VSPH 9 Cmo 270/2024-33

Soud:
Vrchní soud v Praze
Spisová značka:
9 Cmo 270/2024-33
Datum rozhodnutí:
2024-09-05
ECLI:
ECLI:CZ:VSPH:2024:9.Cmo.270.2024.1

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského Ph.D. a soudců JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupena advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_010⟫ o poskytnutí informací společníkovi, k odvolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2024, č. j. 80 Cm 27/2024-17,

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1 850 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce žalované.

1) všech účetních dokladů, která žalovaná vydala a přijala od 1. 1. 2017 do 22. 5. 2021;

2) všech účetních deníků žalované za období do 1. 1. 2017 do 22. 5. 2021;

3) všech účetních hlavních knih žalované za období od 1. 1. 2017 do 22. 5. 2021;

4) všech účetních knih analytických účtů žalované za období od 1. 1. 2017 do 22. 5. 2021;

5) všech účetních knih podrozvahových účtů žalované za období od 1. 1. 2017 do 22. 5. 2021;

6. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 9. 5. 2024 se žalobce domáhal proti žalované poskytnutí informací společníkovi, a to nahlédnout do všech smluv, dodatků ke smlouvám a jiných smluvních dokumentů uzavřených mezi žalovanou a společností právnická osoba., IČO IČO, od 24. 2. 2021 do 28. 3. 2024, a to včetně možnosti pořízení opisů, výpisů a fotokopií. V žalobě uvedl, že rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 9. 2023, č. j. 7 Cmo 150/2022-78 byl změněn rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 17. března 2022, č. j. 73 Cm 98/2021-49 tak, že žalovaná je povinna umožnit žalobci nahlédnout do:

7. Z emailu ze dne 12. 6. 2024 odvolací soud zjistil, že zástupce žalované zaslal advokátovi žalobce a v kopii žalobci mimo jiné smlouvu o úvěru uzavřenou právnická osoba. ze dne 24. 2. 2021 a dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru uzavřený dne 24. 2. 2024 a to v návaznosti na žádost o informace.

8. Dle ustanovení § 146 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř.") žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení bylo zastaveno.

9. Dle ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř., jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).

10. Rozhodování o nákladech řízení je integrální součástí civilního řízení, rozhodnutí obecného soudu musí být s ohledem na konkrétní okolnosti odůvodněno způsobem, z něhož logicky a přesvědčivě vyplývají jeho právní závěry. V postupu spočívajícím v mechanické aplikaci ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. a pouhém formálním odkazu na ustanovení zákona lze spatřovat jisté prvky nahodilosti a libovůle, představující v konečném důsledku zásah do základního práva obsaženého v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 129/06). Ústavní soud dále judikuje, že princip procesního výsledku nelze chápat formálně, neboť nejen petit ale i žalobní tvrzení, tedy důvody žaloby, vyjadřují, proč se žalobce žalovaného plnění domáhá (nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2899/10, III. ÚS 2741/16, III. ÚS 3592/16). Ve dvou posledně uvedených nálezech Ústavní soud také vyslovil, že z pravidla obsaženého v § 146 odst. 2 o. s. ř. vyplývají nikoliv dva předpoklady přiznání náhrady nákladů řízení, nýbrž předpoklady tři a to zpětvzetí žaloby, chování žalovaného a důvodnost žaloby (shodně též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3447/15).

11. Dle ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř., je-li důvodem zastavení řízení zpětvzetí návrhu, žalobce nezavinil zastavení řízení jen tehdy, jestliže vzal zpět návrh, který byl podán důvodně pro chování žalovaného. Tak je tomu zejména v případech, kdy žalovaný po zahájení řízení žalobce zcela uspokojí. Důvodnost podání návrhu je třeba uvažovat výlučně procesně, z hlediska vztahu výsledku chování žalovaného k požadavkům žalobce.

12. Z tohoto pohledu pak lze přisvědčit žalobci, že žaloba v této věci byla podána zčásti nepochybně důvodně. Žalobce žalobou požadoval poskytnutí informací společníkovi, a to nahlédnout do všech smluv, dodatků ke smlouvám a jiných smluvních dokumentů uzavřených mezi žalovanou a společností právnická osoba., IČO IČO, od 24. 2. 2021 do 28. 3. 2024. Z obsahu spisu vyplývá, že se společností právnická osoba. přitom žalovaná uzavřela v předmětném období jednak smlouvu o úvěru reg. č. 68121000352 dne 24. 2. 2021, jednak dodatek č. 1 k této smlouvě o úvěru ze dne 24. 2. 2024. Jiné smlouvy a dokumenty mezi danými subjekty v předmětném období uzavřeny nebyly. To ostatně uvedl sám žalobce v podané žalobě.

13. Žalovaná přitom žalobci požadované informace částečně poskytla již před podáním jeho žaloby (poskytla mu smlouvu o úvěru reg. č. Anonymizováno dne 24. 2. 2021, kterou přiložil žalobce sám k žalobě) a po podání žaloby mu tyto informace poskytla opět toliko částečně (dodatek č. 1 k této smlouvě o úvěru ze dne 24. 2. 2024). Proto nelze vycházet z toho, že žalobce vzal jím podaný návrh (žalobu) zpět výhradně pro chování žalované, tudíž že ona měla podle § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. výlučně zavinit zpětvzetí jinak důvodně podaného návrhu.

14. V dané věci je proto nutné o náhradě nákladů řízení rozhodnout za souběžného použití § 146 odst. 2 věta první a druhá o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. per analogiam, tedy analogicky jakoby žalobce i žalovaná měli částečný "úspěch" (částečné procesní zavinění) a uzavřít, že tato procesní zavinění jsou rovnocenná. V dané věci se jednalo o dva dokumenty, které žalobce požadoval od žalované poskytnout, kdy jeden dokument byl žalovanou předložen ještě před zahájením řízení a jeden dokument až po zahájení řízení. Na základě toho je nutné uzavřít, že žádnému z účastníků nelze přiznat právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně.

15. Vzhledem k učiněným závěrům se odvolací soud pro nadbytečnost nezabýval dalšími odvolacími námitkami žalované. Za situace, kdy v dané věci nemá být žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, nejsou dány podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř.

16. Ze všech těchto důvodů tak odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadeném výroku II. podle ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., když v odvolacím řízení byla žalovaná zcela úspěšná, proto má nárok na náhradu nákladů řízení sestávající v odměně za jeden úkon právní služby v poloviční výši (podání odvolání do napadeného usnesení procesního charakteru) ve výši 1 550 Kč dle ustanovení § 9 odst. 4 ve spojení s ustanovením § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. a jednoho režijního paušálu. Celkem tak žalované náleží náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši 1 850 Kč, kterou odvolací soud uložil žalobci zaplatit žalované v obecné pariční lhůtě 3 dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce žalované.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.