VSPH 6 Cmo 310/2020-1649

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Švantnera a soudců JUDr. Stanislava Bernarda a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený Datum narození žalovaného A ⟪LB:lb_005⟫ bytem Adresa žalovaného A ⟪LB:lb_006⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_008⟫ za ⟪LB:lb_009⟫ účasti: Jméno advokáta B, advokát ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ zastoupený advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_012⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_013⟫ o zaplacení 40 837 687 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného a účastníka Anonymizováno. proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 45 Cm 216/2013-1519 ze dne 21. srpna 2020

I. Usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 45 Cm 216/2013-1519 ze dne 21. srpna 2020 se:

1. ve výroku I. mění tak, že Anonymizováno., advokátu, sídlem adresa, se povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 703 005,70 Kč neukládá,

2. ve výroku III. mění tak, že Anonymizováno., advokátu, sídlem adresa se povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 139 004,80 Kč neukládá.

II. Žalovaný je povinen nahradit Anonymizováno., advokátu, sídlem adresa, náklady odvolacího řízení ve výši 187 412 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupkyně.

1) Podle Anonymizováno. byl v předvolání č. j. 45 Cm 216/2013-1059 označen jako svědek a nebylo mu vyplaceno svědečné, byť mu po zahájení jednání soudu dne 2. 10. 2019 bylo soudem sděleno, že je účastníkem řízení. Byl sice jako účastník poučován o povinnosti dotvrdit, jakým způsobem se uložení či neuložení povinnosti zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení projeví v jeho majetkové sféře, avšak podle Anonymizováno. byl zkrácen na právu brojit proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka žalobci. Stejně tak neměl právo se na jednání nařízené na 2. 10. 2019 řádně připravit a nechat se zastoupit. Neměl ani právo na doručování listin nebo na nahlížení do soudního spisu. Nebyl poučen o meritu věci, o fázi, v níž se řízení nachází, o důvodech zastavení řízení ani k separaci nákladů řízení. Byl poučen pouze v tom smyslu, že je povinen dotvrdit, jakým způsobem se uložení či neuložení povinnosti zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení projeví, mimo jiné, i v jeho majetkové sféře.

2) Podle Anonymizováno. soud zamítl všechny jím navržené důkazy. Podle Anonymizováno. shora uvedeným způsobem byla porušena základní práva zaručená advokátovi ústavními předpisy.

3) Podle Anonymizováno. soud I. stupně rezignoval na zjišťování potřebného skutkového stavu, když nezjišťoval, kdo svým zaviněním způsobil vznik nákladů řízení.

4) Anonymizováno. zdůraznil, že existovala vůle plnou moc Anonymizováno. za společnost udělit, když fyzická osoba byl v okamžiku udělení plné moci jako jednatel zapsán v obchodním rejstříku a Anonymizováno. vycházel ze zásady materiální publicity, když mu nebyly známy okolnosti, které by jí vyvracely.

5) Klíčové je, že v době rozhodování Nejvyššího soudu o dovolání žalované nebyly ve spisu založeny četné, pro řízení o náhradě nákladů řízení zcela zásadní, dokumenty, a to včetně komunikace mezi Anonymizováno. a opatrovníkem ohledně zastupování společnosti v řízení po ustanovení opatrovníka do funkce opatrovníka společnosti. Nejvyšší soud proto mj. nevěděl, že opatrovník po svém ustanovení do funkce schválil úkony učiněné advokátem v řízení za společnost, o čemž však neinformoval soud.

a) Podle žalovaného nebyla správně určena výše náhrady nákladů řízení, když soud I. stupně nesprávně označil za neúčelné návrhy žalovaného na částečné zrušení nařízených předběžných opatření, i když předběžná opatření byla nakonec zrušena. Množství návrhů týkajících se předběžného opatření bylo dáno jejich nepříznivým dopadem na podnikání žalovaného a žádný z úkonů zástupce žalovaného nebyl neúčelný. Proto by žalovanému měla být přiznána náhrada nákladů i za 5 dalších návrhů na částečné zrušení předběžných opatření, a to ve výši jedné poloviny úkonu za každý návrh. Celkem by výsledná částka nákladů řízení dle výroku I. usnesení měla činit 888 335,35 Kč, z čehož částka 185 329,65 Kč odpovídá výše uvedeným úkonům a je vypočtena následovně: 5 úkonů, za které žalovanému náleží náhrada nákladů ve výši jedné poloviny odměny za úkon ve výši 30 333 Kč (celkem tedy 151 665 Kč) + 5krát režijní paušál ve výši 300 Kč (celkem tedy 1 500 Kč) + DPH (ve výši 32 164,65 Kč).

b) Podle žalovaného soud I. stupně nesprávně určil též pariční lhůtu do 31. 12. 2021 a v případě výroku III. do 3 měsíců od právní moci usnesení, ačkoli své rozhodnutí v tomto směru řádně neodůvodnil tím, že by ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu neměl povinný, schopnost toto plnění splatit v zákonné třídenní lhůtě pro své osobní, majetkové či jiné opodstatněné důvody.

c) Podle žalovaného svá tvrzení ohledně majetkové situace Anonymizováno. neprokázal.

d) Podle žalovaného, jestliže jmenovanému byla v jiném řízení uložena povinnost uhradit žalovanému náklady řízení v celkové výši 186 084 Kč, a tato částka byla ze strany Anonymizováno. uhrazena obratem, svědčí to podle žalovaného o schopnosti jmenovaného plnit i v tomto případě.

e) Podle žalovaného může délka paričních lhůt zvýhodňovat dlužníka na úkor věřitele.

f) Podle názoru žalovaného k zavinění vzniku nákladů řízení došlo ze strany osoby, která vykonává advokacii, a jde o osobu v postavení obdobném postavení podnikatele. V případě advokáta proto jde o obdobu podnikatelského rizika, jež by nemělo být přenášeno na žalovaného v podobě prodloužené lhůty k plnění za současného přímého zavinění ze strany Anonymizováno. Podle žalovaného služby poskytované Anonymizováno. v souvislosti s tímto řízením, byly poskytnuty za úplatu inkasovanou od advokátní kanceláře Anonymizováno

g) Podle žalovaného soud I. stupně rezignoval na sankční povahu uložení povinnosti k náhradě nákladů v souladu se zásadou zavinění.

6) Podle Anonymizováno. tehdejší opatrovník žalobce potvrdil rozsah práce advokáta a udělil advokátovi pokyn, aby advokát žalobce Anonymizováno. v řízení nadále zastupoval, jak je podle Anonymizováno. zřejmé z emailu opatrovníka ze dne 24. 5. 2016 Podle Anonymizováno. nebyl vyzván soudem, aby své oprávnění k zastupování žalobce v řízení doložil a byl tak odstraněn nedostatek podmínky řízení.

7) Dále soudu I. stupně vytkl, že se nezabýval vztahy ve společnosti ani souvisejícími trestními řízeními ve věci vyvedení nemovitostí z majetku žalobce a ve věci porušování povinnosti při správě cizího majetku a další. Jestliže by soudy došly v trestních řízeních k závěru, že žalovaný poškozoval zájmy žalobce, potom by nemohlo jednání žalovaného požívat právní ochrany a nebylo by možno hovořit o účelných a oprávněných nákladech žalovaného v dané věci a soud by měl projednávání této věci přerušit do pravomocného skončení trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Chebu pod sp.zn. 5 T 119/2015 a do pravomocného skončení trestního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp.zn. 3 T 10/2018.

8) Podle Anonymizováno. by se měl soud zabývat rovněž podílem žalovaného na vzniku sporu a zejména převodem finančních prostředků žalobce na soukromé účty.

9. Podáním ze dne 4. 11. 2020 se Anonymizováno. vyjádřil k odvolání žalovaného a navrhl, aby na argumenty žalovaného nebyl brán zřetel a naopak, a by bylo vyhověno jeho odvolání. Anonymizováno. poukázal na skutečnost, že pokud by existovaly důvody pro to, aby mu soud uložil nahradit náklady řízení žalovanému, pak by argumentace žalovaného o neúměrném zvýhodňování dlužníka na úkor věřitele byla zcela lichá, když účastník finanční prostředky k úhradě nákladů řízení nemá. Odkázal přitom na svá předchozí podání a na své odvolání ze dne 17. 9. 2020. Podle Anonymizováno. se však soud I. stupně nezabýval finanční situací žalovaného, jenž má majetek v řádu desítek milionů Kč a neobstojí ani jeho další argumentace poukazující na jiná řízení.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací podle § 212 a násl. o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení ve vztahu k výrokům I. a III., a to včetně řízení, jež tomuto rozhodnutí předcházelo a dospěl k závěru, že odvolání Anonymizováno je důvodné.

11. Odvolací soud vyšel ze skutečnosti, že přezkoumávané rozhodnutí soudu I. stupně ukládající advokátovi Anonymizováno. v rámci separace nákladů řízení zaplatit shora uvedené částky, jež v minulosti potvrdil odvolací soud usnesením č. j. 6 Cmo 310/2020-1560 ze dne 25. ledna 2021 nevyhovělo testu ústavnosti, přičemž Ústavní soud svým nálezem sp.zn. IV. ÚS 1109/21 ze dne 19. října 2021 zrušil uvedené usnesení odvolacího soudu s tím, aby v souladu s právními názory Ústavního soudu odvolací soud o odvolání účastníka Anonymizováno., opakovaně rozhodl. Zejména, aby odvolací soud vzal v úvahu všechny právně významné okolnosti podstatné pro aplikaci § 150 o. s. ř.

12. Odvolací soud vyšel rovněž ze skutečnosti, že Nejvyšší soud ve svém rozsudku č. j. 23 Cdo 3093/2020-499 ze dne 30. 5. 2022 řešil jako předběžnou otázku to, zda žalobce udělil účastníkovi advokátu Anonymizováno plnou moc k zastupování a dospěl k jednoznačnému závěru, že ze strany opatrovníka žalobce došlo k (dodatečnému) odstranění nedostatku zmocnění Anonymizováno jednat za žalobce ve vztahu k udělení plné moci advokátu Anonymizováno pro zastupování žalobce ve vybraných soudních řízeních, mimo jiné též v projednávané věci vedené pod sp.zn. 45 Cm 216/2013. Z tohoto důvodu jmenovaný byl zmocněn na základě plné moci jako advokát k zastupování žalobce. V této souvislosti odvolací soud konstatuje, že spis obsahuje na č.l. 1413 a násl. korespondenci Anonymizováno. s opatrovníkem Anonymizováno z níž je zřejmé, že Anonymizováno považuje Anonymizováno za zástupce opatrované právnické osoby (žalobce).

13. Z hlediska právního odvolací soud vycházel z § 147 odst. 1 o. s. ř., z něhož je zřejmé, že účastníku nebo jeho zástupci může soud uložit, aby hradili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, jestliže je způsobili svým zaviněním nebo jestliže tyto náklady vznikly náhodou, která se jim přihodila.

14. Jak je zřejmé z § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

15. Podle právního názoru odvolacího soudu (obecně) je základní zásadou, jež ovládá rozhodování náhradě nákladů sporného řízení, zásada úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), jež je doplněna zásadou zavinění (§ 146 odst. 2 a § 147 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Smyslem zákonem stanovené povinnosti posuzovat otázky nákladů řízení též z hlediska zásady zavinění je sankční postih účastníka, případně osoby zúčastněné na řízení cestou povinnosti hradit náklady řízení, jež by při řádném průběhu řízení nevznikly. Takovou sankční povinnost (s reparačními dopady především pro účastníka řízení, jenž vynakládal v průběhu řízení náklady, jež by mu nebyly vznikly) ukládá v souladu s § 146 a násl. o. s. ř. soud tomu, kdo jejich vznik zavinil.

16. Na základě uvedeného není pochyb o tom, že jestliže soud zastavuje řízení, zabývá se tak při rozhodování o nákladech řízení nejprve otázkou, zda některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno.

17. V projednávaném případě je odvolací soud vázán právním názorem dovolacího soudu vysloveném v usnesení Nejvyššího soudu č. j. 27 Cdo 3260/2017-1035 ze dne 10. dubna 2019, podle něhož Anonymizováno zavinil, že řízení muselo být zastaveno a z tohoto pohledu není překvapivá a nesprávná úvaha soudu I. stupně o možné aplikaci § 147 o. s. ř. Na tomto místě však odvolací soud konstatuje, že v projednávané věci se rozhodující měrou na sporech týkajících se jednatelství a oprávnění udělovat plnou moc k zastoupení žalobce, a tedy i na okolnostech zastavení řízení, podílely spory společníků, což nebylo možno přehlédnout v rámci posouzení otázky nákladů řízení z hlediska § 150 o. s. ř., což také bylo odvolacím soudem vzato v úvahu.

18. Podle odvolacího soudu, jak bylo naznačeno, zásady posuzování úspěchu ve věci a zavinění doplňuje posouzení rozhodování o nákladech řízení z hlediska § 150 o. s. ř., byť aplikovatelnost tohoto ustanovení je podle právního názoru odvolacího soudu velmi omezená, a to až na výjimečné případy hodné zvláštního zřetele, což je právě projednávaný případ, jak je uvedeno níže.

19. Jak je zřejmé z § 150 o. s. ř., jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

20. Výkladem tohoto procesního ustanovení je třeba dovodit, že při zkoumání, zda tu jsou důvody hodné zvláštního zřetele, soud přihlíží k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům účastníků řízení, k okolnostem, které vedly k soudnímu uplatnění nároku, k postoji účastníků v průběhu řízení apod.

21. Soud I. stupně v dostatečném rozsahu posuzoval to, jak by aplikace § 150 o. s. ř. v projednávaném případě dopadla do majetkových poměrů účastníků. Na druhé straně, zejména s ohledem na závěry Nejvyššího soudu vyjádřené v rozsudku č. j. 23 Cdo 3093/2020-499 ze dne 30. května 2022 a dále s ohledem na závěry Ústavního soudu uvedené v jeho nálezu sp.zn. IV. ÚS 1109/21 ze dne 19. října 2021, soud I. stupně podle odvolacího soudu v tomto zcela specifickém případě nedostatečně zohlednil okolností, jež vedly k soudnímu uplatnění nároku. Soud I. stupně podle odvolacího soudu měl v tomto specifickém případě přihlédnout také k příčinám neutěšené situace v žalující společnosti, jež přímo ovlivnily situaci, v níž se zástupce Anonymizováno nacházel. Rovněž správná identifikace příčin neutěšené situace v žalující společnosti podle odvolacího soudu měla význam pro rozhodnutí o aplikaci § 150 o. s. ř.

22. Jak bylo uvedeno, soud I. stupně v dostatečném rozsahu posuzoval to, jak by aplikace § 150 o. s. ř. v projednávaném případě dopadla do majetkových poměrů účastníků, proto i odvolací soud vycházel ze skutečnosti toho, že Anonymizováno ke svým majetkovým poměrům uvedl, že je jako samostatný advokát zahrnut do hromadného pojištění profesní odpovědnosti advokátů dle rámcové pojistné smlouvy č. Anonymizováno (dále jen „pojistná smlouva“), avšak v tomto případě by se nejednalo o událost krytou pojištěním dle pojistné smlouvy. Odvolací soud rovněž vycházel ze skutečnosti, že jmenovaný advokát je spoluvlastníkem nemovitosti - bytu v Praze, jenž má v podílovém spoluvlastnictví se svou manželkou a v němž vede společnou domácnost s manželkou a jejich dvěma dětmi. Splátky hypotečního úvěru činí 22 125,42 Kč měsíčně. Hradí též poplatky spojené s užíváním bytu, v roční výši 84 046 Kč. Vyživuje dvě nezletilé děti ve věku sedm let a čtyři roky. Jeho manželka pobírá průměrný plat jako účetní. Kromě 8 let starého osobního automobilu advokát nevlastní žádné věci větší majetkové hodnoty. Anonymizováno má advokát dlužit rodičům, již mu půjčili na koupi bytu 1 386 521 Kč a dluží i za automobil 150 000 Kč. Advokát rovněž doložil, že měl závazek založený rozsudkem Okresního soudu v Chebu č. j. 12 C 385/2018-386 ze dne 12. 2. 2020 k zaplacení nákladů řízení ve výši 186 084 Kč a 31 218 Kč, jež uhradil. Advokát je plátcem daně z přidané hodnoty.

23. Ve vztahu k žalovanému, není důvodu k pochybnostem o závěrech soudu I. stupně, že majetková situace žalovaného je dobrá, když ten má být vlastníkem luxusního domu na adrese adresa. Žalovaný měl ze svých prostředků rovněž zakoupit byt v Praze, a to jednotku č. Anonymizováno, nacházející se v budově č. p. Anonymizováno, postavené na pozemku p. č. Anonymizováno v k.ú. adresa.

24. Odvolací soud, nad rámec okolností zvažovaných soudem I. stupně, posuzoval dále pro možnou aplikace § 150 o. s. ř. z hlediska okolností vedoucích k soudnímu uplatnění nároku také příčiny neutěšené situace v žalující společnosti. Tato neutěšené situace v žalující společnosti podle odvolacího soudu přímo vedla k nejasnostem ohledně zmocnění advokáta k zastupování žalobce a nedůvodně nepříznivě a nesprávně ovlivnila nesprávnost závěrů přezkoumávaného rozhodnutí ve výroku o povinnosti Anonymizováno hradit náklady zastavovaného řízení.

