OSZR 6 C 272/2021-103

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Homolovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ a ⟪LB:lb_004⟫ manžela: osobní údaje manžela ⟪LB:lb_005⟫ k doručení ulice a číslo, PSČ obec – část obce ⟪LB:lb_006⟫ o rozvod manželství

I. Manželství manželky celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené datum, a manžela celé jméno manžela, narozeného datum, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se návrhem podaným k soudu dne 16. 11. 2021 domáhala rozvodu manželství. V návrhu uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne 21. 4. 2017 před stát. instituce. U manželky se jednalo o manželství druhé, u manžela o manželství třetí. Z manželství se nenarodilo žádné dítě. Dále manželka uvedla, že se s manželem seznámili na jaře roku 2016 a během krátké doby se manžel nastěhoval do jejího rodinného domu. Manželce bylo známo, že manžel je nemocný, a chtěla mu být v jeho nemoci oporou. V prvním roce fungovalo manželství po všech stránkách dobře, ale po roce došlo mezi manžely k odcizení. Na konci roku 2020 manžel oznámil manželce, že už s ní nechce bydlet a hledá si nový byt. Manželka považuje manželství za hluboce a trvale rozvrácené. Vzhledem k tomu, že manželé uzavřeli dohodu o úpravě majetkových poměrů a bydlení pro dobu po rozvodu s úředně ověřenými podpisy, kterou soudu spolu s návrhem předložila, navrhla manželka, aby manželství bylo rozvedeno podle § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“).

2. Manžel zprvu s návrhem manželky souhlasil a k návrhu na rozvod manželství se připojil, a to ve vyjádření ze dne 7. 2. 2022. V dalším průběhu řízení manžel svoje připojení k návrhu na rozvod odvolal (podáním ze dne 29. 3. 2022) a navrhl, aby soud návrh na rozvod manželství zamítl. Uvedl, že manželka mu byla skutečně velkou oporou ode dne jeho nastěhování do jejího domu a činila tak přes rok a půl po uzavření manželství. Asi po roce manželství se s manželkou začali pozvolna odcizovat. Manželka přestala o manžela řádně pečovat a ochlazovaly se i jejich vzájemné vztahy, z nichž se vytratilo porozumění a vstřícnost. Od poloviny léta 2019 jej manželka začala slovně napadat, ponižovat a vyvíjet na něj psychický nátlak, který s přibývajícím časem sílil, a začal činit bydlení manžela v jejím domě nesnesitelným. Několik posledních let trávili Vánoce a Velikonoce odděleně. Manželka jej v té době přestěhovala do malého pokojíku v přízemí, v době její nepřítomnosti v domě obvykle nezapínala topení, takže míval v pokoji v zimě okolo poledne teplotu nižší než 14 stupňů Celsia. Manžel dále vyjádřil přesvědčení, že se na rozvratu manželství převážně nepodílel, že rozvodem by mu byla způsobena zvlášť závažná újma a že mimořádné okolnosti, jakými jsou zejména zhoršování zdravotního stavu, hmotná nouze a neuspokojivá sociální situace na straně manžela, svědčí ve prospěch zachování manželství.

3. V replice k vyjádření manžela manželka uvedla, že návrh na rozvod manželství podala poté, co se s manželem na rozvodu dohodli. Dále manželka uvedla, že dříve jí manžel pomáhal, někdy vařil, žehlil, případně i uklízel a sliboval jí, že nejenom ona jemu, ale též on jí bude oporou. Záhy po uzavření manželství však veškerá manželova pomoc ustala. Neměl snahu dělat ani ty práce, které s ohledem na svůj zdravotní stav dělat mohl. Veškerá starost o domácnost tak spočívala pouze na manželce, vozila manžela na veškerá vyšetření a starala se o něj. Na domácnost přispíval manžel částkou 3 000 Kč měsíčně a nad rámec uvedené částky jí nijak nepřispíval, a to ani na pohonné hmoty, přestože pobíral příspěvek na péči a příspěvek na mobilitu. Manžel často jezdil do lázní a na rekreace, přičemž rezolutně odmítal, aby manželka jezdila s ním. Po roce manželství manžel oznámil manželce, že s ní nebude sdílet ložnici, a z vlastní vůle se odstěhoval do pokoje, který si vybavil vlastním nábytkem. Od roku 2018 nežijí jako manželé, netrávili spolu vánoční svátky a nebyli společně na dovolené. Na konci roku 2020 manžel oznámil manželce, že s ní nejen nechce žít, ale ani bydlet v jednom domě a že si hledá bydlení. Popřela, že by byla na manžela zlá. V květnu 2021 odjel do lázní Karlova Studánka a v červenci potom na dovolenou do Chorvatska a Slovinska. Před odjezdem na dovolenou manžel navrhl manželce, že se odstěhuje k 30. 9. 2021 za podmínky, že proběhne majetkové vyrovnání. Obsah dohody o vypořádání, která byla soudu předložena, se opakovaně měnil na základě připomínek manžela. Tuto dohodu manžel podepsal dne 23. 9. 2021 poté, co se vrátil ze svého tříměsíčního pobytu v Chorvatsku a Slovinsku, kam se dopravoval osobním automobilem, který sám řídil. Manželka odmítla tvrzení manžela, že by byl z její strany vystaven psychickému nátlaku, případně že by jí dělal jakékoliv ústupky. Manžel si našel byt ve obec, ale adresu manželce nesdělil. Svoje stanovisko k rozvodu změnil teprve poté, co mu manželka uhradila celé majetkové vyrovnání. Podle názoru manželky se na rozvratu manželství nijak nepodílela. Ostatně manžel ve svém vyjádření potvrdil, že se o něj vždy vzorně starala. Rozvrat manželství byl podle manželky způsoben především chováním manžela, který sice ve svém vyjádření ocenil její všestrannou péči, ale od roku 2018 tak nikdy nečinil, vše bral jako samozřejmost, ba naopak„ nic mu nebylo dobré“. Manželka je toho názoru, že ze strany manžela bylo uzavření manželství dobře promyšlený kalkul, jak ji využít a zneužít ve svůj prospěch. Přesto manželka nevylučuje, že chování manžela bylo způsobeno částečně i jeho duševní chorobou.

4. Z výslechu manželky soud zjistil, že na jaře 2016 si manžel podal žádost na ubytování v Domě s pečovatelskou službou v obec, jehož je ředitelkou. Od té doby mezi nimi začala probíhat e-mailová komunikace. Postupem času, kdy manželovi byly ze strany domova poskytovány služby, došlo k tomu, že se sblížili. Manžel byl pozorný, obden nosil manželce květiny. Na podzim 2016 navrhla manželovi, zda by nechtěl nějakou dobu trávit víkendy v manželčině domě. V zimě 2016 se potom manžel k manželce přestěhoval a na jaře 2017 uzavřeli manželství. Od roku 2018 se jejich vztah změnil a manžel se odstěhoval do svého pokoje, což manželce vysvětlil tím, že s ní nemůže sdílet ložnici, protože chrápe. Zatímco předtím manžel pomáhal na zahradě, v domácnosti, tak po přestěhování přestal vykonávat veškeré práce. Manželka svoje chování vůči manželovi nijak nezměnila. I když měl manžel řidičské oprávnění, vozila jej k lékaři, pečovala o něj (tzn. vyzvedávala léky, inkontinenční pomůcky apod.), pro oba vařila, prala a uklízela. Manžel auto používal, ale zajišťoval takto pouze svoje potřeby. Od roku 2018 manželé netrávili společně Vánoce a Velikonoce. Na Vánoce 2020 manžel oznámil manželce, že s ní nemůže sdílet ani dům, že se dusí a že potřebuje vlastní bydlení. Zeptala se jej, do jakého zařízení se hodlá přestěhovat, na což jí odpověděl, že se cítí naprosto soběstačný, že si hledá byt, že už nepotřebuje žádnou péči a že všechno zvládne sám. Na jaře 2021 manžel odjel na měsíc do lázní do Karlovy Studánky a po návratu z lázní požadoval vyplacení poloviny nákladů, které investoval do manželčina domu. Manželka mu na to řekla, že mu ty peníze vyplatí, ale v tom případě že se rozvedou, s čímž manžel souhlasil. Odcestoval na tříměsíční zahraniční dovolenou v Chorvatsku a Slovinsku a po návratu z dovolené se již stěhoval do nového bytu. Manželka byla na dovolené s manželem pouze jednou, a to před uzavřením manželství. Za trvání manželství manžel jezdil na dovolenou asi dvakrát do roka, jezdil sám a nechtěl, aby manželka jezdila s ním. Možnost obnovení manželského soužití manželka vyloučila.

5. Z oddacího listu soud zjistil, že manželství bylo uzavřeno dne 21. 4. 2017 před stát. instituce.

6. Fotodokumentace v přílohové obálce (na č. l. 28) dokumentuje stav pokoje v domě manželky, do něhož se manžel odstěhoval.

7. Ze smlouvy o nájmu bytové jednotky ze dne 11. 8. 2021 soud zjistil, že předmětem této nájemní smlouvy byl nájem bytu manželem s dohodnutým nájemným ve výši 8 000 Kč a zálohou na služby ve výši 3 000 Kč měsíčně počínaje od 1. 10. 2021. Předávací protokol dokládá předání bytu manželovi dne 23. 9. 2021.

8. V dohodě o úpravě majetkových poměrů a bydlení pro dobu po rozvodu ze dne 23. 9. 2021 se manželka zavázala zaplatit manželovi na vypořádání společného jmění manželů částku 140 000 Kč ve splátkách tak, že částka 65 000 Kč bude vyplacena po odstěhování manžela a předání klíčů k rukám manželky a dále částka 75 000 Kč v osmi měsíčních splátkách (sedmi splátkách po 10 000 Kč a osmé splátce ve výši 5 000 Kč) splatných počínaje měsícem následujícím po odstěhování manžela. Z e-mailové komunikace účastníků ze dne 24. 8. 2021 a ze dne 25. 8. 2021 (na č. l. 37) vyplývá, že manžel připomínkoval obsah dohody o vypořádání.

9. Z návrhu na změnu výše příspěvku na péči ze dne 31. 1. 2022, žádosti o přidělení bytu v DPS ze dne 4. 2. 2022, vyjádření k sociálnímu šetření ze dne 8. 2. 2022 a žádosti o poskytování pobytové sociální služby ze dne 2. 3. 2022 bylo zjištěno, že manžel požádal o zvýšení přiznaného příspěvku na péči, dále žádal o přidělení bytu v DPS ulice ve obec, kde jeho žádost zaevidovali a doporučili žádost podat i do dalších zařízení, mimo jiné Domova pro seniory obec, na který se obrátil s žádostí o poskytování pobytové sociální služby ze dne 2. 3. 2022.

10. Z korespondence manžela adresované manželce z roku 2022 bylo zjištěno, že manžel se obrátil na manželku s výzvou k jednání o výši výživného v jeho prospěch (prvně dopisem ze dne 7. 2. 2022, dále dopisem ze dne 11. 3. 2022 a zejména dopisem ze dne 23. 3. 2022, kde konkretizuje svůj požadavek na placení výživného, které vyčísluje částkou 5 000 Kč měsíčně, a to od 1. 4. 2022).

11. Z e-mailu ze dne 31. 8. 2021 (na č. l. 66) a e-mailu ze dne 20. 2. 2022 (na č. l. 36) bylo zjištěno, že ke změně stanoviska manžela ve věci rozvodu manželství došlo až v únoru 2022. Z posledně uvedeného e-mailu navíc není zřejmé, že by manžel usiloval o obnovení manželského soužití. Celkové vyznění tohoto e-mailu rozhodně nelze označit za smířlivé, ačkoliv manžel argumentoval ve prospěch očekávaného obnovení manželského soužití ve svém vyjádření ze dne 29. 3. 2022, kde uváděl:„ ze strany mé manželky nyní převažují negativní emoce a negativní vztah ke mně. Jsem připraven být vstřícný a znovu s manželkou trpělivě mluvit…“ (strana 6. vyjádření dole). Uvedenými listinami má soud jednoznačně za vyvrácené tvrzení manžela, že manželka na něj vyvíjela psychický nátlak a že společnou domácnost opustil nedobrovolně.

12. Manžel sice ve vyjádření ze dne 29. 3. 2022 navrhoval k důkazu výslech svědkyně jméno příjmení, bytem ulice, město, Slovinsko, ale neuvedl, k jakým konkrétním tvrzením tento důkaz navrhuje. Přitom sám se k účastnickému výslechu opakovaně nedostavil, přičemž první jednání bylo odročeno pouze za účelem jeho opakovaného předvolání k výslechu. Pouze na okraj lze uvést, že o odročení tohoto jednání žádal manžel z důvodu zahraniční dovolené („ ozdravného a relaxačního pobytu“ ve Švýcarsku“), kam měl odjet již dne 11. 7. 2022, že soud této žádosti nevyhověl, přičemž následně u jednání konaného dne 12. 8. 2022 vyšlo najevo, že se dostavil dne 5. 8. 2022 za účelem ověření podpisu na poštu ve obec.

13. Žádost o odročení jednání nařízeného na den 5. 9. 2022 doložil manžel lékařskou zprávou MUDr. jméno příjmení, z níž plyne, že t. č. (rozuměj k datu vystavení lékařské zprávy) nebyl schopen osobně se účastnit soudního jednání. Této žádosti bylo soudem vyhověno.

14. Následně dne 30. 9. 2022 došla soudu další žádost o odročení jednání nařízeného na den 9. 11. 2022, přičemž manžel odkázal na obsah lékařské zprávy, kterou později předložil soudu (spolu s udělením souhlasu s vyžádáním informace o zdravotním stavu ze dne 29. 9. 2022). Jedná se o sdělení ve věci zdravotní způsobilosti vystavené MUDr. jméno příjmení dne datum, podle něhož„ v nejbližší době se nedá předpokládat, že by byl schopen v příznivém zdravotním stavu absolvovat cestu nad 100 km a účastnit se soudního jednání“. Z obsahu soudem vyžádané zprávy MUDr. jméno příjmení potom plyne především to, že osobně viděla celé jméno manžela naposledy dne datum a vychází z telefonické konverzace s ním. Z tohoto důvodu soud neshledal důvodnou omluvu manžela, kterou doložil sdělením ve věci zdravotní způsobilosti vystaveným MUDr. jméno příjmení dne 22. 9. 2022, neboť toto se zakládá toliko na skutečnostech sdělených manželem. Pokud tedy manžel důvod odročení jednání nařízeného na den 9. 11. 2022 dokládal sdělením MUDr. jméno příjmení ze dne 22. 9. 2022, pak podle názoru soudu tuto další žádost o odročení jednání řádně nedoložil, a proto ji soud neshledal důvodnou.

15. Z výše uvedených důvodů soud vycházel z účastnického výslechu manželky a dále provedl k důkazu listiny předložené oběma účastníky v průběhu řízení (vyjma zdravotních zpráv předkládaných manželem, jimiž hodlal prokazovat tvrzení o svém zdravotním stavu jako mimořádné okolnosti svědčící pro zachování manželství, když měl soud za to, že tvrzení manžela stran jeho zdravotního stavu lze v řízení považovat za nesporná).

16. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. O tom svědčí ostatně i obsah vyjádření manžela ze dne 29. 3. 2022, kde uvedl, že manželka mu byla skutečně velkou oporou ode dne jeho nastěhování do jejího domu a činila tak přes rok a půl po uzavření manželství, ale posléze došlo k odcizení, několik posledních let trávili Vánoce a Velikonoce odděleně a bydlení v domě manželky se pro něj stávalo nesnesitelným. Současně však soud neuvěřil tvrzení manžela, že na rozvratu manželství se porušením manželských povinností převážně nepodílel. Manželka v rámci svého účastnického výslechu uvedla, že manžel jí na konci roku 2020 oznámil, že si hledá nový byt, uzavřel nájemní smlouvu ze dne 11. 8. 2021, jejímž předmětem byl nájem bytu ve obec, který převzal do užívání dne 23. 9. 2021, tj. téhož dne, kdy s manželkou uzavřeli dohodu o úpravě majetkových poměrů a bydlení pro dobu po rozvodu s úředně ověřenými podpisy. V uvedeném kontextu se jeví nepřesvědčivým tvrzení manžela, že domácnost opustil nedobrovolně z důvodu psychického útlaku ze strany manželky. Popsaný časový sled událostí podle soudu naopak podporuje verzi manželky, která tvrdila, že manžel změnil svoje stanovisko k návrhu na rozvod manželství teprve poté, co mu uhradila jeho vypořádací podíl (nebo jeho převážnou část).

17. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že byly splněny podmínky § 755 odst. 1 o. z., a proto soud manželství účastníků podle tohoto ustanovení rozvedl. Žádný důvod, pro který by manželství účastníků nebylo možné rozvést, v tomto řízení nebyl zjištěn. Mezi účastníky bylo nesporným tvrzení manžela o zhoršení jeho zdravotního stavu jako mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství, ale manžel neprokázal, že na rozvratu manželství se porušením manželských povinností převážně nepodílel. Naopak byl to manžel, kdo se ze společné domácnosti dobrovolně odstěhoval na základě vlastního rozhodnutí, které manželce oznámil již na konci roku 2020. Podle § 756 o. z. se soud zabýval příčinami rozvratu manželství, které shledal v porušování povinností ze strany manžela, který spoléhal na to, že o něj bude manželka pečovat, ale sám rezignoval na to, aby se podle svých možností podílel na zajištění chodu domácnosti, zcela vyloučil manželku ze svého života, když odmítal, aby s ním trávila volný čas a jezdila do lázní či na dovolenou, a dále v objektivní okolnosti, kterou je nemoc manžela.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“) tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo. Soud nezjistil žádné okolnosti, na základě kterých by bylo možné některému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení přiznat.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Manžel, který má v dosavadním občanském průkazu uveden rodinný stav, je povinen podat u příslušného úřadu žádost o vydání občanského průkazu nejpozději do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení jeho platnosti. Platnost takového občanského průkazu skončí uplynutím 45 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.