I.ÚS 1929/22

Soud:
Ústavní soud
Spisová značka:
I.ÚS 1929/22
Datum rozhodnutí:
2022-08-23
ECLI:
ECLI:CZ:US:2022:1.US.1929.22.1

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti obchodní společnosti Herba Vitalis s. r. o., sídlem Vajanského 2055/1, Skalica, Slovenská republika, zastoupené Mgr. Petrem Břečkou, advokátem, sídlem Chlumova 1436/3, Jihlava, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. května 2022 č. j. 7 Afs 66/2021-25, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. února 2021 č. j. 8 Af 60/2016-68 a rozhodnutí Generálního ředitelství cel ze dne 27. června 2016 č. j. 6504-3/2016-900000-304.7, za účasti Nejvyššího správního soudu, Městského soudu v Praze a Generálního ředitelství cel, sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4 - Michle, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí

1. Kasační stížnost stěžovatelky zamítl Nejvyšší správní soud napadeným rozsudkem. V jeho odůvodnění zdůraznil, že argumenty stěžovatelky byly vyvráceny již v rozsudcích ze dne 19. 10. 2010 č. j. 8 Afs 1/2010-72 a ze dne 19. 10. 2010 č. j. 8 Afs 2/2010-69, z nichž se podává, že bylinné výtažky a elixíry zařazené pod kód nomenklatury 2208 podléhají spotřební dani. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 6. 2014 č. j. 8 Afs 21/2013-54 se dále podává, že kategorie "alkoholický nápoj" a "doplněk stravy" nestojí proti sobě, a proto není rozhodné, zda výrobky stěžovatelky představují "doplněk stravy". Dále platí, že čl. 27 směrnice 92/83 dává možnost členským státům vyjmenované výrobky osvobodit od spotřební daně, nikoli povinnost tak učinit. Česká právní úprava, která takové výrobky od daně neosvobozuje, není v rozporu s unijním právem (viz rozsudek sp. zn. 8 Afs 21/2013 a rozsudek ze dne 9. 8. 2017 č. j. 7 Afs 166/2017-19). Proto není rozhodné, že na Slovensku jsou obdobné výrobky od daně osvobozeny. Obdobné výrobky nadto, stejně jako v České republice, podléhají zdanění v Polsku a Rakousku.

II. Argumentace stěžovatelky

1. Z rozsudků Soudního dvora ze dne 7. 12. 2000 ve věci C-482/98 Itálie v. Komise, ze dne 19. 4. 2007 ve věci C-63/06 Profisa a usnesení ze dne 3. 12. 2014 ve věci C-313/14 Asprod se podává, že u výrobků, se kterými stěžovatelka obchoduje, platí bezpodmínečná povaha povinnosti jejich osvobození od daně. Z uvedeného ustanovení směrnice 92/83 vyplývá zřejmý úmysl evropského zákonodárce vyloučit daň u ethanolu jako meziproduktu. Odkazují-li správní orgány a správní soudy na vnitrostátní judikaturu, popírají právní základ Evropské unie a prameny unijního práva. "Nejméně dva" členské státy (Česká republika a Slovensko) vykládají uvedené ustanovení rozdílně. Věc proto není bez pochybností a správní soudy nemohly aplikovat výjimku z povinnosti předložit předběžnou otázku v podobě tzv. acte clair.

III. Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem

1. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v nichž byla vydána rozhodnutí napadená ústavní stížností. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavní stížnost je přípustná, neboť stěžovatelka vyčerpala všechny zákonné prostředky k ochraně svého práva, resp. žádné další k dispozici neměla (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario).

IV. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

1. Ústavní soud posoudil ústavní stížnost z hlediska kompetencí daných mu Ústavou, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy), a protože ze shora uvedených důvodů neshledal namítané porušení základních práv či svobod stěžovatelky (viz sub 1), dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný, a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. srpna 2022 ⟪LB:lb_001⟫ Jaromír Jirsa v. r. ⟪LB:lb_002⟫ předseda senátu

I.ÚS 1929/22