Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 923/2012 ze dne 26. září 2012, kterým se stanoví společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace a kterým se mění prováděcí nařízení (ES) č. 1035/2011 a nařízení (ES) č. 1265/2007, (ES) č. 1794/2006, (ES) č. 730/2006, (ES) č. 1033/2006 a (EU) č. 255/2010 (Text s významem pro EHP)
- Označení:
- 32012R0923
- Stav:
- effective
- Jazyk textu:
- cs
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru)Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 20 . , a zejména na čl. 4 písm. a) a b) uvedeného nařízení,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectvíÚř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1 . (základní nařízení agentury EASA), a zejména na články 8 a 8b a přílohu Vb uvedeného nařízení,
Cílem tohoto nařízení je stanovit společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace, které jsou použitelné pro všeobecný letový provoz v rámci nařízení (ES) č. 551/2004.
Toto nařízení se vztahuje zejména na uživatele vzdušného prostoru a na letadla provozovaná v rámci všeobecného letového provozu:
a) provádějící lety do Unie, v rámci Unie a z Unie;
b) se značkami státní příslušnosti a poznávacími značkami členského státu Unie a provádějící lety v jakémkoli vzdušném prostoru v rozsahu, který není v rozporu s pravidly zveřejněnými zemí, která má pravomoc nad přelétávaným územím.
Toto nařízení se vztahuje také na příslušné úřady členských států, na poskytovatele letových navigačních služeb a na příslušný pozemní personál podílející se na provozu letadel.
Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 20 .
(1) Podle nařízení (ES) č. 551/2004 a nařízení (ES) č. 216/2008 se požaduje, aby Komise přijala prováděcí pravidla, jejichž cílem bude přijmout příslušná ustanovení týkající se pravidel létání založených na normách a doporučených postupech Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) a harmonizovat uplatňování klasifikace vzdušného prostoru podle ICAO, aby se zajistilo plynulé poskytování bezpečných a účinných služeb letového provozu v rámci jednotného evropského nebe.
(2) Agentuře Eurocontrol bylo v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004 , kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebeÚř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1 . , uloženo, aby byla Komisi nápomocna při vypracování prováděcích pravidel, jež stanoví příslušná ustanovení pravidel létání založených na normách a doporučených postupech ICAO a harmonizují uplatňování klasifikace vzdušného prostoru zavedené organizací ICAO.
(3) V souladu s čl. 1 odst. 3 a článkem 13 nařízení (ES) č. 549/2004 a článkem 2 nařízení (ES) č. 216/2008 by iniciativa jednotného evropského nebe měla členským státům napomoci při plnění jejich závazků podle Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944 (dále jen Chicagská úmluva) tím, že poskytne společný výklad a jednotné provádění.
(4) Cílem nařízení (ES) č. 551/2004 je podpořit v rámci společné dopravní politiky koncepci integrovanějšího provozního vzdušného prostoru a stanovit společné postupy navrhování, plánování a uspořádání a zároveň zajistit účinný a bezpečný výkon uspořádání letového provozu. Tento cíl je zvlášť důležitý pro rychlé zavádění funkčních bloků vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi.
(5) Výsledek práce společné skupiny vytvořené Komisí, agenturou Eurocontrol a organizací ICAO, která zmapovala vnitrostátní rozdíly oznámené členskými státy oproti normám ICAO týkajícím se pravidel létání a s nimi souvisejících ustanovení o poskytování letových navigačních služeb, potvrzuje potřebu normalizace společných pravidel a rozdílů s ohledem na jednotné evropské nebe.
(6) Pro zajištění bezpečné, účinné a plynulé mezinárodní letecké dopravy a na podporu vytváření funkčních bloků vzdušného prostoru je třeba, aby se všichni účastníci jednotného evropského nebe řídili společným
(7) Pro dosažení těchto cílů by členské státy měly v oblastech, na které se vztahují právní předpisy Unie, oznamovat ICAO pouze společně dohodnuté evropské rozdíly. Zjišťování a sledování těchto rozdílů by mělo být trvalým procesem.
(8) Členské státy, které přijaly dodatečná ustanovení doplňující normy ICAO, by měly tato ustanovení i nadále používat, dokud nebudou přijata příslušná ustanovení Unie, pokud jsou taková dodatečná ustanovení i nadále považována za nezbytná a pokud nejsou v rozporu s Chicagskou úmluvou nebo s platnými právními předpisy Unie.
(9) Uplatněním tohoto nařízení by neměly být dotčeny závazky a práva členských států na volném moři podle článku 12 Chicagské úmluvy, a zejména podle přílohy 2 Chicagské úmluvy, jakož i závazky členských států a Unie podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu a závazky členských států podle Úmluvy o mezinárodních pravidlech pro zabránění srážkám na moři z roku 1972.
(10) V souladu s čl. 1 odst. 2 rámcového nařízení (ES) č. 549/2004 se regulační rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe netýká vojenského provozu a vojenského výcviku.
(11) Toto nařízení se rovněž netýká stávajícího procesu novelizace norem a doporučených postupů ICAO prováděných v rámci Chicagské úmluvy.
(12) Rozšíření pravomocí agentury EASA na otázky bezpečnosti uspořádání letového provozu vyžaduje zajištění souladu mezi prováděcími pravidly vyvíjenými podle nařízení (ES) č. 551/2004 a (ES) č. 216/2008.
(13) V zájmu zajištění souladu mezi provedením ustanovení přílohy 2 Chicagské úmluvy, stanovených v tomto nařízení, a budoucích ustanovení, jež vyplynou z ostatních příloh Chicagské úmluvy a budou zahrnuta do příštích fází práce a rovněž do provádění budoucích pravidel Unie, by měla být podle potřeby revidována původní ustanovení.
(14) Podle potřeby by měly být ostatní právní předpisy Unie aktualizovány tak, aby odkazovaly na toto nařízení,
Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:
Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1 .
Článek 1 Článek 1 Předmět a oblast působnosti nařízení 1.Cílem tohoto nařízení je stanovit společná pravidla létání a provozní předpisy týkající se služeb a postupů v oblasti letecké navigace, které jsou použitelné pro všeobecný letový provoz v rámci nařízení (ES) č. 551/2004. 2.Toto nařízení se vztahuje zejména na uživatele vzdušného prostoru a na letadla provozovaná v rámci všeobecného letového provozu: a) provádějící lety do Unie, v rámci Unie a z Unie;b) se značkami státní příslušnosti a poznávacími značkami členského státu Unie a provádějící lety v jakémkoli vzdušném prostoru v rozsahu, který není v rozporu s pravidly zveřejněnými zemí, která má pravomoc nad přelétávaným územím. 3.Toto nařízení se vztahuje také na příslušné úřady členských států, na poskytovatele letových navigačních služeb a na příslušný pozemní personál podílející se na provozu letadel.
Článek 2 Článek 2 Definice
Článek 3 Článek 3 Dodržování
Článek 4 Článek 4 Výjimky pro zvláštní provoz 1.Na žádost subjektů provádějících následující činnosti mohou příslušné úřady udělit těmto subjektům výjimky z konkrétních požadavků tohoto nařízení pro následující činnosti veřejného zájmu a pro výcvik nezbytný pro bezpečné provádění těchto činností: a) lety policejních a celních letadel;b) lety za účelem sledování dopravy a pronásledování;c) lety za účelem kontroly životního prostředí prováděné orgány veřejné správy nebo jimi pověřenými subjekty;d) pátrání a záchrana;e) lety související s poskytováním záchranné lékařské péče;f) evakuace;g) hašení požárů;h) výjimky požadované pro zajištění letů hlav států, ministrů a srovnatelných státních činitelů. 2.Příslušný úřad povolující tyto výjimky informuje agenturu EASA o povaze těchto výjimek nejpozději do dvou měsíců od jejich schválení. 3.Tímto článkem není dotčen článek 3 a článek může být použit v případech, kdy činnosti uvedené v článku 1 nemohou být prováděny jako operační letový provoz nebo kdyby jinak nemohly využít ustanovení o pružnosti obsažená v tomto nařízení.
Článek 5 Článek 5 Rozdíly 1.Po vstupu tohoto nařízení v platnost a nejpozději k datu jeho účinnosti členské státy: a) oficiálně oznámí organizaci ICAO, že veškeré dříve oznámené rozdíly oproti normám a doporučeným postupům ICAO, které jsou předmětem tohoto nařízení, se zrušují s výjimkou těch, které se týkají základních bezpečnostních a obranných zájmů členských států podle článku 13 nařízení (ES) č. 549/2004;b) oznámí organizaci ICAO společně dohodnuté rozdíly obsažené v dodatku k příloze tohoto nařízení. 2.V souladu s přílohou 15 Chicagské úmluvy zveřejní každý členský stát prostřednictvím své letecké informační příručky společně dohodnuté rozdíly oznámené organizaci ICAO v souladu s odst. 1 písm. b) tohoto článku, jakož i všechna ostatní ustanovení, jež si vyžádaly zájmy vzdušné obrany a bezpečnosti daného státu v souladu s odst. 1 písm. a) tohoto článku.
Článek 6 Článek 6 Sledování změn 1.Po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise s podporou agentur Eurocontrol a EASA ustanoví trvalý proces s cílem: a) zajistit, aby byly sledovány a analyzovány všechny změny přijaté v rámci Chicagské úmluvy, které se dotýkají oblasti působnosti tohoto nařízení, ab) podle potřeby vypracovávat návrhy na provedení změn v příloze tohoto nařízení. 2.Ustanovení článku 5 tohoto nařízení týkající se zrušení a oznámení rozdílů a zveřejnění v leteckých informačních příručkách a ustanovení článku 7 týkající se změn přílohy se použijí podle vhodnosti.
Článek 7 Článek 7 Změny přílohy 1.Změny přílohy se provádějí v souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 549/2004. 2.Změny uvedené v odstavci 1 mohou zahrnovat mimo jiné i změny požadované pro zajištění souladu právních ustanovení při budoucím rozšiřování tohoto nařízení tak, aby obsahovalo příslušná ustanovení příloh a dokumentů ICAO jiných než přílohy 2, nebo změny vyplývající z aktualizací těchto samotných příloh a dokumentů ICAO nebo ze změn kterýchkoli příslušných nařízení Unie.
Článek 8 Článek 8 Přechodná a další opatření 1.Členské státy, které před vstupem tohoto nařízení v platnost přijaly dodatečná ustanovení doplňující normy ICAO, zajistí, aby tato dodatečná ustanovení byla v souladu s tímto nařízením. 2.Pro účely tohoto článku taková dodatečná ustanovení doplňující normu ICAO nepředstavují rozdíl oproti Chicagské úmluvě. Tato další opatření, jakož i veškeré další záležitosti, které toto nařízení ponechává na rozhodnutí příslušných úřadů, zveřejní členské státy prostřednictvím svých leteckých informačních příruček. Informují rovněž Komisi a agenturu EASA, a to nejpozději do dvou měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost nebo od přijetí těchto dodatečných ustanovení.
Článek 9 Článek 9 Požadavky na bezpečnost 1.Po vstupu tohoto nařízení v platnost, a aniž jsou dotčena ustanovení článku 7, členské státy v zájmu zachování nebo zvýšení stávající úrovně bezpečnosti zajistí, aby v rámci procesu řízení bezpečnosti zahrnujícího všechny a. s.pekty provádění tohoto nařízení bylo provedeno bezpečnostní posouzení plánu provádění, včetně identifikace nebezpečí, posouzení rizik a jejich zmírnění dříve, než dojde ke skutečným změnám dříve přijatých postupů. Takové zmírnění může zahrnovat použití článku 3.
1. přesností se rozumí stupeň shody mezi předpokládanou nebo měřenou hodnotou a hodnotou skutečnou;
Článek 10 Článek 10 Změny nařízení (ES) č. 730/2006, (ES) č. 1033/2006, (ES) č. 1794/2006, (ES) č. 1265/2007, (EU) č. 255/2010 a prováděcího nařízení (EU) č. 1035/2011 1.Nařízení (ES) č. 730/2006 se mění takto: a) Ustanovení čl. 2 odst. 3 a 4 se nahrazují tímto:3. IFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let podle přístrojů;4. VFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let za viditelnosti. 2.Nařízení (ES) č. 1033/2006 se mění takto: a) Ustanovení čl. 2 odst. 2 bodu 8 se nahrazuje tímto:8. IFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let podle přístrojů;. b) Ustanovení čl. 3 odst. 1 se nahrazuje tímto:1.Ustanovení uvedená v příloze se použijí na předkládání, přijímání a distribuci letových plánů na každý let, na který se vztahuje toto nařízení, a na všechny změny klíčové položky letového plánu v předletové fázi v souladu s tímto nařízením. c) Nadpis a první bod přílohy se nahrazují tímto:Ustanovení uvedená v čl. 3 odst. 1 1. Oddíl 4 prováděcího nařízení (EU) č. 923/2012Úř. věst. L 281, 13.10.2012, s. 1 . . 3.Nařízení (ES) č. 1794/2006 se mění takto: a) Ustanovení čl. 2 písm. c) a d) se nahrazuje tímto:c) IFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let podle přístrojů;d) VFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let za viditelnosti;. 4.Nařízení (ES) č. 1265/2007 se mění takto: a) Ustanovení čl. 2 odst. 5 se nahrazuje tímto:5. lety provozované podle pravidel pro lety za viditelnosti (lety VFR) se rozumí veškeré lety prováděné v souladu s pravidly pro let za viditelnosti;. 5.Nařízení (EU) č. 255/2010 se mění takto: a) Ustanovení čl. 2 odst. 3 se nahrazuje tímto:3. IFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let podle přístrojů;. 6.Prováděcí nařízení (EU) č. 1035/2011 se mění takto: a) odkaz v příloze II bodě 4 písm. a) na Přílohu 2 Pravidla létání, 10. vydání, červenec 2005 se nahrazuje odkazem na prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012;b) odkaz v příloze II bodě 4 písm. c) na Přílohu 11 Letové provozní služby, 13. vydání, červenec 2001, včetně všech změn až po č. 47-B se mění doplněním textu a případně prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012 na konec uvedené věty;c) odkaz v příloze III bodě 2 písm. b) na Přílohu 11 Letové provozní služby, 13. vydání, červenec 2001, včetně všech změn až po č. 47-B; se mění doplněním textu popřípadě prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012 na konec uvedené věty.
Článek 11 Článek 11 Vstup v platnost 1.Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie . Toto nařízení se použije od 4. prosince 2012 . 2.Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce se členské státy mohou rozhodnout, že až do 4. prosince 2014 nebudou ustanovení tohoto nařízení uplatňovat. Využije-li některý členský stát této možnosti, oznámí Komisi a agentuře EASA v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 549/2004 důvody této odchylky, její trvání, jakož i plánovaná opatření a příslušný časový harmonogram provedení tohoto nařízení.
2. ADS-C dohodou se rozumí plán hlášení, který stanoví podmínky hlášení údajů ADS-C (tj. údaje požadované stanovištěm letových provozních služeb a četnost hlášení ADS-C, která musí být dohodnuta před použitím ADS-C při poskytování letových provozních služeb);
3. poradním vzdušným prostorem se rozumí vzdušný prostor stanovených rozměrů nebo označená trať, kde je dostupná letová poradní služba;
4. poradní tratí se rozumí stanovená trať, kde je dostupná letová poradní služba;
5. akrobatickým letem se rozumí úmyslně prováděné manévry s letadlem za letu, zahrnující náhlé změny polohy, neobvyklé polohy nebo neobvyklé změny rychlosti, které nejsou nutné pro normální let nebo pro výcvik za účelem získání osvědčení nebo kvalifikací jiných než kvalifikace pro akrobacii;
6. letištěm se rozumí jakákoli vymezená plocha (včetně všech budov, zařízení a vybavení) na zemi nebo na vodě nebo na pevné konstrukci, pevné konstrukci na moři nebo na plovoucí konstrukci, která je zcela nebo zčásti určena pro přílety, odlety a pozemní pohyby letadel;
7. letištní službou řízení se rozumí služba řízení letového provozu pro letištní provoz;
8. letištní řídící věží se rozumí stanoviště určené k poskytování služby řízení letového provozu pro letištní provoz;
9. letištním provozem se rozumí veškerý provoz na provozní ploše letiště a všechna letadla letící v blízkosti letiště. Letadlo je v blízkosti letiště, mimo jiné když vstupuje do letištního okruhu nebo jej opouští;
10. letištním okruhem se rozumí vymezená dráha, kterou má letadlo letící v blízkosti letiště dodržovat;
Členské státy zajistí dodržování společných pravidel a ustanovení stanovených v příloze tohoto nařízení, aniž jsou dotčena ustanovení o pružnosti obsažená v článku 14 nařízení (ES) č. 216/2008 a bezpečnostní opatření obsažená v článku 13 nařízení (ES) č. 549/2004.
Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1 .
11. letištní provozní zónou se rozumí vzdušný prostor stanovených rozměrů, který slouží k ochraně letištního provozu;
12. leteckými pracemi se rozumí provoz letadla, při kterém se letadlo používá pro zvláštní služby jako pro zemědělství, stavebnictví, snímkování, zeměměřičství, pozorování a hlídkování, pátrání a záchranu, leteckou reklamu atd.;
13. leteckou informační příručkou (AIP) se rozumí příručka vydaná státem nebo pověřenou organizací, obsahující letecké informace trvalého charakteru, nezbytné pro letecký provoz;
14. leteckou pohyblivou službou se rozumí pohyblivá služba mezi leteckými a letadlovými stanicemi nebo mezi letadlovými stanicemi navzájem, jíž se mohou účastnit i stanice záchranných plavidel; do této služby mohou být zapojeny i stanice tísňových polohových majáků na stanovených tísňových a nouzových kmitočtech;
15. leteckou stanicí se rozumí pozemní stanice letecké pohyblivé služby. V některých případech může být letecká stanice umístěna například na palubě lodi nebo na umělé plošině na moři;
16. letounem se rozumí letadlo těžší než vzduch s pohonem, vyvozující vztlak za letu hlavně z aerodynamických sil na plochách, které za daných podmínek letu zůstávají vůči letadlu nepohyblivé;
17. palubním protisrážkovým systémem (ACAS) se rozumí palubní systém založený na signálech odpovídače sekundárního přehledového radaru (SSR), který pracuje nezávisle na pozemním zařízení a poskytuje pilotovi upozornění na možné nebezpečí střetu letadel, která jsou vybavena odpovídači SSR;
18. letadlem se rozumí zařízení schopné vyvozovat síly nesoucí jej v atmosféře z reakcí vzduchu, které nejsou reakcemi vůči zemskému povrchu;
19. adresou letadla se rozumí jedinečná kombinace 24 bitů, použitelná pro přidělení letadlu za účelem spojení letadlo – země, navigace a přehledu o provozu;
20. pozorováním z letadla se rozumí vyhodnocení jednoho nebo více meteorologických prvků provedené z letadla za letu;
Na žádost subjektů provádějících následující činnosti mohou příslušné úřady udělit těmto subjektům výjimky z konkrétních požadavků tohoto nařízení pro následující činnosti veřejného zájmu a pro výcvik nezbytný pro bezpečné provádění těchto činností:
a) lety policejních a celních letadel;
b) lety za účelem sledování dopravy a pronásledování;
c) lety za účelem kontroly životního prostředí prováděné orgány veřejné správy nebo jimi pověřenými subjekty;
d) pátrání a záchrana;
e) lety související s poskytováním záchranné lékařské péče;
f) evakuace;
g) hašení požárů;
h) výjimky požadované pro zajištění letů hlav států, ministrů a srovnatelných státních činitelů.
Příslušný úřad povolující tyto výjimky informuje agenturu EASA o povaze těchto výjimek nejpozději do dvou měsíců od jejich schválení.
Tímto článkem není dotčen článek 3 a článek může být použit v případech, kdy činnosti uvedené v článku 1 nemohou být prováděny jako operační letový provoz nebo kdyby jinak nemohly využít ustanovení o pružnosti obsažená v tomto nařízení.
Úř. věst. L 281, 13.10.2012, s. 1 .
21. informací AIRMET se rozumí informace vydaná meteorologickou výstražnou službou týkající se výskytu nebo očekávaného výskytu určitých meteorologických jevů na trati, které mohou ovlivnit bezpečnost letového provozu v nízkých hladinách a které nebyly uvedeny v předpovědi, vydané pro lety v nízkých hladinách v dané letové informační oblasti nebo její části;
22. spojením letadlo – země se rozumí obousměrná komunikace mezi letadly a stanicemi nebo místy na povrchu země;
23. řídicí radiovou stanicí letadlo – země se rozumí letecká telekomunikační stanice, která primárně odpovídá za organizaci spojení týkajících se provozu a řízení letadel v daném prostoru;
24. hlášením z letadla se rozumí hlášení z letadla za letu sestavené ve shodě s požadavky na hlášení polohy a na provozní nebo meteorologická hlášení;
25. pojížděním za letu se rozumí pohyby vrtulníků/VTOL nad povrchem letiště při působení přízemního efektu při rychlostech obvykle nižších než 37 km/h (20 kt);
26. letovým provozem se rozumí všechna letadla za letu nebo pohybující se na provozní ploše letiště;
27. letovou poradní službou se rozumí služba poskytovaná v letovém poradním vzdušném prostoru k zajištění rozstupů, pokud je to proveditelné, mezi letadly, která letí podle letových plánů IFR;
28. letovým povolením se rozumí oprávnění vydané letadlu postupovat podle podmínek určených stanovištěm řízení letového provozu;
29. instrukcí řízení letového provozu se rozumí příkazy vydávané řízením letového provozu za účelem požádání pilota, aby provedl určitou činnost;
30. službou řízení letového provozu se rozumí služba poskytovaná za účelem:a) zabránění střetu:1) mezi letadly a2) mezi letadlem a překážkami na provozní ploše a b) urychlení a zachování řádného toku letového provozu;
a) zabránění střetu:1) mezi letadly a2) mezi letadlem a překážkami na provozní ploše a
b) urychlení a zachování řádného toku letového provozu;
Po vstupu tohoto nařízení v platnost a nejpozději k datu jeho účinnosti členské státy:
a) oficiálně oznámí organizaci ICAO, že veškeré dříve oznámené rozdíly oproti normám a doporučeným postupům ICAO, které jsou předmětem tohoto nařízení, se zrušují s výjimkou těch, které se týkají základních bezpečnostních a obranných zájmů členských států podle článku 13 nařízení (ES) č. 549/2004;
b) oznámí organizaci ICAO společně dohodnuté rozdíly obsažené v dodatku k příloze tohoto nařízení.
V souladu s přílohou 15 Chicagské úmluvy zveřejní každý členský stát prostřednictvím své letecké informační příručky společně dohodnuté rozdíly oznámené organizaci ICAO v souladu s odst. 1 písm. b) tohoto článku, jakož i všechna ostatní ustanovení, jež si vyžádaly zájmy vzdušné obrany a bezpečnosti daného státu v souladu s odst. 1 písm. a) tohoto článku.
1) mezi letadly a
2) mezi letadlem a překážkami na provozní ploše a
31. stanoviště řízení letového provozu je obecný pojem, kterým se označuje podle potřeby oblastní středisko řízení, přibližovací stanoviště řízení nebo letištní řídící věž;
32. letovou provozní službou (ATS) se rozumí výraz zahrnující letovou informační službu, pohotovostní službu, letovou poradní službu a službu řízení letového provozu (oblastní službu řízení, přibližovací službu řízení nebo letištní službu řízení);
33. vzdušnými prostory letových provozních služeb se rozumí abecedně označené vzdušné prostory stanovených rozměrů, uvnitř kterých mohou být prováděny určité druhy letů a pro které jsou vymezeny letové provozní služby a pravidla provozu;
34. ohlašovnou letových provozních služeb se rozumí stanoviště zřízené k přijímání hlášení týkajících se letových provozních služeb a letových plánů předkládaných před odletem;
35. stanoviště letových provozních služeb je obecný pojem, kterým se označuje podle potřeby stanoviště řízení letového provozu, letové informační středisko, stanoviště poskytující letištní letovou informační službu nebo ohlašovna letových provozních služeb;
36. letovou cestou se rozumí řízená oblast nebo její část, zřízená ve formě koridoru, vybavená radionavigačními zařízeními;
37. pohotovostní službou se rozumí služba poskytovaná za účelem vyrozumívání příslušných organizací o letadlech, kterým se má poskytnout pátrací a záchranná služba, a asistence těmto organizacím podle potřeby;
38. náhradním letištěm se rozumí letiště, na které letadlo může pokračovat, když přistání na letišti zamýšleného přistání nebo pokračování v letu na toto letiště není možné nebo žádoucí. Mezi náhradní letiště patří následující:a) náhradní letiště při vzletu, jímž se rozumí letiště, na kterém může letadlo přistát, je-li to nezbytné krátce po vzletu, kdy není možné použít letiště vzletu;b) náhradní letiště na trati, jímž se rozumí letiště, na kterém letadlo bude moci přistát, jestliže se na trati dostane do mimořádné nebo nouzové situace;c) náhradní letiště na trati ETOPS, jímž se rozumí vhodné a přiměřené náhradní letiště, na kterém může letoun přistát po zjištění selhání pohonné jednotky nebo jestliže se dostane v provozu na trati ETOPS do mimořádné nebo nouzové situace;d) náhradní letiště určení, jímž se rozumí náhradní letiště, na kterém bude letadlo moci přistát, jestliže přistání na letišti určení není možné nebo žádoucí;
a) náhradní letiště při vzletu, jímž se rozumí letiště, na kterém může letadlo přistát, je-li to nezbytné krátce po vzletu, kdy není možné použít letiště vzletu;
b) náhradní letiště na trati, jímž se rozumí letiště, na kterém letadlo bude moci přistát, jestliže se na trati dostane do mimořádné nebo nouzové situace;
c) náhradní letiště na trati ETOPS, jímž se rozumí vhodné a přiměřené náhradní letiště, na kterém může letoun přistát po zjištění selhání pohonné jednotky nebo jestliže se dostane v provozu na trati ETOPS do mimořádné nebo nouzové situace;
d) náhradní letiště určení, jímž se rozumí náhradní letiště, na kterém bude letadlo moci přistát, jestliže přistání na letišti určení není možné nebo žádoucí;
39. nadmořskou výškou se rozumí vertikální vzdálenost hladiny, bodu nebo předmětu považovaného za bod měřená od střední hladiny moře (MSL);
40. přibližovací službou řízení se rozumí služba řízení letového provozu pro řízené lety přilétávajících a odlétávajících letadel;
Po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise s podporou agentur Eurocontrol a EASA ustanoví trvalý proces s cílem:
a) zajistit, aby byly sledovány a analyzovány všechny změny přijaté v rámci Chicagské úmluvy, které se dotýkají oblasti působnosti tohoto nařízení, a
b) podle potřeby vypracovávat návrhy na provedení změn v příloze tohoto nařízení.
Ustanovení článku 5 tohoto nařízení týkající se zrušení a oznámení rozdílů a zveřejnění v leteckých informačních příručkách a ustanovení článku 7 týkající se změn přílohy se použijí podle vhodnosti.
41. přibližovacím stanovištěm řízení se rozumí stanoviště zřízené k poskytování služby řízení letového provozu řízeným letům letadel, přilétávajících na jedno nebo na více letišť nebo odlétávajících z nich;
42. odbavovací plochou se rozumí vymezená plocha, určená k umístění letadel pro nastupování a vystupování cestujících, pro nakládání a vykládání pošty nebo zboží, pro jejich plnění pohonnými hmotami a parkování nebo údržbě;
43. oblastním střediskem řízení (ACC) se rozumí stanoviště zřízené k poskytování služby řízení letového provozu řízeným letům v řízených oblastech spadajících pod jeho pravomoci;
44. oblastní službou řízení se rozumí služba řízení letového provozu pro řízené lety v řízených oblastech;
45. prostorovou navigací (RNAV) se rozumí způsob navigace, který umožňuje letadlu provést let po jakékoli požadované letové dráze v dosahu pozemního nebo kosmického navigačního zařízení nebo v rozsahu možnosti vlastního vybavení letadla nebo kombinací obojího;
46. tratí ATS se rozumí definovaná trať navržená k usměrňování toku letového provozu pro potřeby poskytování letových provozních služeb;
47. automatickým závislým přehledovým systémem – vysílání (ADS-B) se rozumí prostředek, kterým letadla, letištní mobilní prostředky a další objekty mohou automaticky vysílat nebo přijímat údaje, jako jsou identifikace, poloha a další, podle potřeby, ve vysílacím módu pomocí datového spoje;
48. automatickým závislým přehledovým systémem – kontrakt (ADS-C) se rozumí prostředek, kterým budou pomocí datového spoje vyměňovány položky ADS-C dohody mezi pozemním systémem a letadlem určující, za jakých podmínek by měla být zahájena hlášení ADS-C a jaké údaje by tato hlášení měla obsahovat;
49. automatickou informační službou koncové řízené oblasti (ATIS) se rozumí automatické poskytování platných pravidelných informací přilétávajícím a odlétávajícím letadlům nepřetržitě po dobu 24 hodin nebo v určeném časovém intervalu:a) automatickou informační službou koncové řízené oblasti datovým spojem (D-ATIS) se rozumí poskytování ATIS prostřednictvím datového spoje;b) automatickou hlasovou informační službou koncové řízené oblasti (hlasový ATIS) se rozumí poskytování ATIS prostřednictvím nepřetržitého a opakovaného hlasového rozhlasového vysílání;
a) automatickou informační službou koncové řízené oblasti datovým spojem (D-ATIS) se rozumí poskytování ATIS prostřednictvím datového spoje;
b) automatickou hlasovou informační službou koncové řízené oblasti (hlasový ATIS) se rozumí poskytování ATIS prostřednictvím nepřetržitého a opakovaného hlasového rozhlasového vysílání;
50. výškou základny nejnižší význačné oblačné vrstvy se rozumí výška základny nejnižší vrstvy oblačnosti nad zemí nebo nad vodou pod 6000 m (20000 ft), pokrývající více než polovinu oblohy;
Změny přílohy se provádějí v souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 549/2004.
Změny uvedené v odstavci 1 mohou zahrnovat mimo jiné i změny požadované pro zajištění souladu právních ustanovení při budoucím rozšiřování tohoto nařízení tak, aby obsahovalo příslušná ustanovení příloh a dokumentů ICAO jiných než přílohy 2, nebo změny vyplývající z aktualizací těchto samotných příloh a dokumentů ICAO nebo ze změn kterýchkoli příslušných nařízení Unie.
51. bodem přechodu se rozumí bod, ve kterém se od letadla letícího na úseku tratě ATS vyznačeném všesměrovým radiomajákem očekává, že změní navigační vedení letadla pomocí zařízení za letadlem na navigační vedení letadla pomocí nejbližšího všesměrového radiomajáku před letadlem;
52. mezí povolení se rozumí bod, ke kterému bylo letadlu uděleno letové povolení;
53. oblačností provozního významu se rozumí oblačnost s výškou základny oblačnosti pod 1500 m (5000 ft) nebo pod nejvyšší minimální sektorovou nadmořskou výškou podle toho, která z nich je větší, nebo oblačnost druhu cumulonimbus nebo věžovitý cumulus v jakékoli výšce;
54. kódem (SSR) se rozumí číslo přidělené konkrétnímu signálu odpovědi tvořenému více impulsy, vysílaném odpovídačem v módu A nebo v módu C;
55. příslušným úřadem se rozumí úřad určený členským státem jako odpovědný za zajištění shody s požadavky tohoto nařízení;
56. řízenou oblastí se rozumí řízený vzdušný prostor sahající nahoru od stanovené výšky nad zemí;
57. řízeným letištěm se rozumí letiště, na kterém je letištnímu provozu poskytována služba řízení letového provozu bez ohledu na to, zda existuje řízený okrsek, či nikoli;
58. řízeným vzdušným prostorem se rozumí vymezený vzdušný prostor, ve kterém se poskytuje služba řízení letového provozu v souladu s klasifikací vzdušného prostoru;
59. řízeným letem se rozumí jakýkoli let, který je předmětem letového povolení;
60. komunikací datovým spojem mezi řídícím a pilotem (CPDLC) se rozumí způsob spojení mezi řídícím a pilotem, používající datový spoj pro ATC komunikaci;
Členské státy, které před vstupem tohoto nařízení v platnost přijaly dodatečná ustanovení doplňující normy ICAO, zajistí, aby tato dodatečná ustanovení byla v souladu s tímto nařízením.
Pro účely tohoto článku taková dodatečná ustanovení doplňující normu ICAO nepředstavují rozdíl oproti Chicagské úmluvě. Tato další opatření, jakož i veškeré další záležitosti, které toto nařízení ponechává na rozhodnutí příslušných úřadů, zveřejní členské státy prostřednictvím svých leteckých informačních příruček. Informují rovněž Komisi a agenturu EASA, a to nejpozději do dvou měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost nebo od přijetí těchto dodatečných ustanovení.
61. řízeným okrskem se rozumí řízený vzdušný prostor, sahající od povrchu země do stanovené výšky;
62. stoupáním v cestovním režimu se rozumí postup cestovního letu letounu, vedoucí k čistému přírůstku nadmořské výšky s úbytkem hmotnosti letounu;
63. cestovní hladinou se rozumí hladina dodržovaná letadlem během značné části letu;
64. platným letovým plánem (CPL) se rozumí letový plán zahrnující případné změny, k nimž došlo na základě později vydaných povolení;
65. nebezpečným prostorem se rozumí vzdušný prostor vymezených rozměrů, ve kterém mohou v určité době probíhat činnosti nebezpečné pro let letadla;
66. komunikací datovým spojem se rozumí forma spojení používaná pro výměnu zpráv prostřednictvím datového spoje;
67. daty/údaji se rozumí veličina nebo soubor veličin, které mohou sloužit jako základ pro výpočet dalších veličin;
68. následným povolením se rozumí povolení vydané letadlu stanovištěm řízení letového provozu, které v daném čase toto letadlo neřídí;
69. předpokládanou dobou letu se rozumí předpokládaná doba potřebná pro přelet od jednoho význačného bodu k druhému;
70. předpokládaným časem zahájení pojíždění se rozumí předpokládaný čas, ve kterém letadlo zahájí pohyb související s odletem;
Po vstupu tohoto nařízení v platnost, a aniž jsou dotčena ustanovení článku 7, členské státy v zájmu zachování nebo zvýšení stávající úrovně bezpečnosti zajistí, aby v rámci procesu řízení bezpečnosti zahrnujícího všechny a. s.pekty provádění tohoto nařízení bylo provedeno bezpečnostní posouzení plánu provádění, včetně identifikace nebezpečí, posouzení rizik a jejich zmírnění dříve, než dojde ke skutečným změnám dříve přijatých postupů. Takové zmírnění může zahrnovat použití článku 3.
71. předpokládaným časem příletu se rozumí pro lety IFR čas, ve kterém se předpokládá, že letadlo přiletí nad stanovený bod, který je vymezen ve vztahu k radionavigačním prostředkům a z kterého se předpokládá zahájení přiblížení podle přístrojů nebo - není-li bod vyznačen radionavigačním prostředkem pro dané letiště - čas příletu letadla nad letiště. Pro lety VFR je to čas, ve kterém se předpokládá, že letadlo přiletí nad letiště;
72. předpokládaným časem přiblížení se rozumí čas, ve kterém ATC očekává, že přilétávající letadlo po zdržení opustí vyčkávací fix k dokončení svého přiblížení na přistání. Skutečný čas opuštění vyčkávacího fixu závisí na povolení přiblížení;
73. podaným letovým plánem (FPL) se rozumí letový plán, tak jak je podán stanovišti ATS pilotem nebo určeným zástupcem bez následných změn;
74. členem letové posádky se rozumí člen posádky s průkazem způsobilosti, pověřený během doby letové služby povinnostmi nezbytnými pro provoz letadla;
75. letovým informačním střediskem se rozumí stanoviště zřízené k poskytování letové informační služby a pohotovostní služby;
76. letovou informační oblastí se rozumí vzdušný prostor stanovených rozměrů, v němž se poskytuje letová informační služba a pohotovostní služba;
77. letovou informační službou se rozumí služba poskytovaná za účelem podávání rad a informací k bezpečnému a účinnému provádění letů;
78. letovou hladinou (FL) se rozumí hladina konstantního atmosférického tlaku vztažená ke stanovenému údaji tlaku 1013,2 hektopascalů, která je oddělená od ostatních takových hladin stanovenými tlakovými intervaly;
79. letovým plánem se rozumí předepsané informace vztahující se k zamýšlenému letu letadla nebo jeho části, poskytované stanovištím letových provozních služeb;
80. letovou dohledností se rozumí dohlednost dopředu z kabiny letadla za letu;
Nařízení (ES) č. 730/2006 se mění takto:
a) Ustanovení čl. 2 odst. 3 a 4 se nahrazují tímto:3. IFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let podle přístrojů;4. VFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let za viditelnosti.
Nařízení (ES) č. 1033/2006 se mění takto:
a) Ustanovení čl. 2 odst. 2 bodu 8 se nahrazuje tímto:8. IFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let podle přístrojů;.
b) Ustanovení čl. 3 odst. 1 se nahrazuje tímto:1.Ustanovení uvedená v příloze se použijí na předkládání, přijímání a distribuci letových plánů na každý let, na který se vztahuje toto nařízení, a na všechny změny klíčové položky letového plánu v předletové fázi v souladu s tímto nařízením.
c) Nadpis a první bod přílohy se nahrazují tímto:Ustanovení uvedená v čl. 3 odst. 1 1. Oddíl 4 prováděcího nařízení (EU) č. 923/2012Úř. věst. L 281, 13.10.2012, s. 1 . .
Ustanovení uvedená v příloze se použijí na předkládání, přijímání a distribuci letových plánů na každý let, na který se vztahuje toto nařízení, a na všechny změny klíčové položky letového plánu v předletové fázi v souladu s tímto nařízením.
Nařízení (ES) č. 1794/2006 se mění takto:
a) Ustanovení čl. 2 písm. c) a d) se nahrazuje tímto:c) IFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let podle přístrojů;d) VFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let za viditelnosti;.
c) IFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let podle přístrojů;
d) VFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let za viditelnosti;.
Nařízení (ES) č. 1265/2007 se mění takto:
a) Ustanovení čl. 2 odst. 5 se nahrazuje tímto:5. lety provozované podle pravidel pro lety za viditelnosti (lety VFR) se rozumí veškeré lety prováděné v souladu s pravidly pro let za viditelnosti;.
Nařízení (EU) č. 255/2010 se mění takto:
a) Ustanovení čl. 2 odst. 3 se nahrazuje tímto:3. IFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let podle přístrojů;.
Prováděcí nařízení (EU) č. 1035/2011 se mění takto:
a) odkaz v příloze II bodě 4 písm. a) na Přílohu 2 Pravidla létání, 10. vydání, červenec 2005 se nahrazuje odkazem na prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012;
b) odkaz v příloze II bodě 4 písm. c) na Přílohu 11 Letové provozní služby, 13. vydání, červenec 2001, včetně všech změn až po č. 47-B se mění doplněním textu a případně prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012 na konec uvedené věty;
c) odkaz v příloze III bodě 2 písm. b) na Přílohu 11 Letové provozní služby, 13. vydání, červenec 2001, včetně všech změn až po č. 47-B; se mění doplněním textu popřípadě prováděcí nařízení (EU) č. 923/2012 na konec uvedené věty.
81. předpovědí se rozumí informace o očekávaných meteorologických podmínkách pro určitý čas nebo časový interval a pro určitou oblast nebo část vzdušného prostoru;
3. IFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let podle přístrojů;
8. IFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let podle přístrojů;.
5. lety provozované podle pravidel pro lety za viditelnosti (lety VFR) se rozumí veškeré lety prováděné v souladu s pravidly pro let za viditelnosti;.
3. IFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let podle přístrojů;.
82. přízemní dohledností se rozumí dohlednost na letišti hlášená oprávněným pozorovatelem nebo automatickými systémy;
4. VFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let za viditelnosti.
83. kurzem se rozumí směr, do něhož směřuje podélná osa letadla, vyjádřený ve stupních měřených od severu (zeměpisného, magnetického, kompasového nebo síťového);
84. výškou se rozumí vertikální vzdálenost hladiny, bodu nebo předmětu považovaného za bod, měřená od stanovené roviny;
85. vrtulníkem se rozumí letadlo těžší než vzduch schopné letu hlavně působením aerodynamických sil vznikajících na jednom nebo více poháněných rotorech, jejichž osy jsou v podstatě svislé;
86. vzdušným prostorem nad volným mořem se rozumí vzdušný prostor mimo pevninské území a teritoriální vody, definovaný v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu (Montego Bay, 1982);
87. IFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let podle přístrojů;
88. letem IFR se rozumí let prováděný v souladu s pravidly pro let podle přístrojů;
89. IMC je zkratka používaná k označení meteorologických podmínek pro let podle přístrojů;
90. postupem přiblížení podle přístrojů (IAP) se rozumí řada předem stanovených manévrů s orientací podle letových přístrojů, které zajišťují výškovou ochranu před překážkami při letu od fixu počátečního přiblížení nebo případně od počátku stanovené příletové tratě k bodu, ze kterého může být provedeno přistání nebo, jestliže není možné dokončit přistání, do polohy, ve které se aplikují kritéria bezpečných výšek nad překážkami pro vyčkávání nebo při letu na trati. Postupy přiblížení podle přístrojů jsou klasifikovány takto:a) postupem nepřesného přístrojového přiblížení (NPA) se rozumí postup přiblížení podle přístrojů s využitím směrového vedení, ale bez využití vertikálního vedení;b) postupem přiblížení s vertikálním vedením (APV) se rozumí postup přiblížení podle přístrojů s využitím směrového a vertikálního vedení, který ale nesplňuje požadavky stanovené pro přesné přiblížení a přistání;c) postupem přesného přiblížení (PA) se rozumí postup přiblížení podle přístrojů s využitím přesného směrového a vertikálního vedení s minimy, jak je stanoveno kategorií provozu;
a) postupem nepřesného přístrojového přiblížení (NPA) se rozumí postup přiblížení podle přístrojů s využitím směrového vedení, ale bez využití vertikálního vedení;
b) postupem přiblížení s vertikálním vedením (APV) se rozumí postup přiblížení podle přístrojů s využitím směrového a vertikálního vedení, který ale nesplňuje požadavky stanovené pro přesné přiblížení a přistání;
c) postupem přesného přiblížení (PA) se rozumí postup přiblížení podle přístrojů s využitím přesného směrového a vertikálního vedení s minimy, jak je stanoveno kategorií provozu;
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po uveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie .
Toto nařízení se použije od 4. prosince 2012 .
Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce se členské státy mohou rozhodnout, že až do 4. prosince 2014 nebudou ustanovení tohoto nařízení uplatňovat.
Využije-li některý členský stát této možnosti, oznámí Komisi a agentuře EASA v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 549/2004 důvody této odchylky, její trvání, jakož i plánovaná opatření a příslušný časový harmonogram provedení tohoto nařízení.
91. meteorologickými podmínkami pro let podle přístrojů (IMC) se rozumí meteorologické podmínky vyjádřené dohledností, vzdáleností od oblačnosti a výškou základny nejnižší význačné oblačné vrstvy, které jsou horší než předepsaná minima meteorologických podmínek pro let za viditelnosti;
92. přistávací plochou se rozumí část pohybové plochy, určená pro přistání nebo vzlety letadel;
93. hladinou se rozumí všeobecný výraz používaný k vyjádření vertikální polohy letadla znamenající buď výšku, nadmořskou výšku nebo letovou hladinu;
94. provozní plochou se rozumí část letiště určená pro vzlety, přistání a pojíždění letadel, s výjimkou odbavovacích ploch;
95. módem SSR se rozumí smluvený rozpoznávací znak vztažený k vymezeným funkcím dotazovacích signálů, vysílaných dotazovačem SSR. Příloha 10 dohody ICAO stanovuje 4 módy: A, C, S a intermód;
96. pohybovou plochou se rozumí část letiště určená pro vzlety, přistání a pojíždění letadel, sestávající z provozní plochy a odbavovací plochy (ploch);
97. nocí se rozumí doba mezi koncem občanského soumraku a začátkem občanského svítání. Občanský soumrak končí večer, když se střed slunečního disku nachází 6° pod horizontem, a občanské svítání začíná ráno, když je střed slunečního disku 6° pod horizontem;
98. překážkou se rozumí jakýkoli pevný (trvalý nebo dočasný) a mobilní objekt nebo jeho část, která:a) se nachází na ploše určené pro pozemní pohyby letadel nebob) zasahuje nad stanovenou plochu určenou k ochraně letadel za letu neboc) se nachází vně těchto stanovených ploch a byla vyhodnocena jako nebezpečná pro letecký provoz;
a) se nachází na ploše určené pro pozemní pohyby letadel nebo
b) zasahuje nad stanovenou plochu určenou k ochraně letadel za letu nebo
c) se nachází vně těchto stanovených ploch a byla vyhodnocena jako nebezpečná pro letecký provoz;
99. provozním místem se rozumí místo vybrané provozovatelem nebo velícím pilotem pro provedení přistání, vzletu nebo pro provoz s vrtulníkovým jeřábem;
100. velícím pilotem se rozumí pilot určený provozovatelem nebo, v případě všeobecného letectví, vlastníkem k velení a provedení bezpečného letu;
101. tlakovou nadmořskou výškou se rozumí atmosférický tlak vyjádřený nadmořskou výškou, která odpovídá tomuto tlaku ve standardní atmosféře, dle definice v části 1 přílohy 8 Chicagské úmluvy;
102. problematickým užíváním psychoaktivních látek se rozumí užívání jedné nebo více psychoaktivních látek leteckým personálem způsobem, který:a) představuje přímé nebezpečí pro daného uživatele nebo ohrožuje životy, zdraví nebo pohodu ostatních nebob) způsobí či zhorší profesní, společenské, duševní nebo fyzické problémy nebo potíže;
a) představuje přímé nebezpečí pro daného uživatele nebo ohrožuje životy, zdraví nebo pohodu ostatních nebo
b) způsobí či zhorší profesní, společenské, duševní nebo fyzické problémy nebo potíže;
103. zakázaným prostorem se rozumí vzdušný prostor vymezených rozměrů nad pevninou nebo nad teritoriálními vodami státu, ve kterém jsou lety letadel zakázány;
104. psychoaktivními látkami se rozumí alkohol, opioidy, kanabinoidy, sedativa a hypnotika, kokain, další psychostimulanty, halucinogeny a těkavá rozpouštědla; káva a tabák se mezi ně nezahrnují;
105. radarem se rozumí rádiové detekční zařízení, poskytující informace o vzdálenosti, azimutu a/nebo výšce objektů;
106. oblastí s povinným rádiovým spojením (RMZ) se rozumí vzdušný prostor stanovených rozměrů, ve kterém musí být letadlo vybaveno radiostanicí a provozovat ji;
107. radionavigační službou se rozumí služba poskytující informace pro vedení nebo údaje o poloze pro efektivní a bezpečný provoz letadel pomocí jednoho nebo více radionavigačních zařízení;
108. radiotelefonií se rozumí způsob radiového spojení určeného především pro výměnu informací hlasem;
109. stálým letovým plánem se rozumí letový plán, vztahující se k sérii často se opakujících, pravidelně prováděných jednotlivých letů, s totožnými základními charakteristikami, předávaný provozovatelem pro uchování a opakované použití stanovišti ATS;
110. hlásným bodem se rozumí stanovené zeměpisné místo, vzhledem k němuž se může hlásit poloha letadla;
111. omezeným prostorem se rozumí vzdušný prostor vymezených rozměrů nad pevninou nebo nad teritoriálními vodami státu, ve kterém je let letadla omezen v souladu se stanovenými podmínkami;
112. traťovým úsekem se rozumí trať nebo části trati, na které se obvykle létá bez mezipřistání;
113. dráhou se rozumí vymezená pravoúhlá plocha na pozemním letišti, upravená pro přistání a vzlety letadel;
114. vyčkávacím místem dráhy se rozumí stanovené místo určené k ochraně dráhy, překážkové plochy nebo kritického/citlivého ILS/MLS prostoru, ve kterém pojíždějící letadla a mobilní prostředky musí zastavit a vyčkávat, pokud jim není letištní řídící věží povoleno jinak;
115. dráhovou dohledností (RVR) se rozumí vzdálenost, na kterou může pilot letadla nacházejícího se na ose dráhy vidět denní dráhové značení nebo návěstidla ohraničující dráhu nebo vyznačující její osu;
116. osobami ovlivňující bezpečnost letu se rozumí osoby, které by mohly ohrozit bezpečnost letectví, jestliže neplní řádně své povinnosti a funkce, mimo jiné (ale nikoli výhradně) členové posádek, personál zajišťující údržbu letadel a řídící letového provozu;
117. kluzákem se rozumí letadlo těžší než vzduch, které je schopno letu působením aerodynamických sil na své nepohyblivé nosné plochy a jehož volný let není závislý na motoru, včetně závěsných kluzáků, padákových kluzáků a jiných srovnatelných letadel;
118. sekundárním přehledovým radarem (SSR) se rozumí systém přehledového radaru, který využívá vysílačů/přijímačů (dotazovačů) a odpovídačů;
119. informací SIGMET se rozumí informace vydaná meteorologickou výstražnou službou týkající se výskytu nebo očekávaného výskytu určených meteorologických jevů na trati, které mohou ovlivnit bezpečnost letového provozu;
120. signální plochou se rozumí plocha na letišti používaná k umisťování pozemních návěští;
121. význačným bodem se rozumí stanovené zeměpisné místo, používané k vyznačení tratě ATS nebo dráhy letu letadla a pro jiné navigační účely a účely ATS;
122. zvláštním letem VFR se rozumí let VFR, kterému vydala služba řízení letového provozu povolení k letu v řízeném okrsku v meteorologických podmínkách horších než VMC;
123. zbloudilým letadlem se rozumí letadlo, které se význačně odchýlilo od zamýšlené trati nebo které hlásí, že nezná svou polohu;
124. přehledovým radarem se rozumí radarové zařízení, používané k určování polohy letadla vzdáleností a azimutem;
125. pojížděním se rozumí pohyby letadel na povrchu letiště nebo provozního místa s použitím vlastní síly, s výjimkou vzletu a přistání;
126. pojezdovou dráhou se rozumí vymezený pás na pozemním letišti zřízený pro pojíždění letadel a určený ke spojení jedné části letiště s druhou; včetně:a) pojezdového pruhu, jímž se rozumí část odbavovací plochy určená jako pojezdová dráha a umožňující přístup letadel pouze k stáním;b) pojezdové dráhy na odbavovací ploše, kterou se rozumí část systému pojezdových drah, umístěná na odbavovací ploše, umožňující průjezd odbavovací plochou;c) pojezdové dráhy pro rychlé odbočení, kterou se rozumí pojezdová dráha napojující se na dráhu v ostrém úhlu a projektovaná tak, aby umožnila přistávajícím letadlům odbočit při vyšších rychlostech, než kterých dosahují na jiných výjezdech na pojezdové dráhy, a tím snížit na minimum dobu obsazení dráhy;
a) pojezdového pruhu, jímž se rozumí část odbavovací plochy určená jako pojezdová dráha a umožňující přístup letadel pouze k stáním;
b) pojezdové dráhy na odbavovací ploše, kterou se rozumí část systému pojezdových drah, umístěná na odbavovací ploše, umožňující průjezd odbavovací plochou;
c) pojezdové dráhy pro rychlé odbočení, kterou se rozumí pojezdová dráha napojující se na dráhu v ostrém úhlu a projektovaná tak, aby umožnila přistávajícím letadlům odbočit při vyšších rychlostech, než kterých dosahují na jiných výjezdech na pojezdové dráhy, a tím snížit na minimum dobu obsazení dráhy;
127. územím se rozumí pevnina a k ní přilehlé teritoriální vody spadající pod svrchovanost, suverenitu, ochranu nebo mandát dotyčného státu;
128. prahem dráhy se rozumí začátek té části dráhy, která je použitelná pro přistání;
129. celkovou předpokládanou dobou letu se rozumía) pro lety IFR předpokládaná doba letu od vzletu do příletu nad stanovený bod vymezený ve vztahu k radionavigačnímu prostředku, z něhož se předpokládá zahájení postupu přiblížení podle přístrojů nebo, není-li bod vyznačen radionavigačním prostředkem na letišti určení, doba příletu nad letiště určení;b) pro lety VFR předpokládaná doba od vzletu do příletu nad letiště určení;
a) pro lety IFR předpokládaná doba letu od vzletu do příletu nad stanovený bod vymezený ve vztahu k radionavigačnímu prostředku, z něhož se předpokládá zahájení postupu přiblížení podle přístrojů nebo, není-li bod vyznačen radionavigačním prostředkem na letišti určení, doba příletu nad letiště určení;
b) pro lety VFR předpokládaná doba od vzletu do příletu nad letiště určení;
130. tratí se rozumí průmět dráhy letu letadla na povrch země, jehož směr se v kterémkoli bodě obvykle vyjadřuje ve stupních měřených od severu (zeměpisného, magnetického nebo síťového);
131. radou k vyhnutí se provozu se rozumí rada poskytnutá stanovištěm letových provozních služeb, určující manévry pomáhající pilotovi vyhnout se srážce;
132. informací o provozu se rozumí informace vydaná stanovištěm letových provozních služeb, kterou se pilot upozorňuje na jiný známý nebo pozorovaný letový provoz, který se může nacházet v blízkosti polohy letadla nebo jeho zamýšlené trati, a která má pilotovi pomoci vyhnout se srážce;
133. bodem předání řízení se rozumí určený bod, umístěný na letové dráze letadla, ve kterém se předává odpovědnost za poskytování služby řízení letového provozu letadlu z jednoho řídícího stanoviště nebo pracoviště na druhé;
134. převodní nadmořskou výškou se rozumí nadmořská výška, ve které nebo pod níž se vertikální poloha letadla řídí nadmořskými výškami;
135. převodní hladinou se rozumí nejnižší použitelná letová hladina nad převodní nadmořskou výškou;
136. oblastí s povinným odpovídačem (TMZ) se rozumí vzdušný prostor stanovených rozměrů, ve kterém je pro letadlo povinné vybavení odpovídači hlásícími tlakovou nadmořskou výšku a jejich provozování;
137. neidentifikovaným letadlem se rozumí letadlo, které bylo zpozorováno nebo bylo hlášeno, že letí v daném prostoru, ale jehož totožnost nebyla určena;
138. volným balonem bez pilota na palubě se rozumí nepoháněné letadlo bez pilota na palubě, lehčí než vzduch, ve volném letu;
139. VFR je zkratka používaná k označení pravidel pro let za viditelnosti;
140. letem VFR se rozumí let prováděný v souladu s pravidly pro let za viditelnosti;
141. dohledností se rozumí dohlednost pro letecké účely, která je definována jako větší z následujících dvou vzdáleností:a) největší vzdálenost, na kterou je možno spolehlivě vidět a rozeznat na světlém pozadí černý předmět vhodných rozměrů, umístěný u země;b) největší vzdálenost, na kterou je možno spolehlivě rozeznat na neosvětleném pozadí světla o svítivosti přibližně 1000 cd;
a) největší vzdálenost, na kterou je možno spolehlivě vidět a rozeznat na světlém pozadí černý předmět vhodných rozměrů, umístěný u země;
b) největší vzdálenost, na kterou je možno spolehlivě rozeznat na neosvětleném pozadí světla o svítivosti přibližně 1000 cd;
142. meteorologickými podmínkami pro let za viditelnosti se rozumí meteorologické podmínky vyjádřené dohledností, vzdáleností od oblačnosti a výškou základny nejnižší význačné oblačné vrstvy, které jsou stejné nebo lepší než předepsaná minima;
143. VMC je zkratka používaná k označení meteorologických podmínek pro let za viditelnosti.
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: