VSPH 94 Ncp 385/2026-69

USNESENÍ ⟪LB:lb_001⟫ Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Čurdy a soudkyň JUDr. Gabriely Kučerové a JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_002⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ adresa ⟪LB:lb_004⟫ zastoupená advokátem Jméno advokáta A ⟪LB:lb_005⟫ sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_006⟫ proti ⟪LB:lb_007⟫ žalovaným: 1) Jméno žalované A, narozený dne Datum narození žalované A ⟪LB:lb_008⟫ bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_009⟫ 2) Jméno žalované B, narozený dne Datum narození žalované B ⟪LB:lb_010⟫ bytem Adresa žalované B ⟪LB:lb_011⟫ 3) Jméno žalované C, narozený dne Datum narození žalované C ⟪LB:lb_012⟫ Bytem adresa ⟪LB:lb_013⟫ všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta B ⟪LB:lb_014⟫ sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_015⟫ o zaplacení 413 054 Kč s příslušenstvím, ⟪LB:lb_016⟫ vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 4 C 114/2026, o věcné příslušnosti

I. K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou věcně příslušné krajské soudy.

II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Krajskému soudu v Plzni.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Klatovech (dále jen „předkládající soud“) dne 17. 3. 2026 se žalobkyně domáhá zaplacení částky 413 054 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody.

2. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaní byli rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 7. 2024, č. j. 33 T 7/2022-4111, uznáni vinnými ze spáchání v rozsudku uvedených trestných činů, za které jim byly uloženy tam specifikované tresty. Žalobkyně se se svým nárokem škody připojila jako poškozená řádně a včas připojila k uvedenému trestnému řízení. Výše uvedeným rozsudkem byla žalobkyně odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení občanskoprávním. V daném případě tak žalobkyně uplatňuje nárok na náhradu škody spočívající v tom, že žalobkyni bylo znemožněno vykonávat podnikatelskou činnost ve výrobním areálu v adresa, neboť žalovaní jako představitelé konkurenční společnosti právnická osoba si na základě nájemní smlouvy převedli výrobní areál a výrobní prostředky do užívání, kdy vznikla jednak újma na straně žalobkyně a jednak vznikl neoprávněný prospěch na straně společnosti právnická osoba, v jejíž prospěch se žalovaní trestné činnosti dopustili.

3. Předkládající soud předložil věc Vrchnímu soudu v Praze (dále jen „nadřízený soud“) k rozhodnutí dle § 104a odst. 2 o. s. ř. s tím, že ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalobkyně nárokuje škodu vzniklou v souvislosti s nakládáním částí svého podniku (obchodního závodu dle § 502 o. z.), kdy žalovaní si na základě nájemní smlouvy předmětný výrobní areál včetně výrobních prostředků neoprávněně převedli do svého užívání, přičemž žalovaný 1) jednal v pozici společníka žalobkyně. V případě žalovaného 1) jde tak o spor mezi obchodní korporací a jejím bývalým společníkem, k jehož projednání a rozhodnutí v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy podle § 9 odst. 2 písm. f) o. s. ř. V případě všech tří žalovaných jde pak o spor o náhradu škody vzniklé v souvislosti s nakládáním s částí obchodního závodu žalobkyně, k jehož projednání a rozhodnutí jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy podle § 9 odst. 2 písm. n) o. s. ř.

4. Žalobkyně k postupu předkládajícího soudu a otázce věcné příslušnosti uvedla, že uvedla, že charakter sporu spočívá v odpovědnosti žalovaných za škodu způsobenou trestným činem, odpovědnost žalovaných je tedy solidární a bylo mi nesmyslné oddělovat kteréhokoli člena od zbytku skupiny a dovozovat věcnou příslušnost u jiného soudu, když věcná příslušnost žalovaných 2) a 3) je vždy dána u okresního soudu, neboť nikdy nebyli jednateli či společníky žalobkyně. Žalobkyně navíc nikdy neprojevila vůli, aby žalovanými uzavřená nájemní smlouva byla smlouvou o nájmu závodu či jeho části. Navíc v jiných věcech také nebyla založena příslušnost krajských soudů, přestože byl žalovaný 1) bývalým společníkem žalobkyně. Z uvedených důvodů je tak žalobkyně přesvědčena, že je dána věcná příslušnost soudů okresních.

5. Žalovaní se k otázce věcné příslušnosti vyjádřili již v podaném odporu, kdy uvedli, že jednání žalovaného 1) souviselo bezprostředně i s tím, že byl bývalým jednatelem společnosti a jsou proto k projednání a rozhodnutí příslušné krajské soudy podle § 9 odst. 2 písm. f) o. s. ř. Krajské soudy jsou v dané věci příslušné též podle § 9 odst. 2 písm. n) o. s. ř., neboť nájem závodu, resp. jeho užívání, je dle žalobních tvrzení a trestního rozsudku nakládání s částí obchodního závodu, takže i přesto, že žalovaný 2) a 3) nebyli společníky ani jednateli žalobkyně, je dána věcná příslušnost krajských soudů i ve vztahu k nim z uvedeného důvodu.

6. Podle ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř., řízení se koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

7. Podle ustanovení § 9 odst. 1 o. s. ř. jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy, nestanoví-li zákon jinak.

8. Podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. f) o. s. ř. krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace.

9. Podle § 9 odst. 2 písm. n) o. s. ř. krajské soudy jako soudy prvního stupně rozhodují ve sporech z nakládání s obchodním závodem nebo jeho částí.

10. V projednávané věci se žalobkyně domáhá náhrady škody spočívající v tom, že bylo žalobkyni znemožněno vykonávat podnikatelskou činnost v žalobě specifikovaném výrobním areálu, neboť žalovaní si na základě nájemní smlouvy převedli výrobní areál, resp. podnikatelské prostory a výrobní prostředky do užívání, kdy žalovaný 1) tak učinil z pozice jednatele žalobkyně v době, kdy už jím nebyl a měl soudem uložen zákaz činit za ni právní jednání.

11. Úvaha předkládajícího soudu je správná v tom rozsahu, že tato věc je podřaditelná pod ustanovení § 9 odst. 2 písm. f) o. s. ř., neboť se jedná o spor, jehož základem je vztah obchodní korporace a statutárního orgánu, související s jeho funkcí, přičemž protože se v daném případě jedná o solidární nárok, je třeba uvedený závěr o věcné příslušnost vztáhnout vůči všem žalovaným.

12. Úvaha předkládajícího soudu je pak správná i v rozsahu, že se tato věc týká nakládání s obchodním závodem nebo jeho částí, k jehož projednání a rozhodnutí jsou věcně příslušné krajské soudy podle § 9 odst. 2 písm. n) o. s. ř., neboť uvedené ustanovení se vztahuje na veškeré nakládání se závodem či jeho částí, tedy neomezuje se jen na pacht či koupi, a jak vyplývá z obsahu spisu, nájemní smlouva se týká výrobního areálu, který lze bezpochyby považovat za část závodu (srov. SVOBODA, Karel, KASÍKOVÁ, Martina, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2026, s. 32 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2004, sp. zn. 32 Odo 557/2003, publikovaný pod C 2653 v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek NS č. 29/2004).

13. S ohledem na shora uvedené nadřízený soud – pod bodem I. výroku tohoto usnesení – rozhodl, že k projednání a rozhodnutí shora věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy (§ 104a odst. 2 poslední věta o. s. ř.), přičemž - pod bodem II. výroku – současně uvedl konkrétní soud, kterému bude věc po právní moci usnesení postoupena (§ 104a odst. 6 část věty před středníkem o. s. ř.); rozhodnutím pod bodem II. výroku tohoto usnesení však není v obecné rovině dotčeno ustanovení § 105 o. s. ř. (§ 104a odst. 6 část věty za středníkem o. s. ř.).

14. Usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci a soudy vázáni (§ 104a odst. 7 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není odvolání ani dovolání přípustné.