Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu (Text s významem pro EHP.)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 53 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální bankyÚř. věst. C 34, 31.1.2018, s. 5 . ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboruÚř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 36 . ,

v souladu s řádným legislativním postupemPostoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. května 2019 . ,

Úř. věst. C 34, 31.1.2018, s. 5 .

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338 ). a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1 ). byly přijaty v reakci na finanční krize probíhající v letech 2007–2008. Tato legislativní opatření podstatně přispěla k upevnění finančního systému v Unii a k posílení odolnosti institucí vůči případným budoucím otřesům. Přestože jsou uvedená opatření nanejvýš obsáhlá, nezabývala se všemi identifikovanými slabými místy, která mají na instituce vliv. Na některá z původně navrhovaných opatření se navíc vztahovala ustanovení o přezkumu nebo nebyla dostatečně podrobná, aby mohla být provedena bez potíží.

(2) Tato směrnice se zabývá problémy v souvislosti s ustanoveními směrnice 2013/36/EU, která, jak se ukázalo, nebyla dostatečně jasná, a byla proto předmětem rozdílného výkladu nebo bylo zjištěno, že pro určité instituce představují přílišnou zátěž. Rovněž obsahuje úpravy směrnice 2013/36/EU, které jsou nezbytné buď následkem přijetí jiných relevantních právních aktů Unie, například směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014 , kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190 ). , nebo souběžně navrhovaných změn nařízení (EU) č. 575/2013. Navrhované změny navíc současný regulační rámec lépe přizpůsobují mezinárodnímu vývoji za účelem podpory souladu a srovnatelnosti mezi jurisdikcemi.

(3) Finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti mohou být mateřskými podniky bankovních skupin a vyžaduje se uplatnění obezřetnostních požadavků na základě konsolidované situace těchto holdingových společností. Jelikož instituce ovládaná těmito holdingovými společnostmi není vždy schopna

(4) Schválením některých finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností a dohledem nad nimi by se nemělo bránit skupinám v rozhodování o zvláštních vnitřních postupech a rozdělení úkolů ve skupině, jak to pokládají za vhodné s cílem zajistit plnění konsolidovaných požadavků, ani přímým dohledovým opatřením ohledně těch institucí ve skupině, které jsou zapojeny do zajištění plnění obezřetnostních požadavků na konsolidovaném základě.

(5) Za zvláštních okolností by mohla být od schválení osvobozena finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost, jež byla zřízena za účelem holdingové účasti v podnicích. Ačkoliv se uznává, že osvobozená finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost může přijímat rozhodnutí v rámci běžného podnikání, neměla by přijímat správní, provozní nebo finanční rozhodnutí mající dopad na skupinu nebo dceřiné podniky skupiny, které jsou institucemi nebo finančními institucemi. Při posuzování souladu s tímto požadavkem by příslušné orgány měly zohlednit příslušné požadavky podle práva obchodních společností, jemuž daná finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost podléhá.

(6) Pokud jde o dohled na konsolidovaném základě, hlavní odpovědností je pověřen orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě. Proto je nezbytné, aby do schvalování finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností a dohledu nad nimi byl odpovídajícím způsobem zapojen orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě. Jestliže orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě není zároveň příslušným orgánem v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena, schválení by mělo být udělováno na základě společného rozhodnutí obou uvedených orgánů. Evropská centrální banka by při výkonu svého úkolu provádět dohled na konsolidovaném základě nad mateřskými společnostmi úvěrových institucí podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013 , kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63 ). měla rovněž vykonávat své povinnosti ohledně schvalování finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností a dohledu nad nimi.

(7) Zpráva Komise ze dne 28. července 2016 o posouzení pravidel pro odměňování podle směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013 (dále jen zpráva Komise ze dne 28. července 2016 ) ukázala, že některé zásady stanovené ve směrnici 2013/36/EU, zejména požadavky na odklad splatnosti a výplatu v cenných papírech, pokud jsou uplatněny na malé instituce, přinášejí přílišnou zátěž a nejsou přiměřené přínosům z uplatnění obezřetnostních zásad. Podobně konstatovala, že v případě pracovníků s nízkou pohyblivou složkou odměny náklady na použití uvedených požadavků přesahují přínosy z uplatnění obezřetnostních zásad, protože nízká úroveň variability odměny nabízí pracovníkům jen malou či vůbec žádnou pobídku k převzetí nadměrného rizika. Takže zatímco by se od všech institucí mělo obecně vyžadovat, aby vůči všem svým pracovníkům, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce, uplatňovaly všechny zásady, je nezbytné, aby malé instituce a pracovníci s nízkou pohyblivou složkou odměny byly od uplatňování zásad odkladu splatnosti a výplaty prostřednictvím cenných papírů stanovených ve směrnici 2013/36/EU osvobozeny.

(8) Pro zajištění sbližování dohledu, podpory rovných podmínek pro instituce a dostatečné ochrany vkladatelů, investorů a spotřebitelů v celé Unii jsou nezbytná jasná, důsledná a harmonizovaná kritéria určení takových malých institucí i nízké úrovně pohyblivé složky odměn. Zároveň je vhodné nabídnout členským státům určitou flexibilitu, aby v případech, kdy to považují za nezbytné, mohly uplatnit přísnější přístup.

(9) V článku 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen Smlouva o fungování EU) je zakotvena zásada stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci. Je třeba, aby instituce tuto zásadu důsledně dodržovaly. Měly by proto uplatňovat genderově neutrální zásady odměňování.

(10) Účelem požadavků na odměňování je podpořit řádné a účinné řízení rizik institucí sladěním dlouhodobých zájmů institucí a jejich pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce (osoby podstupující podstatné riziko). Na dceřiné podniky, které nejsou institucemi, a na něž se proto směrnice 2013/36/EU na individuálním základě nevztahuje, by se současně mohly vztahovat jiné požadavky na odměňování podle příslušných odvětvových právních aktů, které by měly mít přednost. Požadavky na odměňování stanovené v této směrnici by se tedy na konsolidovaném základě v zásadě neměly na takové dceřiné podniky vztahovat. S cílem zabránit možné arbitráži by se však požadavky na odměňování stanovené v této směrnici měly na konsolidovaném základě vztahovat na pracovníky dceřiných podniků, které poskytují určité služby, jako je správa aktiv nebo portfolia či provádění pokynů, přičemž tito pracovníci jsou pověřeni, ať již je forma tohoto pověření jakákoli, prováděním pracovních činností, na jejichž základě je lze označit za osoby podstupující podstatné riziko na úrovni bankovní skupiny. Součástí takových pověření by měla být ujednání o delegování nebo externím poskytování služeb uzavřená mezi dceřiným podnikem, pro nějž dané osoby pracují, a další institucí ve stejné skupině. Členským státům by se nemělo bránit v tom, aby požadavky na odměňování stanovené v této směrnici uplatňovaly na konsolidovaném základě na širší okruh dceřiných podniků a jejich pracovníků.

(11) Směrnice 2013/36/EU požaduje, aby podstatná část, v každém případě nejméně 50 %, jakékoli pohyblivé složky odměny, byla ve vyváženém poměru tvořena akciemi nebo rovnocennými vlastnickými podíly v závislosti na právní struktuře dané instituce, nebo nástroji spojenými s akciemi či rovnocennými nepeněžními nástroji v případě nekotované instituce; a pokud je to možné, alternativními nástroji tier 1 nebo tier 2, které splňují určité podmínky. Tato zásada omezuje použití nástrojů spojených s akciemi na nekotované instituce a požaduje, aby kotované instituce používaly akcie. Zpráva Komise ze dne 28. července 2016 ukázala, že použití akcií může u kotovaných institucí vést ke značné administrativní zátěži provázené vysokými náklady. Zároveň lze odpovídajících přínosů z uplatnění obezřetnostních zásad dosáhnout tím, že se kotovaným institucím ponechá možnost použít nástroje spojené s akciemi, jejichž hodnota sleduje hodnotu akcií. Možnost použití nástrojů spojených s akciemi by tedy měla být rozšířena na kotované instituce.

(12) Proces dohledu a hodnocení by měly zohlednit velikost, strukturu a vnitřní organizaci institucí a povahu, rozsah a složitost jejich činností. Pokud mají různé instituce podobné rizikové profily, například protože mají podobné modely podnikání nebo zeměpisnou polohu expozic nebo jsou členy stejného režimu institucionální ochrany, příslušné orgány by měly být schopny vypracovat individuální metodiku pro proces dohledu a hodnocení s cílem podchytit společné charakteristiky a rizika institucí s takovým totožným rizikovým profilem. Takové řešení na míru by však nemělo příslušným orgánům bránit v řádném zohlednění specifických rizik ovlivňujících jednotlivé instituce, ani by nemělo měnit povahu uložených opatření specifickou pro jednotlivé instituce.

(13) Dodatečný kapitálový požadavek uložený příslušnými orgány je významným motorem pro celkovou úroveň kapitálu instituce a je důležitý pro účastníky trhu, protože výše uloženého dodatečného kapitálového požadavku má dopad na okamžik aktivace omezení vyplácení dividend, výplat bonusů a plateb na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1. Měla by být stanovena jasná definice podmínek, za kterých by měl být dodatečný kapitálový požadavek uložen, aby bylo zajištěno důsledné uplatňování pravidel ve všech členských státech a řádné fungování vnitřního trhu.

(14) Dodatečný kapitálový požadavek uložený příslušnými orgány by měl být stanoven vzhledem ke konkrétní situaci instituce a měl by být řádně zdůvodněn. Dodatečné kapitálové požadavky lze ukládat s cílem řešit rizika nebo prvky rizika, které jsou výslovně vyjmuty z kapitálových požadavků stanovených v nařízení (EU) č. 575/2013 nebo kterých se tyto požadavky výslovně netýkají, jen do té míry, v jaké je to považováno za nezbytné s ohledem na konkrétní situaci určité instituce. Tyto požadavky by měly v příslušném pořadí kapitálových požadavků zaujímat místo nad příslušnými minimálními požadavky na kapitál a pod požadavkem kombinovaných kapitálových rezerv nebo v relevantních případech požadavkem kapitálové rezervy k pákovému poměru. Skutečnost, že povaha dodatečných kapitálových požadavků je specifická pro každou instituci, by měla zabránit tomu, aby se tyto požadavky používaly jako nástroje k řešení makroobezřetnostních nebo systémových rizik. To by však nemělo příslušným orgánům bránit v tom, aby mimo jiné prostřednictvím dodatečných kapitálových požadavků řešily rizika, která pro jednotlivé instituce vyplývají z jejich činností, včetně rizik odrážejících dopad určitého hospodářského a tržního vývoje na rizikový profil konkrétní instituce.

(15) Požadavek na pákový poměr je souběžným požadavkem k požadavkům na výši kapitálu k pokrytí rizik. Jakékoli dodatečné kapitálové požadavky uložené příslušnými orgány k řešení rizika nadměrné páky by proto měly být připojeny k požadavku na minimální pákový poměr, a nikoli k požadavku na minimální výši kapitálu k pokrytí rizik. Ke splnění požadavků na výši kapitálu k pokrytí rizik včetně požadavku kombinovaných kapitálových rezerv by instituce navíc měly mít rovněž možnost použít jakýkoli kmenový kapitál tier 1, který využívají ke splnění požadavků týkajících se zadlužení.

(16) Příslušné orgány by měly mít možnost sdělit instituci v podobě pokynu požadavek na jakoukoli úpravu výše kapitálu převyšující příslušné minimální požadavky na kapitál, příslušný dodatečný kapitálový požadavek a případně požadavek kombinovaných kapitálových rezerv nebo požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru, kterou by podle jejich očekávání tato instituce měla držet, aby se vypořádala s výhledovými zátěžovými scénáři. Jelikož takový pokyn představuje kapitálový cíl, měl by se považovat za zařazený nad příslušné minimální požadavky na kapitál, příslušný dodatečný kapitálový požadavek, požadavek kombinovaných kapitálových rezerv nebo požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru, podle okolností. Nesplnění tohoto cíle by nemělo vést k uplatnění omezení týkajících se rozdělování výnosů podle směrnice 2013/36/EU. Vzhledem k tomu, že pokyn k držení dodatečného kapitálu odráží očekávání v oblasti dohledu, směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013 by neměly stanovit povinné zveřejnění pokynu, ale ani zakazovat příslušným orgánům, aby jeho zveřejnění požadovaly. Jestliže instituce opakovaně neplní kapitálový cíl, příslušný orgán by měl být oprávněn přijmout opatření v oblasti dohledu a případně uložit dodatečné kapitálové požadavky.

(17) Ustanovení směrnice 2013/36/EU o úrokovém riziku vyplývajícím z investičního portfolia jsou propojena s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 575/2013, jež u institucí vyžadují delší období pro provedení. Za účelem jednotného uplatňování ustanovení o úrokovém riziku vyplývajícím z investičního portfolia by se měla ustanovení nezbytná k dodržení příslušných ustanovení této směrnice použít od stejného data jako příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 575/2013.

(18) Za účelem harmonizace výpočtu úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia v případě, že interní systémy institucí pro měření tohoto rizika nejsou uspokojivé, by Komise měla být zmocněna přijmout regulační technické normy, které vypracoval Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví, EBA) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12 ). s cílem vytvořit standardizovanou metodiku pro účely hodnocení takového rizika. Komise by měla tyto regulační technické normy přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

(19) Aby mohly příslušné orgány lépe určit instituce, které by mohly v souvislosti se svým investičním portfoliem utrpět nadměrné ztráty z důvodu možných změn úrokových sazeb, měla by být Komise zmocněna přijmout regulační technické normy vypracované orgánem EBA. Tyto regulační technické normy by měly vymezit: šest dohledových šokových scénářů, které musí uplatnit všechny instituce při výpočtu změn ekonomické hodnoty vlastního kapitálu; obecné předpoklady, které musí instituce zavést do svých interních systémů pro účely výpočtu ekonomické hodnoty vlastního kapitálu, a v souvislosti se stanovením možné potřeby zvláštních kritérií pro určení institucí, pro něž mohou být odůvodněna opatření v oblasti dohledu po snížení čistého úrokového výnosu způsobeného změnami úrokových sazeb; a co představuje velký pokles. Komise by měla tyto regulační technické normy přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

(20) Pro zachování stability a integrity finančního systému má zásadní význam boj proti praní peněz a financování terorismu. Odhalení skutečnosti, že určitá instituce je zapojena do praní peněz a financování terorismu, by mohlo mít na životaschopnost a stabilitu finančního systému dopad. Vedle orgánů a subjektů odpovědných za zajišťování dodržování pravidel pro boj proti praní peněz podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73 ). náleží významná úloha při odhalování a napravování nedostatků příslušným orgánům pověřeným vydáváním povolení a obezřetnostním dohledem. Tyto příslušné orgány by proto měly problematiku praní peněz a financování terorismu důsledně začleňovat do svých příslušných činností dohledu, včetně postupů hodnocení a přezkumu v oblasti dohledu, posuzování přiměřenosti systémů, procesů a mechanismů správy a řízení institucí a posuzování způsobilosti členů vedoucího orgánu, odpovídajícím způsobem informovat příslušné orgány a subjekty odpovědné za zajišťování dodržování pravidel pro boj proti praní peněz o všech zjištěných skutečnostech a v případě potřeby přijmout opatření v oblasti dohledu v souladu se svými pravomocemi podle směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013. Informace by měly být poskytovány na základě skutečností zjištěných v rámci procesů povolování, schvalování nebo přezkumu, jejichž prováděním jsou tyto příslušné orgány pověřeny, jakož i na základě informací obdržených od orgánů a subjektů odpovědných za zajišťování souladu se směrnicí (EU) 2015/849.

(21) Jedním z klíčových ponaučení z finanční krize v Unii je skutečnost, že je zapotřebí náležitý institucionální a politický rámec pro předcházení nerovnováze v Unii a její řešení. S ohledem na nejnovější institucionální vývoj v Unii je třeba provést komplexní přezkum rámce makroobezřetnostní politiky.

(22) Směrnice 2013/36/EU by neměla členským státům bránit v tom, aby ve svém vnitrostátním právu prováděly opatření určená na posílení odolnosti finančního systému, například omezení poměru úvěru k hodnotě nemovitosti, omezení poměru zadlužení k příjmům, omezení poměru nákladů na obsluhu dluhu k příjmům a další nástroje zabývající se standardy v oblasti úvěrování.

(23) Aby se zajistilo, že proticyklické kapitálové rezervy řádně odrážejí riziko přílišné úvěrové expanze pro bankovní sektor, měly by instituce vypočítat své konkrétní kapitálové rezervy jako vážený průměr sazeb proticyklických kapitálových rezerv, které se uplatňují v zemích, kde se nacházejí jejich úvěrové expozice. Každý členský stát by proto měl určit orgán odpovědný za stanovování sazby proticyklické kapitálové rezervy pro expozice nacházející se v daném členském státě. Tato sazba kapitálové rezervy by měla zohledňovat úvěrovou expanzi a vývoj poměru úvěrů k hrubému domácímu produktu (HDP) v daném členském státě a veškeré další proměnné související s riziky ohrožujícími stabilitu finančního systému.

(24) Členské státy by měly mít možnost vyžadovat, aby určité instituce vedle bezpečnostní kapitálové rezervy a proticyklické kapitálové rezervy držely rovněž kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika za účelem předcházení makroobezřetnostním nebo systémovým rizikům, na která se nevztahuje nařízení (EU) č. 575/2013 a směrnice 2013/36/EU, jakož i za účelem jejich zmírnění, zejména riziku narušení kontinuity finančního systému, které může mít pro finanční systém a reálnou ekonomiku v konkrétním členském státě závažné negativní důsledky. Sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika by se měla vztahovat na všechny expozice nebo podmnožinu expozic a na všechny instituce nebo na jednu či více jejich podskupin, pokud instituce mají v rámci své podnikatelské činnosti podobný rizikový profil.

