VSPH 93 Ncp 432/2026-26

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě, složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců JUDr. Evy Hodanové a JUDr. Ladislava Derky, v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozen dne Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupen Jméno Zástupce, advokátem ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: Jméno žalovaného., IČO IČO žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_008⟫ o zaplacení 158 000 Kč s příslušenstvím, ⟪LB:lb_009⟫ vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn 12 C 88/2026, o věcné příslušnosti

K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou věcně příslušné okresní soudy.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným Obvodnímu soudu pro Prahu 10 dne 10. 2. 2026, uplatnil žalobce vůči žalovanému nárok na zaplacení 158 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částek, v sazbě a lhůtách, jak v návrhu petitu uvedeno. „Žalobce uzavřel s žalovaným dne 30. 1. 2024 dohodu o narovnání. Na základě této dohody se žalovaný zavázal /v souvislosti se zpětným odkupem dluhopisů emitovaných dlužníkem/, uhradit žalobci částku v celkové výši 303 000 Kč. Podle dohody byl žalovaný povinen uhradit celkovou částku ve splátkách.“ Žalobce v žalobě specifikuje výši a splatnost jednotlivých splátek s tím, že „k dnešnímu dni je žalovaný v prodlení s úhradou částky 55 000 Kč /zbývající část druhé splátky/, která byla splatná 31. 8. 2024 a s úhradou třetí splátky ve výši 103 000 Kč, tedy v prodlení s částkou v celkové výši 158 000 Kč s příslušenstvím.“ Přes předžalobní výzvu žalovaný dluh neuhradil.

2. Předkládající soud, Obvodní soud pro Prahu 10, předložil věc Vrchnímu soudu v Praze coby soudu nadřízenému k rozhodnutí dle § 104a odst. 2 o. s. ř. /fakticky též dle § 104a odst. 5 o. s. ř./, s tím, že věc patří dle § 9 odst. 2 písm. j/ o. s. ř. do věcné příslušnosti krajských soudů.

3. K příslušnému poučení předkládajícího soudu ve smyslu ustanovení § 104a odst. 2 o. s. ř. /č. l. 20 spisu/ žalovaný souhlasí s předložením věci Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti /č. l. 22 spisu/.

4. Z obsahu spisu vyplývá, že sám žalovaný vznesl námitku věcné nepříslušnosti soudu /podání na č. l. 18/, „neboť účelem emitovaných dluhopisů byla investice žalobce do projektů žalovaného ve Španělsku.“

5. Žalobce se k otázce věcné příslušnosti soudu nijak nevyjádřil.

6. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř., řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

7. Podle ustanovení § 104a odst. 1 o. s. ř. věcnou příslušnost zkoumá soud kdykoli za řízení.

8. Podle ustanovení § 9 odst. 1 o. s. ř. jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.

9. Podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. j/ o. s. ř. krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve sporech z finančního zajištění a sporech týkajících se investičních nástrojů a cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, i když se nejedná o investiční nástroje.

10. Podle ustanovení § 1903 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné.

11. Jak se praví v komentáři k ustanovení § 1903 zákona č. 89/2012 Sb. autorů Petr Bříza, Tomáš Pavelka, obsaženém v publikaci: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024: „Dohoda o narovnání je dvoustranné právní jednání, jež je samostatným zavazovacím důvodem – právním důvodem vzniku závazku (NS 33 Cdo 2725/2008).“

12. Úvodem je třeba obecně říci, že za každým peněžitým nárokem musí být titul, nestačí žalobou uplatnit peněžitou sumu, musí být tvrzena a prokázána její oprávněnost, požadavek se musí opírat o konkrétní skutek, aby uplatnění žaloby představovalo překážku věci zahájené a ve výsledku překážku věci rozsouzené.

13. Mezi účastníky může existovat více vztahů. S ohledem na dispoziční zásadu je na žalobci, jaký nárok, z jakého vztahu, uplatní. Pro účely rozhodování o věcné příslušnosti soudu pak je zásadní vylíčení skutku v žalobě /návrhu na zahájení řízení/.

14. Dle žaloby uplatněný nárok na zaplacení peněžité sumy představuje dluh z účastníky uzavřené Dohody o narovnání, evidentně není předmětem sporu nárok z dluhopisu či jiného cenného papíru /§ 514 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 odst. 1 zákona č. 190/2004 Sb./. Nejde o nárok, z hlediska věcné příslušnosti soudu podřaditelný pod ustanovení § 9 odst. 2 písm. j/ o. s. ř.

15. Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl podle ustanovení § 104 odst. 2 věta in fine o. s. ř. tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy.

16. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni /§ 104a odst. 7 o. s. ř./.

Proti tomuto unesení není přípustný opravný prostředek.