VSPH 3 Cmo 41/2026-61

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Jiřího Čurdy a soudců Mgr. Vladimíra Sommera a JUDr. Gabriely Kučerové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupena advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Anonymizováno.o., IČO IČO ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_008⟫ zastoupena advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_010⟫ o ochranu před nekalosoutěžním jednáním a ochranu ochranné známky, o návrhu na nařízení předběžného opatření, k odvolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 4. 2026, č. j. 12 Cm 5/2026-28,

Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích III. a IV. potvrzuje.

1. Soud prvního stupně rozhodl o návrhu žalobkyně na nařízení předběžného opatření tak, že uložil žalované povinnost na vlastní náklady odstranit z trhu veškeré své produkty označené jako „Anonymizováno“, a to do 7 dnů od doručení předběžného opatření (výrok I.), a dále uložil žalované povinnost zdržet se užívání označení „Anonymizováno“ při uvádění na trh, prodeji, nabízení a propagaci doplňků stravy, a to do 3 dnů od doručení předběžného opatření (výrok II.). Dále pak zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by byla žalované uložena povinnost odstranit z trhu veškeré své produkty označené jako „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“ do 7 dnů od doručení předběžného opatření (výrok III.), a konečně zamítl návrh, kterým by byla žalované uložena povinnost zdržet se užívání označení „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“ při uvádění na trh, prodeji, nabízení a propagaci doplňků stravy do 3 dnů od doručení předběžného opatření (výrok IV.).

2. Žalobkyně se návrhem na nařízení předběžného opatření domáhala ochrany svých práv z ochranných známek a ochrany před nekalosoutěžním jednáním žalované, kdy tvrdila, že se dlouhodobě věnuje výrobě a prodeji potravinových doplňků a na trh uvádí řadu hořčíkových potravinových doplňků prodávaných pod obchodními značkami „Anonymizováno“, „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“. Žalobkyně je vlastníkem celkem šesti ochranných známek - dvou národních (obrazová č. Anonymizováno a slovní č. Anonymizováno ve znění Anonymizováno) a čtyř evropských (obrazová č. Anonymizováno ve znění Anonymizováno, slovní č. Anonymizováno ve znění Anonymizováno, obrazová č. Anonymizováno ve znění Anonymizováno a slovní č. Anonymizováno ve znění Anonymizováno), zapsaných pro třídy výrobků a služeb č. Anonymizováno a Anonymizováno zahrnující potravinové doplňky a doplňky zdravé výživy vyrobené převážně z minerálů. Žalovaná je přímým konkurentem žalobkyně, provozuje e-shop na adrese https://www.Anonymizováno.cz/ a nabízí výrobky pod označeními „Anonymizováno“, „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“, které jsou co do názvu, vizuálního provedení a celkového konceptu věrnou kopií (napodobeninou) produktové řady žalobkyně. Žalobkyně poukázala na podobnost složení produktů obou účastníků (Anonymizováno) a na podobnost grafického provedení (žalovaná užívá u produktu „Anonymizováno“ různé odstíny fialové barvy a u produktu „Anonymizováno“ různé odstíny oranžové barvy, což odpovídá barevným schématům žalobkyně). Žalobkyně tvrdila, že jednání žalované je v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže, dochází ke klamání zákazníků, k odlákávání potenciálních zákazníků žalobkyně, k rozmělňování distinktivity ochranných známek a k ohrožení pověsti žalobkyně, neboť nad kvalitou produktů žalované nemá žalobkyně kontrolu.

3. Soud prvního stupně vzal za osvědčené, že

a) žalobkyně nabízí tyto výrobky:

b) žalobkyně vlastní tyto ochranné známky: ⟪LB:lb_001⟫ - národní obrazová ochranná známka zapsaná u Úřadu průmyslového vlastnictví č. Anonymizováno s právem přednosti k 19. 10. 2020, a to mimo jiné pro třídy výrobků a služeb č. Anonymizováno a Anonymizováno zahrnující potravinové doplňky a doplňky zdravé výživy vyrobené převážně z minerálů; ⟪LB:lb_002⟫ - národní slovní ochranná známka zapsaná u Úřadu průmyslového vlastnictví č. Anonymizováno ve znění Anonymizováno, s právem přednosti k 9. 12. 2024, a to mimo jiné pro třídy výrobků a služeb č. Anonymizováno a Anonymizováno zahrnující potravinové doplňky a doplňky zdravé výživy vyrobené převážně z minerálů; ⟪LB:lb_003⟫ - evropská obrazová ochranná známka zapsaná u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví č. Anonymizováno s právem přednosti k 21. 11. 2023, a to mimo jiné pro třídu výrobků a služeb č. Anonymizováno zahrnující doplňky zdravé výživy vyrobené převážně z minerálů; ⟪LB:lb_004⟫ - evropská slovní ochranná známka zapsaná u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví č. Anonymizováno ve znění Anonymizováno, s právem přednosti k 7. 10. 2025, a to mimo jiné pro třídy výrobků a služeb č. Anonymizováno a Anonymizováno zahrnující potravní doplňky a doplňky zdravé výživy vyrobené převážně z minerálů; ⟪LB:lb_005⟫ - evropská obrazová ochranná známka zapsaná u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví č. Anonymizováno s právem přednosti k 3. 1. 2024, a to mimo jiné pro třídu výrobků a služeb č. Anonymizováno zahrnující potravinové doplňky a doplňky zdravé výživy vyrobené převážně z minerálů; ⟪LB:lb_006⟫ - evropská slovní ochranná známka zapsaná u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví č. Anonymizováno ve znění Anonymizováno, s právem přednosti k 7. 10. 2025, a to mimo jiné pro třídy výrobků a služeb č. Anonymizováno a Anonymizováno zahrnující potravinové doplňky a doplňky zdravé výživy vyrobené převážně z minerálů.

c) žalovaná nabízí k prodeji tyto produkty:

4. Soud prvního stupně věc posoudil podle § 102 odst. 1 a § 75c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), čl. 9 bodu 1 písm. a) směrnice 2004/48/ES o dodržování práv duševního vlastnictví, čl. 9 odst. 2 písm. a) a b) nařízení č. 1001/2017 o ochranné známce EU, § 8 odst. 2 zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, a § 2976 odst. 1, § 2978 odst. 1, § 2981, § 2982 a § 2988 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

5. Soud prvního stupně konstatoval, že žalovaná v žádném z namítaných případů nepoužívá označení shodné s ochrannými známkami žalobkyně, a proto nedochází k zásahu ve smyslu § 8 odst. 2 písm. a) zákona o ochranných známkách ani čl. 9 odst. 2 písm. a) nařízení o známce EU. V tomto směru odkázal na judikaturu Soudního dvora EU (rozsudek ze dne 20. 3. 2003, LTJ Diffusion, C-291/00; rozsudek ze dne 25. 3. 2010, Die BergSpechte, C-278/08), podle níž je označení totožné s ochrannou známkou pouze tehdy, pokud beze změn či doplňků přebírá všechny prvky tvořící ochrannou známku.

6. Ve vztahu k označení „Anonymizováno“ používanému žalovanou soud prvního stupně neshledal zásah do národní obrazové ochranné známky č. Anonymizováno, neboť jejím silným distinktivním prvkem je ve fialových barvách netypicky roztříštěné písmeno Anonymizováno, které žalovaná nepoužívá, font slov je odlišný a celkový dojem je u označení žalované a obrazové ochranné známky žalobkyně naprosto odlišný. Oproti tomu u národní slovní ochranné známky č. Anonymizováno ve znění Anonymizováno soud dospěl k závěru, že k zásahu dochází, neboť označení žalované „Anonymizováno“ je dvouslovná kombinace týchž slov, liší se pouze jejich pořadím, dominantní prvky obou označení jsou z hlediska fonetického, vizuálního i sémantického shodné a na straně veřejnosti existuje pravděpodobnost záměny nebo asociace ve smyslu § 8 odst. 2 písm. b) zákona o ochranných známkách. Soud shledal naplnění podmínek pro nařízení předběžného opatření, a to jak z hlediska osvědčení hmotněprávního nároku, tak z hlediska naléhavé potřeby zatímní úpravy poměrů, kterou dovodil z aktuálního stavu na trhu, kde žalovaná nabízí doplňky stravy pod podobným označením, čímž žalobkyni může vznikat škoda v podobě ušlého zisku a rozmělnění ochranné známky. Soud zásah hodnotil i z hlediska proporcionality a shledal jej přiměřeným. V tomto rozsahu proto návrhu na nařízení předběžného opatření výroky I. a II. usnesení soudu prvního stupně vyhověl.

7. Stran označení „Anonymizováno“ používaného žalovanou, soud prvního stupně neshledal zásah do evropské obrazové ochranné známky č. Anonymizováno, neboť jejím silným distinktivním prvkem je v zelených barvách netypicky roztříštěné písmeno Anonymizováno, které žalovaná nepoužívá, a součástí slov užitých v obrazové ochranné známce je i slovo „Anonymizováno“, které je dalším silným distinktivním prvkem s vysokou rozlišovací způsobilostí; celkový dojem je naprosto odlišný. Ohledně evropské slovní ochranné známky č. Anonymizováno ve znění Anonymizováno soud konstatoval, že se jedná o tříslovnou kombinaci, kde prvním a dominantním prvkem je fantazijní složenina Anonymizováno, která se v označení žalované „Anonymizováno“ vůbec nevyskytuje. Dominantní prvky obou označení proto nejsou shodné z hlediska fonetického ani vizuálního a sémantický výklad je rovněž odlišný. Soud uzavřel, že vzájemná podobnost je nízká a na straně veřejnosti neexistuje pravděpodobnost záměny nebo asociace; podmínky čl. 9 odst. 2 písm. a) ani b) nařízení o známce EU nejsou naplněny. Návrh na nařízení předběžného opatření proto v tomto rozsahu výrokem III. a IV. usnesení zamítl.

8. U označení „Anonymizováno“ používaného žalovanou soud prvního stupně neshledal zásah do evropské obrazové ochranné známky č. Anonymizováno, neboť jejím silným distinktivním prvkem je v oranžových barvách netypicky roztříštěné písmeno Anonymizováno, které žalovaná nepoužívá, a slovní část je tvořena slovy nedistinktivními, nefantazijními a v zásadě popisnými; celkový dojem je naprosto odlišný. Ohledně evropské slovní ochranné známky č. Anonymizováno ve znění Anonymizováno soud konstatoval, že dominantním prvkem ochranné známky je fantazijní složenina Anonymizováno s vysokou rozlišovací způsobilostí, zatímco označení žalované „Anonymizováno“ toto slovo neobsahuje. Dominantní prvky obou označení nejsou shodné z hlediska fonetického ani vizuálního, sémantický výklad je odlišný a vzájemná podobnost je nízká; pravděpodobnost záměny nebo asociace na straně veřejnosti neexistuje. Podmínky čl. 9 odst. 2 písm. a) ani b) nařízení o známce EU nejsou naplněny, a proto návrh v tomto rozsahu zamítl výrokem III. a IV. usnesení.

9. Soud prvního stupně dále zkoumal, zda jednání žalované nabízející všechny tři sporné produkty naplňuje generální klauzuli nekalé soutěže podle § 2976 odst. 1 o. z. a některou ze zvláštních skutkových podstat. Soud konstatoval, že první podmínka (jednání v hospodářském styku) je splněna, neboť oba účastníci jsou přímými konkurenty na trhu s potravinovými doplňky, a rovněž uzavřel, že jednání žalované by mohlo být způsobilé přivodit žalobkyni újmu (snížení počtu zákazníků). Ohledně rozporu s dobrými mravy soutěže (generální klauzule) soud zdůraznil, že uvedení nabídky Anonymizováno na spánek a pro získání energie nelze bez dalšího považovat za jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže. Podstata hospodářské soutěže spočívá v tržní nabídce konkurenčně substituovatelných výrobků či služeb (odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2020, sp. zn. 23 Cdo 2027/2020). Užití dvou stejných slov obecného významu u obou účastníků nevyvolává situaci, kdy by bylo vyloučeno jednotlivé výrobky odlišit. K vyvolání nebezpečí záměny (§ 2981 o. z.) soud konstatoval, že žalovaná neužívá jména osoby (žalobkyně) ani zvláštního označení závodu. Pokud jde o vyvolání nebezpečí záměny označením příznačným pro žalobkyni (§ 2981 odst. 2 o. z.), soud dospěl k závěru, že podmínka příznačnosti nebyla osvědčena. Příznačnost by byla dána pouze tehdy, pokud by zákazníci na trhu doplňků stravy vnímali označení „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“ jako individualizující, což by muselo být doloženo odpovídajícím šetřením či průzkumem mezi zákazníky. Takový důkaz žalobkyně nepředložila. Ke klamavému označení (§ 2978 odst. 1 o. z.) soud uzavřel, že označení žalované nelze považovat za klamavé, neboť žalovaná na výrobcích používá svou obchodní firmu a označení, které tvoří dvě nedistinktivní a v zásadě popisná slova, u nichž nebylo namítáno, že by neodpovídala pravdě (tj. že by výrobky neobsahovaly hořčík). K parazitování na pověsti (§ 2982 o. z.) soud konstatoval, že označení obou účastníků jsou natolik obecná a nerozlišující, že nelze dovodit, že by žalovaná využila dobrou pověst žalobkyně. Podmínkou je, že si adresát konkrétní prvky (obecná slova „Anonymizováno“, „Anonymizováno“, „Anonymizováno“, případně barvy či složení) spojuje s konkrétním soutěžitelem, tedy dojde k přenosu hodnocení, což nebylo osvědčeno. Soud prvního stupně proto uzavřel, že jednání žalované nesplňuje všechny podmínky generální klauzule nekalé soutěže ani žádné zvláštní skutkové podstaty, takže není důvod pro nařízení předběžného opatření z tohoto důvodu.

10. Žalobkyně podala včasné odvolání, a to výlučně do zamítavých výroků III. a IV. usnesení, kdy předně namítla, že soud prvního stupně ohledně tvrzené nekalé soutěže (vyvolání nebezpečí záměny) konstatoval, že pro závěr o příznačnosti by tato musela být „doložena odpovídajícím šetřením či průzkumem mezi zákazníky; takový důkaz však předložen nebyl“. Žalobkyně označila tento právní názor soudu prvního stupně za flagrantní porušení procesních pravidel ovládajících řízení o předběžném opatření, když podle § 75c odst. 1 o. s. ř. postačuje, aby skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti, byly osvědčeny. Žalobkyně odkázala na předložené důkazy o tom, že na území České republiky žádný jiný soutěžitel mimo účastníků řízení neužívá pro hořčíkové produkty spojení slov „Anonymizováno“, „Anonymizováno“ nebo „Anonymizováno“. Tímto žalobkyně dle svého názoru prima facie osvědčila, že její způsob značení je na trhu unikátní a vytvořil si dostatečnou rozlišovací způsobilost a příznačnost. Žalobkyně dále namítla, že žalovaná se dopouští i nekalosoutěžního jednání spočívajícího v systematickém kopírování ucelené produktové řady hořčíků žalobkyně. Soud prvního stupně dle žalobkyně tuto skutečnost zcela bagatelizoval a omezil se na konstatování, že slova jako „Anonymizováno“ nebo „Anonymizováno“ jsou běžná a nedistinktivní. Žalovaná přitom převzala celý koncept žalobkyně, konkrétně: (i) trojici na sebe navazujících a vzájemně se doplňujících hořčíkových produktů rozdělených dle účelu, (ii) specifické složení kopírující originály („Anonymizováno“ = Anonymizováno), (iii) vizuální podobnost obalů a barevných schémat. V souvislosti s tvrzenou nekalou soutěží žalobkyně také namítla, že žalovaná si nevytvořila vlastní marketingový koncept, nemusela investovat do výzkumu, tržního umísťování a edukace zákazníků ohledně toho, jaký typ hořčíku se hodí na spánek a jaký na energii. Žalovaná pouze „převzala“ úspěšný koncept produktů žalobkyně, použila stejná barevná schémata a reverzní slovosled u názvů (např. „Anonymizováno“ namísto „Anonymizováno“).

11. Žalobkyně dále namítla, že soud prvního stupně zamítl nároky týkající se produktů „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“ s nesprávným argumentem, že přítomnost slova „Anonymizováno“ v evropských slovních ochranných známkách žalobkyně (č. Anonymizováno a č. Anonymizováno) představuje natolik silný odlišovací prvek, že jeho absence u produktů žalované, která užívá značku „Anonymizováno“, vylučuje pravděpodobnost záměny. Soud prvního stupně dle žalobkyně postupoval nesprávně, když předmětná označení rozdělil na jednotlivé části a zkoumal je izolovaně. Tímto postupem soud prvního stupně zcela ignoroval ustálenou zásadu, že průměrný spotřebitel vnímá ochrannou známku jako celek a nezabývá se důkladnou analýzou jejích detailů (jednotlivých částí). Soud prvního stupně dle žalobkyně neaplikoval pravidlo o vzájemné závislosti, a to přesto, že produkty účastnic jsou identické (doplňky stravy s koncentrovaným obsahem hořčíku). Podle ustálené judikatury platí, že čím vyšší je podobnost zboží, tím nižší míra podobnosti označení postačuje k vyvolání nebezpečí záměny. Soud prvního stupně toto pravidlo nezohlednil. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná převzala produktová jména žalobkyně, a to „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“ ve spojení s „Anonymizováno“. Skutečnost, že žalobkyně na počátek připojuje svoji firemní značku „Anonymizováno“ a žalovaná svoji („Anonymizováno“), nemůže legalizovat převzetí samotných názvů produktů. Žalobkyně v tomto odkázala na rozsudek Soudního dvora EU ve věci Medion (C120/04), který stanovil, že nebezpečí záměny může být dáno i tehdy, jestliže cizí označení (zde „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“) tvoří sice součást složeného označení třetí osoby, avšak zachovává si v něm samostatné rozlišovací postavení.

12. Žalobkyně dále argumentovala, že jestliže soud prvního stupně shledal důvody pro nařízení předběžného opatření ve vztahu k produktu „Anonymizováno“ (výroky I. a II. usnesení), nedává žádný smysl, aby ponechal na trhu zbylé dva produkty žalované z této ucelené parazitní řady. Přetrváváním produktů „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“ od žalované na trhu dochází k odklonu zákazníků a tím k přímé finanční škodě a také dojde k tomu, že zákazníci začnou vnímat označení „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“ nikoli jako prémiovou značku žalobkyně, nýbrž jako druhové označení na trhu.

13. S ohledem na uvedené žalobkyně navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v jeho napadených výrocích III. a IV. změnil tak, že žádané povinnosti uloží.

14. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila.

15. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal podle § 212 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně, a aniž nařizoval jednání /§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř./, dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

16. Nejprve je třeba uvést, že v poměrech řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření je pro odvolací řízení podle § 75c odst. 4 o. s. ř. rozhodující stav, jaký zde byl při vydání usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud tedy může pouze přezkoumat důvody, které vedly soud prvního stupně k nevyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření, a přitom může vycházet jen z obsahu spisu, jaký zde byl k datu vydání napadeného usnesení.

17. Rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření nespočívá - jak vyplývá z jeho zákonné úpravy - na výsledcích dokazování, na závěru o skutkovém stavu a ani na právním posouzení věci. Nepředstavuje samo o sobě výsledek procesu, v jehož průběhu by soud zvažoval, jaké provede důkazy (zda provede všechny navržené důkazy nebo jen některé z nich, popřípadě zda provede důkazy, které nebyly účastníky navrženy), jak bude provedené důkazy hodnotit a jaká skutková zjištění z nich učiní, v němž by přihlížel k argumentům účastníků nebo v němž by aplikoval na zjištěný skutkový stav věci právní předpisy. Jediným podkladem pro rozhodnutí soudu jsou (ve všech rozhodných hlediscích, uvedených zejména v § 75c odst. 1 o. s. ř.) údaje a informace, které jsou obsaženy v návrhu a v důkazních prostředcích předložených navrhovatelem, na jejichž základě soud, aniž by vůbec umožnil odpůrci se k nim vyjádřit nebo přednést vlastní tvrzení a návrhy, zkoumá, zda jsou splněny podmínky a předpoklady pro nařízení předběžného opatření.

18. Nařízené předběžné opatření představuje jen prozatímní a dočasnou (působící do konečného vyřešení věci nebo do nařízení výkonu rozhodnutí či exekuce) úpravu práv a povinností účastníků, aniž by jím byl (mohl být) předurčován průběh procesu samotného (řízení ve věci samé) nebo prejudikováno rozhodnutí o sporu nebo o jiné právní věci. Podmínkami pro nařízení předběžného opatření jsou (shodně jako je tomu zde ve stadiu před zahájením řízení - § 74 a násl. o. s. ř. - tak i jako je tomu zde ve stadiu po zahájení řízení - § 102 o. s. ř.) osvědčení nároku samotného a prokázání potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků nebo obavy z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí.

19. S přihlédnutím k rozsahu podaného odvolání je rozhodující, že žalobkyně uplatnila nárok ve věci samé z titulu tvrzeného zásahu do práv ke svým výše specifikovaným ochranným známkám, ke kterému má docházet v důsledku užívání označení „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“ žalovanou a z titulu ochrany před nekalou soutěží, jíž se má žalovaná dopouštět užíváním uvedených označení, podobností grafické úpravy obalů výrobků „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“ a tím, že jak výrobky žalobkyně, tak výrobky žalované tvoří ucelenou řadu skládající se ze tří shodně označených produktů. Soud prvního stupně tak postupoval správně, když diferencovaně zkoumal, zda je osvědčena existence nároku ve věci samé z titulu zásahu do práva k ochranné známce nebo z titulu ochrany před nekalou soutěží.

20. Pokud jde o žalobkyní tvrzený zásah do práva k evropským obrazovým ochranným známkám č. Anonymizováno a č. Anonymizováno, odvolací soud se zcela ztotožňuje se závěry soudu prvního stupně, že takový zásah nebyl osvědčen, kdy s přihlédnutím k absenci odvolacích námitek proti těmto závěrům, pro stručnost odkazuje na věcně správné úvahy soudu prvního stupně.

21. Pokud pak jde o tvrzený zásah do práva k evropským slovním ochranným známkám č. Anonymizováno ve znění „Anonymizováno“ a č. Anonymizováno ve znění „Anonymizováno“ soud prvního stupně správně zkoumal, zda je osvědčeno naplnění kritérií stanovených čl. 9 odst. 2 písm. b) nařízení o známce EU, tj. zda podobnost ochranných známek a označení žalované je taková, že existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti, včetně pravděpodobnosti asociace. Při posuzování podobnosti označení s ochrannými známkami a existence pravděpodobnosti záměny je třeba vycházet z celkového dojmu, který posuzovaná označení vyvolávají u relevantní veřejnosti, nikoli z izolovaného rozboru jejich jednotlivých prvků. Rozhodující je hledisko průměrného spotřebitele dotčených výrobků nebo služeb, který je přiměřeně informovaný, pozorný a obezřetný, avšak zpravidla nemá možnost porovnat obě označení přímo vedle sebe a spoléhá se pouze na jejich nedokonalý obraz uchovaný v paměti. Podobnost označení a ochranné známky je proto nutné hodnotit komplexně z hlediska vizuálního, fonetického i významového, se zvláštním zřetelem k jejich rozlišovacím a dominantním prvkům. Pravděpodobnost záměny přitom není dána pouze tehdy, když spotřebitel jedno označení přímo zamění za druhé, ale i tehdy, když se může domnívat, že výrobky nebo služby označené spornými označeními pocházejí od téhož podniku nebo od podniků hospodářsky propojených. Při tomto posouzení se uplatní zásada vzájemné závislosti, podle níž může být nižší míra podobnosti výrobků nebo služeb vyvážena vyšší mírou podobnosti označení a naopak; současně platí, že čím vyšší je rozlišovací způsobilost starší ochranné známky, tím širší ochranu požívá. Samotná asociace mezi označeními však k závěru o pravděpodobnosti záměny nepostačuje, pokud nevede k reálnému riziku omylu relevantní veřejnosti ohledně obchodního původu výrobků nebo služeb. Soud prvního stupně podobnost slovních ochranných známek žalobkyně a označení užívaných žalovanou, jakož i pravděpodobnost záměny produktů žalované za produkty žalobkyně, předběžně hodnotil v souladu s výše uvedeným výkladem relevantní právní úpravy. Odvolací soud má ve shodě s ním za to, že dominantním prvkem obou slovních ochranných známek žalobkyně, a to ve všech 3 relevantních rovinách, se jeví být fantazijní sousloví „Anonymizováno“, jež upozaďuje zbylou popisnou část ochranných známek „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“. Popisnost těchto částí ochranných známek se jeví jako pravděpodobná v důsledku toho, že označují potravinové doplňky, kdy výrazy „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“ odpovídají zamýšlenému účinku doplňku a výraz „Anonymizováno“ popisuje složení produktu. Označení používaná žalovanou jsou pak navíc doplněna o firemní kmen „Anonymizováno“. Za takové situace se nejeví pravděpodobným (není osvědčeno) nebezpečí, že veřejnost se bude domnívat, že produkty účastnic pocházejí od stejného podniku, či podniků hospodářsky propojených. Uvedené závěry dle odvolacího soudu platí i v situaci, kdy produkty účastnic jsou identické (doplňky stravy s vysokým obsahem hořčíku), když přítomnost prvku jevícího se jako distinktivní „Anonymizováno“ ve slovních ochranných známkách a současně přítomnost firemního kmene žalované „Anonymizováno“ nedovoluje uzavřít, že je osvědčena pravděpodobnost záměny produktů účastnic přiměřeně informovaným, pozorným a obezřetným zákazníkem. Nedůvodná je pak námitka žalobkyně, že soud prvního stupně nevzal v úvahu, že průměrný spotřebitel vnímá ochrannou známku jako celek. Takové komplexní posouzení oproti mínění žalobkyně vyžaduje analýzu posuzovaných označení a výklad a identifikaci funkce jednotlivých částí označení, což soud prvního stupně provedl. Nedůvodná je též námitka žalobkyně, že soud prvního stupně nesprávně aplikoval závěry rozsudku Soudního dvora EU ve věci Medion, C120/04. Závěry rozhodnutí Medion jsou totiž typicky použitelné tehdy, pokud mladší označení obsahuje starší ochrannou známku nebo její rozlišovací jádro. V projednávané věci však označení žalované „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“ nepřebírají prvek „Anonymizováno“, tedy prvek ochranných známek žalobkyně, který se jeví jako nejvíce rozlišující. Převzata jsou pouze slova „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“, resp. „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“, která se ve vztahu k výrobkům účastnic jeví jako pravděpodobně popisná a jen slabě rozlišující. Lze tak shrnout, že i při zohlednění žalobkyní namítaného pravidla vzájemné souvislosti jakož i závěrů rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci Medion není osvědčeno, že hrozí záměna ochranných známek žalobkyně s označením žalované, neboť sporná označení používaná žalovanou neobsahují pravděpodobně distinktivní prvek „Anonymizováno“, společné prvky se jeví jako popisné a slabě rozlišující, pořadí slov „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“, resp. „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“ je obrácené a spotřebitel bude slova „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“, resp. „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“ pravděpodobně vnímat jako informaci o účelu a složení výrobku (doplňku stravy).

22. Pokud jde o osvědčení nároku ve věci samé z titulu ochrany před nekalou soutěží, soud prvního stupně se správně zabýval tím, zda jsou kumulativně osvědčeny všechny znaky generální klauzule nekalé soutěže dle § 2976 odst. 1 o. z., kdy mu lze přisvědčit v závěru, že rozpor jednání žalované s dobrými mravy soutěže osvědčen není. Platí totiž, že není-li příznačnosti či formálního práva, ani uvedení vzhledově shodného výrobku jiného soutěžitele na trh nelze bez dalšího považovat za jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2020, sp. zn. 23 Cdo 2027/2020). V projednávané věci přitom s ohledem na výše uvedené nebylo osvědčeno porušení formálního práva žalobkyně vyplývajícího z jejích ochranných známek. S přihlédnutím k odvolacím námitkám žalobkyně pak odvolací soud doplňuje, že nebylo osvědčeno ani to, že žalobkyní užívaná označení „Anonymizováno“ a „Anonymizováno“ ve spojení s grafickou úpravou obalů jejích produktů a dále okolností, že tyto produkty tvoří ucelenou řadu o třech prvcích, jsou pro výrobky žalobkyně příznačná, tj. že by zákazníci tyto prvky vnímali jako individualizující a charakteristické právě pro výrobky pocházející z určitého závodu. O příznačnosti přitom rozhoduje pouze mínění zákazníků, nikoliv soutěžitelů, a to v místě účinků rušivého činu. Na relevantní mínění zákazníků pak nelze usuzovat z toho, jakým způsobem jsou označovány konkurenční produkty. Tato okolnost nevypovídá ničeho o většinovém vnímání označení užívaných žalobkyní zákazníky na relevantním trhu. V této souvislosti dále není důvodná námitka žalobkyně, že soud prvního stupně v řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření v rozporu s § 75c odst. 1 o. s. ř. požadoval prokázání příznačnosti označení výrobků žalobkyně. Soud prvního stupně dle odůvodnění svého rozhodnutí posuzoval, zda je tato okolnost osvědčena a správně uzavřel, že ani tento nižší standard pravděpodobnosti tvrzení žalobkyně dosažen není. To ovšem neznamená, že nemůže být podán důkaz příznačnosti později v řízení o věci samé.

23. Z uvedeného vyplývá, že usnesení soudu prvního stupně je v zamítavých výrocích III. a IV. věcně správné, pročež jej odvolací soud dle § 219 o. s. ř. potvrdil.

24. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, kterým se řízení končí (viz § 151 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.