Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici 2009/138/ES a zejména na čl. 31 odst. 4, čl. 35 odst. 9, čl. 37 odst. 6, čl. 37 odst. 7, čl. 50 odst. 1 písm. a) a b), čl. 50 odst. 2 písm. a) a b), čl. 50 odst. 3, článek 56, čl. 75 odst. 2, čl. 75 odst. 3, čl. 86 odst. 1 písm. a) až i), čl. 86 odst. 2 písm. a) a b), čl. 92 odst. 1, čl. 92 odst. 1a, čl. 97 odst. 1 a 2, čl. 99 písm. a) a b), čl. 109a odst. 5, čl. 111 odst. 1 písm. a) až f), čl. 111 odst. 1 písm. g) až q), čl. 114 odst. 1 písm. a) a b), článek 126, článek 127, článek 130, čl. 135 odst. 2 písm. a), b) a c), čl. 135 odst. 3, čl. 143 odst. 1, čl. 172 odst. 1, čl. 211 odst. 2, čl. 216 odst. 7, čl. 217 odst. 3, čl. 227 odst. 3, článek 234, čl. 241 písm. a), b) a c), čl. 244 odst. 4 a 5, čl. 245 odst. 4 a 5, čl. 248 odst. 7 a 8, čl. 249 odst. 3, čl. 256 odst. 4, čl. 260 odst. 2 a čl. 308b odst. 13 uvedené směrnice,

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1 ).

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪MEDIA:img_001⟫

(1) Při uplatňování požadavků stanovených v tomto nařízení by měla být zohledněna povaha, rozsah a komplexnost rizik spojených s činností pojišťovny nebo zajišťovny. Zátěž a komplexnost, s nimiž se pojišťovny musejí vyrovnat, by měly být úměrné jejich rizikovému profilu. Při uplatňování požadavků stanovených v tomto nařízení by informace měly být považovány za podstatné, pokud by mohly ovlivnit rozhodování či úsudek osob, které budou podle předpokladů tyto informace používat.

(2) Aby se snížilo nadměrné spoléhání na externí rating, měly by pojišťovny a zajišťovny usilovat o to, aby u všech svých expozic vytvořily vlastní úvěrová hodnocení. S ohledem na zásadu proporcionality by se však od pojišťoven a zajišťoven mělo vyžadovat pouze to, aby vypracovaly vlastní úvěrová hodnocení u větších či komplexnějších expozic.

(3) Orgány dohledu by měly zaručit, že pojišťovny a zajišťovny přijmou vhodné kroky za účelem vývoje interních modelů, které kryjí úvěrová rizika v případech, kdy jsou jejich expozice významné v absolutním měřítku a zároveň mají velký počet významných protistran. Za tímto účelem by orgány dohledu měly zaujmout harmonizovaný přístup k definicím expozic, které jsou významné v absolutním měřítku a zároveň mají velký počet významných protistran.

(4) Aby se zamezilo tomu, že pojišťovny a zajišťovny, které k výpočtu úvěrového rizika v rámci solventnostního kapitálového požadavku nepoužívají schválený interní model, budou provádět zkreslené odhady úvěrového rizika, neměla by jejich vlastní úvěrová hodnocení vést k nižším kapitálovým požadavkům, než jsou požadavky odvozené z externích ratingů.

(5) Aby se zamezilo nadměrnému spoléhání na rating, pokud jde o expozici vůči jiné pojišťovně nebo zajišťovně, je možné využití ratingu pro účely výpočtu kapitálového požadavku podle standardního vzorce nahradit odkazem na solventnost protistrany (přístup založený na kapitálové přiměřenosti). Takový přístup by vyžadoval, aby byla zavedena kalibrace podle solventnostních kapitálových požadavků a použitelných částek kapitálu k pokrytí těchto solventnostních kapitálových požadavků, které budou určeny, až bude Solventnost II zavedena. Přístup založený na kapitálové přiměřenosti by se měl omezit na pojišťovny a zajišťovny, které nemají rating.

(6) Aby se zaručilo, že normy pro oceňování pro účely dohledu jsou slučitelné s mezinárodním vývojem v oblasti účetnictví, měly by pojišťovny a zajišťovny používat metody oceňování konzistentní s trhem vymezené v mezinárodních účetních standardech, které Komise přijala podle nařízení (ES) č. 1606/2002, pokud se však od daného podniku nevyžaduje, aby ve vztahu k určitému aktivu či závazku použil specifickou metodu oceňování, nebo mu je dovoleno použít metodu vycházející z metody oceňování, kterou používá při přípravě svých účetních závěrek.

(7) Pojišťovny a zajišťovny by se při oceňování aktiv a závazků pomocí metod oceňování konzistentních s trhem, jež jsou vymezeny v mezinárodních účetních standardech, které Komise přijala podle nařízení (ES) č. 1606/2002, měly řídit hierarchií oceňování, přičemž standardní metodu oceňování pro stejná aktiva či závazky představují kótované tržní ceny na aktivních trzích, aby se zaručilo, že jsou aktiva a závazky oceňovány v částce, za kterou by mohly být směněny v případě aktiv nebo převedeny či vyrovnány v případě závazků při transakci uskutečněné za obvyklých tržních podmínek mezi znalými a ochotnými stranami. Tento přístup by pojišťovny a zajišťovny měly uplatňovat bez ohledu na to, zda se mezinárodní či jiné metody oceňování řídí jinou hierarchií oceňování.

(8) Pojišťovny a zajišťovny by měly uznat a ocenit aktiva a závazky s odloženou daňovou povinností ve vztahu ke všem položkám, které jsou uznány pro účely solventnosti nebo v daňové rozvaze, aby se zaručilo, že jsou zachyceny všechny částky, které by v budoucnosti mohly být podnětem ke vzniku daňových peněžních toků.

(9) Ocenění pojistných a zajistných závazků by mělo zahrnovat závazky týkající se stávající pojišťovací a zajišťovací činnosti. Závazky týkající se budoucí činnosti by do ocenění zahrnuty být neměly. Pokud pojistné a zajistné smlouvy zahrnují opce pojistníka, které mu umožňují zřídit, obnovit, prodloužit a navýšit pojistné či zajistné krytí či je znovu zahájit, nebo opce pojišťoven a zajišťoven, které jim umožňují ukončit smlouvu nebo změnit pojistné či pojistné plnění, měla by být definována smluvní hranice, aby bylo zřejmé, zda je dodatečné krytí vyplývající z takovýchto opcí považováno za stávající či budoucí činnost.

(10) Aby bylo možné určit převodní hodnotu pojistných a zajistných závazků, měly by se při ocenění závazků zohlednit budoucí peněžní toky týkající se opcí na obnovení smlouvy, a to bez ohledu na jejich ziskovost, pokud však opce na obnovení neznamená, že by pojišťovna či zajišťovna měla z ekonomického hlediska stejná práva na stanovení pojistného či pojistného plnění v obnovené smlouvě jako ve smlouvě nové.

1. alternativními metodami oceňování se rozumějí metody oceňování, které jsou v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES, jiné než metody, které pro stejná či podobná aktiva či závazky využívají výhradně kótované tržní ceny;

(11) Aby se zaručilo, že analýza finanční situace pojišťovny či zajišťovny není zkreslená, mohou být technické rezervy portfolia pojistných a zajistných závazků záporné. Na výpočet technických rezerv by se neměla vztahovat nulová dolní mez.

(12) Převodní hodnota pojistných či zajistných závazků může být nižší než hodnoty odbytného v souvisejících smlouvách. Na výpočet technických rezerv by se neměly vztahovat dolní meze pro hodnotu odbytného.

(13) Aby bylo dosaženo technických rezerv, které odpovídají převodní hodnotě pojistných a zajistných závazků, měl by výpočet nejlepšího odhadu zohlednit budoucí vývoj, např. demografický, právní, zdravotnický, technologický, sociální, environmentální a ekonomický vývoj, který bude mít dopad na přírůstky a úbytky peněžních prostředků nutných k vyrovnání závazků.

(14) Aby bylo dosaženo nejlepšího odhadu, který odpovídá pravděpodobnostmi váženému průměru budoucích peněžních toků uvedenému v čl. 77 odst. 2 směrnice 2009/138/ES, měly by projekce peněžních toků použité při výpočtu nejlepšího odhadu zohledňovat všechny nejistoty v peněžních tocích.

(15) Výběr metody výpočtu nejlepšího odhadu by měl být úměrný povaze, rozsahu a komplexnosti rizik, která pojišťovna či zajišťovna podstupují. Škála metod výpočtu nejlepšího odhadu zahrnuje simulační, deterministické a analytické metody. U určitých smluv týkajících se životního pojištění, zejména v případě, kdy z nich plynou nezaručené podíly na zisku v závislosti na investičních výnosech nebo kdy obsahují finanční záruky či smluvní opce, mohou přesnější výpočet nejlepšího odhadu zajistit simulační metody.

(16) Pokud pojistné a zajistné smlouvy obsahují finanční záruky a opce, současná hodnota peněžních toků vyplývající z těchto smluv může záviset jak na očekávaném výsledku budoucích událostí a vývoje, tak na tom, jak by se skutečné výsledky v určitých scénářích mohly odchýlit od očekávaného výsledku. Metody použité k výpočtu nejlepšího odhadu by měly tyto vzájemné závislosti zohlednit.

(17) Definice budoucích nezaručených podílů na zisku by měla zachycovat pojistné plnění v pojistných a zajistných smlouvách, které je vypláceno navíc k zaručeným pojistným plněním a které vyplývá z účasti pojistníka na zisku. Neměla by zohledňovat pojistné plnění vázané na index či hodnotu podílové jednotky.

(18) Výpočet rizikové přirážky by měl vycházet z předpokladu, že se celé portfolio pojistných a zajistných závazků převede na jinou pojišťovnu či zajišťovnu. Výpočet by měl zejména zohlednit diverzifikaci celého portfolia.

(19) Výpočet rizikové přirážky by měl být založen na prognóze solventnostního kapitálového požadavku, která zohledňuje zmírnění rizik u zajistných smluv a zvláštních účelových jednotek. Neměly by být stanoveny samostatné výpočty pro hrubou a čistou rizikovou přirážku u zajistných smluv a zvláštních účelových jednotek.

(20) Úprava základních bezrizikových úrokových měr o úvěrové riziko by měla být odvozena od tržních sazeb, které zachycují úvěrové riziko, jež se odráží v proměnlivé sazbě úrokových swapů. Za tímto účelem a s cílem sladit určování úpravy se standardní tržní praxí a za tržních podmínek podobných těm, které panovaly v den přijetí směrnice 2014/51/EU, zejména pokud jde o euro, by tržní sazby měly odpovídat sazbám Euribor (Euro Interbank Offered Rate) pro závazky se splatností 3 měsíců.

2. analýzou scénáře se rozumí analýza dopadu kombinace nepříznivých událostí;

(21) Při určování poslední doby splatnosti, pro kterou trhy s dluhopisy již nejsou hluboké, likvidní a transparentní v souladu s článkem 77a směrnice 2009/138/ES, by za tržních podmínek podobných těm, které panovaly v den přijetí směrnice 2014/51/EU, trh s dluhopisy denominovanými v eurech neměl být považován za hluboký a likvidní v případě, že kumulativní objem dluhopisů s dobami splatnosti, které jsou delší než poslední doba splatnosti nebo stejné jako poslední doba splatnosti, je menší než 6 procent objemu všech dluhopisů na daném trhu.

(22) Pokud nelze ze standardních statistik odvodit žádné spolehlivé úvěrové rozpětí, jako např. v případě expozic vůči státnímu dluhu, mělo by se základní rozpětí pro výpočet vyrovnávací úpravy a koeficientu volatility rovnat podílu dlouhodobého průměru rozpětí nad bezrizikovou úrokovou mírou podle čl. 77c odst. 2 písm. b) a c) směrnice 2009/138/ES. Pokud jde o expozice vůči centrálním vládám členských států nebo centrálním bankám, měla by daná třída aktiv zachycovat rozdíl mezi jednotlivými členskými státy.

(23) Aby se zaručila transparentnost při určování příslušné bezrizikové úrokové míry podle 29. bodu odůvodnění směrnice 2014/51/EU, měl by Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) jako součást technických informací, které mají být zveřejněny podle čl. 77e odst. 1 směrnice 2009/138/ES, zveřejnit metodiku, předpoklady a identifikaci údajů, které používá k výpočtu úpravy swapových sazeb o úvěrové riziko, koeficientu volatility a základního rozpětí pro vyrovnávací úpravu.

(24) Rozčlenění pojistných a zajistných závazků podle druhu pojištění a do rizikově homogenních skupin by mělo odrážet povahu rizik souvisejících s daným závazkem. Povaha souvisejících rizik může zdůvodňovat rozčlenění, které se liší od rozdělení pojistných činností na činnosti životního pojištění a činnosti neživotního pojištění, od tříd neživotního pojištění stanovených v příloze I směrnice 2009/138/ES a od tříd životního pojištění stanovených v příloze II směrnice 2009/138/ES.

(25) Rozhodnutí o tom, zda je metoda výpočtu technických rezerv úměrná povaze, rozsahu a komplexnosti rizik, by mělo obsahovat posouzení modelové chyby metody. Takovéto posouzení by však nemělo vyžadovat, aby pojišťovny a zajišťovny uvedly přesnou výši modelové chyby.

(26) Pro účely žádosti o to, aby orgány dohledu schválily využití vyrovnávací úpravy uvedené v čl. 77b odst. 1 směrnice 2009/138/ES, by pojišťovnám a zajišťovnám mělo být povoleno, aby různé způsobilé pojistné produkty považovaly za jedno portfolio, a to za předpokladu, že jsou soustavně plněny podmínky pro schválení a že žádné právní překážky nebrání tomu, aby byla činnost organizována a řízena odděleně od zbývajících činností pojišťovny či zajišťovny v jednom portfoliu.

(27) Schválení začlenění doplňkového kapitálu s cílem splnit solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny či zajišťovny by mělo vycházet z posouzení příslušných kritérií orgány dohledu. Pojišťovny či zajišťovny, které žádají o schválení položky doplňkového kapitálu, by však měly orgánům dohledu prokázat, že kritéria byla splněna, a měly by těmto orgánům poskytnout veškeré informace, o které je orgány dohledu požádají, aby mohly takové posouzení provést. Orgány dohledu by měly žádosti o schválení doplňkového kapitálu posuzovat individuálně.

(28) Při zvažování žádosti o schválení doplňkového kapitálu podle článku 90 směrnice 2009/138/ES by orgány dohledu měly vzít v úvahu ekonomickou podstatu a právní vymahatelnost položky doplňkového kapitálu, o jejíž schválení se žádá.

(29) Kapitál tier 1 by měly tvořit položky kapitálu, které jsou kvalitní a plně absorbují ztráty, aby mohly pojišťovny a zajišťovny pokračovat v činnosti.

(30) Pokud je hospodářský dopad transakce nebo skupiny souvisejících transakcí rovnocenný dopadu, který vznikne, ponechá-li si pojišťovna či zajišťovna vlastní akcie, měl by se přebytek aktiv nad závazky snížit tak, aby odrážel existenci zatížení této části kapitálu.

3. závazkem ze zdravotního pojištění se rozumí pojistný závazek, který se vztahuje na jeden či oba z následujících bodů:i) lékařské ošetření či poskytování lékařské péče včetně preventivního či léčebného lékařského ošetření či péče v důsledku nemoci, úrazu, postižení či zhoršení zdravotního stavu nebo na finanční vyrovnání za takovéto ošetření či péči,ii) finanční vyrovnání vyplývající z nemoci, úrazu, postižení či zhoršení zdravotního stavu;

i) lékařské ošetření či poskytování lékařské péče včetně preventivního či léčebného lékařského ošetření či péče v důsledku nemoci, úrazu, postižení či zhoršení zdravotního stavu nebo na finanční vyrovnání za takovéto ošetření či péči,

ii) finanční vyrovnání vyplývající z nemoci, úrazu, postižení či zhoršení zdravotního stavu;

(31) Posouzení otázky, zda má individuální položka kapitálu dostatečnou dobu trvání, by mělo vycházet z původní doby splatnosti dané položky. Průměrná doba trvání celkového kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny by s ohledem na zbývající dobu splatnosti všech položek kapitálu neměla být výrazně kratší než průměrná doba trvání závazku pojišťovny či zajišťovny. Pojišťovny a zajišťovny by otázku, zda má celková částka kapitálu dostatečnou dobu trvání, měly rovněž posoudit v rámci vlastního posouzení rizik a solventnosti, a to s ohledem jak na původní, tak zbývající dobu splatnosti všech kapitálových položek a všech pojistných a zajistných závazků.

(32) Posouzení schopnosti položky absorbovat ztrátu při likvidaci podle článku 93 směrnice 2009/138/ES by nemělo vycházet ze srovnání přebytku aktiv nad závazky, který je oceňován soustavně, a přebytku aktiv nad závazky, který je oceňován za předpokladu, že bylo ve vztahu k dané pojišťovně či zajišťovně zahájeno likvidační řízení.

(33) Jelikož do výpočtu technických rezerv je zahrnuto budoucí pojistné ze stávajících pojistných a zajistných smluv, částka přebytku aktiv nad závazky, která je zahrnuta do tier 1, by neměla být upravena tak, aby z ní byly vyloučeny očekávané zisky z tohoto budoucího pojistného.

(34) Položky kapitálu s rysy, které motivují k umoření, např. smluvní navýšení splatné dividendy či navýšení kuponové sazby v kombinaci s kupní opcí, by měly být omezené, aby bylo možné omezit splácení či umoření v případě, že dojde k porušení solventnostního kapitálového požadavku, a měly by být klasifikovány pouze jako tier 2 nebo tier 3.

(35) Pojišťovny a zajišťovny by měly rozdělit přebytek aktiv nad závazky do částek, které odpovídají kapitálovým položkám v jejich účetních závěrkách a přeceňovacím rezervním fondu. Přeceňovací rezervní fond může být kladný či záporný.

(36) Pro každou třídu včetně tier 3 by měl být vypracován úplný seznam kapitálových položek, aby bylo jasné, u kterých položek by pojišťovny a zajišťovny měly orgány dohledu žádat o schválení klasifikace.

(37) Účelově vázané fondy představují opatření, v jejichž rámci je určený soubor aktiv a závazků spravován tak, jako by šlo o samostatný podnik, a neměly by zahrnovat běžné činnosti vázané na index, na hodnotu podílové jednotky či zajišťovací činnosti. Snížená převoditelnost aktiv účelově vázaného fondu by se měla odrazit ve výpočtu přebytku aktiv nad závazky určité pojišťovny či zajišťovny.

(38) Podnětem ke vzniku účelově vázaných fondů mohou být činnosti jak životního, tak neživotního pojištění. Účast na zisku nutně neznamená účelovou vázanost a neměla by být považována za definující vlastnost účelově vázaného fondu.

(39) Účelově vázané fondy by měly být omezeny na opatření, která snižují schopnost určitých kapitálových položek absorbovat ztráty při plném pokračování činnosti. Opatření, která ovlivňují pouze schopnost absorbovat ztrátu v případě likvidace, by neměla být považována za účelově vázané fondy.

(40) Aby se zamezilo dvojímu započítání kapitálu na individuální úrovni v pojišťovnictví a bankovnictví, měly by pojišťovny a zajišťovny odečíst z částky primárního kapitálu všechny účasti ve finančních a úvěrových institucích, které převyšují 10 % kapitálových položek tier 1, jež nepodléhají žádnému omezení. Účasti ve finančních a úvěrových institucích, které v souhrnu přesahují stejnou prahovou hodnotu, by měly být odečteny částečně, a to poměrně. Odečtení není nutné v případě, kdy jsou účasti strategické a na tyto pojišťovny a zajišťovny se pro účely výpočtu skupinové solventnosti uplatní metoda 1 stanovená v příloze I směrnice 2002/87/ES.

4. závazkem z pojištění léčebných výloh se rozumí pojistný závazek, který se vztahuje na poskytování péče či finanční vyrovnání uvedené v odst. 3 bodě i);

(41) Většinu použitelné výše kapitálu na krytí minimálního kapitálového požadavku a solventnostního kapitálového požadavku by měl tvořit kapitál tier 1. Aby se zaručilo, že uplatněním omezení nedojde ke vzniku procyklických účinků, měla by se omezení použitelných částek položek tier 2 a tier 3 uplatnit tak, aby ztráta kapitálu tier 1 nebyla příčinou ztráty celkového použitelného kapitálu, která by danou ztrátu převyšovala. Proto by se omezení měla uplatnit v takovém rozsahu, aby solventnostní kapitálový požadavek a minimální kapitálový požadavek byly kryty z kapitálu. Položky kapitálu, které převyšují omezení, by neměly být započítány jako použitelný kapitál.

(42) Při tvorbě seznamů regionálních vlád a místních orgánů by měl orgán EIOPA respektovat požadavek, podle nějž neexistuje žádný rozdíl v riziku mezi expozicemi vůči těmto regionálním vládám a místním orgánům a expozicemi vůči centrální vládě, do jejíž pravomoci spadají, a to vzhledem ke specifickým možnostem získávání příjmů na straně regionálních vlád a místních orgánů a k existenci zvláštního institucionálního uspořádání, které snižuje jejich riziko selhání. Na základě prováděcího aktu přijatého podle čl. 109a odst. 2 písm. a) směrnice 2009/138/ES, jenž se těchto seznamů týká, se pro účely výpočtu modulu tržního rizika a modulu rizika selhání protistrany ve standardním vzorci s přímými expozicemi vůči regionálním vládám a místním orgánům zachází jako s expozicemi vůči centrální vládě, do jejíž pravomoci spadají.

(43) Aby se zamezilo poskytování nevhodných pobídek k restrukturalizaci dlouhodobých smluv na krátkodobé obnovitelné smlouvy, míra objemu rizika pojistného v neživotním pojištění a rizika pojistného v SLT zdravotním pojištění (SLT – Similar to Life Techniques, metody podobné metodám životního pojištění) použitého ve standardním vzorci by měla být založena na ekonomické podstatě pojistných a zajistných smluv, nikoli na jejich právní formě. Objemové opatření by proto mělo zachycovat zasloužené pojistné, které spadá do smluvní hranice stávajících smluv a smluv, které budou podepsány v nadcházejících 12 měsících.

(44) Vzhledem k tomu, že očekávané zisky obsažené v budoucím pojistném podle stávajících smluv o neživotním pojištění a zajištění jsou považovány za použitelný kapitál pojišťoven a zajišťoven, měl by modul neživotního upisovacího rizika zachycovat riziko storen týkající se smluv o neživotním pojištění a zajištění.

(45) Pokud jde o riziko pojistného, výpočet kapitálového požadavku pro riziko neživotního pojistného a riziko pojistného a rezerv ve zdravotním pojištění by měl být založen buď na minulém zaslouženém pojistném, nebo na očekávaném budoucím zaslouženém pojistném, podle toho, která částka je vyšší, aby byla zohledněna nejistota ohledně budoucího zaslouženého pojistného. Pokud však může pojišťovna či zajišťovna spolehlivě zaručit, že budoucí zasloužené pojistné nepřesáhne očekávané pojistné, měl by být výpočet založen pouze na očekávaném zaslouženém pojistném.

(46) Aby se zohlednily průměrné vlastnosti závazků týkajících se životního pojištění, modelování hromadného rizika storen ve standardním vzorci pro solventnostní kapitálový požadavek by mělo vycházet z předpokladu, že riziko týkající se opcí, které může postupující pojišťovna či zajišťovna v rámci zajistné smlouvy uplatnit, není pro přijímající pojišťovnu či zajišťovnu podstatné.

(47) Aby se zohlednil odlišný rizikový profil zdravotního pojištění, který je uplatňován na obdobném technickém základě jako u životního pojištění (SLT Health) a jiných činností týkajících se zdravotního pojištění (NSLT Health), měl by modul zdravotního upisovacího rizika pro tyto dva druhy pojištění obsahovat různé podmoduly.

(48) Aby se zohlednily průměrné vlastnosti závazků týkajících se životního pojištění, mělo by být modelování modulů životních a SLT zdravotních upisovacích rizik založeno na předpokladu, že riziko týkající se závislosti pojistného a zajistného plnění na inflaci není podstatné.

(49) Na scénáři založené výpočty modulů neživotního a zdravotního katastrofického rizika ve standardním vzorci by měly vycházet ze specifikace ztrát při katastrofě, které jsou hrubé a od nichž nejsou odečteny částky, jež lze získat zpět ze zajistných smluv či zvláštních účelových jednotek. Při určování změny primárního kapitálu, která vyplývá ze scénáře, by pojišťovny a zajišťovny by měly počítat s účinky svých specifických zajistných smluv a zvláštních účelových jednotek, které zmírňují riziko.

(50) Aby se zohlednily průměrné vlastnosti závazků týkajících se neživotního pojištění, mělo by modelování rizika ručení v podmodulu neživotního katastrofického rizika ve standardním vzorci vycházet z předpokladu, že riziko akumulace většího počtu podobných pohledávek, které jsou kryty ze závazků pojištění odpovědnosti za škody způsobené třetím osobám, není podstatné.

5. závazkem z pojištění ochrany příjmu se rozumí pojistný závazek, který se vztahuje na finanční vyrovnání uvedené v odst. 3 bodě ii) jiné než finanční vyrovnání uvedené v odst. 3 bodě i);

(51) Aby se zohlednily průměrné vlastnosti závazků týkajících se neživotního pojištění, mělo by modelování hromadného rizika úrazu ve standardním vzorci vycházet z předpokladu, že expozice pojišťoven a zajišťoven vůči hromadnému riziku úrazu v jiných třetích zemích než konkrétních evropských zemích není pro pojišťovny a zajišťovny a pojišťovací skupiny, na které se vztahuje směrnice 2009/138/ES, podstatné. Rovněž by mělo vycházet z předpokladu, že hromadné riziko úrazu ve vztahu k pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání není podstatné.

(52) Aby se zohlednily průměrné vlastnosti závazků týkajících se neživotního pojištění, mělo by modelování rizika koncentrace úrazů ve standardním vzorci vycházet z předpokladu, že riziko koncentrace úrazů ve vztahu ke zdravotnímu pojištění a pojištění ochrany příjmu jinému než u skupinových smluv není podstatné.

(53) Aby se při kalibrování standardního vzorce zohlednily empirické důkazy o přírodních katastrofách, mělo by být modelování rizika přírodních katastrof založeno na zeměpisných oblastech, které jsou dostatečně homogenní, pokud jde o riziko, jemuž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny. Rizikové váhy pro tyto oblasti by měly být specifikovány tak, aby zachycovaly poměr roční ztráty a pojistné částky pro příslušné druhy pojištění metodou hodnoty v riziku s 99,5 % spolehlivostí. Koeficienty pro korelaci těchto zeměpisných oblastí by měly být zvolen tak, aby odrážely vzájemnou závislost mezi příslušnými riziky v zeměpisných oblastech, a to s ohledem na případně nelineární povahu vzájemné závislosti.

(54) Aby se zachytila skutečná riziková expozice pojišťovny či zajišťovny při výpočtu kapitálového požadavku pro riziko přírodních katastrof ve standardním vzorci, měla by být pojistná částka stanovena způsobem, který zohledňuje smluvní omezení pro náhradu v případě přírodních katastrof.

(55) Modul tržního rizika ve standardním vzorci by měl vycházet z předpokladu, že citlivost aktiv a závazků na změny volatility tržních parametrů není podstatná.

(56) Kalibrace úrokového rizika při delších dobách splatnosti by měla odrážet skutečnost, že konečná budoucí úroková sazba, ke které směřuje časová struktura bezrizikových úrokových měr, je v čase stabilní a mění se pouze kvůli změnám v dlouhodobém očekávání.

(57) Pro účely výpočtu standardního vzorce by pojišťovny a zajišťovny měly určit, které z jejich přidružených podniků mají strategickou povahu. Kalibrace podmodulu akciového rizika u investic do přidružených podniků, které mají strategickou povahu, by měla odrážet pravděpodobné snížení volatility hodnoty těchto přidružených podniků vyplývající ze strategické povahy těchto investic a vlivu, který mají podniky držící účast na tyto přidružené podniky.

(58) Podmodul akciového rizika založený na trvání by měl vycházet z předpokladu, že obvyklá doba držení akciových investic uvedená v článku 304 směrnice 2009/138/ES je v souladu s průměrnou dobou trvání závazků podle článku 304 směrnice 2009/138/ES.

(59) Aby se zamezilo procyklickým účinkům, doba pro mechanismus symetrické úpravy podmodulu akciového rizika by měla nastolit rovnováhu mezi udržením citlivosti podmodulu vůči rizikům a zohledněním cíle symetrické úpravy.

(60) Je-li na výpočet nejlepšího odhadu pojistných či zajistných závazků uplatněna vyrovnávací úprava, výpočet solventnostního kapitálového požadavku v podmodulu rizika kreditního rozpětí by měl zohledňovat dopad změn v rozpětích aktiv na vyrovnávací úpravu, a tím na hodnotu technických rezerv.

6. závazkem z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se rozumí pojistný závazek, který se vztahuje na poskytování péče či finanční vyrovnání uvedené v odst. 3 bodech i) a ii) a který vyplývá pouze z pracovních úrazů a nemocí z povolání;

(61) Vzhledem k tomu, že rizikový profil nemovitostí, které se nacházejí ve třetích zemích, se významně neliší od profilu nemovitostí, které se nacházejí v Unii, měl by podmodul nemovitostního rizika ve standardním vzorci s těmito dvěma druhy expozic zacházet stejně.

(62) Vzhledem k tomu, že riziko koncentrace vzniká především v důsledku nedostatečné diverzifikace u emitentů, jimž jsou pojišťovny a zajišťovny vystaveny, měl by podmodul koncentrace tržního rizika ve standardním vzorci vycházet z předpokladu, že zeměpisná či odvětvová koncentrace aktiv držených pojišťovnou či zajišťovnou není podstatná.

(63) Modul rizika selhání protistrany ve standardním vzorci by měl vycházet z předpokladu, že u expozic, které mohou být diverzifikované a u nichž protistrana pravděpodobně obdrží rating (expozice 1. druhu), jsou ztráty ze selhání protistran, které nepatří do téže skupiny, nezávislé, a naopak ztráty ze selhání protistran, které patří do téže skupiny, nezávislé nejsou.

(64) Aby se zaručilo, že je úvěrové riziko všech protistran, jemuž jsou pojišťovny či zajišťovny vystaveny, zachyceno v solventnostním kapitálovém požadavku vypočteném pomocí standardního vzorce, měly by být všechny expozice, které nejsou v podmodulu rizika kreditního rozpětí ani v modulu rizika selhání protistrany zachyceny jako expozice 1. druhu, v modulu rizika selhání protistrany zachyceny jako expozice 2. druhu.

(65) Modul rizika selhání protistrany ve standardním vzorci by měl odrážet ekonomický dopad dohod o kolaterálu v případě selhání protistrany. Zejména je třeba vzít v úvahu, zda je převedeno plné vlastnictví kolaterálu, či nikoli. Také je třeba zvážit, zda je v případě platební neschopnosti protistrany při určování poměrného podílu pojišťovny či zajišťovny na konkurzní podstatě protistrany, která přesahuje kolaterál, zohledněna skutečnost, že pojišťovna či zajišťovna obdrží kolaterál.

(66) V souladu s přístupem, který je vymezen v čl. 104 odst. 1, 3 a 4 směrnice 2009/138/ES, by měl základní solventnostní kapitálový požadavek obsahovat modul dodatečného rizika, aby byla řešena otázka zvláštních rizik, která vyplývají z nehmotných aktiv uznaných a oceněných pro účely platební schopnosti a nejsou zachycena v jiné části solventnostního kapitálového požadavku.

(67) Modul operačního rizika standardního vzorce zachycuje ve výpočtu založeném na faktorech riziko vyplývající z nedostatečnosti nebo selhání interních postupů, pracovníků nebo systémů nebo z vnějších událostí. Za tímto účelem se za vhodná měřítka objemu pro zachycení uvedeného rizika považují technické rezervy, pojistné zasloužené za předchozích dvanáct měsíců a výdaje vzniklé za posledních dvanáct měsíců. Posledně uvedené měřítko objemu je relevantní pouze pro smlouvy o životním pojištění, u nichž riziko nese pojistník. Vzhledem k tomu, že akviziční výdaje jsou v různých pojišťovnických obchodních modelech realizovány různorodě, neměly by být v rámci měřítka objemu pro výši výdajů vzniklých za posledních dvanáct měsíců brány v úvahu. Aby bylo zajištěno, že kapitálový požadavek k operačnímu riziku nadále splňuje hladinu spolehlivosti stanovenou v článku 101 směrnice 2009/138/ES, měl by být proveden přezkum modulu operačního rizika v rámci přezkumu metody, předpokladů a standardních parametrů použitých při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku pomocí standardního vzorce prováděného Komisí podle 150. bodu odůvodnění. Tento přezkum by se měl obzvláště zaměřit na smlouvy o životním pojištění, u nichž riziko nese pojistník.

(68) Výpočet úpravy o schopnost technických rezerv nebo odložené daňové povinnosti absorbovat ztrátu by měl zaručit, že nedojde ke dvojímu započítání vlivu snižování rizika prostřednictvím budoucích nezaručených podílů na zisku nebo odložené daňové povinnosti.

(69) Budoucí nezaručené podíly na zisku bývají zpravidla prvkem souvisejícím se smlouvami o životním a SLT zdravotním pojištění. Proto by úprava o schopnost technických rezerv absorbovat ztrátu měla zohledňovat vliv snižování rizika prostřednictvím budoucích nezaručených podílů na zisku ve vztahu k životnímu upisovacímu riziku, SLT zdravotnímu upisovacímu riziku, zdravotnímu katastrofickému riziku, tržnímu riziku a riziku selhání protistrany. Aby se omezila složitost standardního vzorce a zátěž pojišťoven a zajišťoven spojená s výpočtem, úprava by se neměla uplatnit na rizika neživotního pojištění a NSLT zdravotního pojištění. Jelikož budoucí nezaručené podíly na zisku nemusí účinně absorbovat ztráty vyplývající z nedostatečnosti nebo selhání vnitřních procesů, pracovníků a systémů nebo z vnějších událostí, neměla by se úprava uplatnit na operační riziko.

(70) Uznání technik snižování rizika ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku by mělo odrážet ekonomickou podstatu použité techniky a mělo by se omezit na techniky snižování rizika, které účinně přenášejí riziko mimo pojišťovnu či zajišťovnu.

7. závazkem ze zajištění zdravotního pojištění se rozumí zajistný závazek, jenž vyplývá z přijatého zajištění, které se vztahuje na závazky týkající se zdravotního pojištění;

(71) Posouzení toho, zda došlo k účinnému přenesení rizika, by mělo zvážit všechny aspekty techniky zmírňování rizika a ujednání mezi pojišťovnou a zajišťovnou a jejich protistranami. V případě, že je zmírnění rizika realizováno zajištěním, by skutečnost, že je výrazná odchylka v částce či načasování plateb ze strany zajistitele nepravděpodobná, neměla sama o sobě znamenat, že zajistitel žádné riziko nepřevzal.

(72) Na scénáři založené výpočty standardního vzorce pro solventnostní kapitálový požadavek jsou založeny na dopadu okamžitých tlaků a pojišťovny a zajišťovny by neměly zohledňovat techniky zmírňování rizika, které se v okamžiku, kdy tlak nastane, spoléhají na to, že pojišťovny či zajišťovny v budoucnosti provedou určitá opatření, např. dynamické zajišťovací strategie nebo budoucí opatření vedení. Dynamické zajišťovací strategie a budoucí opatření vedení by měly být odlišovány od probíhajících zajišťovacích ujednání, v nichž je technika zmírňování rizika aktuálně uplatňována a v době vypršení platnosti bude nahrazena obdobným ujednáním bez ohledu na solventnost pojišťovny či zajišťovny.

(73) Aby se zabránilo vzniku situace, kdy je účinnost techniky zmírňování rizika oslabena existencí bazického rizika, a to zejména kvůli nesouladu měn, měly by pojišťovny a zajišťovny podstatné bazické riziko zohlednit ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku. Není-li podstatné bazické riziko ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku zohledněno, neměla by být technika zmírňování rizika uznána.

(74) Ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku by měla být zohledněna existence ujednání o účasti na zisku, kdy jsou zisky rozděleny mezi pojistníky či oprávněné osoby.

(75) Pokud je výpočet kapitálového požadavku pro modul či podmodul rizika základního solventnostního kapitálového požadavku založen na dopadu obousměrných scénářů na primární kapitál, jako je tomu v případě úvěrového rizika, měnového rizika nebo rizika storen, měla by pojišťovna či zajišťovna určit, který scénář má nejnepříznivější vliv na primární kapitál pojišťovny či zajišťovny jako celek. Při tomto určování by se měly ve vhodných případech zohlednit účinky účasti na zisku a rozložení nezaručených podílů na zisku na úrovni účelově vázaného fondu. Takto určený scénář by měl být relevantním scénářem pro výpočet fiktivního solventnostního kapitálového požadavku pro každý účelově vázaný fond.

(76) Aby se orgán EIOPA mohl připravit na budoucí revize korelačních parametrů na základě vhodných empirických informací, např. změn v úmrtnosti a míře storen u závazků týkajících se životního pojištění a kombinovaných poměrů či poměrů vyčerpání rezerv u závazků týkajících se neživotního pojištění, měl by od orgánů dohledu obdržet odpovídající údaje. Orgány dohledu by tyto údaje měly od pojišťoven a zajišťoven obdržet jako součást informací, které mají být vykazovány orgánům dohledu, jelikož to bude pro účely dohledu nezbytné, a pro pojišťovny a zajišťovny by tak neměla vzniknout dodatečná zátěž.

(77) Při poskytování stanoviska k aktualizaci korelačních parametrů by měl orgán EIOPA zohlednit, zda v důsledku toho, že pojišťovny a zajišťovny uplatní aktualizované korelační požadavky, bude celkový solventnostní kapitálový požadavek splňovat zásady článku 101 směrnice 2009/138/ES, zda je vzájemná závislost mezi riziky nelineární a zda v rámci krajních scénářů dochází k nedostatečné diverzifikaci, přičemž by měl zvážit alternativní opatření týkající se závislosti pro účely kalibrace aktualizací korelačních parametrů.

(78) Je pravděpodobné, že mnoho aspektů interních modelů se postupem času změní současně s tím, jak se budou zlepšovat poznatky o modelování rizik, a orgány dohledu by proto měly brát při přípravě posudků interních modelů ohled na aktuální informace a postupy, aby zaručily, že drží krok s nejnovějším vývojem.

(79) Interní model může sehrát důležitou úlohu v systému správy pojišťoven či zajišťoven pouze tehdy, je-li přizpůsoben činnosti pojišťovny či zajišťovny, a pokud mu osoby, které svá rozhodnutí zakládají na výstupech z tohoto systému, rozumějí. Kontrola používání interních modelů by proto měla zaručit, že schválené interní modely jsou vhodné pro činnosti pojišťovny či zajišťovny a že jim osoby, které pojišťovnu či zajišťovnu skutečně řídí, rozumějí.

(80) Pojišťovny a zajišťovny, které při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku vycházejí z interního modelu, by měly interní model ve svém systému řízení rizik a při rozhodovacích procesech využívat způsobem, který vytváří pobídky ke zvyšování kvality samotného interního modelu.

8. závazkem ze zajištění pojištění nákladů na zdravotní péči se rozumí zajistný závazek, jenž vyplývá z přijatého zajištění, které se vztahuje na závazky týkající se pojištění nákladů na zdravotní péči;

(81) Požadavek, aby byl interní model hojně používán a měl významnou roli v řídícím a kontrolním systému pojišťoven a zajišťoven, stanovený v článku 120 směrnice 2009/138/ES, by neměl vést k tomu, že budou pojišťovny a zajišťovny na výstupy z interního modelu slepě spoléhat. Pojišťovny a zajišťovny by neměly přijímat rozhodnutí na základě výstupů z interního modelu, aniž by zpochybnily vhodnost modelu. Měly by si být vědomy omezení interního modelu a ve svých rozhodnutích je zohledňovat.

(82) Jelikož není v souladu s čl. 121 odst. 4 směrnice 2009/138/ES předepsána žádná zvláštní metoda pro výpočet prognózy rozdělení pravděpodobnosti pro interní modely a vzhledem k tomu, že by interní modely měly být přizpůsobeny specifickým činnostem pojišťovny a zajišťovny, mohou se interní modely výrazně lišit co do metodiky, informací, předpokladů a údajů použitých pro interní modely a procesy ověřování jejich platnosti. Normy statistické kvality a normy pro ověřování platnosti by proto měly být nadále založeny na zásadách a měly by obsahovat pouze specifické minimální požadavky. Ze stejného důvodu by dokumentační normy neměly obsahovat úplný seznam dokumentů, ale pouze minimální seznam dokumentů, které by měly existovat pro každý interní model. Dokumenty pojišťoven a zajišťoven by měly obsahovat všechny dodatečné informace, které jsou nutné k zajištění souladu s dokumentačními normami pro interní modely.

(83) Aby se zajistilo, že je interní model aktuální a že co nejlépe odráží jejich rizikový profil, měly by si být pojišťovny a zajišťovny vědomy odpovídajícího vývoje v pojistné matematice a obecně přijímané tržní praxi modelování rizik. To však neznamená, že by pojišťovny a zajišťovny měly vždy přizpůsobit své interní modely obecně přijímaným tržním postupům. V mnoha případech může být nutné se od obecně přijímaných tržních postupů odchýlit, aby byl vytvořen vhodný interní model.

(84) Interní modely jsou zpravidla založeny na velkém objemu údajů z různých zdrojů, s různými vlastnostmi a různé kvality. Aby se zajistilo, že jsou v interním modelu použity vhodné údaje, měly by pojišťovny a zajišťovny shromažďovat, zpracovávat a používat údaje transparentním a strukturovaným způsobem.

(85) Pojišťovny a zajišťovny by měly mít možnost volně rozhodovat o tom, jaká struktura interního modelu nejlépe odráží jejich rizika. Takové rozhodování by mělo podléhat schválení orgánu dohledu. V případě částečných interních modelů by mohlo být vhodnější vypočítat různé složky samostatně a integrovat je přímo do standardního vzorce, aniž by byly dále seskupovány v interním modelu. V takovém případě by pro každou složku měla být vypočtena prognóza rozdělení pravděpodobnosti.

(86) Součástí tohoto interního modelu je jakákoli technika integrace částečného interního modelu do standardního vzorce za účelem výpočtu solventnostního kapitálového požadavku a měla by společně s ostatními složkami částečného modelu splňovat příslušné požadavky směrnice 2009/138/ES.

(87) Pojišťovny a zajišťovny by měly provádět výpočet lineárního minimálního kapitálového požadavku pomocí standardního výpočtu bez ohledu na to, zda pojišťovna či zajišťovna používá k výpočtu solventnostního kapitálového požadavku standardní vzorec nebo interní model.

(88) Pro účely výpočtu horní a dolní mezní hodnoty minimálního kapitálového požadavku uvedeného v čl. 129 odst. 3 směrnice 2009/138/ES by se od pojišťoven a zajišťoven neměl požadovat čtvrtletní výpočet solventnostního kapitálového požadavku. Pokud se výpočet minimálního kapitálového požadavku nekryje s ročním výpočtem solventnostního kapitálového požadavku, měly by pojišťovny a zajišťovny v souladu s článkem 102 směrnice 2009/138/ES používat poslední vypočtený solventnostní kapitálový požadavek.

(89) V souladu se zásadou obezřetného jednání stanovenou v článku 132 směrnice 2009/138/ES a s cílem zajistit provázanost mezi odvětvími by měly být sladěny zájmy firem, které mění úvěry na obchodovatelné cenné papíry a jiné finanční nástroje (původci, sponzoři či původní věřitelé), a zájmy pojišťoven nebo zajišťoven, které do těchto cenných papírů nebo nástrojů investují. Aby byly tyto zájmy sladěny, mělo by být pojišťovnám a zajišťovnám povoleno investovat do těchto cenných papírů či nástrojů pouze v případě, že si původce, sponzor nebo původní věřitel ponechá v podkladových aktivech podstatný čistý ekonomický podíl. Požadavek, aby si původce, sponzor nebo původní věřitel ponechal v podkladových aktivech podstatný čistý ekonomický podíl, by měl platit také v případě, že existuje více původců, sponzorů či původních věřitelů. S cílem předejít případnému obcházení těchto požadavků, zabránit nedorozuměním a sjednotit terminologii s terminologií užívanou v právních předpisech Unie, které regulují činnosti úvěrových institucí, by měl být namísto pojmu investice do obchodovatelných cenných papírů a jiných finančních nástrojů založených na přeměněných úvěrech užíván pojem investice do sekuritizovaných pozic.

(90) Pojišťovny a zajišťovny investující do sekuritizace by měly mít celkové a široké povědomí o dané investici a jejích podkladových expozicích. Pro získání takového povědomí by pojišťovny a zajišťovny měly o investicích rozhodovat teprve poté, co provedly důkladnou hloubkovou kontrolu, z níž by měly získat odpovídající informace a poznatky o sekuritizaci.

9. závazkem ze zajištění pojištění ochrany příjmu se rozumí zajistný závazek, jenž vyplývá z přijatého zajištění, které se vztahuje na závazky týkající se pojištění ochrany příjmu;

(91) Aby se zajistilo, že jsou rizika vyplývající ze sekuritizovaných pozic náležitě zohledněna v kapitálových požadavcích pojišťoven a zajišťoven, je nutné stanovit pravidla pro rizikově citlivé a obezřetné nakládání s takovými investicemi v závislosti na povaze a souvisejícím procesu upisování podkladových expozic, strukturálních rysech a transparentnosti. Sekuritizace, které tyto požadavky splňují, by měly být v podmodulu rizika rozpětí předmětem zvláštního zacházení, které zohlední jejich nižší riziko. Jelikož se pro takové zacházení kvalifikují jen tranše s nejvyšší senioritou, a s ohledem na zvýšení úvěrové kvality plynoucí z tranší nejvyšší senioritou ve srovnání s celým seskupením podkladových expozic, je vhodné zastropovat faktory rizika rozpětí na úrovni faktoru rizika rozpětí, jenž by se použil na podkladové expozice, konkrétně na úrovni 3 % rizikového faktoru na každý rok durace použitelného na úvěry bez ratingu. Tento přístup by měl být přezkoumán v rámci přezkumu metod, předpokladů a standardních parametrů použitých při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku pomocí standardního vzorce prováděného Komisí podle 150. bodu odůvodnění.

(92) Aby se zamezilo regulatorní arbitráži, měla by se tato pravidla uplatňovat podle zásady, že obsah je důležitější než forma. Za tímto účelem je třeba vymezit jasnou a komplexní definici sekuritizace, která zachytí všechny transakce či systémy transakcí, jimiž je úvěrové riziko související s určitou expozicí či větším počtem expozic rozloženo do jednotlivých tranší. Expozice, která vytváří přímou platební povinnost v rámci transakce nebo systému transakcí používaných k financování nebo provozu hmotných aktiv, by neměla být považována za expozici vůči sekuritizaci, a to i když daná transakce nebo daný systém transakcí mají platební povinnosti s různou nadřízeností.

(93) Základem efektivního a zdravého řízení pojišťoven a zajišťoven i klíčovým prvkem regulačního rámce je řádná správa. Řídící a kontrolní systém pojišťovny a zajišťovny by měl být založen na vhodném a transparentním přidělování odpovědnosti za dohled a řízení k zajištění účinného rozhodování, zabránění střetům zájmů a zaručení efektivního řízení pojišťovny či zajišťovny.

(94) Základní zásadou řádné správy je, že by žádný jednotlivec neměl mít pravomoc rozhodovat bez jakékoli formy kontroly. Proto by před provedením významných rozhodnutí ohledně pojišťovny či zajišťovny měla takové rozhodnutí přezkoumat alespoň jedna další osoba.

(95) Aby se zajistilo řádné fungování systému řízení rizik, měla by opatření přijatá pojišťovnami a zajišťovnami zahrnovat zřízení, provádění, udržování a monitorování praxe a postupů v rámci politiky řízení rizik pojišťovny či zajišťovny, s ohledem na klíčové oblasti jejich činnosti.

(96) Pojišťovny a zajišťovny by měly mít zavedeny odpovídající interní kontroly, aby se zaručilo, že všechny osoby, které mají odpovědnost za provoz a dohled, jednají v souladu s cíli pojišťovny či zajišťovny a v souladu s použitelnými právními a správními předpisy.

(97) Aby se zaručilo, že je ekonomické oceňování spolehlivé, přesné a v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES, je důležité zřídit a provádět vhodné interní kontroly oceňování aktiv a závazků pojišťoven a zajišťoven včetně nezávislého přezkumu a ověřování použitých informací, údajů a předpokladů.

(98) Aby se zaručilo, že je oceňování technické rezervy prováděno v souladu s články 76 až 85 směrnice 2009/138/ES, měl by řídící a kontrolní systém pojišťovny a zajišťovny obsahovat proces ověření platnosti výpočtu technických rezerv.

(99) Aby se v kontextu řídícího a kontrolního systému zaručila nezávislost, měla by být osoba či organizační jednotka vykonávající určitou funkci schopna plnit související povinnosti objektivně a nestranně a měla by o příslušných zjištěních podávat zprávy přímo správnímu, řídícímu či kontrolnímu orgánu. Aby mohly orgány dohledu v nezbytných případech včas přijmout nápravná opatření, měly by pojišťovny a zajišťovny orgánu dohledu včas oznámit informace o všech osobách, které skutečně řídí pojišťovnu nebo zajišťovnu nebo mají jiné klíčové funkce, spolu se všemi informacemi potřebnými k posouzení, zda jsou tyto osoby způsobilé a bezúhonné. Třebaže se uznává, že by pojišťovny, zajišťovny či orgány dohledu neměly být zbytečně zatěžovány, nemělo by oznámení ze strany pojišťovny či zajišťovny znamenat předběžné schválení ze strany orgánu dohledu. V případě, že orgán dohledu dojde k závěru, že určitá osoba nesplňuje požadavky na bezúhonnost a způsobilost podle směrnice 2009/138/ES, měl by mít pravomoc vyžadovat od pojišťovny či zajišťovny, aby takovou osobu nahradily.

(100) Aby bylo možné posoudit pověst osob, které pojišťovnu či zajišťovnu skutečně řídí nebo v ní zastávají jiné klíčové funkce, mělo by se prozkoumat jednání těchto osob v minulosti, aby se zjistilo, zda jsou schopny efektivně plnit své povinnosti v souladu s použitelnými pravidly, právními předpisy a pokyny. Informacemi o minulém jednání mohou být informace z trestních rejstříků či finančních záznamů. Způsob, jímž daná osoba v minulosti jednala při obchodování, může naznačit, zda je bezúhonná.

10. závazkem ze zajištění pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se rozumí zajistný závazek, jenž vyplývá z přijatého zajištění, které se vztahuje na závazky z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání;

Činí-li pojišťovny a zajišťovny předpoklady o pravidlech, jež se týkají oceňování aktiv a závazků, technických rezerv, kapitálu, solventnostních kapitálových požadavků, minimálních kapitálových požadavků a pravidel investování, musí tyto předpoklady vycházet z odborných znalostí osob, které mají náležité znalosti a zkušenosti a patřičně chápou rizika, která jsou nedílnou součástí pojišťovací či zajišťovací činnosti

Pojišťovny a zajišťovny s náležitým ohledem na zásadu proporcionality zajistí, aby byli interní uživatelé příslušných předpokladů informováni o jejich obsahu, míře jejich spolehlivosti a o jejich omezeních. Za tímto účelem jsou poskytovatelé služeb, jimž byly externě zadány funkce nebo činnosti, považováni za interní uživatele.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32 ).

⟪TABLE:tbl_002⟫

⟪MEDIA:img_002⟫

(101) Aby se zaručilo, že je externí zajišťování funkcí a činností prováděno účinně a nejsou tak oslabeny závazky, které pojišťovna a zajišťovna musí podle směrnice 2009/138/ES splnit, je nezbytné stanovit požadavky týkající se výběru poskytovatele služeb, písemné smlouvy, která má být uzavřena, a soustavného ověřování u poskytovatele služeb, které musí pojišťovna či zajišťovna provádět.

Článek 1 Článek 1 Definice

(102) Politiky a postupy odměňování, které pobízejí k podstupování rizik, jež přesahují schválené limity rozsahu rizika pojišťovny a zajišťovny, mohou oslabovat účinné řízení rizik těchto podniků. Proto je nezbytné vymezit požadavky týkající se odměňování, aby bylo zajištěno řádné a obezřetné řízení činnosti a aby se zabránilo takovému odměňování, které podněcuje k podstupování nadměrných rizik.

Článek 2 Článek 2 Odborný úsudek 1.Činí-li pojišťovny a zajišťovny předpoklady o pravidlech, jež se týkají oceňování aktiv a závazků, technických rezerv, kapitálu, solventnostních kapitálových požadavků, minimálních kapitálových požadavků a pravidel investování, musí tyto předpoklady vycházet z odborných znalostí osob, které mají náležité znalosti a zkušenosti a patřičně chápou rizika, která jsou nedílnou součástí pojišťovací či zajišťovací činnosti 2.Pojišťovny a zajišťovny s náležitým ohledem na zásadu proporcionality zajistí, aby byli interní uživatelé příslušných předpokladů informováni o jejich obsahu, míře jejich spolehlivosti a o jejich omezeních. Za tímto účelem jsou poskytovatelé služeb, jimž byly externě zadány funkce nebo činnosti, považováni za interní uživatele.

(103) Vymezení okolností, za nichž lze uložit navýšení kapitálového požadavku, a metodiky jeho výpočtu by měly zaručit, že je navýšení kapitálového požadavku účinným a v praxi použitelným nástrojem dohledu, který chrání pojistníky a oprávněné osoby prostřednictvím výpočtu solventnostního kapitálového požadavku, jenž náležitě odráží celkový rizikový profil pojišťovny či zajišťovny. Částky navýšení kapitálového požadavku mají numericky kladnou hodnotu. Vymezení by také mělo zohlednit potřebu vyvinout soudržné a společné přístupy k obdobným okolnostem. Za tímto účelem by bylo možné použít referenční procentní podíly a limity jakožto předpoklady k posouzení odchylek, nemělo by však dojít k odchýlení od hlavního cíle, který spočívá v přiměřeném navýšení kapitálového požadavku pro dotčenou pojišťovnu či zajišťovnu.

Článek 3 Článek 3 Sdružování úvěrových hodnocení do stupňů úvěrového hodnocení

(104) Pro účely uplatňování čl. 138 odst. 4 směrnice 2009/138/ES by měl orgán EIOPA při rozhodování o tom, zda vyhlásí, že nastala výjimečná nepříznivá situace, která má dopad na pojišťovny a zajišťovny se značným podílem na trhu nebo na dotčené druhy pojištění, zohlednit všechny relevantní faktory na úrovni dotčeného trhu či druhu pojištění včetně faktorů stanovených v tomto nařízení.

Článek 4 Článek 4 Obecné požadavky na využívání úvěrových hodnocení 1.Pojišťovny a zajišťovny mohou pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce využívat externí úvěrová hodnocení pouze tehdy, pokud bylo vydáno či přejato externí ratingovou agenturou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1 ). . 2.Pojišťovny či zajišťovny určí jednu či více externích ratingových agentur, které se použijí pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce. 3.Úvěrová hodnocení se používají jednotně a nepoužívají se výběrově. 4.Při používání úvěrových hodnocení pojišťovny a zajišťovny splní všechny tyto požadavky: a) pokud se pojišťovna či zajišťovna rozhodnou použít pro některou třídu položek úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, musejí tato úvěrová hodnocení používat jednotně pro všechny položky patřící do dané třídy;b) pokud se pojišťovna či zajišťovna rozhodnou použít úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, musejí tato úvěrová hodnocení po celou dobu používat soustavně a jednotně;c) pojišťovna či zajišťovna používají pouze úvěrová hodnocení určené externí ratingové agentury, která zohledňují všechny dlužné částky jistiny i úroků;d) pokud je od určené externí ratingové agentury pro určitou hodnocenou položku k dispozici pouze jedno úvěrové hodnocení, použije se pro určení kapitálových požadavků dané položky toto úvěrové hodnocení;e) pokud jsou od určených externích ratingových agentur k dispozici dvě úvěrová hodnocení a každé z nich v případě hodnocené položky odpovídá jiným parametrům, použije se hodnocení, z něhož vychází vyšší kapitálový požadavek;f) pokud jsou od určených externích ratingových agentur pro hodnocenou položku k dispozici více než dvě úvěrová hodnocení, použijí se dvě hodnocení, z nichž vycházejí nejnižší kapitálové požadavky. Jestliže se dva nejnižší kapitálové požadavky liší, použije se z těchto dvou úvěrových hodnocení to, z něhož vychází vyšší kapitálový požadavek. Jestliže jsou dva nejnižší kapitálové požadavky stejné, použije se hodnocení, z něhož tento kapitálový požadavek vychází;g) pojišťovny a zajišťovny použijí jak vyžádaná, tak nevyžádaná úvěrová hodnocení, jsou-li k dispozici. 5.Je-li položka součástí větších či komplexnějších expozic pojišťovny či zajišťovny, vypracují tyto pojišťovny či zajišťovny vlastní interní úvěrové hodnocení položky a přiřadí tuto položku k jednomu ze sedmi stupňů stupnice úvěrového hodnocení. Pokud z vlastního interního úvěrového hodnocení vzejde nižší kapitálový požadavek než z úvěrových hodnocení, která jsou k dispozici od určených externích ratingových agentur, není pro účely tohoto nařízení toto vlastní úvěrové hodnocení vzato v úvahu. 6.Pro účely odstavce 5 zahrnují větší či komplexnější expozice podniku sekuritizované pozice typu 2 uvedené v čl. 177 odst. 3 a resekuritizované pozice.

(105) Pro účely uplatňování čl. 138 odst. 4 by měl orgán dohledu při rozhodování o tom, zda prodlouží nápravnou lhůtu, a při určování délky takového prodloužení pro danou pojišťovnu či zajišťovnu nejvýše o sedm let, jak stanoví čl. 138 odst. 4, zohlednit všechny relevantní faktory, které jsou pro danou pojišťovnu či zajišťovnu specifické, včetně faktorů stanovených v tomto nařízení.

Článek 5 Článek 5 Úvěrové hodnocení emitentů a emisí 1.Pokud existuje úvěrové hodnocení konkrétního emisního programu nebo facility, k nimž patří položka představující expozici, použije se toto úvěrové hodnocení. 2.Pokud pro určitou položku neexistuje přímo použitelné úvěrové hodnocení, ale existuje úvěrové hodnocení konkrétního emisního programu nebo facility, k nimž položka představující expozici nepatří, nebo existuje obecné úvěrové hodnocení emitenta, použije se toto úvěrové hodnocení v kterémkoli z těchto případů: a) z hodnocení vzejde stejný nebo vyšší kapitálový požadavek jako požadavek, který by vznikl za jiných okolností, a daná expozice je ve všech ohledech na stejné úrovni jako konkrétní emisní program nebo facilita nebo přednostní nezajištěné expozice daného emitenta, podle toho, co je na místě, nebo je jim podřízena;b) z hodnocení vzejde stejný nebo nižší kapitálový požadavek jako požadavek, který by vznikl za jiných okolností, a daná expozice je ve všech ohledech na stejné úrovni jako konkrétní emisní program nebo facilita nebo přednostní nezajištěné expozice daného emitenta, podle toho, co je na místě, nebo je jim nadřazena. Ve všech ostatních případech mají pojišťovny či zajišťovny za to, že pro danou expozici není od určené externí ratingové agentury k dispozici žádné úvěrové hodnocení. 3.Úvěrová hodnocení emitentů v rámci skupiny společností se nepoužijí jako úvěrové hodnocení jiného emitenta v rámci stejné skupiny společností.

(106) Směrnice 2009/138/ES od pojišťoven a zajišťoven vyžaduje, aby zveřejňovaly informace o své solventnosti a finanční situaci. Bylo by vhodné vymezit podrobné a harmonizované požadavky, které upravují informace, jež se musí zveřejnit, a prostředky, jimiž toho má být dosaženo, aby se zaručily rovnocenné tržní podmínky a hladké fungování trhu s pojištěním a zajištěním v celé Unii a aby se usnadnila účinná integrace těchto trhů v celé Unii.

Článek 6 Článek 6 Dvojí úvěrový rating pro sekuritizované pozice

(107) Uplatnění zásady proporcionality v oblasti zveřejňování informací by nemělo mít za následek, že se od pojišťoven a zajišťoven bude vyžadovat zveřejnění informací, které nejsou relevantní pro jejich činnost nebo nejsou podstatné.

Článek 7 Článek 7 Předpoklady při oceňování

(108) Při odkazování na rovnocenné informace, které jsou zveřejňovány podle jiných právních či regulačních požadavků, by takovéto odkazy měly směřovat přímo k samotné informaci a nemělo by se jednat o odkazy na obecný dokument.

Článek 8 Článek 8 Působnost

(109) Pokud orgány dohledu pojišťovnám či zajišťovnám v souladu s čl. 53 odst. 1 a 2 směrnice 2009/138/ES povolí, aby určité informace nezveřejnily, mělo by takovéto povolení zůstat v platnosti pouze po dobu trvání důvodu pro nezveřejnění. Pokud takový důvod zanikne, pojišťovny a zajišťovny náležité informace zveřejní, avšak teprve od data zániku důvodu.

Článek 9 Článek 9 Metodika oceňování – obecné zásady 1.Pojišťovny a zajišťovny vykazují aktiva a závazky v souladu s mezinárodními účetními standardy, které Komise přijala podle nařízení (ES) č. 1606/2002. 2.Pojišťovny a zajišťovny oceňují aktiva a závazky v souladu s mezinárodními účetními standardy, které Komise přijala podle nařízení (ES) č. 1606/2002, pokud uvedené standardy obsahují metody oceňování, které jsou konzistentní s přístupem k oceňování uvedeným v článku 75 směrnice 2009/138/ES. Pokud uvedené standardy umožňují použít více metod oceňování, pojišťovny a zajišťovny použijí pouze takové metody oceňování, které jsou v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES. 3.Pokud metody oceňování v mezinárodních účetních standardech přijatých Komisí podle nařízení (ES) č. 1606/2002 nejsou přechodně či trvale v souladu s přístupem k oceňování stanoveným v článku 75 směrnice 2009/138/ES, pojišťovny a zajišťovny použijí jiné metody oceňování, o nichž se má za to, že v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES jsou. 4.Odchylně od odstavců 1 a 2 a zejména při dodržení zásady proporcionality stanovené v čl. 29 odst. 3 a 4 směrnice 2009/138/ES mohou pojišťovny a zajišťovny vykázat a ocenit aktivum či závazek na základě metody oceňování, kterou používají při přípravě ročních či konsolidovaných účetních závěrek, a to za předpokladu, že: a) metoda oceňování je v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES;b) metoda oceňování je přiměřená povaze, rozsahu a komplexnosti rizik vyplývajících z činností pojišťovny nebo zajišťovny;c) pojišťovna či zajišťovna ve svých účetních závěrkách dané aktivum či závazek neoceňuje za použití mezinárodních účetních standardů přijatých Komisí v souladu s nařízením (ES) č. 1606/2002;d) oceněním aktiv a závazků za použití mezinárodních účetních standardů by podniku vznikly náklady, které by nebyly úměrné celkovým správním výdajům. 5.Pojišťovny a zajišťovny oceňují individuální aktiva samostatně. 6.Pojišťovny a zajišťovny oceňují individuální závazky samostatně.

(110) Směrnice 2009/138/ES od členských států vyžaduje, aby zajistily, aby orgány dohledu měly pravomoc požadovat všechny informace nezbytné pro provádění dohledu. Důležitou součástí takových informací by měly být informace, které musejí být orgánům dohledu předávány pravidelně.

11. předepsaným pojistným se rozumí předepsané pojistné, které má být zaplaceno pojišťovně či zajišťovně během určitého období bez ohledu na to, zda se toto pojistné zcela nebo zčásti týká pojistného či zajistného krytí poskytnutého v jiném období;

Článek 10 Článek 10 Metodika oceňování – hierarchie oceňování 1.Pojišťovny a zajišťovny se při oceňování aktiv a závazků v souladu s čl. 9 odst. 1, 2 a 3 řídí hierarchií oceňování vymezenou v odstavcích 2 až 7, přičemž zohlední vlastnosti aktiva či závazku, pokud by tyto vlastnosti zohlednili účastníci trhu při stanovení ceny aktiv či závazku ke dni ocenění, včetně stavu a umístění aktiva či závazku a případných omezení prodeje či využití aktiva. 2.Standardní metodou oceňování je, že pojišťovny a zajišťovny oceňují aktiva a závazky za použití kótovaných tržních cen na aktivních trzích pro stejná aktiva či závazky. 3.Pokud není použití kótovaných tržních cen na aktivních trzích pro stejná aktiva či závazky možné, pojišťovny a zajišťovny ocení aktiva a závazky za použití kótovaných tržních cen na aktivních trzích pro obdobná aktiva či závazky, které se upraví, aby byly zohledněny odlišnosti. Tyto úpravy odrážejí faktory specifické pro dané aktivum či závazek včetně všech těchto faktorů: a) stavu či umístění aktiva či závazku;b) rozsahu, v němž se vstupy týkají položek, které jsou srovnatelné s daným aktivem či závazkem;c) objemu nebo úrovně činnosti na trzích, na nichž jsou vstupy pozorovány. 4.Pojišťovny a zajišťovny používají kótované tržní ceny na základě kritérií pro aktivní trhy definovaných v mezinárodních účetních standardech přijatých Komisí podle nařízení (ES) č. 1606/2002. 5.Pokud nejsou kritéria uvedená v odstavci 4 splněna, pojišťovny a zajišťovny použijí alternativní metody oceňování, nestanoví-li tato kapitola jinak. 6.Při použití alternativních metod oceňování pojišťovny a zajišťovny v nejmenší možné míře využívají vstupy specifické pro daný podnik a v co největší míře využijí relevantní tržní vstupy včetně těchto vstupů: a) kótované ceny pro totožná či podobná aktiva či závazky na trzích, které nejsou aktivní;b) vstupy jiné než kótované ceny, které lze zjistit u aktiva nebo závazku, včetně úrokových sazeb a výnosových křivek zjistitelných v běžně uváděných intervalech, související volatility a úvěrových rozpětí;c) tržně potvrzené vstupy, které nemusejí být přímo zjistitelné, ale jsou založeny na zjistitelných tržních údajích nebo jsou těmito údaji podpořeny. Všechny uvedené tržní vstupy se upraví o faktory uvedené v odstavci 3. V míře, v níž relevantní zjistitelné vstupy nejsou k dispozici, i za okolností, kdy k datu ocenění dochází u aktiva nebo závazku jen k nepatrné, pokud nějaké, tržní činnosti, použijí podniky nezjistitelné vstupy, které odrážejí předpoklady, jež by účastníci trhu použili při stanovení ceny aktiva či závazku, včetně předpokladů o riziku. Používají-li se nezjistitelné vstupy, pojišťovny a zajišťovny upraví data specifická pro daný podnik, pokud je z relevantních dostupných informací patrné, že by ostatní účastníci trhu použili jiné údaje nebo že se daný podnik vyznačuje určitou zvláštností, která není k dispozici jiným účastníkům trhu. Při posuzování předpokladů o riziku uvedených v tomto odstavci pojišťovny a zajišťovny zohlední riziko spjaté s určitou technikou oceňování použitou k měření reálné hodnoty a riziko spjaté se vstupy uvedené techniky oceňování. 7.Při používání alternativních metod oceňování pojišťovny a zajišťovny použijí techniky oceňování, které jsou v souladu s jedním či více z následujících přístupů: a) s tržním přístupem, který používá ceny a jiné příslušné informace vytvořené při tržních transakcích, do nichž jsou zapojena stejná či podobná aktiva, závazky či skupiny aktiv a závazků. Techniky oceňování, které jsou v souladu s tržním přístupem, zahrnují maticové oceňování;b) s výnosovým přístupem, který převádí budoucí částky, např. peněžní toky či výnosy nebo výdaje, do jediné současné částky. Reálná hodnota odráží současná tržní očekávání týkající se těchto budoucích částek. Techniky oceňování, které jsou v souladu s výnosovým přístupem, zahrnují techniky oceňování pomocí současné hodnoty, modely oceňování opcí a metodu zvýšených výnosů za více období (multi-period excess earnings method);c) s nákladovým přístupem nebo přístupem založeným na běžné reprodukční ceně, který odráží částku, která by byla vyžadována k nahrazení výkonové kapacity aktiva. Z pohledu prodávajícího účastníka trhu je cena, jež by byla získána za určité aktivum, založena na nákladech vynaložených kupujícím účastníkem trhu na pořízení nebo zhotovení náhradního aktiva srovnatelné kvality, upravených o zastarání.

(111) Je třeba přijmout podrobné a harmonizované požadavky, které upravují, jaké informace musejí být pravidelně předkládány a jakým způsobem toho má být docíleno, aby se zaručilo účinné sbližování procesu kontroly ze strany orgánů dohledu.

Článek 11 Článek 11 Vykazování podmíněných závazků 1.Pojišťovny a zajišťovny vykazují ty podmíněné závazky definované v souladu s článkem 9 tohoto nařízení, které jsou podstatné, jako závazky. 2.Podmíněné závazky jsou podstatné, pokud informace o současné či potenciální velikosti nebo povaze daných závazků mohou ovlivnit rozhodování či úsudek předpokládaného uživatele takových informací, včetně orgánů dohledu.

(112) Mezi informace, které musejí pojišťovny a zajišťovny pravidelně předkládat orgánům dohledu, patří zpráva o solventnosti a finanční situaci. Kromě toho by měly překládat pravidelnou zprávu o dohledu, která obsahuje doplňující informace k informacím obsaženým ve zprávě o solventnosti a finanční situaci, které jsou nezbytné pro provádění dohledu. V zájmu pojišťoven a zajišťoven i orgánů dohledu by tyto dvě zprávy měly mít stejnou strukturu.

Článek 12 Článek 12 Metody oceňování pro goodwill a nehmotná aktiva

(113) Na základě posouzení rizik provedeného pojišťovnami a zajišťovnami v souladu s článkem 36 směrnice 2009/138/ES mohou orgány dohledu vyžadovat, aby jim pojišťovna či zajišťovna každoročně předkládala pravidelnou zprávu o dohledu. Pokud tomu tak není a pojišťovny a zajišťovny předkládají pravidelnou zprávu o dohledu pouze každé tři roky, měly by nicméně každý rok informovat orgány dohledu o všech důležitých událostech, k nimž došlo od posledního vykazovaného období.

Článek 13 Článek 13 Metoda oceňování pro přidružené podniky 1.Pro účely oceňování aktiv individuálních pojišťoven a zajišťoven pojišťovny a zajišťovny ocení účasti v přidružených podnicích ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/138/ES, a to podle této hierarchie metod: a) pomocí standardní metody oceňování stanovené v čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení;b) pomocí upravené ekvivalenční metody uvedené v odstavci 3, pokud není ocenění podle písmene a) možné;c) pomocí buď metody oceňování stanovené v čl. 10 odst. 3 tohoto nařízení, nebo alternativních metod oceňování v souladu s čl. 10 odst. 5 tohoto nařízení, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:i) není možné provést ocenění podle písmene a) ani písmene b);ii) podnik není dceřiným podnikem ve smyslu čl. 212 odst. 2 směrnice 2009/138/ES. 2.Odchylně od odstavce 1 pro účely oceňování aktiv individuální pojišťovny a zajišťovny pojišťovny a zajišťovny ocení účasti v následujících podnicích na nulu: a) v podnicích, které jsou vyloučeny z působnosti dohledu nad skupinou podle čl. 214 odst. 2 písm. a) směrnice 2009/138/ES;b) v podnicích, které jsou odečteny z použitelného kapitálu pro skupinovou solventnost v souladu s článkem 229 směrnice 2009/138/ES. 3.Upravená ekvivalenční metoda uvedená v odst. 1 písm. b) vyžaduje, aby podnik držící účast ocenil své účasti v přidružených podnicích na základě podílu, o nějž aktiva přesahují závazky přidruženého podniku drženého podnikem držícím účast. 4.Při výpočtu přebytku aktiv nad závazky přidružených podniků podnik držící účast ocení individuální aktiva a závazky podniku podle článku 75 směrnice 2009/138/ES a v případě, že je přidruženým podnikem pojišťovna nebo zajišťovna nebo zvláštní účelová jednotka uvedená v článku 211 uvedené směrnice, technické rezervy podle článků 76 až 85 uvedené směrnice. 5.Při výpočtu přebytku aktiv nad závazky přidružených podniků jiných než pojišťoven nebo zajišťoven, pokud nelze provést ocenění individuálních aktiv a závazků podle odstavce 4, může podnik držící účast považovat ekvivalenční metodu stanovenou v mezinárodních účetních standardech přijatých Komisí podle nařízení (ES) č. 1606/2002 za metodu, která je v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES. V takových případech podnik držící účast odečte z hodnoty přidruženého podniku hodnotu goodwillu a jiných nehmotných aktiv, které by podle čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení byly oceněny na nulu. 6.Jsou-li splněna kritéria uvedená v čl. 9 odst. 4 tohoto nařízení a není-li použití metod oceňování uvedených v písmeni a) a b) možné, mohou být účasti v přidružených podnicích oceněny na základě metody oceňování, kterou pojišťovna nebo zajišťovna používá k vypracování své roční nebo konsolidované účetní závěrky. V takových případech podnik držící účast odečte z hodnoty přidruženého podniku hodnotu goodwillu a jiných nehmotných aktiv, které by podle čl. 12 odst. 2 tohoto nařízení byly oceněny na nulu.

(114) Kvantitativní a kvalitativní informace by měly být pravidelně zveřejňovány či předkládány orgánům dohledu ve formě popisné zprávy a vzorových tabulek. Vzorové tabulky by měly podrobněji upřesňovat informace v popisné zprávě a ve vhodných případech by je měly doplňovat. Zpráva a tabulky by měly orgánům dohledu poskytovat kromě informací, které již byly předloženy ve zprávě o solventnosti a finanční situaci, dostatečné informace, aby jim umožňovaly plnit jejich povinnosti podle směrnice 2009/138/ES, pojišťovnám a zajišťovnám by tím však neměla vznikat zbytečná zátěž. Rozsah vzorových tabulek, které je třeba předkládat čtvrtletně, by měl být užší než rozsah vzorových tabulek, které se předkládají ročně.

Článek 14 Článek 14 Metoda oceňování pro specifické závazky 1.Pojišťovny a zajišťovny oceňují finanční závazky uvedené v mezinárodních účetních standardech, které Komise přijala podle nařízení (ES) č. 1606/2002, v souladu s článkem 9 tohoto nařízení při počátečním vykázání. Po počátečním vykázání se neprovádí žádná následná úprava pro zohlednění změny vlastního kreditního ratingu pojišťovny nebo zajišťovny. 2.Pojišťovny a zajišťovny oceňují podmíněné závazky, které byly vykázány v souladu s článkem 11. Hodnota podmíněných závazků se rovná očekávané současné hodnotě budoucích peněžních toků požadovaných k vyrovnání podmíněného závazku během doby trvání tohoto podmíněného závazku, a to za použití základní časové struktury bezrizikových úrokových měr.

(115) Uplatnění zásady proporcionality v oblasti oznamování orgánům dohledu by nemělo mít za následek, že se od pojišťoven a zajišťoven či poboček zřízených v Unii bude vyžadovat poskytování informací, které nejsou relevantní pro jejich činnost nebo nejsou podstatné.

Článek 15 Článek 15 Odložená daňová povinnost 1.Pojišťovny a zajišťovny vykážou a ocení odloženou daňovou povinnost ve vztahu ke všem aktivům a závazkům včetně technických rezerv, které jsou vykázány pro účely solventnosti nebo daňové účely v souladu s článkem 9. 2.Bez ohledu na odstavec 1 pojišťovny a zajišťovny ocení jiné odložené daňové povinnosti než aktiva s odloženou daňovou povinností vyplývající z převedení nevyužitých daňových odpočtů a převedení nevyužitých daňových ztrát, a to na základě rozdílu mezi hodnotami připsanými aktivům a závazkům vykázaným a oceněným v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES a v případě technických rezerv v souladu s články 76 až 85 uvedené směrnice a hodnotami připsanými aktivům a závazkům vykázaným a oceněným pro daňové účely. 3.Pojišťovny a zajišťovny přiznají aktivům s odloženou daňovou povinností kladnou hodnotu pouze v případě, že je pravděpodobné, že podnik dosáhne budoucích zdanitelných zisků, proti kterým se bude moci aktivum s odloženou daňovou povinností uplatnit, a to s ohledem na veškeré právní či regulační požadavky ohledně lhůt pro převedení nevyužitých daňových ztrát nebo nevyužitých daňových odpočtů.

(116) Měla by se zveřejnit kritéria a metody procesu kontroly orgánem dohledu. Měly by zahrnovat obecné prostředky a opatření, které orgány dohledu využívají k přezkumu a vyhodnocování souladu s požadavky stanovenými v čl. 36 odst. 2 směrnice 2009/138/ES, a zejména k posuzování vhodnosti řízení rizik ze strany pojišťoven a zajišťoven, jakož i jejich schopnosti odolat nepříznivým událostem či změnám.

Článek 16 Článek 16 Vyloučení metod oceňování 1.Pojišťovny a zajišťovny neoceňují finanční aktiva či finanční závazky na pořizovací náklady nebo amortizované náklady. 2.Pojišťovny a zajišťovny nepoužijí modely oceňování, které oceňují buď na účetní hodnotu, nebo na reálnou hodnotu sníženou o prodejní náklady, podle toho, která z nich je nižší. 3.Pojišťovny a zajišťovny neoceňují nemovitý majetek, investiční nemovitý majetek, zařízení a vybavení za použití modelů oceňování pořizovacími náklady, pokud je hodnota aktiv stanovena jako pořizovací náklady snížené o oprávky a snížení hodnoty. 4.Při oceňování aktiv a závazků ve smlouvě o pronájmu pojišťovny a zajišťovny, které jsou nájemci ve finančním pronájmu nebo pronajímatelé, splní všechny tyto požadavky: a) pronajatá aktiva se ocení na reálnou hodnotu;b) pro účely stanovení současné hodnoty trhu s minimálními platbami nájemného se použijí soudržné vstupy a neprovedou se žádné následné úpravy pro zohlednění vlastního kreditního ratingu podniku;c) nepoužije se oceňování na zůstatkovou hodnotu. 5.Pojišťovny a zajišťovny upraví čistou realizovatelnou hodnotu zásob podle odhadovaných nákladů na dokončení a odhadovaných nákladů nutných k uskutečnění prodeje, pokud jsou tyto náklady podstatné. Takovéto náklady se považují za podstatné, jestliže by jejich nezačlenění mohlo ovlivnit rozhodování či úsudek uživatelů rozvahy, včetně orgánů dohledu. Nepoužije se oceňování na pořizovací náklady. 6.Pojišťovny a zajišťovny neoceňují nepeněžní dotace na nominální částku. 7.Při oceňování biologických aktiv pojišťovny a zajišťovny upraví hodnotu doplněním odhadovaných prodejních nákladů, pokud jsou tyto odhadované prodejní náklady podstatné.

(117) Zveřejnění souhrnných statistických údajů podle čl. 31 odst. 2 písm. c) směrnice 2009/138/ES má zajistit obecné informace o pojišťovnictví v jednotlivých státech, jakož i o důležitých činnostech samotných orgánů dohledu. Příslušné informace by měly pokrývat údaje jak o kvantitativních, tak kvalitativních požadavcích, a doplňovat souhrnné údaje jednotlivých států, které jsou vykazovány tak, aby byly z časového hlediska srovnatelné.

Článek 17 Článek 17 Vykazování a odúčtování pojistných a zajistných závazků

(118) Aby se zaručila srovnatelnost informací zveřejněných pro účely dohledu, měl by být definován přinejmenším seznam klíčových aspektů uplatňování obezřetnostního rámce, o němž mají orgány dohledu zveřejňovat souhrnné údaje.

Článek 18 Článek 18 Smluvní hranice pojišťovací nebo zajišťovací smlouvy 1.Smluvní hranice pojišťovací nebo zajišťovací smlouvy jsou stanoveny v souladu s odstavci 2 až 7. 2.Veškeré závazky vztahující se ke smlouvě, včetně závazků týkajících se jednostranných práv pojišťovny nebo zajišťovny obnovit nebo rozšířit rozsah smlouvy a závazků, které se vztahují k již zaplacenému pojistnému, náleží ke smlouvě, pokud není v odstavcích 3 až 6 stanoveno jinak. 3.Závazky, které se vztahují k pojišťovacímu nebo zajišťovacímu krytí poskytovanému pojišťovnou či zajišťovnou po některém z následujících termínů, nenáležejí ke smlouvě, pokud pojišťovna či zajišťovna nemůže přimět pojistníka, aby za tyto závazky uhradil pojistné: a) budoucí datum, kdy má pojišťovna nebo zajišťovna jednostranné právo ukončit smlouvu;b) budoucí datum, kdy má pojišťovna nebo zajišťovna jednostranné právo odmítnout pojistné splatné podle smlouvy;c) budoucí datum, kdy má pojišťovna nebo zajišťovna jednostranné právo na změnu pojistného nebo pojistného plnění splatného podle smlouvy, a to takovým způsobem, že pojistné plně odráží rizika. Má se za to, že se písmeno c) použije, pokud má pojišťovna nebo zajišťovna jednostranné právo na změnu pojistného nebo pojistného plnění portfolia pojistných nebo zajistných závazků k budoucímu datu takovým způsobem, že pojistné portfolia plně odráží rizika, která toto portfolio pokrývá. Avšak v případě závazků v životním pojištění, kdy se individuální posouzení rizika závazků týkajících se pojištěné osoby provádí při vzniku smlouvy a kdy před změnou výše pojistného nebo pojistného plnění nelze provést nové hodnocení, pojišťovny a zajišťovny zhodnotí, zda pojistné pro účely písmene c) plně odráží rizika na úrovni smlouvy. Pojišťovny a zajišťovny nevezmou v úvahu omezení jednostranného práva uvedeného v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce a omezení míry, v níž může být pojistné nebo pojistné plnění změněno, jestliže nemají žádný znatelný vliv na ekonomiku smlouvy. 4.V případě, že má pojišťovna nebo zajišťovna jednostranné právo podle odstavce 3, které se vztahuje pouze na část smlouvy, použijí se zásady stanovené v odstavci 3 na tuto část. 5.Závazky, které se nevztahují k pojistnému, které již bylo zaplaceno, nenáležejí k pojišťovací nebo zajišťovací smlouvě, pokud pojišťovna či zajišťovna nemůže přimět pojistníka, aby uhradil budoucí pojistné, a pokud jsou splněny všechny tyto požadavky: a) smlouva neposkytuje náhradu za konkrétní nejistou událost, která negativně ovlivňuje pojištěnou osobu;b) smlouva nezahrnuje finanční záruku pojistného plnění. Pro účely písmen a) a b) pojišťovny a zajišťovny nevezmou v úvahu pokrytí událostí a záruk, které nemají žádný znatelný vliv na ekonomiku smlouvy. 6.Pokud je možné pojišťovací nebo zajišťovací smlouvu rozdělit na dvě části a pokud jedna z těchto částí splňuje požadavky stanovené v odst. 5 písm. a) a b), veškeré závazky, které se nevztahují k pojistnému z uvedené části a které už byly zaplaceny, ke smlouvě nenáležejí, pokud pojišťovna či zajišťovna nemůže přimět pojistníka, aby uhradil budoucí pojistné z této části. 7.Pojišťovny a zajišťovny mají pro účely odstavce 3 za to, že pojistné plně odráží rizika pokrytá v rámci portfolia pojistných nebo zajistných závazků pouze tehdy, pokud nenastane okolnost, kdy výše pojistného plnění a výdajů splatných v rámci portfolia překročí výši pojistného splatného v rámci portfolia.

(119) Expozice zvláštní účelové jednotky by vždy měla být omezená, aby se zaručilo, že zvláštní účelová jednotka má aktiva, která se rovnají jejímu souhrnnému maximálnímu vystavení rizikům nebo je převyšují.

Článek 19 Článek 19 Údaje používané při výpočtu technických rezerv 1.Údaje používané při výpočtu technických rezerv se pro účely článku 82 směrnice 2009/138/ES považují za úplné pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: a) údaje zahrnují informace za období, které je dostatečně dlouhé k posouzení vlastností podkladových rizik a k určení trendů ve vývoji rizik;b) tyto údaje jsou k dispozici pro každou z relevantních homogenních rizikových skupin používaných při výpočtu technických rezerv a žádné relevantní údaje nejsou z výpočtu technických rezerv vyloučeny bez odůvodnění. 2.Údaje používané při výpočtu technických rezerv se pro účely článku 82 směrnice 2009/138/ES považují za přesné pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: a) údaje neobsahují podstatné chyby;b) údaje z různých časových období používané pro stejný odhad jsou konzistentní;c) údaje jsou zaznamenávány včas a soustavně. 3.Údaje používané při výpočtu technických rezerv se pro účely článku 82 směrnice 2009/138/ES považují za vhodné, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: a) údaje odpovídají účelům, pro které budou použity;b) množství a povaha údajů zajišťují, že odhady provedené při výpočtu technických rezerv na základě těchto údajů neobsahují podstatnou chybu v odhadu;c) údaje jsou v souladu s předpoklady, na nichž jsou založeny pojistněmatematické a statistické metody, které se uplatňují při zpracování údajů požívaných pro výpočet technických rezerv;d) údaje odpovídajícím způsobem odrážejí rizika, kterým je pojišťovna nebo zajišťovna vystavena s ohledem na své pojistné a zajistné závazky;e) sběr, zpracování a využití údajů byly provedeny transparentním a strukturovaným způsobem na základě zdokumentovaného procesu, který zahrnuje všechny tyto prvky:i) vymezení kritérií pro kvalitu údajů a hodnocení kvality údajů, včetně specifických kvalitativních a kvantitativních standardů pro jednotlivé soubory údajů;ii) používání a stanovení předpokladů učiněných při sběru, zpracování a využívání údajů;iii) postup provedení aktualizace údajů, včetně četnosti aktualizací a okolností, na jejichž základě se provádí další aktualizace. f) Pojišťovny nebo zajišťovny zajistí, aby jejich údaje byly používány při výpočtu technických rezerv soustavně. Pro účely písmene b) se chyba v odhadu při výpočtu technických rezerv považuje za podstatnou, pokud může mít vliv na rozhodování nebo úsudek uživatelů výsledků výpočtu, včetně orgánů dohledu. 4.Pojišťovny a zajišťovny mohou použít údaje z externího zdroje, pokud jsou kromě dodržení požadavků uvedených v odstavcích 1 až 4 splněny i všechny tyto požadavky: a) pojišťovny nebo zajišťovny mohou prokázat, že použití těchto údajů je vhodnější než použití údajů, které jsou k dispozici výhradně z interního zdroje;b) pojišťovny nebo zajišťovny znají původ těchto údajů i předpokladů nebo metod používaných při jejich zpracování;c) pojišťovny nebo zajišťovny stanoví veškeré trendy vývoje, které tyto údaje vykazují, a změny – a to jak v čase, tak mezi jednotlivými údaji – předpokladů a metod v oblasti využívání těchto údajů;d) pojišťovny nebo zajišťovny mohou prokázat, že předpoklady a metody uvedené v písmenech b) a c) odrážejí charakteristiky portfolia pojistných a zajistných závazků příslušné pojišťovny nebo zajišťovny.

(120) Pokud zvláštní účelová jednotka přejímá rizika od více než jedné pojišťovny nebo zajišťovny, měla by tato zvláštní účelová jednotka být neustále chráněna před likvidačním řízením kterékoli z pojišťoven nebo zajišťoven, které rizika na tuto zvláštní účelovou jednotku přenášejí.

12. zaslouženým pojistným se rozumí pojistné, které se týká rizika krytého pojišťovnou či zajišťovnou během určitého období;

Článek 20 Článek 20 Omezení údajů

(121) Posouzení požadavků na způsobilost a bezúhonnost akcionářů či společníků, kteří mají kvalifikovanou účast ve zvláštní účelové jednotce, a všech osob, které zvláštní účelovou jednotku skutečně řídí, by mělo ve vhodných případech zohledňovat obdobné požadavky vztahující se na pojišťovny a zajišťovny.

Článek 21 Článek 21 Vhodné použití aproximace pro výpočet nejlepšího odhadu

(122) Přenesení rizika z pojišťovny či zajišťovny na zvláštní účelovou jednotku a ze zvláštní účelové jednotky na věřitele z dluhopisů nebo poskytovatele financování by nemělo zahrnovat žádné související transakce, které by mohly ohrozit účinné přenesení rizika, například smluvní práva podle dohod o započtení či vedlejších dohod, které mají snížit potenciální nebo skutečné ztráty vzniklé v důsledku přenesení rizik na věřitele z dluhopisů nebo poskytovatele financování a na zvláštní účelovou jednotku.

Článek 22 Článek 22 Obecná ustanovení 1.Předpoklady se pro účely čl. 77 odst. 2 směrnice 2009/138/ES považují za realistické, pouze pokud splňují všechny tyto požadavky: a) pojišťovny a zajišťovny jsou schopny vysvětlit a odůvodnit každý z použitých předpokladů s ohledem na význam předpokladu, nejistotu spojenou s předpokladem či příslušné alternativní předpoklady;b) lze jednoznačně stanovit okolnosti, za kterých by předpoklady byly považovány za nepravdivé;c) není-li v této kapitole stanoveno jinak, jsou předpoklady založeny na vlastnostech portfolia pojistných a zajistných závazků, pokud je to možné, bez ohledu na pojišťovnu nebo zajišťovnu, která je držitelem portfolia;d) pojišťovny a zajišťovny používají předpoklady soustavně a v rámci homogenních rizikových skupin a druhů pojištění, bez svévolných změn;e) předpoklady odpovídajícím způsobem odrážejí případnou nejistotu související s peněžními toky. Pro účely písmene c) používají pojišťovny a zajišťovny pouze údaje specifické pro danou pojišťovnu či zajišťovnu, včetně informací o správě pojistných pohledávek a o výdajích, pokud tyto informace odrážejí vlastnosti portfolia pojistných nebo zajistných závazků lépe než údaje, které se neomezují na konkrétní pojišťovnu či zajišťovnu, nebo v případě, že bez použití těchto informací není možné provést obezřetný, spolehlivý a objektivní výpočet technických rezerv. 2.Předpoklady se pro účely čl. 77 odst. 3 směrnice 2009/138/ES použijí pouze tehdy, jsou-li v souladu s požadavky odstavce 1 tohoto článku. 3.Pojišťovny a zajišťovny stanoví předpoklady týkající se budoucích parametrů či scénářů finančního trhu, které jsou vhodné a jsou v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES. Pokud pojišťovny a zajišťovny uplatňují určitý model k vytváření odhadů budoucích parametrů na finančním trhu, musí tento model splňovat všechny tyto požadavky: a) vytváří ceny aktiv, které jsou v souladu s cenami aktiv na finančních trzích;b) nepředpokládá příležitost k vedení arbitráže;c) kalibrace parametrů a scénářů je v souladu s příslušnými časovými strukturami bezrizikových úrokových měr použitými pro výpočet nejlepšího odhadu, jak je uvedeno v čl. 77 odst. 2 směrnice 2009/138/ES.

(123) Aby se zaručilo, že začleněním budoucích plateb není oslabeno účinné přenesení rizika z pojišťovny či zajišťovny na zvláštní účelovou jednotku, je důležité, aby neobdržení plateb nemělo nepříznivý vliv na primární kapitál pojišťovny nebo zajišťovny. Při určování toho, že neexistuje scénář, v němž by taková situace mohla nastat, by pojišťovna či zajišťovna měla zvážit všechny scénáře zohledněné ve smluvních ujednáních a veškeré další scénáře, pokud není pravděpodobnost, že takové další scénáře nastanou, příliš nízká.

Článek 23 Článek 23 Budoucí opatření vedení 1.Předpoklady budoucích opatření vedení se pro účely čl. 77 odst. 2 směrnice 2009/138/ES považují za reálné, pouze pokud splňují všechny tyto podmínky: a) předpoklady budoucích opatření vedení jsou stanoveny objektivním způsobem;b) předpokládaná budoucí opatření vedení jsou v souladu se současnou obchodní praxí a obchodní strategií pojišťovny nebo zajišťovny, a to včetně použití technik snižování rizika; pokud existují přiměřené doklady o tom, že pojišťovna či zajišťovna změní své postupy nebo strategie, předpokládaná budoucí opatření vedení jsou v souladu se změněnými postupy nebo strategiemi;c) předpokládaná budoucí opatření vedení jsou vzájemně konzistentní;d) předpokládaná budoucí opatření vedení neodporují žádným závazkům vůči pojistníkům a oprávněným osobám ani právním požadavkům použitelným pro pojišťovnu či zajišťovnu;e) předpokládaná budoucí opatření vedení zohlední veškerá veřejná prohlášení pojišťovny nebo zajišťovny týkající se opatření, jež hodlá nebo nehodlá přijmout. 2.Předpoklady budoucích opatření vedení musí být reálné a musí obsahovat všechny tyto prvky: i) srovnání předpokládaných budoucích opatření vedení s opatřeními vedení, která pojišťovny nebo zajišťovny přijaly dříve;ii) porovnání budoucích opatření vedení, jež byla vzata v úvahu při současných a při minulých výpočtech nejlepšího odhadu;iii) posouzení dopadu změn v předpokladech budoucích opatření vedení na hodnotu technických rezerv. Pojišťovny a zajišťovny musí být na žádost orgánů dohledu schopny vysvětlit veškeré relevantní odchylky týkající se bodů i) a ii), a pokud změny v předpokladech budoucích opatření vedení mají významný dopad na technické rezervy, důvody pro tuto citlivost i to, jak je tato citlivost zohledňována v rozhodovacím procesu pojišťovny nebo zajišťovny. 3.Pro účely odstavce 1 vytvoří pojišťovny a zajišťovny komplexní plán budoucích opatření vedení schválený správním, řídícím nebo kontrolním orgánem pojišťovny a zajišťovny, který stanoví všechny tyto prvky: a) popis budoucích opatření vedení, které mají význam pro oceňování technických rezerv;b) popis konkrétních okolností, za nichž lze rozumně očekávat, že pojišťovna nebo zajišťovna provede veškerá příslušná budoucí opatření vedení podle písmene a);c) popis konkrétních okolností, za nichž by pojišťovna nebo zajišťovna nemusela být schopna provést veškerá příslušná budoucí opatření vedení podle písmene a), a popis toho, jak jsou tyto okolnosti zohledněny ve výpočtu technických rezerv;d) pořadí, ve kterém by budoucí opatření vedení podle písmene a) byla prováděna a požadavky na řídící a kontrolní systém v souvislosti s těmito budoucími opatřeními vedení;e) popis veškerých probíhajících prací potřebných k zajištění toho, aby pojišťovny nebo zajišťovny byly schopny provádět veškerá příslušná budoucí opatření vedení podle písmene a);f) popis toho, jak byla budoucí opatření vedení podle písmene a) zohledněna ve výpočtu nejlepšího odhadu;g) popis příslušných interních postupů vykazování týkajících se budoucích opatření vedení podle písmene a), které jsou součástí výpočtu nejlepšího odhadu; 4.Předpoklady budoucích opatření vedení musí zohledňovat čas potřebný k provedení opatření vedení a veškeré jimi vzniklé výdaje. 5.Systém pro zajištění předávání informací se pro účely čl. 41 odst. 1 směrnice 2009/138/ES považuje za účinný pouze tehdy, pokud postupy vykazování uvedené v odst. 3 písm. g) tohoto článku zahrnují předávání informací správnímu, kontrolnímu nebo řídicímu orgánu alespoň jednou ročně.

(124) Článek 220 směrnice 2009/138/ES vyžaduje, aby byl výpočet solventnosti na úrovni skupin proveden v souladu s metodou 1 (metoda účetní konsolidace), avšak kromě případů, kdy by použití samotné metody 1 nebylo přiměřené. Orgán dohledu nad skupinou by měl při posuzování otázky, zda by měla být místo metody 1 nebo v kombinaci s ní použita metoda 2 (metoda odpočtu agregovaných dat), zvážit řadu harmonizovaných důležitých prvků. Jedním z takových prvků je, zda by použití metody 1 nebylo příliš zatěžující a zda jsou povaha, rozsah a komplexnost rizik skupiny takové, že by použitím metody 2 nebyly podstatně ovlivněny výsledky výpočtu

Článek 24 Článek 24 Budoucí nezaručené podíly na zisku

(125) Aby se usnadnilo zaručení rovných podmínek ve třetích zemích, jestliže skupina obsahuje přidružené pojišťovny či zajišťovny ze třetích zemí, a pokud Komise přijala akty v přenesené pravomoci podle čl. 227 odst. 4 a 5 směrnice 2009/138/ES, které určují, že režimy solventnosti těchto třetích zemí jsou rovnocenné či dočasně rovnocenné, měl by orgán dohledu nad skupinou při posuzování otázky, zda by měla být místo metody 1 (konsolidace) nebo v kombinaci s ní použita metoda 2 (metoda odpočtu agregovaných dat), takovouto úvahu upřednostnit.

Článek 25 Článek 25 Oddělený výpočet budoucích nezaručených podílů na zisku

(126) Směrnice 2009/138/ES stanoví, že pokud jsou orgány dohledu toho názoru, že určitý kapitál použitelný pro solventnostní kapitálový požadavek přidružené pojišťovny či zajišťovny nemůže být dán účinně k dispozici za účelem krytí skupinového solventnostního kapitálového požadavku, lze tento kapitál zahrnout do výpočtu pouze do té míry, v jaké je použitelný pro krytí solventnostního kapitálového požadavku přidruženého podniku. V této souvislosti by orgány dohledu měly při zvažování otázky, zda určitý kapitál přidružené pojišťovny či zajišťovny nelze dát účinně k dispozici skupině, měly svá rozhodnutí zakládat na tom, zda existují nějaká omezení, která ovlivňují zastupitelnost souvisejících kapitálových položek (tedy zda jsou vyčleněny na absorbování pouze určitých ztrát) nebo jejich převoditelnost (tedy zda existují významné překážky, které by bránily převedení kapitálových položek z jednoho subjektu na druhý). Pro účely tohoto posouzení by měly orgány dohledu věnovat zvláštní pozornost jakémukoli menšinovému podílu na použitelném kapitálu, který pokrývá solventnostní kapitálový požadavek dceřiné pojišťovny či zajišťovny, pojišťovny či zajišťovny ve třetí zemi, pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti.

Článek 26 Článek 26 Chování pojistníka

(127) Aby se zaručilo, že pojistníci a oprávněné osoby pojišťoven a zajišťoven, které patří do skupiny, jsou odpovídajícím způsobem chráněni v případě likvidace podniků spadajících do rámce dohledu nad skupinou, kapitálové položky, které vydávají pojišťovací holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti ve skupině, by neměly být považovány za prosté zatížení, pokud se pohledávky týkající se těchto kapitálových položek neřadí za pohledávky všech pojistníků a oprávněných osob pojišťoven a zajišťoven patřících do skupiny.

Článek 27 Článek 27 Důvěryhodnost informací

(128) Na úrovni skupiny by měla být stanovena vhodná pravidla pro zacházení se zvláštními účelovými jednotkami. V této souvislosti by zvláštní účelové jednotky definované podle směrnice 2009/138/ES, které buď splňují požadavky uvedené směrnice, nebo jsou regulovány orgánem dohledu třetí země a splňují rovnocenné požadavky, neměly být plně konsolidovány.

Článek 28 Článek 28 Peněžní toky

(129) Výpočet nejlepšího odhadu technických rezerv na úrovni skupiny v souladu s metodou 1 (metoda účetní konsolidace) by měl být založen na předpokladu, že součet nejlepších odhadů pojišťovny či zajišťovny držících účast a poměrný podíl nejlepšího odhadu jejich přidružených pojišťoven či zajišťoven, kdy je každý z nich upraven o transakce uvnitř skupiny, je přibližně stejný jako částka, která by byla výsledkem výpočtu nejlepšího odhadu pro konsolidované pojistné a zajistné závazky na úrovni skupiny v souladu s články 75 až 86 směrnice 2009/138/ES. Zejména v případech, kdy jsou v takovém výpočtu použity nejlepší odhady pojišťovny či zajišťovny ze třetí země, by měly být tyto nejlepší odhady posouzeny v souladu s uvedenými články.

Článek 29 Článek 29 Očekávaný budoucí vývoj ve vnějším prostředí

(130) Výpočet rizikové přirážky technických rezerv na úrovni skupiny v souladu s metodou 1 (metoda účetní konsolidace) by měl být založen na předpokladu, že převod pojistných a zajistných závazků skupiny je u každé pojišťovny a zajišťovny ve skupině prováděn samostatně a že riziková přirážka neumožňuje diverzifikaci mezi riziky těchto pojišťoven a zajišťoven. Pokud jde o pojišťovny a zajišťovny uvedené v čl. 73 odst. 2 a 5 směrnice 2009/138/ES, měl by výpočet vycházet z předpokladu, že se převod portfolia pojistných závazků u činností životního a neživotního pojištění provádí samostatně.

13. odkupným se rozumějí všechny možné způsoby úplného či částečného ukončení pojistné smlouvy včetně:i) dobrovolného ukončení pojistné smlouvy s platbou hodnoty odbytného či bez ní,ii) změny pojišťovny či zajišťovny pojistníkem,iii) ukončení pojistné smlouvy v důsledku odmítnutí pojistníka zaplatit pojistné;

i) dobrovolného ukončení pojistné smlouvy s platbou hodnoty odbytného či bez ní,

ii) změny pojišťovny či zajišťovny pojistníkem,

iii) ukončení pojistné smlouvy v důsledku odmítnutí pojistníka zaplatit pojistné;

Článek 30 Článek 30 Nejistota peněžních toků

(131) Skupiny mohou pro výpočet svého konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku požádat o schválení použití dvou typů interních modelů. Pokud se interní model používá pouze pro výpočet konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku a nepoužívá se pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku jednotlivých pojišťoven nebo zajišťoven ve skupině, měl by se použít článek

Článek 31 Článek 31 Náklady 1.Projekce peněžních toků použitá pro výpočet nejlepších odhadů přihlíží ke všem těmto nákladům, které se týkají uznaných pojistných a zajistných závazků a které jsou uvedeny v čl. 78 bodě 1) směrnice 2009/138/ES: a) správním výdajům,b) nákladům na správu investic,c) nákladům na správu pohledávek,d) pořizovacím nákladům. V nákladech uvedených v písmenech a) až d) se zohlední režijní náklady spojené se správou pojistných a zajistných závazků. 2.Režijní náklady se přiřazují realisticky, objektivně a soustavně k těm částem nejlepšího odhadu, ke kterým se vztahují. 3.Při hrubém výpočtu nejlepšího odhadu se přihlíží k nákladům v souvislosti se zajistnými smlouvami a zvláštními účelovými jednotkami. 4.Projekce nákladů vychází z předpokladu, že pojišťovna či zajišťovna v budoucnosti získá nové smlouvy.

(132) Požádá-li určitá skupina o schválení použití stejného interního modulu pro výpočet konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku i solventnostního kapitálového požadavku přidružené pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině, měl by se použít článek 231 směrnice 2009/138/ES. Aby se v této souvislosti zaručilo, že orgán dohledu nad skupinou a jiné dotčené orgány dohledu účinně spolupracují a činí informovaná společná rozhodnutí o tom, zda povolí použití tohoto interního modelu, je nezbytné vymezit ustanovení o potřebné dokumentaci a o postupu společného rozhodnutí o žádosti.

Článek 32 Článek 32 Smluvní opce a finanční záruky

(133) Schválení interního modelu, který se používá pouze pro výpočet konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku, udělené na základě článku 230 směrnice 2009/138/ES by nemělo ovlivnit žádné budoucí povolení podle článku 231 uvedené směrnice. Každá žádost o povolení výpočtu konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku společně se solventnostním kapitálovým požadavkem přidružené pojišťovny či zajišťovny ve skupině na základě interního modelu již schváleného podle článku 230 směrnice 2009/138/ES by se zejména měla řídit postupem podle článku 231 uvedené směrnice.

Článek 33 Článek 33 Měna závazku

(134) Skupiny by měly o povolení k využití částečného interního modelu pro výpočet konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku požádat v případě, že jsou do působnosti skupinového interního modelu zařazeny jen některé přidružené podniky, nebo v souvislosti s omezenou působností uvedenou v čl. 112 odst. 2 směrnice 2009/138/ES nebo v souvislosti s kombinací kterékoli z těchto možností.

Článek 34 Článek 34 Metody výpočtu 1.Nejlepší odhad se vypočte transparentně a takovým způsobem, který umožní přezkoumání metod výpočtu a výsledků, které z něj vyplývají, kvalifikovaným odborníkem. 2.Volba pojistněmatematických a statistických metod výpočtu nejlepšího odhadu se zakládá na jejich vhodnosti pro zohlednění rizik, která mají vliv na podkladové peněžní toky a povahu pojistných a zajistných závazků. Pojistněmatematické a statistické metody jsou v souladu se všemi relevantními dostupnými údaji pro výpočet nejlepšího odhadu a využívají je. 3.Pokud je metoda výpočtu založena na údajích ze seskupených pojistných smluv, pojišťovny a zajišťovny zajistí, že seskupení smluv vytváří homogenní rizikové skupiny, které přiměřeně odrážejí rizika jednotlivých pojistných smluv zahrnutých do těchto skupin. 4.Pojišťovny a zajišťovny analyzují jednak to, do jaké míry závisí současná hodnota peněžních toků na očekávaném výsledku budoucích událostí a vývoji, a také to, jak by se skutečný výsledek v určitých situacích mohl odchýlit od očekávaného výsledku. 5.V případě, že současná hodnota peněžních toků závisí na budoucích událostech a vývoji, jak je uvedeno v odstavci 4, pojišťovny a zajišťovny použijí pro výpočet nejlepšího odhadu peněžních toků metodu, která tyto eventuality odráží.

(135) Aby byl interní model používaný pouze pro výpočet konsolidovaného skupinového solventnostního kapitálového požadavku hojně používán a měl významnou roli v řídícím a kontrolním systému skupiny, měly by výstup z uvedeného interního modelu používat pojišťovny a zajišťovny, jejichž činnost zcela či zčásti spadá do působnosti interního modelu. V této souvislosti by se od těchto pojišťoven a zajišťoven nemělo vyžadovat, aby splnily požadavky ohledně kontroly používání, jako kdyby tento interní model používaly pro výpočet svého solventnostního kapitálového požadavku. Požadavek, aby byla splněna kontrola používání, by u těchto pojišťoven a zajišťoven měl být omezen na výstup z uvedeného interního modelu a měl by sloužit pro účely jednotného uplatňování systémů řízení rizik a interní kontroly v rámci celé skupiny.

Článek 35 Článek 35 Homogenní rizikové skupiny závazků ze životního pojištění

(136) Při posuzování toho, zda jsou splněny podmínky stanovené v článku 236 směrnice 2009/138/ES, by dotčený orgán dohledu nad skupinou a jiné dotčené orgány dohledu měly zohlednit řadu harmonizovaných příslušných kritérií, aby se zaručil harmonizovaný dohled nad skupinovou solventností u skupin s centralizovaným řízením rizik.

Článek 36 Článek 36 Závazky z neživotního pojištění 1.Nejlepší odhad závazků z neživotního pojištění se vypočítá samostatně pro rezervu na pojistné a pro rezervu na nevyřízené pojistné události. 2.Rezerva na pojistné se týká budoucích pojistných událostí, na které se vztahují pojistné a zajistné závazky v rámci smluvní hranice uvedené v článku 18. Projekce peněžních toků pro výpočet rezervy na pojistné zahrnují pojistné plnění, náklady a pojistné vztahující se k těmto událostem. 3.Rezerva na nevyřízené pojistné události se týká pojistných událostí, které již nastaly, bez ohledu na to, zda byly pohledávky vyplývající z těchto událostí již nahlášeny či nikoli. 4.Projekce peněžních toků pro výpočet rezervy na nevyřízené pojistné události zahrnují pojistné plnění, náklady a pojistné vztahující se k událostem uvedeným v odstavci 3.

(137) Aby bylo dosaženo efektivní spolupráce při dohledu nad dceřinými podniky pojišťovny a zajišťovny ve skupině s centralizovaným řízením rizik, jak je stanoveno v článcích 237 až 243 směrnice 2009/138/ES, je nanejvýš důležité harmonizovat postupy, jimiž se mají orgány dohledu řídit při dohledu nad takovými dceřinými podniky pojišťovny a zajišťovny.

Článek 37 Článek 37 Výpočet rizikové přirážky 1.Riziková přirážka za celé portfolio pojistných a zajistných závazků se vypočítá podle tohoto vzorce: RM CoC t 0SCR t 1r t 1t 1kde: a) CoC označuje sazbu nákladů na kapitál (Cost-of-Capital );b) částka zahrnuje všechna celá čísla, včetně nuly;c) SCR(t) označuje solventnostní kapitálový požadavek uvedený v čl. 38 odst. 2 po t letech;d) r(t + 1) označuje základní bezrizikovou úrokovou míru pro splatnost t + 1 let. Základní bezriziková úroková míra r(t + 1) je vybrána v souladu s měnou použitou pro účetní závěrku pojišťovny a zajišťovny. 2.Pokud pojišťovny a zajišťovny vypočítávají svůj solventnostní kapitálový požadavek pomocí schváleného interního modelu a zjistí, že tento model je vhodný pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku uvedeného v čl. 38 odst. 2 pro celou dobu životnosti závazků pojišťovny a zajišťovny, použijí pojišťovny a zajišťovny tento interní model pro výpočet částky SCR(t) podle odstavce 1. 3.Pojišťovny a zajišťovny přidělí rizikovou přirážku pro celé portfolio pojistných a zajistných závazků druhům pojištění uvedeným v článku 80 směrnice 2009/138/ES. Přidělení odpovídajícím způsobem zohlední příspěvek jednotlivých druhů pojištění k solventnostnímu kapitálovému požadavku uvedenému v čl. 38 odst. 2 po dobu trvání celého portfolia pojistných a zajistných závazků.

(138) Aby bylo možné jednoznačně určit, kdy nastala mimořádná situace ve smyslu čl. 239 odst. 2 směrnice 2009/138/ES, měl by orgán dohledu, který udělil schválení dceřinému podniku pojišťovny nebo zajišťovny se zhoršující se finanční situací, zohlednit řadu harmonizovaných kritérií.

Článek 38 Článek 38 Referenční podnik 1.Výpočet rizikové přirážky je založen na těchto předpokladech: a) celé portfolio pojistných a zajistných závazků pojišťovny nebo zajišťovny, která vypočítává rizikovou přirážku (původní podnik), je převzato jinou pojišťovnou nebo zajišťovnou (referenční podnik);b) aniž jsou dotčena ustanovení písmene a), jestliže původní podnik vykonává současně činnosti životního i neživotního pojištění v souladu s čl. 73 odst. 5 směrnice 2009/138/ES, portfolio pojistných závazků ze životního pojištění a ze životního zajištění a portfolio pojistných závazků z neživotního pojištění a z neživotního zajištění jsou převzaty odděleně dvěma různými referenčními podniky;c) převod pojistných a zajistných závazků zahrnuje všechny zajistné smlouvy a ujednání se zvláštní účelovou jednotkou týkající se těchto závazků;d) referenční podnik nemá před tím, než dojde k převodu, žádné pojistné nebo zajistné závazky nebo kapitál;e) po převodu referenční podnik nepřebírá žádné nové pojistné nebo zajistné závazky;f) po převodu referenční podnik navýší použitelný kapitál na úroveň solventnostního kapitálového požadavku nezbytného pro zabezpečení pojistných a zajistných závazků po dobu jejich trvání;g) po převodu vlastní referenční podnik aktiva, která dosahují součtu jeho solventnostního kapitálového požadavku a technických rezerv bez částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek;h) aktiva jsou vybrána tak, aby minimalizovala solventnostní kapitálové požadavky pro tržní riziko, jemuž je referenční podnik vystaven;i) solventnostní kapitálový požadavek referenčního podniku kryje všechna tato rizika:i) upisovací rizika týkající se převedených činností,ii) je-li podstatné, tržní riziko uvedené v písmeni h), kromě úrokového rizika,iii) úvěrové riziko týkající se zajistných smluv, ujednání se zvláštní účelovou jednotkou, zprostředkovatelů, pojistníků a všech dalších podstatných expozic, které úzce souvisí s pojistnými a zajistnými závazky,iv) operační riziko. j) schopnost technických rezerv absorbovat ztráty uvedená v článku 108 směrnice 2009/138/ES v referenčním podniku odpovídá ve vztahu k jednotlivým rizikům schopnosti technických rezerv absorbovat ztráty v původním podniku;k) odložené daňové povinnosti nemají v případě referenčního podniku schopnost absorbovat ztráty podle článku 108 směrnice 2009/138/ES;l) referenční podnik bude, s výhradou písmen e) a f), přijímat budoucí opatření vedení, která jsou v souladu s předpokládanými budoucími opatřeními vedení původního podniku podle článku 23. 2.Po dobu trvání pojistných a zajistných závazků se solventnostní kapitálový požadavek nezbytný na podporu pojistných a zajistných závazků uvedený v čl. 77 odst. 5 prvním pododstavci směrnice 2009/138/ES považuje za rovný solventnostnímu kapitálovému požadavku referenčního podniku za předpokladů stanovených v odstavci 1. 3.Pro účely odst. 1 písm. i) se riziko považuje za podstatné, jestliže by jeho vliv na výpočet rizikové přirážky mohl ovlivnit rozhodování nebo úsudek uživatelů těchto informací, včetně orgánů dohledu.

(139) Kolegium orgánů dohledu by mělo být trvalou platformou pro koordinaci orgánů dohledu, mělo by podporovat společné pochopení rizikového profilu skupiny a jejích přidružených pojišťoven a zajišťoven a usilovat o účinnější a efektivnější a na riziku založený dohled jak na úrovni skupiny, tak na úrovni individuální. Aby se v této souvislosti zaručilo řádné fungování kolegia, je nezbytné stanovit kritéria pro posouzení toho, která pobočka je významná, pro účely účasti orgánů vykonávajících dohled nad významnými pobočkami v kolegiu. Je také důležité harmonizovat požadavky vztahující se na koordinaci dohledu nad skupinami pojišťoven a zajišťoven, aby se podpořilo sbližování postupů dohledu.

Článek 39 Článek 39 Sazba nákladů na kapitál

(140) Směrnice 2009/138/ES vyžaduje, aby pojišťovny a zajišťovny držící účast či pojišťovací holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zveřejňovaly informace o solventnosti a finanční situaci skupiny. Uvedená směrnice jim také umožňuje, aby předkládaly jednu společnou zprávu o solventnosti a finanční situaci, která obsahuje jak informace o této skupině, tak informace o solventnosti a finanční situaci, které jsou požadovány o kterémkoli z jejích dceřiných podniků. Uvedený režim má zaručit, že jsou zúčastněné subjekty řádně informovány o solventnosti a finanční situaci skupin pojišťoven a zajišťoven, a zároveň má ve vhodné míře snížit související zátěž takovýchto skupin. V této souvislosti je nezbytné harmonizovat požadavky, které se vztahují na zveřejňování informací skupinami pojišťoven a zajišťoven, bez ohledu na to, zda takovéto skupiny využívají možnost poskytovat jednu společnou zprávu o solventnosti a finanční situaci.

14. ukončením pojistné smlouvy se rozumí vyplacení odkupného, storno bez hodnoty, splacení pojistné smlouvy, ustanovení o automatické nepropadnutelnosti nároků pojistníka či vykonání jiných možností ukončení či nevykonání možností pokračování;

Článek 40 Článek 40 Okolnosti, za nichž se technické rezervy vypočítají jako celek, a metoda, která se použije 1.Pro účely čl. 77 odst. 4 druhého pododstavce směrnice 2009/138/ES se spolehlivost posuzuje podle odstavců 2 a 3 tohoto článku a technické rezervy se oceňují podle odstavce 4 tohoto článku. 2.Replikace peněžních toků se považují za spolehlivé, pokud jsou tyto peněžní toky replikovány v takové výši a v takovém načasování, aby odpovídaly podkladovým rizikům těchto peněžních toků, a to ve všech možných scénářích. Následující peněžní toky související s pojistnými nebo zajistnými závazky nelze spolehlivě replikovat: a) peněžní toky související s pojistnými nebo zajistnými závazky, které jsou závislé na pravděpodobnosti toho, že pojistníci uplatní smluvní opce, včetně storna a odbytného;b) peněžní toky související s pojistnými nebo zajistnými závazky, které jsou závislé na úrovni, vývoji nebo volatilitě míry úmrtnosti, míry invalidity, míry chorobnosti a míry nemocnosti;c) veškeré náklady, které vzniknou při správě pojistných a zajistných závazků. 3.Finanční nástroje se považují za finanční nástroje, u nichž je možné sledovat spolehlivou tržní hodnotu, pokud jsou obchodovány na aktivním, hlubokém, likvidním a transparentním trhu. Aktivní trhy rovněž musí být v souladu s čl. 10 odst. 4. 4.Pojišťovny a zajišťovny určují hodnotu technických rezerv na základě tržní ceny finančních nástrojů použitých při replikaci.

(141) Je třeba přijmout podrobné a harmonizované požadavky, které upravují, jaké informace musejí skupiny pojišťoven a zajišťoven pravidelně předkládat, aby se zaručilo účinné sbližování procesu kontroly ze strany orgánů dohledu nad skupinami. Tyto požadavky by měly také usnadňovat výměnu informací v rámci kolegií orgánů dohledu a měly by pokud možno snižovat související zátěž takovýchto skupin pojišťoven a zajišťoven.

Článek 41 Článek 41 Obecná ustanovení 1.Částky vymahatelné ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek se vypočítají v souladu s hranicemi pojistných nebo zajistných smluv, k nimž se tyto částky vztahují. 2.Částky vymahatelné od zvláštních účelových jednotek, částky vymahatelné ze smluv o finitním zajištění podle článku 210 směrnice 2009/138/ES a částky vymahatelné z ostatních zajistných smluv se vypočítají vždy samostatně. Částky vymahatelné od zvláštních účelových jednotek nepřekročí souhrnné maximální vystavení rizikům této zvláštní účelové jednotky vůči pojišťovně nebo zajišťovně. 3.Pro účely výpočtu částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek zahrnují peněžní toky pouze platby související s náhradou za pojistné události a nevyřízenými nároky na pojistné plnění. Platby v souvislosti s jinými událostmi nebo vyřízenými nároky na pojistné plnění se zohlední odděleně od částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek či jiných prvků technických rezerv. V případě provedení vkladu do peněžních toků se vymahatelné částky odpovídajícím způsobem upraví, aby se zabránilo dvojímu započítávání aktiv a závazků týkajících se tohoto vkladu. 4.Částky vymahatelné ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek za závazky neživotního pojištění se vypočítají odděleně pro rezervu na pojistné a pro rezervu na nevyřízené pojistné události takto: a) peněžní toky týkající se rezerv na nevyřízené pojistné události zahrnují náhrady týkající se pohledávek započítaných do hrubých rezerv na nevyřízené pojistné události pojišťovny nebo zajišťovny, která postupuje rizika;b) peněžní toky vztahující se k rezervám na pojistné zahrnují všechny ostatní platby. 5.Pokud peněžní toky ze zvláštních účelových jednotek do pojišťovny nebo zajišťovny nejsou přímo závislé na pohledávkách vůči pojišťovně nebo zajišťovně, která postupuje rizika, vymahatelné částky od těchto zvláštních účelových jednotek se pro budoucí pohledávky berou v úvahu pouze do té míry, do jaké lze obezřetně, spolehlivě a objektivně ověřit, že strukturální nesoulad mezi pohledávkami a vymahatelnými částkami není podstatný.

(142) Posouzení podle článků 172, 227 a 260 směrnice 2009/138/ES zaměřené na otázku, zda je solventnostní či obezřetnostní režim třetí země rovnocenný režimu stanovenému v hlavě I nebo hlavě III uvedené směrnice, by mělo být prováděno soustavně a s cílem zaručit, že solventnostní či obezřetnostní režim třetí země vykazuje rovnocennou úroveň ochrany pojistníka a oprávněné osoby jako režim stanovený uvedenou směrnicí.

Článek 42 Článek 42 Úpravy dané selháním protistrany 1.Úpravy, jejichž cílem je zohlednit očekávané ztráty dané selháním protistrany uvedené v článku 81 směrnice 2009/138/ES, se vypočítají odděleně od ostatních vymahatelných částek. 2.Úpravy, jejichž cílem je zohlednit očekávané ztráty dané selháním protistrany, se vypočítají jako očekávaná současná hodnota změny peněžních toků, na nichž jsou založeny vymahatelné částky od této protistrany, k níž by někdy v budoucnosti došlo v případě selhání protistrany, a to i v důsledku platební neschopnosti nebo sporu. Za tímto účelem změna peněžních toků nebere v úvahu účinek jakékoli techniky snižování rizika, která snižuje úvěrové riziko protistrany, kromě technik snižování rizika založených na držení kolaterálu. Techniky snižování rizika, k nimž se nepřihlíží, jsou vykazovány samostatně a nezvyšují částku vymahatelnou ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek. 3.Výpočet uvedený v odstavci 2 zohledňuje možná selhání po celou dobu životnosti zajistné smlouvy nebo ujednání se zvláštní účelovou jednotkou, i to, zda a jak se pravděpodobnost selhání v průběhu času mění. Výpočet provádí každá protistrana a pro každý druh pojištění odděleně. V oblasti neživotního pojištění se rovněž provádí odděleně pro rezervy na pojistné a rezervy na nevyřízené pojistné události. 4.Průměrná ztráta daná selháním protistrany podle článku 81 směrnice 2009/138/ES není oceněna na méně než 50 % z vymahatelných částek s výjimkou úprav uvedených v odstavci 1, ledaže existuje spolehlivý základ pro jiné ocenění. 5.Pravděpodobnost selhání zvláštní účelové jednotky se vypočítá na základě úvěrového rizika spojeného s aktivy v držení zvláštní účelové jednotky.

(143) Posouzení podle článků 172, 227 a 260 směrnice 2009/138/ES zaměřené na otázku, zda je solventnostní či obezřetnostní režim třetí země rovnocenný režimu stanovenému v hlavě I nebo hlavě III uvedené směrnice, by mělo být prováděno na základě kritérií stanovených tímto nařízením, a to: v článku 378, pokud jde o článek 172, v článku 379, pokud jde o článek 227 a v článku 380, pokud jde o článek 260.

Článek 43 Článek 43 Obecná ustanovení

(144) Určení, zda byla kritéria, která mají být zohledněna při posuzování rovnocennosti režimu třetí země, splněna, by mělo vycházet z podstaty právních předpisů a jiných regulačních požadavků v solventnostním či obezřetnostním režimu této třetí země, jakož i z toho, jak jsou uvedené právní předpisy a požadavky prováděny a uplatňovány, a z postupů orgánů dohledu v uvedené třetí zemi. Takovéto určení by také mělo zohledňovat rozsah, v němž orgány dohledu ve třetí zemi uplatňují zásadu proporcionality stanovenou ve směrnici 2009/138/ES.

Článek 44 Článek 44 Příslušné finanční nástroje pro odvození základních bezrizikových úrokových měr 1.Pro každou měnu a splatnost se na základě sazeb úrokových swapů pro úrokové míry dané měny odvodí základní bezrizikové úrokové míry upravené tak, aby zohledňovaly úvěrové riziko. 2.U každé měny se u splatností, jejichž úrokové swapy nepocházejí z hlubokých, likvidních a transparentních finančních trhů, se k odvození základních bezrizikových úrokových měr použijí sazby státních dluhopisů emitovaných v této měně a upravených se zohledněním úvěrového rizika státních dluhopisů, a to za předpokladu, že tyto úrokové míry státních dluhopisů pocházejí z hlubokých, likvidních a transparentních finančních trhů.

(145) Aby se zaručilo, že účinky pozitivního zjištění ohledně rovnocennosti stanoveného v čl. 172 odst. 2 a 3 směrnice 2009/138/ES a v článku 211 tohoto nařízení neoslabují hlavní cíl regulace pojišťoven a zajišťoven a dohledu nad nimi, konkrétně zajištění odpovídající ochrany pojistníků a oprávněných osob, měla by kritéria pro posuzování rovnocennosti podle článku 172 uvedené směrnice zahrnovat zásady stanovené v hlavě I o obecných pravidlech pro přístup k činnosti v zajištění a její výkon.

Článek 45 Článek 45 Úprava swapových sazeb o úvěrová rizika

(146) Aby se zaručilo, že výsledkem zohlednění solventnostního kapitálového požadavku a použitelného kapitálu stanovených třetí zemí při určování skupinové solventnosti, při němž je použita metoda 2, je určení skupinové solventnosti rovnocenné tomu, které by bylo výsledkem v případě, že by byly použity požadavky podle směrnice 2009/138/ES, měla by kritéria pro posuzování rovnocennosti článku 227 uvedené směrnice obsahovat zásady stanovené v kapitole VI hlavy I o pravidlech pro oceňování aktiv a závazků, technické rezervy, kapitál, solventnostní kapitálový požadavek, minimální kapitálový požadavek a investiční pravidla.

Článek 46 Článek 46 Extrapolace 1.Zásady uplatňované při extrapolaci příslušné časové struktury bezrizikových úrokových měr jsou stejné pro všechny měny. Platí to také, pokud jde o stanovení nejdelších splatností, u nichž lze odvodit úrokové míry na hlubokém, likvidním a transparentním trhu, a mechanismus pro zajištění hladkého sbližování s konečnou forwardovou mírou. 2.Pokud pojišťovny nebo zajišťovny používají článek 77d směrnice 2009/138/ES, uplatní se extrapolace na bezrizikové úrokové míry včetně koeficientu volatility uvedeného v uvedeném článku. 3.Pokud pojišťovny nebo zajišťovny použijí článek 77b směrnice 2009/138/ES, vychází extrapolace z bezrizikových úrokových měr bez vyrovnávací úpravy. Vyrovnávací úpravy podle uvedeného článku se použijí na extrapolované bezrizikové úrokové míry.

(147) Aby se zaručilo, že výjimka, která určitou skupinu osvobozuje od dohledu nad skupinou na úrovni Unie, neoslabuje základní úlohu, kterou dohledu nad skupinou přiznává směrnice 2009/138/ES, měla by kritéria pro posuzování rovnocennosti podle článku 260 uvedené směrnice obsahovat zásady stanovené v hlavě III o dohledu nad pojišťovnami a zajišťovnami ve skupině.

Článek 47 Článek 47 Konečná forwardová míra 1.Konečná forwardová míra uvedená v čl. 46 odst. 1 je u každé měny stálá v čase a mění se pouze v důsledku změn dlouhodobých očekávání. Metodika k odvození konečné forwardové míry je stanovena jednoznačně tak, aby zaručovala výsledky scénářů vypočtených pojišťovnami a zajišťovnami. Stanovuje se transparentně, obezřetně, spolehlivě, objektivně a soustavně. 2.Konečná forwardová míra bere u každé měny v úvahu očekávání dlouhodobé reálné úrokové míry a očekávanou inflaci, pokud tato očekávání mohou být pro danou měnu spolehlivě stanovena. Konečná forwardová míra nesmí obsahovat termínovou prémii, aby odrážela dodatečné riziko držení dlouhodobých investic.

(148) Orgány dohledu v členských státech a orgány dohledu ve třetích zemích, pro které bylo vydáno kladné rozhodnutí o rovnocennosti nebo na které se vztahuje dočasný či prozatímní režim rovnocennosti, by měly spolupracovat a vyměňovat si informace, aby zaručily, že je dosaženo jednoznačného vzájemného porozumění rizikům a solventnosti skupiny.

Článek 48 Článek 48 Základní časová struktura bezrizikové úrokové míry měn vázaných na euro 1.Základní časovou strukturu bezrizikové úrokové míry měn vázaných na euro upravenou pro měnové riziko lze použít pro výpočet nejlepšího odhadu s ohledem na pojistné nebo zajistné závazky vyjádřené v této měně, jestliže jsou splněny všechny tyto podmínky: a) vázanost měny zajišťuje, že směnný kurz mezi touto měnou a eurem nevybočí z rozpětí, které nepřesahuje 20 % horní hranice tohoto rozpětí;b) ekonomické situace v eurozóně a v oblasti této měny jsou dostatečně podobné, aby bylo zajištěno, že úrokové míry eura a této měny se budou vyvíjet podobným způsobem;c) dohoda o vázanosti měny zajišťuje, že v případě extrémních jevů na trhu nepřekročí relativní změny ve směnném kurzu v průběhu jednoho roku rozpětí stanovené v písmeni a) tohoto článku a že budou odpovídat hladině spolehlivosti podle čl. 101 odst. 3 směrnice 2009/138/ES;d) je splněno jedno z těchto kritérií:i) účast této měny v evropském mechanismu směnných kurzů (ERM II);ii) existence rozhodnutí Rady, které uznává dohodu o vázanosti mezi touto měnou a eurem;iii) zakotvení dohody o vázanosti v právním předpisu dotčené země, kterým se zavádí její měna. Pro účely písmene c) se zohlední finanční zdroje stran, které zajišťují vázanost měny. 2.Koeficient měnového rizika je negativní a odpovídá nákladům na zajištění proti riziku, že se ve vázané měně hodnota investice vyjádřené v eurech sníží v důsledku změn v úrovni směnného kurzu mezi eurem a touto vázanou měnou. Tento koeficient je pro všechny pojišťovny a zajišťovny stejný.

(149) Aby se zaručilo, že si orgány dohledu mohou vyměňovat informace, měly by být orgány dohledu ve třetích zemích, pro které bylo vydáno kladné rozhodnutí o rovnocennosti nebo na které se vztahuje dočasný či prozatímní režim rovnocennosti, podléhat povinnosti zachovávat profesní tajemství.

Článek 49 Článek 49 Referenční portfolia 1.Referenční portfolia uvedená v čl. 77d odst. 2 a 4 směrnice 2009/138/ES se stanovují transparentně, obezřetně, spolehlivě, objektivně a soustavně. Metody použité při určování referenčních portfolií jsou stejné pro všechny měny a země. 2.Pro každou měnu a každou zemi se aktiva referenčního portfolia oceňují v souladu s čl. 10 odst. 1 a jsou obchodována na trzích, které – s výjimkou období nedostatečné likvidity – jsou v souladu s čl. 40 odst. 3. Finanční nástroje obchodované na trzích, které dočasně nejsou v souladu s čl. 40 odst. 3, mohou být zařazeny do portfolia pouze tehdy, jestliže se očekává, že trh v přiměřené lhůtě opět dosáhne souladu s těmito kritérii. 3.Pro každou měnu a pro každou zemi splňuje referenční portfolio aktiv všechny tyto požadavky: a) v případě každé měny jsou aktiva reprezentativní pro investice pojišťoven a zajišťoven v této měně s ohledem na zajištění nejlepšího odhadu pojistných a zajistných závazků vyjádřených v této měně; v případě každé země jsou aktiva reprezentativní pro investice pojišťoven a zajišťoven v této zemi s ohledem na zajištění nejlepšího odhadu pojistných a zajistných závazků prodávaných na pojistném trhu dané země a vyjádřených v měně této země;b) pokud existují, je portfolio založeno na relevantních indexech, které jsou snadno dostupné veřejnosti, a existují veřejná kritéria určující, kdy a jak budou složky těchto indexů změněny;c) portfolio aktiv zahrnuje všechna tato aktiva:dluhopisy, sekuritizace a úvěry, včetně hypotečních úvěrů, akcie, nemovitosti. Pro účely písmen a) a b) se s investicemi pojišťoven a zajišťoven do subjektů kolektivního investování a dalšími investicemi nabízenými ve formě fondů nakládá jako s investicemi do podkladových aktiv.

(150) Aby se zaručilo, že standardní vzorec nadále a soustavně vyhovuje požadavkům stanoveným v čl. 101 odst. 2 a 3 směrnice 2009/138/ES, Komise přezkoumá metody, předpoklady a standardní parametry použité při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku pomocí standardního vzorce, zejména metody, předpoklady a standardní parametry použité v modulu tržního rizika stanoveném v hlavě I kapitole V oddíle 6, včetně přezkumu standardních parametrů pro cenné papíry s pevným výnosem a dlouhodobou infrastrukturu, standardních parametrů pro riziko pojistného a riziko rezerv stanovených v příloze II, standardních parametrů pro riziko úmrtnosti, jakož i podskupiny standardních parametrů, které mohou být nahrazeny parametry specifickými pro pojišťovnu nebo zajišťovnu, uvedenými v článku 218, a standardizovaných metod pro výpočet těchto parametrů uvedených v článku 220. Tento přezkum by měl využívat zkušenosti, které pojišťovny a zajišťovny získaly během přechodného období a v prvních letech uplatňování těchto aktů v přenesené pravomoci, a měl by být proveden před prosincem 2018.

15. možnostmi ukončení se rozumějí všechna zákonná či smluvní práva pojistníka, která mu umožnují úplně či částečně ukončit pojistné krytí, uplatnit odkupné, snížit, omezit či pozastavit je či povolit storno pojistky;

Článek 50 Článek 50 Vzorec pro výpočet výchozího rozpětí pro koeficient volatility

(151) Aby se posílila právní jistota, pokud jde o režim dohledu v období postupného zavádění uvedeném v článku 308a směrnice 2009/138/ES, které začne 1. dubna 2015 , je důležité zajistit, aby toto nařízení vstoupilo v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

Článek 51 Článek 51 Rizikově upravené rozpětí

Článek 52 Článek 52 Náhlá změna rizika úmrtnosti 1.Náhlá změna rizika úmrtnosti podle čl. 77b odst. 1 písm. f) směrnice 2009/138/ES nastává v méně příznivém ze dvou následujících scénářů z hlediska jejich dopadu na primární kapitál: a) okamžitý trvalý nárůst míry úmrtnosti používané pro výpočet nejlepšího odhadu o 15 %;b) okamžitý nárůst měr úmrtnosti (vyjádřených v procentech), které se používají pro výpočet technických rezerv k vyjádření úmrtnosti v následujících 12 měsících, o 0,15 procentního bodu. 2.Pro účely odstavce 1 se zvýšení míry úmrtnosti vztahuje pouze na ty pojistné smlouvy, u nichž zvýšení míry úmrtnosti vede ke zvýšení technických rezerv, přičemž se přihlíží ke všem těmto skutečnostem: a) s několika pojistnými smlouvami vztahujícími se ke stejnému pojištěnci lze zacházet, jakoby se jednalo o jednu pojistnou smlouvu;b) pokud je výpočet technických rezerv založen na skupinách pojistných smluv podle článku 35, může být určení smluv, u nichž se technické rezervy zvyšují na základě zvýšené míry úmrtnosti, rovněž založeno na těchto skupinách smluv a nikoli na jednotlivých smlouvách, pokud takto dosažený výsledek není podstatně odlišný. 3.Pokud jde o zajistné závazky, vztahuje se určení smluv, u nichž se zvyšují technické rezervy na základě zvýšení míry úmrtnosti, pouze na podkladové pojistné smlouvy a provede se v souladu s odstavcem 2.

Článek 53 Článek 53 Výpočet vyrovnávací úpravy 1.Pro účely výpočtu podle čl. 77c odst. 1 písm. a) směrnice 2009/138/ES pojišťovny a zajišťovny zohlední pouze určená aktiva, jejichž očekávané peněžní toky mají replikovat peněžní toky portfolia pojistných a zajistných závazků, s vyloučením jakýchkoli dalších aktiv. Očekávaným peněžním tokem aktiva se rozumí peněžní tok daného aktiva upravený tak, aby zohledňoval pravděpodobnost selhání aktiva, která odpovídá prvku základního rozpětí podle čl. 77c odst. 2 písm. a) bodu i) směrnice 2009/138/ES, nebo v případě, kde spolehlivé úvěrové rozpětí nelze ze standardních statistik odvodit, část dlouhodobého průměru rozpětí nad bezrizikovou úrokovou mírou uvedené v čl. 77c odst. 2 písm. b) a c) uvedené směrnice. 2.Odpočet základního rozpětí podle čl. 77c odst. 1 písm. b) směrnice 2009/138/ES z výsledku výpočtu podle čl. 77c odst. 1 písm. a) uvedené směrnice zahrnuje pouze tu část základního rozpětí, která dosud nebyla zohledněna v úpravě peněžních toků z přiděleného portfolia aktiv uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 54 Článek 54 Výpočet základního rozpětí 1.Základní rozpětí uvedené v čl. 77c odst. 2 se vypočítává transparentně, obezřetně, spolehlivě, objektivně a soustavně, a to na základě relevantních indexů, pokud jsou k dispozici. Metody k odvození základního rozpětí dluhopisu jsou stejné pro každou měnu a pro každou zemi a mohou se lišit pro státní dluhopisy a jiné dluhopisy. 2.Výpočet úvěrového rozpětí podle čl. 77c odst. 2 písm. a) bodu i) směrnice 2009/138/ES se zakládá na předpokladu, že v případě selhání je možné získat zpět 30 % tržní hodnoty. 3.Dlouhodobý průměr uvedený v čl. 77c odst. 2 písm. b) a c) směrnice 2009/138/ES vychází z údajů za posledních 30 let. V případě, že není část těchto údajů k dispozici, nahradí se odvozenými údaji. Odvozené údaje vycházejí z dostupných a spolehlivých údajů za posledních 30 let. Údaje, které nejsou spolehlivé, se nahradí odvozenými údaji pomocí této metodiky. Odvozené údaje vycházejí z obezřetných předpokladů. 4.Očekávaná ztráta uvedená v čl. 77c odst. 2 písm. a) bodu ii) směrnice 2009/138/ES odpovídá pravděpodobnostmi vážené ztrátě, která vznikne pojišťovně nebo zajišťovně, pokud se sníží stupeň úvěrové kvality aktiva a aktivum je ihned poté nahrazeno. Výpočet očekávané ztráty vychází z předpokladu, že nahrazující aktivum splňuje všechna tato kritéria: a) peněžní tok nahrazujícího aktiva odpovídá stejnému vzoru jako nahrazované aktivum před snížením stupně úvěrové kvality;b) nahrazující aktivum patří do stejné třídy aktiv jako nahrazené aktivum;c) nahrazující aktivum má stejný nebo vyšší stupeň úvěrové kvality jako nahrazované aktivum před snížením stupně.

Článek 55 Článek 55 Druhy pojištění 1.Druhy pojištění uvedené v článku 80 směrnice 2009/138/ES jsou stanoveny v příloze I tohoto nařízení. 2.Přiřazení pojistného nebo zajistného závazku k druhu pojištění odráží povahu rizik týkajících se závazku. Právní forma závazku nemusí být z hlediska povahy rizika nutně rozhodující. 3.Pokud odpovídá technický základ povaze rizik týkajících se závazku, přiřadí se závazky ze zdravotního pojištění provozovaného na podobném technickém základě jako životní pojištění k životnímu pojištění a závazky ze zdravotního pojištění provozovaného na podobném technickém základě jako neživotní pojištění se přiřadí k neživotnímu pojištění. 4.V případě, že závazky z pojištění vyplývající z operací uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) směrnice 2009/138/ES nelze jednoznačně přiřadit k druhům pojištění uvedeným v příloze I tohoto nařízení na základě jejich povahy, zahrnou se do druhu pojištění 32 stanoveného v uvedené příloze. 5.Pokud pojišťovací nebo zajišťovací smlouva pokrývá rizika jak životního, tak neživotního pojištění, pojistné nebo zajistné závazky se rozdělí na části životního a neživotního pojištění. 6.Pokud pojišťovací nebo zajišťovací smlouva pokrývá rizika napříč jednotlivými druhy pojištění stanovenými v příloze I tohoto nařízení, pojistné nebo zajistné závazky se, pokud je to možné, rozdělí do příslušných druhů pojištění. 7.Pokud pojišťovací nebo zajišťovací smlouva zahrnuje pojistné nebo zajistné závazky ze zdravotního pojištění a jiné pojistné nebo zajistné závazky, tyto závazky se, pokud je to možné, oddělí.

Článek 56 Článek 56 Proporcionalita 1.Pojišťovny a zajišťovny použijí pro výpočet technických rezerv metody přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik souvisejících s jejich pojistnými a zajistnými závazky. 2.Při určování toho, zda je konkrétní metoda výpočtu technických rezerv přiměřená, provedou pojišťovny a zajišťovny posouzení, které zahrnuje: a) posouzení povahy, rozsahu a složitosti rizik souvisejících s jejich pojistnými a zajistnými závazky;b) kvalitativní nebo kvantitativní hodnocení chyb ve výsledcích metody vzhledem k odchylce mezi:i) předpoklady, na nichž je metoda založena ve vztahu k rizikům;ii) výsledky posouzení uvedenými v písmeni a). 3.Posouzení uvedená v odst. 2 písm. a) zahrnují veškerá rizika, která mají vliv na výši, načasování nebo hodnotu přírůstků a úbytků peněžních prostředků k vypořádání pojistných a zajistných závazků po dobu jejich životnosti. Pro účely výpočtu rizikové přirážky zahrnuje posouzení veškerá rizika uvedená v čl. 38 odst. 1 bodě i) po dobu životnosti podkladových pojistných a zajistných závazků. Posouzení se omezí na rizika, která jsou významná pro tu část výpočtu technických rezerv, na kterou se metoda uplatňuje. 4.Metoda se považuje za nepřiměřenou vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti rizik, pokud chyba uvedená v odst. 2 písm. b) vede ke zkreslení technických rezerv nebo jejich částí, které by mohlo ovlivnit rozhodování nebo úsudek zamýšleného uživatele informací, s ohledem na hodnotu technických rezerv, ledaže je splněna jedna z těchto podmínek: a) není k dispozici žádná jiná metoda s menší chybou, přičemž je nepravděpodobné, že tato metoda bude mít za následek podcenění výše technických rezerv;b) touto metodou se dospěje k výši technických rezerv pojišťovny nebo zajišťovny, která je vyšší než částka, k níž by se dopělo pomocí poměrné metody, přičemž tato metoda nevede k podcenění rizika obsaženého v pojistných a zajistných závazcích, na které je používána.

Článek 57 Článek 57 Zjednodušený výpočet částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek 1.Aniž je dotčen článek 56 tohoto nařízení, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat částky vymahatelné ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek před úpravou těchto částek tak, aby zohledňovaly očekávané ztráty v důsledku selhání protistrany, jako rozdíl mezi následujícími odhady: a) nejlepším odhadem vypočítaným jako hrubý podle čl. 77 odst. 2 směrnice 2009/138/ES;b) nejlepším odhadem po zohlednění částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek a bez úpravy pro očekávané ztráty v důsledku selhání protistrany (neupravený čistý nejlepší odhad) vypočítaným podle odstavce 2. 2.Pojišťovny a zajišťovny mohou použít metody pro odvození neupraveného čistého nejlepšího odhadu z hrubého nejlepšího odhadu bez výslovné projekce peněžních toků, na nichž jsou založeny částky vymahatelné ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek. Pojišťovny a zajišťovny vypočítají neupravený čistý nejlepší odhad na základě homogenních rizikových skupin. Žádná z těchto homogenních rizikových skupin nepokrývá více než jednu zajistnou smlouvu nebo zvláštní účelovou jednotku, ledaže tyto zajistné smlouvy nebo zvláštní účelové jednotky zajišťují přenos homogenních rizik.

Článek 58 Článek 58 Zjednodušený výpočet rizikové přirážky

Článek 59 Článek 59 Výpočet rizikové přirážky v průběhu rozpočtového roku

16. možnostmi pokračování se rozumějí všechna zákonná či smluvní práva pojistníka, která mu umožňují úplně či částečně získat, obnovit, navýšit či prodloužit či opětovně získat pojistné či zajistné krytí;

Článek 60 Článek 60 Zjednodušený výpočet nejlepšího odhadu pojistných závazků s mechanismem úpravy pojistného

Článek 61 Článek 61 Zjednodušený výpočet úpravy dané selháním protistrany

Článek 62 Článek 62 Posouzení žádosti 1.Pro účely posouzení podle čl. 90 odst. 4 směrnice 2009/138/ES orgány dohledu zohledňují všechny tyto aspekty: a) právní účinnost a vymahatelnost podmínek závazku ve všech příslušných jurisdikcích;b) smluvní podmínky ujednání o poskytnutí zdrojů, které pojišťovna nebo zajišťovna uzavřela nebo uzavře s protistranami;c) případně stanovy pojišťovny nebo zajišťovny;d) to, zda má pojišťovna nebo zajišťovna zavedeny postupy pro informování orgánů dohledu o jakýchkoli budoucích změnách níže uvedených prvků, které mohou mít za následek snížení schopnosti položky doplňkového kapitálu absorbovat ztrátu, tedy:i) struktury nebo smluvních podmínek ujednání,ii) postavení příslušných protistran,iii) vymahatelnosti položky doplňkového kapitálu. 2.Orgány dohledu rovněž posoudí, zda je dodržován článek 90 směrnice 2009/138/ES s ohledem na různé okolnosti, za kterých si lze tuto položku vyžádat k absorbování ztrát. 3.Pokud pojišťovna nebo zajišťovna žádá o schválení metody, podle které určuje výši každé položky doplňkového kapitálu, orgány dohledu posoudí, zda je postup pojišťovny nebo zajišťovny pro pravidelné ověřování platnosti této metody vhodný k zajištění toho, aby výsledky dosahované pomocí této metody průběžně zohledňovaly schopnost této položky absorbovat ztrátu. 4.Kromě požadavků stanovených v odstavcích 1 až 3 orgány dohledu žádost o schválení doplňkového kapitálu dále posoudí na základě kritérií stanovených v článcích 63, 64 a 65.

Článek 63 Článek 63 Posouzení žádosti – postavení protistran 1.Pro účely posouzení platební schopnosti protistran podle čl. 90 odst. 4 písm. a) směrnice 2009/138/ES orgány dohledu zohledňují všechny tyto aspekty: a) riziko selhání protistran;b) riziko, že dojde k selhání v důsledku opožděného splnění závazků protistran v rámci dané položky doplňkového kapitálu. 2.V souvislosti s odst. 1 písm. a) orgány dohledu posoudí riziko selhání protistran tak, že prozkoumají pravděpodobnost selhání protistran a ztráty ze selhání, přičemž zohlední všechna tato kritéria: a) úvěrový rating protistran, pokud náležitě odráží schopnost protistran splnit své závazky v rámci dané položky doplňkového kapitálu;b) existenci případných současných nebo předvídatelných praktických či právních překážek, které by protistranám bránily splnit jejich závazky v této položce doplňkového kapitálu;c) zda protistrany podléhají právním nebo regulačním požadavkům, které snižují jejich schopnost splnit své závazky v této položce doplňkového kapitálu;d) zda právní forma protistran ohrožuje splnění jejich závazků v rámci této položky doplňkového kapitálu;e) zda mají protistrany jiné expozice, které snižují jejich schopnost splnit své závazky v rámci této položky doplňkového kapitálu;f) zda jsou v souvislosti se závazkem protistran v rámci této položky doplňkového kapitálu smluvní podmínky ujednání podle každého rozhodného práva takové, že protistrany mají právo započíst částky, které dluží, proti jakýmkoli částkám, které jim dluží pojišťovna nebo zajišťovna. 3.V souvislosti s odst. 1 písm. b) orgány dohledu posoudí likviditu protistran, přičemž zohlední všechny tyto aspekty: a) existenci případných současných nebo předvídatelných praktických či právních překážek, které by snižovaly schopnost protistran bezodkladně splnit své závazky v rámci této položky doplňkového kapitálu;b) zda protistrany podléhají právním nebo regulačním požadavkům, které mohou snížit jejich schopnost bezodkladně splnit své závazky v rámci této položky doplňkového kapitálu;c) zda právní forma protistran ohrožuje bezodkladné splnění jejich závazků v rámci této položky doplňkového kapitálu. 4.Pro účely posouzení ochoty protistran zaplatit podle čl. 90 odst. 4 písm. a) směrnice 2009/138/ES orgány dohledu zohledňují všechny tyto aspekty: a) různé okolnosti, za nichž si lze tuto položku doplňkového kapitálu vyžádat k absorbování ztrát;b) existenci pobídek či negativních pobídek, které mohou ovlivnit ochotu protistran splnit své závazky v rámci této položky doplňkového kapitálu;c) zda předchozí transakce mezi protistranami a pojišťovnou nebo zajišťovnou, včetně toho, jak protistrany dříve plnily své závazky v rámci položek doplňkového kapitálu, nasvědčují ochotě protistran plnit své stávající závazky v rámci této položky doplňkového kapitálu. 5.Při posuzování platební schopnosti protistran a jejich ochoty zaplatit orgány dohledu zvažují veškeré další faktory relevantní pro postavení protistran, případně včetně obchodního modelu dané pojišťovny nebo zajišťovny. 6.Pokud se určitá položka doplňkového kapitálu týká skupiny protistran, mohou orgány dohledu a pojišťovny a zajišťovny posoudit postavení této skupiny protistran, jako by to byla jediná protistrana, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: a) protistrany jsou jednotlivě nepodstatné;b) protistrany tvořící tuto skupinu jsou dostatečně homogenní;c) posouzením skupiny protistran nedojde k nadhodnocení platební schopnosti protistran tvořících tuto skupinu a jejich ochoty zaplatit. 7.Protistrana se považuje za podstatnou, pokud postavení této samotné protistrany pravděpodobně bude mít významný vliv na posouzení platební schopnosti skupiny protistran a její ochotu zaplatit.

Článek 64 Článek 64 Posouzení žádosti – vymahatelnost zdrojů

Článek 65 Článek 65 Posouzení žádosti – informace o výsledcích předchozích výzev

Článek 66 Článek 66 Určení částky v souvislosti s neomezenou výší doplňkového kapitálu 1.Orgány dohledu neschválí doplňkový kapitál v neomezené výši. 2.Pokud orgány dohledu schválí výši doplňkového kapitálu, ve svém rozhodnutí uvedou, zda je schválená výše stejná jako výše, o kterou pojišťovna nebo zajišťovna žádala, nebo je nižší.

Článek 67 Článek 67 Stanovení výše částky a načasování při schvalování metody

Článek 68 Článek 68 Nakládání s účastmi při určování primárního kapitálu 1.Pro účely určování primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven se primární kapitál uvedený v článku 88 směrnice 2009/138/ES sníží o plnou hodnotu účastí ve finanční a úvěrové instituci, uvedených v čl. 92 odst. 2 uvedené směrnice, která překračuje 10 % položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech i), ii) iv) a vi). 2.Pro účely určování primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven se primární kapitál uvedený v článku 88 směrnice 2009/138/ES sníží o část hodnoty všech účastí ve finanční a úvěrové instituci, uvedených v čl. 92 odst. 2 uvedené směrnice a jiných než účastí uvedených v odstavci 1, která překračuje 10 % položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech i), ii) iv) a vi), 3.Bez ohledu na odstavce 1 a 2 pojišťovny a zajišťovny neodečtou strategické účasti uvedené v článku 171, které byly zahrnuty do výpočtu skupinové solventnosti na základě metody 1 stanovené v příloze I směrnice 2002/87/ES. 4.Odpočty stanovené v odstavci 2 se na všechny účasti uvedené v uvedeném odstavci uplatní poměrně. 5.Odpočty stanovené v odstavcích 1 a 2 se provedou z příslušných kategorií, ve kterých se účastí zvýšil kapitál příslušné pojišťovny nebo zajišťovny, a to následovně: a) účasti v položkách kmenového kapitálu tier 1 finančních a úvěrových institucí se odečtou od položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech i), ii), iv) a vi);b) účasti v nástrojích vedlejšího kapitálu tier 1 finančních a úvěrových institucí se odečtou od položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech iii) a v) a písm. b);c) účasti v nástrojích kapitálu tier 2 finančních a úvěrových institucí se odečtou od primárního kapitálu uvedeného v článku 72.

Článek 69 Článek 69 Tier 1 – Seznam položek kapitálu

17. pokrytím interního modelu se rozumějí rizika, která se odrážejí v prognóze rozdělení pravděpodobnosti, o kterou se interní model opírá;

Článek 70 Článek 70 Přeceňovací rezervní fond (reconciliation reserve) 1.Přeceňovací rezervní fond uvedený v čl. 69 písm. a) bodě vi) se rovná celkové výši aktiv převyšující závazky, snížené o všechny tyto částky: a) výši vlastních akcií v držení pojišťovny či zajišťovny;b) předvídatelné dividendy, rozdělení výnosů a poplatky;c) položky primárního kapitálu uvedené v čl. 69 písm. a) bodech i) až v), čl. 72 písm. a) a čl. 76 písm. a);d) položky primárního kapitálu neuvedené v čl. 69 písm. a) bodech i) až v), čl. 72 písm. a) a čl. 76 písm. a), které byly schváleny orgánem dohledu v souladu s článkem 79;e) omezené položky kapitálu, které splňují jeden z těchto požadavků:i) převyšují fiktivní solventnostní kapitálový požadavek v případě portfolií vyrovnávací úpravy a účelově vázaných fondů určených v souladu s čl. 81 odst. 1;ii) jsou vyloučeny v souladu s čl. 81 odst. 2; f) výši účastí ve finančních a úvěrových institucích uvedených v čl. 92 odst. 2 směrnice 2009/138/ES odečtených v souladu s článkem 68 v rozsahu, v němž nejsou již zahrnuty v písmenech a) až e). 2.Výše aktiv převyšujících závazky uvedená v odstavci 1 zahrnuje také částku, která odpovídá očekávanému zisku zahrnutému v budoucím pojistném, jak je uvedeno v čl. 260 odst. 2. 3.Určení toho, zda a do jaké míry má přeceňovací rezervní fond rysy stanovené v článku 71, není totéž jako posouzení rysů aktiv a závazků, které jsou zahrnuty do výpočtu výše aktiv převyšujících závazky nebo podkladových položek v účetních závěrkách pojišťoven a zajišťoven.

Článek 71 Článek 71 Tier 1 – rysy určující zařazení 1.Rysy uvedené v článku 69 jsou tyto: a) položka primárního kapitálu:i) v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech i) a ii) se při likvidačním řízení týkajícím se pojišťoven a zajišťoven řadí za všechny ostatní pohledávky;ii) v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech iii) a v) a písm. b) je ve stejném pořadí jako položky uvedené v čl. 69 písm. a) bodech i) a ii) nebo před nimi, ale za položkami uvedenými v článku 72, které mají rysy stanovené v článku 73, a v článku 76, které mají rysy stanovené v článku 77, a za pohledávkami všech pojistníků a oprávněných osob a nepodřízených věřitelů; b) položka primárního kapitálu nezahrnuje rysy, které mohou způsobit nesolventnost pojišťovny nebo zajišťovny nebo mohou urychlit proces, který vede k jejich nesolventnosti;c) položka primárního kapitálu je okamžitě dostupná pro absorbování ztrát;d) položka primárního kapitálu absorbuje ztráty alespoň při nedodržení solventnostního kapitálového požadavku a nebrání rekapitalizaci pojišťovny nebo zajišťovny;e) položka primárního kapitálu v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech iii) a v) a písm. b) má některý z následujících mechanismů pro absorbování ztráty jistiny, který je aktivován v případě rozhodné události stanovené v odstavci 8:i) je odepsána nominální hodnota nebo výše jistiny primárního kapitálu, jak je uvedeno v odstavci 5;ii) položka primárního kapitálu je automaticky převedena na položku primárního kapitálu uvedenou v čl. 69 písm. a) bodě i) nebo ii), jak je uvedeno v odstavci 6;iii) mechanismus pro absorbování ztráty jistiny, který dosahuje výsledku rovnocenného mechanismům pro absorbování ztráty jistiny stanoveným v bodech i) nebo ii); f) položka primárního kapitálu splňuje některé z těchto kritérií:i) v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech i) nebo ii) je tato položka časově neomezená nebo, pokud má pojišťovna nebo zajišťovna stanovenu dobu splatnosti, má stejnou dobu splatnosti jako tato pojišťovna nebo zajišťovna;ii) v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech iii) a v) a písm. b) je tato položka časově neomezená; první smluvní příležitost k jejímu splacení nebo umoření nenastane dříve než po pěti letech ode dne vydání; g) položka primárního kapitálu uvedená v čl. 69 písm. a) bodech iii) a v) a písm. b) může umožňovat splacení nebo umoření uvedené položky pouze v době od pěti do deseti let ode dne vydání, pokud se solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny rozšíří o vhodné rozpětí, přičemž se zohlední solventnost této pojišťovny nebo zajišťovny včetně jejího střednědobého plánu řízení kapitálu;h) položka primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodě i), ii), iii) a v) a písm. b), je splatitelná nebo umořitelná pouze na základě rozhodnutí pojišťovny nebo zajišťovny a splacení nebo umoření položky primárního kapitálu podléhá předchozímu schválení orgánu dohledu;i) položka primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodě i), ii), iii) a v) a písm. b), nezahrnuje žádné pobídky ke splacení nebo umoření uvedené položky, které zvyšují pravděpodobnost, že pojišťovna nebo zajišťovna uvedenou položku primárního kapitálu splatí či umoří, má-li takovou možnost;j) položka primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodě i), ii), iii) a v) a písm. b), umožňuje pozastavit splacení nebo umoření uvedené položky, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by splacení nebo umoření vedlo k jeho nedodržení, a to až do doby, než pojišťovna nebo zajišťovna bude splňovat solventnostní kapitálový požadavek a splacení nebo umoření nepovede k jeho nedodržení;k) bez ohledu na písmeno j) může položka primárního kapitálu umožňovat splacení nebo umoření uvedené položky, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by splacení nebo umoření vedlo k jeho nedodržení, pouze při splnění všech těchto podmínek:i) orgán dohledu výjimečně upustil od pozastavení splacení nebo umoření uvedené položky;ii) tato položka je vyměněna za nebo převedena na jinou položku kapitálu tier 1 nejméně stejné kvality;iii) po splacení nebo umoření je dodržen minimální kapitálový požadavek; l) položka primárního kapitálu splňuje jedno z těchto kritérií:i) v případě položek uvedených v čl. 69 odst. 1 písm. a) bodě i) a ii) právní nebo smluvní ujednání, jimiž se řídí daná položka primárního kapitálu, nebo vnitrostátní právní předpisy umožňují zrušit rozdělení výnosů z této položky, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by rozdělení výnosů vedlo k nedodržení tohoto požadavku, a to do doby, než bude pojišťovna nebo zajišťovna splňovat solventnostní kapitálový požadavek a rozdělení výnosů by nevedlo k nedodržení solventnostního kapitálového požadavku;ii) v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodě iii) a v) a písm. b) podmínky smluvních ujednání, jimiž se řídí daná položka primárního kapitálu, umožňují zrušit rozdělení výnosů z této položky, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo by rozdělení výnosů vedlo k nedodržení tohoto požadavku, a to do doby, než bude pojišťovna nebo zajišťovna splňovat solventnostní kapitálový požadavek a rozdělení výnosů by nevedlo k nedodržení solventnostního kapitálového požadavku; m) položka primárního kapitálu může umožňovat rozdělení výnosů, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by rozdělení výnosů z dané položky primárního kapitálu vedlo k jeho nedodržení, pouze při splnění všech těchto podmínek:i) orgán dohledu výjimečně upustil od zrušení rozdělení výnosů;ii) rozdělení výnosů dále neoslabí solventnost pojišťovny nebo zajišťovny;iii) po rozdělení výnosů je dodržen minimální kapitálový požadavek; n) položka primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodech i), ii), iii) a v) a písm. b), poskytuje pojišťovně nebo zajišťovně plnou flexibilitu při rozdělování výnosů z dané položky primárního kapitálu;o) položka primárního kapitálu není zatížena a není spojena s žádnou jinou transakcí, která by při posouzení v kombinaci s touto položkou primárního kapitálu mohla vést k tomu, že by tato položka primárního kapitálu nesplňovala čl. 94 odst. 1 směrnice 2009/138/ES. 2.Pro účely tohoto článku se výměna položky primárního kapitálu nebo její převod na jinou položku primárního kapitálu tier 1 nebo splacení či umoření položky kapitálu tier 1 z výnosů nové položky primárního kapitálu nejméně stejné kvality nepovažuje za splacení nebo umoření, pokud výměna, konverze, splacení nebo umoření podléhá schválení orgánu dohledu. 3.Pro účely odst. 1 písm. n), v případě položek primárního kapitálu uvedených v čl. 69 písm. a) bodech i) a ii), se poskytuje plná flexibilita při rozdělování výnosů, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky: a) neexistuje preferenční zacházení při rozdělování výnosů, pokud jde o pořadí plateb v rámci rozdělení výnosů, a podmínky smluvních ujednání, kterými se řídí daná položka kapitálu, neposkytují při platbě v rámci rozdělení výnosů přednostní práva;b) rozdělení výnosů je vypláceno z položek k rozdělení;c) úroveň rozdělení výnosů není určována na základě částky, za jakou byla položka primárního kapitálu zakoupena při jejím vydání, a neexistuje žádný strop nebo jiné omezení maximální úrovně rozdělení výnosů;d) bez ohledu na písmeno c), v případě nástrojů vydaných vzájemnými pojišťovnami a zajišťovnami nebo pojišťovnami a zajišťovnami na bázi vzájemnosti, může být stanoven strop nebo jiné omezení maximální úrovně rozdělení výnosů, pokud není strop nebo jiné omezení spojen s prováděním nebo neprováděním rozdělení výnosů z jiných položek kapitálu;e) pojišťovna nebo zajišťovna nemá povinnost rozdělovat výnosy;f) nerozdělení výnosů nepředstavuje selhání pojišťovny nebo zajišťovny;g) zrušením rozdělení výnosů nevznikají pojišťovně nebo zajišťovně žádná omezení. 4.Pro účely odst. 1 písm. n), v případě položek primárního kapitálu uvedených v čl. 69 písm. a) bodech iii) a v) a písm. b), se poskytuje plná flexibilita při rozdělování výnosů, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: a) rozdělení výnosů je vypláceno z položek k rozdělení;b) pojišťovny a zajišťovny mají možnost dle vlastního uvážení kdykoli na neomezenou dobu a na nekumulativním základě zrušit rozdělení výnosů z položky primárního kapitálu, přičemž pojišťovna nebo zajišťovna může zrušené platby bez omezení použít k úhradě svých závazků podle jejich splatnosti;c) neexistuje povinnost nahradit rozdělení výnosů platbou v jakékoli jiné formě;d) neexistuje povinnost provádět rozdělení výnosů v případě, že se provádí rozdělení výnosů z jiné položky kapitálu;e) nerozdělení výnosů nepředstavuje selhání pojišťovny nebo zajišťovny;f) zrušením rozdělení výnosů nevznikají pojišťovně nebo zajišťovně žádná omezení. 5.Pro účely odst. 1 písm. e) bodu i) se nominální hodnota nebo výše jistiny položky primárního kapitálu odepíše tak, že se sníží všechny tyto prvky: a) nárok držitele uvedené položky v případě likvidačního řízení;b) částka nutná ke splacení nebo umoření uvedené položky;c) výplaty v rámci rozdělení výnosů z uvedené položky. 6.Pro účely odst. 1 písm. e) bodu ii) ustanovení, jimiž se řídí převod na položky primárního kapitálu uvedené v čl. 69 písm. a) bodě i) nebo ii), stanoví jedno z následujícího: a) převodní poměr a maximální povolenou částku převodu;b) rozsah, v němž budou nástroje převedeny na položku primárního kapitálu uvedenou v čl. 69 písm. a) bodě i) nebo ii). 7.Nominální hodnota nebo výše jistiny položky primárního kapitálu musí v případě rozhodné události absorbovat ztráty. Schopnost absorbovat ztrátu vyplývající ze zrušení nebo snížení rozdělení výnosů se nepovažuje za dostačující k tomu, aby mohla být považována za mechanismus pro absorbování ztráty jistiny podle odst. 1 písm. e). 8.Rozhodnou událostí uvedenou v odst. 1 písm. e) je významné nedodržení solventnostního kapitálového požadavku. Pro účely tohoto odstavce se nedodržení solventnostního kapitálového požadavku považuje za významné, je-li splněna kterákoli z těchto podmínek: a) hodnota položek kapitálu použitelných na krytí solventnostního kapitálového požadavku je rovna nejvýše 75 % solventnostního kapitálového požadavku;b) hodnota položek kapitálu použitelných na krytí minimálního kapitálového požadavku je rovna minimálnímu kapitálovému požadavku nebo je nižší;c) dodržování solventnostního kapitálového požadavku není obnoveno do tří měsíců ode dne, kdy bylo nedodržení solventnostního kapitálového požadavku poprvé zjištěno. Pojišťovny a zajišťovny mohou v ustanoveních, jimiž se nástroj řídí, vymezit jednu nebo více rozhodných událostí navíc k událostem vymezeným v písmenech a) až c). 9.Pro účely odst. 1 písm. d), j) a l) platí, že pokud k nedodržení minimálního kapitálového požadavku dojde před nedodržením solventnostního kapitálového požadavku, považují se odkazy na solventnostní kapitálový požadavek za odkazy na minimální kapitálový požadavek.

Článek 72 Článek 72 Primární kapitál tier 2 – seznam položek kapitálu

Článek 73 Článek 73 Primární kapitál tier 2 – rysy určující zařazení 1.Rysy uvedené v článku 72 jsou tyto: a) položka primárního kapitálu se řadí za pohledávky všech pojistníků a oprávněných osob a nepodřízených věřitelů;b) položka primárního kapitálu nezahrnuje rysy, které mohou způsobit nesolventnost pojišťovny nebo zajišťovny nebo mohou urychlit proces, který vede k jejich nesolventnosti;c) položka primárního kapitálu je časově neomezená nebo je její původní doba splatnosti nejméně deset let; první smluvní příležitost ke splacení nebo umoření položky primárního kapitálu nenastane dříve než po pěti letech od data vydání;d) položka primárního kapitálu je splatná nebo umořitelná pouze na základě rozhodnutí pojišťovny nebo zajišťovny a splacení nebo umoření položky primárního kapitálu podléhá předchozímu schválení orgánu dohledu;e) položka primárního kapitálu může zahrnovat omezené pobídky ke splacení nebo umoření uvedené položky primárního kapitálu, pokud se tak nestane dříve než deset let od data vydání;f) položka primárního kapitálu umožňuje pozastavit splacení nebo umoření uvedené položky, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by splacení nebo umoření vedlo k jeho nedodržení, a to až do doby, než pojišťovna nebo zajišťovna bude splňovat solventností kapitálový požadavek a splacení nebo umoření nepovede k jeho nedodržení;g) položka primárního kapitálu splňuje jedno z těchto kritérií:i) v případě položek uvedených v čl. 72 odst. 1 písm. a) bodě i) a ii) právní nebo smluvní ujednání, jimiž se řídí daná položka primárního kapitálu, nebo vnitrostátní právní předpisy umožňují odložit rozdělení výnosů z této položky, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by rozdělení výnosů vedlo k nedodržení tohoto požadavku, a to do doby, než bude pojišťovna nebo zajišťovna splňovat solventnostní kapitálový požadavek a rozdělení výnosů by nevedlo k nedodržení solventnostního kapitálového požadavku;ii) v případě položek uvedených v čl. 72 písm. a) bodě iii) a iv) a písm. b) podmínky smluvních ujednání, jimiž se řídí daná položka primárního kapitálu, umožňují odložit rozdělení výnosů z této položky, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by rozdělení výnosů vedlo k nedodržení tohoto požadavku, a to do doby, než bude pojišťovna nebo zajišťovna splňovat solventnostní kapitálový požadavek a rozdělení výnosů by nevedlo k nedodržení solventnostního kapitálového požadavku; h) položka primárního kapitálu může umožňovat rozdělení výnosů, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by rozdělení výnosů z dané položky primárního kapitálu vedlo k jeho nedodržení, pouze jsou-li splněny všechny tyto podmínky:i) orgán dohledu výjimečně upustil od odkladu rozdělení výnosů;ii) platba dále neoslabí solventnost pojišťovny nebo zajišťovny;iii) po rozdělení výnosů je dodržen minimální kapitálový požadavek; i) položka primárního kapitálu není zatížena a není spojena s žádnou jinou transakcí, která by při posouzení v kombinaci s touto položkou primárního kapitálu mohla vést k tomu, že by tato položka primárního kapitálu nesplňovala čl. 94 odst. 2 první pododstavec směrnice 2009/138/ES;j) položka primárního kapitálu vykazuje rysy uvedené v článku 71, které odpovídají položkám primárního kapitálu uvedeným v čl. 69 písm. a) bodech iii) a v) a písm. b), avšak překračuje limit stanovený v čl. 82 odst. 3. Bez ohledu na písmeno f) může položka primárního kapitálu umožňovat splacení nebo umoření uvedené položky, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by splacení nebo umoření vedlo k jeho nedodržení, pouze jsou-li splněny všechny tyto podmínky: i) orgán dohledu výjimečně upustil od pozastavení splacení nebo umoření uvedené položky;ii) tato položka je vyměněna za nebo převedena na jinou položku primárního kapitálu tier 1 nebo tier 2 nejméně stejné kvality;iii) po splacení nebo umoření je dodržen minimální kapitálový požadavek. 2.Pro účely tohoto článku se výměna položky primárního kapitálu nebo její převod na jinou položku primárního kapitálu tier 1 nebo tier 2 nebo splacení nebo umoření položky primárního kapitálu tier 2 z výnosů nové položky primárního kapitálu nejméně stejné kvality nepovažuje za splacení nebo umoření, pokud výměna, převod, splacení nebo umoření podléhá schválení orgánu dohledu. 3.Pro účely odst. 1 písm. f) a g) platí, že pokud nedodržení minimálního kapitálového požadavku nastane před nedodržením solventnostního kapitálového požadavku, považují se odkazy na solventnostní kapitálový požadavek za odkazy na minimální kapitálový požadavek. 4.Pro účely odst. 1 písm. e) pojišťovna nebo zajišťovna považuje pobídky k umoření ve formě navýšené úrokové sazby spojené s kupní opcí za omezené, pokud je navýšení ve formě jediného zvýšení kuponové sazby a vede ke zvýšení počáteční sazby, které není větší než vyšší z těchto hodnot: a) 100 bazických bodů snížených o rozpětí swapu mezi bází počátečního indexu a bází navýšeného indexu;b) 50 % počátečního úvěrového rozpětí snížených o rozpětí swapu mezi bází počátečního indexu a bází navýšeného indexu.

Článek 74 Článek 74 Doplňkový kapitál tier 2 – seznam položek kapitálu

Článek 75 Článek 75 Doplňkový kapitál tier 2 – rysy určující zařazení

Článek 76 Článek 76 Primární kapitál tier 3 – seznam položek kapitálu

Článek 77 Článek 77 Primární kapitál tier 3 – rysy určující zařazení 1.Rysy uvedené v článku 76 jsou tyto: a) položka primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 76 písm. a) bodě i) a ii) a písm. b) se řadí za pohledávky všech pojistníků a oprávněných osob a nepodřízených věřitelů;b) položka primárního kapitálu nezahrnuje rysy, které mohou způsobit nesolventnost pojišťovny nebo zajišťovny nebo mohou urychlit proces, který vede k jejich nesolventnosti;c) položka primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 76 písm. a) bodě i) a ii) a písm. b), je časově neomezená nebo je její původní doba splatnosti nejméně pět let, pokud je první smluvní příležitostí ke splacení nebo umoření položky primárního kapitálu datum splatnosti;d) položka primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 76 písm. a) bodě i) a ii) a písm. b), je vyplatitelná nebo umořitelná pouze na základě rozhodnutí pojišťovny nebo zajišťovny a splacení nebo umoření položky primárního kapitálu podléhá předchozímu schválení orgánu dohledu;e) položka primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 76 písm. a) bodě i) a ii) a písm. b), může obsahovat omezené pobídky ke splacení nebo umoření uvedené položky primárního kapitálu;f) položka primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 76 písm. a) bodě i) a ii) a písm. b), umožňuje pozastavit její splacení nebo umoření, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by splacení nebo umoření vedlo k jeho nedodržení, a to až do doby, než pojišťovna nebo zajišťovna bude splňovat solventnostní kapitálový požadavek a splacení nebo umoření nepovede k jeho nedodržení;g) u položky primárního kapitálu, v případě položek uvedených v čl. 76 písm. a) bodě i) a ii) a písm. b), je stanoven odklad rozdělení výnosů v případě, že není dodržen minimální kapitálový požadavek nebo pokud by rozdělení výnosů vedlo k jeho nedodržení, a to až do doby, než pojišťovna nebo zajišťovna bude splňovat minimální kapitálový požadavek a rozdělení výnosů nepovede k jeho nedodržení;h) položka primárního kapitálu není zatížena a není spojena s žádnou jinou transakcí, která by mohla ohrozit rysy, které tato položka má mít v souladu s tímto článkem. Bez ohledu na písmeno f) může položka primárního kapitálu umožňovat splacení nebo umoření uvedené položky, pokud není dodržen solventnostní kapitálový požadavek nebo pokud by splacení nebo umoření vedlo k jeho nedodržení, pouze jsou-li splněny všechny tyto podmínky: i) orgán dohledu výjimečně upustil od pozastavení splacení nebo umoření uvedené položky;ii) tato položka je vyměněna za nebo převedena na jinou položku primárního kapitálu tier 1 nebo tier 2 nebo na položku primárního kapitálu tier 3 nejméně stejné kvality;iii) po splacení nebo umoření je dodržen minimální kapitálový požadavek. 2.Pro účely tohoto článku se výměna položky primárního kapitálu nebo její převod na jinou položku primárního kapitálu tier 1 nebo tier 2 nebo položku primárního kapitálu tier 3 nebo splacení nebo umoření splacení položky primárního kapitálu tier 3 z výnosů nové položky primárního kapitálu nejméně stejné kvality nepovažuje za splacení nebo umoření, pokud výměna, převod, splacení nebo umoření podléhá schválení orgánu dohledu. 3.Pro účely odst. 1 písm. f) platí, že pokud nedodržení minimálního kapitálového požadavku nastane před nedodržením solventnostního kapitálového požadavku, považují se odkazy na solventnostní kapitálový požadavek za odkazy na minimální kapitálový požadavek. 4.Pro účely odst. 1 písm. e) považuje pojišťovna nebo zajišťovna pobídky k umoření ve formě navýšené úrokové sazby spojené s kupní opcí za omezené, pokud je navýšení ve formě jediného zvýšení kuponové sazby a vede ke zvýšení počáteční sazby, které není větší než vyšší z těchto hodnot: a) 100 bazických bodů snížených o rozpětí swapu mezi bází počátečního indexu a bází navýšeného indexu;b) 50 % počátečního úvěrového rozpětí snížených o rozpětí swapu mezi bází počátečního indexu a bází navýšeného indexu.

Článek 78 Článek 78 Doplňkový kapitál tier 3 – seznam položek kapitálu

Článek 79 Článek 79 Schvalování posouzení a zařazení položek kapitálu orgány dohledu 1.Aniž je dotčen článek 90 směrnice 2009/138/ES, pokud určitá položka kapitálu není uvedena v seznamu položek kapitálu uvedených v článcích 69, 72, 74, 76 a 78, považují pojišťovny nebo zajišťovny uvedenou položku za kapitál pouze v případě, že posouzení a zařazení této položky schválil orgán dohledu. 2.Na základě dokladů předložených pojišťovnou nebo zajišťovnou orgán dohledu při schvalování posouzení a zařazení prvků kapitálu, které nejsou na seznamu položek kapitálu uvedených v článcích 69, 72, 74, 76 a 78, posoudí tyto aspekty: a) pokud pojišťovna nebo zajišťovna žádá o schválení zařazení do kategorie tier 1, zda tato položka primárního kapitálu má z podstatné části charakteristiky uvedené v čl. 93 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2009/138/ES, přičemž se zohlední rysy uvedené v čl. 93 odst. 2 uvedené směrnice;b) pokud pojišťovna nebo zajišťovna žádá o zařazení do primárního kapitálu kategorie tier 2, zda tato položka primárního kapitálu má z podstatné části charakteristiky uvedené v čl. 93 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/138/ES, přičemž se zohlední rysy uvedené v čl. 93 odst. 2 uvedené směrnice;c) pokud pojišťovna nebo zajišťovna žádá o zařazení do doplňkového kapitálu kategorie tier 2, zda tato položka doplňkového kapitálu má z podstatné části charakteristiky uvedené v čl. 93 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2009/138/ES, přičemž se zohlední rysy uvedené v čl. 93 odst. 2 uvedené směrnice;d) pokud pojišťovna nebo zajišťovna žádá o zařazení do primárního kapitálu kategorie tier 3, zda tato položka primárního kapitálu má z podstatné části charakteristiky uvedené v čl. 93 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/138/ES, přičemž se zohlední rysy uvedené v čl. 93 odst. 2 uvedené směrnice;e) právní vymahatelnost smluvních podmínek upravujících danou položku kapitálu ve všech relevantních jurisdikcích;f) zda je daná položka kapitálu plně splacena. 3.Položky primárního kapitálu, které nejsou na seznamu položek kapitálu uvedených v článcích 69, 72 a 76, se zařadí jako primární kapitál tier 1 pouze v případě, že jsou plně splaceny. 4.Zahrnutí položek kapitálu, které v souladu s tímto článkem schválil orgán dohledu, podléhá kvantitativním limitům stanoveným v článku 82.

18. působností interního modelu se rozumějí rizika, která interní model může podle schválení krýt; působnost interního modelu může zahrnovat jak rizika, která se odrážejí ve standardním vzorci pro solventnostní kapitálový požadavek, tak rizika, která se v něm neodrážejí;

Článek 80 Článek 80 Účelově vázané fondy vyžadující úpravy 1.Vyžaduje se snížení přeceňovacího rezervního fondu uvedeného v čl. 70 odst. 1 písm. e), pokud položky v účelově vázaném fondu mají vzhledem ke své nepřevoditelnosti v rámci pojišťovny nebo zajišťovny omezenou schopnost průběžně plně absorbovat ztráty, a to z kteréhokoli z níže uvedených důvodů: a) tyto položky lze použít pouze k pokrytí ztrát určené části pojistných nebo zajistných smluv pojišťovny nebo zajišťovny;b) tyto položky lze použít pouze k pokrytí ztrát ve vztahu k určitým pojistníkům nebo oprávněným osobám;c) tyto položky lze použít pouze k pokrytí ztrát vzniklých z konkrétních rizik nebo závazků. 2.Položky kapitálu uvedené v odstavci 1 (dále jen položky kapitálu s omezením) nezahrnují hodnotu budoucích převodů akcionářům.

Článek 81 Článek 81 Úpravy účelově vázaných fondů a portfolií vyrovnávací úpravy 1.Pro účely výpočtu výše přeceňovacího rezervního fondu sníží pojišťovny a zajišťovny výši aktiv převyšující závazky uvedenou v článku 70 porovnáním následujících hodnot: a) položek kapitálu s omezením v rámci účelově vázaného fondu nebo v rámci portfolia vyrovnávací úpravy;b) fiktivního solventnostního kapitálového požadavku pro účelově vázaný fond nebo pro portfolio vyrovnávací úpravy. Pokud pojišťovna nebo zajišťovna vypočítává solventnostní kapitálový požadavek pomocí standardního vzorce, vypočte se fiktivní solventnostní kapitálový požadavek podle článku 217. Pokud pojišťovna nebo zajišťovna vypočítává solventnostní kapitálový požadavek pomocí interního modelu, vypočte se fiktivní solventnostní kapitálový požadavek s použitím uvedeného interního modelu, jako by pojišťovna nebo zajišťovna provozovala pouze činnost v rámci účelově vázaného fondu nebo v rámci portfolia vyrovnávací úpravy. 2.Odchylně od odstavce 1 pokud aktiva, závazky a riziko v rámci účelově vázaného fondu nejsou podstatné, mohou pojišťovny a zajišťovny snížit přeceňovací rezervní fond o celkovou hodnotu položek kapitálu s omezením.

Článek 82 Článek 82 Použitelnost a limity pro kategorie tier 1, 2 a 3 1.Pokud jde o dodržování solventnostního kapitálového požadavku, vztahují se na použitelné hodnoty položek kategorií tier 2 a tier 3 všechny tyto kvantitativní limity: a) použitelná hodnota položek kategorie tier 1 představuje nejméně jednu polovinu solventnostního kapitálového požadavku;b) použitelná hodnota položek kategorie tier 3 je nižší než 15 % solventnostního kapitálového požadavku;c) součet použitelných hodnot položek kategorie tier 2 a tier 3 nepřesahuje 50 % solventnostního kapitálového požadavku. 2.Pokud jde o dodržování minimálních kapitálových požadavků, vztahují se na použitelné hodnoty položek kategorie tier 2 všechny tyto kvantitativní limity: a) použitelná hodnota položek kategorie tier 1 představuje nejméně 80 % minimálního kapitálového požadavku;b) použitelné hodnoty položek kategorie tier 2 nepřesahují 20 % minimálního kapitálového požadavku. 3.V rámci limitu uvedeného v odst. 1 písm. a) a v odst. 2 písm. a) musí být součet následujících položek primárního kapitálu nižší než 20 % celkové hodnoty položek kategorie tier 1: a) položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodě iii);b) položek uvedených v čl. 69 písm. a) bodě v);c) položek uvedených v čl. 69 písm. b);d) položek, které jsou v rámci přechodného režimu uvedeného v čl. 308b odst. 9 směrnice 2009/138/ES zařazeny do primárního kapitálu tier 1.

Článek 83 Článek 83 1.Pokud je výpočet modulu nebo podmodulu základního solventnostního kapitálového požadavku založen na dopadu určitého scénáře na primární kapitál pojišťoven a zajišťoven, vychází se v tomto výpočtu ze všech následujících předpokladů: a) daný scénář nemění výši rizikové přirážky zahrnuté do technických rezerv;b) daný scénář nemění hodnotu odložených daňových pohledávek a závazků;c) daný scénář nemění výši budoucích nezaručených podílů na zisku zahrnutých do technických rezerv;d) během scénáře pojišťovna nebo zajišťovna nepřijímá žádná opatření vedení. 2.Výpočet technických rezerv vzniklých v důsledku určení dopadu určitého scénáře na primární kapitál pojišťoven a zajišťoven podle odstavce 1 nesmí změnit hodnotu budoucích nezaručených podílů na zisku a zohledňuje všechny tyto prvky: a) aniž je dotčen odst. 1 písm. d), budoucí opatření vedení následující po scénáři, pokud jsou v souladu s článkem 23;b) jakýkoli podstatný nepříznivý dopad scénáře nebo opatření vedení uvedených v písmeni a) na pravděpodobnost, že pojistníci uplatní smluvní opce. 3.Pojišťovny a zajišťovny mohou pro výpočet technických rezerv vzniklých v důsledku určení dopadu scénáře podle odstavce l použít zjednodušené metody, pokud zjednodušená metoda nevede k nesprávnému určení solventnostního kapitálového požadavku, které by mohlo ovlivnit rozhodování a úsudek uživatele informací týkajících se solventnostního kapitálového požadavku, ledaže se zjednodušeným výpočtem dospěje k solventnostnímu kapitálovému požadavku vyššímu, než je solventnostní kapitálový požadavek vyplývající z výpočtu podle standardního vzorce. 4.Při výpočtu aktiv a závazků vzniklých v důsledku určení dopadu scénáře podle odstavce 1 se zohlední dopad tohoto scénáře na hodnotu veškerých příslušných nástrojů snižování rizika, které má pojišťovna nebo zajišťovna k dispozici a které jsou v souladu s články 209 až 215. 5.Pokud by scénář vedl ke zvýšení primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, vychází se při výpočtu modulu nebo podmodulu z předpokladu, že tento scénář nemá dopad na primární kapitál.

Článek 84 Článek 84 1.Solventnostní kapitálový požadavek se vypočte na základě každého podkladového aktiva subjektů kolektivního investování a dalších investic v podobě fondů (přístup se zohledněním – look through approach). 2.Přístup se zohledněním podle odstavce 1 se uplatní také na tyto expozice: a) jiné nepřímé expozice tržnímu riziku, než jsou subjekty kolektivního investování a investice v podobě fondů;b) nepřímé expozice upisovacímu riziku;c) nepřímé expozice riziku protistrany. 3.Pokud na subjekt kolektivního investování nebo investice v podobě fondů není možné uplatnit přístup se zohledněním, může být solventnostní kapitálový požadavek vypočten na základě cílové alokace podkladových aktiv subjektu kolektivního investování nebo fondu za předpokladu, že taková cílová alokace je pro pojišťovnu nebo zajišťovnu dostupná na úrovni rozčlenění nezbytné pro výpočet všech relevantních podmodulů a scénářů standardního vzorce a že jsou podkladová aktiva spravována v přísném souladu s touto cílovou alokací. Pro účely tohoto výpočtu je možné použít seskupení údajů, jsou-li používána obezřetně a netýkají se více než 20 % celkové hodnoty aktiv pojišťovny nebo zajišťovny. 4.Odstavec 2 se nepoužije na investice v přidružených podnicích ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. b) a odst. 2 směrnice 2009/138/ES.

Článek 85 Článek 85

Článek 86 Článek 86

Článek 87 Článek 87

Článek 88 Článek 88 Přiměřenost 1.Pro účely článku 109 pojišťovny a zajišťovny určí, zda je zjednodušený výpočet přiměřený povaze, rozsahu a komplexnosti rizik, a to tak, že provedou posouzení, které zahrnuje všechny tyto prvky: a) posouzení povahy, rozsahu a komplexnosti rizik pojišťovny nebo zajišťovny, která spadají do příslušného modulu nebo podmodulu;b) kvalitativní nebo případně kvantitativní hodnocení chyby zjednodušeného výpočtu vzniklé v důsledku jakékoli odchylky mezi:i) předpoklady pro zjednodušený výpočet souvisejícími s rizikem;ii) výsledky posouzení uvedeného v písmeni a). 2.Zjednodušený výpočet se nepovažuje za přiměřený povaze, rozsahu a komplexnosti rizik, jestliže chyba uvedená v odst. 2 písm. b) povede k nesprávnému určení solventnostního kapitálového požadavku, které by mohlo ovlivnit rozhodování nebo úsudek uživatele těchto informací týkajících se solventnostního kapitálového požadavku, ledaže se zjednodušeným výpočtem dospěje k solventnostnímu kapitálovému požadavku vyššímu, než je solventnostní kapitálový požadavek vyplývající ze standardního výpočtu.

Článek 89 Článek 89 Obecná ustanovení týkající se zjednodušení u kaptivních pojišťoven a kaptivních zajišťoven

19. investicí do obchodovatelných cenných papírů či jiného finančního nástroje založeného na přeměněných úvěrech a sekuritizovanou pozicí se rozumí expozice vůči sekuritizaci ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1 ). ;

Článek 90 Článek 90 Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění pro kaptivní pojišťovny a zajišťovny 1.Pokud jsou dodrženy články 88 a 89, mohou kaptivní pojišťovny a kaptivní zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění takto: SCR nl prem res 0,65s NL 2pr,s 0,35s NL pr,s 2,kde s zahrnuje všechny segmenty uvedené v příloze II. 2.Pro účely odstavce 1 se kapitálový požadavek k riziku pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění v konkrétním segmentu s uvedeném v příloze II rovná: NL pr,s 0,6V 2prem,s V prem,s V res,s V 2res,s kde: a) V (prem,s) označuje míru objemu rizika pojistného v segmentu s vypočtenou v souladu s čl. 116 odst. 3;b) V (res,s) označuje míru objemu rizika technických rezerv segmentu vypočtenou v souladu s čl. 116 odst. 6.

Článek 91 Článek 91 Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku úmrtnosti v životním pojištění

Článek 92 Článek 92 Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku dlouhověkosti v životním pojištění

Článek 93 Článek 93 Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti v životním pojištění

Článek 94 Článek 94 Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku nákladů v životním pojištění

Článek 95 Článek 95 Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku pro trvalé změny v míře storen pojistných smluv 1.Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku trvale vyšší míry storen pojistných smluv takto: Lapse up 0,5l up n up S up kde: a) lup označuje průměrnou míru storen pojistných smluv s kladným zůstatkem technických rezerv nebo 67 %, podle toho, co je vyšší;b) nup označuje průměrnou dobu v letech, po které vyprší pojistné smlouvy s kladným zůstatkem technických rezerv;c) Sup označuje součet kladných zůstatků technických rezerv. 2.Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku trvale nižší míry storen pojistných smluv takto: Lapse down 0,5l down n down S down kde: a) ldown označuje průměrnou míru storen pojistných smluv se záporným zůstatkem technických rezerv nebo 40 %, podle toho, co je vyšší;b) ndown označuje průměrnou dobu v letech, po kterých vyprší pojistné smlouvy se záporným zůstatkem technických rezerv;c) Sdown označuje součet záporných zůstatků technických rezerv. 3.Zůstatek technických rezerv pojistné smlouvy uvedený v odstavcích 1 a 2 představuje rozdíl mezi: a) aktuální hodnotou částky, kterou má pojišťovna vyplatit při ukončení pojistné smlouvy ze strany pojistníka, očištěnou od veškerých částek vymahatelných od pojistníků nebo zprostředkovatelů;b) výší technických rezerv bez rizikové přirážky.

Článek 96 Článek 96 Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k životnímu katastrofickému riziku

Článek 97 Článek 97 Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku úmrtnosti ve zdravotním pojištění

Článek 98 Článek 98 Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku dlouhověkosti ve zdravotním pojištění

Článek 99 Článek 99 Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku nákladů na zdravotní péči při invaliditě nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti

20. resekuritizovanou pozicí se rozumí expozice vůči resekuritizaci ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 63 nařízení (EU) č. 575/2013;

Stupnice úvěrového hodnocení uvedená v čl. 109a odst. 1 směrnice 2009/138/ES obsahuje stupně uvěrového hodnocení 0 až 6.

Článek 100 Článek 100 Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku ochrany příjmu při invaliditě nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1 ).

⟪TABLE:tbl_003⟫

⟪MEDIA:img_003⟫

Článek 101 Článek 101 Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku nákladů ve zdravotním pojištění

Článek 102 Článek 102 Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku storen ve zdravotním pojištění (SLT Health) 1.Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku trvale vyšší míry storen pojistných smluv uvedenému v čl. 159 odst. 1 písm. a) takto: Lapse up 0,5l up n up S up kde: a) lup označuje průměrnou míru storen pojistných smluv s kladným zůstatkem technických rezerv nebo 83 %, podle toho, co je vyšší;b) nup označuje průměrnou dobu v letech, po které vyprší pojistné smlouvy s kladným zůstatkem technických rezerv;c) Sup označuje součet kladných zůstatků technických rezerv. 2.Pokud je splněn článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku trvale nižší míry storen pojistných smluv uvedenému v čl. 159 odst. 1 písm. b) takto: Lapse down 0,5l down n down S down kde: a) ldown označuje průměrnou míru storen pojistných smluv se záporným zůstatkem technických rezerv;b) ndown označuje průměrnou dobu v letech, po kterých vyprší smlouvy se záporným zůstatkem technických rezerv;c) Sdown označuje součet záporných zůstatků technických rezerv. 3.Zůstatek technických rezerv pojistné smlouvy uvedený v odstavcích 1 a 2 představuje rozdíl mezi: a) aktuální hodnotou částky, kterou má pojišťovna vyplatit při ukončení smlouvy ze strany pojistníka, očištěnou od veškerých částek vymahatelných od pojistníků nebo zprostředkovatelů;b) výší technických rezerv bez rizikové přirážky.

Článek 103 Článek 103 Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k úrokovému riziku pro kaptivní pojišťovny nebo kaptivní zajišťovny 1.Pokud jsou dodrženy články 88 a 89, mohou kaptivní pojišťovny nebo kaptivní zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k úvěrovému riziku uvedenému v článku 165 takto: a) pro každou měnu součet kapitálových požadavků k riziku růstu časové struktury úrokových měr, jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku;b) pro každou měnu součet kapitálových požadavků k riziku poklesu časové struktury úrokových měr, jak je uvedeno v odstavci 3 tohoto článku. 2.Pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku se kapitálový požadavek k riziku růstu časové struktury úrokových měr pro danou měnu rovná: IR up i MVAL i dur i rate i stress i,up lob BE lob dur lob rate lob stress lob,up kde: a) první součet zahrnuje všechny intervaly splatnosti i uvedené v odstavci 4 tohoto článku;b) MVALi označuje hodnotu aktiv v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES sníženou o hodnotu jiných závazků, než jsou technické rezervy pro interval splatnosti i ;c) duri označuje zjednodušenou duraci intervalu splatnosti i ;d) ratei označuje příslušnou bezrizikovou úrokovou míru pro zjednodušenou duraci intervalu splatnosti i ;e) stress(i,up) označuje relativní tlak na růst úrokové míry pro zjednodušenou duraci intervalu splatnosti i ;f) druhý součet zahrnuje všechny druhy pojištění uvedené v příloze I tohoto nařízení;g) BElob označuje nejlepší odhad pro druh pojištění lob ;h) durlob označuje modifikovanou duraci nejlepšího odhadu v rámci druhu pojištění lob ;i) ratelob označuje příslušnou bezrizikovou úrokovou míru pro modifikovanou duraci v rámci druhu pojištění lob ;j) stress(lob,up) označuje relativní tlak na růst úrokové míry pro modifikovanou duraci durlob . 3.Pro účely odst. 1 písm. b) tohoto článku se kapitálový požadavek k riziku poklesu časové struktury úrokových měr pro danou měnu rovná: IR down i MVAL i dur i rate i stress i,down lob BE lob dur lob rate lob stress lob,down kde: a) první součet zahrnuje všechny intervaly splatnosti i uvedené v odstavci 4;b) MVALi označuje hodnotu aktiv v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES sníženou o hodnotu jiných závazků, než jsou technické rezervy pro interval splatnosti i ;c) duri označuje zjednodušenou duraci intervalu splatnosti i ;d) ratei označuje příslušnou bezrizikovou úrokovou míru pro zjednodušenou duraci intervalu splatnosti i ;e) stress(i,up) označuje relativní tlak na pokles úrokové míry pro zjednodušenou duraci intervalu splatnosti i ;f) druhý součet zahrnuje všechny druhy pojištění uvedené v příloze I tohoto nařízení;g) BElob označuje nejlepší odhad pro druh pojištění lob ;h) durlob označuje modifikovanou duraci nejlepšího odhadu v rámci druhu pojištění lob ;i) ratelob označuje příslušnou bezrizikovou úrokovou míru pro modifikovanou duraci v rámci druhu pojištění lob ;j) stress(lob,up) označuje relativní tlak na pokles úrokové míry pro modifikovanou duraci durlob . 4.Intervaly splatnosti i a zjednodušená durace duri uvedené v odst. 2 písm. a) a c) a v odst. 3 písm. a) a c) jsou tyto: a) při splatnosti do jednoho roku činí zjednodušená durace 0,5 roku;b) při splatnosti od jednoho do tří let činí zjednodušená durace dva roky;c) při splatnosti od tří do pěti let činí zjednodušená durace čtyři roky;d) při splatnosti od pěti do deseti let činí zjednodušená durace sedm let;e) při splatnosti nad deset let činí zjednodušená durace dvanáct let.

Článek 104 Článek 104 Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů 1.Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny a zajišťovny vypočítat kapitálový požadavek k riziku kreditního rozpětí uvedenému v článku 176 tohoto nařízení takto: SCR bonds MV bonds i %MV bonds i stress i %MV bonds norating mindur norating 0,03;1ΔLiab ul kde: a) SCRbonds označuje kapitálový požadavek k riziku úvěrového rozpětí u dluhopisů a úvěrů;b) MVbonds označuje hodnotu aktiv v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES podléhajících kapitálovým požadavkům k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů;c) %MVi bonds označuje podíl portfolia aktiv podléhajících kapitálovému požadavku k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů se stupněm úvěrové kvality i , přičemž pro tyto úvěry je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí úvěrovou agenturou;d) %MVbonds norating označuje podíl portfolia aktiv podléhajících kapitálovému požadavku k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů, pro která není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou;e) duri a durnorating označují modifikovanou duraci, vyjádřenou v letech, aktiv podléhajících kapitálovému požadavku k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou;f) stressi označuje funkci stupně úvěrové kvality i a modifikované durace, vyjádřené v letech, aktiv podléhajících kapitálovému požadavku k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů se stupněm úvěrové kvality i uvedených v odstavci 2;g) ΔLiabul označuje zvýšení technických rezerv snížených o rizikovou přirážku pro smlouvy, ve kterých pojistníci nesou investiční riziko se zahrnutými opcemi a zárukami, které by vyplynulo z okamžitého snížení hodnoty aktiv podléhajících kapitálovému požadavku k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů:MV bonds i %MV bonds i stress i %MV bonds norating mindur norating 0,03;1. 2.stressi uvedený v odst. 1 písm. f) se pro každý stupeň úvěrové kvality i rovná:dur i b i , kde duri je modifikovaná durace, vyjádřená v letech, aktiv podléhajících kapitálovému požadavku k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů se stupněm úvěrové kvality i a hodnota bi je určena v souladu s touto tabulkou: Stupeň úvěrové kvality i 0123456bi 0,9 %1,1 %1,4 %2,5 %4,5 %7,5 %7,5 % 3.durnorating uvedená v odst. 1 písm. e) a duri uvedená v odstavci 2 nesmí být kratší než jeden rok.

Článek 105 Článek 105 Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů pro kaptivní pojišťovny a zajišťovny

Článek 106 Článek 106 Zjednodušený výpočet kapitálového požadavku ke koncentraci tržních rizik pro kaptivní pojišťovny nebo zajišťovny

Článek 107 Článek 107 Zjednodušený výpočet účinku snižování rizik pro zajišťovací smlouvy nebo sekuritizace 1.Pokud je dodržen článek 88, mohou pojišťovny nebo zajišťovny vypočítat účinek snižování rizik na upisovací riziko zajišťovací smlouvy nebo sekuritizace uvedený v článku 196 takto: RM re,all Recoverables i Recoverables all kde: a) RMre,all označuje účinek snižování rizik na upisovací rizika zajišťovacích smluv a sekuritizací pro všechny protistrany vypočtený podle odstavce 2;b) Recoverablesi označuje nejlepší odhad částek vymahatelných ze zajišťovací smlouvy nebo sekuritizace a od odpovídajících dlužníků za protistranu i a Recoverablesall označuje nejlepší odhad částek vymahatelných ze zajišťovacích smluv a sekuritizací a od odpovídajících dlužníků za všechny protistrany. 2.Účinek snižování rizik na upisovací riziko zajišťovacích smluv a sekuritizací pro všechny protistrany uvedený v odstavci 1 je představován rozdílem mezi těmito kapitálovými požadavky: a) hypotetický kapitálový požadavek k upisovacímu riziku pojišťovny nebo zajišťovny, jestliže neexistují žádné zajišťovací smlouvy ani sekuritizace;b) kapitálové požadavky k upisovacímu riziku pojišťovny nebo zajišťovny.

Článek 108 Článek 108 Zjednodušený výpočet účinku snižování rizik pro smlouvy o proporcionálním zajištění

Článek 109 Článek 109 Zjednodušené výpočty pro ujednání o spojení

21. původcem se rozumí původce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 13 nařízení (EU) č. 575/2013;

Článek 110 Článek 110 Zjednodušený výpočet – seskupení expozic vůči jediné protistraně

Článek 111 Článek 111 Zjednodušený výpočet účinku snižování rizik

Článek 112 Článek 112 Zjednodušený výpočet rizikově upravené hodnoty kolaterálu pro zohlednění ekonomického účinku kolaterálu 1.Pokud je dodržen článek 88 tohoto nařízení a pokud je splněn požadavek ohledně protistrany i požadavek ohledně třetí strany uvedené v čl. 197 odst. 1, mohou pojišťovny nebo zajišťovny pro účely článku 197 vypočítat rizikově upravenou hodnotu kolaterálu poskytnutého jako zajištění, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 26 písm. b), jako 85 % hodnoty aktiv držených jako kolaterál, oceněných v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES. 2.Pokud jsou dodrženy články 88 a 214 tohoto nařízení a pokud je splněn požadavek ohledně protistrany uvedený v čl. 197 odst. 1, ale není splněn požadavek ohledně třetí strany uvedený v čl. 197 odst. 1, mohou pojišťovny nebo zajišťovny pro účely článku 197 vypočítat rizikově upravenou hodnotu kolaterálu poskytnutého jako zajištění, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 26 písm. b), jako 75 % hodnoty aktiv držených jako kolaterál, oceněných v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES.

Článek 113 Článek 113

Článek 114 Článek 114 Modul neživotního upisovacího rizika 1.Modul neživotního upisovacího rizika sestává ze všech těchto podmodulů: a) podmodul rizika pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění uvedený v čl. 105 odst. 2 třetím pododstavci písm. a) směrnice 2009/138/ES;b) podmodul neživotního katastrofického rizika uvedený v čl. 105 odst. 2 třetím pododstavci písm. b) směrnice 2009/138/ES;c) podmodul rizika storen v neživotním pojištění. 2.Kapitálový požadavek k riziku neživotního upisovacího rizika se rovná: SCR non-life i,j CorrNL i,j SCR i SCR j kde: a) suma zahrnuje všechny možné kombinace (i,j ) podmodulů uvedených v odstavci 1;b) CorrNL(i,j) označuje korelační parametr neživotního upisovacího rizika pro podmoduly i a j ;c) SCRi a SCRj označují kapitálové požadavky pro podmodul rizik i a podmodul rizik j . 3.Korelační parametr CorrNL(i,j) uvedený v odstavci 2 označuje položku uvedenou v řádku i a ve sloupci j této korelační matice: j i Pojistné a rezervy v neživotním pojištěníNeživotní katastrofickéStorna v neživotním pojištěníPojistné a rezervy v neživotním pojištění10,250Neživotní katastrofické0,2510Storna v neživotním pojištění001

Článek 115 Článek 115 Podmodul rizika pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění

Článek 116 Článek 116 Míra objemu rizika pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění 1.Míra objemu rizika pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění se rovná součtu měr objemu rizika pojistného a technických rezerv v segmentech uvedených v příloze II. 2.Pro všechny segmenty uvedené v příloze II se míra objemu rizika v konkrétním segmentu s rovná: V s V prem,s V res,s 0,750,25DIV s kde: a) V(prem,s) označuje míru objemu rizika pojistného v segmentu s ;b) V(res,s) označuje míru objemu rizika rezerv v segmentu s ;c) DIVs označuje koeficient geografické diverzifikace segmentu s . 3.Pro všechny segmenty uvedené v příloze II se míra objemu rizika pojistného v konkrétním segmentu s rovná: V prem,s maxP s ;P last,s FP existing,s FP future,s kde: a) Ps označuje odhad pojistného, které má pojišťovna nebo zajišťovna získat v segmentu s v následujících dvanácti měsících;b) P(last,s) označuje pojistné zasloužené pojišťovnou nebo zajišťovnou v segmentu s v posledních dvanácti měsících;c) FP(existing,s) označuje očekávanou současnou hodnotu pojistného, které si má pojišťovna nebo zajišťovna zasloužit v segmentu s po následujících dvanácti měsících ze stávajících smluv;d) FP(future,s) označuje očekávanou současnou hodnotu pojistného, které si má pojišťovna nebo zajišťovna zasloužit v segmentu s ze smluv, u kterých datum počátečního vykázání spadá do následujících dvanácti měsíců, ale bez pojistného, které má být zaslouženo během dvanácti měsíců od data počátečního vykázání. 4.Pro všechny segmenty uvedené v příloze II se pojišťovny a zajišťovny mohou alternativně k výpočtu uvedenému v odstavci 3 tohoto článku rozhodnout vypočítat míru objemu rizika pojistného pro konkrétní segment s podle tohoto vzorce: V prem,s P s FP existing,s FP future,s pokud jsou splněny všechny tyto podmínky: a) správní, řídící nebo kontrolní orgán pojišťovny nebo zajišťovny rozhodl, že pojistné zasloužené v segmentu s v následujících dvanácti měsících nepřekročí hodnotu Ps ;b) pojišťovna nebo zajišťovna zavedla účinné kontrolní mechanismy zajišťující, že budou hranice zaslouženého pojistného uvedené v písmeni a) dodrženy;c) pojišťovna nebo zajišťovna svůj orgán dohledu informovala o svém rozhodnutí uvedeném v písmeni a) a jeho důvodech. Pro účely tohoto výpočtu se výrazy Ps , FP(existing,s) a FP(future,s) označí v souladu s odst. 3 písm. a), c) a d). 5.Pro účely výpočtů uvedených v odstavcích 3 a 4 se uvede čisté pojistné po odečtení pojistného za zajistné smlouvy. Následující pojistné za zajistné smlouvy se neodečte: a) pojistné spojené s nepojistnými událostmi nebo vyřízenými nároky na pojistné plnění, které se nezapočítávají do peněžních toků uvedených v čl. 41 odst. 3;b) pojistné za zajistné smlouvy, které nejsou v souladu s články 209, 210, 211 a 213. 6.Pro všechny segmenty uvedené v příloze II se míra objemu rizika rezerv v konkrétním segmentu rovná nejlepšímu odhadu rezerv na nevyplacená pojistná plnění v tomto segmentu po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, pokud tyto zajistné smlouvy nebo zvláštní účelové jednotky splňují ustanovení článků 209, 210, 211 a 213. Míra objemu nesmí být negativní. 7.Pro všechny segmenty uvedené v příloze II má koeficient selhání pro geografickou diverzifikaci konkrétního segmentu hodnotu 1 nebo hodnotu vypočtenou podle přílohy III.

Článek 117 Článek 117 Směrodatná odchylka pro riziko pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění 1.Směrodatná odchylka pro riziko pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění se rovná: σ nl 1V nl s,t CorrS s,t σ s V s σ t V t kde: a) Vnl označuje míru objemu rizika pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění;b) suma zahrnuje všechny možné kombinace (s,t ) segmentů uvedených v příloze II;c) CorrS(s,t) označuje korelační parametr rizika pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění pro segment s a segment t uvedený v příloze IV;d) σs a σt označují směrodatné odchylky pro riziko pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění v segmentech s and t ;e) Vs a Vt označují míry objemu rizika pojistného a technických rezerv v segmentech s a t uvedené v článku 116. 2.Pro všechny segmenty uvedené v příloze II se směrodatná odchylka pro riziko pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění v konkrétním segmentu s rovná: σ s σ 2prem,s V 2prem,s σ prem,s V prem,s σ res,s V res,s σ 2res,s V 2res,s V prem,s V res,s kde: a) σnl označuje směrodatnou odchylku pro riziko pojistného v neživotním pojištění v segmentu s určenou v souladu s odstavcem 3;b) označuje směrodatnou odchylku pro riziko technických rezerv v neživotním pojištění v segmentu s stanoveném v příloze II;c) V(prem,s) označuje míru objemu rizika pojistného v segmentu s uvedenou v článku 116;d) V(res,s) označuje míru objemu rizika technických rezerv v segmentu s uvedenou v článku 116. 3.Pro všechny segmenty uvedené v příloze II se směrodatná odchylka pro riziko pojistného v neživotním pojištění v konkrétním segmentu rovná součinu směrodatné odchylky pro hrubé riziko pojistného v neživotním pojištění v segmentu uvedeném v příloze II a korekčního faktoru pro neproporcionální zajištění. Pro segmenty 1, 4 a 5 uvedené v příloze II je korekční faktor pro neproporcionální zajištění roven 80 %. Pro všechny ostatní segmenty uvedené v příloze se korekční faktor pro neproporcionální zajištění rovná 100 %.

Článek 118 Článek 118 Podmodul rizika storen v neživotním pojištění. 1.Kapitálový požadavek pro podmodul rizika storen v neživotním pojištění uvedený v čl. 114 odst. 1 písm. c) se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny vyplývající z kombinace těchto okamžitých událostí: a) ukončení 40 % pojistných smluv, u nichž by ukončení vedlo ke zvýšení technických rezerv bez rizikové přirážky;b) pokud zajistné smlouvy pokrývají pojistné nebo zajistné smlouvy, které budou uzavřeny v budoucnosti, snížení počtu těchto budoucích pojistných nebo zajistných smluv, které se používají při výpočtu technických rezerv, o 40 %; 2.Události uvedené v odstavci 1 se jednotně vztahují na všechny dotčené pojistné a zajistné smlouvy. Pokud jde o zajistné smlouvy, události uvedené v odst. 1 písm. a) se vztahují na pojistné smlouvy, které jsou těmito zajistnými smlouvami zajištěné. 3.Pro účely určení ztráty primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny v důsledku událostí uvedených v odst. 1 písm. a) pojišťovna nebo zajišťovna při výpočtu vychází z druhu ukončení, který má nejnepříznivější dopad na primární kapitál této pojišťovny nebo zajišťovny na základě jednotlivých pojistných smluv.

Článek 119 Článek 119 Podmodul neživotního katastrofického rizika 1.Podmodul neživotního katastrofického rizika sestává ze všech těchto podmodulů: a) podmodul rizika přírodních pohrom;b) podmodul katastrofického rizika při neproporcionálním zajištění pojištění majetku;c) podmodul rizika katastrof způsobených člověkem;d) podmodul jiných katastrofických rizik v neživotním pojištění. 2.Kapitálový požadavek pro modul katastrofického upisovacího rizika v neživotním pojištění se rovná: SCR nlCAT SCR natCAT SCR npproperty 2SCR 2mmCAT SCR 2CATother kde: a) SCRnatCAT označuje kapitálový požadavek k riziku přírodních pohrom;b) SCRnpproperty označuje kapitálový požadavek ke katastrofickému riziku při neproporcionálním zajištění pojištění majetku;c) SCRmmCAT označuje kapitálový požadavek k riziku katastrof způsobených člověkem;d) SCRCATother označuje kapitálový požadavek k jiným katastrofickým rizikům v neživotním pojištění.

22. sponzorem se rozumí sponzor ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 nařízení (EU) č. 575/2013;

Článek 120 Článek 120 Podmodul rizika přírodních pohrom 1.Podmodul rizika přírodních pohrom sestává ze všech těchto podmodulů: a) podmodul rizika vichřice (bouře);b) podmodul rizika zemětřesení;c) podmodul rizika povodní;d) podmodul rizika krupobití;e) podmodul rizika sesuv nebo pokles půdy. 2.Kapitálový požadavek k riziku přírodních pohrom se rovná: SCR natCAT i SCR 2i kde: a) suma zahrnuje všechny možné kombinace podmodulů i uvedených v odstavci 1;b) SCRi označuje kapitálový požadavek pro podmodul i .

Článek 121 Článek 121 Podmodul rizika vichřice (bouře) 1.Kapitálový požadavek k riziku vichřice (bouře) se rovná: SCR windstorm r,s CorrWS r,s SCR windstorm,r SCR windstorm,s SCR 2windstorm,other kde: a) suma zahrnuje všechny možné kombinace (r,s ) regionů uvedených v příloze II;b) CorrWS(r,s) označuje korelační koeficient pro riziko vichřice (bouře) pro region r a region s uvedené v příloze V;c) SCR(windstorm,r) a SCR(windstorm,s) označují kapitálové požadavky k riziku vichřice (bouře) v regionu r a regionu s ;d) SCR(windstorm,other) označuje kapitálový požadavek k riziku vichřice (bouře) v jiných regionech než v regionech uvedených v příloze XIII. 2.Pro všechny regiony uvedené v příloze V kapitálový požadavek k riziku vichřice (bouře) v konkrétním regionu r představuje větší z těchto dvou kapitálových požadavků: a) kapitálový požadavek k riziku vichřice (bouře) v regionu r podle scénáře A uvedeného v odstavci 3;b) kapitálový požadavek k riziku vichřice (bouře) v regionu r podle scénáře B uvedeného v odstavci 4; 3.Pro všechny regiony uvedené v příloze V se kapitálový požadavek k riziku vichřice (bouře) v konkrétním regionu r podle scénáře A rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z tohoto sledu událostí: a) okamžitá ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 80 % zjištěných ztrát v důsledku vichřice (bouře) v regionu r ;b) ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 40 % zjištěných ztrát v důsledku vichřice (bouře) v regionu r . 4.Pro všechny regiony uvedené v příloze V se kapitálový požadavek k riziku vichřice (bouře) v konkrétním regionu r podle scénáře B rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z tohoto sledu událostí: a) okamžitá ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 100 % zjištěných ztrát v důsledku vichřice (bouře) v regionu r ;b) ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 20 % zjištěných ztrát v důsledku vichřice (bouře) v regionu r . 5.Pro všechny regiony uvedené v příloze V se zjištěná ztráta v důsledku vichřice (bouře) v konkrétním regionu r rovná této částce: L windstorm,r Q windstorm,r i,j Corr windstorm,r,i,j WSI windstorm,r,i WSI windstorm,r,j kde: a) Q(windstorm,r) označuje rizikový faktor pro riziko vichřice (bouře) pro region r uvedený v příloze V;b) suma zahrnuje všechny možné kombinace rizikových pásem (i,j ) regionu r uvedených v příloze IX;c) Corr(windstorm,r,i,j) označuje korelační koeficient pro riziko vichřice (bouře) v rizikových pásmech i a j regionu r uvedeného v příloze XXII;d) WSI(windstorm,r,i) a WSI(windstorm,r,j) označují vážené pojistné částky pro riziko vichřice (bouře) v rizikových pásmech i a j regionu r uvedených v příloze IX. 6.Pro všechny regiony uvedené v příloze V a všechna riziková pásma těchto regionů uvedená v příloze IX se vážená pojistná částka pro riziko vichřice (bouře) v konkrétním pásmu vichřice (bouře) i konkrétního regionu r rovná: WSI windstorm,r,i W windstorm,r,i SI windstorm,r,i kde: a) W(windstorm,r,i) označuje rizikovou váhu pro riziko vichřice (bouře) v rizikovém pásmu i regionu r uvedených v příloze X;b) SI(windstorm,r,i) označuje pojistnou částku pro riziko vichřice (bouře) v pásmu vichřice (bouře) i regionu r . 7.Pro všechny regiony uvedené v příloze V a všechna riziková pásma těchto regionů uvedená v příloze IX se pojistná částka pro riziko vichřice (bouře) v konkrétním pásmu vichřice (bouře) i konkrétního regionu r rovná: SI windstorm,r,i SI property,r,i SI onshore-property,r,i kde: a) SI(property,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 7 a 19 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající riziko vichřice (bouře) a pokud se riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r ;b) SI(onshore-property,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 6 a 18 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající škody na majetku v pobřežních oblastech způsobené vichřicí (bouří) a pokud se riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r . 8.Kapitálový požadavek k riziku vichřice (bouře) v jiných regionech než v regionech uvedených v příloze XIII se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z okamžité ztráty z každé pojistné nebo zajistné smlouvy, jež pokrývá kterýkoli z těchto pojistných nebo zajistných závazků: a) závazky z druhů pojištění 7 nebo 19 uvedených v příloze I, které pokrývají riziko vichřice (bouře), pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII;b) závazky z druhů pojištění 6 nebo 18 uvedených v příloze I, pokud jde o škody na majetku v pobřežních oblastech způsobené vichřicí (bouří), pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII. 9.Výše okamžité ztráty, bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, uvedené v odstavci 8 se rovná této částce: L windstorm,other 1,750,5DIV windstorm 0,5P windstorm kde: a) DIVwindstorm se vypočte podle přílohy III, avšak na základě pojistného vztahujícího se k závazkům uvedeným v odstavci 8 a omezeným na regiony 5 až 18 uvedené v bodě 8 přílohy III;b) Pwindstorm je odhad pojistného, které mají pojišťovny a zajišťovny získat za každou smlouvu, jež pokrývá závazky uvedené v odstavci 8, během následujících dvanácti měsíců; pro tyto účely se uvede hrubé pojistné bez odečtení pojistného za zajistné smlouvy.

Článek 122 Článek 122 Podmodul rizika zemětřesení 1.Kapitálový požadavek k riziku zemětřesení se rovná: SCR earthquake r,s CorrEQ r,s SCR earthquake,r SCR earthquake,s SCR 2earthquake,other kde: a) suma zahrnuje všechny možné kombinace (r,s ) regionů uvedené v příloze VI;b) CorrEO(r,s) označuje korelační koeficient pro riziko zemětřesení pro region r a region s uvedené v příloze VI;c) SCR(earthquake,r) a SCR(earthquake,s) označují kapitálové požadavky k riziku zemětřesení v regionu r a regionu s ;d) SCR(earthquake,other) označuje kapitálový požadavek k riziku zemětřesení v jiných regionech než v regionech uvedených v příloze XIII. 2.Pro všechny regiony uvedené v příloze VII se kapitálový požadavek k riziku zemětřesení v konkrétním regionu r rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná: L earthquake,r Q earthquake,r i,j Corr earthquake,r,i,j WSI earthquake,r,i WSI earthquake,r,j kde: a) Q(earthquake,r) označuje rizikový faktor pro riziko zemětřesení pro region r uvedený v příloze VI;b) suma zahrnuje všechny možné kombinace rizikových pásem (i,j) regionu r uvedených v příloze IX;c) Corr (earthquake,r,i,j) označuje korelační koeficient pro riziko zemětřesení v rizikových pásmech i a j regionu r uvedených v příloze XXIII;d) WSI (earthquake,r,i) a WSI (earthquake,r,j) označují vážené pojistné částky pro riziko zemětřesení v rizikových pásmech i a j regionu r uvedených v příloze IX. 3.Pro všechny regiony uvedené v příloze VI a všechna riziková pásma těchto regionů uvedená v příloze IX se vážená pojistná částka pro riziko zemětřesení v konkrétním pásmu zemětřesení i konkrétního regionu r rovná: WSI earthquake,r,i W earthquake,r,i SI earthquake,r,i kde: a) W(earthquake,r,i) označuje rizikovou váhu pro riziko zemětřesení v rizikovém pásmu i regionu r uvedeném v příloze X;b) SI(earthquake,r,i) označuje pojistnou částku pro riziko zemětřesení v pásmu zemětřesení i regionu r . 4.Pro všechny regiony uvedené v příloze VI a všechna riziková pásma těchto regionů uvedená v příloze IX se pojistná částka pro riziko zemětřesení v konkrétním pásmu zemětřesení i konkrétního regionu r rovná: SI earthquake,r,i SI property,r,i SI onshore-property,r,i kde: a) SI(property,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 7 a 19 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající riziko zemětřesení a pokud se toto riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r ;b) SI(onshore-property,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 6 a 18 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající škody na majetku v pobřežních oblastech způsobené zemětřesením a pokud se toto riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r . 5.Kapitálový požadavek k riziku zemětřesení v jiných regionech než v regionech uvedených v příloze XIII se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z okamžité ztráty z každé pojistné nebo zajistné smlouvy, jež pokrývá jeden nebo oba tyto pojistné nebo zajistné závazky: a) závazky z druhů pojištění 7 nebo 19 uvedených v příloze I, které pokrývají riziko zemětřesení, pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII;b) závazky z druhů pojištění 6 nebo 18 uvedených v příloze I, pokud jde o škody na majetku v pobřežních oblastech způsobené zemětřesením a pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII. 6.Výše okamžité ztráty, bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, uvedené v odstavci 5 se rovná této částce: L earthquake,other 1,20,5DIV earthquake 0,5P earthquake kde: a) DIVearthquake se vypočte podle přílohy III, avšak na základě pojistného vztahujícího se k závazkům uvedeným v odst. 5 písm. a) a b) a omezeným na regiony 5 až 18 uvedené v příloze III;b) Pearthquake je odhad pojistného, které mají pojišťovny a zajišťovny získat za každou smlouvu, jež pokrývá závazky uvedené v odst. 5 písm. a) a b), během následujících dvanácti měsíců; pro tyto účely se uvede hrubé pojistné bez odečtení pojistného za zajistné smlouvy.

Článek 123 Článek 123 Podmodul rizika povodně 1.Kapitálový požadavek k riziku povodně se rovná: SCR flood r,s CorrFL r,s SCR flood,r SCR flood,s SCR 2flood,other kde: a) suma zahrnuje všechny možné kombinace (r,s ) regionů uvedených v příloze VII;b) CorrFL(r,s) označuje korelační koeficient pro riziko povodně pro region r a region s uvedené v příloze VII;c) SCR(flood,r) a SCR(flood,s) označují kapitálové požadavky k riziku povodně v regionu r a regionu s ;d) SCR(flood,other) označuje kapitálový požadavek k riziku povodně v jiných regionech než v regionech uvedených v příloze XIII. 2.Pro všechny regiony uvedené v příloze VII představuje kapitálový požadavek k riziku povodně v konkrétním regionu r větší z těchto kapitálových požadavků: a) kapitálový požadavek k riziku povodně v regionu r podle scénáře A uvedeného v odstavci 3;b) kapitálový požadavek k riziku povodně v regionu r podle scénáře B uvedeného v odstavci 4; 3.Pro všechny regiony uvedené v příloze VII se kapitálový požadavek k riziku povodně v konkrétním regionu r podle scénáře A rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z tohoto sledu událostí: a) okamžitá ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 65 % zjištěných ztrát v důsledku povodně v regionu r ;b) ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 45 % zjištěných ztrát v důsledku povodně v regionu r . 4.Pro všechny regiony uvedené v příloze VII se kapitálový požadavek k riziku povodně v konkrétním regionu r podle scénáře B rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z tohoto sledu událostí: a) okamžitá ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 100 % zjištěných ztrát v důsledku povodně v regionu r ;b) ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 10 % zjištěných ztrát v důsledku povodně v regionu r . 5.Pro všechny regiony uvedené v příloze VII se zjištěná ztráta v důsledku povodně v konkrétním regionu r rovná této částce: L flood,r Q flood,r i,j Corr flood,r,i,j WSI flood,r,i WSI flood,r,j kde: a) Q(flood,r) označuje rizikový faktor pro riziko povodeň pro region r uvedený v příloze VII;b) součet zahrnuje všechny možné kombinace rizikových pásem (i,j) regionu r uvedených v příloze IX;c) Corr(flood,r,i,j) označuje korelační koeficient pro riziko povodně v rizikových pásmech i a j regionu r uvedených v příloze XXIV;d) WSI(flood,r,i) a WSI(flood,r,j) označují vážené pojistné částky pro riziko povodně v rizikových pásmech i a j regionu r uvedených v příloze IX. 6.Pro všechny regiony uvedené v příloze VII a všechna riziková pásma těchto regionů uvedená v příloze IX se vážená pojistná částka pro riziko povodně v konkrétním povodňovém pásmu i konkrétního regionu r rovná: WSI flood,r,i W flood,r,i SI flood,r,i kde: a) W(flood,r,i) označuje rizikovou váhu pro riziko povodně v rizikovém pásmu i regionu r uvedeném v příloze X;b) SI(flood,r,i) označuje pojistnou částku pro riziko povodně v povodňovém pásmu i regionu r . 7.Pro všechny regiony uvedené v příloze VII a všechna riziková pásma těchto regionů uvedená v příloze IX se pojistná částka pro konkrétní povodňové pásmo i konkrétního regionu r rovná: SI flood,r,i SI property,r,i SI onshore-property,r,i 1,5SI motor,r,t kde: a) SI(property,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 7 a 19 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající riziko povodně a pokud se toto riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r ;b) SI(onshore-property,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 6 a 18 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy vztahující se na škody na majetku v pobřežních oblastech způsobené povodní a pokud se riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r ;c) SI(motor,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 5 a 17 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající riziko povodeň a pokud se toto riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r . 8.Kapitálový požadavek k riziku povodně v jiných regionech než v regionech uvedených v příloze XIII se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z okamžité ztráty z každé pojistné a zajistné smlouvy, jež pokrývá kterýkoli z níže uvedených pojistných nebo zajistných závazků: a) závazky z druhů pojištění 7 nebo 19 uvedených v příloze I, které pokrývají riziko povodně, pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII;b) závazky z druhů pojištění 6 nebo 18 uvedených v příloze I, pokud jde o škody na majetku v pobřežních oblastech způsobené povodní a pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII;c) závazky z druhů pojištění 5 nebo 17 uvedených v příloze I, které pokrývají riziko povodně, pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII. 9.Výše okamžité ztráty, bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, uvedené v odstavci 8 se rovná této částce: L flood,other 1,10,5DIV flood 0,5P flood kde: a) DIVflood se vypočte podle přílohy III, avšak na základě pojistného vztahujícího se k závazkům uvedeným v odst. 8 písm. a), b) a c) a omezeným na regiony 5 až 18 uvedené v bodě 8 přílohy III;b) Pflood je odhad pojistného, které má pojišťovna nebo zajišťovna získat za každou smlouvu, jež pokrývá závazky uvedené v odst. 8 písm. a), b) a c), během následujících dvanácti měsíců; pro tyto účely se uvede hrubé pojistné bez odečtení pojistného za zajistné smlouvy.

Článek 124 Článek 124 Podmodul rizika krupobití 1.Kapitálový požadavek k riziku krupobití se rovná: SCR hail r,s CorrHL r,s SCR hail,r SCR hail,s SCR 2hail,other kde: a) suma zahrnuje všechny možné kombinace (r,s ) regionů uvedených v příloze VIII;b) CorrHL(r,s) označuje korelační koeficient pro riziko krupobití pro region r a region s uvedené v příloze VIII;c) SCR(hail,r) a SCR(hail,s) označují kapitálové požadavky k riziku krupobití v regionu r a regionu s ;d) SCR(hail,other) označuje kapitálový požadavek k riziku krupobití v jiných regionech než v regionech uvedených v příloze XIII. 2.Pro všechny regiony uvedené v příloze VIII kapitálový požadavek k riziku krupobití v konkrétním regionu r představuje větší z těchto kapitálových požadavků: a) kapitálový požadavek k riziku krupobití v regionu r podle scénáře A;b) kapitálový požadavek k riziku krupobití v regionu r podle scénáře B. 3.Pro všechny regiony uvedené v příloze VIII se kapitálový požadavek k riziku krupobití v konkrétním regionu r podle scénáře A rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z tohoto sledu událostí: a) okamžitá ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 70 % zjištěných ztrát v důsledku krupobití v regionu r ;b) ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 50 % zjištěných ztrát v důsledku krupobití v regionu r . 4.Pro všechny regiony uvedené v příloze VIII se kapitálový požadavek k riziku krupobití v konkrétním regionu r podle scénáře B rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z tohoto sledu událostí: a) okamžitá ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 100 % zjištěných ztrát v důsledku krupobití v regionu r ;b) ztráta ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 20 % zjištěných ztrát v důsledku krupobití v regionu r . 5.Pro všechny regiony uvedené v příloze VIII se zjištěná ztráta v důsledku krupobití v konkrétním regionu r rovná této částce: L hail,r Q hail,r i,j Corr hail,r,i,j WSI hail,r,i WSI hail,r,j kde: a) Q(hail,r) označuje rizikový faktor pro riziko krupobití pro region r uvedený v příloze VIII;b) suma zahrnuje všechny možné kombinace rizikových pásem (i,j) regionu r uvedených v příloze IX;c) Corr(hail,r,i,j) označuje korelační koeficient pro riziko krupobití v rizikových pásmech i a j regionu r uvedených v příloze XXV;d) WSI(hail,r,i) a WSI(hail,r,j) označují vážené pojistné částky pro riziko krupobití v rizikových pásmech i a j regionu r uvedených v příloze IX. 6.Pro všechny regiony uvedené v příloze VIII a všechna riziková pásma těchto regionů uvedená v příloze IX se vážená pojistná částka pro riziko krupobití v konkrétním pásmu krupobití i konkrétního regionu r rovná: WSI hail,r,i W hail,r,i SI hail,r,i kde: a) W(hail,r,i) označuje rizikovou váhu pro riziko krupobití v rizikovém pásmu i regionu r uvedeném v příloze X;b) SI(hail,r,i) označuje pojistnou částku pro riziko krupobití v pásmu krupobití i regionu r . 7.Pro všechny regiony uvedené v příloze VIII a všechna pásma krupobití se pojistná částka pro riziko krupobití v konkrétním pásmu krupobití i konkrétního regionu r rovná: SI hail,r,i SI property,r,i SI onshore-property,r,i 5SI motor,r,t kde: a) SI(property,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 7 a 19 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající riziko krupobití a pokud se toto riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r ;b) SI(onshore-property,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 6 a 18 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy vztahující se na škody na majetku v pobřežních oblastech způsobené krupobitím a pokud se riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r ;c) SI(motor,r,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro pojištění nebo zajištění pojištění závazků vyplývajících z druhů pojištění 5 a 17 uvedených v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající riziko krupobití a pokud se toto riziko nachází v rizikovém pásmu i regionu r . 8.Kapitálový požadavek k riziku krupobití v jiných regionech než v regionech uvedených v příloze XIII se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z okamžité ztráty z každé pojistné a zajistné smlouvy, jež pokrývá jeden nebo více níže uvedených pojistných nebo zajistných závazků: a) závazky z druhů pojištění 7 nebo 19 uvedených v příloze I, které pokrývají riziko krupobití, pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII;b) závazky z druhů pojištění 6 nebo 18 uvedených v příloze I, pokud jde o škody na majetku v pobřežních oblastech způsobené krupobitím a pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII;c) závazky z druhů pojištění 5 nebo 17 uvedených v příloze I, které pokrývají riziko krupobití, pokud se toto riziko nenachází v některém z regionů uvedených v příloze XIII. 9.Výše okamžité ztráty, bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, uvedené v odstavci 8 se rovná této částce: L hail,other 0,30,5DIV hail 0,5P hail kde: a) DIVhail se vypočte podle přílohy III, avšak na základě pojistného vztahujícího se k závazkům uvedeným v odst. 8 písm. a), b) a c) a omezeným na regiony 5 až 18 uvedené v příloze III;b) Pflood je odhad pojistného, které má pojišťovna nebo zajišťovna získat za každou smlouvu, jež pokrývá závazky uvedené v odst. 8 písm. a), b) a c), během následujících dvanácti měsíců; pro tyto účely se uvede hrubé pojistné bez odečtení pojistného za zajistné smlouvy.

Článek 125 Článek 125 Podmodul rizika sesuvu nebo poklesu půdy 1.Kapitálový požadavek k riziku sesuvu nebo poklesu půdy se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná: L subsidence 0,0005i,j Corr subsidence,i,j WSI subsidence,i WSI subsidence,j kde: a) suma zahrnuje všechny možné kombinace rizikových pásem (i,j ) Francie uvedených v příloze IX;b) Corr(subsidence,i,j) označuje korelační koeficient pro riziko sesuvu nebo poklesu půdy v rizikových pásmech i a j uvedených v příloze XXVI;c) WSI (subsidence,i) a WSI (subsidence,j) označují vážené pojistné částky pro riziko sesuvu nebo poklesu půdy v rizikových pásmech i a j Francie uvedených v příloze IX. 2.Pro všechna pásma sesuvu nebo poklesu půdy se vážená pojistná částka pro riziko sesuvu nebo poklesu půdy v konkrétním rizikovém pásmu i Francie uvedeném v příloze IX rovná: WSI subsidence,i W subsidence,i SI subsidence,i kde: a) W(subsidence,i) označuje rizikovou váhu pro riziko sesuvu nebo poklesu půdy v rizikovém pásmu i uvedeném v příloze X;b) SI(subsidence,i) označuje pojistnou částku pojišťovny nebo zajišťovny pro druhy pojištění 7 a 19 uvedené v příloze I, pokud jde o smlouvy pokrývající riziko sesuvu nebo poklesu půdy pro obytné budovy v pásmu sesuvu nebo poklesu půdy i .

Článek 126 Článek 126 Výklad katastrofických scénářů 1.Pro účely čl. 121 odst. 3 a 4, čl. 123 odst. 3 a 4 a čl. 124 odst. 3 a 4) pojišťovny a zajišťovny při výpočtu kapitálového požadavku vycházejí z těchto předpokladů: a) dvě po sobě následující události uvedené v uvedených článcích jsou na sobě nezávislé;b) v době mezi těmito dvěma událostmi pojišťovny a zajišťovny nezahajují žádné nové techniky snižování rizik. 2.Bez ohledu na čl. 83 odst. 1 písm. d), pokud stávající zajistné smlouvy umožňují opakované uplatnění pojistek, pojišťovny a zajišťovny přihlédnou k budoucím opatřením vedení v souvislosti s opakovaným uplatněním pojistek mezi první a druhou událostí. Předpoklady ohledně budoucích opatření vedení musí být realistické, objektivní a ověřitelné.

Článek 127 Článek 127 Podmodul katastrofického rizika při neproporcionálním zajištění pojištění majetku 1.Kapitálový požadavek ke katastrofickému riziku při neproporcionálním zajištění pojištění majetku se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z okamžité ztráty z každé zajistné smlouvy pokrývající jiné zajistné závazky z druhu pojištění 28 uvedeného v příloze I než závazky, jež vyplývají z neproporcionálního zajištění pojistných závazků obsažených v druzích pojištění 9 a 21 uvedených v příloze I. 2.Výše okamžité ztráty uvedené v odstavci 1 se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná: L npproperty 2,50,5DIV npproperty 0,5P npproperty kde: a) DIVnpproperty se vypočte podle přílohy III, avšak na základě pojistného zaslouženého pojišťovnou a zajišťovnou v rámci druhu pojištění 28 uvedeného v příloze I a ve vztahu k jiným závazkům než závazkům vyplývajícím z neproporcionálního zajištění pojistných závazků obsažených v druzích pojištění 9 a 21 uvedených v příloze I;b) Pproperty je odhad pojistného, které si má pojišťovna nebo zajišťovna zasloužit v následujících dvanácti měsících za každou smlouvu pokrývající jiné zajistné závazky z druhu pojištění 28 uvedeného v příloze I než závazky vyplývající z neproporcionálního zajištění pojistných závazků obsažených v druzích pojištění 9 a 21 uvedených v příloze I; pro tento účel se uvede hrubé pojistné bez odečtení pojistného za zajistné smlouvy.

Článek 128 Článek 128 Podmodul rizika katastrof způsobených člověkem 1.Podmodul rizika katastrof způsobených člověkem sestává ze všech těchto podmodulů: a) podmodul rizika odpovědnosti z provozu motorových vozidel;b) podmodul námořních rizik;c) podmodul leteckých rizik;d) podmodul rizika požáru;e) podmodul odpovědnostních rizik;f) podmodul úvěrových rizik a rizik spojených se zárukou (kaucí). 2.Kapitálový požadavek k riziku katastrof způsobených člověkem se rovná: SCR mmCAT i SCR 2i kde: a) suma zahrnuje všechny podmoduly uvedené v odstavci 1;b) SCRi označuje kapitálový požadavek pro podmodul i .

Článek 129 Článek 129 Podmodul rizika odpovědnosti z provozu motorových vozidel 1.Kapitálový požadavek k riziku odpovědnosti z provozu motorových vozidel je roven ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná této částce v eurech: L motor max6000000; 50000N a 0,05N b 0,95minN b ; 20000kde: a) Na je počet vozidel pojištěných pojišťovnou nebo zajišťovnou v rámci druhů pojištění 4 a 16 uvedených v příloze I s uvažovaným smluvním limitem vyšším než 24000000 EUR;b) Nb je počet vozidel pojištěných pojišťovnou nebo zajišťovnou v rámci druhů pojištění 4 a 16 uvedených v příloze I s uvažovaným smluvním limitem nižším nebo rovným 24000000 EUR. Počet motorových vozidel, na která se vztahují proporcionální zajistné závazky pojišťovny nebo zajišťovny, se váží poměrným podílem závazků pojišťovny nebo zajišťovny ze součtu pojistných částek pojištěných motorových vozidel. 2.Uvažovaný smluvní limit uvedený v odstavci 1 je celkový limit smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel, nebo pokud v podmínkách smlouvy takový celkový limit není stanoven, součet limitů pro škody na majetku a újmu na zdraví. Pokud je smluvní limit stanoven jako maximální částka na každého poškozeného, vychází se při určení uvažovaného smluvního limitu z předpokladu deseti poškozených.

23. tranší se rozumí tranše ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 67 nařízení (EU) č. 575/2013;

Článek 130 Článek 130 Podmodul námořních rizik 1.Kapitálový požadavek k námořním rizikům se rovná: SCR marine SCR 2tanker SCR 2platform kde: a) SCRtanker je kapitálový požadavek k riziku srážky tankeru;b) SCRplatform je kapitálový požadavek k riziku výbuchu těžební plošiny. 2.Kapitálový požadavek k riziku srážky tankeru se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná: kde: a) maximum se vztahuje na všechny tankery pro přepravu ropy a plynu pojištěné pojišťovnou nebo zajišťovnou proti riziku srážky tankeru v rámci druhu pojištění 6, 18 a 27 uvedených v příloze I;b) SI(hull,t) je pojistná částka pojišťovny nebo zajišťovny pro pojištění a zajištění lodi ve vztahu k tankeru t ;c) SI(liab,t) je pojistná částka pojišťovny nebo zajišťovny pro pojištění a zajištění pojištění odpovědnosti v námořní dopravě týkající se tankeru t ;d) SI(pollution,t) je pojistná částka pojišťovny nebo zajišťovny pro pojištění a zajištění pojištění znečištění ropou týkající se tankeru t ; 3.Kapitálový požadavek k riziku výbuchu těžební plošiny je roven ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná: kde: a) maximum se vztahuje na všechny ropné plošiny a plošiny pro těžbu zemního plynu na moři pojištěné pojišťovnou nebo zajišťovnou proti riziku výbuchu těžební plošiny v rámci druhů pojištění 6, 18 a 27 uvedených v příloze I;b) SIp je kumulovaná pojistná částka pojišťovny nebo zajišťovny pro níže uvedené pojistné a zajistné závazky v souvislosti s plošinou p :i) závazky nahradit škody na majetku;ii) závazky uhradit výdaje spojené s odstraněním vraku;iii) závazky nahradit výrobní příjem;iv) závazky uhradit výdaje spojené s uzavřením nebo zabezpečením vrtu;v) závazky týkající se pojištění odpovědnosti a zajištění pojištění odpovědnosti.

Článek 131 Článek 131 Podmodul leteckých rizik

Článek 132 Článek 132 Podmodul rizika požáru 1.Kapitálový požadavek k riziku požáru je roven ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná pojistnému pojišťovny nebo zajišťovny vztahujícímu se k největší koncentraci rizika požáru. 2.Největší koncentrací rizika požáru pojišťovny nebo zajišťovny je soubor budov s největším pojistným, který splňuje všechny tyto podmínky: a) pojišťovna nebo zajišťovna má pojistné nebo zajistné závazky z druhů pojištění 7 a 19 uvedených v příloze I ve vztahu ke každé budově, jež pokrývají škodu způsobenou požárem nebo výbuchem, a to i v důsledku teroristických útoků;b) všechny budovy se zčásti nebo zcela nacházejí v okruhu 200 metrů; 3.Pro účely odstavce 2 může být soubor budov pokryt jednou nebo několika pojistnými nebo zajistnými smlouvami.

Článek 133 Článek 133 Podmodul odpovědnostních rizik 1.Kapitálový požadavek k odpovědnostnímu riziku se rovná: SCR liability i,j Corr liability,i,j SCR liability,i SCR liability,j kde: a) suma zahrnuje všechny možné kombinace skupin odpovědnostního rizika (i,j ) uvedených v příloze XI;b) Corr(liability,i,j) označuje korelační koeficient pro odpovědnostní riziko ze skupin odpovědnostních rizik i a j uvedených v příloze XI;c) SCR(liability,i) označuje kapitálový požadavek k odpovědnostnímu riziku ze skupiny odpovědnostních rizik i . 2.Pro všechny skupiny odpovědnostních rizik uvedených v příloze XI je kapitálový požadavek k odpovědnostnímu riziku z konkrétní skupiny odpovědnostních rizik i roven ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná: L liability,i f liability,i P liability,i kde: a) f(liability,i) označuje rizikový koeficient pro skupinu odpovědnostních rizik i uvedenou v příloze XI;b) P(liability,i) označuje pojistné, které má pojišťovna nebo zajišťovna získat v následujících dvanácti měsících v souvislosti s pojistnými a zajistnými závazky ve skupině odpovědnostních rizik i ; pro tyto účely se uvede hrubé pojistné bez odečtení pojistného za zajistné smlouvy. 3.Při výpočtu ztráty primárního kapitálu uvedené v odstavci 2 se vychází z těchto předpokladů: a) ztráta ze skupiny odpovědnostních rizik i je způsobena pojistnými plněními ni a ztráty způsobené těmito pojistnými plněními jsou reprezentativní pro činnost pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině odpovědnostních rizik i a ve svém souhrnu představují ztráty ze skupiny odpovědnostních rizik i ;b) počet pojistných plnění ni se rovná nejnižšímu celému číslu, které je vyšší než tato hodnota:f liability,i P liability,i 1,15Lim i, 1 kde: i) f(liability,i) a P(liability,i) jsou definovány stejně jako v odstavci 2;ii) Lim(i,1) označuje nejvyšší hranici odškodnění poskytovaného pojišťovnou nebo zajišťovnou v rámci pojištění odpovědnosti ve skupině odpovědnostních rizik i ; c) pokud pojišťovna nebo zajišťovna poskytuje neomezené krytí ve skupině odpovědnostních rizik i, počet pojistných plnění ni se rovná jedné.

Článek 134 Článek 134 Podmodul úvěrových rizik a rizik spojených se zárukou (kaucí) 1.Kapitálový požadavek k úvěrovým rizikům a rizikům spojeným se zárukou (kaucí) se rovná: SCR credit SCR 2default SCR 2recession kde: a) SCRdefault je kapitálový požadavek k riziku velkého úvěrového selhání;b) SCRrecession je kapitálový požadavek k riziku recese. 2.Kapitálový požadavek k riziku velkého úvěrového selhání se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžitého selhání dvou největších expozic pojišťovny nebo zajišťovny, z nichž vyplývají závazky z druhů pojištění 9 a 21. Při výpočtu kapitálového požadavku se vychází z předpokladu, že ztráta ze selhání pro každou expozici bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek činí 10 % pojistné částky vztahující se k dané expozici. 3.Dvě největší expozice pojištění úvěrů uvedené v odstavci 2 se určí na základě srovnání čisté ztráty ze selhání expozic pojištění úvěrů, což je ztráta ze selhání po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek. 4.Kapitálový požadavek k riziku recese je roven ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná 100 % pojistného, které má pojišťovna nebo zajišťovna získat v následujících dvanácti měsících v rámci druhů pojištění 9 a 21.

Článek 135 Článek 135 Podmodul jiných katastrofických rizik v neživotním pojištění

Článek 136 Článek 136 Korelační koeficienty 1.Modul životního upisovacího rizika sestává ze všech těchto podmodulů: a) podmodul rizika úmrtnosti uvedený v čl. 105 odst. 3 druhém pododstavci písm. a) směrnice 2009/138/ES;b) podmodul rizika dlouhověkosti uvedený v čl. 105 odst. 3 druhém pododstavci písm. b) směrnice 2009/138/ES;c) podmodul rizika invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti uvedený v čl. 105 odst. 3 druhém pododstavci písm. c) směrnice 2009/138/ES;d) podmodul rizika nákladů v životním pojištění uvedený v čl. 105 odst. 3 druhém pododstavci písm. d) směrnice 2009/138/ES;e) podmodul rizika revize uvedený v čl. 105 odst. 3 druhém pododstavci písm. e) směrnice 2009/138/ES;f) podmodul rizika storen uvedený v čl. 105 odst. 3 druhém pododstavci písm. f) směrnice 2009/138/ES;g) podmodul životního katastrofického rizika uvedený v čl. 105 odst. 3 druhém pododstavci písm. g) směrnice 2009/138/ES; 2.Kapitálový požadavek k životnímu upisovacímu riziku se rovná: SCR life i,j CorrNL i,j SCR i SCR j kde: a) suma zahrnuje všechny možné kombinace (i,j ) podmodulů uvedených v odstavci 1;b) CorrNL(i,j) označuje korelační parametr neživotního upisovacího rizika pro podmoduly i a j ;c) SCRi a SCRj označují kapitálové požadavky pro podmodul rizik i a podmodul rizik j . 3.Korelační koeficient Corri,j uvedený v bodě 3 přílohy IV směrnice 2009/138/ES se rovná položce uvedené v řádku i a sloupci j této korelační matice: j i ÚmrtnostDlouhověkostInvaliditaNáklady v životnímRevizeStornaŽivotní katastrofickéÚmrtnost1– 0,250,250,25000,25Dlouhověkost– 0,25100,250,250,250Invalidita0,25010,5000,25Náklady v životním0,250,250,510,50,50,25Revize00,2500,5100Storna00,2500,5010,25Životní katastrofické0,2500,250,2500,251

Článek 137 Článek 137 Podmodul rizika úmrtnosti 1.Kapitálový požadavek k riziku úmrtnosti uvedenému v čl. 105 odst. 3 písm. a) směrnice 2009/138/ES se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžitého trvalého zvýšení měr úmrtnosti, které se používají pro výpočet technických rezerv, o 15 %. 2.Zvýšení měr úmrtnosti uvedené v odstavci 1 se vztahuje pouze na ty pojistné smlouvy, u kterých růst měr úmrtnosti vede k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky. Při určení pojistných smluv, u kterých růst měr úmrtnosti vede k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky, se může vycházet z těchto předpokladů: a) s více pojistnými smlouvami týkajícími se téže pojištěné osoby se může zacházet tak, jako by to byla jedna pojistná smlouva;b) pokud je výpočet technických rezerv založen na skupinách smluv uvedených v článku 35, může se i při určení smluv, u nichž se při růstu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, vycházet z těchto skupin smluv, a nikoli z jednotlivých smluv, za předpokladu, že to nepovede k podstatně odlišnému výsledku. 3.Pokud jde o zajistné závazky, vztahuje se určení smluv, u nichž se při růstu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, pouze na podkladové pojistné smlouvy a provádí se v souladu s odstavcem 2.

Článek 138 Článek 138 Podmodul rizika dlouhověkosti 1.Kapitálový požadavek k riziku dlouhověkosti uvedenému v čl. 105 odst. 3 písm. b) směrnice 2009/138/ES se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžitého trvalého snížení měr úmrtnosti, které se používají pro výpočet technických rezerv, o 20 %. 2.Snížení měr úmrtnosti uvedené v odstavci 1 se vztahuje pouze na ty pojistné smlouvy, u kterých pokles měr úmrtnosti vede k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky. Při určení pojistných smluv, u kterých pokles měr úmrtnosti vede k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky, se může vycházet z těchto předpokladů: a) s více pojistnými smlouvami týkajícími se téže pojištěné osoby se může zacházet tak, jako by to byla jedna pojistná smlouva;b) pokud je výpočet technických rezerv založen na skupinách smluv uvedených v článku 35, může se i při určení smluv, u nichž se při poklesu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, vycházet z těchto skupin smluv, a nikoli z jednotlivých smluv, za předpokladu, že to nepovede k podstatně odlišnému výsledku. 3.Pokud jde o zajistné závazky, vztahuje se určení smluv, u nichž se při růstu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, pouze na pojistné smlouvy pokryté těmito zajistnými smlouvami a provádí se v souladu s odstavcem 2.

Článek 139 Článek 139 Podmodul rizika invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti

24. centrální bankou se rozumí centrální banka ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 46 nařízení (EU) č. 575/2013;

Článek 140 Článek 140 Podmodul rizika nákladů v životním pojištění

Článek 141 Článek 141 Podmodul rizika revize

Článek 142 Článek 142 Podmodul rizika storen 1.Kapitálový požadavek k riziku storen uvedenému v čl. 105 odst. 3 písm. f) směrnice 2009/138/ES se rovná nejvyššímu z těchto kapitálových požadavků: a) kapitálový požadavek k riziku trvale vyšší míry storen;b) kapitálový požadavek k riziku trvale nižší míry storen;c) kapitálový požadavek k riziku hromadných storen. 2.Kapitálový požadavek k riziku trvale nižší míry storen se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžitého trvalého zvýšení míry realizace příslušných možností uvedených v odstavcích 4 a 5 o 50 %. Toto zvýšení míry realizace možností však nesmí překročit 100 % a vztahuje se pouze na ty příslušné možnosti, jejichž realizace by vedla k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky. 3.Kapitálový požadavek k riziku trvale nižší míry storen se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžitého trvalého snížení měr realizace příslušných možností stanovených v odstavcích 4 a 5 o 50 %. Snížení míry realizace těchto možností však nesmí překročit 20 procentních bodů a vztahuje se pouze na ty příslušné možnosti, jejichž realizace by vedla ke snížení technických rezerv bez rizikové přirážky. 4.Příslušnými možnostmi pro účely odstavců 2 a 3 jsou: a) veškerá zákonná nebo smluvní práva pojistníků plně nebo zčásti ukončit, snížit, omezit nebo pozastavit pojistné krytí nebo provést odkup nebo povolit storno pojistné smlouvy;b) veškerá zákonná nebo smluvní práva pojistníků plně nebo zčásti zavést, obnovit, zvýšit nebo prodloužit pojistné nebo zajistné krytí nebo v něm pokračovat. Pro účely písmene b) se změna v míře realizace možnosti uvedená v odstavcích 2 a 3 uplatní na míru zohledňující, že příslušná možnost není realizována. 5.Pokud jde o zajistné smlouvy, příslušnými možnostmi pro účely odstavců 2 a 3 jsou: a) práva pojistníků zajistných smluv uvedená v odstavci 4;b) práva pojistníků pojistných smluv, které jsou kryty těmito zajistnými smlouvami, uvedená v odstavci 4;c) pokud zajistné smlouvy kryjí pojistné nebo zajistné smlouvy, jež budou sepsány v budoucnosti, právo potenciálních pojistníků neuzavírat takové pojistné nebo zajistné smlouvy. 6.Kapitálový požadavek k riziku hromadných storen se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z kombinace těchto okamžitých událostí: a) ukončení 70 % pojistných smluv spadajících do oblasti působnosti operací uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) bodu iii) a iv) směrnice 2009/138/ES, jejichž ukončení by vedlo k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky a u kterých je splněna jedna z těchto podmínek:i) pojistník není fyzickou osobou a ukončení smlouvy nepodléhá schválení ze strany oprávněných osob, jimž jsou vypláceny dávky z penzijního fondu;ii) pojistník je fyzickou osobou jednající ve prospěch oprávněných osob určených v pojistné smlouvě vyjma případů, kdy tato fyzická osoba je s těmito oprávněnými osobami v příbuzenském poměru nebo když se dotyčná smlouva uskutečňuje pro účely soukromého realitního plánování nebo dědictví a počet oprávněných osob podle této smlouvy nepřesahuje 20; b) ukončení 40 % jiných pojistných smluv než smluv uvedených v písmeni a), jejichž ukončení by vedlo k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky;c) pokud zajistné smlouvy pokrývají pojistné nebo zajistné smlouvy, které budou sepsány v budoucnosti, snížení počtu těchto budoucích pojistných nebo zajistných smluv, které se používají při výpočtu technických rezerv, o 40 %. Události uvedené v prvním pododstavci se jednotně vztahují na všechny dotčené pojistné a zajistné smlouvy. Pokud jde o zajistné smlouvy, událost uvedená v písmeni a) se vztahuje na pojistné smlouvy kryté těmito zajistnými smlouvami. Pro účely určení ztráty primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny v důsledku událostí uvedených v písmenech a) a b) vychází pojišťovna nebo zajišťovna při výpočtu z druhu přerušení, který má nejnepříznivější dopad na primární kapitál této pojišťovny nebo zajišťovny, a to na základě jednotlivých smluv. 7.Pokud nejvyšší z kapitálových požadavků uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) a nejvyšší z odpovídajících kapitálových požadavků vypočtených podle čl. 206 odst. 2 tohoto nařízení nevycházejí ze stejného scénáře, je kapitálovým požadavkem k riziku storen uvedenému v čl. 105 odst. 3 písm. f) směrnice 2009/138/ES kapitálový požadavek uvedený v odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku, jehož výchozí scénář vede k nejvyššímu odpovídajícímu kapitálovému požadavku vypočtenému podle čl. 206 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 143 Článek 143 Podmodul životního katastrofického rizika 1.Kapitálový požadavek k životnímu katastrofickému riziku uvedenému v čl. 105 odst. 3 písm. g) směrnice 2009/138/ES se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžitého zvýšení měr úmrtnosti (vyjádřených v procentech), které se používají při výpočtu technických rezerv s cílem zohlednit údaje o úmrtnosti pro období následujících dvanácti měsíců, o 0,15 procentního bodu. 2.Zvýšení měr úmrtnosti uvedené v odstavci 1 se vztahuje pouze na ty pojistné smlouvy, u nichž růst měr úmrtnosti, které se používají s cílem zohlednit údaje o úmrtnosti na období následujících dvanácti měsíců, vede k navýšení technických rezerv. Při určení pojistných smluv, u kterých růst měr úmrtnosti vede k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky, se může vycházet z těchto předpokladů: a) s více pojistnými smlouvami týkajícími se téže pojištěné osoby se může zacházet tak, jako by to byla jedna pojistná smlouva;b) pokud je výpočet technických rezerv založen na skupinách smluv uvedených v článku 35, může se i při určení smluv, u nichž se při růstu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, vycházet z těchto skupin smluv, a nikoli z jednotlivých smluv, za předpokladu, že se tím nedospěje k podstatně odlišnému výsledku. 3.Pokud jde o zajistné smlouvy, vztahuje se určení smluv, u nichž se při růstu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, pouze na pojistné smlouvy kryté těmito zajistnými smlouvami a provádí se v souladu s odstavcem 2.

Článek 144 Článek 144 Modul zdravotního upisovacího rizika 1.Modul zdravotního upisovacího rizika sestává ze všech těchto podmodulů: a) podmodul upisovacího rizika ve zdravotním pojištění používajícím metody nepodobné životnímu pojištění (dále jen zdravotní pojištění NSLT Health);b) podmodul upisovacího rizika ve zdravotním pojištění používajícím metody podobné životnímu pojištění (dále jen zdravotní pojištění SLT Health);c) podmodul zdravotního katastrofického rizika. 2.Kapitálový požadavek ke zdravotnímu upisovacímu riziku se rovná: SCR health i,j CorrH i,j SCR i SCR j kde: a) suma zahrnuje všechny možné kombinace (i,j ) podmodulů uvedených v odstavci 1;b) CorrNL(i,j) označuje korelační parametr zdravotního upisovacího rizika pro podmoduly i a j ;c) SCRi a SCRj označují kapitálové požadavky pro podmodul rizik i a podmodul rizik j . 3.Korelační koeficient CorrH(i,j) uvedený v odstavci 2 označuje položku uvedenou v řádce i a v sloupci j této korelační matice: j i Upisovací NSLT HealthUpisovací SLT HealthZdravotní katastrofickéUpisovací NSLT Health10,50,25Upisovací SLT Health0,510,25Zdravotní katastrofické0,250,251 4.Pojišťovny a zajišťovny použijí: a) podmodul upisovacího rizika ve zdravotním pojištění NSLT Health pro pojistné a zajistné závazky týkající se zdravotního pojištění a obsažené v druzích pojištění 1, 2, 3, 13 14, 15 a 25 uvedených v příloze I;b) podmodul upisovacího rizika ve zdravotním pojištění SLT Health pro pojistné a zajistné závazky týkající se zdravotního pojištění a obsažené v druzích pojištění 29, 33 a 35 uvedených v příloze I;c) podmodul zdravotního katastrofického rizika pro pojistné a zajistné závazky týkající se zdravotního pojištění.

Článek 145 Článek 145 Podmodul upisovacího rizika ve zdravotním pojištění NSLT Health 1.Podmodul upisovacího rizika ve zdravotním pojištění NSLT Health sestává z těchto podmodulů: a) podmodul rizika pojistného a rizika rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health.b) podmodul rizika storen ve zdravotním pojištění NSLT Health. 2.Kapitálový požadavek k upisovacímu riziku ve zdravotním pojištění NSLT Health se rovná: SCR NSLTh SCR 2NSLTh,pr SCR 2NSLTh,lapse kde: a) SCR(NSLTh,pr) označuje kapitálový požadavek k riziku pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health;b) SCR(NSLTh,pr) označuje kapitálový požadavek k riziku storen ve zdravotním pojištění NSLT Health.

Článek 146 Článek 146 Podmodul rizika pojistného a rizika rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health

Článek 147 Článek 147 Míra objemu rizika pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health 1.Míra objemu rizika pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health se rovná součtu měr objemu rizika pojistného a technických rezerv v segmentech uvedených v příloze XIV. 2.Pro všechny segmenty uvedené v příloze XIV se míra objemu rizika v konkrétním segmentu s rovná: V s V prem,s V res,s 0,750,25DIV s kde: a) V(prem,s) označuje míru objemu rizika pojistného v segmentu s ;b) V(res,s) označuje míru objemu rizika technických rezerv v segmentu s ;c) DIVs označuje koeficient geografické diverzifikace segmentu s . 3.Pro všechny segmenty uvedené v příloze XIV se míra objemu rizika pojistného v konkrétním segmentu s rovná: V prem,s maxP s ;P last,s FP existing,s FP future,s kde: a) Ps označuje odhad pojistného, které má pojišťovna nebo zajišťovna získat v segmentu s v následujících dvanácti měsících;b) P(last,s) označuje pojistné zasloužené pojišťovnou a zajišťovnou v segmentu s v posledních dvanácti měsících;c) FP(existing,s) označuje očekávanou současnou hodnotu pojistného, které si má pojišťovna a zajišťovna zasloužit ze stávajících smluv v segmentu s po uplynutí následujících dvanácti měsíců;d) FP(future,s) označuje očekávanou současnou hodnotu pojistného, které si má pojišťovna nebo zajišťovna zasloužit v segmentu s ze smluv, u kterých datum počátečního vykázání spadá do následujících dvanácti měsíců, ale bez pojistného, které má být zaslouženo ve dvanácti měsících od data počátečního vykázání. 4.Pro všechny segmenty uvedené v příloze XIV se mohou pojišťovny a zajišťovny alternativně k výpočtu uvedenému v odstavci 3 rozhodnout vypočítat míru objemu rizika pojistného v konkrétním segmentu s podle tohoto vzorce: V prem,s P s FP existing,s FP future,s pokud jsou splněny všechny tyto podmínky: a) správní, řídící nebo kontrolní orgán pojišťovny nebo zajišťovny rozhodl, že její pojistné zasloužené v segmentu s v následujících dvanácti měsících nepřekročí hodnotu Ps ;b) pojišťovna nebo zajišťovna má zavedeny účinné kontrolní mechanismy zaručující, že hranice zaslouženého pojistného uvedené v písmeni a) budou dodrženy;c) pojišťovna nebo zajišťovna informovala svůj orgán dohledu o svém rozhodnutí uvedeném v písmeni a) a jeho důvodech. Pro účely tohoto odstavce se výrazy Ps , P(last,s) a FP(future,s) označí v souladu s odst. 3 písm. a), c) a d). 5.Pro účely výpočtů uvedených v odstavcích 3 a 4 se uvede čisté pojistné po odečtení pojistného za zajistné smlouvy. Následující pojistné za zajistné smlouvy se neodečte: a) pojistné spojené s nepojistnými událostmi nebo vyřízenými nároky na pojistné plnění, které se nezapočítávají do peněžních toků uvedených v čl. 41 odst. 3;b) pojistné za zajistné smlouvy, které nejsou v souladu s články 209, 210, 211 a 213. 6.Pro všechny segmenty uvedené v příloze XIV se míra objemu rizika technických rezerv v konkrétním segmentu rovná nejlepšímu odhadu rezerv na nevyplacená pojistná plnění v tomto segmentu po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, pokud jsou tyto zajistné smlouvy nebo zvláštní účelové jednotky v souladu s články 209, 210, 211 a 213. Míra objemu rizika nesmí mít zápornou hodnotu. 7.Pro všechny segmenty uvedené v příloze XIV má koeficient selhání pro geografickou diverzifikaci konkrétního segmentu hodnotu 1 nebo hodnotu vypočtenou podle přílohy III.

Článek 148 Článek 148 Směrodatná odchylka pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health 1.Směrodatná odchylka pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health se rovná: σ NSLTh 1V NSLTh s,t CorrHS s,t σ s V s σ t V t kde: a) VNSLTh označuje míru objemu rizika pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health;b) suma zahrnuje všechny možné kombinace (s,t ) segmentů uvedených v příloze XIV;c) CorrS(s,t) označuje korelační koeficient pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health pro segment s a segment t uvedený v příloze XV;d) ss and st označují směrodatné odchylky pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentech s and t ;e) Vs a Vt označují míry objemu rizika pojistného a technických rezerv v segmentech s a t uvedené v příloze XIV. 2.Pro všechny segmenty uvedené v příloze XIV se směrodatná odchylka pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v konkrétním segmentu s rovná: σ s σ 2prem,s V 2prem,s σ prem,s V prem,s σ res,s V res,s σ 2res,s V 2res,s V prem,s V res,s kde: a) s(prem,s) označuje směrodatnou odchylku pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s určenou v souladu s odstavcem 3;b) s označuje směrodatnou odchylku pro riziko technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s uvedeném v příloze XIV;c) V(prem,s) označuje míru objemu rizika pojistného v segmentu s uvedenou v článku 147;d) V(res,s) označuje míru objemu rizika technických rezerv v segmentu s uvedenou v článku 147. 3.Pro všechny segmenty uvedené v příloze XIV se směrodatná odchylka pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v konkrétním segmentu rovná součinu směrodatné odchylky pro hrubé riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu uvedeném v příloze XIV a korekčního faktoru pro neproporcionální zajištění. Pro všechny segmenty uvedené v příloze XIV se korekční faktor pro neproporcionální zajištění rovná 100 %.

Článek 149 Článek 149 Systémy vyrovnávání zdravotních rizik 1.Pro účely čl. 109a odst. 4 směrnice 2009/138/ES jsou závazky týkající se zdravotního pojištění a podléhající systémům vyrovnávání zdravotních rizik (dále jen systém HRES) identifikovány, spravovány a organizovány odděleně od ostatních činností pojišťoven a nelze je převádět na závazky ze zdravotního pojištění, které nepodléhají systému HRES. 2.směrodatné odchylky pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentech 1, 2 a 3 uvedených v příloze XIV u činností, které podléhají systému HRES, musí splňovat všechny tyto požadavky: a) Směrodatné odchylky se určují odděleně pro každý segment 1, 2 a 3 uvedený v příloze XIV a odděleně pro riziko pojistného a riziko technických rezerv;b) pro každý segment uvedený v příloze XIV představuje směrodatnou odchylku pro riziko pojistného nižší z těchto částek:i) směrodatná odchylka pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v daném segmentu uvedeném v příloze XIV;ii) vyšší z těchto částek:A. jedna třetina směrodatné odchylky pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v daném segmentu uvedeném v příloze XIV;B. odhad reprezentativní směrodatné odchylky od kombinovaného poměru pojišťovny, což je poměr mezi těmito ročními částkami:součet plateb, včetně souvisejících nákladů, a technických rezerv stanovených pro pojistné události nastalé během roku v činnostech podléhajících systému HRES, včetně veškerých změn provedených v rámci systému HRES; zasloužené roční pojistné v činnostech podléhajících systému HRES; c) pro každý segment uvedený v příloze XIV představuje směrodatnou odchylku pro riziko technických rezerv nižší z těchto částek:i) směrodatná odchylka pro riziko technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v daném segmentu uvedeném v příloze XIV;ii) vyšší z těchto částek:A. jedna třetina směrodatné odchylky pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v daném segmentu uvedeném v příloze XIV;B. odhad reprezentativní směrodatné odchylky od likvidačního poměru pojišťovny, což je poměr mezi těmito ročními částkami:součet nejlepšího odhadu technických rezerv ke konci roku na pojistná plnění, která na začátku roku nebyla vyplacena, a veškerých pojistných plnění a nákladů uhrazených během roku na krytí pojistných plnění, která na začátku roku nebyla vyplacena; obě částky zahrnují veškeré změny provedené v rámci systému HRES; nejlepší odhad technických rezerv na začátku roku na nevyplacená pojistná plnění v rámci činností podléhajících systému HRES, včetně veškerých změn provedených v rámci systému HRES; d) určení směrodatné odchylky je založeno na přiměřených, použitelných a relevantních pojistněmatematických a statistických metodách;e) určení směrodatné odchylky je založeno na úplných, přesných a vhodných údajích, které jsou přímo relevantní pro činnosti podléhající systému HRES a zohledňují průměrnou míru diverzifikace na úrovni pojišťoven;f) určení směrodatné odchylky je založeno na aktuálních a věrohodných informacích a na realistických předpokladech;g) určení směrodatné odchylky bere v úvahu i veškerá rizika, která nejsou snižována prostřednictvím systému HRES, zejména riziko uvedené v čl. 105 odst. 4 písm. a) směrnice 2009/138/ES a rizika, která nejsou zohledněna v podmodulu zdravotního katastrofického rizika a mohla by ovlivnit velký počet pojišťoven podléhajících systému HRES současně;h) metodika pro výpočet směrodatné odchylky a výpočet směrodatné odchylky jsou veřejně přístupné. 3.Pokud prováděcí akt přijatý podle čl. 109a odst. 4 směrnice 2009/138/ES určí směrodatnou odchylku pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health u činností podléhajících systému HRES, jež splňují požadavky uvedené v odstavci 2 tohoto článku, použijí pojišťovny pro výpočet směrodatné odchylky pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health uvedený v čl. 148 odst. 1 tohoto nařízení tuto směrodatnou odchylku, a nikoli směrodatnou odchylku pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu uvedeném v příloze XIV tohoto nařízení. Pokud systému HRES podléhá pouze část činnosti pojišťovny v segmentu s , použije pojišťovna při výpočtu směrodatné odchylky pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health uvedeném v čl. 148 odst. 1 směrodatnou odchylku pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v tomto segmentu, která se rovná: σ′ prem,s σ prem,s V prem,s,nHRES σ prem,s,HRES V prem,s,HRES V prem,s,nHRES V prem,s,HRES kde: a) s(prem,s) označuje směrodatnou odchylku pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s uvedeném v příloze XIV;b) V(prem,s,nHRES) označuje míru objemu rizika pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health u činností v segmentu s , které nepodléhají systému HRES;c) s(prem,s,HRES) označuje směrodatnou odchylku pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s u činností podléhajících systému HRES vypočtenou podle odstavce 2;d) V(prem,s,HRES) označuje míru objemu rizika pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health u činností v segmentu s , které podléhají systému HRES. V(prem,s,HRES) a V(prem,s,nHRES) se vypočítají stejně jako míra objemu rizika pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s uvedená v článku 147, avšak V(prem,s,HRES) zohledňuje pouze pojistné a zajistné závazky podléhající systému HRES a V(prem,s,nHRES zohledňuje pouze pojistné a zajistné závazky nepodléhající systému HRES. 4.Pokud prováděcí akt přijatý podle čl. 109a odst. 4 směrnice 2009/138/ES určí směrodatnou odchylku pro riziko technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health u činností podléhajících systému HRES, jež splňují požadavky stanovené v odstavci 2, použijí pojišťovny pro výpočet směrodatné odchylky pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health uvedený v čl. 148 odst. 1 tuto směrodatnou odchylku, a nikoli směrodatnou odchylku pro riziko technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu uvedeném v příloze XIV. Pokud systému HRES podléhá pouze část činnosti pojišťovny v segmentu s , použije pojišťovna při výpočtu směrodatné odchylky pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health uvedeném v čl. 148 odst. 1 směrodatnou odchylku pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v tomto segmentu, která se rovná: σ′ res,s σ res,s V res,s,nHRES σ res,s,HRES V res,s,HRES V res,s,nHRES V res,s,HRES kde: a) s označuje směrodatnou odchylku pro riziko technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s uvedeném v příloze XIV;b) V(res,s,nHRES) označuje míru objemu rizika technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health u činností v segmentu s , které nepodléhají systému HRES;c) s(res,s,HRES) označuje směrodatnou odchylku pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s u činností podléhajících systému HRES vypočtenou v souladu s odstavcem 2;d) V(res,s,HRES) označuje míru objemu rizika technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health u činností v segmentu s , které podléhají systému HRES. V(res,s,nHRES) a V(prem,s,HRES) se vypočítají stejně jako míra objemu rizika technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health v segmentu s uvedená v článku 147, avšak V(res,s,HRES) zohledňuje pouze pojistné a zajistné závazky podléhající systému HRES a V(res,s,nHRES zohledňuje pouze pojistné a zajistné závazky nepodléhající systému HRES. 5.Směrodatné odchylky pro riziko pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health u činností podléhající HRES mohou pojišťovny a zajišťovny nahradit parametry specifickými pro danou pojišťovnu a zajišťovnu v souladu s čl. 104 odst. 7 směrnice 2009/138/ES. Orgány dohledu mohou v souladu s článkem 110 uvedené směrnice na pojišťovnách a zajišťovnách požadovat, aby uvedené směrodatné odchylky nahradily parametry specifickými pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu.

25. bazickým rizikem se rozumí riziko vyplývající ze situace, kdy expozice, která je pokryta technikou snižování rizik, neodpovídá expozici pojišťovny či zajišťovny rizikům;

Článek 150 Článek 150 Podmodul rizika storen ve zdravotním pojištění NSLT Health 1.Kapitálový požadavek k riziku storen ve zdravotním pojištění NSLT Health uvedenému v čl. 145 odst. 1 písm. b) se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z kombinace těchto okamžitých událostí: a) ukončení 40 % pojistných smluv, u nichž by ukončení vedlo k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky;b) pokud zajistné smlouvy pokrývají pojistné nebo zajistné smlouvy, jež budou sepsány v budoucnosti, snížení počtu těchto budoucích pojistných nebo zajistných smluv, které se používají při výpočtu technických rezerv, o 40 %. 2.Události uvedené v odstavci 1 se jednotně vztahují na všechny dotčené pojistné a zajistné smlouvy. Pokud jde o zajistné smlouvy, událost uvedená v odst. 1 písm. a) se vztahuje na pojistné smlouvy pokryté těmito zajistnými smlouvami. 3.Pro účely určení ztráty primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny v důsledku události uvedené v odst. 1 písm. a) pojišťovna nebo zajišťovna při výpočtu vychází z druhu ukončení, který má na primární kapitál této pojišťovny nebo zajišťovny na základě jednotlivých smluv nejnepříznivější dopad.

Článek 151 Článek 151 Podmodul upisovacího rizika ve zdravotním pojištění SLT Health 1.Modul upisovacího rizika ve zdravotním pojištění SLT Health sestává ze všech těchto podmodulů: a) podmodul rizika úmrtnosti ve zdravotním pojištění;b) podmodul rizika dlouhověkosti ve zdravotním pojištění;c) podmodul rizika invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti ve zdravotním pojištění;d) podmodul rizika nákladů ve zdravotním pojištění;e) podmodul rizika revize ve zdravotním pojištění;f) podmodul rizika storen ve zdravotním pojištění SLT Health. 2.Kapitálový požadavek k upisovacímu riziku ve zdravotním pojištění SLT Health se rovná: SCR SLTh i,j CorrSLTH i,j SCR i SCR j kde: a) suma označuje všechny možné kombinace (i,j ) podmodulů stanovených v odstavci 1;b) CorrSLTH(i,j) označuje korelační parametr upisovacího rizika ve zdravotním pojištění SLT Health pro podmoduly i a j ;c) SCRi a SCRj označují kapitálové požadavky pro podmodul rizik i a podmodul rizik j . 3.Korelační koeficient CorrSLTH(i,j) uvedený v odstavci 2 se rovná položce uvedené v řádce i a v sloupci j této korelační matice: j i Úmrtnost ve zdravotnímDlouhověkost ve zdravotnímInvalidita a nemocnost ve zdravotnímNáklady ve zdravotnímRevize ve zdravotnímStorna ve zdravotním SLT HealthÚmrtnost ve zdravotním1– 0,250,250,2500Dlouhověkost ve zdravotním– 0,25100,250,250,25Invalidita a nemocnost ve zdravotním0,25010,500Náklady ve zdravotním0,250,250,510,50,5Revize ve zdravotním00,2500,510Storna ve zdravotním SLT Health00,2500,501

Článek 152 Článek 152 Podmodul rizika úmrtnosti ve zdravotním pojištění 1.Kapitálový požadavek k riziku úmrtnosti ve zdravotním pojištění se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžitého trvalého zvýšení měr úmrtnosti, které se používají pro výpočet technických rezerv, o 15 %. 2.Zvýšení měr úmrtnosti uvedené v odstavci 1 se vztahuje pouze na ty pojistné smlouvy, u kterých zvýšení měr úmrtnosti vede k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky. Při určení pojistných smluv, u kterých růst měr úmrtnosti vede k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky, se může vycházet z těchto předpokladů: a) s více pojistnými smlouvami týkajícími se téže pojištěné osoby se může zacházet tak, jako by to byla jedna pojistná smlouva;b) pokud je výpočet technických rezerv založen na skupinách smluv uvedených v článku 35, může se i při určení smluv, u kterých se při růstu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, vycházet z těchto skupin smluv, a nikoli z jednotlivých smluv, za předpokladu, že to nepovede k podstatně odlišnému výsledku. 3.Pokud jde o závazky ze zajistných smluv, určení smluv, u nichž se při růstu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, se vztahuje pouze na pojistné smlouvy pokryté těmito zajistnými smlouvami a provádí se v souladu s odstavcem 2.

Článek 153 Článek 153 Podmodul rizika dlouhověkosti ve zdravotním pojištění 1.Kapitálový požadavek k riziku dlouhověkosti ve zdravotním pojištění se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z okamžitého trvalého snížení měr úmrtnosti, které se používají pro výpočet technických rezerv, o 20 %. 2.Snížení měr úmrtnosti uvedené v odstavci 1 se vztahuje pouze na ty pojistné smlouvy, u kterých pokles měr úmrtnosti vede k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky. Při určení pojistných smluv, u kterých pokles měr úmrtnosti vede k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky, se může vycházet z těchto předpokladů: a) s více pojistnými smlouvami týkajícími se téže pojištěné osoby se může zacházet tak, jako by to byla jedna pojistná smlouva;b) pokud je výpočet technických rezerv založen na skupinách smluv uvedených v článku 35, může se i při určení smluv, u kterých se při poklesu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, vycházet z těchto skupin smluv, a nikoli z jednotlivých smluv, za předpokladu, že to nepovede k podstatně odlišnému výsledku. 3.Pokud jde o závazky ze zajistných smluv, určení smluv, u nichž se při poklesu měr úmrtnosti navyšují technické rezervy, se vztahuje pouze na pojistné smlouvy pokryté těmito zajistnými smlouvami a provádí se v souladu s odstavcem 2.

Článek 154 Článek 154 Podmodul rizika invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti ve zdravotním pojištění 1.Kapitálový požadavek k riziku invalidity nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti ve zdravotním pojištění se rovná součtu těchto hodnot: a) kapitálový požadavek k riziku nákladů na zdravotní péči při invaliditě nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti;b) kapitálový požadavek k riziku ochrany příjmu při invaliditě nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti. 2.Pojišťovny a zajišťovny použijí: a) scénáře pro výpočet kapitálového požadavku k riziku nákladů na zdravotní péči při invaliditě nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti u pojistných a zajistných závazků týkajících se nákladů na zdravotní péči pouze tehdy, pokud je příslušná činnost prováděna na podobném technickém základě, jako je technický základ životního pojištění;b) scénáře pro výpočet kapitálového požadavku k riziku ochrany příjmu při invaliditě nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti u pojistných a zajistných závazků týkajících se ochrany příjmu pouze tehdy, pokud je příslušná činnost prováděna na podobném technickém základě, jako je technický základ životního pojištění.

Článek 155 Článek 155 Kapitálový požadavek k riziku nákladů na zdravotní péči při invaliditě nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti 1.Kapitálový požadavek k riziku nákladů na zdravotní péči při invaliditě nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti se rovná vyššímu z těchto kapitálových požadavků: a) kapitálový požadavek k růstu úhrad zdravotní péče;b) kapitálový požadavek k poklesu úhrad zdravotní péče. 2.Kapitálový požadavek k růstu úhrad zdravotní péče se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z kombinace těchto okamžitých trvalých změn: a) zvýšení úhrad zdravotní péče, které se zohledňují při výpočtu technických rezerv, o 5 %;b) zvýšení míry inflace úhrad zdravotní péče (vyjádřené v procentech), která se používá pro výpočet technických rezerv, o jeden procentní bod. 3.Kapitálový požadavek k poklesu úhrad zdravotní péče se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z kombinace těchto okamžitých trvalých změn: a) snížení úhrad zdravotní péče, které se zohledňují při výpočtu technických rezerv, o 5 %;b) snížení míry inflace úhrad zdravotní péče (vyjádřené v procentech), která se používá pro výpočet technických rezerv, o jeden procentní bod.

Článek 156 Článek 156 Kapitálový požadavek k riziku ochrany příjmu při invaliditě nebo pracovní neschopnosti a nemocnosti

Článek 157 Článek 157 Podmodul rizika nákladů ve zdravotním pojištění

Článek 158 Článek 158 Podmodul rizika revize ve zdravotním pojištění

Článek 159 Článek 159 Podmodul rizika storen ve zdravotním pojištění SLT Health 1.Kapitálový požadavek k riziku storen ve zdravotním pojištění SLT Health uvedenému v čl. 151 odst. 1 písm. f) se rovná nejvyššímu z těchto kapitálových požadavků: a) kapitálový požadavek k riziku trvale vyšší míry storen ve zdravotním pojištění SLT Health;b) kapitálový požadavek k riziku trvale nižší míry storen ve zdravotním pojištění SLT Health;c) kapitálový požadavek k riziku hromadných storen ve zdravotním pojištění SLT Health. 2.Kapitálový požadavek k riziku trvale vyšší míry storen ve zdravotním pojištění SLT Health se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z okamžitého trvalého zvýšení míry realizace příslušných možností stanovených v odstavcích 4 a 5 o 50 %. Toto zvýšení míry realizace možností však nesmí překročit 100 % a vztahuje se pouze na ty příslušné možnosti, jejichž realizace by vedla k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky. 3.Kapitálový požadavek k riziku trvale nižší míry storen se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z okamžitého trvalého snížení míry realizace příslušných možností stanovených v odstavcích 4 a 5 o 50 %. Toto snížení míry realizace možností však nesmí překročit 20 procentních bodů a vztahuje se pouze na ty příslušné možnosti, jejichž realizace by vedla ke snížení technických rezerv bez rizikové přirážky. 4.Příslušnými možnostmi pro účely odstavců 2 a 3 jsou: a) veškerá zákonná nebo smluvní práva pojistníků zcela nebo zčásti ukončit, snížit, omezit nebo pozastavit pojistné nebo zajistné krytí nebo provést odkup nebo povolit storno pojistné smlouvy;b) veškerá zákonná nebo smluvní práva pojistníků zcela nebo zčásti zavést, obnovit, zvýšit, prodloužit pojistné nebo zajistné krytí nebo v něm pokračovat. Pro účely písmene b) se změna v míře realizace možnosti uvedená v odstavcích 2 a 3 uplatní na míru zohledňující, že příslušná možnost není realizována. 5.Pokud jde o zajistné smlouvy, příslušnými možnostmi pro účely odstavců 2 a 3 jsou: a) práva pojistníků zajistných smluv uvedená v odstavci 4;b) práva pojistníků pojistných smluv, které jsou kryty těmito zajistnými smlouvami, uvedená v odstavci 4;c) pokud zajistné smlouvy kryjí pojistné nebo zajistné smlouvy, jež budou sepsány v budoucnosti, právo potenciálních pojistníků takové pojistné nebo zajistné smlouvy neuzavírat. 6.Kapitálový požadavek k riziku hromadných storen ve zdravotním pojištění SLT Health se rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z kombinace těchto okamžitých událostí: a) ukončení 40 % pojistných smluv, jejichž ukončení by vedlo k navýšení technických rezerv bez rizikové přirážky;b) pokud zajistná smlouva pokrývá pojistné nebo zajistné smlouvy, které budou uzavřeny v budoucnosti, snížení počtu těchto budoucích pojistných nebo zajistných smluv, které se používají při výpočtu technických rezerv, o 40 %. Události uvedené v prvním pododstavci se jednotně vztahují na všechny dotčené pojistné a zajistné smlouvy. Pokud jde o zajistné smlouvy, vztahuje se událost uvedená v písmeni a) na pojistné smlouvy kryté těmito zajistnými smlouvami. Pro účely určení výše ztráty primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny v důsledku události uvedené v písmeni a) pojišťovna nebo zajišťovna při výpočtu vychází z druhu ukončení, který má nejnepříznivější dopad na primární kapitál této pojišťovny nebo zajišťovny, a to na základě jednotlivých smluv. 7.Pokud nejvyšší z kapitálových požadavků uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto článku a nejvyšší z odpovídajících kapitálových požadavků vypočtených podle čl. 206 odst. 2 tohoto nařízení nevycházejí ze stejného scénáře, je kapitálovým požadavkem k riziku storen uvedenému v čl. 105 odst. 3 písm. f) směrnice 2009/138/ES kapitálový požadavek uvedený v odst. 1 písm. a), b) nebo c) tohoto článku, jehož výchozí scénář vede k nejvyššímu odpovídajícímu kapitálovému požadavku vypočtenému podle čl. 206 odst. 2 tohoto nařízení.

26. ujednáními o kolaterálu se rozumějí ujednání, podle nichž poskytovatelé kolaterálu učiní jeden z těchto kroků:a) převedou plné vlastnické právo ke kolaterálu na příjemce kolaterálu za účelem zajištění nebo jiného krytí plnění příslušného závazku;b) poskytnou kolaterál formou zajištění ve prospěch příjemce kolaterálu nebo přímo tomuto příjemci a právní vlastnictví kolaterálu zůstává u poskytovatele kolaterálu nebo uschovatele kolaterálu, je-li stanoveno právo na zajištění;

a) převedou plné vlastnické právo ke kolaterálu na příjemce kolaterálu za účelem zajištění nebo jiného krytí plnění příslušného závazku;

b) poskytnou kolaterál formou zajištění ve prospěch příjemce kolaterálu nebo přímo tomuto příjemci a právní vlastnictví kolaterálu zůstává u poskytovatele kolaterálu nebo uschovatele kolaterálu, je-li stanoveno právo na zajištění;

Článek 160 Článek 160 Podmodul zdravotního katastrofického rizika 1.Kapitálový požadavek ke zdravotnímu katastrofickému riziku se rovná: SCR healthCAT SCR 2ma SCR 2ac SCR 2p kde: a) SCRma označuje kapitálový požadavek pro podmodul rizika hromadných úrazů;b) SCRac označuje kapitálový požadavek pro podmodul rizika koncentrace úrazů;c) SCRp označuje kapitálový požadavek pro podmodul rizika pandemie. 2.Pojišťovny a zajišťovny použijí: a) podmodul rizika hromadných úrazů pro pojistné a zajistné závazky ze zdravotního pojištění jiné než pojistné a zajistné závazky z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání;b) podmodul rizika koncentrace úrazů na pojistné a zajistné závazky z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a na pojistné a zajistné závazky ze skupinového pojištění ochrany příjmu;c) podmodul rizika pandemie na pojistné a zajistné závazky ze zdravotního pojištění jiné než pojistné a zajistné závazky z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

Článek 161 Článek 161 Podmodul rizika hromadných úrazů 1.Kapitálový požadavek pro podmodul rizika hromadných úrazů se rovná: SCR ma s SCR 2ma,s kde: a) suma zahrnuje všechny země uvedené v příloze XVI;b) SCR(ma,s) označuje kapitálový požadavek k riziku hromadných úrazů v zemi s . 2.Pro všechny země uvedené v příloze XVI se kapitálový požadavek k riziku hromadných úrazů v zemi s rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek vypočítá takto: L ma,s r s e x e E e,s kde: a) rs označuje podíl osob postižených hromadným úrazem v zemi s uvedené v příloze XVI;b) součet zahrnuje druhy událostí e uvedené v příloze XVI;c) xe označuje podíl osob, které v důsledku úrazu obdrží plnění na základě druhu události e uvedené v příloze XVI;d) E(e,s) označuje celkovou hodnotu plnění vyplácených pojišťovnami a zajišťovnami na základě druhu události e v zemi s . 3.Pro všechny druhy událostí uvedené v příloze XVI a všechny země uvedené v příloze XVI se pojistná částka pojišťovny nebo zajišťovny pro konkrétní druh události e v konkrétní zemi s rovná: E e,s i SI e,i kde: a) suma zahrnuje všechny pojištěné osoby i , které jsou u dané pojišťovny nebo zajišťovny pojištěny proti druhu události e a žijí v zemi s ;b) SI(e,i) označuje hodnotu plnění vyplácených pojišťovnou nebo zajišťovnou pojištěné osobě i v případě druhu události e . Hodnotou plnění je pojistná částka, nebo pokud pojistná smlouva stanoví vyplácení opakovaného plnění, nejlepší odhad plnění vyplácených v případě druhu události e . Pokud pojistné plnění závisí na povaze nebo rozsahu veškerých zranění vyplývajících z události e, vychází se při výpočtu hodnoty tohoto plnění z maximální výše plnění, které lze podle této smlouvy získat a které odpovídá dané události. V případě pojistných a zajistných závazků týkajících se pojištění nákladů na zdravotní péči je hodnota plnění založena na odhadu průměrných částek vyplácených v případě události e , za předpokladu, že pojištěná osoba je po stanovenou dobu invalidní nebo v pracovní neschopnosti, a s ohledem na specifické záruky, jež tyto závazky poskytují. 4.Pokud je splněn článek 88, mohou pojišťovny nebo zajišťovny vypočítat hodnotu plnění vypláceného pojištěné osobě uvedené v odstavci 3 na základě homogenních rizikových skupin, pokud je seskupení smluv v souladu s článkem 35.

Článek 162 Článek 162 Podmodul rizika koncentrace úrazů 1.Kapitálový požadavek pro podmodul rizika koncentrace úrazů se rovná: SCR ac c SCR 2ac,c kde: a) suma zahrnuje všechny země c ;b) SCR(ac,c) označuje kapitálový požadavek k riziku koncentrace úrazů v zemi c . 2.Pro všechny země se kapitálový požadavek k riziku koncentrace úrazů v zemi c rovná ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek vypočítá takto: L ac,c C c e x e CE e,c kde: a) Cc označuje největší koncentraci rizika úrazů v zemi c pro pojišťovnu nebo zajišťovnu;b) suma zahrnuje druhy událostí e uvedené v příloze XVI;c) xe označuje podíl osob, které v důsledku úrazu obdrží plnění na základě druhu události e uvedeného v příloze XVI;d) CE(e,c) označuje průměrnou hodnotu plnění vyplácených pojišťovnami a zajišťovnami na základě druhu události e v zemi pro největší koncentraci rizika úrazu v zemi c . 3.Pro všechny země se největší koncentrace rizika úrazu v zemi c pro pojišťovnu nebo zajišťovnu rovná nejvyššímu počtu osob, u nichž jsou splněny všechny tyto podmínky: a) pojišťovna nebo zajišťovna má vůči každé z těchto osob pojistný či zajistný závazek z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání nebo pojistný či zajistný závazek týkající se skupinového pojištění ochrany příjmu;b) závazky vůči každé z těchto osob kryjí alespoň jednu z událostí uvedených v příloze XVI;c) tyto osoby pracují v téže budově, která se nachází v zemi c . 4.Pro všechny druhy událostí a všechny země se průměrná pojistná částka pojišťoven nebo zajišťoven pro druh události e pro největší koncentraci rizika úrazu v zemi c rovná: CE e,c 1N e N e i 1SI e,i kde: a) Ne označuje počet pojištěných osob u pojišťovny nebo zajišťovny, které jsou pojištěny proti druhu události e a které patří do největší koncentrace rizika úrazu v zemi c pro pojišťovnu nebo zajišťovnu;b) suma zahrnuje všechny pojištěné osoby uvedené v písmeni a);c) SI(e,i) označuje hodnotu plnění vypláceného pojišťovnou nebo zajišťovnou pojištěné osobě i v případě druhu události e . Hodnotou plnění uvedenou v písmeni c) je pojistná částka, nebo pokud pojistná smlouva stanoví vyplácení opakovaného plnění, nejlepší odhad plnění vyplácených v případě druhu události e. Pokud plnění z pojistné smlouvy závisí na povaze nebo rozsahu zranění vyplývajících z události e , vychází se při výpočtu hodnoty tohoto plnění z maximální výše plnění, které lze podle této smlouvy získat a které odpovídá dané události. V případě pojistných a zajistných závazků týkajících se pojištění nákladů na zdravotní péči je hodnota plnění založena na odhadu průměrných částek vyplácených v případě události e , pokud je pojištěná osoba po stanovenou dobu invalidní nebo v pracovní neschopnosti, a s ohledem na specifické záruky, jež tyto závazky poskytují. 5.Pokud je splněn článek 88, mohou pojišťovny nebo zajišťovny hodnotu plnění vypláceného pojištěné osobě uvedené v odstavci 4 vypočítat na základě homogenních rizikových skupin, pokud je seskupení smluv v souladu s požadavky stanovenými v článku 35.

Článek 163 Článek 163 Podmodul rizika pandemie 1.Kapitálový požadavek pro podmodul rizika pandemie je roven ztrátě primárního kapitálu pojišťoven a zajišťoven, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek rovná: L p 0,000075E 0,4c N c M c kde: a) E označuje expozici pojišťoven nebo zajišťoven riziku ochrany příjmu v důsledku pandemie;b) suma zahrnuje všechny země c ;c) Nc označuje počet pojištěných osob u pojišťoven a zajišťoven, které splňují všechny tyto podmínky:i) pojištěné osoby žijí v zemi c;ii) na pojištěné osoby se vztahují pojistné nebo zajistné závazky z pojištění nákladů na zdravotní péči jiné než pojistné nebo zajistné závazky z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a které pokrývají náklady na zdravotní péči v případě onemocnění infekční nemocí; d) Mc označuje očekávanou výši měsíční platby pojišťoven nebo zajišťoven za každou pojištěnou osobu v zemi c v případě pandemie. 2.Expozice pojišťovny nebo zajišťovny riziku ochrany příjmu v důsledku pandemie se rovná: E i E i kde: a) suma zahrnuje všechny pojištěné osoby i , na které se vztahují pojistné nebo zajistné závazky z nemocenského pojištění jiné než pojistné nebo zajistné závazky z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání;b) Ei označuje hodnotu plnění vypláceného pojišťovnou nebo zajišťovnou pojištěné osobě i v případě trvalé pracovní neschopnosti vyvolané infekční nemocí. Hodnotou plnění je pojistná částka, nebo pokud pojistná smlouva stanoví vyplácení opakovaného plnění, nejlepší odhad vypláceného plnění, pokud je pojištěná osoba trvale invalidní nebo v pracovní neschopnosti a neuzdraví se. 3.Pro všechny země se očekávaná průměrná částka vyplácená pojišťovnou nebo zajišťovnou na každou pojištěnou osobu v konkrétní zemi c v případě pandemie rovná: M c h H h CH h,c kde: a) suma zahrnuje druhy využití zdravotní péče h uvedené v příloze XVI;b) Hh označuje podíl pojištěných osob s klinickými příznaky využívajících druh zdravotní péče h uvedený v příloze XVI;c) CH(h,c) označuje nejlepší odhad částek vyplácených pojišťovnami a zajišťovnami pojištěné osobě v zemi c v souvislosti s jinými pojistnými nebo zajistnými závazky z pojištění nákladů na zdravotní péči, než jsou pojistné nebo zajistné závazky z pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, za využití zdravotní péče h v případě pandemie.

Článek 164 Článek 164 1.Modul tržního rizika tvoří všechny tyto podmoduly: a) podmodul úrokového rizika uvedený v čl. 105 odst. 5 druhém pododstavci písm. a) směrnice 2009/138/ES;b) podmodul akciového rizika uvedený v čl. 105 odst. 5 druhém pododstavci písm. b) směrnice 2009/138/ES;c) podmodul nemovitostního rizika uvedený v čl. 105 odst. 5 druhém pododstavci písm. c) směrnice 2009/138/ES;d) podmodul rizika kreditního rozpětí uvedený v čl. 105 odst. 5 druhém pododstavci písm. d) směrnice 2009/138/ES;e) podmodul měnového rizika uvedený v čl. 105 odst. 5 druhém pododstavci písm. e) směrnice 2009/138/ES;f) podmodul koncentrace tržního rizika uvedený v čl. 105 odst. 5 druhém pododstavci písm. f) směrnice 2009/138/ES. 2.Kapitálový požadavek k tržnímu riziku uvedenému v čl. 105 odst. 5 směrnice 2009/138/ES se rovná: SCR market i,j Corr i,j SCR i SCR j kde: a) suma zahrnuje všechny možné kombinace i ,j podmodulů modulu tržního rizika;b) Corr(i,j) označuje korelační parametr tržního rizika pro podmoduly i a j ;c) SCRi a SCRj označují kapitálové požadavky pro podmodul i a podmodul j . 3.Korelační parametr Corr(i,j) uvedený v odstavci 2 se rovná položce uvedené v řádce i a v sloupci j této korelační matice: j i ÚrokovéAkciovéNemovitostníKreditního rozpětíKoncentraceMěnovéÚrokové1AAA00,25AkciovéA10,750,7500,25NemovitostníA0,7510,500,25Kreditního rozpětíA0,750,5100,25Koncentrace000010Měnové0,250,250,250,2501Parametr A se rovná 0, je-li kapitálovým požadavkem k úrokovému riziku uvedenému v článku 165 kapitálový požadavek uvedený v písmeni a) uvedeného článku. Ve všech ostatních případech se parametr A rovná 0,5.

Článek 165 Článek 165 Obecná ustanovení 1.Kapitálový požadavek k úrokovému riziku uvedenému v čl. 105 odst. 5 druhém pododstavci písm. a) směrnice 2009/138/ES se rovná vyšší z těchto hodnot: a) součtu kapitálových požadavků ve všech měnách k riziku růstu časové struktury úrokových měr uvedenému v článku 166 tohoto nařízení;b) součtu kapitálových požadavků ve všech měnách k riziku poklesu časové struktury úrokových měr uvedenému v článku 167 tohoto nařízení. 2.Pokud vyšší z kapitálových požadavků uvedených v odst. 1 písm. a) a b) a vyšší z odpovídajících kapitálových požadavků vypočtených podle čl. 206 odst. 2 nevycházejí ze stejného scénáře, je kapitálovým požadavkem k úrokovému riziku kapitálový požadavek uvedený v odst. 1 písm. a) nebo b), jehož výchozí scénář vede k nejvyššímu odpovídajícímu kapitálovému požadavku vypočtenému podle čl. 206 odst. 2.

Článek 166 Článek 166 Růst časové struktury úrokových měr 1.Kapitálový požadavek k riziku růstu časové struktury úrokových měr pro danou měnu se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z okamžitého zvýšení základních bezrizikových úrokových měr pro tuto měnu při různých dobách splatnosti v souladu s touto tabulkou: Doba splatnosti (v letech) Zvýšení170 %270 %364 %459 %555 %652 %749 %847 %944 %1042 %1139 %1237 %1335 %1434 %1533 %1631 %1730 %1829 %1927 %2026 %9020 % Pro doby splatnosti, které nejsou ve výše uvedené tabulce uvedeny, se hodnota zvýšení lineárně interpoluje. Pro doby splatnosti kratší než jeden rok je zvýšení 70 %. Pro doby splatnosti delší než 90 let je zvýšení 20 %. 2.V každém případě se základní bezriziková úroková míra při každé době splatnosti musí zvýšit nejméně o jeden procentní bod. 3.Dopad růstu časové struktury základních bezrizikových úrokových měr na hodnotu účastí ve finančních a úvěrových institucích uvedených v čl. 92 odst. 2 směrnice 2009/138/ES se posuzuje pouze ve vztahu k hodnotě těch účastí, které nejsou odečteny od kapitálu podle článku 68 tohoto nařízení. Část odečtená od kapitálu se posuzuje pouze do té míry, v jaké takový dopad zvyšuje primární kapitál.

Článek 167 Článek 167 Pokles časové struktury úrokových měr 1.Kapitálový požadavek k riziku poklesu časové struktury úrokových měr pro danou měnu se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z okamžitého snížení základních bezrizikových úrokových měr pro tuto měnu při různých dobách splatnosti v souladu s touto tabulkou: Doba splatnosti (v letech) Snížení175 %265 %356 %450 %546 %642 %739 %836 %933 %1031 %1130 %1229 %1328 %1428 %1527 %1628 %1728 %1828 %1929 %2029 %9020 % Pro doby splatnosti, které nejsou ve výše uvedené tabulce uvedeny, se hodnota snížení lineárně interpoluje. Pro doby splatnosti kratší než jeden rok je snížení 75 %. Pro doby splatnosti delší než 90 let je snížení 20 %. 2.Bez ohledu na článek 1 je pro záporné základní bezrizikové úrokové míry snížení nulové. 3.Dopad poklesu časové struktury základních bezrizikových úrokových měr na hodnotu účastí ve finančních a úvěrových institucích uvedených v čl. 92 odst. 2 směrnice 2009/138/ES se posuzuje pouze ve vztahu k hodnotě účastí, které nejsou odečteny od kapitálu podle článku 68 tohoto nařízení. Část odečtená od kapitálu se posuzuje pouze do té míry, v jaké takový dopad zvyšuje primární kapitál.

Článek 168 Článek 168 Obecná ustanovení 1.Podmodul akciového rizika uvedený v čl. 105 odst. 5 druhém pododstavci písm. b) směrnice 2009/138/ES zahrnuje podmodul rizika pro akcie typu 1 a podmodul rizika pro akcie typu 2. 2.Akcie typu 1 zahrnují akcie kotované na regulovaných trzích v zemích, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP) nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). 3.Akcie typu 2 zahrnují akcie kotované na burzách v zemích, které nejsou členy EHP nebo OECD, nekotované akcie, komodity a další alternativní investice. Zahrnují rovněž všechna aktiva jiná než aktiva zahrnutá do podmodulu úrokového rizika, podmodulu nemovitostního rizika nebo podmodulu rizika kreditního rozpětí, a to včetně aktiv a nepřímých expozic uvedených v čl. 84 odst. 1 a 2, pokud nelze uplatnit přístup se zohledněním a pokud pojišťovna nebo zajišťovna nevyužívá ustanovení čl. 84 odst. 3. 4.Kapitálový požadavek k akciovému riziku se rovná: SCR equity SCR 2type1equities 20,75SCR type1equities SCR type2equities SCR 2type2equities kde: a) SCRtype 1 equities označuje kapitálový požadavek pro akcie typu 1;b) SCRtype 2 equities označuje kapitálový požadavek pro akcie typu 2. 5.Dopad okamžitých snížení uvedených v článcích 169 a 170 na hodnotu účastí ve finančních a úvěrových institucích uvedených v čl. 92 odst. 2 směrnice 2009/138/ES se posuzuje pouze ve vztahu k hodnotě těch účastí, které nejsou odečteny od kapitálu podle článku 68 tohoto nařízení. 6.Za akcie typu 1 se vždy považují tyto akcie: a) akcie držené v rámci subjektů kolektivního investování, jež jsou kvalifikovanými fondy sociálního podnikání ve smyslu čl. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 18 ). , pokud lze na všechny expozice v rámci daného subjektu kolektivního investování uplatnit přístup se zohledněním uvedený v článku 84 tohoto nařízení, nebo podílové jednotky či akcie těchto fondů, pokud přístup se zohledněním nelze uplatnit na všechny expozice v rámci daného subjektu kolektivního investování;b) akcie držené v rámci subjektů kolektivního investování, jež jsou kvalifikovanými fondy rizikového kapitálu ve smyslu čl. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 345/2013, pokud lze na všechny expozice v rámci daného subjektu kolektivního investování uplatnit přístup se zohledněním uvedený v článku 84 tohoto nařízení, nebo podílové jednotky či akcie těchto fondů, pokud přístup se zohledněním nelze uplatnit na všechny expozice v rámci daného subjektu kolektivního investování;c) pokud jde o uzavřené alternativní investiční fondy, které nevyužívají pákový efekt, usazené v Unii nebo, nejsou-li usazené v Unii, nabízené v Unii v souladu s články 35 nebo 40 směrnice 2011/61/EU:i) akcie držené v rámci takových fondů, pokud lze na všechny expozice v rámci daného alternativního investičního fondu uplatnit přístup se zohledněním uvedený v článku 84 tohoto nařízení;ii) podílové jednotky nebo akcie takových fondů, pokud přístup se zohledněním nelze uplatnit na všechny expozice v rámci daného alternativního investičního fondu.

Článek 169 Článek 169 Podmodul obecného akciového rizika 1.Kapitálový požadavek pro akcie typu 1 uvedené v článku 168 tohoto nařízení se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z následujících okamžitých poklesů: a) okamžitého poklesu rovnajícího se 22 % hodnoty investic do akcií typu 1 přidružených podniků ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. b) a čl. 212 odst. 2 směrnice 2009/138/ES, pokud jsou tyto investice strategické povahy;b) okamžitého poklesu rovnajícího se součtu 39 % a symetrické úpravy, podle článku 172 tohoto nařízení, hodnoty jiných akcií typu 1 než akcií uvedených v písmeni a); 2.Kapitálový požadavek pro akcie typu 2 uvedené v článku 168 tohoto nařízení se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z následujících okamžitých poklesů: a) okamžitého poklesu rovnajícího se 22 % hodnoty investic do akcií typu 2 přidružených podniků ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. b) a čl. 212 odst. 2 směrnice 2009/138/ES, pokud jsou tyto investice strategické povahy;b) okamžitého poklesu rovnajícího se součtu 49 % a symetrické úpravy, podle článku 172, hodnoty jiných akcií typu 2 než akcií uvedených v písmeni a).

27. všemi možnými kombinacemi dvou položek se ve vztahu k souboru položek rozumějí všechny uspořádané páry položek z tohoto souboru;

Článek 170 Článek 170 Podmodul akciového rizika založeného na duraci 1.Pokud pojišťovna nebo zajišťovna získala souhlas orgánů dohledu s uplatněním ustanovení článku 304 směrnice 2009/138/ES, kapitálový požadavek pro akcie typu 1 se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z následujících okamžitých poklesů: a) okamžitého poklesu rovnajícího se 22 % hodnoty akcií typu 1 odpovídajících činnostem uvedeným v čl. 304 odst. 1 písm. b) bodě i) směrnice 2009/138/ES;b) okamžitého poklesu rovnajícího se 22 % hodnoty investic do akcií typu 1 přidružených podniků ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. b) a čl. 212 odst. 2 směrnice 2009/138/ES, pokud jsou tyto investice strategické povahy;c) okamžitého poklesu rovnajícího se součtu 39 % a symetrické úpravy, podle článku 172 tohoto nařízení, hodnoty jiných akcií typu 1 než akcií uvedených v písmenech a) nebo b). 2.Pokud pojišťovna nebo zajišťovna získala souhlas orgánů dohledu s uplatněním ustanovení článku 304 směrnice 2009/138/ES, kapitálový požadavek pro akcie typu 2 uvedené v článku 168 se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z následujících snížení: a) okamžitého snížení rovnajícího se 22 % hodnoty akcií typu 2 odpovídajících činnostem uvedeným v čl. 304 odst. 1 písm. b) bodě i) směrnice 2009/138/ES;b) okamžitého snížení rovnajícího se 22 % hodnoty investic do akcií typu 2 přidružených podniků ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. b) a čl. 212 odst. 2 směrnice 2009/138/ES, pokud jsou tyto investice strategické povahy;c) okamžitého snížení rovnajícího se součtu 49 % a symetrické úpravy, podle článku 172 tohoto nařízení, hodnoty jiných akcií typu 2 než akcií uvedených v písmenech a) nebo b).

Článek 171 Článek 171 Strategické akciové investice

Článek 172 Článek 172 Symetrická úprava akciového kapitálového požadavku 1.Akciový index uvedený v čl. 106 odst. 2 směrnice 2009/138/ES musí splňovat všechny tyto požadavky: a) akciový index měří tržní cenu diverzifikovaného portfolia akcií, které je reprezentativní z hlediska povahy akcií obvykle držených pojišťovnami a zajišťovnami;b) míra akciového indexu je veřejně přístupná;c) četnost zveřejňování míry akciového indexu je dostatečná, aby umožňovala určit současnou míru indexu a jeho průměrnou hodnotu za posledních 36 měsíců. 2.Při dodržení ustanovení odstavce 4 se symetrická úprava rovná: SA 12CI AI AI 8%kde: a) CI označuje současnou míru akciového indexu;b) AI označuje vážený průměr denních měr akciového indexu za posledních 36 měsíců. 3.Pro účely výpočtu váženého průměru denních měr akciového indexu musí být pro všechny denní míry použity stejné váhy. Dny v období posledních 36 měsíců, pro které nebyl index určen, se do průměru nezahrnou. 4.Symetrická úprava nesmí být nižší než – 10 % nebo vyšší než 10 %.

Článek 173 Článek 173 Kritéria pro uplatnění přechodného opatření pro obecné akciové riziko

Článek 174 Článek 174

Článek 175 Článek 175 Působnost podmodulu rizika kreditního rozpětí

Článek 176 Článek 176 Riziko kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů 1.Kapitálový požadavek k riziku kreditního rozpětí u dluhopisů a úvěrů SCRbonds se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z okamžitého relativního poklesu rizikového faktoru stressi v hodnotě každého dluhopisu nebo úvěru i jiného než hypoteční úvěry, jež splňují požadavky článku 191, a to včetně bankovních vkladů jiných než hotovost v bankách uvedených v čl. 189 odst. 2 písm. b). 2.Rizikový faktor stressi závisí na modifikované duraci dluhopisu nebo úvěru i vyjádřené v letech (duri). duri nesmí být nikdy nižší než 1. Pro dluhopisy nebo úvěry s variabilní úrokovou mírou se duri rovná modifikované duraci dluhopisu nebo úvěru s pevnou úrokovou mírou se stejnou dobou splatnosti s výplatou kuponů rovnající se forwardové úrokové míře. 3.Dluhopisům nebo úvěrům, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí rizikový faktor stressi v závislosti na stupni úvěrové kvality a na modifikované duraci duri dluhopisu nebo úvěru i v souladu s touto tabulkou: Stupeň úvěrové kvality012345 a 6Durace (duri ) stressi ai bi ai bi ai bi ai bi ai bi ai bi Do 5 let včetněb i dur i —0,9 %—1,1 %—1,4 %—2,5 %—4,5 %—7,5 %Od 5 do 10 let včetněa i b i dur i 54,5 %0,5 %5,5 %0,6 %7,0 %0,7 %12,5 %1,5 %22,5 %2,5 %37,5 %4,2 %Od 10 do 15 let včetněa i b i dur i 107,0 %0,5 %8,4 %0,5 %10,5 %0,5 %20,0 %1,0 %35,0 %1,8 %58,5 %0,5 %Od 15 do 20 let včetněa i b i dur i 159,5 %0,5 %10,9 %0,5 %13,0 %0,5 %25,0 %1,0 %44,0 %0,5 %61,0 %0,5 %Více než 20 letmina i b i dur i 20;112,0 %0,5 %13,4 %0,5 %15,5 %0,5 %30,0 %0,5 %46,6 %0,5 %63,5 %0,5 % 4.Dluhopisům a úvěrům, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou a ke kterým dlužníci nesložili kolaterál splňující kritéria stanovená v článku 214, se přidělí rizikový faktor stressi v závislosti na duraci duri dluhopisu nebo úvěru i v souladu s touto tabulkou: Durace (duri )stressi Do 5 let včetně3%dur i Od 5 do 10 let včetně151,7%dur i 5Od 10 do 20 let včetně23,5%1,2%dur i 10Více než 20 letmin35,5%0,5%dur i 20 ; 1 5.Dluhopisům a úvěrům, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou a ke kterým dlužníci složili kolaterál splňující kritéria stanovená v článku 214, se přidělí rizikový faktor stressi takto: a) pokud je rizikově upravená hodnota kolaterálu vyšší nebo rovna hodnotě dluhopisu nebo úvěru i , stressi se rovná polovině rizikového faktoru, který by byl určen podle odstavce 4;b) pokud je rizikově upravená hodnota kolaterálu nižší než hodnota dluhopisu nebo úvěru i a pokud by rizikový faktor určený podle odstavce 4 vedl k hodnotě dluhopisu nebo úvěru i , která je nižší než rizikově upravená hodnota kolaterálu, stressi se rovná průměru:i) rizikového faktoru určeného podle odstavce 4 aii) rozdílu mezi hodnotou dluhopisu nebo úvěru i a rizikově upravenou hodnotou kolaterálu děleno hodnotou dluhopisu nebo úvěru i ; d) pokud je rizikově upravená hodnota kolaterálu nižší než hodnota dluhopisu nebo úvěru i a pokud by rizikový faktor určený podle odstavce 4 vedl k hodnotě dluhopisu nebo úvěru i , která je vyšší nebo rovna rizikově upravené hodnotě kolaterálu, stressi se určí podle odstavce 4. Rizikově upravená hodnota kolaterálu se vypočte v souladu s články 112, 197 a 198. 6.Dopad okamžitého poklesu hodnoty účastí ve finančních a úvěrových institucích uvedených v čl. 92 odst. 2 směrnice 2009/138/ES se posuzuje pouze ve vztahu k hodnotě těch účastí, které nejsou odečteny od kapitálu podle článku 68 tohoto nařízení.

Článek 177 Článek 177 Riziko kreditního rozpětí u sekuritizovaných pozic: obecná ustanovení 1.Kapitálový požadavek SCRcuritisation k riziku kreditního rozpětí u sekuritizovaných pozic je součtem kapitálového požadavku pro sekuritizované pozice typu 1, kapitálového požadavku pro sekuritizované pozice typu 2 a kapitálového požadavku pro resekuritizované pozice. 2.Sekuritizované pozice typu 1 zahrnují sekuritizované pozice, které splňují všechna tato kritéria: a) dané pozici byl přiřazen stupeň úvěrové kvality 3 nebo lepší;b) sekuritizace je kotována na regulovaném trhu země, která je členem EHP nebo OECD, nebo je přijata k obchodování na organizované obchodní platformě poskytující aktivní a velký trh pro přímý prodej, jež vykazuje tyto rysy:i) v minulosti prokázanou šířku a hloubku trhu, kterou dokládá malé rozpětí mezi nabídkou a poptávkou, velký objem obchodování a vysoký počet účastníků trhu;ii) přítomnost robustní tržní infrastruktury; c) je to pozice v sekuritizované tranši nebo tranších nejvyšší úrovně a tuto nejvyšší úroveň nadřízenosti má v celém průběhu transakce; pro tyto účely se tranše považuje za tranši nejvyšší úrovně, pokud po doručení výzvy k předčasnému splacení (enforcement notice ) a případně výzvy k urychlenému splacení (acceleration notice ) není tato tranše podřízena jiným tranším stejné sekuritizační transakce nebo sekuritizačního systému, pokud jde o obdržení plateb jistiny a úroků, přičemž se neberou v úvahu částky splatné v rámci úrokových nebo měnových derivátových smluv, poplatky nebo jiné podobné platby;d) podkladové expozice získala sekuritizační jednotka pro speciální účel ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 66 nařízení (EU) č. 575/2013 způsobem, který je vymahatelný vůči jakékoli třetí straně, a jsou mimo dosah prodejce (původce, sponzora nebo původního věřitele) a jeho věřitelů, a to i v případě platební neschopnosti prodejce;e) převod podkladových expozic na sekuritizační jednotku pro speciální účel nesmí v jurisdikci, v níž je prodejce (původce, sponzor nebo původní věřitel) zaregistrován, podléhat přísným ustanovením týkajícím se zpětného získání (claw-back ); to zahrnuje mimo jiné ustanovení, podle kterých může likvidátor prodejce (původce, sponzora nebo původního věřitele) rozhodnout o neplatnosti prodeje podkladových expozic z pouhého důvodu, že k prodeji došlo v určitém období před úpadkem prodejce, nebo ustanovení o tom, že sekuritizační jednotka pro speciální účel může takovému zneplatnění zabránit, jen prokáže-li, že jí úpadek prodejce nebyl v okamžiku prodeje znám;f) správa podkladových expozic se řídí smlouvou o obsluze, která obsahuje ustanovení týkající se kontinuity obsluhy zaručující přinejmenším, že selhání nebo platební neschopnost obsluhovatele nepovede k ukončení obsluhy;g) dokumentace, jíž se sekuritizace řídí, obsahuje ustanovení týkající se kontinuity zaručující přinejmenším případné nahrazení protistran u derivátů a zajišťovatelů likvidity v případě jejich selhání nebo platební neschopnosti;h) sekuritizační pozice je kryta souborem homogenních podkladových expozic, které všechny patří pouze do jedné z následujících kategorií, nebo souborem homogenních podkladových expozic, ve kterém jsou společně obsaženy úvěry na obytné nemovitosti uvedené v bodech i) a ii):i) úvěry na obytné nemovitosti zajištěné prvořadým zástavním právem poskytnuté fyzickým osobám za účelem pořízení nemovitosti k jejich trvalému bydlení, pokud je splněna jedna z těchto dvou podmínek:úvěry ve skupině v průměru splňují požadavek poměru úvěru k hodnotě nemovitosti stanovený v čl. 129 odst. 1 písm. d) bodě i) nařízení (EU) č. 575/2013; vnitrostátní právní předpisy členského státu původu daných úvěrů stanoví, pokud jde o částku, kterou si dlužník smí vypůjčit v rámci úvěru na obytnou nemovitost, omezení poměru úvěru k příjmu, a daný členský stát uvedené právní předpisy oznámil Komisi a orgánu EIOPA. Omezení poměru úvěru k příjmu se vypočítá z hrubého ročního příjmu dlužníka se zohledněním jeho daňových a dalších závazků a rizika změny úrokových sazeb v průběhu trvání úvěru. U každého úvěru na obytné nemovitosti v souboru nepřesáhne procentní podíl hrubého příjmu dlužníka, který lze použít na obsluhu úvěru, včetně úroků, jistiny a poplatků, 45 %; ii) plně zajištěné úvěry na obytné nemovitosti uvedené v čl. 129 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud tyto úvěry splňují požadavek na úroveň zajištění stanovený v uvedeném odstavci a v průměru splňují požadavek poměru úvěru k hodnotě nemovitosti stanovený v čl. 129 odst. 1 písm. d) bodě i) nařízení (EU) č. 575/2013;iii) komerční úvěry, pronájmy a úvěrové přísliby poskytnuté podnikům na financování kapitálových výdajů nebo obchodních operací jiných než pořízení nebo výstavba obchodní nemovitosti, pokud nejméně 80 % dlužníků v rámci tohoto souboru z hlediska zůstatku portfolia v okamžiku emise sekuritizace jsou malé a střední podniky a žádný z dlužníků není institucí ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 3 nařízení (EU) č. 575/2013;iv) automobilové úvěry a leasing pro financování motorových vozidel nebo přípojných vozidel ve smyslu čl. 3 bodů 11 a 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007 , kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1 ). , zemědělských nebo lesnických traktorů uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků a o zrušení směrnice 74/150/EHS (Úř. věst. L 171, 9.7.2003, s. 1 ). , motocyklů nebo motorových tříkolek ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) a c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ES ze dne 18. března 2002 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel, kterou se zrušuje směrnice Rady 92/61/EHS (Úř. věst. L 124, 9.5.2002, s. 1 ). nebo pásových vozidel uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. c) směrnice 2007/46/ES. Takovéto úvěry či leasing mohou zahrnovat doplňkové produkty týkající se pojištění a služeb nebo dodatečné součásti vozidel a v případě leasingu zůstatkovou hodnotu vozidel pronajatých formou leasingu. Všechny půjčky a případy leasingu v souboru jsou kryty přednostní pohledávkou nebo zástavním právem k vozidlu nebo vhodnou zárukou ve prospěch sekuritizační jednotky pro speciální účel, jako je ustanovení o ponechání si vlastnického práva;v) úvěry a úvěrové přísliby poskytnuté fyzickým osobám pro účely osobní a rodinné spotřeby a spotřeby domácnosti. i) pozice nepředstavuje sekuritizaci nebo syntetickou sekuritizaci uvedenou v čl. 242 bodě 11 nařízení (EU) č. 575/2013;j) podkladové expozice nezahrnují převoditelné finanční nástroje nebo deriváty, s výjimkou finančních nástrojů emitovaných samotnou sekuritizační jednotkou pro speciální účel nebo jinými subjekty v rámci sekuritizační struktury, a derivátů používaných k zajištění měnového rizika a úrokového rizika;k) v době emise sekuritizace nebo při jejím začlenění do souboru podkladových expozic kdykoli po emisi neobsahují podkladové expozice žádné expozice vůči rizikovým dlužníkům (nebo případně rizikovým ručitelům), přičemž rizikovým dlužníkem (nebo rizikovým ručitelem) je dlužník (nebo ručitel), který:i) vyhlásil úpadek, dohodl se se svými věřiteli na odepsání nebo restrukturalizaci dluhu nebo soud udělil jeho věřitelům právo vymáhat hmotné škody vzniklé v důsledku neprovedení splátky, a to v době tří let před datem vzniku dluhu; neboii) je veden v úředním rejstříku osob s nepříznivou úvěrovou historií;iii) má úvěrové hodnocení vypracované externí ratingovou agenturou nebo má úvěrové ohodnocení, z něhož vyplývá značné riziko, že smluvně dohodnuté splátky nebudou provedeny, ve srovnání s průměrným dlužníkem u úvěrů tohoto druhu v příslušné jurisdikci; l) v době emise sekuritizace nebo při jejím začlenění do souboru podkladových expozic kdykoli po emisi neobsahují podkladové expozice žádné expozice v selhání ve smyslu čl. 178 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013;m) splacení sekuritizační pozice není strukturováno tak, aby převážně záviselo na prodeji aktiv zajišťujících podkladové expozice; to však nebrání tomu, aby takové expozice byly následně prodlouženy nebo refinancovány;n) pokud byla sekuritizace zřízena bez revolvingového období nebo bylo revolvingové období ukončeno a pokud byla doručena výzva k předčasnému splacení (enforcement notice ) nebo výzva k urychlenému splacení (acceleration notice ), jsou hlavní výnosy z podkladových expozic prostřednictvím postupného splacení sekuritizačních pozic předány držitelům sekuritizačních pozic a v sekuritizační jednotce pro speciální účel není ke každému datu splatnosti uvězněn významný objem hotovosti;o) pokud byla sekuritizace zřízena s revolvingovým obdobím, transakční dokumentace stanoví vhodné události mající za následek předčasné splacení, mezi něž patří přinejmenším všechny tyto události:i) zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic;ii) nevytvoření dostatečného objemu nových podkladových expozic s alespoň podobnou úvěrovou kvalitou;iii) vznik události související s platební neschopností původce nebo obsluhovatele; p) v době emise sekuritizace již dlužníci (nebo případně ručitelé) provedli alespoň jednu splátku, s výjimkou případů, kdy je sekuritizace kryta úvěrovými přísliby uvedenými v písm. h) bodě v) tohoto odstavce;q) v případě sekuritizací, kde jsou podkladovými expozicemi úvěry na obytné nemovitosti uvedené v písm. h) bodě i) nebo ii), soubor úvěrů neobsahuje žádný úvěr, který byl nabízen a uzavřen s tím, že žadatel o úvěr nebo případně zprostředkovatelé byli uvědoměni, že poskytnuté informace nemusí být věřitelem ověřovány;r) v případě sekuritizací, kde jsou podkladovými expozicemi úvěry na obytné nemovitosti uvedené v písm. h) bodě i) nebo ii), posouzení úvěruschopnosti dlužníka splňuje požadavky stanovené v čl. 18 odst. 1 až 4, odst. 5 písm. a) a odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení 2(EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34 ). nebo rovnocenné požadavky v zemích, které nejsou členy Unie;s) v případě sekuritizací, kde jsou podkladovými expozicemi automobilové úvěry a leasing a spotřebitelské úvěry a úvěrové přísliby uvedené v písm. h) bodě v) tohoto odstavce, posouzení úvěruschopnosti dlužníka splňuje požadavky stanovené v článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66 ). nebo rovnocenné požadavky v zemích, které nejsou členy Unie;t) pokud je emitent, původce nebo sponzor sekuritizace usazen v Unii, splňuje požadavky stanovené v části páté nařízení (EU) č. 575/2013 a zveřejňuje v souladu s článkem 8b nařízení (ES) č. 1060/2009 informace o úvěrové kvalitě a výkonnosti podkladových expozic, struktuře transakce, peněžních tocích a jakémkoliv kolaterálu zajišťujícím expozice, jakož i jakékoliv informace, které jsou potřebné pro to, aby investoři mohli provádět komplexní a řádně podložené zátěžové testy; pokud jsou emitent, původce a sponzoři usazeni mimo Unii, jsou stávajícím a potenciálním investorům a regulačním orgánům při emisi sekuritizace a poté pravidelně zpřístupňovány komplexní údaje o úvěrech v souladu s normami všeobecně přijatými účastníky trhu. 3.Sekuritizované pozice typu 2 zahrnují všechny sekuritizované pozice, které nejsou považovány za sekuritizované pozice typu 1. 4.Bez ohledu na odstavec 2 se sekuritizace, které byly emitovány před vstupem tohoto nařízení v platnost, považují za sekuritizované pozice typu 1, pokud splňují pouze požadavky stanovené v odst. 2 písm. a), c), d), h), i) a j). Pokud podkladové expozice představují úvěry na obytné nemovitosti uvedené v odst. 2 písm. h) bodě i), nevztahuje se na takové sekuritizace žádná ze dvou podmínek týkajících se poměru úvěru k hodnotě nemovitosti a poměru úvěru k příjmu stanovených v uvedeném bodě. 5.Bez ohledu na odstavec 2 se sekuritizovaná pozice, u níž podkladové expozice představují úvěry na obytné nemovitosti uvedené v odst. 2 písm. h) bodě i), které nesplňují požadavek na průměrný poměr úvěru k hodnotě nemovitosti ani požadavek na poměr úvěru k příjmu stanovené v uvedeném bodě, do 31. prosince 2025 kvalifikuje jako sekuritizovaná pozice typu 1, pokud jsou splněny všechny tyto požadavky: a) sekuritizace byla emitována po dni vstupu tohoto nařízení v platnost;b) podkladové expozice zahrnují úvěry na obytné nemovitosti, jež byly dlužníkům poskytnuty před účinností vnitrostátních právních předpisů stanovujících omezení poměru úvěru k příjmu;c) podkladové expozice nezahrnují úvěry na obytné nemovitosti, jež byly dlužníkům poskytnuty po dni vstupu tohoto nařízení v platnost a jež nesplňují požadavek na poměr úvěru k příjmu uvedený v odst. 2 písm. h) bodě i).

Článek 178 Článek 178 Riziko kreditního rozpětí u sekuritizovaných pozic: výpočet kapitálového požadavku 1.Kapitálový požadavek k riziku kreditního rozpětí u sekuritizovaných pozic typu 1 se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z okamžitého relativního poklesu rizikového faktoru stressi v hodnotě každé sekuritizované pozice i typu 1. Rizikový faktor stressi se rovná: stress i minb i dur i ;1kde: a) duri označuje modifikovanou duraci sekuritizované pozice i v letech;b) bi se přidělí v závislosti na stupni úvěrové kvality sekuritizované pozice i podle této tabulky:Stupeň úvěrové kvality0123bi 2,1 %3 %3 %3 % 2.Kapitálový požadavek k riziku kreditního rozpětí u sekuritizovaných pozic typu 2 se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z okamžitého relativního poklesu rizikového faktoru stressi v hodnotě každé sekuritizované pozice i typu 2. Rizikový faktor stressi se rovná: stress i minb i dur i ;1kde: a) duri označuje modifikovanou duraci sekuritizované pozice i v letech;b) bi se přidělí v závislosti na stupni úvěrové kvality sekuritizované pozice i podle této tabulky:Stupeň úvěrové kvality0123456bi 12,5 %13,4 %16,6 %19,7 %82 %100 %100 % 3.Kapitálový požadavek k riziku kreditního rozpětí u resekuritizovaných pozic se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z okamžitého relativního poklesu rizikového faktoru stressi v hodnotě každé resekuritizované pozice i . Rizikový faktor stressi se rovná: stress i minb i dur i ;1kde: a) duri označuje modifikovanou duraci resekuritizované pozice i v letech;b) bi se přidělí v závislosti na stupni úvěrové kvality resekuritizované pozice i podle této tabulky:Stupeň úvěrové kvality0123456bi 33 %40 %51 %91 %100 %100 %100 % 4.Modifikovaná durace duri uvedená v odstavcích 1 a 2 nesmí být nižší než jeden rok. 5.Sekuritizovaným pozicím, u kterých není k dispozici úvěrové hodnocení od určené externí ratingové agentury, se přidělí rizikový faktor stressi ve výši 100 %.

Článek 179 Článek 179 Riziko kreditního rozpětí u úvěrových derivátů 1.Kapitálový požadavek SCRcd k riziku kreditního rozpětí u úvěrových derivátů jiných než úvěrové deriváty uvedené v odstavci 4 se rovná vyššímu z těchto kapitálových požadavků: a) ztráta primárního kapitálu, která by vyplynula z okamžitého absolutního zvýšení kreditního rozpětí nástrojů tvořících podklad úvěrových derivátů, jak je uvedeno v odstavcích 2 a 3;b) ztráta primárního kapitálu, která by vyplynula z okamžitého relativního snížení kreditního rozpětí nástrojů tvořících podklad úvěrových derivátů o 75 %. Pro účely písmene a) se okamžité zvýšení kreditního rozpětí nástrojů tvořících podklad úvěrových derivátů, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, vypočítá podle této tabulky: Stupeň úvěrové kvality0123456Okamžité zvýšení rozpětí (v procentních bodech)1,31,52,64,58,416,2016,20 2.Pro účely odst. 1 písm. a) činí okamžité zvýšení kreditního rozpětí nástrojů tvořících podklad úvěrových derivátů, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, 5 procentních bodů: 3.Úvěrové deriváty, které jsou součástí politiky snižování rizik pojišťovny nebo zajišťovny, kapitálovému požadavku k riziku kreditního rozpětí nepodléhají, pokud má tato pojišťovna nebo zajišťovna v držení nástroje tvořící podklad úvěrového derivátu nebo jinou expozici, u které bazické riziko mezi touto expozicí a nástroji tvořícími podklad úvěrového derivátu není za žádných okolností podstatné. 4.Pokud vyšší z kapitálových požadavků uvedených v odst. 1 písm. a) a b) a vyšší z odpovídajících kapitálových požadavků vypočtených podle čl. 206 odst. 2 nevycházejí ze stejného scénáře, je kapitálovým požadavkem k riziku kreditního rozpětí kapitálový požadavek uvedený v odstavci 1, jehož výchozí scénář vede k nejvyššímu odpovídajícímu kapitálovému požadavku vypočtenému podle čl. 206 odst. 2.

28. ujednáním o spojení se rozumí ujednání, v němž se několik pojišťoven a zajišťoven dohodne, že budou sdílet určená pojistná rizika v definovaných podílech. Strany, které jsou pojištěny členy ujednání o spojení, samy členy ujednání o spojení nejsou.

Článek 180 Článek 180 Specifické expozice 1.Expozicím v podobě dluhopisů uvedených v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES (kryté dluhopisy), které byly zařazeny do stupně úvěrové kvality 0 nebo 1, se přidělí rizikový faktor stressi podle této tabulky: Stupeň úvěrové kvality Durace (duri ) 01Do 5 let včetně0,7 %. duri 0,9 %. duri Více než 5 letmin3,5%0,5%dur i 5; 1min4,5%0,5%dur i 5; 1 2.Expozicím v podobě dluhopisů a úvěrů vůči následujícím subjektům se přidělí rizikový faktor stressi ve výši 0 %: a) expozice vůči Evropské centrální bance;b) expozice vůči ústřední vládě a centrálním bankám členských států denominované a financované v domácí měně této ústřední vlády a centrální banky;c) expozice vůči mezinárodním rozvojovým bankám uvedeným v čl. 117 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;d) expozice vůči mezinárodním organizacím uvedeným v článku 118 nařízení (EU) č. 575/2013. Rizikový faktor stressi ve výši 0 % se přidělí také expozicím v podobě dluhopisů a úvěrů, které jsou plně, nepodmíněně a neodvolatelně zaručené některou z protistran uvedených v písmenech a) až d), přičemž tato záruka splňuje požadavky stanovené v článku 215. 3.Expozicím v podobě dluhopisů a úvěrů vůči ústředním vládám a centrálním bankám jiným než expozicím uvedeným v odst. 2 písm. b), denominovaným a financovaným v domácí měně této ústřední vlády a centrální banky a pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí rizikový faktor stressi v závislosti na stupni úvěrové kvality a na duraci dané expozice podle této tabulky: Stupeň úvěrové kvality0 a 12345 a 6Durace (duri ) stressi ai bi ai bi ai bi ai bi ai bi Do 5 let včetněb i dur i —0,0 %—1,1 %—1,4 %—2,5 %—4,5 %Od 5 do 10 let včetněa i b i dur i 50,0 %0,0 %5,5 %0,6 %7,0 %0,7 %12,5 %1 5 %22,5 %2,5 %Od 10 do 15 let včetněa i b i dur i 100,0 %0,0 %8,4 %0,5 %10,5 %0,5 %20,0 %1,0 %35,0 %1,8 %Od 15 do 20 let včetněa i b i dur i 150,0 %0,0 %10,9 %0,5 %13,0 %0,5 %25,0 %1,0 %44,0 %0,5 %Více než 20 letmina i b i dur i 20;10,0 %0,0 %13,4 %0,5 %15,5 %0,5 %30,0 %0,5 %46,5 %0,5 % 4.Expozicím v podobě dluhopisů a úvěrů vůči pojišťovně nebo zajišťovně, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou a pokud tato pojišťovna nebo zajišťovna splňuje svůj minimální kapitálový požadavek, se přidělí rizikový faktor stressi z tabulky uvedené v čl. 176 odst. 3 v závislosti na ukazateli kapitálové přiměřenosti této pojišťovny nebo zajišťovny, prostřednictvím tohoto přiřazení mezi ukazateli kapitálové přiměřenosti a stupni úvěrové kvality: Ukazatel kapitálové přiměřenosti196 %175 %122 %95 %75 %75 %Stupeň úvěrové kvality123456 Pokud ukazatel kapitálové přiměřenosti připadne mezi ukazatele kapitálové přiměřenosti stanovené ve výše uvedené tabulce, hodnota stressi se lineárně interpoluje z nejbližších hodnot stressi odpovídajících nejbližším ukazatelům kapitálové přiměřenosti stanoveným ve výše uvedené tabulce. Je-li ukazatel kapitálové přiměřenosti nižší než 75 %, stressi se rovná faktoru odpovídajícímu stupňům úvěrové kvality 5 a 6. Je-li ukazatel kapitálové přiměřenosti vyšší než 196 %, stressi se rovná faktoru odpovídajícímu stupni úvěrové kvality 1. Pro účely tohoto odstavce označuje ukazatel kapitálové přiměřenosti poměr mezi použitelnou výší kapitálu na krytí solventnostního kapitálového požadavku a solventnostním kapitálovým požadavkem, přičemž se použijí nejnovější dostupné hodnoty. 5.Expozicím v podobě dluhopisů a úvěrů vůči pojišťovně nebo zajišťovně, která nesplňuje svůj minimální kapitálový požadavek, se přidělí rizikový faktor stressi podle této tabulky: Durace (duri ) Rizikový faktor stressi Do 5 let včetně7,5 %. duri Od 5 do 10 let včetně37,50 % + 4,20 %.(duri – 5)Od 10 do 15 let včetně58,50 % + 0,50 %.(duri – 10)Od 15 do 20 let včetně61 % + 0,50 %.(duri – 15)Více než 20 letmin63,5%0,5%dur i 20; 1 6.Odstavce 4 a 5 tohoto článku se použijí až ode dne, kdy pojišťovna nebo zajišťovna vystavená expozici zveřejní svou první zprávu o solventnosti a finanční situaci podle článku 51 směrnice 2009/138/ES. Před tímto datem, je-li k dispozici úvěrové hodnocení těchto expozic vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se použije článek 176 tohoto nařízení, jinak se expozicím přidělí stejný rizikový faktor jako rizikové faktory, které by vyplynuly z použití odstavce 4 tohoto článku na expozice vůči pojišťovně nebo zajišťovně, jejíž ukazatel kapitálové přiměřenosti činí 100 %. 7.Expozicím v podobě dluhopisů a úvěrů vůči pojišťovně nebo zajišťovně ze třetí země, pro kterou není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou a která má sídlo v zemi, jejíž solventnostní režim je v souladu s článkem 227 směrnice 2009/138/ES považován za rovnocenný solventnostnímu režimu stanovenému v uvedené směrnici a která splňuje solventnostní požadavky této třetí země, se přidělí stejný rizikový faktor jako faktory, které by vyplynuly z použití odstavce 4 tohoto článku na expozice vůči pojišťovně nebo zajišťovně, jejíž ukazatel kapitálové přiměřenosti činí 100 %. 8.Expozicím v podobě dluhopisů a úvěrů vůči úvěrovým institucím a finančním institucím ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 26 nařízení (EU) č. 575/2013, které splňují solventnostní požadavky stanovené směrnicí 2013/36/EU a nařízením (EU) č. 575/2013 a pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí stejný rizikový faktor jako rizikové faktory, které by vyplynuly z použití odstavce 4 tohoto článku na expozice vůči pojišťovně nebo zajišťovně, jejíž ukazatel kapitálové přiměřenosti činí 100 %. 9.Kapitálový požadavek k riziku kreditního rozpětí u úvěrových derivátů, jejichž podkladovým finančním nástrojem je dluhopis nebo úvěr, je pro veškeré expozice uvedené v odstavci 2 nulový. 10.Sekuritizovaným pozicím typu 1, které jsou plně, nepodmíněně a neodvolatelně zaručené Evropským investičním fondem nebo Evropskou investiční bankou, pokud tato záruka splňuje požadavky stanovené v článku 215, se přidělí rizikový faktor stressi ve výši 0 %.

Článek 181 Článek 181 Uplatnění scénářů rizika kreditního rozpětí na portfolia vyrovnávací úpravy

Článek 182 Článek 182 Expozice vůči jediné protistraně 1.Kapitálový požadavek ke koncentraci tržních rizik se vypočte na základě expozic vůči jediné protistraně. Pro tento účel se s expozicemi vůči pojišťovnám a zajišťovnám, které patří do stejné skupiny společností, zachází jako s expozicí vůči jediné protistraně. Stejně tak nemovitosti, které se nacházejí ve stejné budově, se považují za jedinou nemovitost. 2.Expozice v selhání vůči určité protistraně je součtem expozic vůči této protistraně. 3.Expozice v selhání u expozice vůči jediné protistraně je součtem expozic v selhání vůči všem protistranám, které patří do expozice vůči jediné protistraně. 4.Vážený průměrný stupeň úvěrové kvality expozice vůči jediné protistraně se rovná zaokrouhlenému průměru stupňů úvěrové kvality všech expozic vůči všem protistranám, které patří do expozice vůči jediné protistraně; je vážený hodnotou každé expozice. 5.Pro účely odstavce 4 se expozicím, pro které je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, přidělí stupeň úvěrové kvality v souladu s kapitolou 1 oddílem 2 této hlavy. Expozicím, pro které úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou není k dispozici, se přidělí stupeň úvěrové kvality 5.

Článek 183 Článek 183 Výpočet kapitálového požadavku ke koncentraci tržních rizik 1.Kapitálový požadavek ke koncentraci tržních rizik se rovná: SCR conc i Conc 2i kde: a) suma zahrnuje všechny expozice vůči jediné protistraně i ;b) Conci označuje kapitálový požadavek ke koncentraci tržních rizik u expozice vůči jediné protistraně i . 2.Pro každou expozici vůči jediné protistraně i je kapitálový požadavek ke koncentraci tržních rizik Conci roven ztrátě primárního kapitálu, jež by vyplynula z okamžitého poklesu hodnoty aktiv odpovídajících expozici vůči jediné protistraně a která se rovná: XS i g i kde: a) XSi je nadměrná expozice uvedená v článku 184;b) gi je rizikový faktor pro koncentraci tržních rizik uvedený v článcích 186 a 187.

Článek 184 Článek 184 Nadměrná expozice 1.Nadměrná expozice u expozice vůči jediné protistraně i se rovná: XS i Max 0;E i CT i Assets kde: a) Ei označuje expozici v selhání vůči jediné protistraně i , která je zahrnuta do základu pro výpočet podmodulu koncentrace tržních rizik;b) Assets označuje základ pro výpočet podmodulu koncentrace tržních rizik;c) CTi označuje relativní prahovou hodnotu nadměrné expozice uvedenou v článku 185. 2.Základ pro výpočet podmodulu koncentrace tržních rizik Assets se rovná hodnotě všech aktiv v držení pojišťovny nebo zajišťovny, s výjimkou těchto položek: a) aktiv držených v souvislosti se smlouvami životního pojištění, pokud investiční riziko nesou v plném rozsahu pojistníci;b) expozic vůči protistraně, která patří do stejné skupiny jako pojišťovna nebo zajišťovna, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:i) protistranou je pojišťovna nebo zajišťovna, holdingová pojišťovna, smíšená finanční holdingová společnost nebo podnik pomocných služeb;ii) protistrana je plně konsolidována v souladu s čl. 335 odst. 1 písm. a);iii) protistrana podléhá stejnému hodnocení rizik, měření rizik a stejným kontrolním postupům jako pojišťovna nebo zajišťovna;iv) protistrana je usazena v Unii;v) neexistuje ani se nepředpokládá žádná podstatná věcná nebo právní překážka bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků protistrany pojišťovně nebo zajišťovně; a) hodnota účastí podle čl. 92 odst. 2 směrnice 2009/138/ES ve finančních a úvěrových institucích, která je odečtena od kapitálu podle článku 68 tohoto nařízení;b) expozic zahrnutých do oblasti působnosti modulu rizika selhání protistrany;c) odložených daňových pohledávek;d) nehmotných aktiv. 3.Expozice v selhání u expozice vůči jediné protistraně i se sníží o výši expozice v selhání vůči protistranám, které patří do této expozice vůči jediné protistraně a pro které rizikový faktor pro koncentraci tržních rizik uvedený v článcích 168 a 187 činí 0 %.

Článek 185 Článek 185 Relativní prahové hodnoty nadměrné expozice

Článek 186 Článek 186 Rizikový faktor pro koncentraci tržních rizik 1.Každé expozici vůči jediné protistraně i se podle následující tabulky přidělí rizikový faktor gi pro koncentraci tržních rizik v závislosti na váženém průměrném stupni úvěrové kvality expozice vůči jediné protistraně i vypočteném v souladu s čl. 182 odst. 4. Vážený průměrný stupeň úvěrové kvality expozice vůči jediné protistraně i 0123456Rizikový faktor gi 12 %12 %21 %27 %73 %73 %73 % 2.Expozicím vůči jediné protistraně, pojišťovně nebo zajišťovně, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou a pokud pojišťovna nebo zajišťovna splňuje svůj minimální kapitálový požadavek, se v závislosti na ukazateli kapitálové přiměřenosti pojišťovny nebo zajišťovny přidělí rizikový faktor gi pro koncentraci tržních rizik podle této tabulky: Ukazatel kapitálové přiměřenosti95 %100 %122 %175 %196 %Rizikový faktor gi 73 %64,5 %27 %21 %12 % Pokud ukazatel kapitálové přiměřenosti připadne mezi ukazatele kapitálové přiměřenosti stanovené ve výše uvedené tabulce, hodnota gi se lineárně interpoluje z nejbližších hodnot gi odpovídajících nejbližším ukazatelům kapitálové přiměřenosti stanoveným ve výše uvedené tabulce. Je-li ukazatel kapitálové přiměřenosti nižší než 95 %, rizikový faktor gi se rovná 73 %. Je-li ukazatel kapitálové přiměřenosti vyšší než 196 %, rizikový faktor gi se rovná 12 %. Pro účely tohoto odstavce ukazatel kapitálové přiměřenosti označuje poměr mezi použitelnou výší kapitálu na krytí solventnostního kapitálového požadavku a solventnostním kapitálovým požadavkem, přičemž se použijí nejnovější dostupné hodnoty. 3.Expozicím vůči jediné protistraně, kterou je pojišťovna nebo zajišťovna, jež nesplňuje svůj minimální kapitálový požadavek, se přidělí rizikový faktor gi pro koncentraci tržních rizik, který se rovná 73 %. Odstavce 2 a 3 tohoto článku se použijí až ode dne, kdy pojišťovna nebo zajišťovna vystavená expozici zveřejní svou první zprávu o solventnosti a finanční situaci uvedenou v článku 51 směrnice 2009/138/ES. Před uvedeným datem, je-li pro tuto expozici vůči jediné protistraně k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se použije odstavec 1, jinak se expozicím přidělí rizikový faktor gi ve výši 64,5 %. 4.Expozicím vůči jediné protistraně, kterou je pojišťovna nebo zajišťovna ze třetí země, pro kterou není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou a která má sídlo v zemi, jejíž solventnostní režim se v souladu s článkem 227 směrnice 2009/138/ES považuje za rovnocenný solventnostnímu režimu stanovenému uvedenou směrnicí a která splňuje solventnostní požadavky této třetí země, se přidělí rizikový faktor gi ve výši 64,5 %. 5.Expozicím vůči jediné protistraně, kterou jsou úvěrové instituce a finanční instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 26 nařízení (EU) č. 575/2013, jež splňují solventnostní požadavky stanovené směrnicí 2013/36/EU a nařízením (EU) č. 575/2013, a pro tyto expozice není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí rizikový faktor gi ve výši 64,5 %. 6.Expozicím vůči jediné protistraně jiné než protistrany vymezené v odstavcích 1 až 5 se přidělí rizikový faktor gi pro koncentraci tržních rizik ve výši 73 %.

Článek 187 Článek 187 Specifické expozice 1.Expozicím v podobě dluhopisů uvedených v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES (kryté dluhopisy) se přidělí relativní prahová hodnota nadměrné expozice CTi ve výši 15 %, pokud byl odpovídajícím expozicím v podobě krytých dluhopisů přidělen stupeň úvěrové kvality 0 nebo 1. Expozice v podobě krytých dluhopisů se považují za expozice vůči jediné protistraně, bez ohledu na jiné expozice vůči stejné protistraně jako emitentovi krytých dluhopisů, které představují odlišnou expozici vůči jediné protistraně. 2.Expozicím vůči jediné nemovitosti se přidělí relativní prahová hodnota nadměrné expozice CTi ve výši 10 % a rizikový faktor gi pro koncentraci tržních rizik ve výši 12 %. 3.Expozicím vůči níže uvedeným subjektům se přidělí rizikový faktor gi pro koncentraci tržních rizik ve výši 0 %: a) expozice vůči Evropské centrální bance;b) expozice vůči ústřední vládě a centrálním bankám členských států denominované a financované v domácí měně této ústřední vlády a centrální banky;c) expozice vůči mezinárodním rozvojovým bankám uvedeným v čl. 117 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013;d) expozice vůči mezinárodním organizacím uvedeným v článku 118 nařízení (EU) č. 575/2013; Rizikový faktor pro koncentraci tržních rizik gi ve výši 0 % se přidělí také expozicím, které jsou plně, nepodmíněně a neodvolatelně zaručené některou z protistran uvedených v písmenech a) až d), přičemž tato záruka splňuje požadavky stanovené v článku 215. 4.Expozicím vůči ústředním vládám a centrálním bankám jiným než uvedeným v odst. 3 písm. b) denominovaným v domácí měně uvedené ústřední vlády a centrální banky se přidělí rizikový faktor pro koncentraci tržních rizik gi v závislosti na jejich vážených průměrných stupních úvěrové kvality podle této tabulky: Vážený průměrný stupeň úvěrové kvality expozice vůči jediné protistraně i 0123456Rizikový faktor gi 0 %0 %12 %21 %27 %73 %73 % 5.Expozicím v podobě bankovních vkladů se přidělí rizikový faktor pro koncentraci tržních rizik gi ve výši 0 %, pokud splňují všechny tyto požadavky: a) plná hodnota expozice je kryta režimem státních záruk v Unii;b) záruka se týká dané pojišťovny nebo zajišťovny bez jakéhokoli omezení;c) ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku nedojde k dvojímu započtení této záruky.

Článek 188 Článek 188 1.Kapitálový požadavek k měnovému riziku uvedenému v čl. 105 odst. 5 druhém pododstavci písm. e) směrnice 2009/138/ES se rovná součtu kapitálových požadavků k měnovému riziku pro každou zahraniční měnu. Předpokládá se, že investice do akcií typu 1 uvedené v čl. 168 odst. 2 a investice do akcií typu 2 uvedených v čl. 168 odst. 3, které jsou kotovány na burzách cenných papírů provádějících operace v různých měnách, jsou citlivé vůči měně své hlavní kotace. U akcií typu 2 uvedených v čl. 168 odst. 3, které nejsou kotovány, se předpokládá, že jsou citlivé vůči měně země, ve které emitent uskutečňuje své hlavní operace. U nemovitého majetku se předpokládá, že je citlivý vůči měně země, v níž se nachází. Pro účely tohoto článku jsou zahraničními měnami měny jiné než měna použitá pro vypracování účetní závěrky pojišťovny nebo zajišťovny (dále jen místní měna). 2.Pro každou zahraniční měnu se kapitálový požadavek k měnovému riziku rovná vyššímu z těchto kapitálových požadavků: a) kapitálový požadavek k riziku zvýšení hodnoty zahraniční měny vůči místní měně;b) kapitálový požadavek k riziku snížení hodnoty zahraniční měny vůči místní měně. 3.Kapitálový požadavek k riziku zvýšení hodnoty zahraniční měny vůči místní měně se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z okamžitého zvýšení hodnoty zahraniční měny vůči místní měně o 25 %. 4.Kapitálový požadavek k riziku snížení hodnoty zahraniční měny vůči místní měně se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z okamžitého snížení hodnoty zahraniční měny vůči místní měně o 25 %. 5.V případě měn vázaných na euro může být faktor 25 % uvedený v odstavcích 3 a 4 tohoto článku upraven v souladu s prováděcím aktem přijatým podle čl. 109a odst. 2 písm. d) směrnice 2009/138/ES, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: a) systém vázanosti zaručuje, že v případě mimořádných událostí na trhu odpovídajících hladině spolehlivosti stanovené v čl. 101 odst. 3 směrnice 2009/138/ES relativní změny směnného kurzu v časovém horizontu jednoho roku nebudou větší než relativní úpravy faktoru 25 %;b) je splněno jedno z těchto kritérií:i) účast dané měny v evropském mechanismu směnných kurzů (ERM II);ii) existence rozhodnutí Rady, které uznává systém vázanosti mezi touto měnou a eurem;iii) zavedení systému vázanosti právním předpisem země, kterým se stanoví měna této země. Pro účely písmene a) se přihlédne k finančním zdrojům stran, které vázanost měny zaručují. 6.Dopad zvýšení nebo snížení hodnoty zahraniční měny vůči místní měně na hodnotu účastí ve finančních a úvěrových institucích podle čl. 92 odst. 2 směrnice 2009/138/ES se posuzuje pouze vůči hodnotě těch účastí, které nejsou odečteny od kapitálu podle článku 68 tohoto nařízení. Část odečtená od kapitálu se posuzuje pouze do té míry, v jaké tento dopad zvyšuje primární kapitál. 7.Pokud vyšší z kapitálových požadavků uvedených v odst. 2 písm. a) a b) a nejvyšší z odpovídajících kapitálových požadavků vypočtených podle čl. 206 odst. 2 nevycházejí ze stejného scénáře, je kapitálovým požadavkem k měnovému riziku dané měny kapitálový požadavek uvedený v odst. 2 písm. a) nebo b), jehož výchozí scénář vede k nejvyššímu odpovídajícímu kapitálovému požadavku vypočtenému podle čl. 206 odst. 2.

Článek 189 Článek 189 Působnost 1.Kapitálový požadavek k riziku selhání protistrany se rovná: SCR def SCR 2def ,11,5SCR def ,1SCR def ,2SCR 2def ,2kde: a) SCRdef,1 označuje kapitálový požadavek k riziku selhání protistrany u expozic typu 1 uvedených v odstavci 2;b) SCRdef,2 označuje kapitálový požadavek k riziku selhání protistrany u expozic typu 2 uvedených v odstavci 3. 2.Expozice typu 1 tvoří expozice ve vztahu k: a) smlouvám pro snížení rizika včetně zajišťovacích smluv, zvláštních účelových jednotek, pojišťovacích sekuritizací a pojistných derivátů;b) pokladní hotovosti ve smyslu čl. 6 bodu F směrnice 91/674/EHSSměrnice Rady 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven, Úř. věst. L 374, 31.12.1991, s. 7 . ;c) vkladům u postupujících podniků, není-li počet expozic vůči jediné protistraně vyšší než 15;d) závazkům obdrženým pojišťovnou nebo zajišťovnou, k jejichž splacení byla podána výzva, ale nebyly zaplaceny, není-li počet expozic vůči jediné protistraně vyšší než 15, a to včetně kmenového kapitálu a prioritních akcií, k jejichž splacení byla podána výzva, ale nebyly zaplaceny, právně závazným závazkům upsat a vyplatit podřízené závazky, k jejichž splacení byla podána výzva, ale nebyly zaplaceny, počátečním prostředkům, k jejichž splacená byla podána výzva, ale nebyly zaplaceny, členským příspěvkům nebo rovnocenné položce primárního kapitálu u vzájemných pojišťoven a zajišťoven nebo pojišťoven a zajišťoven na bázi vzájemnosti, zárukám, k jejichž vyplacení byla podána výzva, ale nebyly zaplaceny, akreditivům, k jejich proplacení byla podána výzva, ale nebyly zaplaceny, pohledávek, které vzájemné pojišťovny nebo pojišťovny na bázi vzájemnosti mohou mít vůči svým členům v rámci výzvy k úhradě dodatečných příspěvků, k jejich splacení byla podána výzva, ale nebyly zaplaceny;e) právně závazným závazkům, které pojišťovna nebo zajišťovna poskytla nebo je sjednala a které mohou vytvářet platební závazky v závislosti na úvěrovém ratingu nebo na selhání protistrany včetně záruk, akreditivů, doporučujících dopisů, které pojišťovna nebo zajišťovna poskytla. 3.Expozice typu 2 tvoří všechny úvěrové expozice, které nejsou pokryty v podmodulu rizika kreditního rozpětí a které nejsou expozicemi typu 1, včetně: a) pohledávek za zprostředkovateli;b) pohledávek za pojistníky;c) hypotečních úvěrů, které splňují požadavky čl. 191 odst. 2 až 13;d) vkladů u postupujících podniků, je-li počet expozic vůči jediné protistraně vyšší než 15;e) závazků přijatých pojišťovnou nebo zajišťovnou, k jejichž splacení byla podána výzva, ale nebyly zaplaceny, uvedených v odst. 2 písm. d), je-li počet expozic vůči jediné protistraně vyšší než 15. 4.Pojišťovny a zajišťovny mohou podle vlastního uvážení všechny expozice uvedené v odst. 3 písm. d) a e) považovat za expozice typu 1, a to bez ohledu na počet expozic vůči jediné protistraně. 5.Pokud byly akreditiv, záruka nebo rovnocenná technika snižování rizik poskytnuty za účelem plného zajištění expozice a tato technika snižování rizik splňuje požadavky článků 209 až 215, pak poskytovatel tohoto akreditivu, záruky nebo rovnocenné techniky snižování rizik může být pro účely posouzení počtu expozic vůči jediné protistraně považován za protistranu zajištěné expozice. 6.V modulu rizika selhání protistrany nejsou pokryta tato úvěrová rizika: a) úvěrové riziko převedené prostřednictvím úvěrového derivátu;b) úvěrové riziko z vydávání dluhopisů zvláštními účelovými jednotkami, ať už definovanými v čl. 13 bodě 26 směrnice 2009/138/ES, či nikoli;c) upisovací riziko v pojištění nebo zajištění úvěru a záruky (kauce) uvedené v druzích pojištění 9, 21 a 28 v příloze I tohoto nařízení;d) úvěrové riziko z hypotečních úvěrů, které nesplňují požadavky čl. 191 odst. 2 až 9. 7.S investičními zárukami na pojistné smlouvy poskytnutými pojistníkům třetí stranou, za které by v případě úpadku této třetí strany nesla odpovědnost pojišťovna nebo zajišťovna, se zachází jako s deriváty v modulu rizika selhání protistrany.

29. souhrnnou expozicí typu A se rozumí riziko, které pojišťovna nebo zajišťovna postoupí ujednání o spojení, přičemž tato pojišťovna nebo zajišťovna není členem tohoto ujednání o spojení;

Článek 190 Článek 190 Expozice vůči jediné protistraně 1.Kapitálový požadavek k riziku selhání protistrany se vypočte na základě expozic vůči jediné protistraně. Za tímto účelem se s expozicemi vůči pojišťovnám a zajišťovnám, které patří do stejné skupiny společností, zachází jako s expozicí vůči jediné protistraně. 2.Pojišťovna nebo zajišťovna může považovat expozice, které patří různým členům stejné právní nebo smluvní skupiny, za různé expozice vůči jediné protistraně, pokud je pravděpodobnost selhání expozice vůči jediné protistraně vypočtena v souladu s článkem 199 a ztráta ze selhání je vypočtena v souladu s článkem 193, jedná-li se o souhrnnou expozici typu A, v souladu s článkem 194, jedná-li se o souhrnnou expozici typu B, a v souladu s článkem 195, jedná-li se o souhrnnou expozici typu C. Alternativně se s expozicemi vůči pojišťovnám a zajišťovnám, které patří do stejné slupiny, zachází jako s expozicí vůči jediné protistraně.

Článek 191 Článek 191 Hypoteční úvěry 1.S úvěry pro retailové klienty zajištěnými zástavním právem na obytnou nemovitost (hypoteční úvěry) se zachází jako s expozicemi typu 2 podléhajícími riziku selhání protistrany, pokud jsou splněny požadavky uvedené v odstavcích 2 až 13. 2.Jedná se buď o expozici vůči fyzické osobě nebo osobám nebo vůči malému či střednímu podniku. 3.Expozice je jednou z velkého počtu expozic s takovými podobnými vlastnostmi, že se rizika spojená s takovým půjčováním výrazně sníží. 4.Celková částka, kterou protistrana nebo jiná propojená třetí strana dluží pojišťovně a zajišťovně a případně všem přidruženým podnikům ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. b) a čl. 212 odst. 2 směrnice 2009/138/ES, včetně jakékoli expozice v selhání, nepřekročí, podle informací, které má pojišťovna nebo zajišťovna k dispozici, 1 milion EUR. Pojišťovna nebo zajišťovna podnikne přiměřené kroky k získání takových informací. 5.Obytnou nemovitost obývá nebo bude obývat nebo pronajímá nebo bude pronajímat majitel. 6.Hodnota nemovitosti nezávisí podstatně na úvěrové kvalitě dlužníka. 7.Riziko dlužníka nezávisí podstatně na výnosech z dané nemovitosti, ale na základní schopnosti dlužníka splatit dluh z jiných zdrojů, a splacení nástroje tudíž podstatně nezávisí na jakémkoliv peněžním toku vytvořeném danou nemovitostí, která slouží jako kolaterál. Pokud jde o uvedené jiné zdroje, musí pojišťovna nebo zajišťovna v rámci své úvěrové politiky určit maximální poměr úvěru k příjmu a při poskytnutí úvěru získat vhodné důkazy o příslušných příjmech. 8.Musí být splněny všechny tyto požadavky na právní jistotu: a) zástavní právo nebo obdobná jistota jsou vymahatelné ve všech jurisdikcích, jež jsou v době uzavření úvěrové smlouvy relevantní, a musí být řádně a včas zaevidovány;b) byly splněny veškeré právní požadavky na vznik zástavního práva;c) dohoda o zajištění a s ní související právní postupy umožňují pojišťovně nebo zajišťovně realizovat hodnotu zajištění v přiměřené lhůtě. 9.Musí být splněny všechny tyto požadavky na sledování hodnoty nemovitostí a na oceňování nemovitostí: a) pojišťovna nebo zajišťovna sleduje hodnotu nemovitosti často a nejméně jednou za tři roky. Pojišťovna nebo zajišťovna provádí sledování častěji v případě, že na trhu dochází k výrazným změnám podmínek;b) ocenění nemovitosti se přezkoumá, pokud z údajů, které má pojišťovna nebo zajišťovna k dispozici, vyplývá, že se hodnota nemovitosti mohla v porovnání se všeobecnými tržními cenami podstatně snížit, a tento přezkum je externí a nezávislý a je prováděn znalcem, který má potřebnou kvalifikaci, schopnosti a zkušenosti, aby mohl provést ocenění, a který je nezávislý na procesu rozhodování o poskytnutí úvěru. 10.Pro účely odstavce 9 může pojišťovna nebo zajišťovna ke sledování hodnoty nemovitosti a identifikaci nemovitosti, u níž je nutné přecenění, používat statistické metody. 11.Pojišťovna nebo zajišťovna jasně zdokumentuje druhy obytných nemovitostí, které přijímá jako kolaterál, a své zásady pro poskytování úvěrů v této oblasti. Od nezávislého oceňovatele tržní hodnoty nemovitosti uvedené v čl. 198 odst. 2 pojišťovna nebo zajišťovna vyžaduje, aby tuto tržní hodnotu transparentně a jasně zdokumentoval. 12.Pojišťovna nebo zajišťovna má zavedeny postupy pro sledování, zda je nemovitost přijatá jako zajištění úvěrového rizika dostatečně pojištěná proti nebezpečí poškození. 13.Pojišťovna nebo zajišťovna vykazuje orgánu dohledu všechny tyto údaje o ztrátách vyplývajících z hypotečních úvěrů: a) ztráty vyplývající z úvěrů, které byly v souladu s čl. 189 odst. 3 klasifikovány jako expozice typu 2, v daném roce;b) celkové ztráty v daném roce. 14.Orgány dohledu každoročně zveřejňují souhrnné údaje uvedené v odst. 13 písm. a) a b) spolu s historickými údaji, jsou-li k dispozici. Orgán dohledu poskytne jinému orgánu dohledu v členském státě, orgánu EBA nebo orgánu EIOPA na jejich žádost podrobnější informace o situaci na trzích s obytnými nemovitostmi v daném členském státě.

Článek 192 Článek 192 Ztráta ze selhání 1.Ztráta ze selhání u expozice vůči jediné protistraně se rovná součtu ztrát ze selhání u každé expozice vůči protistranám patřícím do expozice vůči jediné protistraně. Od ztráty ze selhání se odečtou závazky vůči protistranám patřícím do expozice vůči jediné protistraně, pokud se tyto závazky a expozice v případě selhání protistran vzájemně započtou a pokud jsou v souvislosti s tímto právem na zápočet splněny požadavky článků 209 a 210. Započtení není povoleno, jestliže se očekává, že závazky budou splněny dříve, než bude proveden clearing úvěrové expozice. 2.Ztráta ze selhání u zajišťovací smlouvy nebo pojišťovací sekuritizace se rovná: LGD max50%RE coverables 50%RM re F Collateral ;0kde: a) Recoverables označuje nejlepší odhad částek vymahatelných ze zajišťovací smlouvy nebo z pojišťovací sekuritizace a od příslušných dlužníků;b) RMre označuje účinek snižování rizik na upisovací riziko zajišťovací smlouvy nebo sekuritizace;c) Collateral označuje rizikově upravenou hodnotu kolaterálu ve vztahu k zajišťovací smlouvě nebo sekuritizaci;d) F označuje faktor ke zohlednění ekonomického účinku ujednání o kolaterálu ve vztahu k zajišťovací smlouvě nebo sekuritizaci v případě jakékoli úvěrové události protistrany. Pokud je zajišťovací smlouva uzavřena s pojišťovnou nebo zajišťovnou nebo s pojišťovnou nebo zajišťovnou ze třetí země a pokud ujednání o kolaterálu podléhá nejméně 60 % aktiv uvedené protistrany, ztráta ze selhání se rovná: LGD max90%RE coverables 50%RM re F Collateral ;0kde: F označuje faktor ke zohlednění ekonomického účinku ujednání o kolaterálu ve vztahu k zajišťovací smlouvě nebo sekuritizaci v případě jakékoli úvěrové události protistrany. 3.Ztráta ze selhání u derivátu se rovná: LGD max90% Derivative RM fin F′ Collateral ;0kde a) Derivative označuje hodnotu derivátu v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES;b) RMfin označuje účinek snižování rizik na tržní riziko derivátu;c) Collateral označuje rizikově upravenou hodnotu kolaterálu ve vztahu k derivátu;d) F označuje faktor ke zohlednění ekonomického účinku ujednání o kolaterálu ve vztahu k derivátu v případě úvěrové události protistrany. 4.Ztráta ze selhání u hypotečního úvěru se rovná: LGD maxLoan 80%Mortgage ;0kde: a) Loan označuje hodnotu hypotečního úvěru v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES;b) Mortgage označuje rizikově upravenou hodnotu hypotéky. 5.Ztráta ze selhání u právně závazného závazku uvedeného v čl. 189 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení se rovná rozdílu mezi jeho jmenovitou hodnotou a jeho hodnotou stanovenou v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES. 6.Ztráta ze selhání u pokladní hotovosti ve smyslu čl. 6 bodu F směrnice 91/674/EHS, u vkladu u postupujícího podniku, u položky uvedené v čl. 189 odst. 2 písm. d) nebo v čl. 189 odst. 3 písm. e) tohoto nařízení nebo u pohledávky vůči zprostředkovateli nebo u pohledávky za pojistníkem, jakož i jakékoli jiné expozice neuvedené jinde v tomto článku se rovná jeho hodnotě v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES.

Článek 193 Článek 193 Ztráta ze selhání u souhrnných expozic typu A 1.V případě souhrnných expozic typu A, které pojišťovna nebo zajišťovna považuje za samostatné expozice vůči jediné protistraně v souladu s čl. 190 odst. 2 a kde každý člen nese odpovědnost pouze do výše své příslušné části závazku zajištěného ujednáním o spojení, se ztráta ze selhání vypočte v souladu s článkem 192. V případě souhrnných expozic typu A, které pojišťovna nebo zajišťovna považuje za samostatné expozice vůči jediné protistraně v souladu s čl. 190 odst. 2 a kdy každý člen nese odpovědnost do plné výše závazku zajištěného ujednáním o spojení, se ztráta ze selhání vypočtená podle článku 192 vynásobí faktorem sdílení rizik, který se vypočte takto: risk-share_factor e 0,15minSR ,196%1kde: a) SR 1P i EOF i i EOF i SR i j P j SR j ;b) i označuje všechny členy skupiny, kteří spadají do oblasti působnosti vymezené v článku 2 směrnice 2009/138/ES, a j označuje všechny členy skupiny vyjmuté z působnosti článku 2 uvedené směrnice;c) P j P j ;d) Pj označuje podíl člena skupiny j na celkovém riziku ujednání o spojení;e) u členů skupiny, pro něž je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí SRi a SRj podle této tabulky:Stupeň úvěrové kvality0123456SRi 196 %196 %175 %122 %95 %75 %75 % f) u členů skupiny, kteří spadají do působnosti směrnice 2009/138/ES a pro něž úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou není k dispozici, je SRi a SRj nejnovější dostupný ukazatel kapitálové přiměřenosti;g) u členů skupiny se sídlem ve třetí zemi, pro něž úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou není k dispozici:i) SRi a SRj se rovná 100 %, pokud má člen skupiny sídlo v zemi, jejíž solventnostní režim je na základě článku 172 směrnice 2009/138/ES považován za rovnocenný;ii) SRi a SRj se rovná 75 %, pokud má člen skupiny sídlo v zemi, jejíž solventnostní režim není na základě článku 172 směrnice 2009/138/ES považován za rovnocenný. 2.Pokud pojišťovna nebo zajišťovna prostřednictvím svého řídícího podniku postupuje riziko na ujednání o spojení, považuje se tento řídící podnik za součást ujednání o spojení, a tudíž se vypočte jeho podíl na riziku.

Článek 194 Článek 194 Ztráta ze selhání u souhrnných expozic typu B 1.V případě souhrnných expozic typu B, které pojišťovna nebo zajišťovna považuje za samostatné expozice vůči jediné protistraně v souladu s čl. 190 odst. 2 a kde každý člen nese odpovědnost do plné výše závazku zajištěného dohodou o spojení, se ztráta ze selhání vypočte takto: LGD max 1RR C P U 1P C BE C ΔRM C F Collateral ;0kde: a) PU označuje podíl pojišťovny nebo zajišťovny na riziku v souladu s podmínkami ujednání o spojení;b) PC označuje podíl člena protistrany na riziku v souladu s podmínkami ujednání o spojení;c) RRC se rovná:i) 10 %, pokud ujednáním o kolaterálu podléhá nejméně 60 % aktiv člena protistrany;ii) 50 % v ostatních případech; d) BEC označuje nejlepší odhad závazku postoupeného pojišťovnou nebo zajišťovnou na člena protistrany, očištěný o veškeré částky zajištěné s protistranami, které nejsou účastníky tohoto ujednání o spojení;e) ΔRMC označuje příspěvek člena protistrany k účinku snižování rizik prostřednictvím ujednání o spojení na upisovací riziko pojišťovny nebo zajišťovny;f) Collateral označuje rizikově upravenou hodnotu kolaterálu drženého členem protistrany, který je účastníkem ujednání o spojení;g) F označuje faktor pro zohlednění ekonomického účinku kolaterálu drženého členem protistrany, vypočtený v souladu s článkem 197. 2.V případě souhrnných expozic typu B, které pojišťovna nebo zajišťovna považuje za samostatné expozice vůči jediné protistraně v souladu s čl. 190 odst. 2 a kde každý člen nese odpovědnost do výše své příslušné části závazku zajištěného ujednáním o spojení, se ztráta ze selhání vypočítá takto: LGD max 1RR C P C BE U ΔRM C F Collateral ;0kde: a) PC označuje podíl člena protistrany na riziku v souladu s podmínkami ujednání o spojení;b) RRC se rovná:i) 10 %, pokud ujednáním o kolaterálu podléhá nejméně 60 % aktiv člena protistrany;ii) 50 % v ostatních případech; c) BEU označuje nejlepší odhad závazku postoupeného pojišťovnou nebo zajišťovnou na ujednání o spojení, očištěný o veškeré částky zajištěné s protistranami, které nejsou účastníky tohoto ujednání o spojení;d) ΔRMC označuje příspěvek člena protistrany k účinku snižování rizik prostřednictvím ujednání o spojení na upisovací riziko pojišťovny nebo zajišťovny;e) Collateral označuje rizikově upravenou hodnotu kolaterálu drženého členem protistrany, který je účastníkem ujednání o spojení;f) F označuje faktor pro zohlednění ekonomického účinku kolaterálu drženého členem protistrany, vypočtený v souladu s článkem 197.

Článek 195 Článek 195 Ztráta ze selhání u souhrnných expozic typu C

Článek 196 Článek 196 Účinek snižování rizik

Článek 197 Článek 197 Rizikově upravená hodnota kolaterálu 1.Rizikově upravená hodnota kolaterálu poskytnutého jako zajištění, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 26 písm. b), se rovná rozdílu mezi hodnotou aktiv držených jako kolaterál, oceněných podle článku 75 směrnice 2009/138/ES, a úpravou o tržní riziko uvedenou v odstavci 5 tohoto článku, pokud jsou splněny oba tyto požadavky: a) pojišťovna nebo zajišťovna má (nebo je oprávněnou osobou svěřenského fondu, jehož správce má) právo v případě selhání, platební neschopnosti nebo úpadku nebo jiné úvěrové události protistrany kolaterál ve vhodném okamžiku realizovat nebo zadržet (požadavek ohledně protistrany);b) pojišťovna nebo zajišťovna má (nebo je oprávněnou osobou svěřenského fondu, jehož správce má) právo v případě selhání, platební neschopnosti nebo úpadku nebo jiné úvěrové události uschovatele kolaterálu nebo jiné třetí strany držící kolaterál jménem protistrany tento kolaterál ve vhodném okamžiku realizovat nebo zadržet (požadavek ohledně třetí strany). 2.Pokud je požadavek ohledně protistrany splněn a jsou splněna kritéria uvedená v článku 214 tohoto nařízení, ale není splněn požadavek ohledně třetí strany, rizikově upravená hodnota kolaterálu poskytnutého jako zajištění, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 26 písm. b) tohoto nařízení, se rovná 90 % rozdílu mezi hodnotou aktiv držených jako kolaterál v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES a úpravou o tržní riziko uvedenou v odstavci 5 tohoto článku. 3.Pokud není splněn požadavek ohledně protistrany nebo požadavky uvedené v článku 214, rizikově upravená hodnota kolaterálu poskytnutého jako zajištění, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 26 písm. b), je nulová. 4.Rizikově upravená hodnota kolaterálu, jehož plné vlastnictví se převádí, jak je uvedeno v čl. 1 bodě 26 písm. a) tohoto nařízení, se rovná rozdílu mezi hodnotou aktiv držených jako kolaterál, oceněných podle článku 75 směrnice 2009/138/ES, a úpravou o tržní riziko uvedenou v odstavci 5 tohoto článku, pokud jsou splněny požadavky uvedené v článku 214 tohoto nařízení. 5.Úprava o tržní riziko se rovná rozdílu mezi těmito kapitálovými požadavky: a) hypotetickým kapitálovým požadavkem k tržnímu riziku pojišťovny nebo zajišťovny, který by platil, kdyby do výpočtu nebyla zahrnuta aktiva držená jako kolaterál;b) hypotetickým kapitálovým požadavkem k tržnímu riziku pojišťovny nebo zajišťovny, který by platil, kdyby do výpočtu byla zahrnuta aktiva držená jako kolaterál. 6.Pro účely odstavce 5 se měnové riziko aktiv držených jako kolaterál vypočítá tak, že se porovná měna aktiv držených jako kolaterál s měnou příslušné expozice. 7.Pokud se v případě platební neschopnosti protistrany při určování poměrného podílu pojišťovny nebo zajišťovny na konkurzní podstatě protistrany nad rámec kolaterálu nezohlední, že pojišťovna nebo zajišťovna obdrží kolaterál, oba faktory F and F' uvedené v čl. 192 odst. 2 a 3 mají hodnotu 100 %. Ve všech ostatních případech má faktor F hodnotu 50 % a faktor F' hodnotu 90 %.

Článek 198 Článek 198 Rizikově upravená hodnota hypotéky 1.Rizikově upravená hodnota hypotéky se rovná rozdílu mezi hodnotou obytné nemovitosti sloužící jako zástava k hypotečnímu úvěru, oceněné v souladu s odstavcem 2, a úpravou o tržní riziko uvedenou v odstavci 3. 2.Hodnota obytné nemovitosti sloužící jako zástava k hypotečnímu úvěru se rovná tržní hodnotě nemovitosti vhodně snížené tak, aby odrážela výsledky sledování požadovaného v čl. 191 odst. 9 a 10 tohoto nařízení a aby byly zohledněny případné dřívější nároky na danou nemovitost. Externí nezávislé ocenění nemovitosti musí být stejné nebo nižší než tržní hodnota vypočtená podle článku 75 směrnice 2009/138/ES. 3.Úprava o tržní riziko uvedená v odstavci 1 se rovná rozdílu mezi těmito kapitálovými požadavky: a) hypotetickým kapitálovým požadavkem k tržnímu riziku pojišťovny nebo zajišťovny, který by platil, kdyby do výpočtu nebyla zahrnuta obytná nemovitost sloužící jako zástava k hypotečnímu úvěru;b) hypotetickým kapitálovým požadavkem k tržnímu riziku pojišťovny nebo zajišťovny, který by platil, kdyby do výpočtu byla zahrnuta obytná nemovitost sloužící jako zástava k hypotečnímu úvěru. 4.Pro účely odstavce 2 se měnové riziko obytné nemovitosti sloužící jako zástava k hypotečnímu úvěru vypočítá porovnáním měny, v níž je vyjádřena hodnota obytné nemovitosti, s měnou příslušného úvěru.

Článek 199 Článek 199 Pravděpodobnost selhání 1.Pravděpodobnost selhání u expozice vůči jediné protistraně se rovná průměru pravděpodobností selhání u každé expozice vůči protistranám patřícím do této expozice vůči jediné protistraně, vážené ztrátou ze selhání v souvislosti s těmito expozicemi. 2.Expozici vůči jediné protistraně i, pro kterou je k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přiřadí pravděpodobnost selhání PDi podle této tabulky: Stupeň úvěrové kvality0123456Pravděpodobnost selhání PDi 0,002 %0,01 %0,05 %0,24 %1,20 %4,2 %4,2 % 3.Expozicím vůči jediné protistraně i , kterou je pojišťovna nebo zajišťovna, pro kterou není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou a pokud tato pojišťovna nebo zajišťovna splňuje svůj minimální kapitálový požadavek, se v závislosti na ukazateli kapitálové přiměřenosti této pojišťovny nebo zajišťovny přiřadí pravděpodobnost selhání PDi podle této tabulky: Ukazatel kapitálové přiměřenosti196 %175 %150 %125 %122 %100 %95 %75 %Pravděpodobnost selhání0,01 %0,05 %0,1 %0,2 %0,24 %0,5 %1,2 %4,2 % Pokud ukazatel kapitálové přiměřenosti připadne mezi ukazatele kapitálové přiměřenosti stanovené ve výše uvedené tabulce, hodnota pravděpodobnosti selhání se lineárně interpoluje z nejbližších hodnot pravděpodobností selhání odpovídajících nejbližším ukazatelům kapitálové přiměřenosti stanoveným ve výše uvedené tabulce. Je-li ukazatel kapitálové přiměřenosti nižší než 75 %, pravděpodobnost selhání činí 4,2 %. Je-li ukazatel kapitálové přiměřenosti vyšší než 196 %, činí pravděpodobnost selhání 0,01 %. Pro účely tohoto odstavce označuje ukazatel kapitálové přiměřenosti poměr mezi použitelnou výší kapitálu na krytí solventnostního kapitálového požadavku a solventnostním kapitálovým požadavkem, přičemž se použijí nejnovější dostupné hodnoty. 4.Expozicím vůči pojišťovně nebo zajišťovně, která nesplňuje svůj minimální kapitálový požadavek, se přidělí pravděpodobnost selhání ve výši 4,2 %. 5.Odstavce 3 a 4 se použijí až ode dne, kdy pojišťovna nebo zajišťovna vystavená expozici zveřejní svou první zprávu o solventnosti a finanční situaci uvedenou v článku 51 směrnice 2009/138/ES. Před uvedeným datem, je-li pro tyto expozice k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se použije odstavec 2. V ostatních případech se expozicím přidělí pravděpodobnost selhání stejná jako pravděpodobnost selhání, která by vyplynula z použití odstavce 3 na expozice vůči pojišťovně nebo zajišťovně, jejíž ukazatel kapitálové přiměřenosti činí 100 %. 6.Expozicím vůči pojišťovně nebo zajišťovně ze třetí země, pro kterou není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, která má sídlo v zemi, jejíž solventnostní režim se v souladu s článkem 227 směrnice 2009/138/ES považuje za rovnocenný solventnostnímu režimu stanovenému uvedenou směrnicí, a která splňuje solventnostní požadavky této třetí země, přidělí pravděpodobnost selhání ve výši 0,5 %. 7.Expozicím vůči úvěrovým institucím a finančním institucím ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 26 nařízení (EU) č. 575/2013, jež splňují solventnostní požadavky stanovené směrnicí 2013/36/EU a nařízením (EU) č. 575/2013 a pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, přidělí pravděpodobnost selhání ve výši 0,5 %. 8.Expozicím vůči protistranám uvedeným v čl. 180 odst. 2 písm. a) až d) se přidělí pravděpodobnost selhání ve výši 0 %. 9.Pravděpodobnost selhání u expozic vůči jediné protistraně jiných než expozic vymezených v odstavcích 2 až 8 se rovná 4,2 %. 10.Pokud byl poskytnut akreditiv, záruka nebo rovnocenné ujednání za účelem plného zajištění expozice a pokud toto ujednání splňuje články 209 až 215, může být poskytovatel tohoto akreditivu, záruky nebo rovnocenného ujednání pro účely posouzení pravděpodobnosti selhání expozice vůči jediné protistraně považován za protistranu zajištěné expozice. 11.Pro účely odstavce 10 se s expozicemi plně, nepodmíněně a neodvolatelně zajištěnými protistranami uvedenými v prováděcím aktu přijatém Komisí na základě čl. 109a odst. 2 písm. a) směrnice 2009/138/ES zachází jako s expozicemi vůči ústřední vládě.

30. souhrnnou expozicí typu B se rozumí riziko, které pojišťovna nebo zajišťovna postoupí jinému členu ujednání o spojení, přičemž tato pojišťovna nebo zajišťovna je členem tohoto ujednání o spojení;

Pojišťovny a zajišťovny mohou pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce využívat externí úvěrová hodnocení pouze tehdy, pokud bylo vydáno či přejato externí ratingovou agenturou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1 ). .

Pojišťovny či zajišťovny určí jednu či více externích ratingových agentur, které se použijí pro výpočet solventnostního kapitálového požadavku podle standardního vzorce.

Úvěrová hodnocení se používají jednotně a nepoužívají se výběrově.

Při používání úvěrových hodnocení pojišťovny a zajišťovny splní všechny tyto požadavky:

a) pokud se pojišťovna či zajišťovna rozhodnou použít pro některou třídu položek úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, musejí tato úvěrová hodnocení používat jednotně pro všechny položky patřící do dané třídy;

b) pokud se pojišťovna či zajišťovna rozhodnou použít úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, musejí tato úvěrová hodnocení po celou dobu používat soustavně a jednotně;

c) pojišťovna či zajišťovna používají pouze úvěrová hodnocení určené externí ratingové agentury, která zohledňují všechny dlužné částky jistiny i úroků;

d) pokud je od určené externí ratingové agentury pro určitou hodnocenou položku k dispozici pouze jedno úvěrové hodnocení, použije se pro určení kapitálových požadavků dané položky toto úvěrové hodnocení;

e) pokud jsou od určených externích ratingových agentur k dispozici dvě úvěrová hodnocení a každé z nich v případě hodnocené položky odpovídá jiným parametrům, použije se hodnocení, z něhož vychází vyšší kapitálový požadavek;

f) pokud jsou od určených externích ratingových agentur pro hodnocenou položku k dispozici více než dvě úvěrová hodnocení, použijí se dvě hodnocení, z nichž vycházejí nejnižší kapitálové požadavky. Jestliže se dva nejnižší kapitálové požadavky liší, použije se z těchto dvou úvěrových hodnocení to, z něhož vychází vyšší kapitálový požadavek. Jestliže jsou dva nejnižší kapitálové požadavky stejné, použije se hodnocení, z něhož tento kapitálový požadavek vychází;

g) pojišťovny a zajišťovny použijí jak vyžádaná, tak nevyžádaná úvěrová hodnocení, jsou-li k dispozici.

Je-li položka součástí větších či komplexnějších expozic pojišťovny či zajišťovny, vypracují tyto pojišťovny či zajišťovny vlastní interní úvěrové hodnocení položky a přiřadí tuto položku k jednomu ze sedmi stupňů stupnice úvěrového hodnocení. Pokud z vlastního interního úvěrového hodnocení vzejde nižší kapitálový požadavek než z úvěrových hodnocení, která jsou k dispozici od určených externích ratingových agentur, není pro účely tohoto nařízení toto vlastní úvěrové hodnocení vzato v úvahu.

Pro účely odstavce 5 zahrnují větší či komplexnější expozice podniku sekuritizované pozice typu 2 uvedené v čl. 177 odst. 3 a resekuritizované pozice.

Článek 200 Článek 200 Expozice typu 1 1.Pokud je směrodatná odchylka rozložení ztrát z expozic typu 1 nižší nebo rovna 7 % z celkových ztrát ze selhání u všech expozic typu 1, kapitálový požadavek k riziku selhání protistrany u expozic typu 1 se rovná: SCR def ,13σ kde σ označuje směrodatnou odchylku rozložení ztrát z expozic typu 1 definovanou v odstavci 4. 2.Pokud je směrodatná odchylka rozložení ztrát z expozic typu 1 vyšší nebo rovna 7 % z celkových ztrát ze selhání u všech expozic typu 1 a nižší nebo rovna 20 % z celkových ztrát ze selhání u všech expozic typu 1, kapitálový požadavek k riziku selhání protistrany u expozic typu 1 se rovná: SCR def ,15σ kde σ označuje standardní odchylku rozložení ztrát z expozic typu 1. 3.Pokud je směrodatná odchylka rozložení ztrát z expozic typu 1 vyšší nebo rovna 20 % z celkových ztrát ze selhání u všech expozic typu 1, kapitálový požadavek k riziku selhání protistrany u expozic typu 1 se rovná celkovým ztrátám ze selhání u všech expozic typu 1. 4.Směrodatná odchylka rozložení ztrát z expozic typu 1 se rovná: σ V kde V označuje rozptyl rozložení ztrát z expozic typu 1.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnic Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1 ).

⟪TABLE:tbl_004⟫

Článek 201 Článek 201 Rozptyl rozložení ztrát z expozic typu 1 1.Rozptyl rozložení ztrát z expozic typu 1 uvedený v čl. 200 odst. 4 se rovná součtu Vinter a Vintra . 2.Vinter se rovná: V int er j,k PD k 1PD k PD j 1PD j 1,25PD k PD j PD k PD j TLGD j TLGD k kde: a) suma zahrnuje všechny možné kombinace (j ,k ) různých pravděpodobností selhání u expozic vůči jediné protistraně v souladu s článkem 199;b) TLGDj a TLGDk označují součet ztrát ze selhání protistran, u kterých je pravděpodobnost selhání PDj and PDk , u expozic typu 1; 3.Vintra se rovná: V int ra j 1,5PD j 1PD j 2,5PD j PD j LGD 2i kde: a) první suma zahrnuje všechny různé pravděpodobnosti selhání u expozic vůči jediné protistraně v souladu s článkem 199;b) druhá suma zahrnuje všechny expozice vůči jediné protistraně, u kterých je pravděpodobnost selhání rovna PDj ;c) LGDi označuje ztrátu ze selhání u expozice vůči jediné protistraně i .

Článek 202 Článek 202 Expozice typu 2

Článek 203 Článek 203

Článek 204 Článek 204 1.Kapitálový požadavek k modulu operačního rizika se rovná: SCR Operational min0,3BSCR ;Op 0,25Exp ul kde: a) BSCR označuje základní solventnostní kapitálový požadavek;b) Op označuje základní kapitálový požadavek k operačnímu riziku;c) Expul označuje objem výdajů vzniklých v předchozích dvanácti měsících v souvislosti se smlouvami životního pojištění, kdy investiční riziko nesou pojistníci. 2.Základní kapitálový požadavek k operačnímu riziku se určí takto: Op maxOp premiums ;Op provisions kde: a) Oppremiums označuje kapitálový požadavek k operačním rizikům založený na zaslouženém pojistném;b) Opprovisions označuje kapitálový požadavek k operačním rizikům založený na technických rezervách. 3.Kapitálový požadavek k operačním rizikům založený na zaslouženém pojistném se vypočte takto: Oppremiums =0,04 · (Earnlife – Earnlife–ul ) + 0,03 · Earnnon–life + max(0;0,04 · (Earnlife – 1,2 · pEarnlife – (Earnlife–ul – 1,2 · pEarnlife–ul ))) + max(0;0,03 · (Earnnon–life – 1,2 · pEarnnon–life ))kde: a) Earnlife označuje zasloužené pojistné za posledních dvanáct měsíců týkající se závazků z životního pojištění a zajištění, bez odečtení zajistného;b) Earnlife-ul označuje zasloužené pojistné za posledních dvanáct měsíců týkající se závazků z životního pojištění a zajištění, kde investiční riziko nese pojistník, bez odečtení zajistného;c) Earnnon-life označuje zasloužené pojistné za posledních dvanáct měsíců týkající se závazků z neživotního pojištění a zajištění, bez odečtení zajistného;d) pEarnlife označuje zasloužené pojistné za dvanáct měsíců předcházejících posledním dvanácti měsícům týkající se závazků z životního pojištění a zajištění, bez odečtení zajistného;e) pEarnlife-ul označuje zasloužené pojistné za dvanáct měsíců předcházejících posledním dvanácti měsícům týkající se závazků z životního pojištění a zajištění, kde investiční riziko nese pojistník, bez odečtení zajistného;f) pEarnnon-life označuje zasloužené pojistné za dvanáct měsíců předcházejících posledním dvanácti měsícům týkající se závazků z neživotního pojištění a zajištění, bez odečtení zajistného. Pro účely tohoto odstavce se uvede hrubé zasloužené pojistné bez odečtení zajistného. 4.Kapitálový požadavek k operačnímu riziku založený na technických rezervách se vypočte takto: Op provisions 0,0045max 0; TP life TP life-ul 0,03max 0; TP non-life kde: a) TPlife označuje technické rezervy týkající se závazků z životního pojištění a zajištění;b) TPlife-ul označuje technické rezervy týkající se závazků z životního pojištění, kde investiční riziko nese pojistník;c) TPnon-life označuje technické rezervy týkající se závazků z neživotního pojištění a zajištění. Pro účely tohoto odstavce technické rezervy nezahrnují rizikovou přirážku a vypočtou se bez odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek.

Článek 205 Článek 205 Obecná ustanovení

Článek 206 Článek 206 Úprava o schopnost technických rezerv absorbovat ztráty 1.Úprava o schopnost technických rezerv absorbovat ztráty se rovná: Adj TP maxmin BSCR nBSCR;FDB ;0kde: a) BSCR označuje základní solventnostní kapitálový požadavek uvedený v čl. 103 písm. a) směrnice 2009/138/ES;b) nBSCR označuje čistý základní solventnostní kapitálový požadavek uvedený v odstavci 2;c) FDB označuje technické rezervy bez rizikové přirážky ve vztahu k budoucím nezaručeným podílům na zisku. 2.Čistý základní solventnostní kapitálový požadavek se vypočte v souladu s kapitolou V oddílem 1 pododdíly 1 až 7 s těmito úpravami: a) pokud je výpočet modulu nebo podmodulu základního solventnostního kapitálového požadavku založen na dopadu určitého scénáře na primární kapitál pojišťoven a zajišťoven, může tento scénář změnit hodnotu budoucích nezaručených podílů na zisku zahrnutých do technických rezerv;b) při výpočtech modulu životního upisovacího rizika, podmodulu upisovacího rizika ve zdravotním pojištění SLT Health, podmodulu zdravotního katastrofického rizika, modulu tržního rizika a modulu rizika selhání protistrany založených na scénářích, jakož i při výpočtu stanoveném v písmenech c) a d) založeném na scénářích se zohlední dopad těchto scénářů na budoucí nezaručené podíly na zisku zahrnuté do technických rezerv; to se provádí na základě předpokladů ohledně budoucích opatření vedení, která jsou v souladu s článkem 23;c) namísto kapitálového požadavku k riziku selhání protistrany u expozic typu 1 podle čl. 189 odst. 1 bude výpočet vycházet z kapitálového požadavku, který se rovná ztrátě primárního kapitálu, která by vyplynula z okamžité ztráty ve výši kapitálového požadavku k riziku selhání protistrany u expozic typu 1 podle čl. 189 odst. 1 vzniklé v důsledku případů selhání týkajících se expozic typu 1;d) pokud pojišťovny a zajišťovny používají zjednodušený výpočet konkrétního kapitálového požadavku stanovený v článcích 91, 92, 93, 94, v čl. 95 odst. 1 a 2, v článcích 96, 101, v čl. 103 odst. 1 písm. a) a b) nebo v článku 104, vycházejí pojišťovny a zajišťovny při výpočtu z kapitálového požadavku, který se rovná ztrátě primárního kapitálu, jež by vyplynula z okamžité ztráty ve výši kapitálového požadavku uvedeného v příslušném článku, a předpokládají, že tato okamžitá ztráta je důsledkem rizika, které zachycuje kapitálový požadavek uvedený v dotčeném článku; 3.Pro účely odst. 2 písm. b) pojišťovny a zajišťovny zohlední veškerá právní, regulační nebo smluvní omezení pro distribuci budoucích nezaručených podílů na zisku.

Článek 207 Článek 207 Úprava o schopnost odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty 1.Úprava o schopnost odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty se rovná změně výše odložené daňové povinnosti pojišťoven a zajišťoven, která by vyplynula z okamžité ztráty ve výši, která se rovná součtu těchto hodnot: a) základního solventnostního kapitálového požadavku uvedeného v čl. 103 písm. a) směrnice 2009/138/ES;b) úpravy o schopnost technických rezerv absorbovat ztráty uvedené v článku 206 tohoto nařízení;c) kapitálového požadavku k operačnímu riziku uvedeného v čl. 103 písm. b) směrnice 2009/138/ES. 2.Výše odložené daňové povinnosti se pro účely odstavce 1 ocení v souladu s článkem 15. Pokud by ztráta uvedená v odstavci 1 vedla ke zvýšení pohledávek z titulu odložené daňové povinnosti, pojišťovny a zajišťovny toto zvýšení nepoužijí pro účely této úpravy, pokud nemohou prokázat, že budou k dispozici budoucí zisky v souladu s čl. 15 odst. 3, přičemž zohlední rozsah ztráty uvedené v odstavci 1 a její dopad na finanční situaci pojišťovny nebo zajišťovny v současnosti a v budoucnosti. 3.Pro účely odstavce 1 snížení závazků z titulu odložené daňové povinnosti nebo zvýšení pohledávek z titulu odložené daňové povinnosti povede k záporné hodnotě úpravy o schopnost odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty. 4.Pokud výpočet úpravy podle odstavce 1 povede ke kladné změně odložené daňové povinnosti, bude úprava nulová. 5.Pokud je pro výpočet úpravy o schopnost odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty nezbytné určit příčiny ztráty uvedené v odstavci 1, přiřadí pojišťovny a zajišťovny tuto ztrátu rizikům, která jsou zachycena v základním solventnostním kapitálovém požadavku a v kapitálovém požadavku k operačnímu riziku. Přiřazení bude provedeno v souladu s tím, v jaké míře se moduly a podmoduly standardního vzorce podílejí na základním solventnostním kapitálovém požadavku. Pokud pojišťovna nebo zajišťovna používá částečný interní model, jehož působnost nezahrnuje úpravu o schopnost technických rezerv a odložené daňové povinnosti absorbovat ztráty, bude přiřazení provedeno v souladu s tím, v jaké míře se moduly a podmoduly standardního vzorce, které jsou mimo působnost tohoto modelu, podílejí na základním solventnostním kapitálovém požadavku.

Článek 208 Článek 208 Metody a předpoklady 1.Pokud pojišťovny nebo zajišťovny přenášejí upisovací rizika prostřednictvím zajistných smluv nebo zvláštních účelových jednotek, které splňují požadavky stanovené v článcích 209, 211 a 213, a pokud tato ujednání stanoví ochranu v několika výpočtech založených na scénářích stanovených v hlavě I kapitole V oddílech 2, 3 a 4, přiřadí se účinky snižující rizika vyplývající z těchto smluvních ujednání výpočtům založeným na scénářích takovým způsobem, aby odrážel ekonomický účinek poskytnuté ochrany, aniž by došlo k dvojímu započítání. Ekonomický účinek 2.Pokud pojišťovny nebo zajišťovny přenášejí upisovací rizika prostřednictvím finitního zajištění definovaného v čl. 210 odst. 3 směrnice 2009/138/ES, které splňuje požadavky stanovené v článcích 209, 211 a 213 tohoto nařízení, ve výpočtech založených na scénářích stanovených v hlavě I kapitole V oddílech 2, 3 a 4 tohoto nařízení se k těmto smlouvám přihlédne pouze v té míře, v jaké se na protistranu smlouvy přenáší upisovací riziko. Bez ohledu na předchozí větu se k finitnímu zajištění nebo obdobným ujednáním, kdy je efektivní přenesení rizika omezené podobně jako při finitním zajištění, nepřihlíží pro účely určení míry objemu rizika pojistného a technických rezerv v souladu s články 116 a 147 tohoto nařízení ani pro účely výpočtu specifických parametrů v souladu s oddílem 13 této kapitoly.

Článek 209 Článek 209 Kvalitativní kritéria 1.Při výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku pojišťovny nebo zajišťovny zohledňují techniky snižování rizik uvedené v čl. 101 odst. 5 směrnice 2009/138/ES, pouze pokud jsou splněna všechna tato kvalitativní kritéria: a) smluvní ujednání a přenesení rizika jsou právně účinné a vymahatelné podle všech příslušných právních řádů;b) pojišťovna nebo zajišťovna učiní všechny náležité kroky, aby zajistila účinnost ujednání a aby pokryla rizika, která s ujednáním souvisejí;c) pojišťovna nebo zajišťovna je schopna průběžně sledovat účinnost ujednání a souvisejících rizik;d) v případě selhání, platební neschopnosti nebo úpadku protistrany nebo v případě jiné smluvně stanovené úvěrové události má pojišťovna nebo zajišťovna přímou pohledávku za touto protistranou;e) nedojde k dvojímu započítání účinků snižujících rizika v kapitálu a ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku nebo v rámci výpočtu solventnostního kapitálového požadavku. 2.V základním solventnostním kapitálovém požadavku se plně zohlední pouze techniky snižování rizik, které budou v platnosti nejméně příštích dvanáct měsíců a které splňují kvalitativní kritéria stanovená v tomto oddíle. Ve všech ostatních případech se v základním solventnostním kapitálovém požadavku zohlední účinek snižování rizik vyplývající z technik snižování rizik, které jsou v platnosti po dobu kratší než dvanáct měsíců a které splňují kvalitativní požadavky stanovené v tomto oddíle, úměrně délce plné doby vystavení rizikům nebo doby, kdy je technika snižování rizik v platnosti, podle toho, která doba je kratší. 3.Pokud smluvní ujednání, jimiž se techniky snižování rizik řídí, budou v platnosti po dobu kratší než příštích dvanáct měsíců a pojišťovna nebo zajišťovna hodlá takovou techniku snižování rizik při jejím ukončení nahradit obdobným ujednáním, tato technika se plně zohlední v základním solventnostním kapitálovém požadavku, jsou-li splněna všechna tato kvalitativní kritéria: a) pojišťovna nebo zajišťovna má písemnou koncepci nahrazení uvedené techniky snižování rizik;b) k nahrazení techniky snižování rizik nedochází častěji než jednou za tři měsíce;c) nahrazení techniky snižování rizik není podmíněno žádnou budoucí událostí, která je mimo kontrolu pojišťovny nebo zajišťovny. Pokud je nahrazení techniky snižování rizik podmíněno jakoukoli budoucí událostí, která je pod kontrolou pojišťovny nebo zajišťovny, je třeba tyto podmínky jasně zdokumentovat v písemné koncepci uvedené v písmeni a);d) nahrazení techniky snižování rizik musí být realistické a založené na případech nahrazení, které pojišťovna nebo zajišťovna uskutečnila již dříve, a v souladu s její současnou obchodní praxí a obchodní strategií;e) riziko, že techniku snižování rizik nebude možné nahradit z důvodu chybějící likvidity na trhu, není podstatné;f) riziko, že během následujících dvanácti měsíců vzrostou náklady spojené s nahrazením techniky snižování rizik, je zohledněno v solventnostním kapitálovém požadavku;g) nahrazení techniky snižování rizik by nebylo v rozporu s požadavky, které se týkají budoucích opatření vedení uvedených v čl. 23 odst. 5.

31. souhrnnou expozicí typu C se rozumí riziko, které pojišťovna nebo zajišťovna, která je členem ujednání o spojení, postoupí jiné pojišťovně či zajišťovně, která není členem tohoto ujednání o spojení;

Článek 210 Článek 210 Účinné přenesení rizika 1.Smluvní ujednání, jimiž se řídí technika snižování rizik, musí zajišťovat, že rozsah krytí poskytovaný touto technikou snižování rizik a přenesení rizik jsou jasně definované a nesporné. 2.Smluvní ujednání nesmí vést k podstatnému bazickému riziku nebo ke vzniku jiných rizik, pokud to není zohledněno při výpočtu solventnostního kapitálového požadavku. 3.Bazické riziko je podstatné, vede-li k nesprávnému deklarování účinku snižování rizik na základní solventnostní kapitálový požadavek pojišťovny nebo zajišťovny, jež by mohlo ovlivnit rozhodování nebo posouzení těchto informací ze strany jejich zamýšleného uživatele včetně orgánů dohledu. 4.Při určení toho, že smluvní ujednání a přenesení rizika je právně účinné a vymahatelné podle všech příslušných právních řádů v souladu s čl. 209 odst. 1 písm. a), se vychází z těchto prvků: a) zda smluvní ujednání nepodléhá žádné podmínce, která by mohla účinné přenesení rizika ohrozit a jejíž splnění je mimo přímou kontrolu pojišťovny nebo zajišťovny;b) zda neexistují žádné související transakce, které by mohly účinné přenesení rizika ohrozit.

Článek 211 Článek 211 Techniky snižování rizik pomocí zajistných smluv nebo zvláštních účelových jednotek 1.Pokud pojišťovny nebo zajišťovny přenášejí upisovací rizika pomocí zajistných smluv nebo zvláštních účelových jednotek, pak aby mohly zohlednit techniku snižování rizik v základním solventnostním kapitálovém požadavku, musí být splněna kvalitativní kritéria stanovená v článcích 209 a 210 a kvalitativní kritéria stanovená v odstavcích 2 až 6. 2.V případě zajistných smluv musí být protistranou: a) pojišťovna nebo zajišťovna, která splňuje solventnostní kapitálový požadavek;b) pojišťovna nebo zajišťovna ze třetí země, která má sídlo v zemi, jejíž solventnostní režim se v souladu s článkem 172 směrnice 2009/138/ES považuje za rovnocenný nebo dočasně rovnocenný se solventnostním režimem stanoveným uvedenou směrnicí, a která splňuje solventnostní požadavky této třetí země;c) pojišťovna nebo zajišťovna ze třetí země, která nemá sídlo v zemi, jejíž solventnostní režim se v souladu s článkem 172 směrnice 2009/138/ES považuje za rovnocenný nebo dočasně rovnocenný se solventnostním režimem stanoveným uvedenou směrnicí, s úvěrovou kvalitou, které byl v souladu s kapitolou II oddílem 1 této hlavy přidělen stupeň úvěrové kvality 3 nebo lepší. 3.Pokud je protistranou zajistné smlouvy pojišťovna nebo zajišťovna, která po uzavření zajistné smlouvy přestane splňovat solventnostní kapitálový požadavek, může být ochrana poskytnutá prostřednictvím techniky snižování pojistných rizik částečně uznána za předpokladu, že pojišťovna nebo zajišťovna může prokázat, že protistrana předložila orgánům, které nad ní uskutečňují dohled, reálný ozdravný plán a že ve lhůtě stanovené v tomto ozdravném plánu uvedeném v článku 138 směrnice 2009/138/ES bude obnoven soulad se solventnostním kapitálovým požadavkem. Pro tento účel se účinek techniky snižování rizik sníží o procentní podíl, o který byl porušen solventností kapitálový požadavek. 4.Pokud se riziko přenáší na zvláštní účelovou jednotku, musí být splněny požadavky uvedené v čl. 211 odst. 2 směrnice 2009/138/ES, aby mohla být technika snižování rizik zohledněna v základním solventnostním kapitálovém požadavku; pokud zvláštní účelová jednotka po uzavření takového ujednání přestane v plném rozsahu splňovat 5.Pokud se riziko přenáší na zvláštní účelovou jednotku uvedenou v čl. 211 odst. 3 směrnice 2009/138/ES, může být technika snižování rizik v základním solventnostním kapitálovém požadavku zohledněna, pouze pokud jsou právní předpisy členského státu rovnocenné právním aktům uvedeným v čl. 211 odst. 2 směrnice 2009/138/ES, a pokud zvláštní účelová jednotka tyto právní předpisy dodržuje. 6.Pokud se riziko přenáší na zvláštní účelovou jednotku, kterou reguluje orgán dohledu třetí země, technika snižování rizik se v základním solventnostním kapitálovém požadavku zohlední, pouze pokud tato zvláštní účelová jednotka splňuje požadavky rovnocenné požadavkům stanoveným v čl. 211 odst. 2 směrnice 2009/138/ES.

Článek 212 Článek 212 Finanční techniky snižování rizik 1.Pokud pojišťovny nebo zajišťovny přenášejí riziko jinými technikami než v případech uvedených v článku 211, avšak včetně přenesení rizika prostřednictvím nákupu nebo emise finančních nástrojů, pak aby technika snižování rizik mohla být zohledněna v základním solventnostním kapitálovém požadavku, musí být kromě kvalitativních kritérií stanovených v článcích 209 a 210 splněna i kvalitativní kritéria stanovená v odstavcích 2 až 5. 2.Technika snižování rizik musí být v souladu s písemnou koncepcí řízení rizik této pojišťovny nebo zajišťovny uvedené v čl. 44 odst. 2 směrnice 2009/138/ES. 3.Pojišťovna nebo zajišťovna musí být schopna v souladu s článkem 75 směrnice 2009/138/ES spolehlivě ocenit aktiva, závazky, jež podléhají technice snižování rizik, a pokud tato technika snižování rizik zahrnuje použití finančních nástrojů, tyto finanční nástroje. 4.Pokud technika snižování rizik zahrnuje použití finančních nástrojů, musí mít tyto finanční nástroje úvěrovou kvalitu, které byl v souladu s kapitolou I oddílem 2 této hlavy přidělen stupeň úvěrové kvality 3 nebo lepší. 5.Pokud technika snižování rizik není finančním nástrojem, musí protistrany této techniky snižování rizik mít úvěrovou kvalitu, které byl v souladu s kapitolou I oddílem 2 této hlavy přidělen stupeň úvěrové kvality 3 nebo lepší.

Článek 213 Článek 213 Postavení protistran 1.V případě, že nejsou splněna kvalitativní kritéria uvedená v čl. 211 odst. 1 a v čl. 212 odst. 3 a 4, zohlední pojišťovny a zajišťovny techniky snižování rizik při výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku, pouze pokud je splněno jedno z následujících kritérií: a) technika snižování rizik splňuje kvalitativní kritéria stanovená v článcích 209, 210 a v čl. 212 odst. 1 a 2 a existují ujednání o kolaterálu, jež splňují kritéria uvedená v článku 214;b) technika snižování rizik je doplněna jinou technikou snižování rizik, přičemž tato druhá technika posuzovaná ve spojení s první technikou splňuje kvalitativní kritéria uvedená v článcích 209, 210 a v čl. 212 odst. 1 a 2 a protistrany této druhé techniky splňují kritéria stanovená v čl. 211 odst. 1 a v čl. 212 odst. 3 a 4. 2.Pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku, pokud hodnota kolaterálu podle článku 75 směrnice 2009/138/ES je nižší než celková expozice rizikům, zohlední se ujednání o kolaterálu pouze v té míře, v jaké tento kolaterál pokrývá expozici rizikům.

Článek 214 Článek 214 Ujednání o kolaterálu 1.Při výpočtu základního solventnostního kapitálového požadavku mohou být ujednání o kolaterálu uznána pouze tehdy, pokud kromě kvalitativních kritérií uvedených v článcích 209 a 210 jsou splněna i tato kritéria: a) pojišťovna nebo zajišťovna přenášející riziko má právo v případě selhání, platební neschopnosti nebo úpadku nebo v případě jiné úvěrové události protistrany kolaterál ve vhodném okamžiku realizovat nebo zadržet;b) existuje dostatečná jistota ohledně ochrany dosažené prostřednictvím kolaterálu, a to z některého z těchto důvodů:i) kolaterál má dostatečnou úvěrovou kvalitu, má dostatečnou likviditu a jeho hodnota je dostatečně stabilní;ii) kolaterál je zajištěn jinou protistranou než protistranou uvedenou v čl. 187 odst. 5 a v čl. 184 odst. 2, které byl přidělen rizikový faktor pro riziko koncentrace ve výši 0 %; c) neexistuje významná pozitivní korelace mezi úvěrovou kvalitou protistrany a hodnotou kolaterálu;d) kolaterálem nejsou cenné papíry vydané protistranou nebo přidruženým podnikem protistrany. 2.Pokud ujednání o kolaterálu splňuje definici v čl. 1 bodě 26 písm. b) a zahrnuje kolaterál držený uschovatelem kolaterálu nebo jinou třetí stranou, musí pojišťovna nebo zajišťovna zajistit, že jsou splněna všechna tato kritéria: a) příslušný uschovatel kolaterálu nebo třetí strana drží aktiva držená jako kolaterál odděleně od svých vlastních aktiv;b) tato odděleně držená aktiva jsou držena institucí přijímající vklady, jež má úvěrovou kvalitu, které byl v souladu s kapitolou I oddílem 2 této hlavy přidělen stupeň úvěrové kvality 3 nebo lepší;c) tato odděleně držená aktiva jsou jednotlivě identifikovatelná a lze je vyměnit nebo nahradit pouze se souhlasem pojišťovny nebo zajišťovny nebo osoby, která jedná jako správce práv pojišťovny nebo zajišťovny k těmto aktivům;d) pojišťovna nebo zajišťovna nebo osoba, která jedná jako správce práv pojišťovny nebo zajišťovny k těmto aktivům, má právo v případě selhání, platební neschopnosti nebo úpadku nebo v případě jiné úvěrové události uschovatele kolaterálu nebo jiné třetí strany, která drží kolaterál jménem protistrany, kolaterál ve vhodném okamžiku realizovat nebo zadržet;e) tato odděleně držená aktiva se nepoužijí k platbě nebo poskytnutí kolaterálu ve prospěch jakékoli jiné osoby než pojišťovny nebo zajišťovny nebo jinak než podle pokynů pojišťovny nebo zajišťovny.

Článek 215 Článek 215 Záruky

Článek 216 Článek 216 Výpočet solventnostního kapitálového požadavku v případě účelově vázaných fondů a portfolií vyrovnávací úpravy 1.V případě účelově vázaných fondů určených v souladu s čl. 81 odst. 1 tohoto nařízení nebo v případě, že pojišťovny nebo zajišťovny obdržely schválení k uplatnění vyrovnávací úpravy u časové struktury bezrizikových úrokových měr v souladu s článkem 77b směrnice 2009/138/ES, provede pojišťovna nebo zajišťovna úpravu ve výpočtu solventnostního kapitálového požadavku podle metody, která je stanovena v článku 217 tohoto nařízení. 2.Nicméně pokud pojišťovna nebo zajišťovna obdržela od orgánů dohledu schválení k uplatnění ustanovení článku 304 směrnice 2009/138/ES u účelově vázaných fondů, neupravuje výpočet v souladu s článkem 217 tohoto nařízení, ale vychází při výpočtu z předpokladu plné diverzifikace mezi aktivy a závazky účelově vázaných fondů a aktivy a závazky zbytku pojišťovny nebo zajišťovny.

Článek 217 Článek 217 Metoda výpočtu solventnostního kapitálového požadavku pro účelově vázané fondy a pro portfolia vyrovnávací úpravy 1.Pojišťovny a zajišťovny vypočítají fiktivní solventnostní kapitálový požadavek pro každý účelově vázaný fond a pro každé portfolio vyrovnávací úpravy, jakož i pro ostatní části pojišťovny nebo zajišťovny stejným způsobem, jako kdyby tyto účelově vázané fondy a portfolio vyrovnávací úpravy a zbylá část pojišťovny nebo zajišťovny byly samostatnými podniky. 2.Pojišťovny a zajišťovny vypočítají svůj solventnostní kapitálový požadavek jako součet fiktivních solventnostních kapitálových požadavků pro každý účelově vázaný fond a každé portfolio vyrovnávací úpravy a pro zbylou část pojišťovny nebo zajišťovny. 3.Pokud je výpočet kapitálového požadavku pro určitý modul nebo podmodul základního solventnostního kapitálového požadavku založen na dopadu určitého scénáře na primární kapitál pojišťovny nebo zajišťovny, vypočítá se dopad tohoto scénáře na primární kapitál na úrovni účelově vázaného fondu a portfolia vyrovnávací úpravy a zbylé části pojišťovny nebo zajišťovny. 4.Primární kapitál na úrovni účelově vázaného fondu nebo portfolia vyrovnávací úpravy jsou ty omezené položky kapitálu, které splňují definici primárního kapitálu stanovenou v článku 88 směrnice 2009/138/ES. 5.Pokud v rámci účelově vázaného fondu existují ujednání o účasti na zisku, pojišťovny a zajišťovny při úpravě solventnostního kapitálového požadavku uplatní tento přístup: a) pokud by výpočet uvedený v odstavci 3 vedl ke zvýšení primárního kapitálu na úrovni účelově vázaného fondu, odhadovaná změna tohoto primárního kapitálu se upraví tak, aby odrážela existenci ujednání o účasti na zisku v rámci účelově vázaného fondu; v tomto případě se změna primárního kapitálu účelově vázaného fondu upraví o částku, o kterou by se navýšily technické rezervy v důsledku očekávané budoucí výplaty prostředků z tohoto účelově vázaného fondu pojistníkům nebo oprávněným osobám;b) pokud by výpočet uvedený v odstavci 3 vedl ke snížení primárního kapitálu na úrovni účelově vázaného fondu, odhadovaná změna tohoto primárního kapitálu pro výpočet čistého základního solventnostního kapitálového požadavku uvedený v čl. 206 odst. 2 se upraví tak, aby odrážela snížení budoucích nezaručených podílů na zisku, které mají být vyplaceny pojistníkům nebo oprávněným osobám z daného účelově vázaného fondu; úprava nesmí být větší než částka budoucích nezaručených podílů na zisku v rámci účelově vázaného fondu. 6.Bez ohledu na odstavec 1 se fiktivní solventnostní kapitálový požadavek pro každý účelově vázaný fond a pro každé portfolio vyrovnávací úpravy vypočítá pomocí výpočtů založených na scénářích, při kterých je nejnepříznivěji ovlivněn primární kapitál pojišťovny nebo zajišťovny jako celku. 7.Pro účely určení scénáře, při kterém je nejnepříznivěji ovlivněn primární kapitál pojišťovny nebo zajišťovny jako celku, pojišťovna nebo zajišťovna nejprve vypočítá součet výsledků dopadů scénářů na primární kapitál na úrovni každého účelově vázaného fondu a každého portfolia vyrovnávací úpravy v souladu s odstavci 3 a 5. Výsledné hodnoty na úrovni každého účelově vázaného fondu a každého portfolia vyrovnávací úpravy se sečtou navzájem a přičtou se k výsledkům dopadu scénářů na primární kapitál zbylé části pojišťovny nebo zajišťovny. 8.Fiktivní solventnostní kapitálový požadavek pro každý účelově vázaný fond a pro každé portfolio vyrovnávací úpravy se určí sečtením kapitálových požadavků pro každý podmodul a rizikový modul základního solventnostního kapitálového požadavku. 9.Pojišťovny a zajišťovny předpokládají, že neexistuje diverzifikace rizik mezi každým z těchto účelově vázaných fondů a každým portfoliem vyrovnávací úpravy a zbylou částí pojišťovny nebo zajišťovny.

Článek 218 Článek 218 Podskupina standardních parametrů, které lze nahradit parametry specifickými pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu 1.Podskupinu standardních parametrů, které lze nahradit parametry specifickými pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu, jak je stanoveno v čl. 104 odst. 7 směrnice 2009/138/ES, tvoří tyto parametry: a) v podmodulu rizika pojistného a technických rezerv v neživotním pojištění pro každý segment stanovený v příloze II tohoto nařízení:i) směrodatná odchylka pro riziko pojistného v neživotním pojištění uvedená v čl. 117 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení;ii) směrodatná odchylka pro riziko hrubého pojistného v neživotním pojištění uvedená v čl. 117 odst. 3 tohoto nařízení;iii) korekční faktor pro neproporcionální zajištění uvedený v čl. 117 odst. 3 tohoto nařízení za předpokladu, že existuje uznatelná smlouva o zajištění proti nadměrným ztrátám v tomto segmentu vymezená v odstavci 2 tohoto článku;iv) směrodatná odchylka pro riziko technických rezerv v neživotním pojištění uvedená v čl. 117 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení; b) v podmodulu rizika revize v životním pojištění: zvýšení objemu důchodů uvedené v článku 141 tohoto nařízení za předpokladu, že důchody spadající do tohoto podmodulu nepodléhají podstatnému inflačnímu riziku;c) v podmodulu rizika pojistného a technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health pro každý segment stanovený v příloze XIV tohoto nařízení:i) směrodatná odchylka pro riziko pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health uvedená v čl. 148 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení;ii) směrodatná odchylka pro riziko hrubého pojistného ve zdravotním pojištění NSLT Health uvedená v čl. 148 odst. 3 tohoto nařízení;iii) korekční faktor pro neproporcionální zajištění uvedený v čl. 148 odst. 3 tohoto nařízení za předpokladu, že existuje uznatelná smlouva o zajištění proti nadměrným ztrátám v tomto segmentu vymezená v odstavci 2;iv) směrodatná odchylka pro riziko technických rezerv ve zdravotním pojištění NSLT Health uvedená v čl. 148 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení; d) v podmodulu rizika revize ve zdravotním pojištění: zvýšení objemu důchodů uvedené v článku 158 tohoto nařízení za předpokladu, že důchody spadající do tohoto podmodulu nepodléhají podstatnému inflačnímu riziku. Pojišťovny a zajišťovny nenahradí oba standardní parametry stejného segmentu uvedené v písm. a) bodě ii) a v písm. a) bodě iii) ani oba standardní parametry stejného segmentu uvedené v písm. c) bodě ii) a v písm. c) bodě iii). 2.Smlouva o zajištění proti nadměrným ztrátám v určitém segmentu se považuje za uznatelnou, pokud splňuje tyto podmínky: a) pokud ztráty postupující pojišťovny nebo zajišťovny, které se týkají jednotlivých nároků na pojistné plnění nebo všech nároků na pojistné plnění podle téže smlouvy během určeného časového úseku, přesahují stanovený vlastní vrub, zajišťuje smlouva úplnou náhradu těchto ztrát až do určitého stanoveného limitu nebo v neomezené výši;b) smlouva pokrývá všechny nároky na pojistné plnění, které mohou být vůči pojišťovně nebo zajišťovně vzneseny v daném segmentu nebo v homogenních rizikových skupinách v rámci tohoto segmentu v následujících dvanácti měsících;c) smlouva umožňuje dostatečný počet uplatnění, aby se zajistilo pokrytí všech nároků z vícečetných pojistných událostí, k nimž dojde v následujících dvanácti měsících;d) smlouva je v souladu s články 209 až 211 a s článkem 213. Pro účely tohoto článku smlouva o zajištění proti nadměrným ztrátám označuje také ujednání se zvláštními účelovými jednotkami, jimiž se uskutečňuje přenesení rizik, které je rovnocenné přenesení rizik prostřednictvím smlouvy o zajištění proti nadměrným ztrátám. 3.Pokud pojišťovny nebo zajišťovny uzavřely několik smluv o zajištění proti nadměrným ztrátám, z nichž každá splňuje požadavky stanovené v odst. 2 písm. d) a které v kombinaci splňují požadavky stanovené v odst. 2 písm. a) až c), považuje se jejich kombinace za jednu uznatelnou smlouvu o zajištění proti nadměrným ztrátám. 4.Pro účely odst. 1 písm. b) a d) se za podstatné považuje inflační riziko, jehož nezohlednění ve výpočtu kapitálového požadavku k riziku revize by mohlo ovlivnit rozhodování či posouzení těchto informací ze strany uživatelů včetně orgánů dohledu.

Článek 219 Článek 219 Kritéria pro údaje 1.Údaje používané pro výpočet parametrů specifických pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu se považují za úplné, přesné a vhodné, pouze pokud splňují tato kritéria: a) údaje splňují podmínky stanovené v čl. 19 odst. 1 až 3 a pojišťovna nebo zajišťovna, pokud jde o tyto údaje, splňuje požadavky stanovené v čl. 19 odst. 4, přičemž veškeré odkazy na výpočet technických rezerv se chápou tak, že odkazují na výpočet parametru specifického pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu;b) údaje mohou být začleněny do standardizovaných metod;c) údaje nebrání pojišťovně nebo zajišťovně ve splnění požadavků čl. 101 odst. 3 směrnice 2009/13/ES;d) údaje splňují veškeré další požadavky nezbytné pro použití každé standardizované metody;e) údaje a jejich zpracování jsou důkladně zdokumentovány, včetně:i) shromažďování údajů a analýzy jejich kvality, přičemž požadovaná dokumentace zahrnuje rejstřík údajů, uvádí jejich zdroj, charakteristiky a využití a specifikaci pro shromažďování, zpracování a používání údajů;ii) volby předpokladů používaných při zpracování a úpravě údajů, včetně úprav souvisejících se zajištěním a s nároky na pojistné plnění z katastrofických událostí, a volby předpokladů o rozdělení nákladů, přičemž požadovaná dokumentace obsahuje rejstřík všech příslušných předpokladů, na nichž je založen výpočet technických rezerv, a odůvodnění volby těchto předpokladů;iii) výběru a uplatňování pojistněmatematických a statistických metod při zpracování a úpravě údajů;iv) ověřování platnosti údajů. 2.Pokud jsou použity externí údaje, musí vyhovovat těmto dalším kritériím: a) postup shromažďování údajů je transparentní, ověřitelný auditem a je znám pojišťovně nebo zajišťovně, která tyto údaje využívá a na jejich základě vypočítává parametry specifické pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu;b) pokud údaje pocházejí z různých zdrojů, předpoklady vytyčené při shromažďování, zpracování a využití údajů zajistí srovnatelnost těchto údajů;c) údaje pocházejí od pojišťoven a zajišťoven, jejichž obchodní a rizikový profil je podobný obchodnímu a rizikovému profilu pojišťovny nebo zajišťovny, jejíž specifický parametr se na základě těchto údajů vypočítává;d) pojišťovny a zajišťovny, které tyto externí údaje používají, mohou ověřit, že existují dostatečné statistické důkazy potvrzující, že rozdělení pravděpodobnosti, o které se opírají jejich vlastní údaje, a rozdělení pravděpodobnosti, o které se opírají externí údaje, vykazují vysoký stupeň podobnosti, zejména pokud jde o míru volatility, kterou odrážejí;e) externí údaje obsahují pouze údaje od pojišťoven a zajišťoven s podobným rizikovým profilem a tento rizikový profil je podobný rizikovému profilu pojišťovny nebo zajišťovny, která tyto údaje využívá, a zejména tyto externí údaje obsahují údaje od pojišťoven a zajišťoven, jejichž povaha obchodní činnosti a rizikový profil, pokud jde o tyto externí údaje, je podobný a u kterých existují dostatečné statistické údaje potvrzující, že rozdělení pravděpodobnosti, o které se tyto externí údaje opírají, bude vykazovat vysoký stupeň homogenity.

32. hlubokým trhem se rozumí trh, na němž mohou probíhat transakce, do nichž je zapojeno velké množství finančních nástrojů, aniž by byla výrazně ovlivněna cena těchto nástrojů;

Článek 220 Článek 220 Standardizované metody pro výpočet parametrů specifických pro danou pojišťovnu nebo zajišťovnu 1.Pokud pojišťovny a zajišťovny vypočítávají své specifické parametry, použijí pro každý parametr standardizované metody stanovené v příloze XVII takto: a) metodu pro riziko pojistného pro výpočet specifických parametrů, kterými se nahradí standardní parametry uvedené v čl. 218 odst. 1 písm. a) bodech i) a ii) a písm. c) bodech i) a ii);b) metodu 1 pro riziko technických rezerv nebo metodu 2 pro riziko technických rezerv pro výpočet specifických parametrů, kterými se nahradí standardní parametry uvedené v čl. 218 odst. 1 písm. a) bodě iv) a písm. c) bodě iv);c) metodu pro neproporcionální zajištění pro výpočet specifických parametrů, kterými se nahradí standardní parametry uvedené v čl. 218 odst. 1 písm. a) bodě iii) a písm. c) bodě iii);d) metodu pro riziko revize pro výpočet specifických parametrů, kterými se nahradí standardní parametry uvedené v čl. 218 odst. 1 písm. b) a d). 2.Pokud pojišťovna nebo zajišťovna může použít více než jednu standardizovanou metodu, použije se metoda, která dává nejpřesnější výsledky, aby byly splněny požadavky kalibrace uvedené v čl. 101 odst. 3 směrnice 2009/138/ES. Pokud však pojišťovna nebo zajišťovna nemůže prokázat větší přesnost výsledků jedné standardizované metody oproti ostatním standardizovaným metodám z hlediska výpočtu specifického parametru, použije se metoda, která dává nejkonzervativnější výsledek.

Článek 221 Článek 221 1.Orgány dohledu shromažďují konkrétní kvantitativní údaje o jednotlivých pojišťovnách a zajišťovnách, které jsou nezbytné pro určení vztahů vzájemné závislosti mezi riziky, uvedené v čl. 309 odst. 8, a jednou ročně je poskytují orgánu EIOPA za účelem aktualizace korelačních parametrů. 2.Orgán EIOPA může údaje uvedené v odstavci 1 analyzovat za účelem předložení stanoviska k aktualizaci korelačních parametrů.

Článek 222 Článek 222 Podstatnost

Článek 223 Článek 223 Používání interního modelu

Článek 224 Článek 224 Vhodnost z hlediska činnosti

Článek 225 Článek 225 Pochopení interního modelu 1.Správní, řídící nebo kontrolní orgán pojišťovny nebo zajišťovny a další osoby, které skutečně pojišťovnu nebo zajišťovnu řídí, musí být schopny na žádost orgánů dohledu prokázat, že internímu modelu celkově rozumí, což představuje znalosti o všech následujících prvcích: a) struktuře interního modelu a nakolik tento model odpovídá obchodní činnosti a je integrován do systému řízení rizik pojišťovny nebo zajišťovny;b) oblasti působnosti interního modelu a pro jaké účely se interní model používá, plus rizika, která interním modelem jsou nebo nejsou pokryta;c) obecných metodách uplatněných při výpočtech pomocí interního modelu;d) omezeních interního modelu;e) diverzifikačních efektech zohledněných v interním modelu. 2.Osoby, které pojišťovnu nebo zajišťovnu skutečně řídí, musí být schopny prokázat, že dostatečně podrobně rozumí částem interního modelu, které se používají v oblasti, za kterou zodpovídají.

Článek 226 Článek 226 Podpora rozhodování a integrace do řízení rizik

Článek 227 Článek 227 Zjednodušený výpočet 1.Pojišťovna nebo zajišťovna může použít zjednodušený výpočet solventnostního kapitálového požadavku, jak je stanoven v odstavci 2 tohoto článku, aby vyhověla požadavku na výpočet solventnostního kapitálového požadavku v souladu s druhým pododstavcem článku 120 směrnice 2009/138/ES. 2.Aby mohly pojišťovny a zajišťovny vypracovat zjednodušený výpočet solventnostního kapitálového požadavku, na nějž se odkazuje v odstavci 1, mohou provést pouze část výpočtů, které jsou obvykle nezbytné pro určení solventnostního kapitálového požadavku. Pokud jde o zbývající část výpočtu, použijí se výsledky předchozího výpočtu solventnostního kapitálového požadavku. 3.Přístup stanovený v odstavci 2 mohou pojišťovny a zajišťovny použít za předpokladu, že na žádost orgánů dohledu jsou schopny prokázat, že výsledky převzaté z předchozího výpočtu solventnostního kapitálového požadavku by se podstatně nelišily od výsledků nového výpočtu. 4.Pojišťovny a zajišťovny nepoužijí zjednodušený výpočet solventnostního kapitálového požadavku, když provádějí výpočet solventnostního kapitálového požadavku v souladu s článkem 102 směrnice 2009/138/ES.

Článek 228 Článek 228 Prognóza rozdělení pravděpodobnosti 1.Prognóza rozdělení pravděpodobnosti, z níž interní model vychází, určuje pravděpodobnost změn jak ve výši primárního kapitálu pojišťovny nebo zajišťovny, tak jiných peněžních částek, jako je zisk a ztráta, za předpokladu, že tyto peněžní částky mohou být použity k určení změn v primárním kapitálu. Vyčerpávající soubor vzájemně se vylučujících budoucích událostí uvedený v čl. 13 bodě 38 směrnice 2009/138/ES obsahuje dostatečný počet událostí, aby mohl odrážet rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny. 2.Pojišťovny a zajišťovny vypočítají prognózu rozdělení pravděpodobnosti částečného interního modelu na nejvyšší úrovni agregace složek tohoto částečného interního modelu. Pokud částečný interní model sestává z různých složek, které se vypočítávají samostatně a v rámci částečného interního modelu se neagregují, vypočítá se prognóza rozdělení distribuce pro každou složku.

Článek 229 Článek 229 Přiměřené, použitelné a náležité pojistněmatematické metody

33. likvidním trhem se rozumí trh, na němž mohou být finanční nástroje snadno přeměněny prostřednictvím nákupu či prodeje, aniž by tím docházelo ke značnému pohybu ceny;

Článek 230 Článek 230 Informace a předpoklady používané pro výpočet prognózy rozdělení pravděpodobnosti 1.Pro účely čl. 121 odst. 2 směrnice 2009/138/ES se informace považují za důvěryhodné, pouze pokud pojišťovny a zajišťovny poskytnou důkaz o konzistentnosti a objektivitě těchto informací, o spolehlivosti zdroje informací a o transparentnosti metody, kterou jsou tyto informace získávány a zpracovávány. 2.Pro účely čl. 121 odst. 2 směrnice 2009/138/ES se předpoklady považují za reálné, pouze pokud splňují všechny následující podmínky: a) pojišťovny a zajišťovny jsou schopny každý z těchto předpokladů vysvětlit a zdůvodnit s ohledem na význam daného předpokladu, na nejistotu obsaženou v tomto předpokladu a na to, proč nejsou použity příslušné alternativní předpoklady;b) lze jasně vymezit okolnosti, za kterých by daný předpoklad byl považován za nesprávný;c) pojišťovny a zajišťovny vypracují a uchovávají písemné vysvětlení metody, která byla pro stanovení těchto předpokladů použita.

Článek 231 Článek 231 Údaje používané v interním modelu 1.Pro účely čl. 121 odst. 3 směrnice 2009/138/ES se údaje používané v interním modelu považují za přesné, pouze pokud jsou splněny všechny následující podmínky: a) údaje neobsahují věcné chyby;b) údaje z různých časových období, které se používají pro stejný odhad, jsou konzistentní;c) údaje jsou zaznamenávány včas a soustavně. 2.Pro účely čl. 121 odst. 3 směrnice 2009/138/ES se údaje používané v interním modelu považují za úplné, pouze pokud jsou splněny všechny následující podmínky: a) údaje obsahují historické informace dostatečné pro posouzení charakteristik podkladového rizika, a zejména pro zjištění trendů v těchto rizicích;b) údaje, které jsou v souladu s písmenem a) tohoto odstavce, jsou dostupné pro všechny relevantní parametry daného modelu a žádné takové příslušné údaje nejsou z použití v interním modelu bezdůvodně vyloučeny. 3.Pro účely čl. 121 odst. 3 směrnice 2009/138/ES se údaje používané v interním modelu považují za vhodné, pouze pokud jsou splněny všechny následující podmínky: a) údaje jsou v souladu s účely, pro které mají být používány;b) množství a povaha údajů zajišťují, že odhady provedené v rámci interního modelu na základě těchto údajů neobsahují žádnou podstatnou chybu odhadu;c) údaje jsou v souladu s předpoklady, z nichž vycházejí pojistněmatematické a statistické metody uplatňované na tyto údaje v interním modelu;d) údaje odrážejí příslušná rizika, kterým je pojišťovna nebo zajišťovna vystavena;e) údaje jsou shromažďovány, zpracovávány a používány transparentním a strukturovaným způsobem vycházejícím ze specifikace těchto oblastí:i) definice a posouzení kvality údajů, včetně konkrétních kvalitativních a kvantitativních norem pro různé soubory údajů;ii) použití a stanovení předpokladů pro shromažďování, zpracování a používání údajů;iii) postup pro provádění aktualizace údajů, včetně četnosti pravidelných aktualizací a okolností, které vyvolají nutnost dalších aktualizací.

Článek 232 Článek 232 Schopnost vyhodnocovat rizika 1.Pro účely čl. 121 odst. 4 druhého pododstavce směrnice 2009/138/ES musí být interní model schopen vyhodnotit všechna podstatná rizika, jež kryje. 2.Schopnost vyhodnocení rizik je v souladu s klasifikací rizik používanou v interním modelu a s klasifikací rizik používanou v systému řízení rizik. 3.Podobná rizika se vyhodnocují shodně v celé pojišťovně nebo zajišťovně i v průběhu času. 4.Vyhodnocení rizik musí být v souladu s alokací kapitálu uvedenou v čl. 120 prvním pododstavci písm. b) směrnice 2009/138/ES.

Článek 233 Článek 233 Krytí všech podstatných rizik 1.Pro účely čl. 121 odst. 4 třetího pododstavce směrnice 2009/138/ES musí pojišťovny a zajišťovny nejméně jednou za čtvrtletí posoudit, zda interní model kryje všechna podstatná kvantifikovatelná rizika v jeho oblasti působnosti. Při posouzení se zohlední vhodný soubor kvalitativních a kvantitativních ukazatelů. 2.Kvalitativní ukazatele uvedené v odstavci 1 zahrnují: a) v rámci vlastního posouzení rizik a solventnosti určení rizik jiných než rizik krytých interním modelem;b) existenci specializovaného procesu v rámci řízení rizik pro rizika jiná než rizika krytá interním modelem;c) existenci specializovaných technik snižování rizik pro rizika jiná než rizika krytá interním modelem. 3.Kvantitativní ukazatele uvedené v odstavci 1 tohoto článku zahrnují: a) alokaci kapitálu v souladu s článkem 120 směrnice 2009/138/ES;b) výši zisků a ztrát, které nelze vysvětlit riziky krytými interním modelem;c) výsledky zátěžových testů a analýzy scénářů a jakékoli nástroje použité v procesu ověřování platnosti modelu.

Article 234 Article 234 Diverzifikační efekty

Článek 235 Článek 235 Techniky snižování rizik 1.Rizika, která jsou odpovídajícím způsobem zohledněna v interním modelu, jak je uvedeno v čl. 121 odst. 6 směrnice 2009/138/ES, nesmí obsahovat rizika vyplývající z kterékoli z těchto situací: a) smluvní ujednání týkající se techniky snižování rizik nejsou podle některého příslušného právního řádu právně závazná a vymahatelná nebo nezajišťují, že přenesení rizika je jasně definované a nesporné;b) pojišťovny a zajišťovny nemají přímou pohledávku za protistranou v případě selhání, platební neschopnosti nebo úpadku protistrany nebo v případě jiné úvěrové události stanovené v transakční dokumentaci k ujednáním vztahujícím se k technice snižování rizik;c) právní ujednání, na nichž je technika snižování rizik založena, neobsahují výslovný odkaz na expozici vůči specifickému riziku, který by jasně definoval rozsah krytí poskytovaného prostřednictvím techniky snižování rizik. 2.Pokud technika snižování rizik uvedená v odst. 1 písm. c) nekryje expozici pojišťovny nebo zajišťovny vůči riziku ve všech případech, má se za to, že interní model odpovídajícím způsobem nezohledňuje riziko vyplývající z techniky snižování rizik v souladu s čl. 121 odst. 6 směrnice 2009/138/ES, ledaže by zohledňoval sníženou účinnost techniky snižování rizik vyplývající z této odchylky expozice vůči riziku. 3.Pokud technika snižování rizik podléhá podmínce, jejíž splnění je mimo přímou kontrolu pojišťovny nebo zajišťovny a která by mohla ohrozit účinné přenesení rizika, má se za to, že interní model odpovídajícím způsobem nezohledňuje riziko vyplývající z techniky snižování rizik v souladu s čl. 121 odst. 6 směrnice 2009/138/ES, ledaže by zohledňoval účinky těchto podmínek a případnou sníženou účinnost této techniky snižování rizik.

Článek 236 Článek 236 Budoucí opatření vedení 1.V případě budoucích opatření vedení se pro účely čl. 121 odst. 8 směrnice 2009/138/ES má za to, že jejich uskutečnění lze odůvodněně očekávat, pouze pokud jsou splněny všechny následující podmínky: a) předpoklady ohledně budoucích opatření vedení použité ve výpočtech interního modelu jsou stanoveny objektivně;b) předpokládaná budoucí opatření vedení jsou reálná a jsou v souladu se současnou obchodní praxí pojišťovny nebo zajišťovny a její obchodní strategií, včetně používání technik snižujících rizika, a pokud existují dostatečné důkazy, že pojišťovna nebo zajišťovna svou praxi nebo strategii změní, jsou předpokládaná opatření vedení v souladu se změněnou praxí či strategií;c) předpokládaná budoucí opatření vedení jsou ve vzájemném souladu;d) předpokládaná budoucí opatření vedení nejsou v rozporu s jakýmikoli závazky vůči pojistníkům a oprávněným osobám, ani v rozporu s právními ustanoveními;e) předpokládaná budoucí opatření vedení přihlížejí k veškerým zveřejněným informacím nebo ke komunikaci pojišťovny nebo zajišťovny, pokud jde o to, zda lze čekávat přijetí určitých opatření, či nikoli. 2.Předpoklady ohledně budoucích opatření vedení musí být reálné a obsahovat všechny tyto prvky: a) srovnání předpokládaných budoucích opatření vedení s opatřeními vedení, jež pojišťovna nebo zajišťovna přijala již dříve;b) srovnání budoucích opatření vedení zohledněných v platných a v minulých výpočtech interního modelu. Pojišťovny a zajišťovny musí být schopny vysvětlit jakékoli podstatné odchylky související s písmeny a) a b). 3.Pro účely odstavce 1 vypracují pojišťovny a zajišťovny komplexní plán budoucích opatření vedení, který schválí správní, řídící nebo kontrolní orgán pojišťovny nebo zajišťovny a který stanoví všechny následující prvky: a) určení budoucích opatření vedení zavedených v interním modelu;b) určení konkrétních okolností, za nichž lze odůvodněně očekávat provedení budoucích opatření vedení pojišťovny nebo zajišťovny určených podle písmene a);c) určení konkrétních okolností, za nichž pojišťovna nebo zajišťovna možná nebude schopna provést budoucí opatření vedení určená podle písmene a), a popis toho, jak jsou tyto okolnosti zohledněny v interním modelu;d) pořadí, ve kterém by budoucí opatření vedení byla přijata, a požadavky v rámci systému řízení a kontroly vztahující se na tato budoucí opatření vedení;e) popis veškeré probíhající práce, která má zajistit, aby pojišťovna nebo zajišťovna byla schopna provést budoucí opatření vedení určená podle písmene a);f) popis toho, jak budoucí opatření vedení byla zohledněna ve výpočtu prognózy rozdělení pravděpodobnosti;g) popis platných postupů interních hlášení, které se vztahují na budoucí opatření vedení zavedená v interním modelu a které musí zahrnovat alespoň jednou do roka hlášení správnímu, kontrolnímu nebo řídícímu orgánu. 4.V předpokladech ohledně budoucích opatření vedení se zohlední doba potřebná pro uskutečnění těchto opatření vedení a veškeré náklady spojené s jejich realizací.

Článek 237 Článek 237 Porozumění externím modelům a údajům

Článek 238 Článek 238 1.Možnost, která je uvedena v článku 122 směrnice 2009/138/ES, tj. použít jiné časové období nebo míru rizika než ty, které jsou stanoveny v čl. 101 odst. 3 uvedené směrnice, se vztahuje na interní model jako celek i na jednotlivé kategorie rizik nebo větší obchodní útvary v rámci tohoto interního modelu. 2.Požadavek prokázat, že je pojistníkům poskytována ochrana, uvedený v čl. 122 odst. 3 směrnice 2009/138/ES, zahrnuje důkazy potvrzující, že aproximace, na které se v uvedeném článku odkazuje, nezpůsobí podstatnou chybu v solventnostním kapitálovém požadavku a nepovedou ani k nižšímu solventnostnímu kapitálovému požadavku, než je solventnostní kapitálový požadavek, který se vypočte v souladu s požadavky stanovenými v čl. 101 odst. 1 uvedené směrnice. Pokud jsou tyto aproximace založeny na přepracování škály modelovaných rizik, pojišťovny a zajišťovny uvedené v čl. 122 odst. 3 směrnice 2009/138/ES prokážou, že tato změna škály neovlivňuje výsledek aproximací. Pokud použité časové období nebo míra rizika jsou jiné než ty, které stanoví čl. 101 odst. 3 směrnice 2009/138/ES, zohlední pojišťovna nebo zajišťovna uvedená v čl. 122 odst. 3 všechny tyto prvky: a) zda jsou události rovnoměrně rozvrženy v čase, a pokud nejsou, jak je to v aproximacích zohledněno;b) zda jsou všechna podstatná rizika v časovém horizontu jednoho roku náležitě řízena;c) pokud je použité časové období delší než období stanovené v čl. 101 odst. 3 směrnice 2009/138/ES, zda pojišťovna nebo zajišťovna věnovala náležitou pozornost solventnosti v tomto období;d) zda použité časové období je vhodné s ohledem na průměrnou duraci závazků pojišťovny nebo zajišťovny, s ohledem na její obchodní činnost a případně s ohledem na nejistotu spojenou s dlouhými časovými obdobími;e) veškeré předpoklady ohledně vzájemných závislostí mezi riziky v po sobě následujících časových obdobích učiněné v aproximacích. 3.Pojišťovny a zajišťovny prokážou úroveň ochrany požadovanou v čl. 122 odst. 3 směrnice 2009/138/ES jednou ročně a vždy, když rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny dozná podstatné změny. 4.Aproximace uvedené v čl. 122 odst. 3 směrnice 2009/138/ES se považují za část interního modelu.

Článek 239 Článek 239 1.Aby bylo možno částečný interní model plně integrovat do standardního vzorce pro solventnostní kapitálový požadavek, použijí pojišťovny a zajišťovny jako standardní integrační metodu korelační matice a vzorce ke standardnímu vzorci stanovené v příloze IV směrnice 2009/138/ES a v hlavě I kapitole V tohoto nařízení. 2.Pokud pojišťovna nebo zajišťovna orgánům dohledu prokáže, že standardní integrační metodu uvedenou v odstavci 1 by z kteréhokoli z důvodů uvedených v odstavci 5 nebylo vhodné použít, použije nejvhodnější integrační metodu stanovenou v příloze XVIII. Pojišťovny nebo zajišťovny prokážou vhodnost navrhované integrační metody. 3.Pokud pojišťovna nebo zajišťovna orgánům dohledu dále prokáže, že z kteréhokoli z důvodů uvedených v odstavci 5 by nebylo vhodné použít žádnou z integračních metod stanovených v příloze XVIII, může použít alternativní integrační metodu. Pojišťovna nebo zajišťovna prokáže vhodnost navrhované integrační metody. 4.Použitá alternativní integrační metoda musí vést k solventnostnímu kapitálovému požadavku, který je v souladu se zásadami stanovenými v hlavě I kapitole VI oddílu 4 pododdílech 1 a 3 směrnice 2009/138/ES a který vhodněji odráží rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny. 5.Integrační metoda není vhodná, pokud je splněna kterákoli z následujících podmínek: a) výsledný solventnostní kapitálový požadavek by nebyl v souladu s článkem 101 směrnice 2009/138/ES;b) výsledný solventnostní kapitálový požadavek by vhodně neodrážel rizikový profil pojišťovny nebo zajišťovny;c) konstrukce částečného interního modelu je v souladu se zásadami stanovenými v článcích 101 a 102 směrnice 2009/138/ES, ale neumožňuje jeho integraci do standardního vzorce pro solventnostní kapitálový požadavek.

34. transparentním trhem se rozumí trh, na němž jsou veřejnosti a zejména pojišťovnám a zajišťovnám snadno dostupné aktuální obchodní a cenové informace;

Článek 240 Článek 240 1.Pro účely připisování zisků a ztrát v souladu s článkem 123 směrnice 2009/138/ES pojišťovny a zajišťovny specifikují všechny následující prvky: a) zisk a ztrátu;b) hlavní obchodní útvary pojišťovny nebo zajišťovny;c) kategorizaci rizik zvolenou v interním modelu;d) připisování celkového zisku nebo ztráty kategoriím rizik a větším obchodním útvarům. 2.Specifikace zisku a ztráty musí být v souladu s růstem a poklesem peněžní částky, na které je založena prognóza rozdělení pravděpodobnosti uvedená v čl. 228 odst. 1. 3.Kategorizace rizik zvolená v interním modelu musí být přiměřená a dostatečně rozčleněná pro účely řízení rizik a rozhodování v souladu s článkem 120 směrnice 2009/138/ES. Kategorizace rizik musí rozlišovat mezi riziky, která jsou kryta interním modelem, a riziky, která nejsou kryta interním modelem. 4.Připisování zisků a ztrát se provádí objektivně, transparentně a trvale shodným způsobem.

Článek 241 Článek 241 Proces ověřování platnosti modelu 1.Proces ověřování platnosti modelu se uplatní na všechny části interního modelu a zahrnuje všechny požadavky stanovené v článku 101, v čl. 112 odst. 5, v článcích 120 až 123 a v článku 125 směrnice 2009/138/ES. V případě částečného interního modelu proces ověřování platnosti navíc zahrnuje požadavky stanovené v článku 113 uvedené směrnice. 2.Aby se zajistila nezávislost procesu ověření platnosti modelu na vývoji a použití interního modelu, nesmí osoby nebo organizační jednotka při ověřování platnosti modelu podléhat vlivu ze strany pracovníků, kteří odpovídají za vývoj a používání interního modelu. Toto posouzení musí být v souladu s odstavcem 4. 3.Pro účely ověřování platnosti modelu pojišťovny a zajišťovny specifikují všechny následující prvky: a) postupy a metody používané k ověřování platnosti interního modelu a jejich účely;b) pro každou část interního modelu četnost pravidelného ověřování platnosti a okolnosti, které vyvolají nutnost dalšího ověření platnosti;c) osoby, které jsou odpovědné za každý úkol v procesu ověřování platnosti;d) postup pro případ, že v procesu ověřování platnosti modelu budou zjištěny problémy se spolehlivostí interního modelu, a rozhodovací postup pro řešení takových problémů. 4.Součástí procesu ověřování platnosti modelu v pojišťovnách a zajišťovnách je posouzení kvality a nezávislosti ověřování platnosti. Při posouzení nezávislosti zohlední pojišťovny a zajišťovny všechny následující prvky: a) v případě interního procesu ověřování platnosti odpovědnost a hierarchii osob zapojených do tohoto procesu;b) v případě externího procesu ověřování platnosti strukturu odměňování osob, které jsou do tohoto procesu zapojeny, případně i jejich zaměstnanců nebo jiných osob působících jejich jménem, a jakékoli další mandáty těchto osob související s danou pojišťovnou nebo zajišťovnou.

Článek 242 Článek 242 Nástroje ověřování platnosti 1.Pojišťovny a zajišťovny alespoň jednou ročně testují výsledky a klíčové předpoklady interního modelu oproti zkušenosti a oproti jiným vhodným údajům v té míře, v jaké jsou tyto údaje přiměřeně dostupné. Tyto testy se provádějí na úrovni jednotlivých výstupů i na úrovni souhrnných výsledků. Pojišťovny a zajišťovny zjistí důvod každého podstatného rozdílu mezi předpoklady a údaji a mezi výsledky a údaji. 2.V rámci testování výsledků interního modelu oproti zkušenosti pojišťovny a zajišťovny porovnají výsledky připisování zisků a ztrát uvedeného v článku 123 směrnice 2009/138/ES s riziky modelovanými v interním modelu. 3.Statistická metoda pro ověřování platnosti interního modelu uvedená ve druhém pododstavci článku 124 směrnice 2009/138/ES musí být založena na všech následujících prvcích: a) aktuálních informacích, přičemž tam, kde je to náležité a vhodné, se zohlední vývoj pojistněmatematických metod a všeobecně uznávaná tržní praxe;b) detailním porozumění ekonomické a pojistněmatematické teorii a předpokladům, na kterých jsou založeny metody pro výpočet prognózy rozdělení pravděpodobnosti v interním modelu. 4.Pokud pojišťovny nebo zajišťovny v souladu s čl. 124 čtvrtým pododstavcem směrnice 2009/138/ES zjistí, že změny klíčových podkladových předpokladů mají podstatný dopad na solventnostní kapitálový požadavek, musí být schopny vysvětlit důvody této citlivosti a to, jak je tato citlivost zohledněna v jejich rozhodovacím procesu. Pro účely čl. 124 čtvrtého pododstavce směrnice 2009/138/ES musí tyto klíčové předpoklady zahrnovat i předpoklady ohledně budoucích opatření vedení. 5.Proces ověřování platnosti modelu musí zahrnovat analýzu stability výstupů interního modelu pro různé výpočty v interním modelu používající stejné vstupní údaje. 6.V rámci prokazování, že kapitálové požadavky vyplývající z interního modelu jsou přiměřené, porovnají pojišťovny a zajišťovny pokrytí rizik a oblast působnosti interního modelu. Za tímto účelem statistická metoda pro ověřování platnosti interního modelu musí zahrnovat reverzní zátěžové testy, při kterých jsou identifikovány nejpravděpodobnější zátěže, které by mohly ohrozit životaschopnost pojišťovny nebo zajišťovny.

Článek 243 Článek 243 Obecná ustanovení 1.Podrobné zdokumentování konstrukce a fungování interního modelu, jež vyžaduje článek 125 směrnice 2009/138/ES, musí být dostatečné, aby kterákoli nezávislá znalá třetí strana mohla detailně porozumět konstrukci a fungování interního modelu a řádně posoudit, zda je v souladu s články 101 a 120 až 124 uvedené směrnice. 2.V případě částečného interního modelu dokumentace uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí navíc prokázat soulad s článkem 113 směrnice 2009/138/ES, zejména pokud jde o odůvodněnost omezené oblasti působnosti modelu a o integrační metodu používanou k integraci částečného interního modelu do standardního vzorce. 3.Dokumentace uvedená v odstavcích 1 a 2 musí být vhodně strukturovaná, podrobná a úplná a musí se aktualizovat. Výstupy interního modelu musí být reprodukovatelné pomocí dokumentace k internímu modelu a všech vstupů do interního modelu.

Článek 244 Článek 244 Minimální obsah dokumentace

Článek 245 Článek 245 Okolnosti, za nichž interní model nemůže účinně fungovat

Článek 246 Článek 246 Změny interního modelu

Článek 247 Článek 247

Článek 248 Článek 248 Minimální kapitálový požadavek 1.Minimální kapitálový požadavek se rovná: MCR maxMCR combined ;AMCR kde: a) MCRcombined označuje kombinovaný minimální kapitálový požadavek;b) AMCR označuje absolutní dolní mez podle čl. 129 odst. 1 písm. d) směrnice 2009/138/ES a článku 253 tohoto nařízení. 2.Kombinovaný minimální kapitálový požadavek se rovná: MCR combined minmaxMCR linear ; 0,25SCR ; 0,45SCR kde: a) MCRlinear označuje lineární minimální kapitálový požadavek, vypočítaný v souladu s články 249 až 251;b) SCR označuje solventnostní kapitálový požadavek, vypočítaný v souladu s kapitolou V nebo v souladu s kapitolou VI, pokud bylo schváleno použití úplného nebo částečného interního modelu.

Článek 249 Článek 249 Lineární minimální kapitálový požadavek

35. budoucími nezaručenými podíly na zisku se rozumějí budoucí pojistná plnění, jiná než pojistná plnění vázaná na index či hodnotu podílové jednotky plynoucí z pojistných či zajistných smluv, která mají jednu z těchto vlastností:a) jsou právně či smluvně založena na jednom či více z těchto výsledků:i) výsledků specifikované skupiny smluv či specifikovaného druhu smluv či jediné smlouvy;ii) realizované či nerealizované návratnosti investic u specifikovaného souboru aktiv v držení pojišťovny či zajišťovny;iii) zisku či ztrátě pojišťovny či zajišťovny nebo fondu odpovídajícího smlouvě; b) jsou založena na prohlášení pojišťovny či zajišťovny a načasování či částka pojistného plnění závisejí zcela či zčásti na jejich volném uvážení;

a) jsou právně či smluvně založena na jednom či více z těchto výsledků:i) výsledků specifikované skupiny smluv či specifikovaného druhu smluv či jediné smlouvy;ii) realizované či nerealizované návratnosti investic u specifikovaného souboru aktiv v držení pojišťovny či zajišťovny;iii) zisku či ztrátě pojišťovny či zajišťovny nebo fondu odpovídajícího smlouvě;

b) jsou založena na prohlášení pojišťovny či zajišťovny a načasování či částka pojistného plnění závisejí zcela či zčásti na jejich volném uvážení;

i) výsledků specifikované skupiny smluv či specifikovaného druhu smluv či jediné smlouvy;

ii) realizované či nerealizované návratnosti investic u specifikovaného souboru aktiv v držení pojišťovny či zajišťovny;

iii) zisku či ztrátě pojišťovny či zajišťovny nebo fondu odpovídajícího smlouvě;

Článek 250 Článek 250 Lineární složka vzorce pro závazky z neživotního pojištění a zajištění 1.Lineární složka vzorce pro závazky z neživotního pojištění a zajištění se rovná: MCR linear,nl s α s TP nl,s β s P s kde: a) suma zahrnuje všechny segmenty stanovené v příloze XIX;b) TP(nl,s) označuje technické rezervy týkající se závazků z neživotního pojištění a zajištění v segmentu s , bez rizikové přirážky, po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, s dolní mezí rovnající se nule;c) Ps označuje předepsané pojistné týkající se pojistných a zajistných závazků v segmentu s za posledních 12 měsíců, po odečtení zajistného, s dolní mezí rovnající se nule;d) faktory αs a βs jsou stanoveny v příloze XIX. 2.Technické rezervy podle odst. 1 písm. b) nezahrnují žádnou z těchto částek: a) částky vymahatelné ze zajistných smluv nebo od zvláštních účelových jednotek, které nelze zohlednit v souladu s čl. 41 odst. 3 a 5;b) částky vymahatelné ze zajistných smluv nebo od zvláštních účelových jednotek, které nejsou v souladu s články 209, 210, 211 a 213 nebo s článkem 235. 3.Při výpočtu předepsaného pojistného po odečtení zajistného podle odst. 1 písm. c) se následující zajistné neodečítá: a) zajistné související s nepojistnými událostmi nebo vypořádanými nároky na pojistné plnění, které se nezapočítávají do peněžních toků uvedených v čl. 41 odst. 3;b) zajistné ze smluv, které nejsou v souladu s články 209, 210, 211 a 213 nebo s článkem 235.

Článek 251 Článek 251 Lineární složka vzorce pro závazky z životního pojištění a zajištění 1.Lineární složka vzorce pro závazky z životního pojištění a zajištění se rovná: MCR linear,l 0,037TP life ,10,052TP life ,20,007TP life ,30,021TP life ,40,0007CAR kde: a) TP(life,1) označuje technické rezervy týkající se závazků z životního pojištění s podílem na zisku se zaručeným plněním, bez rizikové přirážky, po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, s dolní mezí rovnající se nule, a technické rezervy týkající se zajistných závazků kryjících závazky z životního pojištění s podílem na zisku, bez rizikové přirážky, po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, s dolní mezí rovnající se nule;b) TP(life,2) označuje technické rezervy týkající se závazků z životního pojištění s podílem na zisku s budoucím nezaručeným plněním, bez rizikové přirážky, po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, s dolní mezí rovnající se nule;c) TP(life,3) označuje technické rezervy týkající se závazků z životního pojištění s plněním vázaným na index a hodnotu investičního fondu a závazků ze zajištění takového životního pojištění, bez rizikové přirážky, po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, s dolní mezí rovnající se nule;d) TP(life,4) označuje technické rezervy týkající se všech ostatních závazků z životního pojištění a zajištění, bez rizikové přirážky, po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a zvláštních účelových jednotek, s dolní mezí rovnající se nule;e) CAR označuje celkový kapitál v riziku, tj. součet částek kapitálu v riziku u všech smluv zakládajících závazky z životního pojištění nebo zajištění, přičemž kapitálem v riziku pojistné smlouvy se rozumí nula nebo rozdíl mezi následujícími dvěma hodnotami podle toho, co je vyšší:i) součtem:částky, kterou by pojišťovna nebo zajišťovna v současnosti vyplatila v případě smrti nebo postižení osob pojištěných podle smlouvy, po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek, očekávané současné hodnoty částek, které nejsou zahrnuty v předchozí odrážce a které by pojišťovna nebo zajišťovna vyplatila v budoucnosti v případě náhlé smrti nebo postižení osob pojištěných podle smlouvy, po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek; ii) nejlepším odhadem odpovídajících závazků po odečtení částek vymahatelných ze zajistných smluv a od zvláštních účelových jednotek. 2.Technické rezervy podle odst. 1 písm. a) až d) nezahrnují žádnou z těchto částek: a) částky vymahatelné ze zajistných smluv nebo od zvláštních účelových jednotek, které nelze zohlednit v souladu s čl. 41 odst. 3 a 5;b) částky vymahatelné ze zajistných smluv nebo od zvláštních účelových jednotek, které nejsou v souladu s články 209 až 215 nebo s článkem 235.

Článek 252 Článek 252 Minimální kapitálový požadavek: kompozitní pojišťovny 1.Fiktivní minimální kapitálový požadavek v oblasti životního pojištění a fiktivní minimální kapitálový požadavek v oblasti neživotního pojištění podle čl. 74 odst. 2 směrnice 2009/138/ES se vypočítají v souladu s odstavci 2 až 11 tohoto článku. 2.Fiktivní minimální kapitálový požadavek v oblasti neživotního pojištění se rovná: NMCR nl maxNMCR combined,nl ;AMCR nl kde: a) NMCR(combined ,nl) označuje fiktivní kombinovaný minimální kapitálový požadavek v oblasti neživotního pojištění;b) AMCRnl označuje absolutní dolní mez stanovenou v čl. 129 odst. 1 písm. d) bodě i) směrnice 2009/138/ES a v článku 253 tohoto nařízení. 3.Fiktivní kombinovaný minimální kapitálový požadavek v oblasti neživotního pojištění se rovná: NMCR combined,nl minmaxNMCR linear,nl ;0,25NSCR nl Addon nl ;0,45NSCR nl Addon nl kde: a) NMCR(linear,nl) označuje fiktivní lineární minimální kapitálový požadavek pro činnost v oblasti neživotního pojištění nebo zajištění;b) NSCRnl označuje fiktivní solventnostní kapitálový požadavek pro činnost v oblasti neživotního pojištění nebo zajištění;c) Addonnl označuje část navýšení kapitálového požadavku stanoveného orgánem dohledu v souladu s článkem 37 směrnice 2009/138/ES, která byla tímto orgánem dohledu přiřazena činnosti pojišťovny nebo zajišťovny v oblasti neživotního pojištění nebo zajištění. 4.Fiktivní lineární minimální kapitálový požadavek pro činnost v oblasti neživotního pojištění nebo zajištění se rovná: NMCR linear,nl MCR nl,nl MCR l,nl kde: a) MCR(nl,nl) označuje lineární složku vzorce pro závazky z neživotního pojištění a zajištění v souvislosti s činností v oblasti neživotního pojištění nebo zajištění;b) MCR(l,nl) označuje lineární složku vzorce pro závazky z životního pojištění a zajištění v souvislosti s činností v oblasti neživotního pojištění nebo zajištění. 5.MCR(nl,nl) a MCR(l,nl) se vypočítají stejným způsobem jako MCR(linear,nl) a MCR(linear,l) podle článků 250 a 251 tohoto nařízení, avšak technické rezervy nebo předepsané pojistné použité ve výpočtu se týkají pouze pojistných a zajistných závazků z činnosti v oblasti neživotního pojištění nebo zajištění v odvětvích neživotního pojištění uvedených v příloze I směrnice 2009/138/ES. 6.Fiktivní solventnostní kapitálový požadavek pro činnost v oblasti neživotního pojištění nebo zajištění se rovná: NSCR nl NMCR linear,nl NMCR linear,nl NMCR linear,l SCR kde: a) SCR označuje solventnostní kapitálový požadavek vypočítaný podle hlavy I kapitoly VI oddílu 4 pododdílu 2 směrnice 2009/138/ES nebo hlavy I kapitoly VI oddílu 4 pododdílu 3 směrnice 2009/138/ES, přičemž je pro účely tohoto článku vyloučeno jakékoli navýšení kapitálového požadavku uložené v souladu s článkem 37 uvedené směrnice;b) NMCR(linear,nl) označuje fiktivní lineární minimální kapitálový požadavek v oblasti neživotního pojištění pro činnost v oblasti neživotního pojištění nebo zajištění;c) NMCR(linear,l) označuje fiktivní lineární minimální kapitálový požadavek pro činnost v oblasti životního pojištění nebo zajištění. 7.Fiktivní minimální kapitálový požadavek v oblasti životního pojištění se rovná: NMCR l maxNMCR combined,l ;AMCR l kde: a) NMCR(combined ,l) označuje fiktivní kombinovaný minimální kapitálový požadavek v oblasti životního pojištění;b) AMCRl označuje absolutní dolní mez stanovenou v čl. 129 odst. 1 písm. d) bodě ii) směrnice 2009/138/ES. 8.Fiktivní kombinovaný minimální kapitálový požadavek v oblasti životního pojištění se rovná: NMCR combined,l minmaxNMCR linear,l ;0,25NSCR l Addon l ;0,45NSCR l Addon l kde: a) NMCR(linear,l) označuje fiktivní lineární minimální kapitálový požadavek pro činnost v oblasti životního pojištění nebo zajištění;b) NSCRl označuje fiktivní solventnostní kapitálový požadavek pro činnost v oblasti životního pojištění nebo zajištění;c) Addonl označuje část navýšení kapitálového požadavku stanoveného orgánem dohledu v souladu s článkem 37 směrnice 2009/138/ES, která byla tímto orgánem dohledu přiřazena činnosti pojišťovny nebo zajišťovny v oblasti životního pojištění nebo zajištění. 9.Fiktivní lineární minimální kapitálový požadavek pro činnost v oblasti životního pojištění nebo zajištění se rovná: NMCR linear,l MCR nl,l MCR l,l kde: a) MCR(nl,l) označuje lineární složku vzorce pro závazky z neživotního pojištění a zajištění v souvislosti s činností v oblasti životního pojištění nebo zajištění;b) MCR (l,l) označuje lineární složku vzorce pro závazky z životního pojištění a zajištění v souvislosti s činností v oblasti životního pojištění nebo zajištění. 10.MCR(nl,l) a MCR(l,l) se vypočítají stejným způsobem jako MCR(linear,nl) a MCR(linear,l) podle článků 250, resp. 251 tohoto nařízení, ale technické rezervy nebo předepsané pojistné použité ve výpočtu se týkají pouze pojistných a zajistných závazků z činnosti v oblasti životního pojištění nebo zajištění v odvětvích životního pojištění uvedených v příloze II směrnice 2009/138/ES. 11.Fiktivní solventnostní kapitálový požadavek pro činnost v oblasti životního pojištění nebo zajištění se rovná: NSCR l NMCR linear,l NMCR linear,nl NMCR linear,l SCR kde: a) SCR označuje solventnostní kapitálový požadavek vypočítaný podle hlavy I kapitoly VI oddílu 4 pododdílu 2 směrnice 2009/138/ES nebo hlavy I kapitoly VI oddílu 4 pododdílu 3 směrnice 2009/138/ES, přičemž jsou pro účely tohoto článku vyloučena jakákoli navýšení kapitálového požadavku uložená v souladu s článkem 37 uvedené směrnice;b) NMCR(linear,nl) označuje fiktivní lineární minimální kapitálový požadavek v oblasti neživotního pojištění pro činnost v oblasti neživotního pojištění nebo zajištění;c) NMCR(linear,l) označuje fiktivní lineární minimální kapitálový požadavek pro činnost v oblasti životního pojištění nebo zajištění.

Článek 253 Článek 253 Absolutní dolní mez minimálního kapitálového požadavku 1.Absolutní dolní mez minimálního kapitálového požadavku pro pojišťovny, které získaly povolení podle čl. 73 odst. 2 písm. a) nebo b) směrnice 2009/138/ES, je součet částek stanovených v čl. 129 odst. 1 písm. d) bodech i) a ii) uvedené směrnice. 2.Pokud hrubé předepsané pojistné pro neživotní pojištění uvedené v odvětvích 1 a 2 v části A přílohy I směrnice 2009/138/ES nepřesahuje 10 % celkového hrubého předepsaného pojistného pojišťovny jako celku, rovná se absolutní dolní mez minimálního kapitálového požadavku částce stanovené v čl. 129 odst. 1 písm. d) bodě ii) uvedené směrnice. 3.Pokud hrubé předepsané pojistné pro životní pojištění nepřesahuje 10 % celkového hrubého předepsaného pojistného pojišťovny jako celku, rovná se absolutní dolní mez minimálního kapitálového požadavku částce stanovené v čl. 129 odst. 1 písm. d) bodě ii) uvedené směrnice.

Článek 254 Článek 254 Požadavky na ponechání si rizika vztahující se na původce, sponzory nebo původní věřitele 1.Pro účely čl. 135 odst. 2 písm. a) směrnice 2009/138/ES si původce, sponzor nebo původní věřitel průběžně ponechá podstatný čistý ekonomický podíl, který činí v každém případě nejméně 5 %, jak je stanoveno v odstavci 2 tohoto článku, a o tomto závazku výslovně informuje pojišťovnu nebo zajišťovnu v dokumentech, jimiž se řídí daná investice. 2.Ponecháním podstatného čistého ekonomického podílu ve výši nejméně 5 % se rozumí pouze tyto případy ponechání: a) ponechání nejméně 5 % nominální hodnoty každé tranše prodané investorům či na ně převedené;b) v případě sekuritizace revolvingových expozic ve smyslu čl. 242 bodu 12 nařízení (EU) č. 575/2013 ponechání podílu původce ve výši nejméně 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic;c) ponechání náhodně zvolených expozic, odpovídajících nejméně 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic, pokud by tyto expozice jinak byly sekuritizovány v rámci sekuritizace, za předpokladu, že počet expozic určených k potenciální sekuritizaci činí při vzniku nejméně 100;d) ponechání tranše první ztráty a případně jiných tranší, které mají stejný nebo horší profil rizika než tranše převedené na investory nebo jim prodané a nejsou splatné dříve než tyto tranše, tak aby ponechané expozice v celkovém součtu činily nejméně 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic;e) ponechání první ztrátové expozice v hodnotě nejméně 5 % z každé sekuritizované expozice v rámci sekuritizace. 3.Výše čistého ekonomického podílu se určuje při vzniku. Čistý ekonomický podíl nesmí být předmětem žádného snižování úvěrového rizika nebo jakékoli krátké pozice či jiného zajištění a nesmí být prodán. Čistý ekonomický podíl u podrozvahových položek se stanoví podle pomyslné hodnoty. 4.Ponechaný čistý ekonomický podíl podle odstavce 1 se nerozděluje mezi různé typy ponechávajících subjektů. 5.Požadavek na ponechání podstatného čistého ekonomického podílu stanovený v odstavci 1 splní zcela kterýkoli z následujících subjektů: a) původce nebo více původců;b) sponzor nebo více sponzorů;c) původní věřitel nebo více původních věřitelů. 6.Pokud jsou sekuritizované expozice vytvořeny více původci, požadavek ponechání plní každý z těchto původců v závislosti na podílu sekuritizovaných expozic, jichž je původcem, na celkových sekuritizovaných expozicích. 7.Pokud jsou sekuritizované expozice vytvořeny více původními věřiteli, požadavek ponechání plní každý z původních věřitelů v závislosti na podílu sekuritizovaných expozic, jichž je původním věřitelem, na celkových sekuritizovaných expozicích. 8.Odchylně od článků 6 a 7, pokud jsou sekuritizované expozice vytvořeny více původci nebo více původními věřiteli, může být požadavek ponechání zcela splněn jediným původcem nebo původním věřitelem za předpokladu, že je splněna kterákoli z následujících podmínek: a) původce nebo původní věřitel vytvořil a spravuje program nebo sekuritizační systém;b) původce nebo původní věřitel vytvořil program nebo sekuritizační systém a jeho příspěvek činí více než 50 % celkových sekuritizovaných expozic. 9.Pokud jsou sekuritizované expozice sponzorovány více sponzory, požadavek ponechání plní buď: a) sponzor, jehož ekonomický podíl je nejvhodněji sladěn s investory, o čemž rozhodne těchto více sponzorů na základě objektivních kritérií včetně struktury poplatků, zapojení do tvorby a správy programu nebo sekuritizačního systému a vystavení úvěrovému riziku sekuritizací; nebob) každý sponzor poměrně v závislosti na počtu sponzorů.

Článek 255 Článek 255 Výjimky z požadavků na ponechání si rizika 1.Ustanovení čl. 254 odst. 1 se nepoužije, pokud sekuritizované expozice představují expozice vůči subjektům uvedeným v čl. 180 odst. 2 písm. a) až d) nebo expozice, které jsou těmito subjekty plně, bezpodmínečně a neodvolatelně zaručeny, pokud záruka splňuje požadavky stanovené v článku 215. 2.Ustanovení čl. 254 odst. 1 se nepoužije na sekuritizace založené na jasném, transparentním a dostupném indexu, jehož podkladové referenční nástroje jsou shodné s těmi, které tvoří široce obchodovaný index, nebo se jedná o obchodovatelné cenné papíry, které nejsou sekuritizovanými pozicemi.

Článek 256 Článek 256 Kvalitativní požadavky vztahující se na pojišťovny a zajišťovny 1.Pojišťovny a zajišťovny investující do sekuritizace splňují požadavky stanovené v odstavcích 2 až 7. 2.Pojišťovny a zajišťovny před uskutečněním investice provedou hloubkovou kontrolu, která zahrnuje posouzení závazku původce, sponzora nebo původního věřitele průběžně si ponechat podstatný čistý ekonomický podíl ve výši nejméně 5 % ze sekuritizace a faktorů, jež by uvedený závazek ponechat si tento podíl, o němž původce, sponzor nebo původní věřitel informovali v souladu s odst. 3 písm. f), mohly ohrozit. 3.Před investováním do sekuritizace a případně i po něm pojišťovny a zajišťovny zajistí, aby původce, sponzor nebo původní věřitel vykazoval všechny tyto vlastnosti: a) původce, sponzor nebo původní věřitel poskytují úvěry na základě rozumných a přesně vymezených kritérií a jasně stanovili postup pro schvalování, změnu, obnovu a refinancování úvěrů, které mají být sekuritizovány, jakož i úvěrů, které sekuritizovány nebudou;b) původce, sponzor nebo původní věřitel má zavedeny efektivní systémy ke zvládání průběžné administrativy a sledování svých portfolií a expozic představujících úvěrové riziko a rovněž k identifikaci a řízení problémových úvěrů a k provádění odpovídajících úprav ocenění a vytváření rezerv;c) původce, sponzor nebo původní věřitel přiměřeně diverzifikuje každé úvěrové portfolio na základě svého cílového trhu a celkové úvěrové strategie;d) původce, sponzor nebo původní věřitel poskytuje snadný přístup ke všem příslušným údajům nezbytným k tomu, aby pojišťovna nebo zajišťovna splnily požadavky stanovené v odstavcích 4 až 7;e) původce, sponzor nebo původní věřitel má písemnou politiku pro úvěrové riziko, jež zahrnuje přípustné odchylky rizik a systém tvorby opravných položek a rezerv a popis toho, jak se toto riziko měří, sleduje a kontroluje;f) původce, sponzor nebo původní věřitel sdělí úroveň svého ponechaného čistého ekonomického podílu, jak uvádí čl. 254 odst. 1, jakož i jakékoli faktory, jež by mohly bránit ponechání minimálního požadovaného čistého ekonomického podílu stanoveného v témže článku. 4.Pojišťovny nebo zajišťovny investující do sekuritizace zavedou písemné postupy pro sledování odpovídající rizikovému profilu jejich sekuritizačních pozic, aby mohly průběžně a včas sledovat výkonnost podkladových expozic. 5.Pojišťovny nebo zajišťovny investující do sekuritizace zajistí, aby existovala přiměřená úroveň interního podávání zpráv jejich správnímu, řídícímu nebo kontrolnímu orgánu, které tak budou informovány o podstatných sekuritizovaných pozicích, a aby rizika vyplývající z těchto investic byla náležitě řízena. 6.Pojišťovny a zajišťovny investující do sekuritizace pravidelně provádějí zátěžové testy svých peněžních toků a hodnot kolaterálu podkladových expozic. Každý zátěžový test by měl být přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizika obsaženého v sekuritizované pozici. 7.Pojišťovny a zajišťovny investující do sekuritizace jsou schopny svým orgánům dohledu prokázat, že mají celkovou a důkladnou znalost každé z těchto investic a jejích podkladových expozic a že mají zavedeny písemné politiky a postupy pro řízení rizik s nimi spojených.

Článek 257 Článek 257 Požadavky týkající se investic do sekuritizací, které již nesplňují požadavky na ponechání si rizik a kvalitativní požadavky 1.Pokud pojišťovny a zajišťovny zjistí, že původce, sponzor nebo původní věřitel nesplňuje požadavky stanovené v článku 254 nebo že nejsou splněny požadavky stanovené v čl. 256 odst. 2 a 3, okamžitě o tom informují orgán dohledu. 2.Pokud požadavky v čl. 256 odst. 2 a 3 nejsou v jakémkoli ohledu splněny z důvodu nedbalosti nebo opomenutí pojišťovny nebo zajišťovny, orgán dohledu uplatní úměrné navýšení solventnostního kapitálového požadavku v souladu s odstavcem 3 tohoto článku. 3.Pokud je za účelem výpočtu navýšeného solventnostního kapitálového požadavku, jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku, použit standardní vzorec pro výpočet rizika kreditního rozpětí uvedený v článku 178, kapitálový požadavek k riziku kreditního rozpětí příslušných sekuritizovaných pozic se založí na rizikových faktorech uvedených v článku 178, avšak zvýšených nejméně o 250 % těchto rizikových faktorů. 4.Rizikové faktory postupně narůstají s každým dalším porušením požadavků stanovených v článku 256. 5.Pokud pojišťovny nebo zajišťovny z důvodu svojí nedbalosti nebo opomenutí nesplní jakýkoli požadavek stanovený v čl. 256 odst. 4 až 7 tohoto nařízení, orgán dohledu posoudí, zda by toto nesplnění mělo být považováno za podstatnou odchylku od systému správy, jak je uvedeno v čl. 37 odst. 1 písm. c) směrnice 2009/138/ES.