VSPH 93 Ncp 852/2025-14

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě, složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců JUDr. Evy Hodanové a JUDr. Gabriely Kučerové, v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozen dne Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ adresa pro doručování: Adresa žalobce ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného., IČO IČO žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ sídlem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím, o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost, podané žalobcem proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 5 Co 24/2025 – 94 ze dne 23. 4. 2025, ⟪LB:lb_008⟫ vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 1 C 534/2025, o věcné příslušnosti

K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou věcně příslušné krajské soudy.

1. Žaloba pro zmatečnost /spojená s dalšími procesními návrhy/, je datována dnem 17. 6. 2025. Z podání žalobce, datovaného dnem 17. 6. 2025 vyplývá, že kromě dalších procesních návrhů, podal žalobce žalobu na obnovu řízení podle § 228 odst. 1 a 2 o. s. ř. a pro zmatečnost podle § 229 odst. 1 písm. e/, f/, g/ a odst. 3 a 4 o. s. ř. i proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 4. 2025, č. j. 5 Co 24/2025 – 94.

2. Městský soud v Praze rozhodl usnesením č. j. 16 Co 233/2022 – 117 ze dne 16. července 2025 takto: „Řízení o žalobcem podané žalobě na obnovu řízení ze dne 17. 6. 2025 a dále řízení o žalobcem podané žalobě pro zmatečnost /ze dne 17. 6. 2025/ proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 4. 2025, č. j. 5 Co 24/2024 – 94, a to v části, kterou je žalobcem napadáno předmětné usnesení odvolacího soudu ze zmatečnostních důvodů uvedených v § 229 odst. 1 písm. e/, f/, a g/ o. s. ř., se vylučuje k samostatnému řízení.“

3. Vyloučené řízení je vedeno pod sp. zn. 1 Nc 534/2025.

4. Přes to, že soud své rozhodnutí nijak neodůvodnil, lze usuzovat, že tak postupoval z důvodu odlišné věcné příslušnosti soudů k projednání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost z hlediska jejích jednotlivých důvodů.

5. Městský soud v Praze jako soud předkládající předložil věc Vrchnímu soudu v Praze coby soudu nadřízenému k rozhodnutí dle § 104a odst. 2 o. s. ř. Předkládající soud má s odkazem na ustanovení §§ 228, 229, 235b odst. 1, 235a odst. 1 o. s. ř. za to, že věc nepatří do věcné příslušnosti krajských soudů.

6. K příslušnému poučení předkládajícího soudu ve smyslu ustanovení § 104a odst. 2 o. s. ř. /č. l. 11 spisu/ se účastníci řízení k otázce věcné příslušnosti soudu nijak nevyjádřili.

7. V daném případě bylo žalobou na obnovu řízení a žalobou pro zmatečnost napadeno usnesení Vrchního soudu v Praze, vydaného v odvolacím řízení proti usnesení Městského soudu v Praze.

8. Podle ustanovení § 235a odst. 1 o. s. ř. jež je obsaženo v rubrice HLAVA DRUHÁ, ŽALOBA NA OBNOVU ŘÍZENÍ A PRO ZMATEČNOST, žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Žalobu pro zmatečnost, podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud /§ 9 odst. 2/.

9. Z uvedeného zákonného ustanovení plyne, že k projednání žaloby na obnovu řízení a k rozhodnutí o ní, je věcně /a místně/ příslušným okresní nebo krajský soud, který o původní věci rozhodoval v prvním stupni.

10. Dále platí, že „Podle ustanovení § 235b odst. 1 o. s. ř. byla-li proti stejnému rozhodnutí podána žaloba na obnovu řízení i pro zmatečnost, spojí soud věci ke společnému řízení.“

11. Jak se praví v komentáři k ustanovení § 235b o. s. ř. autora Jiřího Doležílka, obsaženého v publikaci: Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024. /Zdroj: beck online/: „Žaloba na obnovu slouží k tomu, aby mohl být znovu projednán pravomocně skončený spor nebo jiná právní věc, jestliže tu jsou skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, pro které původní rozhodnutí o věci samé z hlediska správnosti a úplnosti skutkových zjištění a skutkových závěrů nemůže obstát… V případě, že byla podána proti stejnému rozhodnutí žaloba na obnovu řízení i žaloba pro zmatečnost, je soud povinen spojit projednání a rozhodnutí obou těchto žalob ke společnému řízení. Tuto povinnost může samozřejmě splnit jen tehdy, jestliže k projednání a rozhodnutí o těchto žalobách je věcně a místně příslušný stejný soud, což – jak plyne z § 235a odst. 1 – nemusí být vždy dáno.“

