IV.ÚS 2785/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti Petra Bartheldiho, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. srpna 2022 č. j. 25 Cdo 1726/2022-55, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB, sídlem Masarykovo náměstí 1458, Pardubice, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

1. Dne 10. 10. 2022 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova stížnost, kterou se domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení, jímž Nejvyšší soud zastavil dovolací řízení o dovolání stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 28. 3. 2022 č. j. 69 Co 112/2022-30, potvrzující usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 15. 12. 2021 č. j. 13 C 455/2021-14 o vyslovení místní nepříslušnosti. Současně stěžovatel v petitu ústavní stížnosti navrhl, aby Ústavní soud vydal rozsudek, kterým mu bude umožněna euthanasie a ustanovuje se mu zástupce z řad advokátů.

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami; stěžovatel především není zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod spisovými značkami III. ÚS 3759/15, II. ÚS 292/16, II. ÚS 293/16, I. ÚS 879/16, II. ÚS 1616/16, I. ÚS 1778/16, II. ÚS 1779/16 ). Stěžovatel i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem opakovaně poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.

5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický. Ústavní soud konstatuje, že stěžovatel v ústavní stížnosti žádné konkrétní argumenty vůči napadenému usnesení neformuluje.

6. Stejně jako ve věcech vedených pod spisovými značkami IV. ÚS 2127/16,

II. ÚS 302/17,

III. ÚS 1412/19,

IV. ÚS 1510/22 (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz), jakož i v mnoha a mnoha dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

I. ÚS 712/17,

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. října 2022 ⟪LB:lb_001⟫ Josef Fiala v. r. ⟪LB:lb_002⟫ soudce zpravodaj