OSZR 8 C 170/2020-209

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl soudkyní Mgr. Tamarou Karáskovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno/1, 591 01 Žďár nad Sázavou ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1) Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_004⟫ 2) Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_006⟫ 3) Jméno advokáta B, narozený Datum narození advokáta B, ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_008⟫ pro určení dědice

I. Určuje se, že dědičkou po zůstavitelce jméno FO, zemřelé dne datum, je Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně.

II. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni nahradit společně a nerozdílně žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce tituly před jménem jméno FO Anonymizováno, advokáta.

III. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni nahradit společně a nerozdílně České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou na náhradě nákladů částku 5 967 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala dne datum návrh, kterým se domáhala, aby soud určil, že je dědičkou po jméno FO, zemřelé dne datum (dále jen „zůstavitelka“ nebo „paní jméno FO“), když k podání návrhu byla vyzvána usnesením soudního komisaře, který projednává pozůstalost. Žalobkyně se dědického práva domáhá s odůvodněním, že zůstavitelka zanechala dvě pořízení pro případ smrti, jednak závěť sepsanou formou notářského zápisu dne datum, dále závěť sepsanou zůstavitelkou dne datum, jejíž platnost žalovaní popřeli. Tuto závěť předala zůstavitelka žalobkyni při jedné z jejích návštěv ve adresa, její obsah s ní nekonzultovala. Žalobkyně závěť až po její smrti předložila soudnímu komisaři. Pokud by tuto žalobu nepodala, byt, který je zejména předmětem dědictví, by přešel do podílového spoluvlastnictví žalovaných, čímž by vůle zůstavitelky byla popřena.

2. Žalovaní s návrhem nesouhlasili a navrhovali jeho zamítnutí s tím, že listina sepsaná rukou zůstavitelky vůbec není platnou závětí, její formulace neodpovídá tomu, jaké výrazy zůstavitelka používala (např. nikdy o nich nehovořila jako o něčích Anonymizováno, ale vždy jako o Anonymizováno, nepoužívala pojem „poslední vůle“), byla vždy pečlivá a případnou novou závěť by vždy sepsala formou notářského zápisu. Zpochybnili datum sepisu závěti, podle nich byla závěť sepsána až v době, kdy zůstavitelka bydlela u žalobkyně. Tomu odpovídá i skutečnost, že Anonymizováno žalovaných (svého Anonymizováno) o existenci závěti informovala až v roce Anonymizováno.

3. Návrhu bylo rozsudkem zdejšího soudu ze dne datum č.j. spisová značka ve spojení s rozsudkem Krajského soudu Brně ze dne datum č.j. spisová značka vyhověno. Nejvyšší soud České republiky zrušil rozsudkem ze dne datum č.j. spisová značka oba citované rozsudky a vrátil věc zdejšímu soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění uvedl, že nebyla vyřešena otázka pasivní věcné legitimace na straně žalované. Rozhodnutí soudu v řízení o žalobě na určení dědického práva může vyvolat právní účinky v řízení o pozůstalosti pouze za předpokladu, že usnesení, jímž byl účastník řízení o pozůstalosti odkázán k podání žaloby v občanského soudním řízení, splňuje požadavky vymezené ust. § 170 odst. 1,2 z.ř.s., tedy mimo jiné také poučení o tom, proti komu má být žaloba podána, případně soud v občanském řízení v tomto směru žalobce poučil, a že se tak řízení o určení dědického práva účastnili všichni účastníci řízení o pozůstalosti, jejichž dědická práva vedle sebe nemohou obstát. Pokud je účastník vyzvaný k podání žaloby pasivní, musí být účastníkem na straně žalované. O tom musí být odkázaní účastníci poučeni. V případě nedostatku takového poučení pozůstalostním soudem by měla být tato vada zhojena soudem ve sporném řízení prostřednictvím poučení o tom, kdo má být účastníkem tohoto řízení. Žalovaní dědici mají v řízení postavení nerozlučných společníků, v případě, že žalobce některého z nich opomene, nemůže být jeho žalobě vyhověno. Nedomáhal-li se pozůstalý Anonymizováno Jméno žalované A narozený datum určení, že je dědicem zůstavitelky, měla soudní komisařka jeho účast v pozůstalostním řízení usnesením ukončit. Nestalo-li se tak, pak se ohledem na výše uvedené závěry bylo nezbytné, aby žaloba na určení, že žalobkyně je dědičkou zůstavitelky, směřovala proti všem, kdo se jako dědici zůstavitelky účastní pozůstalostního řízení, tedy i vůči pozůstalému Anonymizováno Jméno žalované A, narozenému datum.

4. Soud proto v souladu se závěry Nejvyššího soudu ČR vyzval usnesením ze dne datum č.j. spisová značka žalobkyni k doplnění žaloby tak, že bude směřovat vůči všem účastníkům o pozůstalosti. Žalobkyně sdělila, že Jméno žalované A zemřel, požádala o připojení dědického spisu.

5. Ze spisu Okresního soudu ve adresa sp. zn. spisová značka soud zjistil, že Jméno žalované A narozený datum zemřel dne datum, že Anonymizováno zůstavitele jméno FO Jméno advokáta B dědictví odmítl, byl srozuměn s tím, že jeho účast v řízení končí. Učinil tak do protokolu soudní komisařky dne datum. Pozůstalost pak nabyli žalovaný 1) a žalovaná 2).

6. Žalobkyně po výzvě shora popsané označila účastníky na straně žalované jako procesní nástupce zemřelého Jméno žalované A žalované 1) a 2) a Jméno advokáta B, narozeného Datum narození advokáta B, bytem u adresa. Usnesením ze dne datum č.j. spisová značka soud připustil přistoupení dalšího účastníka Jméno advokáta B s tím, že on a zároveň žalovaní 1) a 2) budou v řízení nadále i coby procesní nástupci zemřelého Jméno žalované A. Z procesní opatrnosti se jeví jako logické, pokud na straně žalované budou za zemřelého Jméno žalované A vystupovat všichni tři jeho možní dědici s ohledem na skutečnost, že Jméno advokáta B odmítl dědictví po zemřelém Anonymizováno v době, kdy nemusel mít povědomí o tomto sporu a pokud by je měl, není vyloučeno, že by dědictví neodmítl. Označení všech dědiců zemřelého Jméno žalované A proto soud pokládal za správné.

7. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. spisová značka soud zjistil, že zůstavitelka byla matkou žalobkyně a babičkou žalovaných. Měla Anonymizováno děti – žalobkyni a otce žalovaných, Jméno žalované A, nar. datum. Účastníky dědického řízení jsou žalobkyně, žalovaní a otec žalovaných. Dne datum pořídila zůstavitelka formou notářského zápisu závěť, jíž odkázala své nemovitosti nacházející se v adresa) žalobkyni a ostatní majetek stejným dílem žalovaným s tím, že svému Anonymizováno Jméno žalované A neodkazuje nic. Žalobkyně předložila soudní komisařce zůstavitelkou ručně sepsanou listinu datovanou dnem datum, nazvanou „poslední vůle“, kde zůstavitelka uvádí, že byt ve adresa bude po její smrti prodán a po odečtení všech nákladů spojených s vyklizením bude finanční obnos rozdělen tak, že ½ připadne žalobkyni a druhá polovina bude rozdělena na třetiny a takto rozdělena mezi žalované a jejich otce. právnická osoba pověřila zůstavitelka žalobkyni. Projednáním pozůstalosti byla zdejším soudem pověřena jako soudní komisař notářka tituly před jménem jméno FO. V průběhu pozůstalostního řízení došlo mezi účastníky ke sporu ohledně platnosti závěti zůstavitelky ze dne datum. Kdyby nebylo ručně psané závěti, po zůstavitelce by dědili Anonymizováno ve adresa žalovaní. Anonymizováno žalovaných se určení, že je dědicem nedomáhal (ponechal uplynout lhůtu stanovenou k tomuto usnesením č.j. spisová značka). Protože žalovaní namítali neplatnost závěti ze dne datum, odkázal soud (soudní komisař) podle ust. § 170 odst. 1 z.ř.s. usnesením ze dne datum č.j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, žalobkyni k podání žaloby na určení, že je dědičkou zůstavitelky. K tomu měla lhůtu tří měsíců, žaloba byla podána včas.

8. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:

9. Z lékařských zpráv bylo zjištěno, že ve společnosti Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno. byla zůstavitelka sledována až od Anonymizováno Anonymizováno, její dřívější zdravotní stav nemohou hodnotit. Podle podezřelý výraz vyšetření tituly před jménem jméno FO byla zůstavitelka na prvním podezřelý výraz vyšetření v doprovodu žalobkyně dne datum, a to na doporučení tituly před jménem jméno FO. Při tomto vyšetření uvedla, že se necítí dobře, má problémy s Anonymizováno, Anonymizováno ji připravil o Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, je z toho špatná, Anonymizováno je daleko - ve adresa. Závěr uvedeného podezřelý výraz vyšetření: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, přechodné stavy Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno-Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno porucha. Při následujícím vyšetření dne datum, žalobkyně lékařce sdělila, že vyřešili problém s Anonymizováno, Anonymizováno (Anonymizováno) je klidná; zůstavitelka zkonstatovala, že se cítí lépe, závěr: pacientka zlepšena, Anonymizováno. Závěry z vyšetření datum a ze dne datum opakují, že zůstavitelka Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, stavy AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno Anonymizováno poruchou. Podle tituly před jménem jméno FO, neurologa, byla zůstavitelka v letech Anonymizováno-Anonymizováno Anonymizováno v neurologické ambulanci pro diagnózu Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, od počátku poruchy Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno v podezřelý výraz Anonymizováno, Anonymizováno se Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno. Lehká asistence dcery, v průběhu roku Anonymizováno narůstající závislost na asistenci. Podle praktického lékaře tituly před jménem jméno FO je zřejmé, že zůstavitelka měla již v letech Anonymizováno-Anonymizováno zhoršené kognitivní schopnosti, k jejímu zdravotnímu stavu v letech Anonymizováno-Anonymizováno se nicméně nemůže vyjádřit zcela odpovědně, když u něj byla registrována teprve od datum. V roce Anonymizováno byla Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.

10. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO z oboru zdravotnictví – podezřelý výraz bylo zjištěno, že ze zdravotnické dokumentace nelze usoudit, že by v roce Anonymizováno zůstavitelka trpěla duševní poruchou, která by měla za následek snížení jejích posuzovacích a rozpoznávacích schopností. V druhé polovině roku Anonymizováno již z provedených vyšetření vyplývá, že duševními potížemi trpěla, a to Anonymizováno Anonymizováno až Anonymizováno Anonymizováno. Uvedené duševní poruchy mohly vést ke snížení jejích rozpoznávacích a ovládacích schopností, jednalo se ovšem jen o mírné snížení obou těchto schopností. Znalec dospěl k závěru, že ke dni datum zůstavitelka netrpěla duševní poruchou, která by měla za následek snížení jejích posuzovacích a rozpoznávacích schopností. Neužívala léky, které by měly za následek snížení jejích posuzovacích a rozpoznávacích schopností.

11. Ze zprávy a svědecké výpovědi tituly před jménem jméno FO, praktického lékaře, bylo zjištěno, že se zůstavitelkou a její rodinou se dlouhodobě zná, zůstavitelka si někdy za ním přicházela pro různé rady, například Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, poradil jí, sehnal znalce, právničku a ona s nimi dále komunikovala sama. K výraznějšímu zhoršení stavu zůstavitelky došlo koncem Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno již byla závažná, nedokázala se rozhodnout. V roce Anonymizováno a Anonymizováno jej často kontaktovala sousedka zůstavitelky, problémy tehdy narůstaly, bylo patrno, že se její stav zhoršuje. Ohledně zhoršení stavu zůstavitelky a nutnosti péče urgoval žalobkyni, jako její Anonymizováno. Od konce roku Anonymizováno s ní začala žalobkyně chodit k lékařům a poté si ji vzala k sobě. Naposledy u něho zůstavitelka byla dne datum spolu se žalobkyní. Dříve docházela do ordinace sama, později se sousedkou, paní jméno FO, která u ní asi Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, když to bylo potřeba. Anonymizováno zůstavitelky je Anonymizováno podezřelý výraz, zůstavitelka k němu měla vztah jako k „Anonymizováno Anonymizováno“. Do roku Anonymizováno, kdy byla soběstačná, nepotřebovala zůstavitelka větší péči rodiny, občas jí pomáhal Anonymizováno. Domnívá se, že by se s ním radila, i pokud by řešila něco s bytem. Jednu dobu uvažovala o prodeji bytu s tím, že by si koupila menší, ale to se pak neuskutečnilo, říkala, že má sepsanou závěť a nechá to tak. V roce Anonymizováno by si jistě nechystala smlouvu sama, ani by nebyla sama schopna ji sepsat, byla velmi akurátní, řešila by vše na úřadě nebo u notáře. Nebyla ten typ, že by sepisovala něco sama. O darovací smlouvě z roku Anonymizováno věděl od žalované 2) Tehdy se s ním zůstavitelka poradit nepřišla. Neví o žádné reakci rodiny na toto darování. Pokud by za ní někdo přišel domů jako úřední osoba, tak to by akceptovala. Zůstavitelka byt řešila neustále, zda jej prodat, nebo darovat. Darovací smlouva svědka nepřekvapila, ani jej nepřekvapilo, když se při jednání dozvěděl, že byla „zrušena“. Asi byl nějaký důvod ke zrušení. Zůstavitelka sice neměla dobré vztahy se svým Anonymizováno, ale Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno u ní byli stále, psali u ní úkoly a podobně. S nimi měla vztahy dobré, často o nich hovořila. S Anonymizováno neměla vztah špatný, ale odtažitý. Tak závažnou věc jako závěť by dle jeho názoru nepsala vlastní rukou sama, řešila by to s notářem nebo advokátem. Pokud ví, tak ani ta první závěť nebyla psána vlastní rukou. Alespoň se domnívá, že byla formou notářského zápisu. Žalobkyně se o zůstavitelku začala výrazně starat koncem roku Anonymizováno, poté co ji svědek opakovaně telefonicky urgoval. Anonymizováno by se nebyl schopen postarat, Anonymizováno má vlastní rodinu, vnučkaAnonymizovánoje v Anonymizováno. Nejprve sháněli pečovatelský domov ve adresa. Neví, zda by mohla změnit závěť více ve prospěch Anonymizováno. Zůstavitelka byla žena, která se rozhodovala samostatně, dokud mohla, ve stáří se mění názory i schopnosti. V prvním čtvrtletí roku Anonymizováno se o zůstavitelku nikdo významněji starat nemusel. Anonymizováno ji běžně navštěvovala. Obecně lze uvést, že starší lidé se mění, mnohdy podléhají okolí, které se o ně stará.

12. Ve své účastnické výpovědi žalobkyně uvedla, že v roce Anonymizováno řešila zdravotní problémy zůstavitelky, na základě doporučení kardiologa v srpnu Anonymizováno vyhledaly i podezřelý výraz. V domě seniorů byla od Anonymizováno Anonymizováno. Jednou na Anonymizováno Anonymizováno jí před odjezdem žalobkyně dala zůstavitelka listinu k uschování, jednalo se o závěť, která byla v nezapečetěné obálce. Přečetla si ji, žalované neinformovala, informovala až Anonymizováno, který se chtěl do bytu nastěhovat, což nešlo. Zůstavitelka na bytě lpěla. Chtěla, aby rodina měla nějakou památku. Pokud jezdily k lékařům do adresa, pobývaly v tom bytě. Z darovací smlouvy v roce Anonymizováno byla zůstavitelka nešťastná, tvrdila, že o tom nevěděla. Anonymizováno prý přijel v doprovodu nějakého dalšího pána, odvezli ji na poštu, tam podepsali nějaké papíry. Anonymizováno jí volal v Anonymizováno Anonymizováno, tak se divil, co se stalo. On se o Anonymizováno (zůstavitelku) nestaral. Když řekla Anonymizováno o závěti, volal do domova, neptal se, jak se má, jen zda je schopna podpisu. V návaznosti na to podala návrh na omezení svéprávnosti. V průběhu řízení zůstavitelka zemřela. Neví, jak se dověděla o zpětném převodu bytu. Vztah k bytu měla zůstavitelka kvůli vyplácení Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Nechtěla, aby se tam někdo stěhoval. Věděla, co ji to stálo, získat byt znovu do vlastnictví.

13. Z dopisu žalobkyně Anonymizováno žalovaných ve spojení s protokolem ze dne datum dědického spisu bylo zjištěno, že jej dne datum informovala o existenci ručně psané závěti zůstavitelky.

14. Z darovacích smluv soud zjistil, že dne datum byla uzavřena darovací smlouva ohledně bytové jednotky č. Anonymizováno/Anonymizováno s příslušenstvím, kterou byla uvedená nemovitost darovaná zůstavitelkou žalovanému 1), dne datum pak darovací smlouva, kterou byla nemovitost darovaná žalovaným 1) zpět zůstavitelce.

15. Žalovaný 1) ve své účastnické výpovědi uvedl, že zůstavitelka měla vztah k tomu bytu, nikdy nechtěla, aby se prodal. Jeho Anonymizováno od mládí Anonymizováno, měl Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Zůstavitelka za něj platila i Anonymizováno. Převod bytu v roce Anonymizováno iniciovala Anonymizováno (zůstavitelka), on slíbil, že tam Anonymizováno nechá dožít. Anonymizováno bydlel hůře, Anonymizováno (zůstavitelka) stále chtěla, aby se s bytem „něco udělalo“. On nevěděl o závěti z roku Anonymizováno. Anonymizováno (zůstavitelka) chtěla, aby se za ní stavil s advokátem, byl to tituly před jménem jméno FO. Ten jí vše vysvětlil. Schůzka byla jedna, pak řekla, aby se nachystaly smlouvy. Ty pak advokát nachystal a on je se zůstavitelkou babičkou podepsal. Zůstavitelce potom došel dopis z katastru nemovitostí o provedení smlouvy. To asi zjistil jeho Anonymizováno, kontaktoval žalobkyni, ta začala zůstavitelku vydírat, aby byl klid, převedli byt zpět. K lékařům chodil se zůstavitelkou jeho Anonymizováno a žalobkyně. On jí pomáhal v bytě.

16. Soud neprováděl výslech advokáta tituly před jménem jméno FO, když tento měl se zůstavitelkou jednat v roce Anonymizováno, tj. v jiném než předmětném období. Ze stejných důvodů soud neprováděl výslech sousedky zůstavitelky, paní jméno FO, když tato měla zůstavitelku doprovázet k lékaři teprve po zhoršení zdravotního stavu zůstavitelky.

17. Žalovaní přes výzvu odvolacího soudu učiněnou při jednání dne datum nenavrhli žádné důkazy k prokázání svého tvrzení, že listina psaná vlastní rukou zůstavitelky v Anonymizováno Anonymizováno byla sepsána v jiné době.

18. V návaznosti na výše uvedené lze shrnout, že soud neměl důvodu učinit jiný závěr, než při svém předchozím rozhodování a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Po zůstavitelce zůstaly dvě závěti, první psaná formou notářského zápisu v Anonymizováno Anonymizováno, druhá, psaná vlastní rukou zůstavitelky v Anonymizováno Anonymizováno. Žalovaní namítali neplatnost druhé závěti s tím, že neobsahuje skutečnou vůli zůstavitelky, ale byla jí nadiktována v pozdější době, kdy již trpěla podezřelý výraz poruchou. Soud má v této souvislosti za prokázané, že zůstavitelka skutečně trpěla Anonymizováno potížemi, tyto jsou nicméně jednoznačně prokázány až v roce Anonymizováno. Jak vyplývá z předložené zdravotnické dokumentace i svědeckých a účastnických výpovědí, zdravotní stav zůstavitelky se postupně horšil, ještě v prvním Anonymizováno roku Anonymizováno ovšem nepotřebovala výraznější péči, poté se však její zdravotní stav zhoršoval; do roku Anonymizováno byla soběstačná, poté zůstavitelce začala více pomáhat sousedka, koncem roku Anonymizováno již praktický lékař kontaktoval žalobkyni s tím, že zůstavitelka potřebuje výraznější péči. Žalobkyně zdravotní potíže se zůstavitelkou řešila již od Anonymizováno Anonymizováno, po zhoršení v roce Anonymizováno vyhledaly i podezřelý výraz, který u zůstavitelky shledal Anonymizováno Anonymizováno až Anonymizováno stupně. Uvedené mohlo vést k mírnému snížení ovládacích a rozpoznávacích schopností (viz znalecký posudek). Soud vzhledem k provedenému dokazování, vč. závěrů znaleckého posudku, který není v rozporu s dalšími důkazy, nemá za prokázané, že by zůstavitelka ke dni sepisu vlastnoruční závěti trpěla podezřelý výraz poruchou, která by měla za vliv na její rozpoznávací a ovládací schopnosti; znaleckým posudkem bylo naopak prokázáno, že zůstavitelka takovou podezřelý výraz poruchou v předmětné době netrpěla. Soud dále dospěl k závěru, že závěť byla sepsána dle vůle zůstavitelky, když nemá za prokázané, že by obsah sporné závěti byl zůstavitelce nadiktován. Navíc, pokud by snad jednotlivá slova nadiktována byla, nebylo prokázáno, že by takto sepsaná listina neobsahovala skutečnou vůli zůstavitelky, která byla k datu závěti soběstačná. Samo sepsání a podpis listiny vlastní rukou zůstavitelky zůstalo nesporné. Její kognitivní schopnosti k datu uvedenému na listině (datum) pak nezpochybňovali ani žalovaní, když např. žalovaný 1 vypověděl, že ještě v roce Anonymizováno mu žalobkyně z vlastní vůle chtěla darovat předmětný Anonymizováno, potom si to však rozmyslela. Že by druhá závěť byla zůstavitelce nadiktována v době, kdy již měla omezené rozpoznávací a ovládací schopnosti (v roce Anonymizováno či později), prokázáno nebylo. Stejně tak nebylo prokázáno, že by bylo zůstavitelce při sepisu vlastnoruční závěti záměrně nadiktováno datum odpovídající době, kdy ještě duševními potížemi netrpěla (Anonymizováno Anonymizováno). Soud má za prokázané, že kognitivní funkce zůstavitelky se postupem času horšily, stejně jako její celkový zdravotní stav. V roce Anonymizováno sepsala u notáře závěť, ve které svému Anonymizováno neodkázala ničeho, v roce Anonymizováno sepsala druhou, vlastnoruční závěť, do které již Anonymizováno (byť co do podílu o 1/6) zahrnula. Jak vystihl obvodní lékař zůstavitelky, starší lidé se mění. Soud má za to, že postupem času člověk bezpochyby může změnit názor, sama skutečnost, že zůstavitelka nešla znovu k notáři, vůli zůstavitelky nijak nezpochybňuje. Nelze ani s jistotou a na základě provedeného dokazování dovodit, že by zůstavitelka nikdy neučinila právní jednání jinak než na úřadu či za přítomnosti úřední osoby. Obvodní lékař zůstavitelky, který měl značné povědomí o chování zůstavitelky, sice vypověděl, že zůstavitelka s ním pravidelně konzultovala vážnější kroky, patrně tak ovšem nečinila bezpodmínečně vždy, když např. převod Anonymizováno na Anonymizováno v roce Anonymizováno s ním nekonzultovala. Pokud obě strany vypověděly, že zůstavitelce na Anonymizováno Anonymizováno záleželo, a i obvodní lékař zmiňoval o neustálém dilematu zůstavitelky, co má udělat s Anonymizováno, tyto skutečnosti nejsou nijak v rozporu s vůlí vyjádřenou ve druhé závěti. Soud má za to, že pokud by zůstavitelka byla plně spokojená s obsahem závěti z roku Anonymizováno, neměla by potřebu opakovaně řešit, co s daným Anonymizováno bude, a neustále o tom hovořit se svým lékařem. Jiný obsah první a druhé závěti je pak logický (kdyby byly listiny shodného obsahu, byla by pozdější závěť nadbytečná), když ke změně názoru u člověka dochází z různých příčin, ať už jde o prosté plynutí času či nastalé okolnosti (typicky potřeba výraznější péče a pomoci přijímaná od konkrétních osob). Soud tak má za to, že zůstavitelka v Anonymizováno roku Anonymizováno byla způsobilá k právním jednáním a jako taková vlastnoručně sepsala závěť, ve které rozhodla o rozdělení budoucí pozůstalosti, z níž největší díl (celá ½) připadl žalobkyni, která se o ni z rodiny nejvíce starala a kterou rovněž pověřila výkonem závěti (prodejem Anonymizováno).

19. Podle ust. § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

Podle ust. § 1494 odst. 1,2 o.z. závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná. Závěť je třeba vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele. Slova použitá v závěti se vykládají podle jejich obvyklého významu, ledaže se prokáže, že si zůstavitel navykl spojovat s určitými výrazy zvláštní, sobě vlastní smysl.

Podle ust. § 1498 o.z. dovětkem může zůstavitel nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku, nebo doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz. Co je stanoveno o závěti, platí obdobně i o dovětku.

Podle ust. § 1553 o.z. zůstavitel může závětí povolat vykonavatele závěti a případně určit, jaké má povinnosti a zda i jak bude odměňován.

20. Žalovaní odkazovali na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka. V souladu s tímto rozhodnutím se soud zabýval obsahem projevu vůle zůstavitelky, tedy ji interpretoval a shledal jej dostatečně určitým. Soud se tedy od závěrů citovaného rozhodnutí neodchýlil. Pokud jde o žalovanými zmiňované usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. spisová značka, soud se nepokoušel nahrazovat vůli zůstavitelky, jak již bylo uvedeno, tato vyplývá z projevu nazvaného poslední vůle jednoznačně. Totéž platí o posledním žalovanými zmíněném rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. spisová značka, který se týká projevu vůle v písemné výpovědi z pracovního poměru.

21. Po právním posouzení věci má soud za to, že žaloba je důvodná. Po výzvě učiněné v souladu se stanoviskem obsaženým ve zrušujícím rozsudku Nejvyššího soudu ČR žalobkyně řádně doplnila a správně označila okruh žalovaných, žaloba správně směřuje proti všem možným dědicům zůstavitelky a je správně formulována z hlediska pasivní legitimace. Listina ze dne datum je vlastnoručně psanou závětí zůstavitelky, kterou není potřeba překlenout výkladem, její obsah je jasný. Přestože je nazvaná „poslední vůle“, zůstavitelka v ní povolává AnonymizovánoAnonymizovánodědice, které v ní jasně definuje – Anonymizováno, Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, a jasné jsou i jejich podíly. Zároveň obsahuje určení vykonavatele závěti – žalobkyni. Nejedná se o dovětek. V době sepisu této poslední vůle byla zůstavitelka způsobilá závěť pořídit, účastníci nezpochybnili, že by listinu nepsala ona. Žalovaným se nepovedlo prokázat, že by listina byla sepsána později v období, kdy již zůstavitelka trpěla podezřelý výraz poruchou. Soud má za to, že v daném případě i po skutkové stránce závěť splňuje náležitosti podle § 1494 o.z., přičemž soud neshledal neplatnost závěti ani pro nezpůsobilost zůstavitelky či nedostatek její vůle. Soud tedy žalobě vyhověl a určil, že žalobkyně je dědičkou zůstavitelky (výrok I.).

22. O nákladech řízení (výrok II.) soud rozhodl podle výsledku řízení, kdy podle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení úspěšné žalobkyni. Náhradu nákladů řízení soud přiznal ve výši vypočtené z tarifní hodnoty stanovené podle § 9 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), když se v daném řízení nejedná o dědické řízení vedené podle z.ř.s., nýbrž řízení civilní, jehož předmětem je určení právního vztahu. Samotné určení, že žalobkyně je dědičkou, není penězi ocenitelné, a v dané věci je proto nutno vycházet z tarifní hodnoty částka podle § 9 odst. 3 a.t. (srov. nález Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 1052/21 ze dne datum). Soud tak žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů ve výši celkem částka. Uvedená částka je složena z náhrady soudního poplatku ve výši částka a odměny za právní zastoupení ve výši celkem částka, sestávající ⟪LB:lb_001⟫ - z mimosmluvní odměny ⟪LB:lb_002⟫ - za pět úkonů právní služby v rámci řízení v prvním stupni (přípravu a převzetí právního zastoupení, podání žaloby, písemné vyjádření ze dne datum a účast na dvou soudních jednáních dne datum a dne datum) ⟪LB:lb_003⟫ - za dva úkony právní služby v rámci odvolacího řízení v prvním stupni (písemné vyjádření k odvolání a účast soudním jednání dne datum) ⟪LB:lb_004⟫ - za jeden právní služby v rámci dovolacího řízení v prvním stupni (písemné vyjádření k dovolání) ⟪LB:lb_005⟫ - za jeden úkon právní služby v rámci řízení v prvním stupni po vrácení věci Nejvyšším soudem (a účast na soudním jednání dne datum) tedy celkem za devět úkonů, tedy 9 x částka podle § 7 bod 5. a.t. (částka) ⟪LB:lb_006⟫ - paušální náhrady hotových výdajů za uvedené úkony ve výši 9 x částka (částka) a náhrady 21% daně z přidané hodnoty přiznané podle § 137 odst. 1 a 3 o.s.ř. ze základu částka ve výši částka.

Náhradu nákladů řízení celkem ve výši částka jsou podle § 149 odst. 1 o.s.ř. žalovaní 1) a 2) povinni zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, a to společně a nerozdílně.

23. Soud uložil náhradu nákladu řízení (jak vůči úspěšné žalobkyni, tak vůči soudu) pouze žalovaným 1) a 2), neboť tento nárok žalobkyně od počátku svého vstupu do řízení nerozporoval.

24. V průběhu řízení stát platil náklady řízení - znalecký posudek tituly před jménem jméno FO, jemuž bylo na základě usnesení ze dne datum č.j. spisová značka účtárnou zdejšího soudu vyplaceno znalečné ve výši částka. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. tedy tyto náklady soud uložil nahradit v řízení neúspěšným žalovaným 1) a 2) (výrok III.)

25. Uložené povinnosti jsou žalovaní 1) a 2) povinni zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.)

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní 1) a 2) povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.