(25) Je důležité zefektivnit mechanismus koordinace mezi orgány, zajistit jasné vymezení úkolů, zjednodušit aktivaci nástrojů makroobezřetnostní politiky a rozšířit škálu makroobezřetnostních nástrojů s cílem zajistit, aby orgány mohly včas a účinným způsobem řešit systémová rizika. Předpokládá se, že Evropská rada pro systémová rizika (ESRB) zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1 ). bude zastávat klíčovou úlohu při koordinaci makroobezřetnostních opatření, stejně jako při předávání informací o plánovaných makroobezřetnostních opatřeních v členských státech, zejména zveřejňováním přijatých makroobezřetnostních opatření na svých internetových stránkách a sdílením informací mezi orgány v návaznosti na vyrozumění o plánovaných makroobezřetnostních opatřeních. V zájmu zajištění odpovídajících politických reakcí ze strany členských států se předpokládá, že ESRB bude monitorovat dostatečnost a soustavnost makroobezřetnostních politik členských států, včetně monitorování toho, zda jsou nástroje používány konsistentně a neduplicitně.

(26) Relevantní příslušné nebo pověřené orgány by se měly zaměřit na zamezení jakémukoli duplicitnímu nebo nekonsistentnímu používání makroobezřetnostních opatření stanovených ve směrnici 2013/36/EU a v nařízení (EU) č. 575/2013. Zejména by relevantní příslušné nebo pověřené orgány měly řádně zvážit, zda opatření přijatá podle článku 133 směrnice 2013/36/EU nejsou duplicitní nebo nekonsistentní s ohledem na další existující nebo připravovaná opatření podle článků 124, 164 nebo 458 nařízení (EU) č. 575/2013.

(27) Příslušné nebo pověřené orgány by měly být na základě povahy a rozložení rizik spojených se strukturou skupiny schopny určit úroveň či úrovně uplatňování kapitálové rezervy pro jiné systémově významné instituce (J-SVI). Za určitých okolností by mohlo být vhodné, aby příslušný orgán nebo pověřený orgán uložil kapitálovou rezervu pro J-SVI pouze na úrovni nacházející se pod nejvyšší úrovní konsolidace.

(28) V souladu s metodikou hodnocení pro globální systémově významné banky, kterou zveřejnil Basilejský výbor pro bankovní dohled, jsou pohledávky a závazky instituce napříč jurisdikcemi ukazateli globálního systémového významu této instituce a možných dopadů jejího selhání na globální finanční systém. Tyto ukazatele odrážejí konkrétní obavy, například ohledně obtížnější koordinace při řešení krizí institucí s podstatnými přeshraničními činnostmi. Díky pokroku, jehož bylo dosaženo z hlediska společného přístupu k řešení krizí v důsledku posílení jednotného souboru pravidel a zavedení jednotného mechanismu pro řešení krizí, se významně rozvinula schopnost řádně řešit úpadek přeshraničně působících skupin v rámci bankovní unie. Z tohoto důvodu a aniž je

(29) Jelikož cíle této směrnice, totiž posílení a zlepšení již existujících právních aktů Unie zajišťujících jednotné obezřetnostní požadavky použitelné pro instituce v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(30) Ve společném politickém prohlášení členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14 . se členské státy zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení svých prováděcích opatření o jeden či více dokumentů, v nichž vysvětlí vztah mezi ustanoveními směrnice a odpovídajícími částmi nástrojů k jejímu provedení ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(31) Směrnice 2013/36/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

Členské státy do 28. prosince 2020 přijmou a zveřejní opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Použijí tato opatření ode dne 29. prosince 2020 . Opatření, která jsou nezbytná k dosažení souladu se změnami stanovenými v čl. 1 bodě 21 a bodě 29 písm. a), b) a c) této směrnice, pokud jde o článek 84 a čl. 98 odst. 5 a 5a směrnice 2013/36/EU, však použijí ode dne 28. června 2021 , a opatření, která jsou nezbytná k dosažení souladu se změnami stanovenými v čl. 1 bodech 52 a 53 této směrnice, pokud jde o články 141b a 141c a čl. 142 odst. 1 směrnice 2013/36/EU, použijí ode dne 1. ledna 2022 .

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 36 .

Článek 2 Článek 2 Provedení 1.Členské státy do 28. prosince 2020 přijmou a zveřejní opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi. Použijí tato opatření ode dne 29. prosince 2020 . Opatření, která jsou nezbytná k dosažení souladu se změnami stanovenými v čl. 1 bodě 21 a bodě 29 písm. a), b) a c) této směrnice, pokud jde o článek 84 a čl. 98 odst. 5 a 5a směrnice 2013/36/EU, však použijí ode dne 28. června 2021 , a opatření, která jsou nezbytná k dosažení souladu se změnami stanovenými v čl. 1 bodech 52 a 53 této směrnice, pokud jde o články 141b a 141c a čl. 142 odst. 1 směrnice 2013/36/EU, použijí ode dne 1. ledna 2022 . Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. 2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3 Článek 3 Vstup v platnost

Článek 4 Článek 4 Určení

Článek 10 Článek 10 Plán činností, organizační struktura a systém správy a řízení 1.Členské státy vyžadují, aby byl k žádostem o povolení přiložen plán činností, z něhož budou vyplývat druhy zamýšlené činnosti a organizační struktura dané úvěrové instituce, včetně údajů o mateřských podnicích, finančních holdingových společnostech a smíšených finančních holdingových společnostech ve skupině. Členské státy rovněž vyžadují, aby byl k žádostem o povolení přiložen popis systémů, postupů a mechanismů uvedených v čl. 74 odst. 1. 2.Příslušné orgány odmítnou vydat povolení k zahájení činnosti úvěrové instituce, pokud nejsou přesvědčeny, že jí systémy, postupy a mechanismy uvedené v čl. 74 odst. 1 umožňují řádné a účinné řízení rizik.

Článek 21a Článek 21a Schvalování finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností 1.Mateřské finanční holdingové společnosti v členském státě, mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v členském státě, mateřské finanční holdingové společnosti v EU a mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU žádají o schválení v souladu s tímto článkem. Jiné finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti žádají o schválení v souladu s tímto článkem, mají-li povinnost dodržovat tuto směrnici nebo nařízení (EU) č. 575/2013 na subkonsolidovaném základě. 2.Pro účely odstavce 1 finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti v něm uvedené poskytnou orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě, a je-li odlišný, příslušnému orgánu v členském státě, v němž jsou usazeny, tyto informace: a) organizační struktura skupiny, jíž je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost součástí, s jasným uvedením dceřiných podniků a případných mateřských podniků, a umístění a druhy činnosti každého ze subjektů ve skupině;b) informace týkající se jmenování alespoň dvou osob, které finanční holdingovou společnost nebo smíšenou finanční holdingovou společnost skutečně řídí, a splnění požadavků stanovených v článku 121, pokud jde o kvalifikaci ředitelů;c) informace týkající se splnění kritérií stanovených v článku 14, pokud jde o akcionáře a společníky, je-li dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti úvěrová instituce;d) vnitřní uspořádání a rozdělení úkolů uvnitř skupiny;e) jakékoli jiné informace, které mohou být nezbytné pro provedení posouzení uvedených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku. Probíhá-li schvalování finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti souběžně s posuzováním podle článku 22, příslušný orgán pro účely uvedeného článku koordinuje činnost v závislosti na daném případě s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě, a je-li odlišný, s příslušným orgánem v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena. Lhůta pro posouzení uvedená v čl. 22 odst. 3 druhém pododstavci se v tomto případě staví na dobu přesahující 20 pracovních dnů, dokud není postup stanovený v tomto článku dokončen. 3.Schválení podle tohoto článku lze finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti udělit, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky: a) vnitřní systémy a rozdělení úkolů uvnitř skupiny jsou přiměřené pro účely plnění požadavků uložených touto směrnicí a nařízením (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, a zejména účinně:i) koordinují činnost všech dceřiných podniků finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, a to i prostřednictvím přiměřeného rozdělení úkolů mezi dceřiné instituce, je-li to nezbytné;ii) předcházejí konfliktům uvnitř skupiny nebo je řeší aiii) prosazují celoskupinové zásady stanovené mateřskou finanční holdingovou společností nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností uvnitř celé skupiny; b) organizační struktura skupiny, jíž je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost součástí, nebrání ani jinak nepřekáží účinnému dohledu nad dceřinými institucemi nebo mateřskými institucemi, pokud jde o jejich individuální, konsolidované a případně subkonsolidované povinnosti. Při posuzování tohoto kritéria se zohlední zejména:i) postavení finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti ve víceúrovňové skupině;ii) vlastnická struktura aiii) úloha finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti ve skupině; c) jsou splněna kritéria uvedená v článku 14 a požadavky stanovené v článku 121. 4.Schválení finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti podle tohoto článku se nevyžaduje, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: a) hlavní činností finanční holdingové společnosti je nabývání účastí v dceřiných podnicích nebo v případě smíšené finanční holdingové společnosti je nabývání účastí v dceřiných podnicích její hlavní činností ve vztahu k institucím nebo finančním institucím;b) finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost není označena jako subjekt řešící krizi v žádné ze skupin řešících krizi v dané skupině v souladu se strategií řešení krize určenou relevantním orgánem příslušným k řešení krize podle směrnice 2014/59/EU;c) dceřiný podnik úvěrové instituce je označen jako odpovědný za zajištění souladu skupiny s obezřetnostními požadavky na konsolidovaném základě a je nadán veškerými nezbytnými prostředky a pravomocí, aby tyto povinnosti účinně naplnil;d) finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost se nepodílí na přijímání řídicích, provozních ani finančních rozhodnutí ovlivňujících skupinu nebo její dceřiné podniky, které jsou institucemi nebo finančními institucemi;e) neexistuje žádná překážka bránící účinnému dohledu nad skupinou na konsolidovaném základě. Finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti osvobozené od schválení v souladu s tímto odstavcem nejsou vyňaty z dosahu konsolidace stanovené v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013. 5.Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě sleduje, zda jsou soustavně dodržovány podmínky uvedené v odstavci 3, nebo odstavci 4. Finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti poskytnou orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě informace, jež potřebuje k soustavnému sledování organizační struktury skupiny a dodržování podmínek uvedených v odstavci 3 nebo případně odstavci 4. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě tyto informace sdělí příslušnému orgánu v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena. 6.Zjistil-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, že podmínky stanovené v odstavci 3 splněny nejsou nebo přestaly být splněny, podléhá finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost příslušným opatřením v oblasti dohledu k zajištění nebo případně obnovení kontinuity a integrity konsolidovaného dohledu a k zajištění plnění požadavků stanovených v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě. V případě smíšené finanční holdingové společnosti zohlední opatření v oblasti dohledu zejména dopady na finanční konglomerát. Opatření v oblasti dohledu uvedená v prvním pododstavci mohou zahrnovat: a) pozastavení výkonu hlasovacích práv spojených s podíly dceřiných institucí drženými finanční holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností;b) vydání soudních příkazů nebo uložení sankcí proti finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti nebo členům vedoucího orgánu a manažerům, s výhradou článků 65 až 72;c) udělení příkazů nebo pokynů finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, aby účasti ve svých dceřiných institucích převedla na své akcionáře nebo společníky;d) dočasné označení jiné finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti nebo instituce ve skupině jako odpovědné za zajištění plnění požadavků stanovených v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě;e) omezení nebo zákaz rozdělování výnosů nebo výplaty úroků akcionářům nebo společníkům;f) požadavek, aby finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti odprodaly nebo snížily účasti v institucích nebo jiných subjektech finančního sektoru;g) požadavek, aby finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti předložily plán pro neprodlené obnovení souladu. 7.Zjistil-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, že podmínky uvedené v odstavci 4 již nejsou splněny, požádá finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost o schválení v souladu s tímto článkem. 8.Je-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě odlišný od příslušného orgánu v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena, oba orgány pro účely rozhodování o schválení podle odstavce 3, o osvobození od schválení podle odstavce 4 a o opatřeních v oblasti dohledu podle odstavců 6 a 7 spolupracují a důkladně navzájem konzultují. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě posoudí záležitosti uvedené v odstavcích 3, 4, 6 a 7, v závislosti na daném případě, a toto posouzení předá příslušnému orgánu v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena. Oba orgány učiní vše, co je v jejich silách, aby do dvou měsíců od obdržení uvedeného posouzení dosáhly společného rozhodnutí. Společné rozhodnutí musí být řádně zdokumentováno a odůvodněno. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě společné rozhodnutí sdělí finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti. V případě sporu orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo příslušný orgán v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena, rozhodnutí nepřijme a v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010 postoupí věc orgánu EBA. EBA přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Dotčené příslušné orgány poté přijmou společné rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení dvouměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí. 9.Je-li v případě smíšených finančních holdingových společností orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo příslušný orgán v členském státě, kde je smíšená finanční holdingová společnost usazena, odlišný od koordinátora určeného v souladu s článkem 10 směrnice 2002/87/ES, je pro účely rozhodnutí nebo společných rozhodnutí podle odstavců 3, 4, 6 a 7 tohoto článku, v závislosti na daném případě, vyžadován souhlas koordinátora. Je-li vyžadován souhlas koordinátora, postoupí se spory příslušnému evropskému orgánu dohledu, totiž orgánu EBA nebo Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA), zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48 ). , který přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Žádným rozhodnutím přijatým podle tohoto odstavce nejsou dotčeny povinnosti podle směrnice 2002/87/ES nebo 2009/138/ES. 10.Je-li schválení finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti podle tohoto článku odmítnuto, oznámí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě tohoto rozhodnutí i jeho odůvodnění žadateli do čtyř měsíců od doručení žádosti, nebo v případě neúplné žádosti do čtyř měsíců od doručení úplných informací potřebných k rozhodnutí. V každém případě však musí být rozhodnutí o schválení nebo o odmítnutí schválení přijato do šesti měsíců od doručení žádosti. Odmítnutí může být v případě nutnosti doprovázeno kterýmkoli z opatření uvedených v odstavci 6.

Článek 21b Článek 21b Zprostředkující mateřský podnik v EU 1.Dvě nebo více institucí v Unii, které jsou součástí téže skupiny ze třetí země, musí mít jediný zprostředkující mateřský podnik v EU, který je usazen v Unii. 2.Příslušné orgány mohou institucím uvedeným v odstavci 1 povolit, aby měly dva zprostředkující mateřské podniky v EU, pokud dospějí k závěru, že by zřízení jediného zprostředkujícího mateřského podniku v EU: a) bylo neslučitelné s povinným požadavkem na oddělení činností, který ukládají pravidla nebo orgány dohledu ze třetí země, kde má nejvyšší mateřský podnik skupiny ze třetí země skutečné sídlo, nebob) vedlo podle posouzení provedeného orgánem příslušným k řešení krize zprostředkujícího mateřského podniku v EU k tomu, že by způsobilost k řešení krize byla méně účinná než v případě dvou zprostředkujících mateřských podniků v EU. 3.Zprostředkující mateřský podnik v EU musí být úvěrovou institucí povolenou v souladu s článkem 8 nebo finanční holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností schválenou v souladu s článkem 21a. Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce platí, že pokud žádná z institucí uvedených v odstavci 1 tohoto článku není úvěrovou institucí nebo pokud v souvislosti s investičními činnostmi musí být zřízen druhý zprostředkující mateřský podnik v EU, aby byl splněn povinný požadavek uvedený v odstavci 2 tohoto článku, může být zprostředkující mateřský podnik v EU nebo druhý zprostředkující mateřský podnik v EU investičním podnikem povoleným v souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice 2014/65/EU, který podléhá směrnici 2014/59/EU. 4.Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže celková hodnota aktiv skupiny ze třetí země v Unii je nižší než 40 miliard EUR. 5.Pro účely tohoto článku je celková hodnota aktiv skupiny ze třetí země v Unii součtem: a) celkové hodnoty aktiv každé instituce ze skupiny ze třetí země v Unii vyplývající z její konsolidované rozvahy nebo z individuální rozvahy, není-li rozvaha instituce konsolidována, ab) celkové hodnoty aktiv každé pobočky skupiny ze třetí země, která je povolena v Unii v souladu s touto směrnicí, směrnicí 2014/65/EU nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84 ). . 6.Příslušné orgány oznámí orgánu EBA tyto informace týkající se každé skupiny z třetí země působící v jejich jurisdikci: a) názvy a celková hodnota aktiv institucí podléhajících dohledu a patřících do skupiny ze třetí země;b) názvy a celková hodnota aktiv odpovídající pobočkám povoleným v tomto členském státě v souladu s touto směrnicí, směrnicí 2014/65/EU nebo nařízením (EU) č. 600/2014 a druhy činností, které mají povoleno vykonávat;c) název a typ, jak je uvedeno v odstavci 3, jakéhokoli zprostředkujícího mateřského podniku v EU zřízeného v tomto členském státě a název skupiny ze třetí země, jíž je součástí. 7.EBA na své internetové stránce zveřejní seznam všech skupin ze třetí země působících v Unii a jejich zprostředkující mateřský podnik v EU, nebo případně zprostředkující mateřské podniky v EU. Příslušné orgány zajistí, aby každá instituce v jejich jurisdikci, která je součástí skupiny ze třetí země, splňovala jednu z těchto podmínek: a) má zprostředkující mateřský podnik v EU;b) je zprostředkujícím mateřským podnikem v EU;c) je v Unii jedinou institucí skupiny ze třetí země nebod) je součástí skupiny ze třetí země, jejichž celková hodnota aktiv v Unii je nižší než 40 miliard EUR. 8.Odchylně od odstavce 1 skupiny ze třetí země, které působí v Unii prostřednictvím více než jedné instituce a jejichž celková hodnota aktiv k 27. červnu 2019 dosahuje nejméně 40 miliard EUR, musí mít do 30. prosince 2023 zprostředkující mateřský podnik v EU nebo v případě použití odstavce 2 dva zprostředkující mateřské podniky v EU. 9.Do 30. prosince 2026 Komise po konzultaci s orgánem EBA přezkoumá požadavky, které institucím ukládá tento článek, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu. Tato zpráva alespoň posoudí: a) zda jsou požadavky stanovené v tomto článku proveditelné, nezbytné a přiměřené a zda by nebyla vhodnější jiná opatření;b) zda je třeba požadavky, které institucím ukládá tento článek, revidovat, aby odrážely osvědčené mezinárodní postupy. 10.Do 28. června 2021 předloží EBA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o zacházení s pobočkami ze třetích zemí podle vnitrostátního práva členských států. Tato zpráva alespoň posoudí: a) zda a nakolik se postupy dohledu podle vnitrostátního práva pro pobočky ze třetích zemí liší mezi členskými státy;b) zda by rozdílné zacházení s pobočkami ze třetích zemí podle vnitrostátního práva mohlo vést k regulatorní arbitráži;c) zda by byla nezbytná a vhodná další harmonizace vnitrostátních režimů pro pobočky ze třetích zemí, zejména pokud jde o významné pobočky ze třetích zemí. V případě potřeby předloží Komise na základě doporučení orgánu EBA Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

Článek 58a Článek 58a Předávání informací mezinárodním subjektům 1.Bez ohledu na čl. 53 odst. 1 a článek 54 mohou příslušné orgány při dodržení podmínek stanovených v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku předat některé informace následujícím subjektům nebo je s nimi sdílet: a) Mezinárodní měnový fond a Světová banka, pro účely hodnocení v rámci programu hodnocení finančního sektoru;b) Banka pro mezinárodní platby, pro účely kvantitativních studií dopadu;c) Rada pro finanční stabilitu, pro účely její dohlížecí funkce. 2.Příslušné orgány mohou důvěrné informace sdílet pouze na výslovnou žádost dotčeného subjektu a jsou-li splněny alespoň tyto podmínky: a) žádost je patřičně zdůvodněna s ohledem na konkrétní úkoly žádajícího subjektu v souladu s jeho mandátem stanoveným právními předpisy;b) žádost je dostatečně konkrétní, pokud jde o povahu, rozsah a formát požadovaných informací a způsob jejich sdělení nebo předání;c) požadované informace jsou nezbytně nutné k plnění konkrétních úkolů žádajícího subjektu a nepřesahují rámec jeho úkolů stanovených právními předpisy;d) informace jsou předány nebo sděleny výlučně osobám přímo zapojeným do plnění konkrétního úkolu;e) osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům profesního tajemství alespoň rovnocenným těm, které jsou uvedeny v čl. 53 odst. 1. 3.Podá-li žádost kterýkoli ze subjektů uvedených v odstavci 1, mohou příslušné orgány předat pouze souhrnné nebo anonymizované informace; jiné informace mohou sdílet pouze ve svých prostorách. 4.Pokud sdělení informací zahrnuje zpracování osobních údajů, musí být při každém zpracování osobních údajů prováděném žádajícím subjektem dodrženy požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1 ). .

Článek 74 Článek 74 Vnitřní správa a řízení, ozdravné plány a plány řešení krize „1.Instituce musí mít spolehlivé systémy správy a řízení, které zahrnují jasnou organizační strukturu s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními odpovědnostmi, účinnými postupy pro identifikaci, řízení, sledování a hlášení rizik, jimž instituce je nebo může být vystavena, přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádné správy a účetních postupů, a zásady a postupy odměňování, které odpovídají náležitému a účinnému řízení rizik a podporují je. Zásady a postupy odměňování uvedené v prvním pododstavci musí být genderově neutrální. 2.Systémy, postupy a mechanismy uvedené v odstavci 1 tohoto článku musí být komplexní a úměrné povaze, rozsahu a složitosti rizika spojeného s modelem podnikání a s činností instituce. Zohlední se technická kritéria stanovená v článcích 76 až 95. 3.EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny o systémech, postupech a mechanismech uvedených v odstavci 1 tohoto článku s přihlédnutím k odstavci 2 tohoto článku. EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny o genderově neutrálních zásadách odměňování pro instituce. Do dvou let ode dne zveřejnění obecných pokynů uvedených v druhém pododstavci vydá EBA na základě informací shromážděných příslušnými orgány zprávu o tom, jak instituce genderově neutrální zásady odměňování uplatňují.

Článek 84 Článek 84 Úrokové riziko investičního portfolia 1.Příslušné orgány zajistí, aby instituce zavedly interní systémy a uplatňovaly standardizovanou metodiku nebo zjednodušenou standardizovanou metodiku pro identifikaci, hodnocení, řízení a snižování rizik vyplývajících z případných změn v úrokových sazbách, které mají vliv jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos z investičního portfolia instituce. 2.Příslušné orgány zajistí, aby instituce zavedly systémy vyhodnocování a monitorování rizik vyplývajících z případných změn v úvěrových rozpětích, které mají vliv jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos z investičního portfolia instituce. 3.Příslušný orgán může vyžadovat, aby instituce uplatňovala standardizovanou metodiku uvedenou v odstavci 1 v případě, že interní systémy zavedené touto institucí za účelem hodnocení rizik uvedených ve zmíněném odstavci nejsou uspokojivé. 4.Příslušný orgán může vyžadovat, aby malá a nepříliš složitá instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení (EU) č. 575/2013 používala standardizovanou metodiku, pokud se domnívá, že zjednodušená standardizovaná metodika není vhodná ke zjištění úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia této instituce. 5.EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které pro účely tohoto článku upřesní standardizovanou metodiku, již mohou instituce uplatňovat k hodnocení rizik uvedených v odstavci 1 tohoto článku, včetně zjednodušené standardizované metodiky pro malé a nepříliš složité instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení (EU) č. 575/2013, která je alespoň stejně konzervativní jako standardizovaná metodika. EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 28. června 2020 . Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 6.EBA vydá obecné pokyny k upřesnění kritérií pro: a) hodnocení rizik uvedených v odstavci 1 interním systémem instituce;b) identifikaci, řízení a snižování rizik uvedených v odstavci 1 institucemi;c) vyhodnocovaní a monitorování rizik uvedených v odstavci 2 institucemi;d) určení toho, které interní systémy zavedené institucemi pro účely odstavce 1 nejsou uspokojivé podle odstavce 3. EBA tyto obecné pokyny vydá do 28. června 2020 .

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 14. května 2019 .

Článek 104a Článek 104a Dodatečný kapitálový požadavek 1.Příslušné orgány uloží dodatečný kapitálový požadavek podle čl. 104 odst. 1 písm. a) v případě, že na základě přezkumů provedených v souladu s články 97 a 101 zjistí u některé instituce kteroukoli z těchto situací: a) instituce je vystavena rizikům nebo prvkům rizika, které nejsou pokryty nebo v dostatečné míře pokryty kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017 , kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35 ). , jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku;b) instituce nesplňuje požadavky stanovené v článcích 73 a 74 této směrnice nebo v článku 393 nařízení (EU) č. 575/2013 a není pravděpodobné, že by jiná opatření v oblasti dohledu stačila k zajištění souladu s uvedenými požadavky v odpovídajícím časovém rámci;c) úpravy podle čl. 98 odst. 4 jsou považovány za nedostatečné k tomu, aby instituci umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných tržních podmínek bez významných ztrát;d) hodnocení provedené v souladu s čl. 101 odst. 4 odhalí, že neplnění požadavků ohledně používání povoleného přístupu bude mít pravděpodobně za následek nedostatečné kapitálové požadavky;e) instituce opakovaně nestanovuje nebo neudržuje dostatečnou výši dodatečného kapitálu ke splnění pokynu sděleného v souladu s čl. 104b odst. 3;f) jiná situace specifická pro danou instituci, která podle názoru příslušného orgánu vzbuzuje významné obavy v oblasti dohledu. Příslušné orgány uloží dodatečné kapitálové požadavky podle čl. 104 odst. 1 písm. a) pouze za účelem pokrytí rizik podstupovaných jednotlivými institucemi v důsledku jejich činností, včetně těch, které odrážejí dopad určitého hospodářského a tržního vývoje na rizikový profil dané instituce. 2.Pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku se má za to, že rizika nebo prvky rizik nejsou pokryty nebo v dostatečné míře pokryty kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402 pouze v případě, že objemy, druhy a rozdělení kapitálu, které příslušný orgán považuje za přiměřené při zohlednění přezkumu hodnocení provedeného institucemi v rámci dohledu v souladu s čl. 73 prvním pododstavcem této směrnice, jsou vyšší než kapitálové požadavky stanovené v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402. Pro účely prvního pododstavce posoudí příslušné orgány s ohledem na rizikový profil každé jednotlivé instituce rizika, jimž je daná instituce vystavena, včetně: a) rizik specifických pro danou instituci nebo prvků těchto rizik, jež jsou explicitně vyloučeny z kapitálových požadavků stanovených v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402 nebo nejsou těmito požadavky výslovně řešeny;b) rizik specifických pro danou instituci nebo prvků těchto rizik, jež budou pravděpodobně podceněny navzdory dodržení příslušných požadavků stanovených v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402. Za rizika nebo prvky těchto rizik, jež budou navzdory dodržení příslušných požadavků stanovených v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402 pravděpodobně podceněny, se nepovažují rizika nebo prvky rizik v rozsahu, v jakém se na ně vztahují přechodná ustanovení nebo ustanovení o ochraně předchozího stavu obsažená v této směrnici nebo v nařízení (EU) č. 575/2013. Pro účely prvního pododstavce kapitál považovaný za přiměřený pokrývá všechna rizika nebo prvky rizik, které byly na základě posouzení uvedeného v druhém pododstavci tohoto odstavce označeny za významné a které nejsou pokryty nebo v dostatečné míře pokryty kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402. Úrokové riziko vyplývající z investičních pozic lze považovat za významné přinejmenším v případech uvedených v čl. 98 odst. 5, nedospějí-li příslušné orgány při provádění přezkumu a hodnocení k závěru, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany instituce přiměřené a že instituce není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně. 3.Je-li za účelem řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky, která nejsou dostatečně pokryta podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, požadován dodatečný kapitál, příslušné orgány určí výši dodatečného kapitálu požadovaného podle odst. 1 písm. a) tohoto článku jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za dostatečný podle odstavce 2 tohoto článku, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí a čtvrté nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402. Je-li za účelem řešení rizika nadměrné páky, které není dostatečně pokryto podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, požadován dodatečný kapitál, příslušné orgány určí výši dodatečného kapitálu požadovaného podle odst. 1 písm. a) tohoto článku jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za dostatečný podle odstavce 2 tohoto článku, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013. 4.Instituce splní dodatečný kapitálový požadavek uložený příslušným orgánem podle čl. 104 odst. 1 písm. a) kapitálem splňujícím tyto podmínky: a) nejméně tři čtvrtiny dodatečného kapitálového požadavku tvoří kapitál tier 1;b) nejméně tři čtvrtiny kapitál tier 1 uvedeného v písmeni a) tvoří kmenový kapitál tier 1. Odchylně od prvního pododstavce může příslušný orgán v případě nutnosti a s ohledem na zvláštní situaci dané instituce požadovat, aby dodatečný kapitálový požadavek splnila s vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1. Kapitál použitý ke splnění dodatečného kapitálového požadavku podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky se nepoužije ke splnění žádného z těchto požadavků: a) kapitálových požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013;b) požadavku kombinovaných kapitálových rezerv;c) pokynu k držení dodatečného kapitálu podle čl. 104b odst. 3 této směrnice, pokud tento pokyn řeší jiná rizika než riziko nadměrné páky. Kapitál použitý ke splnění dodatečného kapitálového požadavku podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení rizika nadměrné páky, které není dostatečně pokryto podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, se nepoužije ke splnění žádného z těchto požadavků: a) kapitálového požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013;b) požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013;c) pokynu k držení dodatečného kapitálu podle čl. 104b odst. 3 této směrnice, pokud tento pokyn řeší rizika nadměrné páky. 5.Příslušný orgán každé instituci řádně písemně odůvodní rozhodnutí uložit dodatečný kapitálový požadavek podle čl. 104 odst. 1 písm. a), a to alespoň jasným popisem úplného posouzení prvků podle odstavců 1 až 4 tohoto článku. Součástí tohoto odůvodnění je v případě uvedeném v odst. 1 písm. e) tohoto článku zvláštní zdůvodnění, proč se uložení pokynu k držení dodatečného kapitálu již nepovažuje za dostatečné.

Článek 104b Článek 104b Pokyn k držení dodatečného kapitálu 1.Podle strategií a postupů uvedených v článku 73 instituce určí vnitřně stanovený kapitál v přiměřené kapitálové výši, která stačí k pokrytí veškerých rizik, jimž je instituce vystavena, a k zajištění toho, aby kapitál instituce byl schopen absorbovat potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch, které byly zjištěny při zátěžových testech v rámci dohledu uvedených v článku 100. 2.Příslušné orgány provádějí pravidelný přezkum úrovně vnitřně stanoveného kapitálu, kterou každá instituce stanovila v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, v rámci přezkumů a hodnocení prováděných v souladu s články 97 a 101, včetně výsledků zátěžových testů podle článku 100. Na základě uvedeného přezkumu příslušné orgány určí pro každou instituci celkovou úroveň kapitálu, kterou považují za vhodnou. 3.Příslušné orgány sdělí institucím svůj pokyn k držení dodatečného kapitálu. Pokyn k držení dodatečného kapitálu zahrnuje kapitál převyšující příslušný objem kapitálu požadovaný podle části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013, kapitoly 2 nařízení (EU) 2017/2402, čl. 104 odst. 1 písm. a) a čl. 128 bodu 6 této směrnice nebo případně čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, jenž je nezbytný k dosažení celkové úrovně kapitálu, kterou příslušné orgány považují za vhodnou podle odstavce 2 tohoto článku. 4.Pokyn příslušných orgánů k držení dodatečného kapitálu podle odstavce 3 tohoto článku je specifický pro každou instituci. Rizika, která jsou řešena prostřednictvím dodatečného kapitálového požadavku uloženého podle čl. 104 odst. 1 písm. a), může zahrnovat pouze v míře, v jaké zahrnuje aspekty těchto rizik, které v daném požadavku dosud nejsou zahrnuty. 5.Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu sděleného v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, který má řešit jiná rizika než riziko nadměrné páky, se nepoužije ke splnění žádného z následujících požadavků: a) kapitálových požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013;b) požadavku stanoveného v článku 104a této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv. Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu sděleného v souladu s odstavcem 3 tohoto článku k řešení rizika nadměrné páky se nepoužije ke splnění kapitálového požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, požadavku stanoveného v článku 104a této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení rizika nadměrné páky ani požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru uvedeného v čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013. 6.Nesplnění pokynu uvedeného v odstavci 3 tohoto článku v případě, že instituce splňuje příslušné kapitálové požadavky stanovené v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU 2017/2402, příslušný dodatečný kapitálový požadavek podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice a případně požadavek kombinovaných kapitálových rezerv nebo požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru uvedený v čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, nezpůsobí uplatnění omezení podle článku 141 nebo 141b této směrnice.

Článek 104c Článek 104c Spolupráce s orgány příslušnými k řešení krize

Článek 111 Článek 111 Určení orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě 1.Je-li mateřský podnik mateřskou úvěrovou institucí v členském státě nebo mateřskou úvěrovou institucí v EU, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který nad danou mateřskou úvěrovou institucí v členském státě nebo mateřskou úvěrovou institucí v EU vykonává dohled na individuálním základě. Je-li mateřský podnik mateřským investičním podnikem v členském státě nebo mateřským investičním podnikem v EU a žádný z jeho dceřiných podniků není úvěrovou institucí, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který nad daným mateřským investičním podnikem v členském státě nebo mateřským investičním podnikem v EU vykonává dohled na individuálním základě. Je-li mateřský podnik mateřským investičním podnikem v členském státě nebo mateřským investičním podnikem v EU a nejméně jeden z jeho dceřiných podniků je úvěrovou institucí, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán této úvěrové instituce nebo v případě několika úvěrových institucí příslušný orgán úvěrové instituce s nejvyšší bilanční sumou. 2.Je-li mateřský podnik instituce mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě, mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v členském státě, mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který nad danou institucí vykonává dohled na individuálním základě. 3.Pokud dvě nebo více institucí, které mají povolení v Unii, mají tutéž mateřskou finanční holdingovou společnost v členském státě, mateřskou smíšenou finanční holdingovou společnost v členském státě, mateřskou finanční holdingovou společnost v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společnost v EU, vykonává dohled na konsolidovaném základě: a) příslušný orgán úvěrové instituce, pokud je ve skupině pouze jedna úvěrová instituce;b) příslušný orgán úvěrové instituce s nejvyšší bilanční sumou, pokud je ve skupině několik úvěrových institucí, neboc) příslušný orgán investičního podniku s nejvyšší bilanční sumou, pokud skupina nezahrnuje žádnou úvěrovou instituci. 4.Je-li konsolidace požadována podle čl. 18 odst. 3 nebo 6 nařízení (EU) č. 575/2013, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán úvěrové instituce s nejvyšší bilanční sumou nebo v případě, že skupina nezahrnuje žádnou úvěrovou instituci, příslušný orgán investičního podniku s nejvyšší bilanční sumou. 5.Odchylně od odst. 1 třetího pododstavce, odst. 3 písm. b) a odstavce 4 je v případě, že příslušný orgán vykonává na individuálním základě dohled nad více než jednou úvěrovou institucí ve skupině, orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který vykonává na individuálním základě dohled nad jednou nebo více úvěrovými institucemi ve skupině, jestliže součet bilančních sum úvěrových institucí podléhajících jeho dohledu je vyšší než součet bilančních sum úvěrových institucí, nad nimiž vykonává dohled na individuálním základě jiný příslušný orgán. Odchylně od odst. 3 písm. c) platí, že vykonává-li příslušný orgán na individuálním základě dohled nad více než jedním investičním podnikem ve skupině, je orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který vykonává na individuálním základě dohled nad jedním nebo více investičními podniky ve skupině s nejvyšší celkovou bilanční sumou. 6.V konkrétních případech mohou příslušné orgány na základě vzájemné dohody upustit od kritérií uvedených v odstavcích 1, 3 a 4 a mohou výkonem dohledu na konsolidovaném základě pověřit jiný příslušný orgán, pokud by použití těchto kritérií bylo nevhodné s ohledem na dotčené instituce a relativní význam jejich činností v příslušných členských státech nebo na potřebu zajistit kontinuitu dohledu na konsolidovaném základě ze strany téhož příslušného orgánu. V takových případech mají mateřská instituce v EU, mateřská finanční holdingová společnost v EU, mateřská smíšená finanční holdingová společnost v EU nebo případně instituce s nejvyšší bilanční sumou právo vyjádřit se před tím, než příslušné orgány přijmou rozhodnutí. 7.Příslušné orgány oznámí Komisi a orgánu EBA neprodleně veškeré dohody, na něž se vztahuje odstavec 6.

Článek 113 Článek 113 Společná rozhodnutí ohledně obezřetnostních požadavků pro jednotlivé instituce 1.Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušné orgány odpovědné za dohled nad dceřinými podniky mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU učiní vše, co je v jejich silách, aby dosáhly společného rozhodnutí: a) o použití článků 73 a 97 pro stanovení přiměřenosti konsolidované úrovně kapitálu skupiny institucí s ohledem na její finanční situaci a profil rizika a požadovanou úroveň kapitálu pro použití čl. 104 odst. 1 písm. a) na všechny subjekty v dané skupině institucí a na konsolidovaném základě;b) o opatřeních k řešení významných záležitostí a závažných zjištění týkajících se dohledu nad likviditou včetně těch, které se týkají přiměřenosti organizace a řízení rizik, jak vyžaduje článek 86, a těch, které se týkají potřeby uložení požadavků na likviditu pro konkrétní instituce v souladu s článkem 105;c) o jakémkoli pokynu k držení dodatečného kapitálu uvedeném v čl. 104b odst. 3. 2.Společných rozhodnutí podle odstavce 1 bude dosaženo: a) pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku do čtyř měsíců poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží ostatním dotčeným příslušným orgánům zprávu obsahující posouzení rizika skupiny institucí v souladu s článkem 104a;b) pro účely odst. 1 písm. b) tohoto článku do čtyř měsíců poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží zprávu obsahující posouzení profilu rizika likvidity skupiny institucí v souladu s články 86 a 105;c) pro účely odst. 1 písm. c) tohoto článku do čtyř měsíců poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží zprávu obsahující posouzení rizika skupiny institucí v souladu s článkem 104b. Společná rozhodnutí uvedená v odstavci 1 tohoto článku také náležitě zohlední posouzení rizika dceřiných podniků vypracované dotčenými příslušnými orgány v souladu s články 73, 97, 104a a 104b. Společná rozhodnutí uvedená v odst. 1 písm. a) a b) mají podobu dokumentů obsahujících úplná odůvodnění, které mateřské instituci v EU poskytne orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě. V případě nesouhlasu konzultuje orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě na žádost kteréhokoli jiného dotčeného příslušného orgánu orgán EBA. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě může konzultovat orgán EBA z vlastního podnětu. 3.V případě, že příslušné orgány nedosáhnou takového společného rozhodnutí v rámci lhůt uvedených v odstavci 2 tohoto článku, rozhodne o použití článků 73, 86 a 97, čl. 104 odst. 1 písm. a) a článků 104b a 105 této směrnice na konsolidovaném základě orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě po řádném zohlednění posouzení rizika dceřiných podniků provedeném dotčenými příslušnými orgány. Pokud na konci lhůt uvedených v odstavci 2 tohoto článku kterýkoli z dotčených příslušných orgánů postoupí záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě odloží své rozhodnutí a vyčká na rozhodnutí, které může EBA vydat podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a rozhodne v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku se považují za lhůty pro smírné urovnání sporu ve smyslu nařízení (EU) č. 1093/2010. EBA přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí. Relevantní příslušné orgány odpovědné za dohled nad dceřinými podniky mateřské úvěrové instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU rozhodnou o použití článků 73, 86 a 97, čl. 104 odst. 1 písm. a) a článků 104b a 105 této směrnice na individuálním nebo subkonsolidovaném základě po náležitém zohlednění názorů a výhrad vyjádřených orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě. Pokud na konci kterékoli ze lhůt uvedených v odstavci 2 tohoto článku kterýkoli z dotčených příslušných orgánů postoupí záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, odloží příslušné orgány své rozhodnutí a vyčkají na rozhodnutí, které EBA přijme podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a rozhodnou v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku se považují za lhůty pro smírné urovnání sporu ve smyslu uvedeného nařízení. EBA přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí. Rozhodnutí mají podobu dokumentu obsahujícího plná odůvodnění a zohledňují posouzení rizik, názory a výhrady ostatních příslušných orgánů vyjádřené ve lhůtách uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě doručí tento dokument všem dotčeným příslušným orgánům a mateřské instituci v EU. Pokud byl konzultován EBA, všechny příslušné orgány jeho doporučení zváží a podají vysvětlení ohledně všech významných odchylek od tohoto doporučení. 4.Společná rozhodnutí podle odstavce 1 a rozhodnutí přijatá příslušnými orgány v případě, že neexistuje společné rozhodnutí podle odstavce 3, se považují za směrodatná a jsou příslušnými orgány uplatňována v dotčených členských státech. Společná rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku a jakékoli rozhodnutí přijaté v případě, že neexistuje společné rozhodnutí podle odstavce 3 tohoto článku, se aktualizují každoročně nebo za výjimečných okolností v případě, že 5.EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro zajištění jednotných podmínek uplatňování postupu společného rozhodování uvedeného v tomto článku, pokud jde o použití článků 73, 86 a 97 a čl. 104 odst. 1 písm. a) a článků 104b a 105 s cílem usnadnit přijímání společných rozhodnutí. EBA předloží Komisi tyto návrhy prováděcích technických norem do 1. července 2014 . Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 129 Článek 129 Požadavek na udržování bezpečnostní kapitálové rezervy 1.Členské státy vyžadují, aby instituce nad rámec kmenového kapitálu tier 1 udržovaného za účelem splnění kteréhokoli z požadavků na kapitál stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 udržovaly bezpečnostní kapitálovou rezervu kmenového kapitálu tier 1 rovnající se 2,5 % celkového objemu jejich rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 uvedeného nařízení na individuálním a případně konsolidovaném základě v souladu s částí první hlavou II uvedeného nařízení. 2.Odchylně od odstavce 1 může členský stát od dodržování požadavků stanovených v odstavci 1 osvobodit malé a střední investiční podniky, pokud toto osvobození nepředstavuje hrozbu pro stabilitu finančního systému daného členského státu. Rozhodnutí uplatnit osvobození uvedené v prvním pododstavci musí být plně odůvodněné a musí obsahovat vysvětlení, proč dané osvobození nepředstavuje hrozbu pro stabilitu finančního systému členského státu, a přesnou definici malých a středních investičních podniků, které mají být osvobozeny. Členské státy, které se rozhodnou osvobození uvedené v prvním pododstavci uplatnit, oznámí tuto skutečnost ESRB. ESRB tato oznámení neprodleně předá Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států. 3.Pro účely odstavce 2 určí členské státy orgán, který bude zodpovídat za uplatňování tohoto článku. Tímto orgánem je příslušný orgán nebo pověřený orgán. 4.Pro účely odstavce 2 se investiční podniky klasifikují jako malé nebo střední v souladu s doporučením Komise 2003/361/ESDoporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36 ). . 5.V případě, že instituce nesplní v plném rozsahu požadavek stanovený v odstavci 1 tohoto článku, bude podléhat omezením týkajícím se rozdělování výnosů uvedeným v čl. 141 odst. 2 a 3.

Článek 130 Článek 130 Požadavek na udržování proticyklické kapitálové rezervy stanovené konkrétně pro danou instituci 1.Členské státy vyžadují, aby instituce udržovaly proticyklickou kapitálovou rezervu stanovenou konkrétně pro danou instituci, jež se rovná celkovému objemu jejich rizikové expozice vypočtenému v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 vynásobenému váženým průměrem sazeb proticyklické kapitálové rezervy vypočtených v souladu s článkem 140 této směrnice na individuálním a případně konsolidovaném základě v souladu s částí první hlavou II uvedeného nařízení. Tato kapitálová rezerva je tvořena kmenovým kapitálem tier 1. 2.Odchylně od odstavce 1 může členský stát od dodržování požadavků stanovených v odstavci 1 osvobodit malé a střední investiční podniky, pokud toto osvobození nepředstavuje hrozbu pro stabilitu finančního systému daného členského státu. Rozhodnutí uplatnit osvobození uvedené v prvním pododstavci musí být plně odůvodněné a musí obsahovat vysvětlení, proč dané osvobození nepředstavuje hrozbu pro stabilitu finančního systému členského státu, a přesnou definici malých a středních investičních podniků, které mají být osvobozeny. Členské státy, které se rozhodnou osvobození uvedené v prvním pododstavci uplatnit, oznámí tuto skutečnost ESRB. ESRB tato oznámení neprodleně předá Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států. 3.Pro účely odstavce 2 určí členské státy orgán, který bude zodpovídat za uplatňování tohoto článku. Tímto orgánem je příslušný orgán nebo pověřený orgán.

Článek 133 Článek 133 Požadavek na udržování kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika 1.Každý členský stát může pro finanční sektor nebo pro jedno či více pododvětví tohoto sektoru zavést pro všechny expozice nebo jejich podmnožinu podle odstavce 5 tohoto článku povinnost udržovat kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika tvořenou kmenovým kapitálem tier 1 za účelem předcházení makroobezřetnostním nebo systémovým rizikům, na která se nevztahuje nařízení (EU) č. 575/2013 a články 130 a 131 této směrnice, a zmírnění těchto rizik, ve smyslu rizika narušení kontinuity finančního systému, které může mít závažné negativní důsledky pro finanční systém a reálnou ekonomiku v konkrétním členském státě. 2.Instituce vypočtou kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika takto: BSRrTETi riEikde: BSR kapitálová rezerva pro krytí systémového rizikarT sazba kapitálové rezervy platná pro celkový objem rizikové expozice instituce;ET celkový objem rizikové expozice instituce vypočtený v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013;iindex označující podmnožinu expozic uvedených v odstavci 5;ri sazba kapitálové rezervy platná pro objem rizikové expozice podmnožiny expozic i aEi objem rizikové expozice instituce pro podmnožinu expozic i vypočtený v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013. 3.Pro účely odstavce 1 určí členské státy orgán, který bude odpovědný za stanovení kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a určení expozic a podskupin institucí, na něž se vztahuje. Tímto orgánem je buď příslušný orgán, nebo pověřený orgán. 4.Pro účely odstavce 1 tohoto článku může relevantní příslušný orgán, nebo pověřený orgán požadovat, aby instituce držely kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika tvořenou kmenovým kapitálem tier 1, která se vypočte v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, a to na individuálním, konsolidovaném nebo případně subkonsolidovaném základě, v souladu s částí první hlavou II nařízení (EU) č. 575/2013. 5.Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se může vztahovat na: a) všechny expozice nacházející se v členském státě, který danou kapitálovou rezervu stanoví;b) tyto odvětvové expozice nacházející se v členském státě, který danou kapitálovou rezervu stanoví:i) všechny retailové expozice vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi;ii) všechny expozice vůči právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi;iii) všechny expozice vůči právnickým osobám jiné než expozice uvedené v bodě ii);iv) všechny expozice vůči fyzickým osobám jiné než expozice uvedené v bodě i); c) všechny expozice nacházející se v jiných členských státech, s výhradou odstavců 12 a 15;d) odvětvové expozice uvedené v písmeni b) tohoto odstavce a nacházející se v jiných členských státech, pouze s cílem umožnit uznání sazby kapitálové rezervy, která byla stanovena jiným členským státem v souladu s článkem 134;e) expozice nacházející se v třetích zemích;f) podmnožiny každé z kategorií expozic uvedených v písmeni b). 6.V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 EBA po konzultaci s ESRB vydá do 30. června 2020 obecné pokyny o vhodných podmnožinách expozic, na něž může příslušný orgán nebo pověřený orgán uplatňovat kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika v souladu s odst. 5 písm. f) tohoto článku. 7.Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se použije na všechny expozice nebo podmnožinu expozic podle odstavce 5 tohoto článku všech institucí, pro něž jsou orgány dotčených členských států příslušné v souladu s touto směrnicí, nebo jedné či více podskupin těchto institucí a je stanovena v krocích s úpravou po 0,5 procentního bodu nebo násobcích této hodnoty. Pro jednotlivé podskupiny institucí a podmnožiny expozic mohou být zavedeny různé požadavky. Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika neřeší rizika, na něž se vztahují články 130 a 131. 8.Při stanovení požadavku na udržování kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika dodržuje příslušný orgán nebo pověřený orgán tyto zásady: a) kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika nemá neúměrné nepříznivé účinky na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku tím, že by bránila řádnému fungování vnitřního trhu nebo že by vytvářela překážky bránící jeho řádnému fungování;b) příslušný orgán nebo pověřený orgán přinejmenším jednou za dva roky kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika přezkoumá;c) kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se nepoužije k řešení rizik, na něž se vztahují články 130 a 131. 9.Příslušný orgán, nebo pověřený orgán informuje ESRB před zveřejněním rozhodnutí podle odstavce 13. ESRB tato oznámení neprodleně předá Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států. Je-li instituce, na kterou se vztahuje jedna nebo více sazeb kapitálové rezervy pro systémová rizika, dceřiným podnikem, jehož mateřský podnik je usazen v jiném členském státě, příslušný orgán nebo pověřený orgán vyrozumí rovněž orgány daného členského státu. Vztahuje-li se sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika na expozice nacházející se v třetích zemích, příslušný orgán, nebo pověřený orgán to oznámí rovněž ESRB. ESRB předá tato oznámení neprodleně orgánům dohledu těchto třetích zemí. Tato oznámení obsahují podrobné informace o: a) makroobezřetnostních nebo systémových rizicích v daném členském státě;b) důvodech, proč tato makroobezřetnostní nebo systémová rizika představují svými rozměry hrozbu pro stabilitu finančního systému na vnitrostátní úrovni, a opravňují tak sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika;c) důvodech, proč se má za to, že kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika bude pravděpodobně účinným a přiměřeným prostředkem pro zmírnění daného rizika;d) posouzení pravděpodobného pozitivního nebo negativního dopadu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, a to na základě informací, které daný členský stát má;e) sazbě nebo sazbách kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, které příslušný orgán, nebo pověřený orgán zamýšlejí uložit, o expozicích, na které se tyto sazby použijí, a o institucích, pro které tyto sazby platí;f) pokud se kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika použije na všechny expozice, důvody, proč se orgán domnívá, že kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika neduplikuje fungování kapitálové rezervy pro J-SVI stanovené v článku 131. Pokud rozhodnutí o stanovení sazby kapitálové rezervy pro systémová rizika vede ke snížení dříve stanovené sazby nebo nevede k žádné změně této sazby, příslušný orgán, nebo pověřený orgán se řídí pouze tímto odstavcem. 10.Pokud nemá stanovení nebo úprava sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika u jakékoli množiny nebo podmnožiny expozic uvedených v odstavci 5, na které se vztahuje jedna nebo více kapitálových rezerv pro krytí systémového rizika, za následek kombinovanou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika vyšší než 3 % pro jakoukoli z těchto expozic, příslušný orgán, nebo pověřený orgán informuje ESRB v souladu s odstavcem 9 jeden měsíc před zveřejněním rozhodnutí podle odstavce 13. Pro účely tohoto odstavce se uznání sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovené jiným členským státem podle článku 134 nezapočítá do 3 % prahové hodnoty. 11.Pokud má stanovení nebo úprava sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika u jakékoli množiny nebo podmnožiny expozic uvedených v odstavci 5, na které se vztahuje jedna nebo více kapitálových rezerv pro krytí systémového rizika, za následek pro kteroukoli z těchto expozic kombinovanou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nejvýše 5 %, příslušný orgán nebo pověřený orgán členského státu, který tuto kapitálovou rezervu stanoví, požádá v oznámení předloženém v souladu s odstavcem 9 o stanovisko Komise. Komise poskytne své stanovisko do jednoho měsíce od obdržení oznámení. Je-li stanovisko Komise záporné, příslušný orgán, nebo pověřený orgán členského státu, který kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika stanoví, se tímto stanoviskem řídí, nebo uvede důvody, proč tak neučiní. Je-li instituce, na kterou se vztahuje jedna nebo více sazeb kapitálové rezervy pro systémová rizika, dceřiným podnikem, jehož mateřský podnik je usazen v jiném členském státě, příslušný orgán nebo pověřený orgán požádá v oznámení předloženém v souladu s odstavcem 9 o doporučení Komise a ESRB. Komise i ESRB poskytnou svá doporučení do šesti týdnů od obdržení oznámení. Pokud orgány dceřiného podniku a mateřského podniku nedosáhnou shody na sazbě nebo sazbách kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika platných pro tuto instituci a v případě negativního doporučení ze strany Komise i ESRB, příslušný orgán, nebo pověřený orgán mohou postoupit záležitost orgánu EBA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. Rozhodnutí o stanovení sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro systémová rizika pro tyto expozice se pozastaví, dokud EBA nevydá rozhodnutí. 12.Pokud má stanovení nebo úprava sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika u jakékoli množiny nebo podmnožiny expozic uvedených v odstavci 5, na které se vztahuje jedna nebo více kapitálových rezerv pro krytí systémového rizika, za následek pro kteroukoli z těchto expozic kombinovanou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika vyšší než 5 %, příslušný orgán, nebo pověřený orgán před zavedením kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika požádá o povolení Komise. Do šesti týdnů od obdržení oznámení podle odstavce 9 tohoto článku poskytne ESRB Komisi stanovisko k tomu, zda je kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika považována za vhodnou. EBA rovněž může Komisi poskytnout k dané kapitálové rezervě pro krytí systémového rizika stanovisko podle čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 1093/2010. Do tří měsíců od obdržení oznámení podle odstavce 9 přijme Komise akt, jímž zmocní příslušný orgán, nebo pověřený orgán k přijetí navrženého opatření, s přihlédnutím k případnému posouzení ze strany ESRB a EBA a pokud je Komise přesvědčena o tom, že sazba nebo sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika nemají neúměrné nepříznivé účinky na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku tím, že by bránily řádnému fungování vnitřního trhu nebo vytvářely překážky jeho fungování. 13.Každý příslušný orgán, nebo pověřený orgán oznámí stanovení nebo úpravu jedné nebo více sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika zveřejněním na příslušné internetové stránce. Zveřejní se přinejmenším tyto informace: a) sazbu nebo sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika;b) instituce, na něž se kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika použije;c) expozice, na něž se sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika použije;d) důvody pro stanovení nebo úpravu sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika;e) den, od něhož instituce uplatňují stanovení nebo úpravu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, af) názvy zemí, v nichž jsou expozice nacházející se v těchto zemích uznány v kapitálové rezervě pro krytí systémového rizika. Informace uvedené v prvním pododstavci písm. d) se do zveřejnění nezahrnou, pokud by jejich zveřejnění mohlo ohrozit stabilitu finančního systému. 14.V případě, že instituce nesplní v plném rozsahu požadavek stanovený v odstavci 1 tohoto článku, bude podléhat omezením týkajícím se rozdělování výnosů uvedeným v čl. 141 odst. 2 a 3. V případě, že použití omezení týkajících se rozdělování výnosů vede k neuspokojivému zlepšení kmenového kapitálu tier 1 instituce z hlediska příslušného systémového rizika, mohou příslušné orgány přijmout dodatečná opatření v souladu s článkem 64. 15.Pokud se příslušný orgán, nebo pověřený orgán rozhodne stanovit kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika na základě expozic nacházejících se v jiných členských státech, musí být tato kapitálová rezerva stanovena rovnocenně na všechny expozice nacházející se v Unii, ledaže by byla stanovena v zájmu uznání sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovené jiným členským státem v souladu s článkem 134.

Článek 134 Článek 134 Uznání sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika 1.Jiné členské státy mohou uznat sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovenou v souladu s článkem 133 a mohou ji uplatňovat vůči institucím s vnitrostátním povolením u expozic nacházejících se v členském státě, který uvedenou sazbu stanoví. 2.Pokud členský stát uzná sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika pro instituce s vnitrostátním povolením v souladu s odstavcem 1, oznámí to ESRB. ESRB předá toto oznámení neprodleně Komisi, orgánu EBA a členskému státu, který uvedenou sazbu neprodleně stanoví. 3.Členský stát při rozhodování o tom, zda uzná sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, zohlední informace předložené v souladu s čl. 133 odst. 9 a 13 členským státem, který uvedenou sazbu stanoví. 4.Pokud členské státy uznají sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika pro instituce s vnitrostátním povolením, může být taková rezerva kumulativní s kapitálovou rezervou pro krytí systémového rizika použitou v souladu s článkem 133, pokud uvedené kapitálové rezervy řeší odlišná rizika. Pokud kapitálové rezervy řeší tatáž rizika, použije se pouze vyšší z nich. 5.Členský stát, který stanoví sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika v souladu s článkem 133 této směrnice, může požádat ESRB o vydání doporučení podle článku 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 pro jeden nebo více členských států, které mohou dotčenou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika uznat.

Článek 141a Článek 141a Nesplnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv

Článek 141b Článek 141b Omezení týkající se rozdělování výnosů v případě nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru 1.Instituce, která splňuje požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, nerozdělí výnosy související s kmenovým kapitálem tier 1 v rozsahu, v jakém by tím došlo ke snížení jejího kmenového kapitálu tier 1 na úroveň, kdy by požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru již splněn nebyl. 2.Instituce, která nesplňuje požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru, vypočte nejvyšší rozdělitelnou částku související s pákovým poměrem (dále jen L-MDA) v souladu s odstavcem 4 a oznámí tuto částku příslušnému orgánu. Použije-li se první pododstavec, instituce nepřijme žádné z níže uvedených opatření dříve, než vypočte L-MDA: a) rozdělení výnosů souvisejících s kmenovým kapitálem tier 1;b) převzetí závazku k výplatě pohyblivé složky odměny nebo zvláštních penzijních výhod nebo k výplatě pohyblivé složky odměny, pokud tento závazek k výplatě vznikl v době, kdy instituce nesplňovala požadavky kombinovaných kapitálových rezerv; neboc) provedení plateb na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1. 3.Jestliže instituce nesplňuje nebo nepřekračuje požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru, nevyplatí prostřednictvím žádného z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) a c) částku vyšší než L-MDA, která se vypočte v souladu s odstavcem 4. 4.Instituce vypočtou L-MDA vynásobením součtu vypočteného v souladu s odstavcem 5 činitelem určeným v souladu s odstavcem 6. L-MDA se sníží o jakoukoli částku vyplývající z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c). 5.Součet, jenž se má vynásobit podle odstavce 4, se skládá z: a) jakýchkoliv mezitímních zisků, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, po odečtení jakéhokoli rozdělení zisků nebo jakýchkoli plateb týkajících se opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c) tohoto článku,plus b) jakýchkoliv zisků ke konci roku, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, po odečtení jakéhokoli rozdělení zisků nebo jakýchkoli plateb týkajících se opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c) tohoto článku,minus c) částky, které by bylo nutno zaplatit na dani, pokud by částky uvedené v písmenech a) a b) tohoto odstavce zůstaly nerozděleny. 6.Činitel uvedený v odstavci 4 se určí takto: a) hodnota činitele se rovná 0, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice v rámci řešení rizika nadměrné páky, které čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení dostatečně nepokrývá, přičemž nadměrná páka je vyjádřena jako procento z celkové míry expozic vypočtené podle čl. 429 odst. 4 uvedeného nařízení, nachází v prvním (tj. nejnižším) kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru;b) hodnota činitele se rovná 0,2, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, v rámci řešení rizika nadměrné páky, které čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení dostatečně nepokrývá, přičemž nadměrná páka je vyjádřena jako procento z celkové míry expozic vypočtené podle čl. 429 odst. 4 uvedeného nařízení, nachází v druhém kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru;c) hodnota činitele se rovná 0,4, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, v rámci řešení rizika nadměrné páky, které čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení dostatečně nepokrývá, přičemž nadměrná páka je vyjádřena jako procento z celkové míry expozic vypočtené podle čl. 429 odst. 4 uvedeného nařízení, nachází v třetím kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru;d) hodnota činitele se rovná 0,6, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice v rámci řešení rizika nadměrné páky, které čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení dostatečně nepokrývá, přičemž nadměrná páka je vyjádřena jako procento z celkové míry expozic vypočtené podle čl. 429 odst. 4 uvedeného nařízení, nachází ve čtvrtém (tj. nejvyšším) kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru. Dolní a horní hranice každého kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru se vypočtou takto: Dolní hranice kvartiluPožadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru4Qn1Horní hranice kvartiluPožadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru4Qnkde: Qn pořadové číslo daného kvartilu. 7.Omezení stanovená tímto článkem se použijí pouze na platby, které budou mít za následek snížení kmenového kapitálu tier 1 nebo snížení zisků, a za podmínky, že odložení nebo neprovedení platby nebude představovat selhání nebo splnění podmínky pro zahájení insolvenčního řízení proti dotčené instituci. 8.Pokud některá instituce nesplní požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru a má v úmyslu rozdělit kterýkoli ze svých rozdělitelných zisků nebo podniknout opatření uvedená v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) a c) tohoto článku, oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu a poskytne informace uvedené v čl. 141 odst. 8, s výjimkou písm. a) bodu iii), a L-MDA vypočtenou v souladu s odstavcem 4 tohoto článku. 9.Instituce udržují v platnosti opatření k zajištění toho, aby byly částky rozdělitelných zisků a L-MDA vypočteny správně, a musí být schopny na žádost příslušného orgánu přesnost tohoto výpočtu prokázat. 10.Pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku zahrne rozdělení v souvislosti s kmenovým kapitálem tier 1 jakoukoli z položek uvedených v čl. 141 odst. 10.

Článek 141c Článek 141c Nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru

Článek 146 Článek 146 Prováděcí akty

Článek 159a Článek 159a Přechodná ustanovení o schvalování finančních holdingových společností a smíšených finančních holdingových společností

Tato směrnice je určena členským státům.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338 ).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1 ).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014 , kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190 ).

Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013 , kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63 ).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12 ).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73 ).

Členské státy vyžadují, aby byl k žádostem o povolení přiložen plán činností, z něhož budou vyplývat druhy zamýšlené činnosti a organizační struktura dané úvěrové instituce, včetně údajů o mateřských podnicích, finančních holdingových společnostech a smíšených finančních holdingových společnostech ve skupině. Členské státy rovněž vyžadují, aby byl k žádostem o povolení přiložen popis systémů, postupů a mechanismů uvedených v čl. 74 odst. 1.

Příslušné orgány odmítnou vydat povolení k zahájení činnosti úvěrové instituce, pokud nejsou přesvědčeny, že jí systémy, postupy a mechanismy uvedené v čl. 74 odst. 1 umožňují řádné a účinné řízení rizik.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1092/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o makroobezřetnostním dohledu nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a o zřízení Evropské rady pro systémová rizika (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 1 ).

Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14 .

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349 ).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014 , kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190 ).;

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48 ).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84 ).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73 ).;

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1 ).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017 , kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35 ).

Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36 ).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014 , kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1 ).;

Mateřské finanční holdingové společnosti v členském státě, mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v členském státě, mateřské finanční holdingové společnosti v EU a mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU žádají o schválení v souladu s tímto článkem. Jiné finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti žádají o schválení v souladu s tímto článkem, mají-li povinnost dodržovat tuto směrnici nebo nařízení (EU) č. 575/2013 na subkonsolidovaném základě.

Pro účely odstavce 1 finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti v něm uvedené poskytnou orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě, a je-li odlišný, příslušnému orgánu v členském státě, v němž jsou usazeny, tyto informace:

a) organizační struktura skupiny, jíž je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost součástí, s jasným uvedením dceřiných podniků a případných mateřských podniků, a umístění a druhy činnosti každého ze subjektů ve skupině;

b) informace týkající se jmenování alespoň dvou osob, které finanční holdingovou společnost nebo smíšenou finanční holdingovou společnost skutečně řídí, a splnění požadavků stanovených v článku 121, pokud jde o kvalifikaci ředitelů;

c) informace týkající se splnění kritérií stanovených v článku 14, pokud jde o akcionáře a společníky, je-li dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti úvěrová instituce;

d) vnitřní uspořádání a rozdělení úkolů uvnitř skupiny;

e) jakékoli jiné informace, které mohou být nezbytné pro provedení posouzení uvedených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku.

Probíhá-li schvalování finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti souběžně s posuzováním podle článku 22, příslušný orgán pro účely uvedeného článku koordinuje činnost v závislosti na daném případě s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě, a je-li odlišný, s příslušným orgánem v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena. Lhůta pro posouzení uvedená v čl. 22 odst. 3 druhém pododstavci se v tomto případě staví na dobu přesahující 20 pracovních dnů, dokud není postup stanovený v tomto článku dokončen.

Schválení podle tohoto článku lze finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti udělit, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) vnitřní systémy a rozdělení úkolů uvnitř skupiny jsou přiměřené pro účely plnění požadavků uložených touto směrnicí a nařízením (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, a zejména účinně:i) koordinují činnost všech dceřiných podniků finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, a to i prostřednictvím přiměřeného rozdělení úkolů mezi dceřiné instituce, je-li to nezbytné;ii) předcházejí konfliktům uvnitř skupiny nebo je řeší aiii) prosazují celoskupinové zásady stanovené mateřskou finanční holdingovou společností nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností uvnitř celé skupiny;

i) koordinují činnost všech dceřiných podniků finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, a to i prostřednictvím přiměřeného rozdělení úkolů mezi dceřiné instituce, je-li to nezbytné;

ii) předcházejí konfliktům uvnitř skupiny nebo je řeší a

iii) prosazují celoskupinové zásady stanovené mateřskou finanční holdingovou společností nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností uvnitř celé skupiny;

b) organizační struktura skupiny, jíž je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost součástí, nebrání ani jinak nepřekáží účinnému dohledu nad dceřinými institucemi nebo mateřskými institucemi, pokud jde o jejich individuální, konsolidované a případně subkonsolidované povinnosti. Při posuzování tohoto kritéria se zohlední zejména:i) postavení finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti ve víceúrovňové skupině;ii) vlastnická struktura aiii) úloha finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti ve skupině;

i) postavení finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti ve víceúrovňové skupině;

ii) vlastnická struktura a

iii) úloha finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti ve skupině;

c) jsou splněna kritéria uvedená v článku 14 a požadavky stanovené v článku 121.

Schválení finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti podle tohoto článku se nevyžaduje, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) hlavní činností finanční holdingové společnosti je nabývání účastí v dceřiných podnicích nebo v případě smíšené finanční holdingové společnosti je nabývání účastí v dceřiných podnicích její hlavní činností ve vztahu k institucím nebo finančním institucím;

b) finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost není označena jako subjekt řešící krizi v žádné ze skupin řešících krizi v dané skupině v souladu se strategií řešení krize určenou relevantním orgánem příslušným k řešení krize podle směrnice 2014/59/EU;

c) dceřiný podnik úvěrové instituce je označen jako odpovědný za zajištění souladu skupiny s obezřetnostními požadavky na konsolidovaném základě a je nadán veškerými nezbytnými prostředky a pravomocí, aby tyto povinnosti účinně naplnil;

d) finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost se nepodílí na přijímání řídicích, provozních ani finančních rozhodnutí ovlivňujících skupinu nebo její dceřiné podniky, které jsou institucemi nebo finančními institucemi;

e) neexistuje žádná překážka bránící účinnému dohledu nad skupinou na konsolidovaném základě.

Finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti osvobozené od schválení v souladu s tímto odstavcem nejsou vyňaty z dosahu konsolidace stanovené v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013.

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě sleduje, zda jsou soustavně dodržovány podmínky uvedené v odstavci 3, nebo odstavci 4. Finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti poskytnou orgánu vykonávajícímu dohled na konsolidovaném základě informace, jež potřebuje k soustavnému sledování organizační struktury skupiny a dodržování podmínek uvedených v odstavci 3 nebo případně odstavci 4. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě tyto informace sdělí příslušnému orgánu v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena.

Zjistil-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, že podmínky stanovené v odstavci 3 splněny nejsou nebo přestaly být splněny, podléhá finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost příslušným opatřením v oblasti dohledu k zajištění nebo případně obnovení kontinuity a integrity konsolidovaného dohledu a k zajištění plnění požadavků stanovených v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě. V případě smíšené finanční holdingové společnosti zohlední opatření v oblasti dohledu zejména dopady na finanční konglomerát.

Opatření v oblasti dohledu uvedená v prvním pododstavci mohou zahrnovat:

a) pozastavení výkonu hlasovacích práv spojených s podíly dceřiných institucí drženými finanční holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností;

b) vydání soudních příkazů nebo uložení sankcí proti finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti nebo členům vedoucího orgánu a manažerům, s výhradou článků 65 až 72;

c) udělení příkazů nebo pokynů finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, aby účasti ve svých dceřiných institucích převedla na své akcionáře nebo společníky;

d) dočasné označení jiné finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti nebo instituce ve skupině jako odpovědné za zajištění plnění požadavků stanovených v této směrnici a v nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě;

e) omezení nebo zákaz rozdělování výnosů nebo výplaty úroků akcionářům nebo společníkům;

f) požadavek, aby finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti odprodaly nebo snížily účasti v institucích nebo jiných subjektech finančního sektoru;

g) požadavek, aby finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti předložily plán pro neprodlené obnovení souladu.

Zjistil-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, že podmínky uvedené v odstavci 4 již nejsou splněny, požádá finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost o schválení v souladu s tímto článkem.

Je-li orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě odlišný od příslušného orgánu v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena, oba orgány pro účely rozhodování o schválení podle odstavce 3, o osvobození od schválení podle odstavce 4 a o opatřeních v oblasti dohledu podle odstavců 6 a 7 spolupracují a důkladně navzájem konzultují. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě posoudí záležitosti uvedené v odstavcích 3, 4, 6 a 7, v závislosti na daném případě, a toto posouzení předá příslušnému orgánu v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena. Oba orgány učiní vše, co je v jejich silách, aby do dvou měsíců od obdržení uvedeného posouzení dosáhly společného rozhodnutí.

Společné rozhodnutí musí být řádně zdokumentováno a odůvodněno. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě společné rozhodnutí sdělí finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti.

V případě sporu orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo příslušný orgán v členském státě, kde je finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost usazena, rozhodnutí nepřijme a v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010 postoupí věc orgánu EBA. EBA přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Dotčené příslušné orgány poté přijmou společné rozhodnutí v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení dvouměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

Je-li v případě smíšených finančních holdingových společností orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nebo příslušný orgán v členském státě, kde je smíšená finanční holdingová společnost usazena, odlišný od koordinátora určeného v souladu s článkem 10 směrnice 2002/87/ES, je pro účely rozhodnutí nebo společných rozhodnutí podle odstavců 3, 4, 6 a 7 tohoto článku, v závislosti na daném případě, vyžadován souhlas koordinátora. Je-li vyžadován souhlas koordinátora, postoupí se spory příslušnému evropskému orgánu dohledu, totiž orgánu EBA nebo Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA), zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48 ). , který přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Žádným rozhodnutím přijatým podle tohoto odstavce nejsou dotčeny povinnosti podle směrnice 2002/87/ES nebo 2009/138/ES.

Je-li schválení finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti podle tohoto článku odmítnuto, oznámí orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě tohoto rozhodnutí i jeho odůvodnění žadateli do čtyř měsíců od doručení žádosti, nebo v případě neúplné žádosti do čtyř měsíců od doručení úplných informací potřebných k rozhodnutí.

V každém případě však musí být rozhodnutí o schválení nebo o odmítnutí schválení přijato do šesti měsíců od doručení žádosti. Odmítnutí může být v případě nutnosti doprovázeno kterýmkoli z opatření uvedených v odstavci 6.

Dvě nebo více institucí v Unii, které jsou součástí téže skupiny ze třetí země, musí mít jediný zprostředkující mateřský podnik v EU, který je usazen v Unii.

Příslušné orgány mohou institucím uvedeným v odstavci 1 povolit, aby měly dva zprostředkující mateřské podniky v EU, pokud dospějí k závěru, že by zřízení jediného zprostředkujícího mateřského podniku v EU:

a) bylo neslučitelné s povinným požadavkem na oddělení činností, který ukládají pravidla nebo orgány dohledu ze třetí země, kde má nejvyšší mateřský podnik skupiny ze třetí země skutečné sídlo, nebo

b) vedlo podle posouzení provedeného orgánem příslušným k řešení krize zprostředkujícího mateřského podniku v EU k tomu, že by způsobilost k řešení krize byla méně účinná než v případě dvou zprostředkujících mateřských podniků v EU.

Zprostředkující mateřský podnik v EU musí být úvěrovou institucí povolenou v souladu s článkem 8 nebo finanční holdingovou společností nebo smíšenou finanční holdingovou společností schválenou v souladu s článkem 21a.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce platí, že pokud žádná z institucí uvedených v odstavci 1 tohoto článku není úvěrovou institucí nebo pokud v souvislosti s investičními činnostmi musí být zřízen druhý zprostředkující mateřský podnik v EU, aby byl splněn povinný požadavek uvedený v odstavci 2 tohoto článku, může být zprostředkující mateřský podnik v EU nebo druhý zprostředkující mateřský podnik v EU investičním podnikem povoleným v souladu s čl. 5 odst. 1 směrnice 2014/65/EU, který podléhá směrnici 2014/59/EU.

Odstavce 1, 2 a 3 se nepoužijí, jestliže celková hodnota aktiv skupiny ze třetí země v Unii je nižší než 40 miliard EUR.

Pro účely tohoto článku je celková hodnota aktiv skupiny ze třetí země v Unii součtem:

a) celkové hodnoty aktiv každé instituce ze skupiny ze třetí země v Unii vyplývající z její konsolidované rozvahy nebo z individuální rozvahy, není-li rozvaha instituce konsolidována, a

b) celkové hodnoty aktiv každé pobočky skupiny ze třetí země, která je povolena v Unii v souladu s touto směrnicí, směrnicí 2014/65/EU nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84 ). .

Příslušné orgány oznámí orgánu EBA tyto informace týkající se každé skupiny z třetí země působící v jejich jurisdikci:

a) názvy a celková hodnota aktiv institucí podléhajících dohledu a patřících do skupiny ze třetí země;

b) názvy a celková hodnota aktiv odpovídající pobočkám povoleným v tomto členském státě v souladu s touto směrnicí, směrnicí 2014/65/EU nebo nařízením (EU) č. 600/2014 a druhy činností, které mají povoleno vykonávat;

c) název a typ, jak je uvedeno v odstavci 3, jakéhokoli zprostředkujícího mateřského podniku v EU zřízeného v tomto členském státě a název skupiny ze třetí země, jíž je součástí.

EBA na své internetové stránce zveřejní seznam všech skupin ze třetí země působících v Unii a jejich zprostředkující mateřský podnik v EU, nebo případně zprostředkující mateřské podniky v EU.

Příslušné orgány zajistí, aby každá instituce v jejich jurisdikci, která je součástí skupiny ze třetí země, splňovala jednu z těchto podmínek:

a) má zprostředkující mateřský podnik v EU;

b) je zprostředkujícím mateřským podnikem v EU;

c) je v Unii jedinou institucí skupiny ze třetí země nebo

d) je součástí skupiny ze třetí země, jejichž celková hodnota aktiv v Unii je nižší než 40 miliard EUR.

Odchylně od odstavce 1 skupiny ze třetí země, které působí v Unii prostřednictvím více než jedné instituce a jejichž celková hodnota aktiv k 27. červnu 2019 dosahuje nejméně 40 miliard EUR, musí mít do 30. prosince 2023 zprostředkující mateřský podnik v EU nebo v případě použití odstavce 2 dva zprostředkující mateřské podniky v EU.

Do 30. prosince 2026 Komise po konzultaci s orgánem EBA přezkoumá požadavky, které institucím ukládá tento článek, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu. Tato zpráva alespoň posoudí:

a) zda jsou požadavky stanovené v tomto článku proveditelné, nezbytné a přiměřené a zda by nebyla vhodnější jiná opatření;

b) zda je třeba požadavky, které institucím ukládá tento článek, revidovat, aby odrážely osvědčené mezinárodní postupy.

Do 28. června 2021 předloží EBA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o zacházení s pobočkami ze třetích zemí podle vnitrostátního práva členských států. Tato zpráva alespoň posoudí:

a) zda a nakolik se postupy dohledu podle vnitrostátního práva pro pobočky ze třetích zemí liší mezi členskými státy;

b) zda by rozdílné zacházení s pobočkami ze třetích zemí podle vnitrostátního práva mohlo vést k regulatorní arbitráži;

c) zda by byla nezbytná a vhodná další harmonizace vnitrostátních režimů pro pobočky ze třetích zemí, zejména pokud jde o významné pobočky ze třetích zemí.

V případě potřeby předloží Komise na základě doporučení orgánu EBA Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

Bez ohledu na čl. 53 odst. 1 a článek 54 mohou příslušné orgány při dodržení podmínek stanovených v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku předat některé informace následujícím subjektům nebo je s nimi sdílet:

a) Mezinárodní měnový fond a Světová banka, pro účely hodnocení v rámci programu hodnocení finančního sektoru;

b) Banka pro mezinárodní platby, pro účely kvantitativních studií dopadu;

c) Rada pro finanční stabilitu, pro účely její dohlížecí funkce.

Příslušné orgány mohou důvěrné informace sdílet pouze na výslovnou žádost dotčeného subjektu a jsou-li splněny alespoň tyto podmínky:

a) žádost je patřičně zdůvodněna s ohledem na konkrétní úkoly žádajícího subjektu v souladu s jeho mandátem stanoveným právními předpisy;

b) žádost je dostatečně konkrétní, pokud jde o povahu, rozsah a formát požadovaných informací a způsob jejich sdělení nebo předání;

c) požadované informace jsou nezbytně nutné k plnění konkrétních úkolů žádajícího subjektu a nepřesahují rámec jeho úkolů stanovených právními předpisy;

d) informace jsou předány nebo sděleny výlučně osobám přímo zapojeným do plnění konkrétního úkolu;

e) osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům profesního tajemství alespoň rovnocenným těm, které jsou uvedeny v čl. 53 odst. 1.

Podá-li žádost kterýkoli ze subjektů uvedených v odstavci 1, mohou příslušné orgány předat pouze souhrnné nebo anonymizované informace; jiné informace mohou sdílet pouze ve svých prostorách.

Pokud sdělení informací zahrnuje zpracování osobních údajů, musí být při každém zpracování osobních údajů prováděném žádajícím subjektem dodrženy požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1 ). .

Instituce musí mít spolehlivé systémy správy a řízení, které zahrnují jasnou organizační strukturu s dobře vymezenými, transparentními a konzistentními odpovědnostmi, účinnými postupy pro identifikaci, řízení, sledování a hlášení rizik, jimž instituce je nebo může být vystavena, přiměřené mechanismy vnitřní kontroly, včetně řádné správy a účetních postupů, a zásady a postupy odměňování, které odpovídají náležitému a účinnému řízení rizik a podporují je.

Zásady a postupy odměňování uvedené v prvním pododstavci musí být genderově neutrální.

Systémy, postupy a mechanismy uvedené v odstavci 1 tohoto článku musí být komplexní a úměrné povaze, rozsahu a složitosti rizika spojeného s modelem podnikání a s činností instituce. Zohlední se technická kritéria stanovená v článcích 76 až 95.

EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny o systémech, postupech a mechanismech uvedených v odstavci 1 tohoto článku s přihlédnutím k odstavci 2 tohoto článku.

EBA vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny o genderově neutrálních zásadách odměňování pro instituce.

Do dvou let ode dne zveřejnění obecných pokynů uvedených v druhém pododstavci vydá EBA na základě informací shromážděných příslušnými orgány zprávu o tom, jak instituce genderově neutrální zásady odměňování uplatňují.

Příslušné orgány zajistí, aby instituce zavedly interní systémy a uplatňovaly standardizovanou metodiku nebo zjednodušenou standardizovanou metodiku pro identifikaci, hodnocení, řízení a snižování rizik vyplývajících z případných změn v úrokových sazbách, které mají vliv jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos z investičního portfolia instituce.

Příslušné orgány zajistí, aby instituce zavedly systémy vyhodnocování a monitorování rizik vyplývajících z případných změn v úvěrových rozpětích, které mají vliv jak na ekonomickou hodnotu vlastního kapitálu, tak na čistý úrokový výnos z investičního portfolia instituce.

Příslušný orgán může vyžadovat, aby instituce uplatňovala standardizovanou metodiku uvedenou v odstavci 1 v případě, že interní systémy zavedené touto institucí za účelem hodnocení rizik uvedených ve zmíněném odstavci nejsou uspokojivé.

Příslušný orgán může vyžadovat, aby malá a nepříliš složitá instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení (EU) č. 575/2013 používala standardizovanou metodiku, pokud se domnívá, že zjednodušená standardizovaná metodika není vhodná ke zjištění úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia této instituce.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které pro účely tohoto článku upřesní standardizovanou metodiku, již mohou instituce uplatňovat k hodnocení rizik uvedených v odstavci 1 tohoto článku, včetně zjednodušené standardizované metodiky pro malé a nepříliš složité instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 145 nařízení (EU) č. 575/2013, která je alespoň stejně konzervativní jako standardizovaná metodika.

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 28. června 2020 .

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit tuto směrnici přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA vydá obecné pokyny k upřesnění kritérií pro:

a) hodnocení rizik uvedených v odstavci 1 interním systémem instituce;

b) identifikaci, řízení a snižování rizik uvedených v odstavci 1 institucemi;

c) vyhodnocovaní a monitorování rizik uvedených v odstavci 2 institucemi;

d) určení toho, které interní systémy zavedené institucemi pro účely odstavce 1 nejsou uspokojivé podle odstavce 3.

EBA tyto obecné pokyny vydá do 28. června 2020 .

Příslušné orgány uloží dodatečný kapitálový požadavek podle čl. 104 odst. 1 písm. a) v případě, že na základě přezkumů provedených v souladu s články 97 a 101 zjistí u některé instituce kteroukoli z těchto situací:

a) instituce je vystavena rizikům nebo prvkům rizika, které nejsou pokryty nebo v dostatečné míře pokryty kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017 , kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35 ). , jak je uvedeno v odstavci 2 tohoto článku;

b) instituce nesplňuje požadavky stanovené v článcích 73 a 74 této směrnice nebo v článku 393 nařízení (EU) č. 575/2013 a není pravděpodobné, že by jiná opatření v oblasti dohledu stačila k zajištění souladu s uvedenými požadavky v odpovídajícím časovém rámci;

c) úpravy podle čl. 98 odst. 4 jsou považovány za nedostatečné k tomu, aby instituci umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných tržních podmínek bez významných ztrát;

d) hodnocení provedené v souladu s čl. 101 odst. 4 odhalí, že neplnění požadavků ohledně používání povoleného přístupu bude mít pravděpodobně za následek nedostatečné kapitálové požadavky;

e) instituce opakovaně nestanovuje nebo neudržuje dostatečnou výši dodatečného kapitálu ke splnění pokynu sděleného v souladu s čl. 104b odst. 3;

f) jiná situace specifická pro danou instituci, která podle názoru příslušného orgánu vzbuzuje významné obavy v oblasti dohledu.

Příslušné orgány uloží dodatečné kapitálové požadavky podle čl. 104 odst. 1 písm. a) pouze za účelem pokrytí rizik podstupovaných jednotlivými institucemi v důsledku jejich činností, včetně těch, které odrážejí dopad určitého hospodářského a tržního vývoje na rizikový profil dané instituce.

Pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku se má za to, že rizika nebo prvky rizik nejsou pokryty nebo v dostatečné míře pokryty kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402 pouze v případě, že objemy, druhy a rozdělení kapitálu, které příslušný orgán považuje za přiměřené při zohlednění přezkumu hodnocení provedeného institucemi v rámci dohledu v souladu s čl. 73 prvním pododstavcem této směrnice, jsou vyšší než kapitálové požadavky stanovené v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402.

Pro účely prvního pododstavce posoudí příslušné orgány s ohledem na rizikový profil každé jednotlivé instituce rizika, jimž je daná instituce vystavena, včetně:

a) rizik specifických pro danou instituci nebo prvků těchto rizik, jež jsou explicitně vyloučeny z kapitálových požadavků stanovených v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402 nebo nejsou těmito požadavky výslovně řešeny;

b) rizik specifických pro danou instituci nebo prvků těchto rizik, jež budou pravděpodobně podceněny navzdory dodržení příslušných požadavků stanovených v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402.

Za rizika nebo prvky těchto rizik, jež budou navzdory dodržení příslušných požadavků stanovených v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402 pravděpodobně podceněny, se nepovažují rizika nebo prvky rizik v rozsahu, v jakém se na ně vztahují přechodná ustanovení nebo ustanovení o ochraně předchozího stavu obsažená v této směrnici nebo v nařízení (EU) č. 575/2013.

Pro účely prvního pododstavce kapitál považovaný za přiměřený pokrývá všechna rizika nebo prvky rizik, které byly na základě posouzení uvedeného v druhém pododstavci tohoto odstavce označeny za významné a které nejsou pokryty nebo v dostatečné míře pokryty kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402.

Úrokové riziko vyplývající z investičních pozic lze považovat za významné přinejmenším v případech uvedených v čl. 98 odst. 5, nedospějí-li příslušné orgány při provádění přezkumu a hodnocení k závěru, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany instituce přiměřené a že instituce není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.

Je-li za účelem řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky, která nejsou dostatečně pokryta podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, požadován dodatečný kapitál, příslušné orgány určí výši dodatečného kapitálu požadovaného podle odst. 1 písm. a) tohoto článku jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za dostatečný podle odstavce 2 tohoto článku, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí a čtvrté nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402.

Je-li za účelem řešení rizika nadměrné páky, které není dostatečně pokryto podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, požadován dodatečný kapitál, příslušné orgány určí výši dodatečného kapitálu požadovaného podle odst. 1 písm. a) tohoto článku jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za dostatečný podle odstavce 2 tohoto článku, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v části třetí a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013.

Instituce splní dodatečný kapitálový požadavek uložený příslušným orgánem podle čl. 104 odst. 1 písm. a) kapitálem splňujícím tyto podmínky:

a) nejméně tři čtvrtiny dodatečného kapitálového požadavku tvoří kapitál tier 1;

b) nejméně tři čtvrtiny kapitál tier 1 uvedeného v písmeni a) tvoří kmenový kapitál tier 1.

Odchylně od prvního pododstavce může příslušný orgán v případě nutnosti a s ohledem na zvláštní situaci dané instituce požadovat, aby dodatečný kapitálový požadavek splnila s vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1.

Kapitál použitý ke splnění dodatečného kapitálového požadavku podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky se nepoužije ke splnění žádného z těchto požadavků:

a) kapitálových požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013;

b) požadavku kombinovaných kapitálových rezerv;

c) pokynu k držení dodatečného kapitálu podle čl. 104b odst. 3 této směrnice, pokud tento pokyn řeší jiná rizika než riziko nadměrné páky.

Kapitál použitý ke splnění dodatečného kapitálového požadavku podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení rizika nadměrné páky, které není dostatečně pokryto podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, se nepoužije ke splnění žádného z těchto požadavků:

a) kapitálového požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013;

b) požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013;

c) pokynu k držení dodatečného kapitálu podle čl. 104b odst. 3 této směrnice, pokud tento pokyn řeší rizika nadměrné páky.

Příslušný orgán každé instituci řádně písemně odůvodní rozhodnutí uložit dodatečný kapitálový požadavek podle čl. 104 odst. 1 písm. a), a to alespoň jasným popisem úplného posouzení prvků podle odstavců 1 až 4 tohoto článku. Součástí tohoto odůvodnění je v případě uvedeném v odst. 1 písm. e) tohoto článku zvláštní zdůvodnění, proč se uložení pokynu k držení dodatečného kapitálu již nepovažuje za dostatečné.

Podle strategií a postupů uvedených v článku 73 instituce určí vnitřně stanovený kapitál v přiměřené kapitálové výši, která stačí k pokrytí veškerých rizik, jimž je instituce vystavena, a k zajištění toho, aby kapitál instituce byl schopen absorbovat potenciální ztráty vyplývající ze zátěžových scénářů, včetně těch, které byly zjištěny při zátěžových testech v rámci dohledu uvedených v článku 100.

Příslušné orgány provádějí pravidelný přezkum úrovně vnitřně stanoveného kapitálu, kterou každá instituce stanovila v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, v rámci přezkumů a hodnocení prováděných v souladu s články 97 a 101, včetně výsledků zátěžových testů podle článku 100.

Na základě uvedeného přezkumu příslušné orgány určí pro každou instituci celkovou úroveň kapitálu, kterou považují za vhodnou.

Příslušné orgány sdělí institucím svůj pokyn k držení dodatečného kapitálu.

Pokyn k držení dodatečného kapitálu zahrnuje kapitál převyšující příslušný objem kapitálu požadovaný podle části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013, kapitoly 2 nařízení (EU) 2017/2402, čl. 104 odst. 1 písm. a) a čl. 128 bodu 6 této směrnice nebo případně čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, jenž je nezbytný k dosažení celkové úrovně kapitálu, kterou příslušné orgány považují za vhodnou podle odstavce 2 tohoto článku.

Pokyn příslušných orgánů k držení dodatečného kapitálu podle odstavce 3 tohoto článku je specifický pro každou instituci. Rizika, která jsou řešena prostřednictvím dodatečného kapitálového požadavku uloženého podle čl. 104 odst. 1 písm. a), může zahrnovat pouze v míře, v jaké zahrnuje aspekty těchto rizik, které v daném požadavku dosud nejsou zahrnuty.

Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu sděleného v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, který má řešit jiná rizika než riziko nadměrné páky, se nepoužije ke splnění žádného z následujících požadavků:

a) kapitálových požadavků stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013;

b) požadavku stanoveného v článku 104a této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv.

Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu sděleného v souladu s odstavcem 3 tohoto článku k řešení rizika nadměrné páky se nepoužije ke splnění kapitálového požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013, požadavku stanoveného v článku 104a této směrnice uloženého příslušnými orgány k řešení rizika nadměrné páky ani požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru uvedeného v čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013.

Nesplnění pokynu uvedeného v odstavci 3 tohoto článku v případě, že instituce splňuje příslušné kapitálové požadavky stanovené v části třetí, čtvrté a sedmé nařízení (EU) č. 575/2013 a v kapitole 2 nařízení (EU 2017/2402, příslušný dodatečný kapitálový požadavek podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice a případně požadavek kombinovaných kapitálových rezerv nebo požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru uvedený v čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, nezpůsobí uplatnění omezení podle článku 141 nebo 141b této směrnice.

Příslušné orgány informují orgány příslušné k řešení krize o dodatečných kapitálových požadavcích uložených institucím podle čl. 104 odst. 1 písm. a) a o jakémkoli pokynu k držení dodatečného kapitálu sděleném institucím v souladu s čl. 104b odst. 3.

Je-li mateřský podnik mateřskou úvěrovou institucí v členském státě nebo mateřskou úvěrovou institucí v EU, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který nad danou mateřskou úvěrovou institucí v členském státě nebo mateřskou úvěrovou institucí v EU vykonává dohled na individuálním základě.

Je-li mateřský podnik mateřským investičním podnikem v členském státě nebo mateřským investičním podnikem v EU a žádný z jeho dceřiných podniků není úvěrovou institucí, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který nad daným mateřským investičním podnikem v členském státě nebo mateřským investičním podnikem v EU vykonává dohled na individuálním základě.

Je-li mateřský podnik mateřským investičním podnikem v členském státě nebo mateřským investičním podnikem v EU a nejméně jeden z jeho dceřiných podniků je úvěrovou institucí, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán této úvěrové instituce nebo v případě několika úvěrových institucí příslušný orgán úvěrové instituce s nejvyšší bilanční sumou.

Je-li mateřský podnik instituce mateřskou finanční holdingovou společností v členském státě, mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v členském státě, mateřskou finanční holdingovou společností v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností v EU, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který nad danou institucí vykonává dohled na individuálním základě.

Pokud dvě nebo více institucí, které mají povolení v Unii, mají tutéž mateřskou finanční holdingovou společnost v členském státě, mateřskou smíšenou finanční holdingovou společnost v členském státě, mateřskou finanční holdingovou společnost v EU nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společnost v EU, vykonává dohled na konsolidovaném základě:

a) příslušný orgán úvěrové instituce, pokud je ve skupině pouze jedna úvěrová instituce;

b) příslušný orgán úvěrové instituce s nejvyšší bilanční sumou, pokud je ve skupině několik úvěrových institucí, nebo

c) příslušný orgán investičního podniku s nejvyšší bilanční sumou, pokud skupina nezahrnuje žádnou úvěrovou instituci.

Je-li konsolidace požadována podle čl. 18 odst. 3 nebo 6 nařízení (EU) č. 575/2013, vykonává dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán úvěrové instituce s nejvyšší bilanční sumou nebo v případě, že skupina nezahrnuje žádnou úvěrovou instituci, příslušný orgán investičního podniku s nejvyšší bilanční sumou.

Odchylně od odst. 1 třetího pododstavce, odst. 3 písm. b) a odstavce 4 je v případě, že příslušný orgán vykonává na individuálním základě dohled nad více než jednou úvěrovou institucí ve skupině, orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který vykonává na individuálním základě dohled nad jednou nebo více úvěrovými institucemi ve skupině, jestliže součet bilančních sum úvěrových institucí podléhajících jeho dohledu je vyšší než součet bilančních sum úvěrových institucí, nad nimiž vykonává dohled na individuálním základě jiný příslušný orgán.

Odchylně od odst. 3 písm. c) platí, že vykonává-li příslušný orgán na individuálním základě dohled nad více než jedním investičním podnikem ve skupině, je orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě příslušný orgán, který vykonává na individuálním základě dohled nad jedním nebo více investičními podniky ve skupině s nejvyšší celkovou bilanční sumou.

V konkrétních případech mohou příslušné orgány na základě vzájemné dohody upustit od kritérií uvedených v odstavcích 1, 3 a 4 a mohou výkonem dohledu na konsolidovaném základě pověřit jiný příslušný orgán, pokud by použití těchto kritérií bylo nevhodné s ohledem na dotčené instituce a relativní význam jejich činností v příslušných členských státech nebo na potřebu zajistit kontinuitu dohledu na konsolidovaném základě ze strany téhož příslušného orgánu. V takových případech mají mateřská instituce v EU, mateřská finanční holdingová společnost v EU, mateřská smíšená finanční holdingová společnost v EU nebo případně instituce s nejvyšší bilanční sumou právo vyjádřit se před tím, než příslušné orgány přijmou rozhodnutí.

Příslušné orgány oznámí Komisi a orgánu EBA neprodleně veškeré dohody, na něž se vztahuje odstavec 6.

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě a příslušné orgány odpovědné za dohled nad dceřinými podniky mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU učiní vše, co je v jejich silách, aby dosáhly společného rozhodnutí:

a) o použití článků 73 a 97 pro stanovení přiměřenosti konsolidované úrovně kapitálu skupiny institucí s ohledem na její finanční situaci a profil rizika a požadovanou úroveň kapitálu pro použití čl. 104 odst. 1 písm. a) na všechny subjekty v dané skupině institucí a na konsolidovaném základě;

b) o opatřeních k řešení významných záležitostí a závažných zjištění týkajících se dohledu nad likviditou včetně těch, které se týkají přiměřenosti organizace a řízení rizik, jak vyžaduje článek 86, a těch, které se týkají potřeby uložení požadavků na likviditu pro konkrétní instituce v souladu s článkem 105;

c) o jakémkoli pokynu k držení dodatečného kapitálu uvedeném v čl. 104b odst. 3.

Společných rozhodnutí podle odstavce 1 bude dosaženo:

a) pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku do čtyř měsíců poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží ostatním dotčeným příslušným orgánům zprávu obsahující posouzení rizika skupiny institucí v souladu s článkem 104a;

b) pro účely odst. 1 písm. b) tohoto článku do čtyř měsíců poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží zprávu obsahující posouzení profilu rizika likvidity skupiny institucí v souladu s články 86 a 105;

c) pro účely odst. 1 písm. c) tohoto článku do čtyř měsíců poté, co orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě předloží zprávu obsahující posouzení rizika skupiny institucí v souladu s článkem 104b.

Společná rozhodnutí uvedená v odstavci 1 tohoto článku také náležitě zohlední posouzení rizika dceřiných podniků vypracované dotčenými příslušnými orgány v souladu s články 73, 97, 104a a 104b.

Společná rozhodnutí uvedená v odst. 1 písm. a) a b) mají podobu dokumentů obsahujících úplná odůvodnění, které mateřské instituci v EU poskytne orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě. V případě nesouhlasu konzultuje orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě na žádost kteréhokoli jiného dotčeného příslušného orgánu orgán EBA. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě může konzultovat orgán EBA z vlastního podnětu.

V případě, že příslušné orgány nedosáhnou takového společného rozhodnutí v rámci lhůt uvedených v odstavci 2 tohoto článku, rozhodne o použití článků 73, 86 a 97, čl. 104 odst. 1 písm. a) a článků 104b a 105 této směrnice na konsolidovaném základě orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě po řádném zohlednění posouzení rizika dceřiných podniků provedeném dotčenými příslušnými orgány. Pokud na konci lhůt uvedených v odstavci 2 tohoto článku kterýkoli z dotčených příslušných orgánů postoupí záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě odloží své rozhodnutí a vyčká na rozhodnutí, které může EBA vydat podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a rozhodne v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku se považují za lhůty pro smírné urovnání sporu ve smyslu nařízení (EU) č. 1093/2010. EBA přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

Relevantní příslušné orgány odpovědné za dohled nad dceřinými podniky mateřské úvěrové instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU rozhodnou o použití článků 73, 86 a 97, čl. 104 odst. 1 písm. a) a článků 104b a 105 této směrnice na individuálním nebo subkonsolidovaném základě po náležitém zohlednění názorů a výhrad vyjádřených orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě. Pokud na konci kterékoli ze lhůt uvedených v odstavci 2 tohoto článku kterýkoli z dotčených příslušných orgánů postoupí záležitost orgánu EBA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010, odloží příslušné orgány své rozhodnutí a vyčkají na rozhodnutí, které EBA přijme podle čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení, a rozhodnou v souladu s rozhodnutím orgánu EBA. Lhůty uvedené v odstavci 2 tohoto článku se považují za lhůty pro smírné urovnání sporu ve smyslu uvedeného nařízení. EBA přijme rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla věc postoupena. Záležitost nelze orgánu EBA postoupit po skončení čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí.

Rozhodnutí mají podobu dokumentu obsahujícího plná odůvodnění a zohledňují posouzení rizik, názory a výhrady ostatních příslušných orgánů vyjádřené ve lhůtách uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě doručí tento dokument všem dotčeným příslušným orgánům a mateřské instituci v EU.

Pokud byl konzultován EBA, všechny příslušné orgány jeho doporučení zváží a podají vysvětlení ohledně všech významných odchylek od tohoto doporučení.

Společná rozhodnutí podle odstavce 1 a rozhodnutí přijatá příslušnými orgány v případě, že neexistuje společné rozhodnutí podle odstavce 3, se považují za směrodatná a jsou příslušnými orgány uplatňována v dotčených členských státech.

Společná rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku a jakékoli rozhodnutí přijaté v případě, že neexistuje společné rozhodnutí podle odstavce 3 tohoto článku, se aktualizují každoročně nebo za výjimečných okolností v případě, že

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem pro zajištění jednotných podmínek uplatňování postupu společného rozhodování uvedeného v tomto článku, pokud jde o použití článků 73, 86 a 97 a čl. 104 odst. 1 písm. a) a článků 104b a 105 s cílem usnadnit přijímání společných rozhodnutí.

EBA předloží Komisi tyto návrhy prováděcích technických norem do 1. července 2014 .

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Členské státy vyžadují, aby instituce nad rámec kmenového kapitálu tier 1 udržovaného za účelem splnění kteréhokoli z požadavků na kapitál stanovených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 575/2013 udržovaly bezpečnostní kapitálovou rezervu kmenového kapitálu tier 1 rovnající se 2,5 % celkového objemu jejich rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 uvedeného nařízení na individuálním a případně konsolidovaném základě v souladu s částí první hlavou II uvedeného nařízení.

Odchylně od odstavce 1 může členský stát od dodržování požadavků stanovených v odstavci 1 osvobodit malé a střední investiční podniky, pokud toto osvobození nepředstavuje hrozbu pro stabilitu finančního systému daného členského státu.

Rozhodnutí uplatnit osvobození uvedené v prvním pododstavci musí být plně odůvodněné a musí obsahovat vysvětlení, proč dané osvobození nepředstavuje hrozbu pro stabilitu finančního systému členského státu, a přesnou definici malých a středních investičních podniků, které mají být osvobozeny.

Členské státy, které se rozhodnou osvobození uvedené v prvním pododstavci uplatnit, oznámí tuto skutečnost ESRB. ESRB tato oznámení neprodleně předá Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států.

Pro účely odstavce 2 určí členské státy orgán, který bude zodpovídat za uplatňování tohoto článku. Tímto orgánem je příslušný orgán nebo pověřený orgán.

Pro účely odstavce 2 se investiční podniky klasifikují jako malé nebo střední v souladu s doporučením Komise 2003/361/ESDoporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36 ). .

V případě, že instituce nesplní v plném rozsahu požadavek stanovený v odstavci 1 tohoto článku, bude podléhat omezením týkajícím se rozdělování výnosů uvedeným v čl. 141 odst. 2 a 3.

Členské státy vyžadují, aby instituce udržovaly proticyklickou kapitálovou rezervu stanovenou konkrétně pro danou instituci, jež se rovná celkovému objemu jejich rizikové expozice vypočtenému v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 vynásobenému váženým průměrem sazeb proticyklické kapitálové rezervy vypočtených v souladu s článkem 140 této směrnice na individuálním a případně konsolidovaném základě v souladu s částí první hlavou II uvedeného nařízení. Tato kapitálová rezerva je tvořena kmenovým kapitálem tier 1.

Odchylně od odstavce 1 může členský stát od dodržování požadavků stanovených v odstavci 1 osvobodit malé a střední investiční podniky, pokud toto osvobození nepředstavuje hrozbu pro stabilitu finančního systému daného členského státu.

Rozhodnutí uplatnit osvobození uvedené v prvním pododstavci musí být plně odůvodněné a musí obsahovat vysvětlení, proč dané osvobození nepředstavuje hrozbu pro stabilitu finančního systému členského státu, a přesnou definici malých a středních investičních podniků, které mají být osvobozeny.

Členské státy, které se rozhodnou osvobození uvedené v prvním pododstavci uplatnit, oznámí tuto skutečnost ESRB. ESRB tato oznámení neprodleně předá Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států.

Pro účely odstavce 2 určí členské státy orgán, který bude zodpovídat za uplatňování tohoto článku. Tímto orgánem je příslušný orgán nebo pověřený orgán.

Každý členský stát může pro finanční sektor nebo pro jedno či více pododvětví tohoto sektoru zavést pro všechny expozice nebo jejich podmnožinu podle odstavce 5 tohoto článku povinnost udržovat kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika tvořenou kmenovým kapitálem tier 1 za účelem předcházení makroobezřetnostním nebo systémovým rizikům, na která se nevztahuje nařízení (EU) č. 575/2013 a články 130 a 131 této směrnice, a zmírnění těchto rizik, ve smyslu rizika narušení kontinuity finančního systému, které může mít závažné negativní důsledky pro finanční systém a reálnou ekonomiku v konkrétním členském státě.

Instituce vypočtou kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika takto: BSRrTETi riEikde: BSR kapitálová rezerva pro krytí systémového rizikarT sazba kapitálové rezervy platná pro celkový objem rizikové expozice instituce;ET celkový objem rizikové expozice instituce vypočtený v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013;iindex označující podmnožinu expozic uvedených v odstavci 5;ri sazba kapitálové rezervy platná pro objem rizikové expozice podmnožiny expozic i aEi objem rizikové expozice instituce pro podmnožinu expozic i vypočtený v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

Pro účely odstavce 1 určí členské státy orgán, který bude odpovědný za stanovení kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a určení expozic a podskupin institucí, na něž se vztahuje. Tímto orgánem je buď příslušný orgán, nebo pověřený orgán.

Pro účely odstavce 1 tohoto článku může relevantní příslušný orgán, nebo pověřený orgán požadovat, aby instituce držely kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika tvořenou kmenovým kapitálem tier 1, která se vypočte v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, a to na individuálním, konsolidovaném nebo případně subkonsolidovaném základě, v souladu s částí první hlavou II nařízení (EU) č. 575/2013.

Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se může vztahovat na:

a) všechny expozice nacházející se v členském státě, který danou kapitálovou rezervu stanoví;

b) tyto odvětvové expozice nacházející se v členském státě, který danou kapitálovou rezervu stanoví:i) všechny retailové expozice vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi;ii) všechny expozice vůči právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi;iii) všechny expozice vůči právnickým osobám jiné než expozice uvedené v bodě ii);iv) všechny expozice vůči fyzickým osobám jiné než expozice uvedené v bodě i);

i) všechny retailové expozice vůči fyzickým osobám zajištěné obytnými nemovitostmi;

ii) všechny expozice vůči právnickým osobám zajištěné obchodními nemovitostmi;

iii) všechny expozice vůči právnickým osobám jiné než expozice uvedené v bodě ii);

iv) všechny expozice vůči fyzickým osobám jiné než expozice uvedené v bodě i);

c) všechny expozice nacházející se v jiných členských státech, s výhradou odstavců 12 a 15;

d) odvětvové expozice uvedené v písmeni b) tohoto odstavce a nacházející se v jiných členských státech, pouze s cílem umožnit uznání sazby kapitálové rezervy, která byla stanovena jiným členským státem v souladu s článkem 134;

e) expozice nacházející se v třetích zemích;

f) podmnožiny každé z kategorií expozic uvedených v písmeni b).

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 EBA po konzultaci s ESRB vydá do 30. června 2020 obecné pokyny o vhodných podmnožinách expozic, na něž může příslušný orgán nebo pověřený orgán uplatňovat kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika v souladu s odst. 5 písm. f) tohoto článku.

Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se použije na všechny expozice nebo podmnožinu expozic podle odstavce 5 tohoto článku všech institucí, pro něž jsou orgány dotčených členských států příslušné v souladu s touto směrnicí, nebo jedné či více podskupin těchto institucí a je stanovena v krocích s úpravou po 0,5 procentního bodu nebo násobcích této hodnoty. Pro jednotlivé podskupiny institucí a podmnožiny expozic mohou být zavedeny různé požadavky. Kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika neřeší rizika, na něž se vztahují články 130 a 131.

Při stanovení požadavku na udržování kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika dodržuje příslušný orgán nebo pověřený orgán tyto zásady:

a) kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika nemá neúměrné nepříznivé účinky na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku tím, že by bránila řádnému fungování vnitřního trhu nebo že by vytvářela překážky bránící jeho řádnému fungování;

b) příslušný orgán nebo pověřený orgán přinejmenším jednou za dva roky kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika přezkoumá;

c) kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika se nepoužije k řešení rizik, na něž se vztahují články 130 a 131.

Příslušný orgán, nebo pověřený orgán informuje ESRB před zveřejněním rozhodnutí podle odstavce 13. ESRB tato oznámení neprodleně předá Komisi, orgánu EBA a příslušným a pověřeným orgánům dotčených členských států.

Je-li instituce, na kterou se vztahuje jedna nebo více sazeb kapitálové rezervy pro systémová rizika, dceřiným podnikem, jehož mateřský podnik je usazen v jiném členském státě, příslušný orgán nebo pověřený orgán vyrozumí rovněž orgány daného členského státu.

Vztahuje-li se sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika na expozice nacházející se v třetích zemích, příslušný orgán, nebo pověřený orgán to oznámí rovněž ESRB. ESRB předá tato oznámení neprodleně orgánům dohledu těchto třetích zemí.

Tato oznámení obsahují podrobné informace o:

a) makroobezřetnostních nebo systémových rizicích v daném členském státě;

b) důvodech, proč tato makroobezřetnostní nebo systémová rizika představují svými rozměry hrozbu pro stabilitu finančního systému na vnitrostátní úrovni, a opravňují tak sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika;

c) důvodech, proč se má za to, že kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika bude pravděpodobně účinným a přiměřeným prostředkem pro zmírnění daného rizika;

d) posouzení pravděpodobného pozitivního nebo negativního dopadu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, a to na základě informací, které daný členský stát má;

e) sazbě nebo sazbách kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, které příslušný orgán, nebo pověřený orgán zamýšlejí uložit, o expozicích, na které se tyto sazby použijí, a o institucích, pro které tyto sazby platí;

f) pokud se kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika použije na všechny expozice, důvody, proč se orgán domnívá, že kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika neduplikuje fungování kapitálové rezervy pro J-SVI stanovené v článku 131.

Pokud rozhodnutí o stanovení sazby kapitálové rezervy pro systémová rizika vede ke snížení dříve stanovené sazby nebo nevede k žádné změně této sazby, příslušný orgán, nebo pověřený orgán se řídí pouze tímto odstavcem.

Pokud nemá stanovení nebo úprava sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika u jakékoli množiny nebo podmnožiny expozic uvedených v odstavci 5, na které se vztahuje jedna nebo více kapitálových rezerv pro krytí systémového rizika, za následek kombinovanou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika vyšší než 3 % pro jakoukoli z těchto expozic, příslušný orgán, nebo pověřený orgán informuje ESRB v souladu s odstavcem 9 jeden měsíc před zveřejněním rozhodnutí podle odstavce 13.

Pro účely tohoto odstavce se uznání sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovené jiným členským státem podle článku 134 nezapočítá do 3 % prahové hodnoty.

Pokud má stanovení nebo úprava sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika u jakékoli množiny nebo podmnožiny expozic uvedených v odstavci 5, na které se vztahuje jedna nebo více kapitálových rezerv pro krytí systémového rizika, za následek pro kteroukoli z těchto expozic kombinovanou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nejvýše 5 %, příslušný orgán nebo pověřený orgán členského státu, který tuto kapitálovou rezervu stanoví, požádá v oznámení předloženém v souladu s odstavcem 9 o stanovisko Komise. Komise poskytne své stanovisko do jednoho měsíce od obdržení oznámení.

Je-li stanovisko Komise záporné, příslušný orgán, nebo pověřený orgán členského státu, který kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika stanoví, se tímto stanoviskem řídí, nebo uvede důvody, proč tak neučiní.

Je-li instituce, na kterou se vztahuje jedna nebo více sazeb kapitálové rezervy pro systémová rizika, dceřiným podnikem, jehož mateřský podnik je usazen v jiném členském státě, příslušný orgán nebo pověřený orgán požádá v oznámení předloženém v souladu s odstavcem 9 o doporučení Komise a ESRB.

Komise i ESRB poskytnou svá doporučení do šesti týdnů od obdržení oznámení.

Pokud orgány dceřiného podniku a mateřského podniku nedosáhnou shody na sazbě nebo sazbách kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika platných pro tuto instituci a v případě negativního doporučení ze strany Komise i ESRB, příslušný orgán, nebo pověřený orgán mohou postoupit záležitost orgánu EBA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1093/2010. Rozhodnutí o stanovení sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro systémová rizika pro tyto expozice se pozastaví, dokud EBA nevydá rozhodnutí.

Pokud má stanovení nebo úprava sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika u jakékoli množiny nebo podmnožiny expozic uvedených v odstavci 5, na které se vztahuje jedna nebo více kapitálových rezerv pro krytí systémového rizika, za následek pro kteroukoli z těchto expozic kombinovanou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika vyšší než 5 %, příslušný orgán, nebo pověřený orgán před zavedením kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika požádá o povolení Komise.

Do šesti týdnů od obdržení oznámení podle odstavce 9 tohoto článku poskytne ESRB Komisi stanovisko k tomu, zda je kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika považována za vhodnou. EBA rovněž může Komisi poskytnout k dané kapitálové rezervě pro krytí systémového rizika stanovisko podle čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Do tří měsíců od obdržení oznámení podle odstavce 9 přijme Komise akt, jímž zmocní příslušný orgán, nebo pověřený orgán k přijetí navrženého opatření, s přihlédnutím k případnému posouzení ze strany ESRB a EBA a pokud je Komise přesvědčena o tom, že sazba nebo sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika nemají neúměrné nepříznivé účinky na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku tím, že by bránily řádnému fungování vnitřního trhu nebo vytvářely překážky jeho fungování.

Každý příslušný orgán, nebo pověřený orgán oznámí stanovení nebo úpravu jedné nebo více sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika zveřejněním na příslušné internetové stránce. Zveřejní se přinejmenším tyto informace:

a) sazbu nebo sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika;

b) instituce, na něž se kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika použije;

c) expozice, na něž se sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika použije;

d) důvody pro stanovení nebo úpravu sazby nebo sazeb kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika;

e) den, od něhož instituce uplatňují stanovení nebo úpravu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika, a

f) názvy zemí, v nichž jsou expozice nacházející se v těchto zemích uznány v kapitálové rezervě pro krytí systémového rizika.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. d) se do zveřejnění nezahrnou, pokud by jejich zveřejnění mohlo ohrozit stabilitu finančního systému.

V případě, že instituce nesplní v plném rozsahu požadavek stanovený v odstavci 1 tohoto článku, bude podléhat omezením týkajícím se rozdělování výnosů uvedeným v čl. 141 odst. 2 a 3.

V případě, že použití omezení týkajících se rozdělování výnosů vede k neuspokojivému zlepšení kmenového kapitálu tier 1 instituce z hlediska příslušného systémového rizika, mohou příslušné orgány přijmout dodatečná opatření v souladu s článkem 64.

Pokud se příslušný orgán, nebo pověřený orgán rozhodne stanovit kapitálovou rezervu pro krytí systémového rizika na základě expozic nacházejících se v jiných členských státech, musí být tato kapitálová rezerva stanovena rovnocenně na všechny expozice nacházející se v Unii, ledaže by byla stanovena v zájmu uznání sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovené jiným členským státem v souladu s článkem 134.

Jiné členské státy mohou uznat sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika stanovenou v souladu s článkem 133 a mohou ji uplatňovat vůči institucím s vnitrostátním povolením u expozic nacházejících se v členském státě, který uvedenou sazbu stanoví.

Pokud členský stát uzná sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika pro instituce s vnitrostátním povolením v souladu s odstavcem 1, oznámí to ESRB. ESRB předá toto oznámení neprodleně Komisi, orgánu EBA a členskému státu, který uvedenou sazbu neprodleně stanoví.

Členský stát při rozhodování o tom, zda uzná sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, zohlední informace předložené v souladu s čl. 133 odst. 9 a 13 členským státem, který uvedenou sazbu stanoví.

Pokud členské státy uznají sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika pro instituce s vnitrostátním povolením, může být taková rezerva kumulativní s kapitálovou rezervou pro krytí systémového rizika použitou v souladu s článkem 133, pokud uvedené kapitálové rezervy řeší odlišná rizika. Pokud kapitálové rezervy řeší tatáž rizika, použije se pouze vyšší z nich.

Členský stát, který stanoví sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika v souladu s článkem 133 této směrnice, může požádat ESRB o vydání doporučení podle článku 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 pro jeden nebo více členských států, které mohou dotčenou sazbu kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika uznat.

Má se za to, že instituce neplní požadavek kombinovaných kapitálových rezerv pro účely článku 141, nemá-li kapitál ve výši a kvalitě potřebné ke splnění požadavku kombinovaných kapitálových rezerv zároveň s každým požadavkem uvedeným v:

a) čl. 92 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečným kapitálovým požadavkem k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice;

b) čl. 92 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečným kapitálovým požadavkem k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice;

c) čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 a dodatečným kapitálovým požadavkem k řešení jiných rizik než rizika nadměrné páky podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice.

Instituce, která splňuje požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, nerozdělí výnosy související s kmenovým kapitálem tier 1 v rozsahu, v jakém by tím došlo ke snížení jejího kmenového kapitálu tier 1 na úroveň, kdy by požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru již splněn nebyl.

Instituce, která nesplňuje požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru, vypočte nejvyšší rozdělitelnou částku související s pákovým poměrem (dále jen L-MDA) v souladu s odstavcem 4 a oznámí tuto částku příslušnému orgánu.

Použije-li se první pododstavec, instituce nepřijme žádné z níže uvedených opatření dříve, než vypočte L-MDA:

a) rozdělení výnosů souvisejících s kmenovým kapitálem tier 1;

b) převzetí závazku k výplatě pohyblivé složky odměny nebo zvláštních penzijních výhod nebo k výplatě pohyblivé složky odměny, pokud tento závazek k výplatě vznikl v době, kdy instituce nesplňovala požadavky kombinovaných kapitálových rezerv; nebo

c) provedení plateb na nástroje vedlejšího kapitálu tier 1.

Jestliže instituce nesplňuje nebo nepřekračuje požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru, nevyplatí prostřednictvím žádného z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) a c) částku vyšší než L-MDA, která se vypočte v souladu s odstavcem 4.

Instituce vypočtou L-MDA vynásobením součtu vypočteného v souladu s odstavcem 5 činitelem určeným v souladu s odstavcem 6. L-MDA se sníží o jakoukoli částku vyplývající z opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c).

Součet, jenž se má vynásobit podle odstavce 4, se skládá z:

a) jakýchkoliv mezitímních zisků, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, po odečtení jakéhokoli rozdělení zisků nebo jakýchkoli plateb týkajících se opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c) tohoto článku,plus

b) jakýchkoliv zisků ke konci roku, které nejsou zahrnuty v kmenovém kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, po odečtení jakéhokoli rozdělení zisků nebo jakýchkoli plateb týkajících se opatření uvedených v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) nebo c) tohoto článku,minus

c) částky, které by bylo nutno zaplatit na dani, pokud by částky uvedené v písmenech a) a b) tohoto odstavce zůstaly nerozděleny.

Činitel uvedený v odstavci 4 se určí takto:

a) hodnota činitele se rovná 0, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice v rámci řešení rizika nadměrné páky, které čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení dostatečně nepokrývá, přičemž nadměrná páka je vyjádřena jako procento z celkové míry expozic vypočtené podle čl. 429 odst. 4 uvedeného nařízení, nachází v prvním (tj. nejnižším) kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru;

b) hodnota činitele se rovná 0,2, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, v rámci řešení rizika nadměrné páky, které čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení dostatečně nepokrývá, přičemž nadměrná páka je vyjádřena jako procento z celkové míry expozic vypočtené podle čl. 429 odst. 4 uvedeného nařízení, nachází v druhém kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru;

c) hodnota činitele se rovná 0,4, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice, v rámci řešení rizika nadměrné páky, které čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení dostatečně nepokrývá, přičemž nadměrná páka je vyjádřena jako procento z celkové míry expozic vypočtené podle čl. 429 odst. 4 uvedeného nařízení, nachází v třetím kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru;

d) hodnota činitele se rovná 0,6, pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný dotčenou institucí, který není používán pro účely plnění požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 a podle čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice v rámci řešení rizika nadměrné páky, které čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení dostatečně nepokrývá, přičemž nadměrná páka je vyjádřena jako procento z celkové míry expozic vypočtené podle čl. 429 odst. 4 uvedeného nařízení, nachází ve čtvrtém (tj. nejvyšším) kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru.

Dolní a horní hranice každého kvartilu požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru se vypočtou takto: Dolní hranice kvartiluPožadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru4Qn1Horní hranice kvartiluPožadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru4Qnkde: Qn pořadové číslo daného kvartilu.

Omezení stanovená tímto článkem se použijí pouze na platby, které budou mít za následek snížení kmenového kapitálu tier 1 nebo snížení zisků, a za podmínky, že odložení nebo neprovedení platby nebude představovat selhání nebo splnění podmínky pro zahájení insolvenčního řízení proti dotčené instituci.

Pokud některá instituce nesplní požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru a má v úmyslu rozdělit kterýkoli ze svých rozdělitelných zisků nebo podniknout opatření uvedená v odst. 2 druhém pododstavci písm. a), b) a c) tohoto článku, oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu a poskytne informace uvedené v čl. 141 odst. 8, s výjimkou písm. a) bodu iii), a L-MDA vypočtenou v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.

Instituce udržují v platnosti opatření k zajištění toho, aby byly částky rozdělitelných zisků a L-MDA vypočteny správně, a musí být schopny na žádost příslušného orgánu přesnost tohoto výpočtu prokázat.

Pro účely odstavců 1 a 2 tohoto článku zahrne rozdělení v souvislosti s kmenovým kapitálem tier 1 jakoukoli z položek uvedených v čl. 141 odst. 10.

Má se za to, že instituce neplní požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru pro účely článku 141b této směrnice, pokud nemá kmenový kapitál tier 1 ve výši nutné k současnému plnění požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/213 a požadavku stanoveného v čl. 92 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení a v čl. 104 odst. 1 písm. a) této směrnice při řešení rizika nadměrné páky, které dostatečně nepokrývá čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013.

Změna výše počátečního kapitálu stanovené v článku 12 a hlavě IV za účelem zohlednění hospodářského a měnového vývoje se přijímá prostřednictvím prováděcího aktu přezkumným postupem podle čl. 147 odst. 2.

Mateřské finanční holdingové společnosti a mateřské smíšené finanční holdingové společnosti, které již existují k 27. červnu 2019 , požádají o schválení v souladu s článkem 21a do 28. června 2021 . Pokud finanční holdingová společnost nebo smíšená finanční holdingová společnost nepožádá o schválení do 28. června 2021 , přijmou se vhodná opatření podle čl. 21a odst. 6.

Během přechodného období podle prvního pododstavce tohoto článku mají příslušné orgány veškeré nutné pravomoci dohledu, které jim tato směrnice svěřuje vůči finančním holdingovým společnostem nebo smíšeným finančním holdingovým společnostem, s výhradou schválení v souladu s článkem 21a pro účely konsolidovaného dohledu.

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI: