OSZR 8 C 6/2021-31

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl soudkyní JUDr Drahomírou Librovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 7 469 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 469 Kč s úrokem z prodlení ve výši ⟪LB:lb_001⟫ -) 8,05 % ročně z částky 2 416 Kč ode dne 28. 11. 2017 do zaplacení, ⟪LB:lb_002⟫ -) 8,5 % ročně z částky 95 Kč ode dne 3. 5. 2018 do zaplacení, ⟪LB:lb_003⟫ -) 9 % ročně z částky 4 958 Kč ode dne 25. 8. 2018 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám jeho zástupce titul. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Žalobce podal dne 20. 10. 2020 návrh, kterým se proti žalované domáhal zaplacení částky 7 469 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to jako ceny za elektřinu dodanou žalované v období od 13. 11. 2016 do 28. 7. 2018 společností právnická osoba, IČO (dále jen původní věřitel), která pohledávku za žalovanou postoupila žalobci.

Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.

Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již při podání návrhu a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi žalovanou a původním věřitelem ze dne 23. 8. 2016, z upomínek původního věřitele a z korespondence mezi účastníky soud zjistil, že původní věřitel dodával žalované do odběrného místa ulice a číslo v obec elektřinu a žalovaná se zavázala za ni platit sjednanou cenu. Žalovaná neuhradila cenu za elektřinu dodanou v období od 13. 11. 2016 do 9. 11. 2017 v ceně 2 416 Kč splatnou 27. 11. 2017 a za období od 10. 11. 2017 do 28. 7. 2018 v ceně 4 958 Kč splatné 24. 8. 2018. Za upomínání pak měla zaplatit původnímu věřiteli částku 95 Kč Celkem tak původnímu věřiteli dlužila částku 7 469 Kč. Tuto pohledávku postoupil původní věřitel žalobci, který postoupení žalované oznámil a vyzval ji k úhradě dlužné částky.

Na základě shora zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že je návrh důvodný. Mezi žalovanou a původním věřitelem byla sjednána smlouva o dodávce elektřiny podle ust. § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb. blíže upravená ve vyhl. č. 297/2001 Sb. Na základě této smlouvy dodával původní věřitel žalované elektřinu a žalovaná byla povinna za ni platit sjednanou cenu. Žalovaná neuhradila dodávku elektřiny za výše uvedené období v celkové výši 7 374 Kč a částku 95 Kč za upomínání. Podle ustanovení § 1895 a násl. občanského zákoníku postoupil původní věřitel pohledávku za žalovanou žalobci. Soud proto žalované uložil povinnost dlužnou částku žalobci zaplatit.

Podle ust. § 1970 občanského zákoníku je žalovaná povinna zaplatit žalobci též úrok z prodlení, jehož výše vyplývá z vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

Podle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč (tři úkony po 200 Kč, § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů zejména vyhl. č. 120/2014 Sb., převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva), hotové výdaje 300 Kč (tři úkony po 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.) a daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Tyto náklady je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta, který žalobce zastupoval.

V daném případě použil soud pro výpočet odměny a hotových výdajů advokáta zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení v části páté vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zejména vyhl. č. 120/2014 Sb., protože řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění do 50 000 Kč.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem řádně a včas splněna, lze se plnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na exekuci.