VSPH 5 Cmo 88/2026-53

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivy Horákové a soudců JUDr. Ladislava Derky a JUDr. Evy Hodanové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ oprávněných: a/ Jméno oprávněného A., IČO IČO oprávněného A sídlem Adresa oprávněného A ⟪LB:lb_002⟫ b/ Jméno oprávněného B. (dříve Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno.), IČO IČO oprávněného B sídlem Adresa oprávněného B ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ povinné: Jméno povinné A., IČO IČO povinné A sídlem Adresa povinné B ⟪LB:lb_005⟫ za ⟪LB:lb_006⟫ účasti: Jméno povinné B, narozený rodné přijmení Datum narození povinné B bytem Adresa povinné B ⟪LB:lb_007⟫ o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. června 2023, č. j. 4 Co 63/2023-398, o odvolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 12. května 2026, č. j. 19 Co 204/2017-46

I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost, kterou podala povinná proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 6. 2023, č. j. 4 Co 63/2023-398. V odůvodnění usnesení uvedl, že povinnou vyzval usnesením ze dne 26. 11. 2025 k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši 5 000 Kč. Povinná reagovala na tuto výzvu žádostí o osvobození od soudních poplatků, ve které sdělila, že splňuje podmínky pro osvobození a nejedná se o bezúspěšné uplatňování práva. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 6. 1. 2026, č. j. 19 Co 204/2017-26, které bylo potvrzeno odvolacím soudem, nebylo osvobození povinné přiznáno. Povinná poté, kdy byla opětovně vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu, požádala znovu o osvobození od soudních poplatků. Soud prvního stupně s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012, sp. zn. I. ÚS 988/12, konstatoval, že ze strany povinné se jedná o zneužití práva, neboť její procesní úkony nejsou v souladu s účelem procesního institutu osvobození od soudních poplatků. O opětovném návrhu povinné proto nerozhodoval a přikročil k zastavení řízení pro nesplnění poplatkové povinnosti ze strany povinné podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., zákon o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSOP“).

2. Povinná podala proti usnesení blanketní odvolání s tím, že ho následně odůvodní, což se však nestalo.

3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání povinné nařídil jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že se jedná o odvolání nedůvodné.

4. Podle § 2 odst. 1 písm. a/ ZSOP je poplatníkem poplatku za řízení před soudem prvního stupně navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak. Podle § 4 odst. 1 písm. a/ téhož zákona vzniká poplatková povinnost, jde-li o poplatek za řízení, podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Podle § 7 odst. 1 ZSOP je poplatek, s výjimkou poplatku za zápis skutečnosti do veřejného rejstříku provedený notářem, splatný vznikem poplatkové povinnosti. Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, vyzve soud podle § 9 odst. 1 ZSOP poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň patnácti dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

5. V daném případě vznikla povinné podáním žaloby pro zmatečnost poplatková povinnost ve smyslu výše citovaného ustanovení § 4 odst. 1 písm. a/ ve spojení s § 2 odst. 1 písm. a/ ZSOP. Povinná v reakci na výzvu soudu prvního stupně k zaplacení soudního poplatku požádala o osvobození od jeho placení. Poté, kdy jí osvobození nebylo přiznáno usnesením soudu prvního stupně ze dne 6. 1. 2026, č. j. 19 Co 204/2017-26, potvrzeným usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 4. 2026, č. j. 5 Cmo 27/2026-34, byla povinná opětovně vyzvána k zaplacení soudního poplatku, a to usnesením ze dne 20. 4. 2026, č. j. 19 Co 204/2017-41. Podáním ze dne 7. 5. 2026 požádala povinná znovu o osvobození od soudních poplatků. V žádosti uvedla (stejně jako v první žádosti o osvobození), že splňuje podmínky pro přiznání poplatkové úlevy a že se nejedná o bezúspěšné uplatňování práva. Soud prvního stupně poté vydal odvoláním napadené usnesení.

6. Odvolací soud předně uvádí, že podle ustálené judikatury Ústavního soudu musí být o podané žádosti o osvobození od soudních poplatků rozhodnuto dříve, než soud řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastaví (srov. nález Ústavního soudu ze dne 20. 1. 2010, sp. zn. I. ÚS 1439/09, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu v čísle vydání 56, ročník 2010, str. 99). Toto obecné pravidlo má své výjimky, neboť jeho mechanické uplatňování by mohlo v některých případech vést ke zbytečnému prodlužování řízení opakováním stále stejných žádostí a rozhodnutí o nich. O opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků v rámci jednoho řízení je tedy soud povinen rozhodnout jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li ke změně poměrů účastníka řízení (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2004, sp. zn. III. ÚS 404/04).

7. V posuzovaném případě nelze z tvrzení v další žádosti povinné o osvobození od soudních poplatků dovodit změnu v jejích poměrech ve smyslu změny k horšímu, neboť taková skutečnost se z uvedené žádosti nepodává. Nadto je třeba zohlednit, že žaloba pro zmatečnost, kterou povinná podala proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 6. 2023, č. j. 4 Co 63/2023-398, představuje zřejmě bezúspěšné uplatnění práva, jak v řízení konstatoval soud prvního stupně v usnesení ze dne 6. 1. 2026, č. j. 19 Co 204/2017-26, a rovněž Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 13. 4. 2026, č. j. 5 Cmo 27/2026-34, jímž uvedené usnesení bylo k odvolání povinné potvrzeno.

8. Ve smyslu výše citované judikatury tak nebylo namístě vydávat další usnesení, jímž by bylo o další žádosti povinné o osvobození od soudního poplatku rozhodováno.

9. Vzhledem k tomu, že povinná nezaplatila soudní poplatek za žalobu na základě výzvy soudu prvního stupně ze dne 26. 11. 2025, a že tak neučinila ani na základě opakované výzvy k jeho zaplacení dané usnesením soudu prvního stupně ze dne 20. 4. 2026, postupoval soud prvního stupně správně, pokud řízení o žalobě pro zmatečnost zastavil postupem podle ustanovení § 9 odst. 1 ZSOP.

10. Z vyložených důvodů odvolací soud napadené usnesení potvrdil jako věcně správné podle ustanovení § 219 o. s. ř.

11. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterých by právo na jejich náhradu měly v odvolacím řízení úspěšné oprávněné. Podle obsahu spisu však oprávněným žádné takové náklady nevznikly, v důsledku čehož rozhodl odvolací soud tak, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků řízení.

Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).