12. Vyjdeme-li v poměrech dané věci z toho, že žaloba na obnovu řízení byla podána proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, vydanému v odvolacím řízení proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, tak soudem, jenž rozhodoval v prvním stupni /ve vztahu k žalobou na obnovu řízení napadenému rozhodnutí Vrchního soudu v Praze/, byl Městský soud v Praze.

13. Ve vztahu k řízení o žalobě na obnovu řízení v dané věci jsou tedy věcně příslušné krajské soudy.

14. Pokud jde o žalobu pro zmatečnost, zde zákon nastoluje hledisko důvodů žaloby pro zmatečnost a od těch odvíjí věcnou /a místní/ příslušnost soudu k jejímu projednání a rozhodnutí o ní.

15. Procesní úprava žaloby pro zmatečnost v občanském soudním řízení je dána v ustanovení § 229 a následujících o. s. ř.

16. Jak řečeno výše, podle ustanovení § 235a odst. 1 o. s. ř. žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupně. Žalobu pro zmatečnost, podanou z důvodů uvedených v § 229 odst. 3 a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud /§ 9 odst. 2/.

17. Z uvedeného mimo jiné plyne, řečeno pro úplnost, že v případě podané žaloby pro zmatečnost proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze z důvodu dle § 229 odst. 3 a 4 o. s. ř., kde k řízení v prvním stupni byl příslušný krajský soud, neplatí, že žalobu pro zmatečnost projedná a rozhodne soud jehož rozhodnutí bylo napadeno, nýbrž rozhodne o ní soud, který rozhodoval v prvním stupni.

18. Pokud jde o žalobu pro zmatečnost ve vyloučeném rozsahu, jež je nyní předmětem rozhodování o věcné příslušnosti, zde bez dalšího platí, že ji projedná a rozhodne o ni soud, který rozhodoval v prvním stupni /ve vztahu k žalobou pro zmatečnost napadenému rozhodnutí Vrchního soudu v Praze/. Takovým prvostupňovým soudem byl Městský soud v Praze. Jinak řečeno: jedná se o věc, v níž byl k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud. Tedy žalobu pro zmatečnost projedná krajský soud, který o původní věci rozhodoval v prvním stupni.

19. Pro úplnost lze podotknout, že nyní není posuzována otázka věcné příslušnosti soudu ve vztahu k řízení o zaplacení 50 000 Kč, nýbrž jde o to, který soud je věcně příslušný v řízení o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost, podaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze, výše specifikovanému, vydanému v řízení pro zmatečnost /viz shora/.

20. Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl podle ustanovení § 104 odst. 2 věta in fine o. s. ř. tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy.

21. Obecně platí, že usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni /§ 104a odst. 7 o. s. ř./.

22. K žalobcem vznesené námitce podjatosti „všech soudců a nesoudců“ Vrchního soudu v Praze, obsažené v podání, datovaném dnem 17. 6. 2025, lze odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSCR 104/2017, uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 76/2019 /ústavní stížnost proti němu podaná byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 3209/18/, v němž dovodil, že je-li námitka podjatosti zneužívána jako obstrukční postup, pak s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany, soud v takovém případě nemá povinnost postupovat podle § 15b o. s. ř., respektive podle 16 odst. 1 o. s. ř.

23. Pro úplnost lze rovněž uvést, že obdobná argumentace zazněla v odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ČR č. j. 25 Cdo 1300/2024 – 564 ze dne 19. 6. 2024.

24. Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený konstatuje, že o výše specifikovaný případ obstrukce se v daném případě jedná, Vrchnímu soudu v Praze je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce /Jméno žalobce/ podává zjevně nedůvodné žaloby pro zmatečnost, respektive námitky podjatosti, či další návrhy a zneužívá tak svá procesní práva.

Proti tomuto unesení není přípustný opravný prostředek.