VSPH 7 Cmo 80/2023-101

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudkyň JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Milady Uhlířové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: právnická osoba ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ adresa ⟪LB:lb_009⟫ zapsaná v Rejstříku Obchodního soudu v Lyonu pod č. IČO ⟪LB:lb_010⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_011⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_012⟫ o dorovnání protiplnění, k odvolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 22. února 2023, č. j. 55 Cm 448/2019-90

Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že v řízení se pokračuje.

1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh žalobce na pokračování v řízení.

2. Konstatoval, že žalobce se svojí žalobou domáhá po žalované dorovnání ve smyslu ust. § 390 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 24. července 2019, č. j. 55 Cm 448/2019-26, bylo dle ust. § 109 odst. 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) pravomocně rozhodnuto o přerušení řízení do pravomocného skončení řízení ve věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. 55 Cm 47/2020, ve kterém je řešena výše doplatku protiplnění proti stejnému žalovanému. Žalobce svým podáním, které bylo soudu prvního stupně doručeno dne 21. 12. 2022, opakovaně navrhl pokračování v řízení s odůvodněním, že toto řízení o dorovnání protiplnění bylo zahájeno jeho žalobou dne 31. 12. 2019 a každý pozdější návrh o dorovnání předmětného protiplnění, tak měl být považován za přistoupení k jeho návrhu. Za účelem zajištění spravedlivého procesu je dle žalobce nutné v řízení pokračovat a dále postupovat dle ust. § 112 o. s. ř. a rozhodnout o spojení s věcí vedenou pod sp. zn. 55 Cm 7/2020. Soud prvního stupně tento druhý návrh žalobce na pokračování v řízení opětovně zamítl s odkazem na závěry přijaté Vrchním soudem v Praze v usnesení ze dne 26. května 2022, č. j. 7 Cmo 352/2021 – 59, neboť překážka, pro kterou bylo řízení přerušeno, dosud trvá, pročež ani nelze postupovat dle ust. § 112 o. s. ř. tak, jak žalobce navrhuje.

3. Žalobce se proti usnesení soudu prvního stupně včas odvolal. Podle odvolatele je napadené usnesení nepřezkoumatelné, neboť soud prvního stupně se nevypořádal s jeho argumentací ve vztahu k jím předestřenému rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 6. 2022, č. j. 14 Cmo 91/2022 – 49, opomenul zcela aktuální judikaturu odvolacího soudu a nezohlednil skutkové okolnosti věci, konkrétně že žalobce jako první podal dne 31. 12. 2019 žalobní návrh, tedy jeho řízení by s ohledem na svůj předmět /§ 83 odst. 2 písm. c) o. s. ř./, resp. překážku litispendence (§ 83 odst. 1 o. s. ř.) mělo být to jediné a další návrhy dalších akcionářů by měly být považovány za přistoupení k návrhu žalobce. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně, že v řízení vedeném u soudu prvního stupně pod sp. zn. 55 Cm 448/2019 se pokračuje.

4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

5. Podle § 83 odst. 2 písm. c) o. s. ř. zahájení řízení ve věcech náhrady škody nebo dorovnání výše protiplnění podle zákona o nabídkách převzetí anebo ve věcech přezkoumání protiplnění při výkupu účastnických cenných papírů, brání též tomu, aby proti témuž žalovanému probíhalo u soudu další řízení o žalobách jiných žalobců požadujících z téhož jednání nebo stavu stejné nároky.

