VSPH 14 Cmo 91/2022-49

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Horákové a soudců JUDr. Ondřeje Kubáta a Mgr. Ing. Davida Bokra ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Anonymizováno ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_008⟫ Anonymizováno ⟪LB:lb_009⟫ zapsaný v Rejstříku Obchodního soudu Anonymizováno č. tel. číslo ⟪LB:lb_010⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_011⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_012⟫ o určení výše doplatku protiplnění, k odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 18. března 2022, č. j. 54 Cm 454/2019-42,

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se v řízení pokračuje.

1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v záhlaví uvedeným usnesením návrh žalobce na pokračování v řízení a spojení věcí zamítl.

2. Konstatoval, že žalobou podanou dne 31. prosince 2019 se žalobce coby akcionář právnická osoba. domáhá určení výše doplatku protiplnění, resp. jeho zaplacení. Žaloba je podána dle § 390 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 11. června 2020, č. j. 54 Cm 454/2019-21, bylo pravomocně rozhodnuto o přerušení řízení do pravomocného skončení řízení ve věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. 55 Cm 47/2020, ve kterém se Anonymizováno coby žalobce domáhá dorovnání protiplnění dle § 329 odst. 3 z. o. k., a to proti stejnému žalovanému. V obou řízeních se tak žalobci jako vlastníci účastnických cenných papírů domáhají po žalovaném jako hlavním akcionáři práva na dorovnání dle § 390 z. o. k. Návrhu žalobce na pokračování v řízení a na spojení obou věcí vedených pod sp. zn. 54 Cm 454/2019 a 55 Cm 47/2020 vyhověno nebylo, protože jde o sporné řízení s tím, že řízení pod sp. zn. 55 Cm 47/2020 napadlo do jiného senátu a řízení tak nelze technicky spojit. Nic to však nemění na tom, že v rámci řízení vedeného pod sp. zn. 55 Cm 47/2020 je řešena otázka, která má význam pro rozhodnutí v posuzované věci, ve které bude pokračováno po pravomocném skončení věci vedené pod sp. zn. 55 Cm 47/2020.

3. Žalobce podal proti usnesení soudu prvního stupně v části, kterou bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na pokračování v řízení. Domáhá se jeho změny, aby bylo v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 54 Cm 454/2019 pokračováno.

4. Žalobce s odkazem na dikci § 329 odst. 3 a § 390 odst. 3 z. o. k., závěry dovozené v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 21. února 2018, sp. zn. 29 Cdo 2551/2016, a ze dne 10. dubna 2008, sp. zn. 29 Odo 1019/2006 a komentářovou literaturu dovozuje, že § 390 odst. 3 z. o. k. předpokládá mnohost žalobců, pokud jasně hovoří o právu vlastníků, kteří se dovolali práva na dorovnání, na náhradu nákladů účelně vynaložených v jednom řízení. Okruh účastníků řízení na straně žalobců dle § 390 z. o. k. je určen tím, zda se akcionáři dovolali u majoritního akcionáře svého práva na dorovnání. Jelikož je základ nároků všech vytěsněných akcionářů řešen v jednom řízení, pak mají mít všichni vytěsnění akcionáři, kteří se dovolali svého práva na dorovnání, právo uplatňovat svá práva v řízení, které bylo zahájeno jako první. V řízení by mělo být pokračováno a mělo by dojít ke spojení řízení probíhajících u soudu prvního stupně.

5. Žalovaný se k podanému odvolání nevyjádřil.

6. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1, 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

7. Podle § 83 odst. 2 písm. c) o. s. ř. zahájení řízení ve věcech náhrady škody nebo dorovnání výše protiplnění podle zákona o nabídkách převzetí anebo ve věcech přezkoumání protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů, brání též tomu, aby proti témuž žalovanému probíhalo u soudu další řízení o žalobách jiných žalobců požadujících z téhož jednání nebo stavu stejné nároky.

8. Jak soud prvního stupně správně uvádí, žaloba žalobce představuje žalobu podle § 329 odst. 3 z. o. k., u níž se použije přiměřeně § 390 odst. 3 až 5 a odst. 7 z. o. k., neboť žalobce tvrdí, že žalovaná předložila veřejný návrh smlouvy na odkoupení zaknihovaných akcií emitovaných společností právnická osoba., navržené protiplnění však považuje za nepřiměřené. Usnesením ze dne 11. června 2020, č. j. 54 Cm 454/2019-21, soud prvního stupně řízení přerušil podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. do pravomocného skončení řízení ve věci 55 Cm 47/2020 z důvodu, že v tomto posléze označeném řízení se Anonymizováno coby žalobce domáhá dorovnání protiplnění dle § 329 odst. 3 z. o. k. proti téže žalované.

9. Soud prvního stupně přehlédl, že řízení vedené podle § 329 odst. 3 z. o. k., v němž se přiměřeně použije § 390 odst. 3 až 5 a odst. 7 z. o. k., představuje řízení ve věcech přezkoumání protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů ve smyslu § 83 odst. 2 písm. c) o. s. ř., u něhož je vyloučeno vedení více řízení o žalobách jiných žalobců (požadujících z téhož jednání stejné nároky), nýbrž musí být vedeno řízení toliko jedno a to řízení, které bylo u soudu zahájeno nejdříve (§ 83 odst. 1 o. s. ř.). Jak je příkladně vyloženo např. v: JIRSA, J. a kol. Občanský soudní řád. Soudcovský komentář. Praha: Wolters Kluwer 2019. Citováno dle ASPI (právní informační systém), k § 83. „v praxi to vypadá tak, že se na soud obrátí větší množství vytěsněných akcionářů a jen návrh prvního se zapíše do rejstříku jako samostatná věc. Ostatní, později napadlé návrhy, se chápou jako přistoupení dalších účastníků ze zákona k nejdříve zahájené věci, o němž se ovšem nerozhoduje a dokonce soud nevydává ani usnesení o spojení věcí podle § 112.“

10. Přerušení řízení tudíž důvodné není a návrh na pokračování byl žalobcem podán důvodně. Soud prvního stupně řízení usnesením ze dne 11. června 2020, č. j. 54 Cm 454/2019-21, přerušil podle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Pravomocným přerušujícím výrokem ale soud není vázán ve smyslu, že by o pokračování v řízení nebylo možné rozhodnout i před uplynutím doby, na níž bylo řízení přerušeno, shledá-li soud takové rozhodnutí účelným a zdůvodnitelným (shodně např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. dubna 2019, sp. zn. 6 Cmo 84/2019). Jelikož žaloba žalobce musí být projednána v jednom řízení tak, jak je výše vyloženo, rozhodnutí o pokračování v řízení tento požadavek zjevně naplňuje.

11. Nutno dodat, že správný není závěr, že (faktické) spojení obou zmíněných řízení u soudu prvního stupně nepřipadá v úvahu jen proto, že věc vedená pod sp. zn. 54 Cm 47/2020 je projednávána v jiném oddělení, neboť rozhodovací soudní praxe je ustálena v posouzení, že spojit věci ke společnému řízení lze i tehdy, není-li k jejich projednání a rozhodnutí podle rozvrhu práce příslušný tentýž soudce (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21. dubna 2011, sp. zn. 18 Co 297/2010, uveřejněný pod číslem 118/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

12. Odvolací soud z těchto důvodů usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že se řízení nepřerušuje.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné za podmínek § 237 a násl. o. s. ř. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.