jeho příbuzenský vztah jméno příjmení. Do 2. 7. 2008, kdy rozhodnutí zdejšího stavebního úřadu o povolení užívání společné budovy nabylo právní moci, nebylo možné tento společný objekt užívat, byť orgán stavebního dohledu opakovaně zjistil porušení tohoto zákazu ze strany žalobce, zatímco v případě žalovaného takovéto protiprávní jednání nezjistil. Dokazováním nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena dohoda o užívání společné budovy či dohoda o podílení se na nákladech vzniklých v souvislosti s užíváním této budovy. Účastníci prakticky od samého počátku výstavby společné budovy se ocitli v ostrém názorovém střetu, který silně gradoval již během kolaudačního řízení a v důsledku kterého nebyli schopni se prakticky na ničem dohodnout.

66. Vzhledem k tomu, že soud v průběhu jednání konaného dne 25. 3. 2022 naznal, že dosud provedené důkazy umožňují ve věci meritorně rozhodnout, tedy že vytvářejí skutkový podklad tak, jak byl nyní shora (stran dílčích skutkových zjištění a závěru o skutkovém stavu věci) vyložen, a že by další dokazování již v uvedeném rozsahu nemohlo ničeho dalšího objasnit a bylo by nadbytečné a tedy nehospodárné, soud při posledním uvedeném jednání usnesením rozhodl, že další důkazy (navrhované dosud účastníky řízení) prováděny nebudou.

IV.

Právní posouzení

67. Soud předně výrokem I. musel přistoupit k zastavení řízení ohledně zaplacení úroku z prodlení ve výši 3 % p. a. z částky 120 160 Kč od 11. 11. 2004 do zaplacení, neboť i když žalobce ve svém podání ze dne 9. 8. 2007, doručeném zdejšímu soudu dne 13. 8. 2007 (viz podání na č. l. 162-166), přistoupil k částečnému zpětvzetí žaloby co do částky 120 160 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení), soud při jednání konaném dne 11. 1. 2008 (viz protokol o tomto jednání na č. l. 229-230), s přihlédnutím k souhlasu žalovaného, řízení částečně zastavil pouze co do částky 120 160 Kč, nikoliv též ohledně jejího příslušenství, jak rovněž žalobce navrhoval (k tomu srov. též písemné vyhotovení usnesení zdejšího soudu ze dne 28. 3. 2008, č. j. 6 C 22/2006-240). Soud proto tento popsaný defekt napravil v rámci tohoto rozsudku, a to právě v rámci výroku I.

68. Soud shledal žalobu důvodnou pouze zčásti, a pokud jde o žalobě vyhovující část sestávající z jednotlivých nároků žalobce, je jim věnována pozornost v následujících článcích tohoto odůvodnění rozsudku.

69. Pokud jde o posouzení poměrů plynoucích ze spoluvlastnictví, soud – s ohledem na ten který časový úsek žalobou uplatněných nároků – vycházel dílem z dosavadní a dílem z nynější civilní právní úpravy, a to s přihlédnutím k § 3028 odst. 1 a 2 o. z.

70. Jestliže do 2. 7. 2008 (právní moc rozhodnutí o dodatečném povolení užívání společné budovy zdejším stavebním úřadem) nebylo podle stavebně právních předpisů možné společnou budovu užívat, plyne z toho současně nezbytný závěr, že za dobu, jež pokrývala právě zákaz užívání společné budovy pro absenci kolaudačního rozhodnutí, resp. dodatečného povolení užívat tuto stavbu, nemohl se po právu žalobce po žalovaném z titulu spoluvlastnictví žalovaného k uvedenému nemovitému majetku domáhat vydání tvrzeného bezdůvodného obohacení za vytápění společné budovy či za spotřebované energie plně hrazené žalobcem, resp. příslušné náhrady za vynaložené nutné náklady (k tomu viz odůvodnění níže) neboť společnou budovu nebylo možné užívat. Pokud tedy za této situace žalobce přesto společnou budovu fakticky (protiprávně) užíval, tj. i přes zákaz plynoucí ze stavebně právních předpisů, nemůže se na základě této konstrukce po žalovaném domáhat jakéhokoliv nároku, jež podle žalobní verze měl spočívat v bezdůvodném obohacení žalovaného na úkor žalobce. Kromě toho soud vycházel také ze zjištění státního stavební dohledu, který opakovaně prováděl kontroly ve společné budově a opakovaně zjistil porušení příslušných stavebních předpisů toliko ze strany žalobce, který v rozporu s tehdy platnou právní úpravu společnou budovu protiprávně užíval, zatímco faktické užívání prostor ve společné budově žalovaným stavebním dohledem zjištěno nebylo. Soud přitom v této věci není legitimován v jakémkoliv ohledu posuzovat či snad přezkoumávat postup tehdejšího stavebního dohledu a příslušného stavebního úřadu.

71. Lze proto konstatovat, že do 2. 7. 2008 nebylo možné prostory společné budovy užívat a nároky, jež do té doby žalobce odvíjel z tvrzeného bezdůvodného obohacení žalovaného, jsou zcela bezpředmětné a již z tohoto důvodu je bylo třeba zamítnout.

72. Od 2. 7. 2008 však nastala zcela jiná situace, nezávisle na tom, kdo z účastníků fakticky a v jakém rozsahu ty které prostory společné budovy užíval.

73. Dne 2. 7. 2008 a násl. na poměry spoluvlastníků doléhal právním režim tehdy platného občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v rozhodném znění (dále již„ obč. zák.“), který v § 137 odst. 1 obč. zák. stanovil, že podíl vyjadřuje míru, jakou se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci.

74. Podle § 139 odst. 2 věty první obč. zák. o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů.

75. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle druhé odstavce téhož par. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

76. Pokud jde o„ novou“ civilní úpravu, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále již„ o. z.“) v § 1122 odst. 1 stanoví, že podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka a vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

77. Podle § 1128 odst. 1 o. z. o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Podle druhého odstavce cit. par. rozhodnutí má právní účinky pro všechny spoluvlastníky pouze v případě, že všichni byli vyrozuměni o potřebě rozhodnout, ledaže se jednalo o záležitost, která vyžadovala jednat okamžitě. Spoluvlastník opominutý při rozhodování o neodkladné záležitosti může navrhnout soudu, aby určil, že rozhodnutí o neodkladné záležitosti nemá vůči němu právní účinky, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby je snášel. Podle třetího odstavce téhož par. není-li návrh podle odstavce 2 podán do třiceti dnů od přijetí rozhodnutí, právo podat jej zaniká; nebyl-li spoluvlastník o nakládání uvědoměn, běží lhůta ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl.

78. Spoluvlastnický podíl ve smyslu § 137 odst. 1 obč. zák. není jen mírou účasti na vlastnickém vztahu ke společné věci, nýbrž také určuje rozsah práv a povinností jednotlivých spoluvlastníků za trvání spoluvlastnického vztahu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 9. 2000, sp. zn. 28 Cdo 1213/99).

79. Není-li mezi spoluvlastníky dohodnuto, jakým způsobem se budou na investicích vynaložených do společné věci podílet, je rozhodující velikost jejich spoluvlastnických podílů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2013, sp. zn. 22 Cdo 216/2011). Jde-li o spoluvlastníky, z nichž každý je vlastníkem id. ½ nemovitého majetku, pak při absenci dohody ohledně úhrady případných investic do jejich nemovité věci, se musejí podílet poměrně, v rozsahu svých spoluvlastnických podílů, tj. 50 % na 50 %.

80. Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 24. 1. 2013, sp. zn. 22 Cdo 216/2011, formuloval a odůvodnil právní názor, že investice vynaložené jedním ze spoluvlastníků do (nemovité) věci bez dohody s ostatními a nemající základ v tzv. majorizaci zakládají investujícímu spoluvlastníku právo na vydání bezdůvodného obohacení, které ostatním spoluvlastníkům vzniklo. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení v souvislosti s vynaložením nákladů na nutnou opravu nebo údržbu vzniká za trvání spoluvlastnického vztahu vynaložením těchto nákladů. Nejde-li o náklady na nutnou opravu nebo údržbu, vzniká tato povinnost až při zániku podílového spoluvlastnictví.

81. V rozsudku ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 2466/2018, se Nejvyšší soud mj. vyjádřil k otázce vynaložených nákladů na topení, což je otázka, na jejímž vyřešení spočívá i rozhodnutí v této věci, kdy se žalobce domáhá úhrady jím tvrzených a prokazovaných nákladů na vytápění společné budovy (za odběr, resp. spotřebu plynu) a na elektřinu (za odběr, resp. spotřebu elektřiny do odběrné místa – společné budovy, který byl z hlediska stavebně technického schválen k užívání za situace, že v budově je pouze jedno vedení ústředního vytápění a elektrorozvody, tedy nikoliv řešení vytápění a vedení elektřiny včetně monitoringu spotřeby energií ve dvou liniích, samostatných pro žalobce a žalovaného). Nejvyšší soud v uvedené dovolací věci zaujal právní názor, že náklady vynaložené na topení v době účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v rozhodném znění, představují náklady nutné pro trvalé zachování podstaty (impensae necessariae), které jsou spoluvlastníci povinni vynaložit podle výše spoluvlastnického podílu, a že výše bezdůvodného obohacení je dána – pokud jde o investici na nutné opravy nebo údržbu – podílem žalovaného (neinvestujícího spoluvlastníka) na investici odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu ke společné věci. Dále Nejvyšší soud vyvodil, že náklady, jejichž vynaložení je nutnou podmínkou pro zachování společné věci (například jednotky), resp. (společného) vlastnického práva k ní, jsou povinni platit všichni spoluvlastníci jednotky, bez ohledu na okolnost, zda jednotku (byt) užívají, či nikoliv, přičemž nedohodli-li se nijak, je v jejich vzájemném vztahu podíl na platbách dán výši jejich spoluvlastnických podílů. Na nákladech na vytápění jednotky (bytu) v nezbytné míře nutné k jeho zachování se musí podílet i ten spoluvlastník, který byt neužívá.

82. Posledně zreferované rozhodnutí Nejvyššího soudu je rovněž přiměřeně uplatnitelné i na poměry této věci, jelikož namísto vytápění bytové jednotky se zde jedná o vytápění společné budovy, v níž navíc účastníci po určitou dobu realizovali (žalobce stále) svou podnikatelkou činnost, byť bez uzavřené dohody o rozsahu užívání této nemovité věci, a to včetně dvou bytů situovaných v tomto objektu.

83. Z dokazování ani z procesních vyjádření žalovaného přitom nevyplynulo, resp. nebylo zjištěno, že by žalobce prostory společné budovy tzv.„ přetápěl“, tj. že by náklady na vytápění tohoto objektu byly nepřiměřeně vysoké, a v tomto ohledu bylo zapotřebí se zabývat úvahu o verifikaci intenzity a tudíž z toho plynoucí (celkové) spotřeby plynu dodávaného dodavatelem do předmětného odběrného místa.

84. Lze tedy uzavřít, že ve světle dále vyložených zjištění a posouzení dílčích nároků žalobce souvisejících s jím vynaloženými náklady na vytápění (viz odůvodnění níže k dílčím nárokům za vymezená období) byl základ tohoto nároku ve světle vyložené judikatury Nejvyššího soudu shledán zcela důvodným.

85. Zatímco v poměrech předchozí civilní úpravy (občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v rozhodném znění) náklady vynaložené jedním ze spoluvlastníků např. na topení představovaly, pokud byly hrazeny zcela jedním ze spoluvlastníků, jako tomu bylo v této věci, bezdůvodné obohacení druhého spoluvlastníka v rozsahu jeho podílu, zcela jiná situace nastala v poměrech nové civilní úpravy prostřednictvím zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, neboť zde se již nejedná – jak také vyložil Nejvyšší soud v již posledně shora označeném rozsudku – o nárok z bezdůvodného obohacení, ale o zákonný nárok spoluvlastníka vyplývající z § 1136, který zní:„ Spoluvlastník, který vynaložil na společnou věc náklad v zájmu ostatních spoluvlastníků bez jejich vyrozumění a souhlasu, může požadovat a) poměrnou část náhrady v rozsahu zhodnocení věci, jednalo-li se o náklad, který byl spoluvlastníkům ku prospěchu, b) náhradu nutných nákladů, jednalo-li se o náklad, který bylo třeba vynaložit na záchranu věci.“

86. Ze stále referovaného rozsudku Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 2466/2018 dále plyne, že platba za dodávky tepla má povahu smíšenou; zčásti představuje náklad na zachování společné věci (zejména je-li zřejmé, že bez vytápění v zimě by mohlo dojít k poškození nebo k chátrání bytu především mrazem a vlhkostí); zčásti však teplo slouží jen tomu, kdo v bytě bydlí, k pohodě bydlení. Proto se na nákladech na vytápění bytu v rozsahu nezbytně nutném k jeho zachování musí podílet i ten spoluvlastník, který byt neužívá. Jestliže by však platby za takové služby byly rozděleny stejně na všechny spoluvlastníky, založilo by to bezdůvodné obohacení toho, kdo byt skutečně užívá; ten totiž využívá pro sebe teplo v rozsahu vyšším, než jaký by byl minimálně nutný k zachování předmětu vlastnictví. Stanovení poměru, v jakém se budou účastníci podílet na takových nezbytných platbách, záleží na úvaze soudu, která nesmí být zjevně nepřiměřená.

87. Rovněž komentářová literatura (byť v inkriminované části komentovaných ustanovení týkajících se spoluvlastnictví složená z autorů - soudců specializovaného („ vlastnického“) senátu 22 Cdo Nejvyššího soudu, takže soudní a komentářový výklad spadá de facto v jeden) judikovaným názorům přisvědčuje a současně rozvádí, že smyslem úpravy § 1136 o. z. je ošetřit nároky spoluvlastníka, který vynaložil na společnou věc na základě rozhodnutí, které nemá vůči ostatním spoluvlastníkům právní účinky proto, že byli opomenuti při rozhodování o dané záležitosti, byť by bylo rozhodnutím většinového spoluvlastníka, anebo spoluvlastníka, který ani většinovým hlasem nedisponuje (například rovnodílný nebo menšinový spoluvlastník). Jakmile by bylo ovšem rozhodnutí přijato na základě dohody spoluvlastníků nebo rozhodnutí většiny, která záležitost projednala s ostatními spoluvlastníky, § 1136 se neuplatní, protože ostatní spoluvlastníci byli o potřebě daného rozhodnutí vyrozuměni (Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III., Věcná práva (§ 976 – 1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 630 a násl.).

88. V posledně uvedeném komentáři civilního kodexu je rovněž prezentován právní názor na řešení situace pro případ, že by byl náklad vynaložen proti vůli spoluvlastníka, přičemž komentář zaujímá právní názor, že v takovém případě by se úprava § 1136 o. z. neuplatnila, protože náklad byl vynaložen nikoli bez vyrozumění společníků, ale výslovně proti jejich vůli. V takovém případě by spoluvlastníku náležela negatorní žaloba na odstranění následku provedeného jednání

(bylo-li by to objektivně možné), protože tím by spoluvlastník chránil své vlastnické právo proti protiprávnímu zásahu. Takovou žalobu by ostatně měl k dispozici zřejmě i spoluvlastník, bez jehož vědomí byl náklad vynaložen. Při úvaze o jejím vyhovění by pak měl soud zohlednit i to, že úprava § 1136 je vybudována na tom, že náklad byl vynaložen v zájmu spoluvlastníků a současně vedl je zhodnocení společné věci a byl spoluvlastníku ku prospěchu, anebo byl vynaložen k záchraně věci (Ibid, s. 630 a násl.).

89. Posledně uvedené se ovšem pro poměry dané věci neuplatní, neboť žalovaný v řízení nebrojil proti tomu, že se„ nemá“ či„ nesmí“ ve společné budově objektu topit (vytápět prostory), ale svou obranu (kontinuálně po celou dobu tohoto prvoinstančního řízení) stavěl na tom, že:„ žalobce a žalovaný nikdy neuzavřeli žádnou dohodu o užívání společné věci a o podílení se na nákladech vzniklých v souvislosti s užíváním této věci“ (viz např. doplnění odporu žalovaného na č. l. 120), a dále, že:„ …lze uznat, že jistá část nákladů na vytápění společné věci, odpovídající potřebě temperování budovy v nejnižší možné míře v zimních měsících tak, aby nedošlo k poškození budovy mrazem, lze považovat za údržbu, a pouze a jenom plyn či el. energie spotřebované za účelem takového temperování lze považovat za náklady vzniklé v souvislosti se spoluvlastnictvím. Veškeré osobní výdaje na el. energii a plyn jsou výdaji čistě osobní povahy, neboť se jedná o služby poskytované dodavatelem energií jednotlivým fyzickým či právnickým osobám, které je také spotřebovávají výlučně pro svou osobní potřebu či potřebu svých zaměstnanců (na svícení, ohřev, TUV apod.) …a nikoliv na údržbu společné nemovitosti.“ (in vyjádření žalovaného ze dne 25. 9. 2007, doručené zdejšímu soudu dne 27. 9. 2007 na č. l. 172-174).

90. Jelikož v již shora označeném rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2466/2018 je rozlišováno také, zda spoluvlastník nemovitou věc (v řešené dovolací věci šlo o bytovou jednotku) užívá či nikoliv, a protože po rozhodnutí zdejšího stavebního úřadu o dodatečném povolení užívání společné budovy (rozhodnutí nabylo právní moci dne 2. 7. 2008) žalovaný prostory společné budovy rovněž (spolu) užíval, je jeho argumentace vyložená v předchozím odstavci na skutkové poměry této věci nepoužitelná, neboť vynaložené náklady na vytápění společného objektu byly zjevně v zájmu i žalovaného, který by stěží mohl jím fakticky (bez dohody mezi účastníky) užívané prostory společné budovy užívat při pouhé temperové teplotě např. 5 Celsia.

91. Proto uvedené závěry judikatury dovolacího soudu lze přiměřeně vztáhnout i na daný případ z hlediska řešení situace nastanuvší po účinnosti nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., kdy nebylo dokazováním zjištěno, že by žalobce výhradně užíval všechny prostory společné budovy, účastníci se na způsobu užívání společné budovy a hrazení nezbytných nákladů nedohodli, žalobce sám hradil náklady spojené s vytápěním společné budovy a v jednom případě pak nezbytné, resp. nutné náklady na opravu havarijního stavu podhledů společné budovy (příslušné nátěry), takže i v tomto směru, za užití § 1136 písm. b) o. z., s přihlédnutím k posledně zmíněnému (zreferovanému) rozsudku dovolacího soudu, je základ nároku žalobce za dále uvedená období dán, přičemž v čl. V. až X. je již s ohledem na učiněná zjištění přistoupeno k dílčím posouzením jednotlivých nároků.

92. Pokud jde ovšem o nároky žalobce na úhradu nákladů, resp. vydání bezdůvodného obohacení žalovaného ohledně žalobcem vynaložených nákladů na ostrahu společné budovy, nejedná se zde o nezbytný výdaj spojený s údržbou či opravou nemovitého majetku; jde o nadstandardní službu bezpečnostního zajištění nemovitého majetku, k níž by bylo potřeba, aby žalobce měl nárok na poskytnutí alikvotní části vynaložených nákladů za takto poskytované služby, dohody mezi účastníky, k čemuž ovšem nedošlo. Proto nároky z tohoto žalobcem tvrzeného titulu soud neshledal důvodnými a žalobu v této části zamítl, stejně jako nároky plynoucí za výdaje spojené s vytápěním společné budovy a spotřebou elektřiny v rozsahu 50 %, pakliže žalobci vznikly před 2. 7. 2008, kdy společnou budovu nebylo možné podle stavebně právních předpisů (jakkoliv) užívat.

93. V posuzovaném případě bylo dokazováním zjištěno, že žalovaný v průběhu řízení pozbyl svůj spoluvlastnický podíl na předmětném nemovitém majetku, neboť jej daroval své příbuzenský vztah jméno příjmení, takže se nabízí otázka, zda v případě žalovaného je dána pasivní věcná legitimace ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení, resp. o náhradu nutných nákladů. Odpověď je kladná a je podepřena mj. judikaturou dovolacího soudu, který např. ve svém rozsudku ze dne 24. 1. 2013, sp. zn. 22 Cdo 216/2011, vyložil (s odkazem na právní závěry plynoucí zase z R 91/2012) právní názor, že nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení je nárokem závazkovým (obligačním), který směřuje vůči osobě; není tedy vázán na spoluvlastnický podíl (nejde o nárok věcněprávní). Účastníci právního vztahu nejsou vymezeni tím, že jsou vlastníky podílu i poté, kdy k vynaložení nákladu na věc došlo. To tedy znamená, že nepřechází na nabyvatele podílu (nejde-li o případ univerzální sukcese), dlužníkem je ten, kdo náklad ve prospěch jiného vynaložil. Nemůže tedy – vyjma případů univerzální sukcese, případného převzetí dluhu – být dlužníkem někdo, kdo nebyl spoluvlastníkem věci v době, kdy k vynaložení nákladu došlo.

94. Z uvedeného plyne, že poté, co bylo možné podle stavebně právních předpisů společnou budovu užívat (tj. v daném případě od 2. 7. 2008), se žalovaný – pokud jde o období od 23. 7. 2007 do 19. 7. 2010, tj. za účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v rozhodném znění - v rozsahu svého spoluvlastnického podílu (50 %) obohatil na úkor žalobce tím, že žalobce za něj zcela hradil náklady na vytápění společné budovy (plynem), a to nezávisle na tom, zda ten který z účastníků fakticky užíval prostory ve společné budově v tom kterém (faktickém) rozsahu, jelikož podstatné z hlediska právního posouzení věci je, že mezi účastníky k dohodě o užívání společné budovy nedošlo, stejně jako mezi nimi nedošlo k dohodě o hrazení nutných nákladů na údržbu tohoto objektu, do nichž lze nepochybně zařadit též náklady spojené s vytápěním společné budovy. Není ani rozhodující, zda si žalovaný v průběhu doby jím fakticky užívaných prostor společné budovy zřídil či nikoliv (podružný) elektrický přivaděč, jelikož předmětná budova byla schválena stavebním úřadem k užívání dle jednotného rozvodu elektrické energie a plynu, nikoliv ve dvou samostatných liniích, jež by měly zcela samostatně zajišťovat pro vymezené prostory užívané tím kterým účastníkem (v situaci, kdy k takové dohodě mezi účastníky stejně nedošlo) nezávislé vytápění a rozvody elektřiny, přičemž v řízení nebylo prokázáno, že by takovéto řešení samostatného vytápění společné budovy a rozvodu elektřiny, umožňující monitoring spotřeby samostatně pro oba účastníky, z hlediska příslušné právní úpravy došlo.

95. Pokud jde o období, do nichž žalobce zasadil své žalobou uplatněné nároky, za účinnosti nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bylo již shora vyloženo, že jde nikoliv o bezdůvodné obohacení žalovaného, nýbrž o povinnost žalovaného uhradit žalobci poměrnou (ve vztahu k jeho výši spoluvlastnického podílu, tj. v rozsahu 50 %) část žalobcem vynaložených nutných nákladů dle § 1136 písm. b) o. z.

96. Z tohoto důvodu soud (po změně jeho obsazení v osobě samosoudce) upustil od původně předchozím samosoudcem zvažované znalecké verifikace rozsahu užívání prostor tím kterým účastníkem či rozsahem spotřeby plynu nebo elektřiny, neboť podobné posuzování skutečností, k nimž by jinak bylo třeba odborných znalostí, zde nebylo zjevně zapotřebí, jelikož – ještě jednou zdůrazněno – při absenci dohody mezi účastníky o rozsahu užívání prostor společné budovy a absenci dohody o úhradě nezbytných nákladů na údržbu tohoto nemovitého majetku, je klíčem k řešení těchto sporů rozsah spoluvlastnické participace na majetku, v tomto případě 50 % ku 50 %.

97. Za dané situace tedy platí právní názor, že na náklady vynaložené na společnou věc (ve spoluvlastnictví) musí každý z účastníků (spoluvlastníků) přispět v rozsahu 50 % a uhradil-li dotčený spoluvlastník takové nezbytné náklady i za druhého spoluvlastníka, pak mu náleží vůči neplatícímu účastníkovi nárok na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu právě 50 %, tj. odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu v rozsahu id. ½ vzhledem k celku.

98. Ke kompenzačním námitkám, které žalovaný učinil v průběhu tohoto řízení, považuje soudu za nezbytné uvést následující:

99. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu je ustálena v tom, že úkon započtení pohledávky splatné na požádání věřitele nemá žádné právní účinky, jestliže jej věřitel učinil, aniž předtím vyzval dlužníka k zaplacení pohledávky; takový kompenzační projev účinků nenastane ani v okamžiku, kdy se pohledávka později stane splatnou. Podmínka splatnosti započítávané pohledávky přitom není splněna, jestliže věřitel v jedné listině vyzve dlužníka k zaplacení pohledávky a zároveň v ní učiní projev započtení této pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 29 Odo 204/2003 (uveřejněné pod číslem 64/ 2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2009, sp. zn. 33 Odo 1642/2006, dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. 23 Cdo 3327/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 26 Cdo 3662/2012, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 33 Cdo 2850/2015).

100. Z vyloženého vyplývá, že projevy vůle, kterými žalovaný směřoval k započtení jeho tvrzených pohledávek za žalobcem z titulu bezdůvodného obohacení (viz shora již učiněná reference v tomto směru žalovaným učiněných podání), jemuž nepředcházela žádost o plnění, nemohla způsobit zánik té které (kompenzačním projevem žalovaného dotčené) pohledávky. Úkon směřující k započtení pohledávky splatné na požádání věřitele totiž nemá žádné právní účinky, jestliže jej věřitel učinil, aniž by předtím vyzval dlužníka k zaplacení pohledávky (k tomu srov. např. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2010, sp. zn. 28 Cdo 5172/2009). O takový případ se jedná právě v posuzované věci.

101. Kromě toho pokud žalobce zpochybňuje existenci, popřípadě výši pohledávek namítaných k započtení a jeho námitky nejsou zcela nepodložené a vyvolávají potřebu dalšího šetření či dokazování, jedná se o pohledávky nejisté a z toho důvodu k započtení nezpůsobilé. Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, vyložil a odůvodnil právní názor, že v kontextu civilního procesu je zákaz jednostranného započtení nejistou a neurčitou pohledávkou spatřován zejména v ochraně věřitele před tím aby v řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Lze-li očekávat, že by námitka započtení s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost.

102. Z vyložených důvodů kompenzační projevy žalovaného nebyly soudem shledány relevantními a nemohly vést k žalovaným zamýšlenému započtení s předmětnými pohledávkami žalobce (v daném případě nebyly splněny podmínky k započtení, neboť žalovaný předtím nevyzval žalobce k plnění, a nad to i kdyby tak žalovaný učinil, nemohly by pro svou nejistotu a neurčitost, bez složitého dokazování, vést k započtení, a to i s přihlédnutím k (extrémní) délce tohoto soudního sporu).

103. K jednotlivým přiznaným (dílčím) nárokům žalobce je věnována pozornost v rámci následujících dílčích částech tohoto odůvodnění rozsudku s tím, že pokud jde o příslušenství z žalobci přisouzených pohledávek, tj. o zákonný úrok z prodlení z té které částky, soud v případě prodlení žalovaného aplikoval dále uvedená ustanovení podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v rozhodném znění, a v případě prodlení žalovaného nastanuvšího od 1. 1. 2014 aplikoval ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

104. Podle § 517 odst. 2, věty první obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle druhého odstavce cit. par., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení.

105. Pokud jde o období do 31. 12. 2013, výši úroků z prodlení stanovil prováděcí předpis, kterým bylo nařízení vlády č. 142/1992 Sb. ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb., podle jehož § 1 odpovídala výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

106. Pro období od 1. 1. 2014 je prodlení dlužníka v civilně právní oblasti regulováno následovně.

107. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

108. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.

109. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

110. Podle § 2 vl. nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

V.

Bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé úhradou žalobce za dodávku plynu v období od 23. 7. 2007 do 21. 7. 2008 do společné budovy

111. Podáním ze dne 14. 1. 2009, doručeným zdejšímu soudu dne 15. 1. 2009 (č. l. 280-281), učinil žalobce návrh na změnu žaloby spočívající v rozšíření žalobního požadavku o zaplacení dále specifikované částky představující obohacení žalovaného za dodávku (spotřebu) plynu v období od 23. 7. 2007 do 21. 7. 2008 do společné budovy.

112. Usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 5. 2009, č. j. 6 C 22/2006-288, bylo rozhodnuto o tom, že:„ Rozšíření žaloby, navržené žalobcem v podání ze dne 14. 1. 2009 o částku 26 981,56 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 26 981,56 Kč ode dne následujícího po dni, ve kterém bude toto rozšíření žaloby doručeno žalovanému…se připouští.“ Toto usnesení bylo právnímu zástupci žalovaného doručeno dne 21. 5. 2009 (viz doručenka na č. l. 289).

113. Z faktury právnická osoba číslo ze dne 25. 7. 2008 (na č. l. 282) soud zjistil, že společnost právnická osoba, se sídlem v obec, ulice a číslo (dále již„ právnická osoba“) vyúčtovala žalobci za dodávku plynu v období od 23. 7. 2007 do 21. 7. 2008 do odběrného místa částku 53 963,12 Kč, kdy zálohově žalobce zaplatil částku 42 480 Kč a nedoplatek ve výši 11 483,12 Kč žalobce uhradil převodem z účtu právnická osoba dne 14. 8. 2008, jak soud zjistil z částečného bankovního výpisu žalobce u název banky ze dne 14. 8. 2008 na č. l. 286.

114. Vzhledem k tomu, že k pravomocné kolaudaci, resp. k dodatečnému povolení společné budovy došlo – jak již shora bylo vyloženo – dne 2. 7. 2008, lze konstatovat, že do 2. 7. 2007 nebylo možné po právu společnou budovu užívat, z čehož plyne, že do té doby se žalovaný ani na úkor žalobce nemohl bezdůvodně obohatit tím, že žalobce i za žalovaného vytápěl společnou budovu, která podle stavebních předpisů neměla být vůbec užívána. Žalobci tak vznikl vůči žalovanému nárok na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v rozsahu ½ nákladů vynaložených žalobce za vytápění společné budovy až v období od 3. 7. 2008 do 21. 7. 2008, tj. za 18 dnů.

115. Jestliže za období od 3. 7. 2007 do 21. 7. 2008 (tj. za 385 dnů) žalobce dle shora uvedené faktury právnická osoba zaplatil částku 53 963,12, přičemž náklady na vytápění společné budovy za 1 den činí (59 963,12 Kč: 385 dnů =) částku 140,16 Kč, pak náklady na vytápění tohoto objektu za 18 dnů činí (140,16 Kč x 18 dnů =) 2 522,95 Kč, což v rozsahu ½ (odpovídající spoluvlastnickému podílu žalovaného) činí (2 522,95 Kč: 2 =) částku 1 261,47 Kč, jež představuje bezdůvodné obohacení žalovaného za období od 3. 7. 2008 do 21. 7. 2008.

116. S přihlédnutím k výše cit. usnesení o připuštění změny žaloby, resp. s přihlédnutím k doručení tohoto usnesení právnímu zástupci žalovaného dne 21. 5. 2009, lze konstatovat, že žalovaný je s úhradou částky 1 261,47 Kč žalobci v prodlení od 22. 5. 2009.

VI.

Bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé úhradou žalobce za dodávku plynu v období od 22. 7. 2008 do 8. 7. 2009 do společné budovy

117. Podáním ze dne 13. 7. 2010, doručeným zdejšímu soudu dne 14. 7. 2010 (č. l. 311-312), učinil žalobce návrh na změnu žaloby spočívající v rozšíření žalobního požadavku o zaplacení částky 32 384,16 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného za dodávku (spotřebu) plynu v období od 22. 7. 2008 do 8. 7. 2009 do společné budovy.

118. Z faktury právnická osoba číslo ze dne 8. 1. 2009 (na č. l. 313) soud zjistil, že právnická osoba vyúčtovala žalobci za dodávku plynu v období od 22. 7. 2008 do 31. 12. 2008 do odběrného místa částku 23 189,58 Kč, kdy žalobce zaplatil právnická osoba zálohově částku 17 330 Kč a právnická osoba vyúčtovaný nedoplatek ve výši 5 589,58 Kč žalobce uhradil právnická osoba bezhotovostním převodem dne 26. 1. 2009, jak soud zjistil z výpisu z účtu žalobce u název banky za období od 24. 1. 2009 do 26. 1. 2009 na č. l. 315. Úhradou této faktury vzniklo žalovanému v rozsahu ½ bezdůvodné obohacení ve výši (23 189,58 Kč: 2 =) 11 594,79 Kč.

119. Z faktury právnická osoba se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo (dále již„ právnická osoba“) č. číslo číslo ze dne 20. 1. 2010 (na č. l. 316) a dále z vyúčtování spotřeby plynu na č. l. 317-318 soud zjistil, že právnická osoba vyúčtovala žalobci za dodávku plynu v období od 1. 1. 2009 do 8. 7. 2009 do odběrného místa částku 41 578,73 Kč, kdy žalobce zálohově zaplatil tomuto dodavateli částku 45 500 Kč (čímž mu vznikl přeplatek ve výši 3 921,27 Kč). Úhradou této faktury vzniklo žalovanému v rozsahu ½ bezdůvodné obohacení ve výši (41 578,73 Kč: 2 =) 20 789,36 Kč.

120. Bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé úhradou žalobce za dodávku plynu v období od 22. 7. 2008 do 8. 7. 2009 do společné budovy tak činí celkem (11 594,79 Kč + 20 789,36 =) 32 384,15 Kč.

121. Usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 4. 2011, č. j. 6 C 22/2006-334, bylo mj. rozhodnuto o tom, že:„ Rozšíření žaloby, navržené žalobcem v podání ze dne 13. 7. 2010 o částku 32 384,16 se zákonným úrokem z prodlení z částky 32 384,16 Kč ode dne následujícího po dni, ve kterém bude toto rozšíření žaloby doručeno žalovanému, v % p. a. ve výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů, až do zaplacení, se připouští.“ Toto usnesení bylo doručeno právnímu zástupci žalovaného dne 7. 4. 2011, pročež lze konstatovat, že dne 8. 4. 2011 byl žalovaný v postavení dlužníka v prodlení s vydáním (zaplacením) tohoto bezdůvodného obohacení žalobci.

VII.

Bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé úhradou žalobce za dodávku plynu v období od 8. 7. 2009 do 19. 7. 2010 do společné budovy

122. Podáním ze dne 15. 3. 2011, doručeným zdejšímu soudu dne 16. 3. 2011 (č. l. 325-326), učinil žalobce návrh na změnu žaloby spočívající v rozšíření žalobního požadavku o zaplacení částky 26 614,43 Kč představující obohacení žalovaného za dodávku (spotřebu) plynu v období od 8. 7. 2009 do 19. 7. 2010 do společné budovy.

123. Z faktury právnická osoba č. číslo číslo ze dne 23. 7. 2010 (na č. l. 327) a z vyúčtování spotřeby plynu na č. l. 328-331) soud zjistil, že právnická osoba vyúčtovala žalobci za dodávku plynu v období od 8. 7. 2009 do 19. 7. 2010 celkem částku 53 228,85 Kč, kdy žalobce uhradil právnická osoba na zálohách částku 87 234,27 Kč (čímž vznikl žalobci přeplatek ve výši 34 005,42 Kč). Úhradou této faktury vzniklo žalovanému v rozsahu ½ bezdůvodné obohacení ve výši (53 228,85 Kč: 2 =) 26 614,43 Kč.

124. Usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 4. 2011, č. j. 6 C 22/2006-334, bylo mj. rozhodnuto o tom, že:„ Rozšíření žaloby, navržené žalobcem v podání ze dne 15. 3. 2011 o částku 26 614,43 se zákonným úrokem z prodlení z částky 26 614,43 Kč ode dne následujícího po dni, ve kterém bude toto rozšíření žaloby doručeno žalovanému, v % p. a. ve výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů, až do zaplacení, se připouští.“ Toto usnesení bylo doručeno právnímu zástupci žalovaného dne 7. 4. 2011, pročež lze konstatovat, že dne 8. 4. 2011 byl žalovaný v postavení dlužníka v prodlení s vydáním (zaplacením) tohoto bezdůvodného obohacení žalobci.

125. Bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé úhradou žalobce za dodávku plynu v období od 8. 7. 2009 do 19. 7. 2010 do společné budovy tak činí celkem 26 614,43 Kč a žalovaný byl s úhradou této částky v prodlení od 8. 4. 2011.

VIII.

Poměrná část náhrady nutných nákladů dle § 1136 o. z. připadající na žalovaného vzniklá úhradou žalobce za topení peletami v období 2014 až 2016 ve společné budově a za údržbu společné budovy (nátěr dřevěných podhledů)

126. Podáním ze dne 21. 6. 2017, doručeným zdejšímu soudu dne 22. 6. 2017 (č. l. 662-664; záznam o ověření tohoto elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu zdejšího soudu je na č. l. 661), učinil žalobce návrh na změnu žaloby spočívající v rozšíření žalobního požadavku o zaplacení částky 76 819 Kč představující obohacení žalovaného za vytápění společné budovy dřevěnými peletami v období 2014 až 2016.

127. V tomto podání žalobce uvedl, že v roce 2012 ve společné budově provedl rekonstrukci kotelny, kdy došlo ke změně způsobu vytápění z plynu na dřevo – pelety. Za tímto způsobem prováděné vytápění žalobce vynaložil (na nákup dřevěných pelet) v roce 2014 částku 46 242,50 Kč, v roce 2015 částku 44 690 Kč a v roce 2016 částku 41 048 Kč, celkem tedy částku 131 980,50 Kč.

128. Žalobce v podání dále tvrdil, doložil a soud z dále uvedených listin zjistil, že v roce 2014 na otop společné budovy peletami spotřeboval 5 palet pelet zakoupených v roce 2013 (daňový doklad č. číslo číslo na č. l. 665) v hodnotě 23 100 Kč, dále 5 pelet zakoupených v roce 2014 (daňový doklad č. číslo číslo na č. l. 666 verte) v částce 23 142,50 Kč. V roce 2014 žalobce na otop společné budovy peletami vynaložil celkem částku 46 242,50 Kč.

129. V roce 2015 žalobce podle svého tvrzení na otop společného objektu peletami spotřeboval 5 palet pelet zakoupených v roce 2014 (daňový doklad č. číslo číslo na č. l. 666 verte) v částce 23 142,50, dále 5 palet pelet zakoupených v roce 2015 (daňový doklad č. číslo na č. l. 669 verte) v částce 21 548 Kč. V roce 2015 žalobce na otop společné budovy peletami vynaložil celkem částku 23 142,50 Kč.

130. V roce 2016 žalobce podle svého tvrzení na otop společné budovy peletami spotřeboval 10 palet pelet zakoupených v témže roce (daňový doklad číslo na č. l. 672) v hodnotě 41 047,83 Kč. V roce 2016 žalobce na otop společné budovy vynaložil celkem částku 41 048 Kč.

131. Za období 2014 až 2016 tedy žalobce podle svého tvrzení vynaložil na vytápění společné budovy peletami celkem částku (46 242,50 Kč + 44 690 Kč + 41 048 Kč =) 131 980,50 Kč.

132. Protože změnu topení ve společné budově (z plynu na topení peletami) žalobce učinil bez souhlasu žalovaného, nelze výše uvedené výdaje zohlednit jako relevantní pro účelně vynaložené, resp. ve smyslu § 1136 písm. b) o. z. nutné náklady spojené s vytápěním společné budovy. V situaci, kdy je však zřejmé, že společná budova byla žalobcem vytápěna, jeví se soudu správná úvaha, že v popsané situaci lze žalobci přiznat ½ bezdůvodného obohacení žalovaného spočívajícího v nejnižší zjištěné částce za roční vytápění plynem společné budovy. Takovéto nejnižší náklady za otop plynem společné budovy byly shora zjištěny ve výši 12 057,77 Kč (náklady zjištěné za období od 22. 7. 2008 do 8. 7. 2009), takže v daném případě je možno vycházet z nejnižší (již na ½ redukované) částky 12 057,77 Kč za rok

(tj. 12 057,77 Kč: 12 měsíců = 1 004,81 Kč na jeden měsíc) x 3 roky (2014, 2015 a 2016) = 36 173,33 Kč, což představuje nejnižší částku jako (v rozsahu spoluvlastnického podílu žalovaného„ rozúčtovaný“) nutný náklad pro zachování společné budovy podle § 1136 písm. b) o. z. za období let 2014 – 2016, který byl žalobcem vynaložen.

133. Přitom bylo již shora na základě zreferované judikatury dovolacího soudu a komentářové literatury vyloženo, že náklady, jejichž vynaložení je nutnou podmínkou pro zachování společné věci, resp. (společného) vlastnického práva k ní (jako např. náklady spojené s vytápěním bytové jednotky či užívané stavby) jsou povinni platit všichni spoluvlastníci nemovité věci (bytu, domu atd.), bez ohledu na to, zda tuto nemovitou věc užívají či nikoli, přičemž nedohodli-li se jinak, je v jejich vzájemném vztahu podíl na platbách dán výší jejich spoluvlastnických podílů, což v daném případě představuje poměr 50 % ku 50 %.

134. Pokud jde o náklady vynaložené žalobcem za nátěr dřevěných podhledů společné budovy, ty soud shledal – vycházeje z dále zjištěných skutečností z označených listin - důvodnými, když za nátěry žalobce vynaložil celkem částku 3 517 Kč (zjištěno z daňových dokladů na č. l. 673) za práce, které pro žalobce provedl jméno příjmení, žalobce vynaložil částku 18 140 Kč (zjištěno ze mzdového listu na č. l. 673 verte číslo, z dohody o provedení práce na č. l. 674 verte). Sama okolnost, že podle žalovaného tyto práce bylo možné provést za nižší cenu, nijak nevytěsňuje zjištění soudu, že žalobce tyto nutné náklady (nutné z toho důvodu, že je bylo zapotřebí vynaložit – ve smyslu § 1136 písm. b/ o. z. - na„ záchranu věci“, kdy bez provedení tohoto nátěru by se v této části společná budova dostala do havarijního stavu) vynaložil, přičemž z výslechu jméno příjmení, resp. z protokolu o jeho výslechu se nepodávají žádné skutečnosti, které by měly vést soud k úvaze o verifikaci těchto prací z pohledu jejich účelnosti, kdy bylo též zjištěno, že podhledy se nacházely v havarijním stavu, což si nutně vyžádalo také větší rozsah prací na zajištění ošetření předmětným (nezbytně opakovaným) nátěrem. Z tohoto důvodu uvedená námitka žalovaného nebyla soudem shledána důvodnou. Úhradou těchto nákladů za provedený nátěr dřevěných podhledů společné budovy tak vzniklo žalovanému v rozsahu ½ bezdůvodné obohacení ve výši (3 517 Kč + 18 140 Kč = 21 657 Kč: 2 =) 10 828,50 Kč.

135. Lze tedy sumarizovat v rámci tohoto článku, že alikvotní část nutných výdajů podle § 1136 písm. b) o. z. uhrazených žalobcem za vytápění společné budovy v období let 2014 až 2016, a dále za provedení nátěrů podhledů společné budovy činí celkem

(36 173,33 Kč + 10 828,50 Kč =) 47 001,83 Kč.

136. Žalovaný se přitom s úhradou (celkové) částky ve výši 47 001,83 Kč ocitl v prodlení od 14. 11. 2017; k tomuto závěru dospěl soud na základě následující úvahy.

137. Žalobce (prostřednictvím své advokátky) sice písemně vyzval žalovaného dopisem ze dne„ 10. 6. 2017“ (na č. l. 675), odeslaným poštou dne 9. 6. 2017 (viz podací lístek na č. l. 676; takže dopis musel být sepsán nejpozději dne 9. 6. 2017), k úhradě předmětné částky za jím tvrzené výdaje shora„ nejpozději do 5ti kalendářních dní od obdržení této výzvy“, nicméně v návrhu na rozšíření žaloby ze dne 21. 6. 2017 (na č. l. 662-664), který byl elektronicky doručen zdejšímu soudu dne 22. 6. 2017 (viz příslušný záznam o tomto doručení na č. l. 661), navrhuje přiznat předmětnou pohledávku s příslušenstvím„ ode dne následujícího po doručení tohoto rozšíření žalobního návrhu žalovanému do zaplacení.“ Jelikož k připuštění změny spočívající v rozšíření žaloby o částku 76 819 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 76 819 Kč došlo usnesením zdejšího soudu ze dne 7. 11. 2017, č. j. 6 C 22/2006-678, které bylo doručeno právnímu zástupci žalobce dne 13. 11. 2017 (viz přísl. potvrzení o tomto doručení na č. l. 678 verte), plyne z toho současně, že teprve následující den, tj. dne 14. 11. 2017, se žalovaný dostal do postavení dlužníka v prodlení s úhradou částky, která podle soudu činí 47 001,83 Kč.

IX.

Poměrná část náhrady nutných nákladů dle § 1136 písm. b) o. z. připadající na žalovaného vzniklá úhradou žalobce za topení peletami v období od ledna 2017 do srpna 2018 ve společné budově

138. Podáním ze dne 12. 7. 2019 (č. l. 833-835), doručeným elektronicky téhož dne zdejšímu soudu (viz příslušný záznam o doručení na č. l. 832), učinil žalobce návrh na změnu žaloby spočívající v rozšíření žalobního požadavku o zaplacení částky 32 288 Kč představující obohacení žalovaného za žalobcem realizované vytápění společné budovy peletami v období od ledna 2017 do srpna 2018„ se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 32 288 Kč ode dne následujícího po doručení tohoto rozšíření žalobního návrhu žalovanému, do zaplacení.“

139. V tomto podání žalobce (v návaznosti na tvrzení v předchozím článku) uvedl, že v období od ledna 2017 do srpna 2018 vynaložil náklady na otop, tj. pořízení dřevěných pelet pro účely vytápění společné budovy v celkové výši 64 575 Kč; tyto náklady vynaložil, což soud považuje z dále uvedených listin také za zjištěné, platbou za daňové doklady představované fakturou číslo ze dne 25. 9. 2017 na částku 72 450 Kč (nákup topných pelet na č. l. 838), a dále fakturou číslo ze dne 13. 2. 2018 na částku 31 154 Kč (nákup topných pelet na č. l. 841).

140. Dále žalobce v tomto podání tvrdil, že a) v roce 2017 bylo na vytápění společné budovy spotřebováno 10 palet pelet zakoupených žalobcem na základě shora již označené faktury číslo, a to v hodnotě 42 000 Kč, jak bylo žalobcem zaúčtováno na podkladě vnitřního zúčtovacího dokladu číslo ze dne 31. 12. 2017 (na č. l. 836), a dále b) v období ledna 2018 až června 2018 k témuž účelu bylo spotřebováno 5 palet pelet zakoupených žalobcem na základě shora již uvedené faktury číslo, a to v hodnotě 22 275 Kč, jak je zaúčtováno na podkladě vnitřního zúčtovacího dokladu číslo ze dne 30. 6. 2018 (na č. l. 839).

141. V návrhu konečně žalobce vyložil, že z důvodů shora uvedených se po žalovaném domáhá úhrady v rozsahu 50 % těchto nákladů, tj. zaplacení částky 32 288 Kč.

142. Stejně jako v předchozím článku soud musí konstatovat, že jelikož změnu topení ve společné budově (z plynu na topení peletami) žalobce učinil bez souhlasu žalovaného, nelze výše uvedené výdaje zohlednit jako relevantní pro účelně vynaložené výdaje spojené s vytápěním společné budovy. V situaci, kdy je však zřejmé, že společná budova byla žalobcem vytápěna, jeví se soudu správná úvaha, že v popsané situaci lze žalobci přiznat ½ bezdůvodného obohacení žalovaného spočívajícího v nejnižší zjištěné částce za roční vytápění plynem společné budovy. Takovéto nejnižší náklady za vytápění plynem společné budovy byly zjištěny (viz předchozí článek) v již zredukované (na 50 %) výši 12 057,77 Kč (náklady zjištěné za období od 22. 7. 2008 do 8. 7. 2009), což tedy činí (12 057,77 Kč: 12 měsíců =) 1 004,81 Kč na jeden měsíc (ve vztahu k 50 % odpovídajícím spoluvlastnickému podílu žalovaného). Jestliže se tedy má nyní jednat o vytápění společné budovy v období od ledna 2017 do srpna 2018, tj. po dobu 19 měsíců, pak náklady odpovídající poměrné části náhrady nutných nákladů podle § 1136 písm. b) o. z. spadající na žalovaného činí celkem (19 měsíců x 1 004,81 Kč =) 19 091,39 Kč.

143. Jelikož k připuštění změny žaloby spočívající v jejím rozšíření o částku 32 288 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 32 288 Kč od 22. 10. 2019 do zaplacení došlo usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 7. 2021, č. j. 6 C 22/2006-856, které bylo doručeno právnímu zástupci žalovaného dne 2. 7. 2021 (viz příslušné potvrzení o doručení na č. l. 865 verte), plyne z toho současně, že teprve následující den, tj. dne 3. 7. 2021 se žalovaný dostal do postavení dlužníka v prodlení s úhradou částky, která podle soudu činí 19 091,39 Kč.

X.

Poměrná část náhrady nutných nákladů podle § 1136 písm. b) o. z. připadající na žalovaného vzniklá úhradou žalobce za dodávku plynu v období od srpna 2018 do 16. 7. 2019 do společné budovy

144. Podáním ze dne 11. 3. 2021 (na č. l. 857-859), doručeným elektronicky téhož dne zdejšímu soudu (viz příslušný záznam o tomto doručení na č. l. 856), ve znění opravy učiněné podáním ze dne 19. 4. 2021 (č. l. 863-864), doručeným elektronicky téhož dne zdejšímu soudu (viz příslušný záznam o tomto doručení na č. l. 862), učinil žalobce návrh na změnu žaloby spočívající v rozšíření žalobního požadavku o zaplacení částky 24 710 Kč, představující obohacení žalovaného za dodávku (spotřebu) plynu v období od srpna 2018 do 16. 7. 2019 do společné budovy. Žalobce současně navrhl, aby soud v tomto směru připustil rozšíření žaloby„ o částku 24 710 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 24 710 Kč ode dne následujícího po doručení tohoto rozšíření žalobního návrhu žalovanému, do zaplacení.“

145. Z faktury právnická osoba č. číslo ze dne 16. 7. 2019 (na č. l. 860) soud zjistil, že právnická osoba vyúčtovala žalobci za dodávku plynu do společné budovy v období pro rok 2018 do 16. 7. 2019 částku 49 420 Kč a že žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně dopisem ze dne 21. 12. 2020 (na č. l. 860a-860) vyzval žalovaného k úhradě částky (v rozsahu 50 %) ve výši 24 710 Kč do 15 dnů od obdržení této výzvy.

146. Jestliže žalobce za vymezené období uhradil za vytápění společné budovy plynem celkem částku 49 420 Kč, pak v rozsahu spoluvlastnického podílu je žalovaný povinen vydat žalobci to, oč se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, tj. v rozsahu 50 % částku

(49 420 Kč: 2 =) 24 710 Kč.

147. Jelikož k připuštění změny žaloby spočívající v jejím rozšíření o částku 24 710 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % p. a. z částky 24 710 Kč od 25. 50. 2021 do zaplacení došlo usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 7. 2021, č. j. 6 C 22/2006-856, které bylo doručeno právnímu zástupci žalovaného dne 2. 7. 2021 (viz příslušné potvrzení o doručení na č. l. 865 verte), plyne z toho současně, že teprve následující den, tj. dne 3. 7. 2021 se žalovaný dostal do postavení dlužníka v prodlení s úhradou částky 24 710 Kč.

148. Poměrná část náhrady nutných nákladů dle § 1136 písm. b) o. z. připadající na žalovaného vzniklá úhradou žalobce za dodávku plynu v období od srpna 2018 do 16. 7. 2019 do společné budovy tak činí celkem částku 24 710 Kč a žalovaný je s úhradou této částky v prodlení od 3. 7. 2021.

XI.

Náklady řízení

149. I když byla tímto rozsudkem žalovanému uložena povinnost, aby zaplatil žalobci částku 151 063,27 Kč se shora uvedenými ročními zákonnými úroky z prodlení z uvedených částek, v konečném výsledku – z hlediska rozhodnutí o tom, zda, a pokud ano, pak který z účastníků a v jakém rozsahu (výši) je povinen druhému účastníkovi hradit v tomto řízení vzniklé náklady řízení – žalobce v této věci neměl procesní úspěch, a je povinen – z dále rozvedených důvodů – žalobci nahradit níže specifikované náklady řízení v rozsahu 37,62 %.

150. K tomuto závěru dospěl soud na základě těchto zjištění, následující aplikace ustanovení § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. a dále uvedených ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále též„ AT“).

151. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

152. Podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady.

153. Úspěch účastníka podle § 142 odst. 1 o. s. ř. se poměřuje v řízení o zaplacení peněžité pohledávky i co do úspěchu ohledně uplatněného úroku z prodlení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Rovněž Ústavní soud k této problematice vyložil právní názor, že je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08).

154. Z vyloženého vyplývá (obecné soudy jsou při své rozhodovací činnosti dle čl. 89 Ústavy České republiky vázány nálezovou judikaturou Ústavního soudu, tj. musí v tom kterém nálezu Ústavním soudem vyložené právní názory aplikovat ve skutkově a právně podobných případech), že pro posouzení celkového (ne) úspěchu toho kterého účastníka v tomto sporu je nezbytné posoudit, v jakém rozsahu byl žalobce – oproti svému žalobnímu požadavku jak co do jistiny, tak i co do žalobou požadovaného zaplacení úroků z prodlení z předmětných částek – (ne) úspěšný, kterýžto závěr pak předurčí, zda ohledně náhrady nákladů řízení je třeba postupovat dle § 142 odst. 1 nebo odst. 2 o. s. ř. Kromě toho, jestliže v průběhu řízení došlo k částečnému zastavení řízení v důsledku žalobcem učiněného částečného zpětvzetí žaloby, je třeba i tuto okolnost promítnout do celkového zhodnocení poměru (ne) úspěchu žalobce a žalovaného, a to ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, tj. k 25. 2. 2022.

155. Popsaným způsobem soud postupoval i v této věci.

156. Žalobce byl ohledně zažalované jistiny úspěšný co do částky 151 063,27 Kč, k jejímuž zaplacení žalobci byl zavázán žalovaný, a dále co do příslušenství (ročního zákonného úroku z prodlení z dále uvedených jistin) v celkové výši (kapitalizováno ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, tj. ke dni 25. 3. 2022) 70 547,59 Kč (z toho zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 1 261,47 Kč za období od 22. 5. 2009 do 25. 3. 2022 činí částku ve výši 1 241,23 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 58 998,58 Kč za období od 8. 4. 2011 do 25. 3. 2022 činí částku ve výši 50 120,91 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 47 001,83 Kč za období od 14. 11. 2017 do 25. 3. 2022 činí částku ve výši 16 492,56 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 19 091,39 Kč za období od 3. 7. 2021 do 25. 3. 2022 činí částku ve výši 1 173,73 Kč a zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 24 710 Kč za období od 3. 7. 2021 do 25. 3. 2022 činí částku ve výši 1 519,16 Kč.

157. Součet žalobci přisouzené celkové jistiny ve výši 151 063,27 Kč a (jen za účelem zjištění poměru (ne) úspěchu účastníků v tomto sporu) ke dni 25. 3. 2022 kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z jednotlivých jistin (v součtu tvořících částku 151 063,27 Kč) ve výši 70 547,59 Kč činí celkem částku 221 610,86 Kč.

158. Rozsah procesního (ne) úspěchu žalovaného je pak třeba odvíjet od jistiny a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z dílčích zažalovaných jistin s příslušnými úroky z prodlení za vymezená období, tj. od doby žalobcem tvrzeného a v žalobě uplatněného prodlení žalovaného s úhradou příslušných jistin do vyhlášení tohoto rozsudku, tj. ke dni 25. 3. 2022.

159. Soud žalobu zamítl co do částky (jistiny) 223 237,37 Kč, k níž je třeba ještě (pro účely zjištění poměru úspěchu či neúspěchu účastníků v tomto sporu) připočítat částku 120 160 Kč, pro kterou bylo řízení (v důsledku žalobcem učiněného částečného zpětvzetí žaloby) zastaveno. Lze tedy v tomto směru konstatovat, že pokud jde o původně žalobcem požadované zaplacení jistiny žalobou, žalobci nebyla přisouzena celkem částka 343 397,37 Kč (tj. zpětvzetí žaloby co do částky 120 160 Kč + zamítnutí žaloby co do částky 223 237,37 Kč).

160. Zbývá nyní kapitalizovat příslušenství, které bylo zažalováno, ale tímto rozsudkem nebylo žalobci přiznáno (včetně příslušenství z částky ve výši 120 160 Kč, neboť i když žalobce v podání ze dne 9. 8. 2007, doručeného zdejšímu soudu dne 13. 8. 2007 – viz podání na č. l. 162-166 – vzal žalobu částečně zpět nejen co do částky 120 160 Kč, ale i ohledně původně v žalobě požadovaného úroku z prodlení ve výši 3 % p. a. z částky 120 160 Kč od 11. 11. 2004 do zaplacení, zdejší soud při jednání dne 11. 1. 2008 – viz protokol o tomto jednání na č. l. 229-230 – usnesením zastavil řízení toliko do částky 120 160 Kč, tedy nikoliv též ohledně předmětného úroku z této jistiny, což soud po změně v jeho obsazení samosoudcem procesně napravil při jednání dne 25. 3. 2022; tato okolnost však ničeho nemění na tom, že by i částka odpovídající kapitalizovanému úroku z prodlení z uvedené jistiny za období od 11. 11. 2004 do 13. 8. 2007 měla být zohledněna společně s kapitalizovanými úroky z jistin, které žalobci tímto rozsudkem přiznány nebyly), a to (z důvodu shora již uvedeného) ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, tj. ke dni 25. 3. 2022.

161. Součet kapitalizovaného příslušenství – ročního zákonného úroku z prodlení z dále uvedených jistin za níže uvedená období činí celkem částku ve výši 146 020,92 (z toho zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 120 160 Kč s 3 % p. a. úrokem z prodlení z částky 120 160 Kč od 11. 11. 2004 do 13. 8. 2007 (viz shora již vyložené částečné zpětvzetí žaloby) činí částku ve výši 9 924,20 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 121 673 Kč s 3 % úrokem z prodlení od 11. 11. 2004 do 25. 3. 2022 činí částku ve výši 63 391,93 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 32 830,50 Kč za období od 29. 3. 2008 do 25. 3. 2022 činí částku ve výši 36 126,98 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 25 720,09 Kč za období od 22. 5. 2009 do 25. 3. 2022 činí částku ve výši 25 300,82 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 29 817,17 Kč za období od 14. 11. 2017 do 25. 3. 2022 činí částku ve výši 10 462,60 Kč a zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 13 196,61 Kč za období od 3. 7. 2021 do 25. 3. 2022 činí částku ve výši 814,39 Kč).

162. Součet žalobci nepřisouzené (tj. včetně částky 120 160 Kč s příslušenstvím, v kteréžto výši vzal žalobce v průběhu řízení částečně žalobu zpět a soud v tomto rozsahu řízení zastavil), resp. zamítnuté celkové jistiny ve výši 343 397,37 Kč a (jen za účelem zjištění poměru (ne) úspěchu účastníků v tomto sporu) ke dni 25. 3. 2022 kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení z jednotlivých jistin v celkové výši 146 020,92 Kč, které žalobci přiznány nebyly (žaloba i v této části byla zamítnuta) činí celkem částku ve výši 489 418,29 Kč.

163. Žalobci tedy bylo stran jistiny a příslušenství (zákonného úroku z prodlení) přisouzeno celkem ve výši 221 610,86 Kč, kdežto co do částky (v žalobě uplatněné jistiny a příslušenství z ní) ve výši 489 418,29 nikoliv; součet těchto všech částek 221 610,86 (žalobní úspěch stran jistiny a příslušenství) + 489 418,29 (žalobní neúspěch stran jistiny a příslušenství) činí celkem 711 029,15 Kč a pro účely zjištění poměru (ne) úspěchu účastníků činí„ předmět“ tohoto sporu.

164. Žalobce byl celkem úspěšný (přisouzená jistina + kapitalizované úroky z prodlení z jednotlivých jistin ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, tj. ke dni 25. 3. 2022) v částce ve výši 221 610,86 Kč, což v poměru k „ celkovému předmětu“ tohoto sporu představuje 31,17 %.

165. Žalovaný byl celkem úspěšný (zamítnutá jistina + zamítnuté kapitalizované úroky z prodlení z jednotlivých jistin ke dni vyhlášení tohoto rozsudku, tj. ke dni 25. 3. 2022) v částce ve výši 489 418,29 Kč, což v poměru k „ celkovému předmětu“ tohoto sporu představuje 68,83 %.

166. Byl-li žalobce v tomto sporu úspěšný toliko v rozsahu 31,17 % a naopak neúspěšný v rozsahu 68,83 %, plyne z toho současně, že z pohledu celkového výsledku (68,83 % - 31,17 % =) se stal žalovaný úspěšným v tomto sporu v rozsahu 37,66 %.

167. Žalovanému proto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. náleží vůči žalobci právo na náhradu nákladů tohoto řízení v rozsahu 37,66 %, což činí – z dále rozvedených důvodů – částku 104 907,43 Kč.

168. Náklady řízení žalovaného se přitom sestávají (s přihlédnutím k v průběhu řízení proměnlivé tarifní hodnotě):

a) z odměny advokáta žalovaného (dále již„ advokáta“) podle advokátního tarifu za následující úkony právní služby:

1. převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT; odměna advokáta za úkon právní služby (dále již„ ÚPS“) z tarifní hodnoty ve výši 241 833 Kč dle § 7 bodu 5 AT, v rozhodném znění k datu ÚPS, činí částku 5 875 Kč;

2. sepis odporu (na č. l. 115) proti platebnímu rozkazu Krajského soudu v Brně (kterému žaloba původně napadla) ze dne 26. 7. 2005, č. j. číslo jednací, dle § 11 odst. 1 písm. d) AT; odměna advokáta za ÚPS z tarifní hodnoty 241 833 Kč činí částku 5 875 Kč;

3. sepis vyjádření (k doplněné) žalobě ze dne 25. 9. 2007, doručeného zdejšímu soudu dne 27. 9. 2007 (na č. l. 172-174), dle § 11 odst. 1 písm. d) AT; odměna advokáta za ÚPS z tarifní hodnoty 241 833 Kč činí částku 9 300 Kč;

4. účast advokáta na jednání před zdejším soudem konaném dne 11. 1. 2008 (viz protokol o tomto jednání na č. l. 229-230) v době od 10.00 hod. do 10.22 hod. dle § 11 odst. 1 písm. g) AT; odměna advokáta za ÚPS z tarifní hodnoty 241 833 Kč činí částku 9 300 Kč;

5. účast advokáta při ohledání společné budovy konané dne 24. 1. 2008 v době od 12.00 hod. do 12.20 hod. (viz protokol o tomto prováděném úkonu na č. l. 231) dle § 11 odst. 3 ve vztahu k § 11 odst. 1 písm. g) AT; odměna advokáta za ÚPS z tarifní hodnoty 120 160 Kč činí částku 5 980 Kč;

6. účast advokáta na jednání před zdejším soudem konaném dne 28. 3. 2008 v době od 8.30 hod. do 9.10 hod. (viz protokol o tomto jednání na č. l. 243-244) dle § 11 odst. 1 písm. g) AT; odměna advokáta za ÚPS z tarifní hodnoty 121 673 Kč činí částku 5 980 Kč;

7. sepis podání – doplnění důkazů (dle výzvy soudu) ze dne 3. 4. 2008 (na č. l. 247) dle § 11 odst. 2, 3 AT; odměna advokáta ve výši jedné poloviny z tarifní hodnoty 154 503,50 Kč činí částku 7 300 Kč;

8. sepis podání – specifikace otázek pro znalce (dle výzvy soudu) ze dne 3. 6. 2008 (na č. l. 244) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT (vzhledem k tomu, že advokát při formulaci otázek znalci se musel zabývat věcí samou a nadto řešit procesní otázky ve vztahu k soudem zamýšlenému znaleckému dokazování; tento úkon advokáta se svým obsahem blíží písemnému podání ve věci samé); odměna advokáta za ÚPS z tarifní hodnoty 154 503,50 Kč činí částku 8 380 Kč;

9. účast advokáta na jednání před zdejším soudem konaném dne 4. 3. 2013 v době od 12.30 hod. do 13.00 hod. (viz protokol o tomto jednání na č. l. 356-357) dle § 11 odst. 1 písm. g) AT; odměna advokáta za ÚPS z tarifní hodnoty 240 483,65 Kč činí částku 9 300 Kč;

10. účast advokáta na jednání před zdejším soudem konaném dne 15. 11. 2013 v době od 10.15 hod. do 11.00 hod. (viz protokol o tomto jednání na č. l. 382-383) dle § 11 odst. 1 písm. g) AT; odměna advokáta za ÚPS z tarifní hodnoty 240 783,65 Kč činí částku 9 300 Kč;

11. účast advokáta na jednání před zdejším soudem konaném dne 14. 3. 2014 v době od 12.30 hod. do 13.25 hod. (viz protokol o tomto jednání na č. l. 403-404) dle § 11 odst. 1 písm. g) AT; odměna advokáta za ÚPS z tarifní hodnoty 240 483,65 Kč činí částku 9 300 Kč;

12. vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 22. 9. 2014, doručené zdejšímu soudu dne 24. 9. 2014 (na č. l. 513-514) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT; odměna advokáta za ÚPS z tarifní hodnoty 240 483,65 Kč činí částku 9 300 Kč;

13. účast advokáta na jednání před zdejším soudem konaném dne 15. 7. 2016 v době od 12.30 hod. do 13.20 hod. (viz protokol o tomto jednání na č. l. 594-595) dle § 11 odst. 1 písm. g) AT; odměna advokáta za ÚPS z tarifní hodnoty 240 483,65 Kč činí částku 9 300 Kč;

14. účast advokáta na jednání před zdejším soudem konaném dne 23. 1. 2017 v době od 12.30 hod. do 14.40 hod. dle § 11 odst. 1 písm. g) AT; odměna advokáta za 2 ÚPS z tarifní hodnoty 240 483,65 Kč činí (2 x 9 300 Kč) 18 600 Kč;

15. sepis dupliky ze dne 10. 3. 2017 (na č. l. 653-655) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT; odměna advokáta za ÚPS z tarifní hodnoty 240 483,65 Kč činí 9 300 Kč;

16. účast advokáta při ohledání společné budovy konaného dne 15. 11. 2017 v době od 10.00 hod. do 10.30 hod. (viz protokol o tomto prováděním úkonu na č. l. 701) dle § 11 odst. 3 ve vztahu § 11 odst. 1 písm. g) AT; odměna advokáta za ÚPS z tarifní hodnoty 317 302,65 Kč činí částku 9 580 Kč;

17. vyjádření k rozšíření žaloby ze dne 5. 12. 2017, doručené zdejšímu soudu dne 7. 12. 2017 (na č. l. 711) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT; odměna advokáta za ÚPS z tarifní hodnoty 317 302,65 Kč činí částku 9 580 Kč;

18. účast advokáta na jednání před zdejším soudem konaném dne 5. 1. 2018 v době od 12.30 hod. do 13.45 hod. (viz protokol o tomto jednání na č. l. 742-744) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT; odměna advokáta za ÚPS z tarifní hodnoty 317 302,65 činí částku 9 580 Kč;

19. vyjádření (k výzvě soudu) ze dne 26. 1. 2018, doručenému zdejšímu soudu dne 29. 1. 2018 (na č. l. 775-776) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT; odměna advokáta za ÚPS z tarifní hodnoty 317 302,65 Kč činí částku 9 580 Kč;

20. specifikace otázek pro znalce (k výzvě soudu) ze dne 13. 4. 2019 (na č. l. 804) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT – k tomu platí stejná poznámka jako u ad 8; odměna advokáta za ÚPS z tarifní hodnoty 317 302,65 Kč činí částku 9 580 Kč;

21. účast advokáta na jednání před zdejším soudem konaném dne 25. 3. 2022 v době od 9.00 hod. do 11.43 (viz protokol o tomto jednání na č. l. 000) dle § 11 odst. 1 písm. d) AT; odměna advokáta za 2 ÚPS z tarifní hodnoty 374 300,65 Kč činí částku (2 x 9 820 Kč =) 19 640 Kč; odměna za ÚPS ad 1 až 21 činí částku 199 930 Kč;

b) z paušálů hotových výdajů dle § 13 odst. 3, resp. 4 AT (dle data advokátem učiněného ÚPS), a to za 2 RP po 75 Kč ve výši 150 Kč, a dále za 21 RP po 300 Kč ve výši 6 300 Kč, celkem tedy za RP ve výši 6 450 Kč;

c) z 21 % DPH za ad a) a b) (z částky 206 380 Kč) činí částku ve výši 43 339,80 Kč;

d) ze žalovaným zaplacené zálohy na znalečné ve výši 6 000 Kč.

169. Náklady řízení žalovaného činí celkem (odměna advokáta ve výši 199 930 Kč + RP ve výši 6 450 Kč + 21 % DPH ve výši 43 339,80 Kč + zaplacená záloha na znalečné ve výši 6 000 Kč) částku ve výši 255 719,80 Kč.

170. Byl-li žalovaný v tomto sporu úspěšný v rozsahu 37,66 %, pak mu náleží náklady řízení v rozsahu 37,66 % z částky 255 719,80 Kč, což představuje částku 96 304,08 Kč.

171. Výrokem IV. proto soud rozhodl, že je žalobce povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů tohoto řízení částku 96 304,08 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalovaného.

172. Konečně výrokem V. bylo rozhodnuto o vrácení přeplatku žalovanému na složení zálohy na náhradu důkazu znaleckým posudkem, a to ve výši 263 Kč po právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím podepsaného soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnuto nebo exekuci.