25. Především odvolací soud nemohl přehlédnout skutečnost, že advokát Anonymizováno. postupoval v souladu se zápisem v obchodním rejstříku. Odvolací soud nemohl z hlediska okolností vedoucích k soudnímu uplatnění nároku dále přehlédnout skutečnost, že Anonymizováno nemohl vědět, že může existovat pochybnost ohledně platnosti plné moci, již mu společník a domnělý jednatel žalobce udělil, a to s ohledem na tvrzené konání valné hromady, na níž měl být uvedený jednatel z funkce jednatele odvolán, když o konání valné hromady tento jednatel ani nevěděl. Nebyl totiž pozván na uvedenou odvolávající valnou hromadu. Ostatně i shora jmenovaný opatrovník podle korespondence založené ve spise považoval Anonymizováno za zástupce žalobce na základě plné moci a v souladu s tím nepochybně v dobré víře Anonymizováno postupoval.

26. Z hlediska okolností zmocnění advokáta Anonymizováno k zastupování žalobce s dopady do rozhodnutí o nákladech řízení odvolací soud nemohl dále nevzít v úvahu skutečnosti zřejmé ze soudního spisu, aAnonymizovánoto, že společníci žalobce měli mezi sebou mnohaletý spor, přičemž mj. svolávali valné hromady, kde jeden společník odvolával druhého společníka z funkce jednatele, aniž by o tom tento druhý společník věděl, a sami se do této funkce jmenovali, což vedlo mj. právě k tomu, že plná moc udělená Anonymizováno nebyla považována za platnou, až do právního názoru vyjádřeného ve shora uvedeném rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 23 Cdo 3093/2020-499 ze dne 30. 5. 2022. Podle právního názoru odvolacího soudu tak rozhodující příčina nejasných a nepřehledných poměrů v žalující společnosti s uvedenými dopady, na základě nichž bylo usuzováno na zavinění zastavení řízení Anonymizováno, spočívala především v nesmiřitelném soupeření společníků žalobce a tedy i v aktivním postupu žalovaného.

27. Uvedené zcela specifické a svým způsobem výjimečné okolnosti vedoucí k soudnímu uplatnění nároku společně s příčinami neutěšené situace v žalující společnosti, jež přímo vedly k nejasnostem ohledně zmocnění advokáta k zastupování žalobce s dopady do rozhodnutí o nákladech řízení podle právního názoru odvolacího soudu odůvodňují aplikaci § 150 o. s. ř. a nepřiznání v celém rozsahu žalovanému práva na náhradu nákladů řízení, když takovýto postup při aplikaci § 150 o. s. ř. je akceptovatelný i z hledisek jednoduchého práva a ústavní rozhodovací praxe, jak se podává v nálezu sp.zn. IV. ÚS 1109/21 ze dne 19. října 2021. Ještě výrazněji tento závěr o nepřiznání žalovanému práva na náhradu nákladů řízení za použití § 150 o. s. ř. vyznívá vedle shora uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu č. j. 23 Cdo 3093/2020-499 ze dne 30. 5. 2022.

28. Ze všech těchto důvodů odvolací soud změnil napadené usnesení soudu I. stupně tak, že se Anonymizováno povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 703 005,70 Kč a ve výši 139 004,80 Kč neukládá.

29. O nákladech tohoto odvolacího řízení odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému účastníkovi Anonymizováno přiznal právo na náhradu nákladů tohoto odvolacího řízení ve výši 187 412 Kč, představovaných náklady na právní zastoupení, kdy advokát uvedeného účastníka provedl v jeho prospěch 5 úkonů honorovaných dle ustanovení § 6, § 7, § 11 odst. 2 písm. c), § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. každý částkou 30 330 Kč (převzetí právního zastoupení Anonymizováno 19. 12. 2019, ústavní stížnost 23. 12. 2019, převzetí právního zastoupení dne 15. 9. 2020 Anonymizováno, odvolání 17. 9. 2020, ústavní stížnost 28. 4. 2021). K tomu advokátu náleží i 300 Kč režijní paušál za každý z provedených úkonů společně s odvedenou DPH.

30. V případě, že v jiných částech řízení vystupoval Anonymizováno sám bez zastoupení, náleží mu podle vyhl. č. 254/2015 Sb. 300 Kč za každý z následujících 7 úkonů: vyjádření z 2. 10. 2019, účast při jednání 2. 10. 2019, vyjádření z 16. 10. 2019, č.l. 1105, vyjádření z 12. 11. 2019, vyjádření z 2. 12. 2019, vyjádření z 9. 3. 2020, č.l. 1376, účast na jednání 8. 7. 2020.

31. Celkem náleží Anonymizováno na náhradě tohoto odvolacího řízení částka 187 412 Kč, jak o výši této náhrady ve prospěch uvedeného účastníka bylo rozhodnuto ve výroku II. tohoto usnesení.

Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, za podmínek § 237 a násl. o. s. ř. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně.