Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/825 ze dne 30. května 2018, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupemPostoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 (Úř. věst. C 443, 22.12.2017, s. 934 ) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 16. dubna 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). ,

Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2014 (Úř. věst. C 443, 22.12.2017, s. 934 ) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 16. dubna 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 29. května 2018 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(1) Společná pravidla ochrany před dumpingovým dovozem a dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Unie, jsou obsažena v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21 ). a (EU) 2016/1037Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55 ). (společně dále jen nařízení). Nařízení byla původně přijata v roce 1968 a naposledy významně pozměněna v roce 1996 po uzavření Uruguayského kola konaného v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT). Vzhledem k tomu, že od roku 1996 byla provedena řada změn nařízení, rozhodli normotvůrci o jejich kodifikaci v zájmu srozumitelnosti a přehlednosti.

(2) Ačkoliv byla nařízení pozměněna a kodifikována, nebyl proveden důkladný přezkum jejich fungování. Komise zahájila přezkum nařízení mimo jiné s cílem lépe do nich promítnout potřeby podniků na začátku dvacátého prvního století.

(3) V návaznosti na tento přezkum by měla být některá ustanovení nařízení pozměněna s cílem zlepšit transparentnost a předvídatelnost, umožnit účinná opatření pro boj proti odvetným opatřením ze strany třetích zemí, zlepšit účinnost a vymáhání a optimalizovat přezkumné postupy. Kromě toho by měly být do nařízení začleněny některé postupy, jež byly v posledních letech používány v rámci antidumpingových šetření a šetření o uložení vyrovnávacího cla.

(4) V zájmu větší transparentnosti a předvídatelnosti antidumpingových šetření a šetření o uložení vyrovnávacího cla by měly být strany, kterých se bude uložení prozatímních antidumpingových a vyrovnávacích opatření týkat, zejména dovozci, informovány o nadcházejícím uložení těchto opatření. V případě šetření, kdy není vhodné uložit prozatímní opatření, je dále žádoucí, aby strany byly v dostatečném předstihu informovány o neuložení opatření. Aby se omezilo riziko podstatného nárůstu dovozu v období předběžného poskytování informací, Komise by měla celně evidovat dovoz, pokud je to možné. U celní evidence dovozů v období předběžného poskytování informací

(5) Před uložením prozatímních opatření by měl být vývozcům nebo výrobcům poskytnut krátký čas ke kontrole výpočtu jejich individuálního dumpingového rozpětí nebo výše napadnutelných subvencí a rozpětí dostatečného k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Chyby ve výpočtech by pak mohly být opraveny před uložením opatření.

(6) V zájmu zajištění toho, aby opatření pro boj proti odvetným opatřením byla účinná, by výrobci v Unii měli mít možnost spoléhat na tato nařízení, aniž by se obávali odvetných opatření ze strany třetích zemí. Stávající ustanovení umožňují za zvláštních okolností zahájit šetření bez podnětu, pokud existují dostatečné důkazy o dumpingu nebo napadnutelných subvencích a újmě a příčinné souvislosti. Mezi takové zvláštní okolnosti by měla patřit hrozba odvetných opatření ze strany třetích zemí.

(7) Pokud je šetření zahájeno bez podnětu, Komise by měla výrobce v Unii požádat, aby jí poskytli informace potřebné pro šetření s cílem zajistit dostatek informací pro provádění šetření v případě hrozeb odvetných opatření ze strany třetích zemí.

(8) Třetí země stále více zasahují do obchodu se surovinami s cílem udržet suroviny v těchto zemích ve prospěch domácích uživatelů v navazujících článcích výrobního řetězce, například ukládáním vývozních daní nebo uplatňováním režimů dvojích cen. Takové zásahy ještě více narušují obchod. Ceny surovin proto neodráží působení běžných tržních sil nabídky a poptávky po dané surovině. V důsledku toho jsou výrobci v Unii nejen poškozováni dumpingem, ale trpí dalším narušením obchodu ve srovnání s výrobci v navazujících článcích výrobního řetězce ze třetích zemí, kteří se takových praktik účastní. Aby byla zajištěna přiměřená ochrana obchodu, měla by se taková narušení zohlednit při stanovování úrovně ukládaných cel.

(9) Komise by měla ověřit existenci zkreslení na trhu surovin na základě obdrženého podnětu a databáze Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nazvané Seznam omezení vývozu průmyslových surovin (Inventory on export restrictions on industrial raw materials) nebo jakékoli jiné databáze OECD, která nahrazuje uvedenou databázi a identifikuje zkreslení na trhu surovin.

(10) V rámci Unie jsou napadnutelné subvence v zásadě zakázány podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen Smlouva o fungování EU). Napadnutelné subvence poskytované třetími zeměmi mají proto zvlášť rušivý účinek na obchod. V průběhu doby se postupně snížila Komisí schválená výše státní podpory. Při určování úrovně vyrovnávacích opatření již není zpravidla možné uplatňovat pravidlo nižšího cla.

(11) Pokud není platnost opatření po skončení šetření v rámci přezkumu opatření před pozbytím platnosti prodloužena vzhledem k tomu, že nebylo zjištěno, že by v období šetření panovaly podmínky, které by vyžadovaly pokračování těchto opatření, měla by být cla vybraná v průběhu šetření za zboží, které bylo celně odbaveno, vrácena dovozcům.

(12) Pokud to bude vhodné, Komise by měla zahájit prozatímní přezkumy v případech, kdy se výrobní odvětví Unie potýká se zvýšenými náklady vyplývajícími z vyšších sociálních a environmentálních standardů. Komise by měla také zahájit prozatímní přezkumy v případech, kdy se v zemích vývozu změní okolnosti týkající se sociálních a environmentálních standardů. Pokud například země, která je předmětem opatření, odstoupí od mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, nebo od úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia k těmto nařízením, šetření v rámci prozatímního přezkumu by mohlo vyústit v odvolání platných přijatých závazků. Rozsah přezkumu by závisel na konkrétní povaze změny. Takové prozatímní přezkumy by mohly být zahájeny rovněž ex officio .

(13) Komise může přijmout výkladová oznámení, v nichž případným zúčastněným stranám poskytne obecné pokyny ohledně uplatňování těchto nařízení. V souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie nejsou taková oznámení právně závazná a nemění závazná pravidla unijního práva. Na základě obecných zásad rovnéhoSmlouva o EU). Evropský parlament a Rada mohou rovněž vyjádřit své názory.

(14) Výrobní odvětví Unie by již nemělo být vymezováno odkazem na prahové hodnoty pro zahájení šetření stanovené v nařízeních.

(15) Komise by měla zajistit, aby všechny zúčastněné strany měly co nejlepší přístup k informacím, tím, že zavede informační systém, v jehož rámci je zúčastněným stranám zasláno upozornění, když je vyšetřovací spis doplněn o nové informace nedůvěrné povahy, a tím, že tyto informace zpřístupní těmto stranám prostřednictvím internetové platformy.

(16) Pokud bylo v původním šetření zjištěno, že dumpingové rozpětí nebo výše napadnutelných subvencí bylo nižší než prahové hodnoty de minimis , šetření v souvislosti s dotčenými vývozci by mělo být okamžitě zastaveno a na tyto vývozce se nebude vztahovat následné přezkumné šetření.

(17) Komise by měla přijmout nabídku závazku pouze tehdy, pokud na základě výhledové analýzy shledá, že takový závazek účinně odstraňuje poškozující účinek dumpingu.

(18) Existují-li podmínky pro zahájení šetření proti obcházení, měl by dovoz ve všech případech podléhat celní evidenci.

(19) Ze zkušeností v rámci šetření proti obcházení vyplývá, že se někdy zjistí, že ačkoliv se sami výrobci dotčeného výrobku nepodílejí na praktikách obcházení, jsou ve spojení s výrobcem, na kterého se vztahují původní opatření. V takových případech by výrobcům nemělo být odepřeno osvobození pouze z toho důvodu, že jsou ve spojení s výrobcem, na něhož se vztahují původní opatření. Proto by měla být zrušena podmínka, aby výrobci dotčeného výrobku nebyli ve spojení s výrobcem, na kterého se vztahují původní opatření, pokud mají být osvobozeni od celní evidence nebo od zvýšených cel. Kromě toho, pokud k praktikám obcházení dochází v Unii, by skutečnost, že dovozci jsou ve spojení s výrobci, na které se vztahují opatření, neměla být rozhodující při určování toho, zda může být dovozci uděleno osvobození.

(20) V případě, že je počet výrobců v Unii natolik vysoký, že je nutno přistoupit k výběru vzorku, měl by být vzorek výrobců vybrán z řad všech výrobců v Unii, a nikoli pouze z řad těch výrobců, kteří podali podnět.

(21) V případech zkreslení na trhu surovin stanovených v čl. 7 odst. 2a nařízení (EU) 2016/1036 ve znění tohoto nařízení by Komise měla provést test zájmu Unie podle čl. 7 odst. 2b uvedeného nařízení. Pokud se při stanovení výše cel podle článku 7 uvedeného nařízení Komise rozhodne použít čl. 7 odst. 2 uvedeného nařízení, měla by provést v souladu s článkem 21 uvedeného nařízení test zájmu Unie na základě opatření stanovených podle čl. 7 odst. 2.

(22) Při provádění testu zájmu Unie by měla být poskytnuta příležitost předložit svá stanoviska všem výrobcům v Unii, a nejen těm, kteří podali podnět.

(23) Výroční zpráva předkládaná Komisí Evropskému parlamentu a Radě o provádění nařízení umožňuje pravidelné a včasné sledování nástrojů na ochranu obchodu. Tato zpráva by měla být projednána v Evropském parlamentu, přičemž tato diskuse by se měla týkat rovněž fungování nástrojů na ochranu obchodu. Rada by měla mít možnost se této diskuse zúčastnit.

(24) Komise by měla rozšířit uplatňování a výběr antidumpingových a vyrovnávacích cel na kontinentální šelf členského státu nebo na jeho výlučnou ekonomickou zónu vyhlášenou členským státem podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (dále jen úmluva UNCLOS), a to za předpokladu, že výrobek, na který se vztahují opatření, se používá v kterémkoli z uvedených míst pro účely průzkumu nebo využívání neživých přírodních zdrojů z mořského dna a jeho podloží nebo pro účely výroby energie z vody, mořských proudů nebo větru a za předpokladu, že výrobek, který je předmětem opatření, je tam spotřebován ve významných množstvích. Záměr rozšířit uplatňování tímto způsobem by se měl stanovit v oznámení o zahájení řízení a měl by být v žádostiNařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011 , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13 ). .

(25) Za účelem aktualizace seznamu vymezujícího zkreslení na trhu surovin přidáním dalších takových zkreslení, pokud databáze OECD Seznam omezení vývozu průmyslových surovin nebo jakákoli jiná databáze OECD, která tuto databázi nahrazuje, identifikuje zkreslení na trhu surovin nad rámec těch, která jsou v seznamu již zahrnuta, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny seznamu zkreslení na trhu surovin uvedeného v čl. 7 odst. 2a nařízení (EU) 2016/1036. Aby se přiměřeně řešil podstatný nárůst dovozu, pokud k němu dojde během období předběžného poskytování informací, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o prodloužení nebo zkrácení trvání období předběžného poskytování informací. Období předběžného poskytování informací by se mělo zkrátit, pokud se dovoz podstatně zvýší, avšak Komise nebude schopna toto zvýšení řešit. Pokud však k podstatnému nárůstu dovozu nedošlo nebo pokud je Komise schopna jej řešit, období předběžného poskytování informací by se mělo prodloužit v zájmu zajištění předvídatelnosti pro hospodářské subjekty Unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(26) Nařízení (EU) 2016/1036 a (EU) 2016/1037 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21 ).

Článek 3 Článek 3

Článek 4 Článek 4

Článek 5 Článek 5

Článek 14a Článek 14a Kontinentální šelf nebo výlučná ekonomická zóna 1.Antidumpingové clo může být rovněž uloženo na jakýkoli dumpingový výrobek dovážený v podstatném množství na umělý ostrov, pevné nebo plovoucí zařízení nebo jakoukoli jinou strukturu v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle úmluvy UNCLOS, pokud by to způsobilo újmu výrobnímu odvětví Unie. Komise přijme prováděcí akty, ve kterých stanoví podmínky vzniku takového cla, jakož i postupy týkající se oznámení a prohlášení o takových výrobcích a platby tohoto cla, včetně vybrání, vrácení a prominutí (celní nástroje). Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3. 2.Komise může ukládat cla uvedená v odstavci 1 až ode dne, kdy celní nástroj uvedený v odstavci 1 začne fungovat. Komise informuje samostatným oznámením v Úředním věstníku Evropské unie všechny hospodářské subjekty o tom, že celní nástroj funguje.

Článek 19a Článek 19a Informování v prozatímní fázi šetření 1.Výrobci v Unii, dovozci a vývozci a jejich zájmové svazy a zástupci země vývozu mohou požádat o informace o plánovaném uložení prozatímních cel. Žádosti o takové informace se podávají písemně ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Takové informace se uvedeným stranám poskytují tři týdny před uložením prozatímních cel. Takové informace zahrnují: souhrn navrhovaných cel pouze pro informační účely a podrobné údaje o výpočtu dumpingového rozpětí a rozpětí dostatečného k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, přičemž se patřičně zohlední potřeba splnit povinnost ochrany důvěrných informací uvedená v článku 19. Strany mají tři pracovní dny od poskytnutí těchto informací na zaslání připomínek k přesnosti výpočtů. 2.V případech, kdy se zamýšlí neuložit prozatímní cla, ale nadále pokračovat v šetření, jsou zúčastněné strany informovány o neuložení cel tři týdny před uplynutím lhůty uvedené v čl. 7 odst. 1 pro uložení prozatímních cel.

Článek 23a Článek 23a Výkon přenesené pravomoci 1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu dvou let ode dne 8. června 2018 a může být vykonána pouze jednou. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 2a je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 8. června 2018 . Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před uplynutím tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 1 a 2a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . . 5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6.Akty v přenesené pravomoci přijaté podle čl. 7 odst. 1 a 2a vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti nim Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byly tyto akty oznámeny, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se uvedená lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 24a Článek 24a Kontinentální šelf členského státu nebo výlučná ekonomická zóna 1.Vyrovnávací clo může být rovněž uloženo na jakýkoli subvencovaný výrobek dovážený v podstatném množství na umělý ostrov, pevná nebo plovoucí zařízení nebo jakoukoli jinou strukturu v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle úmluvy UNCLOS, pokud by to způsobilo újmu výrobnímu odvětví Unie. Komise přijme prováděcí akty, ve kterých stanoví podmínky vzniku takového cla, jakož i postupy týkající se oznámení a prohlášení o takových výrobcích a o platbách tohoto cla, včetně vybrání, vrácení a prominutí (celní nástroje). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3. 2.Komise může ukládat cla uvedená v odstavci 1 až ode dne, kdy celní nástroj uvedený v odstavci 1 začne fungovat. Komise informuje samostatným oznámením v Úředním věstníku Evropské unie všechny hospodářské subjekty o tom, že celní nástroj funguje.

Článek 29a Článek 29a Informování v prozatímní fázi šetření 1.Výrobci v Unii, dovozci a vývozci a jejich zájmové svazy a země původu nebo vývozu mohou požádat o informace o plánovaném uložení prozatímních cel. Žádosti o takové informace se podávají písemně ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Takové informace se uvedeným stranám poskytují tři týdny před uložením prozatímních cel. Takové informace zahrnují: souhrn navrhovaných cel pouze pro informační účely a podrobné údaje o výpočtu výše napadnutelných subvencí a rozpětí dostatečného k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, přičemž se patřičně zohlední potřeba splnit povinnost důvěrného zacházení s údaji uvedená v článku 29. Strany mají tři pracovní dny od poskytnutí těchto informací na zaslání připomínek k přesnosti výpočtů. 2.V případech, kdy se zamýšlí neuložit prozatímní cla, ale nadále pokračovat v šetření, jsou zúčastněné strany informovány o neuložení cel tři týdny před uplynutím lhůty uvedené v čl. 12 odst. 1 pro uložení prozatímních cel.

Článek 32a Článek 32a Zpráva 1.Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o uplatňování a provádění tohoto nařízení a vezme přitom náležitý ohled na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 29. Tato zpráva obsahuje informace o uplatňování prozatímních a konečných opatření, o zastavení šetření bez přijetí opatření, o závazcích, nových šetřeních, přezkumech, případech podstatného zkreslení a inspekcích na místě a o činnosti různých orgánů odpovědných za sledování uplatňování tohoto nařízení a za plnění závazků, které z něho vyplývají. Zpráva se rovněž zabývá nástroji na ochranu obchodu, které třetí země použily vůči Unii, a odvoláními proti uloženým opatřením. Zahrnuje činnosti úředníka pro slyšení z Generálního ředitelství Komise pro obchod a aktivity asistenční služby pro malé a střední podniky týkající se uplatňování tohoto nařízení. Zpráva rovněž zahrne to, jak byly při šetřeních brány v úvahu a zohledňovány sociální a environmentální standardy. Tyto standardy zahrnují standardy, které jsou zakotveny v mnohostranných environmentálních dohodách, jejichž smluvní stranou je Unie, a v úmluvách MOP uvedených v příloze Ia tohoto nařízení, jakož i v ekvivalentních vnitrostátních právních předpisech země vývozu. 2.Do dne 9. června 2023 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě přezkum uplatňování čl. 12 odst. 1 třetího a čtvrtého pododstavce, čl. 13 odst. 1 třetího a čtvrtého pododstavce a čl. 15 odst. 1 třetího a čtvrtého pododstavce, včetně hodnocení tohoto uplatňování. V případě potřeby se k takovému přezkumu připojí legislativní návrh.

Článek 32b Článek 32b Výkon přenesené pravomoci 1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 12 odst. 1 je Komisi svěřena na dobu dvou let ode dne 8. června 2018 a může být vykonána pouze jednou. 3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 12 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . . 5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 12 odst. 1 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Znění přílohy tohoto nařízení se doplní do nařízení (EU) 2016/1036 a (EU) 2016/1037 jako příloha Ia.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55 ).

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011 , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13 ).

Toto nařízení se použije na všechna šetření zveřejněná v oznámení o zahájení řízení podle čl. 5 odst. 9 nařízení (EU) 2016/1036 nebo podle čl. 10 odst. 11 nařízení (EU) 2016/1037 v Úředním věstníku Evropské unie po dni vstupu tohoto nařízení v platnost.

Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 .

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013 , kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1 ).;

Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 .

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013 , kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1 ).;

Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 .

Antidumpingové clo může být rovněž uloženo na jakýkoli dumpingový výrobek dovážený v podstatném množství na umělý ostrov, pevné nebo plovoucí zařízení nebo jakoukoli jinou strukturu v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle úmluvy UNCLOS, pokud by to způsobilo újmu výrobnímu odvětví Unie. Komise přijme prováděcí akty, ve kterých stanoví podmínky vzniku takového cla, jakož i postupy týkající se oznámení a prohlášení o takových výrobcích a platby tohoto cla, včetně vybrání, vrácení a prominutí (celní nástroje). Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 3.

Komise může ukládat cla uvedená v odstavci 1 až ode dne, kdy celní nástroj uvedený v odstavci 1 začne fungovat. Komise informuje samostatným oznámením v Úředním věstníku Evropské unie všechny hospodářské subjekty o tom, že celní nástroj funguje.

Výrobci v Unii, dovozci a vývozci a jejich zájmové svazy a zástupci země vývozu mohou požádat o informace o plánovaném uložení prozatímních cel. Žádosti o takové informace se podávají písemně ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Takové informace se uvedeným stranám poskytují tři týdny před uložením prozatímních cel. Takové informace zahrnují: souhrn navrhovaných cel pouze pro informační účely a podrobné údaje o výpočtu dumpingového rozpětí a rozpětí dostatečného k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, přičemž se patřičně zohlední potřeba splnit povinnost ochrany důvěrných informací uvedená v článku 19. Strany mají tři pracovní dny od poskytnutí těchto informací na zaslání připomínek k přesnosti výpočtů.

V případech, kdy se zamýšlí neuložit prozatímní cla, ale nadále pokračovat v šetření, jsou zúčastněné strany informovány o neuložení cel tři týdny před uplynutím lhůty uvedené v čl. 7 odst. 1 pro uložení prozatímních cel.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu dvou let ode dne 8. června 2018 a může být vykonána pouze jednou.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 7 odst. 2a je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 8. června 2018 . Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před uplynutím tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 1 a 2a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . .

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akty v přenesené pravomoci přijaté podle čl. 7 odst. 1 a 2a vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti nim Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byly tyto akty oznámeny, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se uvedená lhůta prodlouží o dva měsíce.

Vyrovnávací clo může být rovněž uloženo na jakýkoli subvencovaný výrobek dovážený v podstatném množství na umělý ostrov, pevná nebo plovoucí zařízení nebo jakoukoli jinou strukturu v kontinentálním šelfu členského státu nebo ve výlučné ekonomické zóně vyhlášené členským státem podle úmluvy UNCLOS, pokud by to způsobilo újmu výrobnímu odvětví Unie. Komise přijme prováděcí akty, ve kterých stanoví podmínky vzniku takového cla, jakož i postupy týkající se oznámení a prohlášení o takových výrobcích a o platbách tohoto cla, včetně vybrání, vrácení a prominutí (celní nástroje). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3.

Komise může ukládat cla uvedená v odstavci 1 až ode dne, kdy celní nástroj uvedený v odstavci 1 začne fungovat. Komise informuje samostatným oznámením v Úředním věstníku Evropské unie všechny hospodářské subjekty o tom, že celní nástroj funguje.

Výrobci v Unii, dovozci a vývozci a jejich zájmové svazy a země původu nebo vývozu mohou požádat o informace o plánovaném uložení prozatímních cel. Žádosti o takové informace se podávají písemně ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Takové informace se uvedeným stranám poskytují tři týdny před uložením prozatímních cel. Takové informace zahrnují: souhrn navrhovaných cel pouze pro informační účely a podrobné údaje o výpočtu výše napadnutelných subvencí a rozpětí dostatečného k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, přičemž se patřičně zohlední potřeba splnit povinnost důvěrného zacházení s údaji uvedená v článku 29. Strany mají tři pracovní dny od poskytnutí těchto informací na zaslání připomínek k přesnosti výpočtů.

V případech, kdy se zamýšlí neuložit prozatímní cla, ale nadále pokračovat v šetření, jsou zúčastněné strany informovány o neuložení cel tři týdny před uplynutím lhůty uvedené v čl. 12 odst. 1 pro uložení prozatímních cel.

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o uplatňování a provádění tohoto nařízení a vezme přitom náležitý ohled na ochranu důvěrných informací ve smyslu článku 29.

Tato zpráva obsahuje informace o uplatňování prozatímních a konečných opatření, o zastavení šetření bez přijetí opatření, o závazcích, nových šetřeních, přezkumech, případech podstatného zkreslení a inspekcích na místě a o činnosti různých orgánů odpovědných za sledování uplatňování tohoto nařízení a za plnění závazků, které z něho vyplývají. Zpráva se rovněž zabývá nástroji na ochranu obchodu, které třetí země použily vůči Unii, a odvoláními proti uloženým opatřením. Zahrnuje činnosti úředníka pro slyšení z Generálního ředitelství Komise pro obchod a aktivity asistenční služby pro malé a střední podniky týkající se uplatňování tohoto nařízení.

Zpráva rovněž zahrne to, jak byly při šetřeních brány v úvahu a zohledňovány sociální a environmentální standardy. Tyto standardy zahrnují standardy, které jsou zakotveny v mnohostranných environmentálních dohodách, jejichž smluvní stranou je Unie, a v úmluvách MOP uvedených v příloze Ia tohoto nařízení, jakož i v ekvivalentních vnitrostátních právních předpisech země vývozu.

Do dne 9. června 2023 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě přezkum uplatňování čl. 12 odst. 1 třetího a čtvrtého pododstavce, čl. 13 odst. 1 třetího a čtvrtého pododstavce a čl. 15 odst. 1 třetího a čtvrtého pododstavce, včetně hodnocení tohoto uplatňování. V případě potřeby se k takovému přezkumu připojí legislativní návrh.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 12 odst. 1 je Komisi svěřena na dobu dvou let ode dne 8. června 2018 a může být vykonána pouze jednou.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 12 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . .

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 12 odst. 1 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: