OSZN 11 C 126/2024-134

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Petrem Slunským, Ph.D., Ph.D. ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce:Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému:Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, IČO IČO žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ Těšetice 209, 671 61 Prosiměřice ⟪LB:lb_008⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_010⟫ o 353 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 353 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 21. 3. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 108 785 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce.

1. vlastnického práva k nemovité věci, nebo

2. práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor, ledaže se jedná o ubytování.

3. Po provedeném dokazování a právní úvaze soud dochází k závěru, že na smluvní vztah mezi účastníky se vztahuje obecně ustanovení § 2445 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování. A speciálně potom zákon č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování. Tyto dva zákony jsou ve vztahu obecného ke zvláštnímu. K tomuto závěru soud dochází ze samotné existence již shora citovaného textu V. „Rezervační smlouvy“. V této smlouvě vystupuje žalovaný jako zprostředkovatel a je rovněž certifikovaným realitním zprostředkovatelem. Podřazení pod zákon č. 39/2020 Sb., je zde nutné, neboť § 1a § 2 tohoto zákona uvádí, že tento zákon upravuje některé podmínky poskytování realitního zprostředkování a některá práva a povinnosti s tím související. § 2 vymezuje pro účel tohoto zákona pojmy

a) realitním zprostředkováním činnost, jejímž účelem je zprostředkovat uzavření realitní smlouvy,

b) realitním zprostředkovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje realitní zprostředkování,

c) smlouvou o realitním zprostředkování smlouva o zprostředkování, kterou se realitní zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření realitní smlouvy,

d) realitní smlouvou smlouva o nabytí

4. Jakkoli je smlouva nazvána jako smlouva rezervační, kvalifikována ustanovením § 1746 a § 1785 občanského zákoníku soud dochází k závěru, že tato ustanovení jsou ustanovení blanketními a smlouva je smlouvou rezervační.

5. Za kruciální podstatu celé kauzy soud považuje ustanovení čl. hodnota. této smlouvy, kde zájemce – nynější žalobce složil zálohu 353 500 Kč, závazek žalovaného uvedený v této smlouvě v čl. hodnota. byl povinen žalobce vyzvat k uzavření smlouvy nejpozději do datum a jeho povinností bylo v řízení prokázat, že tato výzva byla realizována. Toto však žalovaný neprokázal, žalobce tedy k uzavření smlouvy nebyl vyzván, a tedy na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení tak, jak je má na mysli ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 alinea první a druhá obč. zák., kde je uvedeno, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl.

6. Ježto žalobce rezervační zálohu prokazatelně složil a následně nebyl vyzván k uzavření smlouvy, jak bylo ujednáno, na straně žalované došlo k bezdůvodnému obohacení. Složení zálohy bylo prokázáno z listinných důkazů, ale i ze shodného tvrzení účastníků.

7. Žalovaný tvrdil, že žalobce byl vyzván ústně, dokazování těžící z ústní komunikace mezi stranami se soudu jevilo nadbytečné, neboť ze shodných výpovědí stran je zřejmé, že osobního jednání mezi nimi bylo nepočítaně.

8. Ačkoli bylo soudu dovoleno kvalifikovat právní vztah mezi účastníky v režimu citovaného zákona o realitních zprostředkování, bylo možno ze smlouvy separovat právě ujednání o právním režimu složené zálohy. Tato byla složena pro sjednaný účel, který prokazatelně nebyl naplněn a záloha měl byt vrácena za podmínky, které se naplnily, v řízení nebylo prokázáno, že by žalobce byl vyzván k uzavření smlouvy způsobem ve smlouvě předvídaným, soud tedy dochází k závěru, že žalovaný je povinen bezdůvodné obohacení vrátit.

9. Žalobce se takto stal procesně zcela úspěšným, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěšný nebyl (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 17 675 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 9 740 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 4x 300 Kč (do 31. 12. 2025) a 5x 450 Kč (po tomto datu), tedy 3 450 Kč podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, těchto úkonů bylo 9 - příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka, repliky k vyjádření ze dne datum a datum, jednání u OS Znojmo datum, replika ze dne datum, jednání u OS Znojmo datum a písemný závěrečný návrh, celkem tedy náklady řízení činí 108 785 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu – CZ – 670 08 Znojmo, nám. Republiky 1.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu v rozsudku, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.