6. K tomu odvolací soud odkazuje na nejnověji publikovaný závazný právní názor Nejvyššího soudu, vyslovený v jeho usnesení ze dne 28. 3. 2023, sp. zn. 27 Cdo 2169/2022: „Smyslem a účelem právní úpravy § 83 odst. 2 písm. c) o. s. ř. rozšiřující překážku věci zahájené není zamezit některému z vytěsněných vlastníků v podání (pozdější) žaloby, nýbrž pouze vyloučit existenci různých rozhodnutí ve věci samé majících rozšířený účinek závaznosti. Smysl a účel právní úpravy § 390 z. o. k. ve spojení s § 83 odst. 2 písm. c) a § 159a odst. 2 o. s. ř. vyžaduje, aby o všech žalobách podaných jednotlivými vytěsněnými vlastníky (o všech věcech) probíhalo (ze zákona) jediné společné řízení ústící v jedno konečné rozhodnutí o věci samé. Je úkolem soudu, aby v průběhu řízení až do vydání rozhodnutí o věci samé zkoumal okruh osob, jež podaly proti hlavnímu akcionáři žalobu o dorovnání, a aby tyto osoby (každou z nich) bez dalšího považoval za žalobce. Každý ze žalobců může ve společném řízení plně uplatnit svá procesní práva, včetně práva navrhovat důkazy a vyjádřit se ke všem důkazům, které byly provedeny, jakož i práva na projednání věci samé při jednání. Ve vztahu ke každému ze žalobců pak nastávají účinky koncentrace řízení ve smyslu § 118b odst. 1 o. s. ř. až skončením prvního jednání, které bylo nařízeno a konalo se poté, co s ním soud začal jako se žalobcem jednat. O tom musí být žalobce poučen v předvolání k tomuto jednání.“ A současně lze i z komentářové literatury k § 83 o. s. ř. uvést: „v praxi to vypadá tak, že se na soud obrátí větší množství vytěsněných akcionářů a jen návrh prvního se zapíše do rejstříku jako samostatná věc. Ostatní, později napadlé návrhy, se chápou jako přistoupení dalších účastníků ze zákona k nejdříve zahájené věci, o němž se ovšem nerozhoduje a dokonce soud nevydává ani usnesení o spojení věcí podle § 112.“ (JIRSA, J. a kol. Občanský soudní řád. Soudcovský komentář. Praha: Wolters Kluwer 2019).

7. Žalobce se v této věci svou žalobou domáhá po žalovaném dorovnání protiplnění ve smyslu ust. § 329 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních korporacích ve znění platném do 31. 12. 2020 (dále i jen „z. o. k.“), kdy se použije přiměřeně ust. § 390 odst. 3 až 5 a odst. 7 z. o. k., neboť tvrdí, že žalovaná předložila veřejný návrh smlouvy na odkoupení zaknihovaných akcií emitovaných společností právnická osoba., navržené protiplnění však považuje za nepřiměřené.

8. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 24. července 2019, č. j. 55 Cm 448/2019-26, bylo dle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. pravomocně rozhodnuto o přerušení řízení do pravomocného skončení řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 55 Cm 47/2020, neboť v něm je řešena otázka stanovení výše protiplnění poskytovaného hlavním akcionářem, žalovaným.

9. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 26. května 2022, č. j. 7 Cmo 352/2021 – 59, potvrdil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 25. října 2021, č. j. 55 Cm 448/2019-36, kterým byl první návrh žalobce na pokračování v řízení zamítnut, přičemž odvolací soud konstatoval, že mu v odvolacím řízení nepřísluší přezkoumávat důvody, které vedly soud prvního stupně k přerušení řízení, potažmo k vydání jeho usnesení ze dne 24. 7. 2020, č. j. 55 Cm 448/2019-26, neboť je jím stejně jako oba účastníci řízení vázán ve smyslu ust. § 159a odst. 1 a 3 o. s. ř.

10. Uvedený závazný právní názor ale odvolací soud změnil (srov. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2017, sp. zn. 29 Cdo 3433/2016) tak, že není vázán pravomocným přerušujícím výrokem usnesení soudu prvního stupně ze dne 25. října 2021, č. j. 55 Cm 448/2019-36, bezvýhradně v tom smyslu, že by o pokračování v řízení nebylo možné rozhodnout i před uplynutím doby, na níž bylo řízení přerušeno, shledá-li soud takové rozhodnutí účelným a zdůvodnitelným (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. dubna 2019, č. j. 6 Cmo 84/2019 - 122 a ze dne 12. září 2022, č. j. 14 Cmo 91/2022 – 49).

11. Vzhledem ke všemu uvedenému dospěl odvolací soud k závěru, že návrh žalobce na pokračování řízení je důvodný, i když dosud neuplynula doba, na kterou bylo předmětné řízení přerušeno, neboť pokud se žalobce žalobou, o níž je vedeno toto řízení a jiný žalobce žalobou, o níž je vedeno řízení u téhož soudu pod sp. zn. 55 Cm 47/2020, domáhají po žalovaném dorovnání dle ust. § 329 odst. 3 z. o. k. (ve znění platném do 31. 12. 2020), tak o těchto žalobách ve smyslu ust. § 83 odst. 2 písm. c) a ust. § 159a odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. musí být vedeno toliko jediné společné řízení, v němž bude rozhodnuto jediným konečným rozhodnutím o věci samé.

12. Odvolací soud ze shora popsaných důvodů usnesení soudu prvního stupně dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že v řízení se pokračuje.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné za podmínek § 237 a násl. o. s. ř. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích.