Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pravidla pro dodávání hnojivých výrobků EU na trh a kterým se mění nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 1107/2009 a zrušuje nařízení (ES) č. 2003/2003 (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboruÚř. věst. C 389, 21.10.2016, s. 80 . ,

Článek 51 Článek 51 Zrušení nařízení (ES) č. 2003/2003

v souladu s řádným legislativním postupemPostoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. května 2019 . ,

Toto nařízení se vztahuje na hnojivé výrobky EU.

Toto nařízení se nevztahuje na:

a) vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, na které se při dodání na trh vztahují požadavky nařízení (ES) č. 1069/2009;

b) přípravky na ochranu rostlin, které spadají do působnosti nařízení (ES) č. 1107/2009.

Tímto nařízením není dotčeno použití těchto právních aktů:

a) směrnice 86/278/EHS;

b) směrnice 89/391/EHS;

c) směrnice 91/676/EHS;

d) směrnice 2000/60/ES;

e) směrnice 2001/18/ES;

f) nařízení (ES) č. 852/2004;

g) nařízení (ES) č. 882/2004;

h) nařízení (ES) č. 1881/2006;

i) nařízení (ES) č. 1907/2006;

j) nařízení (ES) č. 834/2007;

k) nařízení (ES) č. 1272/2008;

l) nařízení (EU) č. 98/2013;

m) nařízení (EU) č. 1143/2014;

n) nařízení (EU) 2016/2031;

o) směrnice (EU) 2016/2284;

p) nařízení (EU) 2017/625.

Úř. věst. C 389, 21.10.2016, s. 80 .

(1) Podmínky pro dodávání hnojiv na vnitřní trh byly částečně harmonizovány nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1 ). , které se téměř výhradně týká hnojiv z těžených nebo chemicky vyráběných anorganických materiálů. Pro účely hnojení je také třeba využívat recyklované nebo organické materiály. Měly by být stanoveny harmonizované podmínky pro dodávání hnojiv vyráběných z takových recyklovaných nebo organických materiálů na celý vnitřní trh, aby tak vznikla významná pobídka pro jejich další využití. Prosazování častějšího používání recyklovaných živin by dále podpořilo rozvoj oběhového hospodářství a umožnilo při všeobecném využívání živin účinnější využívání zdrojů, přičemž by se snížila závislost Unie na živinách ze třetích zemí. Rozsah harmonizace by proto měl být rozšířen tak, aby zahrnovala recyklované a organické materiály.

(2) Určité výrobky se používají v kombinaci s hnojivy za účelem zlepšení efektivity využívání živin a mají pozitivní dopad na snižování množství používaných hnojiv, a tím i jejich dopadu na životní prostředí. Aby se usnadnil jejich volný pohyb na vnitřním trhu, měla by se harmonizace týkat nejen hnojiv, tj. výrobků, jejichž účelem je poskytovat rostlinám živiny, ale také výrobků určených ke zlepšení efektivity využívání živin rostlinami.

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008 , kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30 ). stanoví pravidla pro akreditaci subjektů posuzování shody, rámec pro dozor nad trhem s výrobky a pro kontroly výrobků ze třetích zemí a obecné zásady, kterými se

(4) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ESRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82 ). stanoví společné zásady a referenční ustanovení, jež se mají použít napříč odvětvovými právními předpisy s cílem poskytnout ucelený základ pro revizi nebo přepracování uvedených právních předpisů. Nařízení (ES) č. 2003/2003 by proto mělo být nahrazeno tímto nařízením, které bylo v co největším možném rozsahu navrženo v souladu s uvedenými zásadami a referenčními ustanoveními.

(5) Nařízení (ES) č. 2003/2003 na rozdíl od většiny ostatních harmonizačních opatření vztahujících se na výrobky v právu Unie nezabraňuje dodávání neharmonizovaných hnojiv na vnitřní trh v souladu s vnitrostátním právem a obecnými pravidly Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen Smlouva o fungování EU) týkajícími se volného pohybu. S ohledem na velmi místní charakter určitých trhů s výrobky by tato možnost měla zůstat zachována. Soulad s harmonizovanými pravidly by proto měl zůstat dobrovolný a měl by být požadován pouze v případě výrobků, jejichž účelem je poskytovat rostlinám živiny nebo zlepšit efektivitu využívání živin rostlinami, které jsou při dodání na trh opatřeny označením CE. Toto nařízení by se proto nemělo vztahovat na výrobky, které při dodání na trh nejsou opatřeny označením CE.

(6) Různé funkce výrobku vyžadují různé požadavky na bezpečnost a kvalitu výrobků, jež jsou přizpůsobeny jejich různému určenému použití. Hnojivé výrobky EU by proto měly být rozděleny do různých kategorií funkce výrobku, z nichž každá by měla podléhat specifickým požadavkům na bezpečnost a kvalitu.

(7) Hnojivý výrobek EU může mít více než jednu z funkcí popsaných v rámci kategorií funkce výrobku stanovených v tomto nařízení. Je-li deklarována jen jedna z těchto funkcí, mělo by stačit, aby hnojivý výrobek EU splňoval požadavky kategorie funkce výrobku, která danou deklarovanou funkci popisuje. Naopak v případě, že je deklarována více než jedna z uvedených funkcí, měl by se hnojivý výrobek EU považovat za blend dvou nebo více složkových hnojivých výrobků EU a splnění požadavků by se mělo vyžadovat pro každý ze složkových hnojivých výrobků EU z hlediska jejich funkce. Na tyto blendy by se proto měla vztahovat zvláštní kategorie funkce výrobku.

(8) Je možné, že výrobce používající jeden nebo více hnojivých výrobků EU, které již byly předmětem posuzování shody provedeného tímto nebo jiným výrobcem, se bude chtít o toto posuzování shody opírat. V zájmu snížení administrativní zátěže na minimum by se výsledný hnojivý výrobek EU měl také považovat za blend dvou nebo více složkových hnojivých výrobků EU, a dodatečné požadavky na shodu tohoto blendu by měly být omezeny na aspekty, v jejichž případě jsou tyto požadavky v důsledku smíchání opodstatněné.

(9) Různé složkové materiály vyžadují různé požadavky na zpracování a kontrolní mechanismy, jež jsou přizpůsobeny jejich odlišné potenciální nebezpečnosti a variabilitě. Složkové materiály hnojivých výrobků EU by proto měly být rozděleny do různých kategorií, z nichž každá by měla podléhat specifickým požadavkům na zpracování a kontrolním mechanismům. Mělo by být možné dodávat na trh hnojivý výrobek EU, který se skládá z několika složkových materiálů z různých kategorií složkových materiálů, kde každý materiál splňuje požadavky pro kategorii, do které patří.

(10) Kontaminující látky v hnojivých výrobcích EU, jako je kadmium, by mohly představovat riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, neboť se hromadí v životním prostředí a vstupují do potravinového řetězce. Jejich obsah v takových výrobcích by proto měl být omezen. Kromě toho by se mělo v hnojivých výrobcích EU získávaných z biologického odpadu zabránit přítomnosti nečistot, zejména polymerů, ale také kovu a skla, nebo by jejich výskyt měl být omezen v takovém rozsahu, v jakém je to technicky proveditelné detekcí takových nečistot v odděleně sbíraném biologickém odpadu před zpracováním.

(11) V několika členských státech jsou v platnosti vnitrostátní předpisy, které omezují obsah kadmia ve fosforečných hnojivech z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Pokud by členský stát považoval za nezbytné ponechat takové vnitrostátní předpisy v platnosti i po přijetí harmonizovaných mezních hodnot podle tohoto nařízení a do doby, než budou tyto harmonizované mezní hodnoty na stejné nebo nižší úrovni oproti již

(12) Jelikož souvislosti se zvláštními půdními a klimatickými podmínkami existujícími v určitých členských státech byly těmto členským státům v souladu se Smlouvou o fungování EU uděleny výjimky z článku 5 nařízení (ES) č. 2003/2003 týkající se obsahu kadmia v hnojivech mimo jiné z důvodu ochrany lidského zdraví a životního prostředí, a jelikož skutečnosti, které k udělení uvedených výjimek ze strany Komise vedly, jsou i nadále platné, měly by uvedené členské státy mít možnost i nadále uplatňovat své vnitrostátní mezní hodnoty pro obsah kadmia až do doby, než budou na úrovni Unie platit harmonizované mezní hodnoty pro obsah kadmia ve fosforečných hnojivech, které budou na stejné nebo nižší úrovni oproti uvedeným mezním hodnotám.

(13) V zájmu zajištění souladu fosforečných hnojiv s požadavky tohoto nařízení a v zájmu podpory inovací je nezbytné poskytnout formou relevantních finančních zdrojů, které jsou k dispozici například v rámci programu Horizont Evropa, platformy na podporu financování oběhového hospodářství nebo prostřednictvím Evropské investiční banky) dostatečné pobídky pro rozvoj příslušných technologií, zejména technologií v oblasti odstraňování kadmia, a pro nakládání s nebezpečným odpadem s vysokým obsahem kadmia. Tyto pobídky by měly být zaměřeny na taková řešení v oblasti odstraňování kadmia, která budou v průmyslovém měřítku hospodářsky životaschopná a umožní odpovídající zpracování vzniklého odpadu.

(14) V případě hnojivého výrobku EU, jenž splňuje požadavky tohoto nařízení, by měl být umožněn volný pohyb na vnitřním trhu. Pokud jeden nebo více složkových materiálů je získaným produktem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1 ). , ale ve výrobním řetězci dosáhl bodu, po kterém již nepředstavuje závažné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí (dále jen konečný bod výrobního řetězce), znamenal by požadavek na zachování souladu výrobku s ustanoveními uvedeného nařízení zbytečnou administrativní zátěž. Takové hnojivé výrobky by proto měly být z požadavků uvedeného nařízení vyňaty. Nařízení (ES) č. 1069/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(15) U každé kategorie složkových materiálů, která zahrnuje získané produkty ve smyslu nařízení (ES) č. 1069/2009, by měl být v souladu s postupy stanovenými v uvedeném nařízení stanoven konečný bod výrobního řetězce. Je-li tento konečný bod dosažen před uvedením hnojivého výrobku EU na trh, ale poté, co výrobní postup podle tohoto nařízení již začal, požadavky na zpracování podle nařízení (ES) č. 1069/2009 a tohoto nařízení by se měly na hnojivé výrobky EU použít kumulativně, což znamená, že pokud obě nařízení upravují stejný parametr, použije se přísnější požadavek.

(16) Získané produkty ve smyslu nařízení (ES) č. 1069/2009, které již byly uvedeny na trh a jsou v Unii používány jako organická hnojiva a pomocné půdní látky v souladu s uvedeným nařízením, představují v rámci oběhového hospodářství slibné suroviny pro výrobu inovativních hnojivých výrobků. Jakmile je pro určitý získaný produkt stanoven konečný bod výrobního řetězce, měl by být v případě hnojivého výrobku EU obsahujícího takové získané produkty v souladu s tímto nařízením umožněn volný pohyb na vnitřním trhu, aniž by se na něj vztahovaly požadavky nařízení (ES) č. 1069/2009. Komise by za tímto účelem měla bez zbytečného odkladu provést první posouzení, aby ověřila, zda lze konečný bod výrobního řetězce stanovit.

(17) Pokud hnojivé výrobky získané z vedlejších produktů živočišného původu představují riziko pro veřejné zdraví nebo zdraví zvířat, mělo by být možné využít ochranná opatření v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002 , kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1 ). , jak je tomu v případě jiných kategorií výrobků získávaných z vedlejších produktů živočišného původu.

(18) Dodávání na trh vedlejšího produktu živočišného původu nebo získaného produktu ve smyslu nařízení (ES) č. 1069/2009, pro něž nebyl stanoven konečný bod výrobního řetězce nebo v jejichž případě nebylo v době dodání na trh dosaženo stanoveného konečného bodu, podléhá požadavkům uvedeného nařízení. Bylo by proto zavádějící stanovovat označení CE daného výrobku podle tohoto nařízení. Jakýkoli výrobek obsahující takový vedlejší produkt živočišného původu nebo získaný produkt nebo jakýkoli výrobek z nich sestávající by proto měl být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyňat. Toto nařízení by se nemělo vztahovat na neošetřené vedlejší produkty živočišného původu.

(19) U určitých využitých odpadů, jako je struvit, agrouhlí a výrobky na bázi popela, ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3 ). byla zjištěna tržní poptávka po jejich využití jako hnojivé výrobky. Kromě toho je třeba stanovit určité požadavky vztahující se na odpad používaný jako vstupní materiál do využití, na postupy a techniky zpracování, jakož i na hnojivé výrobky, které jsou výsledkem využití, aby se zajistilo, že používání takových hnojivých výrobků nepovede k celkovým nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí. Pro hnojivé výrobky EU by takové požadavky měly být stanoveny v tomto nařízení. Jakmile proto takové výrobky dosáhnou souladu se všemi požadavky tohoto nařízení, neměly by již být považovány za odpad ve smyslu směrnice 2008/98/ES, a hnojivé výrobky, které takové využité odpady obsahují nebo z nich sestávají, by proto měly mít přístup na vnitřní trh. S cílem zajistit právní jistotu, využít technického pokroku a dále stimulovat producenty k tomu, aby více využívali hodnotné odpadové toky, by se ihned po vstupu tohoto nařízení v platnost měly zahájit vědecké analýzy a stanovit požadavky na využití takových výrobků na úrovni Unie. Komisi by proto měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU s cílem stanovit bez zbytečného odkladu rozsáhlejší nebo další kategorie složkových materiálů, které lze používat při výrobě hnojivých výrobků EU.

(20) Určité vedlejší produkty ve smyslu směrnice 2008/98/ES jsou v současné době používány výrobci jako složky hnojivých výrobků nebo u nich lze očekávat využití v rámci budoucích rozvíjejících se trhů. Zvláštní požadavky vztahující se na takové složky by měly být stanoveny v příloze II tohoto nařízení v samostatné kategorii složkových materiálů.

(21) Určité látky a směsi, běžně označované jako inhibitory, zlepšují způsob uvolňování živin z hnojiva tím, že oddalují nebo zastavují aktivitu určitých skupin mikroorganismů nebo enzymů. V případě inhibitorů, které se dodávají na trh se záměrem přidat je do hnojivých výrobků, by výrobce měl odpovídat za zajištění toho, že tyto inhibitory splňují určitá kritéria účinnosti. Tyto inhibitory by tedy měly být považovány za hnojivé výrobky EU podle tohoto nařízení. Kromě toho by hnojivé výrobky EU obsahující takové inhibitory měly podléhat určitým kritériím účinnosti a bezpečnosti a environmentálním kritériím. Tyto inhibitory by proto také měly být regulovány jako složkové materiály pro hnojivé výrobky EU.

(22) Určité látky, směsi a mikroorganismy, označované jako rostlinné biostimulanty, nejsou jako takové zdrojem živin, avšak přesto stimulují přirozené procesy výživy rostlin. Pokud je výlučným účelem takových výrobků zlepšit efektivitu využívání živin rostlinami, zvýšit toleranci vůči abiotickému stresu, zlepšit kvalitativní znaky plodiny nebo zvýšit dostupnost živin vázaných v půdě nebo rhizosféře, jsou svojí povahou podobnější hnojivým výrobkům než většině kategorií přípravků na ochranu rostlin. Fungují jako doplněk k hnojivům s cílem optimalizovat účinnost těchto hnojiv a snížit dávkování živin. Takové výrobky by proto mělo být možné opatřit označením CE podle tohoto nařízení a měly by být vyňaty z působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1 ). . Nařízení (ES) č. 1107/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(23) Výrobky s jednou nebo více funkcemi, z nichž jedna spadá do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1107/2009, jsou přípravky na ochranu rostlin, jež spadají do oblasti působnosti uvedeného nařízení. Tyto výrobky by měly zůstat pod kontrolou, která je pro ně určena a stanovena v uvedeném nařízení. Pokud takové výrobky mají rovněž funkci hnojivého výrobku, bylo by zavádějící poskytnout jim označení CE podle tohoto nařízení, jelikož dodání přípravku na ochranu rostlin na trh je podmíněno povolením výrobku platným v dotčeném členském státě. Takové výrobky by proto měly být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyňaty.

(24) Toto nařízení by nemělo bránit uplatňování stávajících právních předpisů Unie týkajících se těch aspektů ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin, bezpečnosti a životního prostředí, na něž se toto nařízení nevztahuje. Toto nařízení by se tedy mělo použít, aniž by byly dotčeny směrnice Rady 86/278/EHSSměrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6 ). , směrnice Rady 89/391/EHSSměrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1 ). , směrnice Rady 91/676/EHSSměrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1 ). , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1 ). , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1 ). , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1 ). , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1 ). , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1 ). , nařízení Komise (ES) č. 1881/2006Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006 , kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5 ). , nařízení Rady (ES) č. 834/2007Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1 ). , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1 ). , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 98/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 98/2013 ze dne 15. ledna 2013 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání (Úř. věst. L 39, 9.2.2013, s. 1 ). , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35 ). , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4 ). , směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1 ). a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1 ). ,

(25) V souladu se zavedenou praxí by dusík, fosfor a draslík měly být označovány jako hlavní makroživiny a vápník, hořčík, sodík a síra jako druhotné makroživiny. Stejně tak by v souladu s běžnou praxí měla být hnojiva označována jako jednosložková, pokud obsahují pouze jednu makroživinu, bez ohledu na to, zda se jedná o makroživinu hlavní nebo druhotnou, nebo pouze jednu hlavní makroživinu v kombinaci s jednou nebo více druhotnými makroživinami. Podle stejné praxe by hnojiva měla být označována jako vícesložková, pokud obsahují buď více než jednu hlavní makroživinu, bez ohledu na to, zda obsahují také jednu nebo více druhotných makroživin, nebo neobsahují žádnou hlavní makroživinu, ale více než jednu druhotnou makroživinu.

(26) Pokud hnojivý výrobek EU obsahuje látku nebo směs ve smyslu nařízení (ES) č. 1907/2006, měla by být prostřednictvím registrace podle uvedeného nařízení stanovena bezpečnost jeho složkových látek pro určené použití. Požadavky na informace by měly zajistit prokázání bezpečnosti určeného použití hnojivého výrobku EU způsobem srovnatelným se způsobem, jehož bylo dosaženo prostřednictvím jiných regulačních režimů v případě výrobků určených pro použití na orné půdě nebo plodinách, a to zejména prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů členských států o hnojivech a nařízení (ES) č. 1107/2009. Jestliže tedy skutečné množství uvedené na trh nedosahuje 10 tun na společnost a rok, měly by se jako podmínka pro použití v hnojivých výrobcích EU výjimečně použít požadavky na informace stanovené nařízením (ES) č. 1907/2006 pro registraci látek v množství 10 až 100 tun. Tyto požadavky na informace by se měly vztahovat na látky skutečně obsažené v hnojivém výrobku EU, spíše než na prekurzory použité k výrobě těchto látek. Prekurzory samy o sobě, jako je například kyselina sírová používaná jako prekurzor k výrobě superfosfátu, by pro účely tohoto nařízení neměly být regulovány jako složkové materiály, neboť chemická bezpečnost se snáze zajistí, pokud jako složkové materiály budou regulovány látky vzniklé z prekurzorů a skutečně obsažené v daném hnojivém výrobku EU. Na tyto látky by se proto měla vztahovat povinnost splnit veškeré požadavky platné pro kategorii složkových materiálů.

(27) Jestliže skutečné množství látek v hnojivých výrobcích EU, na něž se vztahuje toto nařízení, přesahuje 100 tun, měly by se doplňkové požadavky na informace stanovené v nařízení (ES) č. 1907/2006 použít přímo na základě uvedeného nařízení. Používání ostatních ustanovení nařízení (ES) č. 1907/2006 by také mělo zůstat tímto nařízením nedotčeno.

(28) Odpovědnost za soulad hnojivých výrobků EU s tímto nařízením by měly nést hospodářské subjekty podle své úlohy v dodavatelském řetězci, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany aspektů veřejného zájmu, na které se vztahuje toto nařízení, jakož i spravedlivá hospodářská soutěž na vnitřním trhu. Výrobci a dovozci by, kdykoli je to vhodné, měli v zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a životního prostředí provádět zkoušky vzorků hnojivých výrobků EU, které uvedli na trh.

(29) Je třeba stanovit jasné a přiměřené rozdělení povinností odpovídající úloze jednotlivých hospodářských subjektů v dodavatelském a distribučním řetězci.

(30) Vzhledem k tomu, že výrobce zná podrobně proces navrhování a výroby, má nejlepší možnosti provést postup posuzování shody. Posuzování shody hnojivých výrobků EU by tedy mělo zůstat výhradně povinností výrobce.

(31) Je nezbytné zajistit, aby hnojivé výrobky EU z třetích zemí vstupující na vnitřní trh splňovaly požadavky tohoto nařízení, a zejména aby je jejich výrobci podrobili řádným postupům posuzování shody. Mělo by být proto stanoveno, že dovozci mají zajistit, aby hnojivé výrobky EU, které uvádějí na trh, byly v souladu s požadavky tohoto nařízení a aby na trh neuváděli hnojivé výrobky EU, které s těmito požadavky v souladu nejsou či které představují riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro bezpečnost nebo životní prostředí. Mělo by být rovněž stanoveno, že takoví dovozci mají zajistit, aby byly provedeny postupy posuzování shody a aby označení hnojivých výrobků EU a dokumentace vypracovaná výrobci byly k dispozici ke kontrole prováděné příslušnými vnitrostátními orgány.

(32) Při uvádění hnojivého výrobku EU na trh by měli dovozci na jeho obalu uvést své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž je lze kontaktovat, aby se umožnil dozor nad trhem.

(33) Jelikož distributoři dodávají hnojivý výrobek EU na trh poté, co jej na trh uvedl výrobce nebo dovozce, měli by jednat s náležitou péčí, aby zajistili, že jejich nakládání s hnojivým výrobkem EU neovlivní nepříznivě soulad hnojivého výrobku EU s tímto nařízením.

(34) Hospodářské subjekty, které buď uvádějí hnojivý výrobek EU na trh pod svým vlastním jménem nebo ochrannou známkou, nebo jej upravují tak, že to může ovlivnit soulad s tímto nařízením, by měli být považováni za výrobce a měli by převzít povinnosti výrobců. V jiných případech by hospodářské subjekty, jež hnojivé výrobky EU, které již byly na trh uvedeny jinými hospodářskými subjekty, pouze zabalí nebo přebalí, měly být schopny prokázat, že nebyl ovlivněn soulad s požadavky tohoto nařízení, a to tím, že na obale uvedou svou totožnost a uchovají kopii informací uvedených na původní etiketě.

(35) Vzhledem k tomu, že distributoři a dovozci jsou blízko trhu, měli by být zapojeni do úkolů dozoru nad trhem, které plní příslušné vnitrostátní orgány, a měli by být povinni aktivně se účastnit a poskytovat těmto orgánům všechny nezbytné informace týkající se hnojivého výrobku EU.

(36) Zajištění zpětné vysledovatelnosti hnojivého výrobku EU v celém dodavatelském řetězci napomáhá zjednodušení a zvýšení účinnosti dozoru nad trhem. Účinný systém zpětné vysledovatelnosti usnadňuje orgánům dozoru nad trhem jejich úkol vysledovat hospodářské subjekty, které dodaly na trh nevyhovující hnojivé výrobky EU. Pokud hospodářské subjekty uchovávají informace požadované pro účely identifikace jiných hospodářských subjektů, neměly by mít povinnost aktualizovat tyto informace o jiných hospodářských subjektech, které jim buď dodaly hnojivý výrobek EU, nebo kterým samy hnojivý výrobek EU dodaly, neboť takové aktualizované informace obvykle nemívají k dispozici.

(37) Za účelem zjednodušení posuzování shody s požadavky tohoto nařízení je nezbytné stanovit předpoklad shody pro hnojivé výrobky EU, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami přijatými v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12 ). nebo se společnými specifikacemi přijatými v souladu s tímto nařízením.

(38) Aby hospodářské subjekty mohly prokázat a příslušné orgány ověřit, že hnojivé výrobky EU dodávané na trh splňují požadavky tohoto nařízení, je třeba stanovit postupy posuzování shody. Rozhodnutí č. 768/2008/ES stanoví moduly postupů posuzování shody od nejmírnějšího po nejpřísnější podle míry souvisejícího rizika a požadované úrovně bezpečnosti. Pro účely zajištění souladu mezi jednotlivými odvětvími, jakož i s cílem vyhnout se ad hoc variantám, by postupy posuzování shody měly být vybrány z těchto modulů. Mělo by být možné, aby si výrobci pro posouzení hnojivého výrobku EU, u něhož lze uplatnit méně přísný postup posuzování shody, zvolili postup přísnější, neboť díky tomu mohou zefektivnit svou administrativu, aniž by ohrozili shodu hnojivého výrobku EU. Je navíc nutné moduly stanovené rozhodnutím č. 768/2008/ES přizpůsobit, aby byly zohledněny specifické aspekty hnojivých výrobků. Zejména je nutné posílit systémy kvality pro posuzování shody určitých hnojivých výrobků EU získávaných z využitého odpadu a zvýšit zapojení oznámených subjektů do tohoto posuzování shody.

(39) S cílem zajistit, aby hnojiva typu dusičnanu amonného s vysokým obsahem dusíku neohrožovala bezpečnost a aby taková hnojiva nebyla používána pro jiné účely, než pro které jsou určena, například jako výbušniny, měla by tato hnojiva podléhat specifickým požadavkům týkajícím se zkoušky odolnosti vůči výbuchu a zpětné vysledovatelnosti.

(40) Aby se zajistil účinný přístup k informacím pro účely dozoru nad trhem, měly by být informace týkající se souladu se všemi akty Unie vztahujícími se na hnojivé výrobky EU poskytovány ve formě jediného EU prohlášení o shodě. Za účelem snížení administrativní zátěže hospodářských subjektů by toto jediné EU prohlášení o shodě mohlo mít podobu složky tvořené příslušnými jednotlivými prohlášeními o shodě.

(41) Označení CE, které vyjadřuje shodu hnojivého výrobku EU s tímto nařízením, je viditelným výsledkem celého postupu zahrnujícího posuzování shody v širším smyslu. Obecné zásady, jimiž se řídí označení CE a jeho vztah k jiným označením, jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 765/2008. Měla by být stanovena specifická pravidla týkající se umisťování označení CE v případě hnojivých výrobků EU.

(42) Určité postupy posuzování shody stanovené v tomto nařízení vyžadují zapojení subjektů posuzování shody, které členské státy oznámily Komisi.

(43) Je nezbytné, aby všechny oznámené subjekty vykonávaly své povinnosti na stejné úrovni a za podmínek spravedlivé hospodářské soutěže. K tomu je třeba stanovit povinné požadavky na subjekty posuzování shody, které si přejí být oznámeny za účelem poskytování služeb posuzování shody.

(44) Pokud subjekt posuzování shody prokáže, že splňuje kritéria stanovená harmonizovanými normami, mělo by se předpokládat, že splňuje odpovídající požadavky stanovené v tomto nařízení.

(45) Za účelem zajištění jednotné úrovně kvality při provádění posuzování shody hnojivých výrobků EU je rovněž nezbytné stanovit požadavky pro oznamující orgány a ostatní subjekty zapojené do posuzování, oznamování a kontroly oznámených subjektů.

(46) Systém stanovený v tomto nařízení by měl být doplněn akreditačním systémem stanoveným v nařízení (ES) č. 765/2008. Vzhledem k tomu, že akreditace je základním prostředkem ověřování způsobilosti subjektů posuzování shody, měla by být používána rovněž pro účely oznamování.

(47) Vzhledem k proměnlivé povaze určitých složkových materiálů hnojivých výrobků EU a potenciálně nezvratné povaze některých škod, ke kterým by mohla vést expozice půdy a plodin nečistotám, by jediným způsobem prokázání odborné způsobilosti subjektů posuzování shody měla být transparentní akreditace stanovená v nařízení (ES) č. 765/2008 zajišťující nezbytnou míru důvěry v osvědčení o shodě hnojivých výrobků EU.

(48) Subjekty posuzování shody často zadávají část svých činností souvisejících s posuzováním shody subdodavatelům nebo dceřiným společnostem. V zájmu zachování úrovně ochrany požadované pro hnojivé výrobky EU, které mají být uvedeny na trh, je nezbytné, aby subdodavatelé a dceřiné společnosti provádějící posuzování shody splňovali při plnění úkolů posuzování shody stejné požadavky jako oznámené subjekty. Je proto důležité, aby se posuzování způsobilosti a výkonnosti subjektů, jež mají být oznámeny, a kontrola již oznámených subjektů týkaly rovněž činností, které provádí subdodavatelé a dceřiné společnosti.

(49) Je nezbytné zajistit účinný a transparentní postup oznamování, a zejména ho přizpůsobit novým technologiím, a umožnit tak oznamování on-line.

(50) Vzhledem k tomu, že se služby nabízené oznámenými subjekty v členském státě mohou týkat hnojivých výrobků EU dodávaných na trh v celé Unii, je vhodné dát ostatním členským státům a Komisi možnost vznést námitky týkající se oznámeného subjektu. Je proto důležité stanovit dobu, během níž bude možné vyjasnit veškeré pochyby nebo obavy týkající se způsobilosti subjektů posuzování shody, dříve než začnou fungovat jako oznámené subjekty.

(51) V zájmu zjednodušení přístupu na trh je zásadní, aby oznámené subjekty používaly postupy posuzování shody, aniž by zbytečně zatěžovaly hospodářské subjekty. Ze stejného důvodu a v zájmu zajištění rovného zacházení s hospodářskými subjekty je třeba zajistit jednotné technické používání postupů posuzování shody. Toho lze nejlépe dosáhnout vhodnou koordinací a spoluprací mezi oznámenými subjekty.

(52) V zájmu právní jistoty je nezbytné objasnit, že se na hnojivé výrobky EU spadající do působnosti tohoto nařízení vztahují pravidla týkající se dozoru nad vnitřním trhem a kontroly výrobků vstupujících na vnitřní trh stanovená v nařízení (ES) č. 765/2008. Toto nařízení by nemělo členským státům bránit ve volbě příslušných orgánů, které tyto úkoly budou provádět.

(53) Hnojivé výrobky EU by měly být uváděny na trh pouze tehdy, pokud jsou dostatečně účinné a nepředstavují riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, jsou-li řádně skladovány a používány k určenému účelu nebo za podmínek používání, které lze rozumně předvídat, tedy používání, které může vyplývat z dovoleného a snadno předvídatelného lidského chování.

(54) Nařízení (ES) č. 2003/2003 stanoví ochranný postup, který Komisi umožňuje přezkoumat důvodnost opatření, které členský stát přijal proti hnojivům ES, u nichž se má za to, že představují riziko. V zájmu zvýšení transparentnosti a zkrácení doby zpracování je nezbytné stávající ochranný postup zlepšit s cílem dosáhnout jeho větší účinnosti a využít odborných znalostí, které jsou v členských státech k dispozici.

(55) Stávající systém by měl být doplněn postupem, na jehož základě budou zúčastněné strany informovány o plánovaných opatřeních, pokud jde o hnojivé výrobky EU představující riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí. Tento postup by měl rovněž orgánům dozoru nad trhem umožnit, aby ve spolupráci s příslušnými hospodářskými subjekty začaly jednat co nejdříve, pokud jde o takové hnojivé výrobky EU.

(56) Povinnost, aby orgány dozoru nad trhem po hospodářských subjektech požadovaly přijetí nápravných opatření, stanovená tímto nařízením, by se měla vztahovat pouze na hnojivé výrobky, které jsou při dodání na trh opatřeny označením CE. Touto povinností by proto neměla být dotčena žádná možnost, která existuje podle vnitrostátního práva, umožnit danému hospodářskému subjektu, aby označení CE odstranil a legálně uvedl daný produkt na trh jako produkt nespadající do oblasti působnosti tohoto nařízení.

(57) V zájmu dosažení cílů tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přizpůsobení technickému pokroku, a to zejména v oblasti výroby hnojivých výrobků získaných z vedlejších produktů živočišného původu, v oblasti využití odpadu a v odvětví zemědělství a v zemědělsko-potravinářském průmyslu.

(58) Slibného technického pokroku bylo dosaženo v oblasti recyklace odpadu, jako je recyklace fosforu z kalu z čistíren odpadních vod, a při výrobě hnojivých výrobků z vedlejších produktů živočišného původu, jako je agrouhlí. Po vědecké analýze výrobních postupů a stanovení požadavků na zpracování na úrovni Unie by výrobky, které obsahují takové materiály nebo se z takových materiálů skládají, měly mít bez zbytečného prodlení přístup na vnitřní trh. Za tímto účelem by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vymezení a zavedení dalších složkových materiálů, které lze používat při výrobě hnojivých výrobků EU, a souvisejících mezních hodnot kontaminujících látek v těchto výrobcích. Toto přenesení pravomoci by se mělo uplatňovat pouze v rozsahu odůvodněném technickým pokrokem zjištěným po přijetí tohoto nařízení a nemělo by se uplatňovat za účelem změny jakýchkoli prvků tohoto nařízení, jestliže budou nové důkazy o takovém pokroku chybět. Aby bylo možné při zavádění nových mezních hodnot kontaminujících látek v hnojivých výrobcích EU vycházet z plného zohlednění přímého a nepřímého dopadu na bezpečnost potravin a krmiv a na životní prostředí, měla by být před přijetím těchto mezních hodnot vzata v úvahu příslušná stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, Evropské agentury pro chemické látky nebo

(59) Jelikož se na mikroorganismy nevztahuje povinnost registrace podle nařízení (ES) č. 1907/2006 ani žádné jiné průřezové právní předpisy Unie požadující od výrobců, aby prokázali, že určené použití je bezpečné, mělo by být možné je používat jako složkové materiály pro hnojivé výrobky EU pouze tehdy, pokud byly jednoznačně identifikovány, podloženy údaji prokazujícími, že jejich použití je bezpečné, a uvedeny v taxativním seznamu přijatém na tomto základě. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění nových mikroorganismů na uvedený taxativní seznam na stejném základě.

(60) Hnojivý výrobek EU může obsahovat jiné polymery než polymery s živinami. To by však mělo být omezeno na případy, kdy účelem polymeru je regulace uvolňování živin nebo zvyšování schopnosti hnojivého výrobku EU zadržovat vodu nebo jeho smáčitelnosti. Inovativní výrobky, které takové polymery obsahují, by měly mít přístup na vnitřní trh. V zájmu minimalizace rizik, které mohou jiné polymery než polymery s živinami představovat pro lidské zdraví, bezpečnost nebo životní prostředí, je nezbytné stanovit kritéria pro jejich biologickou rozložitelnost, tak aby byly schopny projít fyzikálním a biologickým rozkladem. Za tímto účelem by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, jimiž stanoví kritéria pro přeměnu polymerního uhlíku na oxid uhličitý a související zkušební metodu. Polymery, které uvedená kritéria nesplňují, by měly být po uplynutí přechodného období zakázány.

(61) Kromě toho by mělo být možné okamžitě reagovat na nové vědecké důkazy a na nová posouzení rizik týkajících se zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnosti nebo životního prostředí. Za tímto účelem by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu požadavků platných pro různé kategorie hnojivých výrobků EU.

(62) Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle tohoto nařízení je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(63) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání aktů s cílem určit, zda jsou opatření přijatá členskými státy ohledně nevyhovujících hnojivých výrobků EU důvodná, či nikoli. Jelikož se tyto akty budou týkat otázky, zda jsou vnitrostátní opatření důvodná, neměly by tyto akty podléhat kontrole ze strany členských států.

(64) Za účelem dalšího zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011 , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13 ). .

(65) Pro přijímání prováděcích aktů, jimiž se oznamující členský stát žádá, aby přijal nezbytná nápravná opatření vůči oznámeným subjektům, které nesplňují nebo již nesplňují požadavky pro své oznámení, by se měl použít poradní postup.

(66) Pro přijímání prováděcích aktů, jimiž ve společných specifikacích stanoví jednotné podmínky pro provádění požadavků tohoto nařízení a zkoušky pro ověření shody hnojivých výrobků EU, pokud harmonizované normy nejsou přijaty, nesplňují požadavky tohoto nařízení nebo při jejich přijímání nebo aktualizaci dochází k nepřiměřeným prodlevám; jimiž se mění nebo ruší společné specifikace, pokud lze nesoulad hnojivého výrobku EU přisoudit nedostatkům v těchto společných specifikacích; a jimiž se rozhoduje, zda je vnitrostátní opatření týkající se vyhovujícího hnojivého výrobku EU, který představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, důvodné, či nikoli, by se měl použít přezkumný postup.

(67) V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se ochrany zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnosti nebo životního prostředí by Komise k rozhodnutí, zda je vnitrostátní opatření týkající se vyhovujícího hnojivého výrobku EU, který představuje riziko, důvodné, či nikoli, měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

(68) Členské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit jejich uplatňování. Stanovené sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.

(69) Vzhledem k nutnosti zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zohlednit nový vývoj založený na vědeckých poznatcích by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu s přezkumem mezních hodnot pro obsah kadmia.

(70) Je třeba stanovit přechodná opatření, jež umožní dodávat na trh hnojiva ES, která byla uvedena na trh v souladu s nařízením (ES) č. 2003/2003 před datem použitelnosti tohoto nařízení, aniž by takové výrobky musely splňovat další požadavky na výrobek. Distributoři by proto měli mít možnost dodávat hnojiva ES, která byla uvedena na trh, konkrétně zásoby nacházející se již v distribučním řetězci, před datem použitelnosti tohoto nařízení.

(71) Je nezbytné poskytnout hospodářským subjektům dostatek času, aby splnily své povinnosti podle tohoto nařízení, a členským státům, aby vytvořily správní infrastrukturu nezbytnou pro jeho použití. Nařízení by se proto mělo použít až ode dne, kdy lze rozumně očekávat dokončení těchto příprav.

(72) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajistit fungování vnitřního trhu a zároveň to, aby hnojivé výrobky EU na trhu splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany zdraví lidí, zvířat a rostlin, bezpečnosti a životního prostředí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 21. května 2019 .

Článek 1 Článek 1 Oblast působnosti 1.Toto nařízení se vztahuje na hnojivé výrobky EU. Toto nařízení se nevztahuje na: a) vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty, na které se při dodání na trh vztahují požadavky nařízení (ES) č. 1069/2009;b) přípravky na ochranu rostlin, které spadají do působnosti nařízení (ES) č. 1107/2009. 2.Tímto nařízením není dotčeno použití těchto právních aktů: a) směrnice 86/278/EHS;b) směrnice 89/391/EHS;c) směrnice 91/676/EHS;d) směrnice 2000/60/ES;e) směrnice 2001/18/ES;f) nařízení (ES) č. 852/2004;g) nařízení (ES) č. 882/2004;h) nařízení (ES) č. 1881/2006;i) nařízení (ES) č. 1907/2006;j) nařízení (ES) č. 834/2007;k) nařízení (ES) č. 1272/2008;l) nařízení (EU) č. 98/2013;m) nařízení (EU) č. 1143/2014;n) nařízení (EU) 2016/2031;o) směrnice (EU) 2016/2284;p) nařízení (EU) 2017/625.

Článek 2 Článek 2 Definice

Článek 3 Článek 3 Volný pohyb 1.Členské státy nesmějí z důvodů týkajících se složení, označení nebo jiných aspektů, které upravuje toto nařízení, bránit tomu, aby byly na trh dodávány hnojivé výrobky EU, které jsou v souladu s tímto nařízením. 2.Odchylně od odstavce 1 tohoto článku může členský stát, který ke dni 14. července 2019 využívá výjimku z článku 5 nařízení (ES) č. 2003/2003, pokud jde o obsah kadmia v hnojivech, udělenou v souladu s čl. 114 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, nadále uplatňovat vnitrostátní mezní hodnoty pro obsah kadmia v hnojivech, které se v daném členském státě ke dni 14. července 2019 vztahují na hnojivé výrobky EU, a to až do okamžiku, kdy se na úrovni Unie použijí harmonizované mezní hodnoty pro obsah kadmia ve fosforečných hnojivech, které jsou na stejné nebo nižší úrovni oproti mezním hodnotám uplatňovaným v dotčeném členském státě ke dni 14. července 2019 . 3.Toto nařízení nebrání členským státům v tom, aby za účelem ochrany lidského zdraví a životního prostředí zachovaly v platnosti nebo přijaly ustanovení, která jsou v souladu se Smlouvami a jež upravují používání hnojivých výrobků EU, a sice za předpokladu, že tato ustanovení nevyžadují změny hnojivých výrobků EU, jež jsou v souladu s tímto nařízením, a neovlivňují podmínky pro jejich uvádění na trh.

Článek 4 Článek 4 Požadavky na výrobek 1.Hnojivý výrobek EU musí: a) splňovat požadavky stanovené v příloze I pro příslušnou kategorii funkce výrobku;b) splňovat požadavky stanovené v příloze II pro příslušnou kategorii nebo kategorie složkových materiálů; ac) být označen v souladu s požadavky na označování stanovenými v příloze III. 2.Hnojivé výrobky EU nesmějí v jakýchkoli aspektech, které nejsou v příloze I nebo II upraveny, představovat riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí. 3.Do 14. července 2010 vydá Komise příručku, která výrobcům a orgánům dozoru nad trhem poskytne jasné informace o vzhledu etikety podle přílohy III a uvede příslušné příklady.

Článek 5 Článek 5 Dodávání na trh

Článek 6 Článek 6 Povinnosti výrobců 1.Při uvádění hnojivých výrobků EU na trh výrobci zajistí, aby tyto výrobky byly navrženy a vyrobeny v souladu s požadavky stanovenými v přílohách I a II. 2.Před uvedením hnojivých výrobků EU na trh vypracují výrobci technickou dokumentaci a provedou nebo nechají provést příslušný postup posuzování shody uvedený v článku 15. Byl-li uvedeným postupem posuzování shody prokázán soulad hnojivého výrobku EU s příslušnými požadavky stanovenými v tomto nařízení, vypracují výrobci EU prohlášení o shodě a umístí označení CE. 3.Výrobci uchovávají technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu pěti let od uvedení hnojivého výrobku EU, kterého se zmíněné doklady týkají, na trh. Na vyžádání výrobci zpřístupní kopii EU prohlášení o shodě ostatním hospodářským subjektům. 4.Výrobci zajistí, aby byly zavedeny postupy, díky nimž hnojivé výrobky EU, které jsou součástí sériové výroby, zůstanou ve shodě s tímto nařízením. Je třeba patřičně přihlédnout ke změnám výrobního postupu nebo parametrům takových hnojivých výrobků EU a změnám harmonizovaných norem, společných specifikací uvedených v článku 14 nebo jiných technických specifikací, na jejichž základě se prohlašuje nebo ověřuje shoda hnojivého výrobku EU. Je-li to vhodné vzhledem k povaze hnojivého výrobku EU nebo rizikům, která výrobek představuje, provádějí výrobci zkoušky vzorků takových hnojivých výrobků EU dodaných na trh, prověřují stížnosti, nevyhovující hnojivé výrobky EU a případy stažení takových výrobků z oběhu a v případě potřeby vedou jejich registr a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory. 5.Výrobci zajistí, aby byl na obalu hnojivých výrobků EU, které uvedli na trh, uvedeno číslo typu nebo šarže nebo jiný prvek umožňující jejich identifikaci, nebo v případech, kdy jsou hnojivé výrobky EU dodávány bez obalu, aby požadované informace byly uvedeny v dokladu přiloženém ke každému hnojivému výrobku. 6.Výrobci uvedou na obalu hnojivého výrobku EU, nebo v případech, kdy je hnojivý výrobek EU dodáván bez obalu, v dokladu přiloženém k hnojivému výrobku EU své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž je lze kontaktovat. Poštovní adresa musí uvádět jedno konkrétní místo, na kterém lze výrobce kontaktovat. Tyto informace se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem a musí být jasné, srozumitelné a čitelné. 7.Výrobci zajistí, aby byly k hnojivým výrobkům EU přiloženy informace požadované podle přílohy III. Pokud je hnojivý výrobek EU dodáván v obalu, musí být informace uvedeny na etiketě, která je k balení připevněna. Pokud je obal příliš malý na to, aby obsahovalo všechny informace, musí být informace, které nelze uvést na obalu, poskytnuty v samostatném příbalovém letáku, který je k obalu přiložen. Tento příbalový leták se považuje za součást etikety. Pokud je hnojivý výrobek EU dodáván bez obalu, musí být všechny informace uvedeny v příbalovém letáku. Etiketa a příbalový leták musí být při dodání hnojivého výrobku EU na trh k dispozici pro účely kontroly. Informace musí být v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům, jak určí dotčený členský stát, a musí být jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné. 8.Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že hnojivý výrobek EU, který uvedli na trh, není ve shodě s tímto nařízením, okamžitě přijmou nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto hnojivého výrobku EU do shody nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Dále výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že hnojivý výrobek EU, který uvedli na trh, představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, o tom neprodleně informují příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž hnojivý výrobek EU dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o případných přijatých nápravných opatřeních. 9.Výrobci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci, v tištěné nebo elektronické podobě, nezbytné k prokázání shody hnojivého výrobku EU s tímto nařízením, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při veškerých opatřeních, jejichž cílem je odstranit rizika představovaná hnojivými výrobky EU, které uvedli na trh.

Článek 7 Článek 7 Zplnomocněný zástupce 1.Výrobce může písemným pověřením jmenovat zplnomocněného zástupce. Součástí pověření zplnomocněného zástupce nesmějí být povinnosti stanovené v čl. 6 odst. 1 a povinnost vypracovat technickou dokumentaci uvedená v čl. 6 odst. 2. 2.Zplnomocněný zástupce plní úkoly stanovené v pověření, které obdržel od výrobce. Pověření musí zplnomocněnému zástupci umožňovat alespoň: a) uchovávat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem po dobu pěti let od uvedení hnojivého výrobku EU, na který se vztahují uvedené doklady, na trh;b) poskytnout příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody hnojivého výrobku EU;c) spolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány na jejich žádost při veškerých opatřeních, jejichž cílem je odstranit rizika představovaná hnojivými výrobky EU, na které se vztahuje jeho pověření.

Článek 8 Článek 8 Povinnosti dovozců 1.Dovozci mohou uvádět na trh pouze hnojivé výrobky EU, které jsou v souladu s předpisy. 2.Před uvedením hnojivého výrobku EU na trh dovozci zajistí, aby výrobce provedl příslušný postup posuzování shody uvedený v článku 15. Zajistí, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci, aby k hnojivému výrobku EU byly přiloženy požadované doklady a aby výrobce splnil požadavky stanovené v čl. 6 odst. 5 a 6. Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že hnojivý výrobek EU není ve shodě s tímto nařízením, nesmí uvést hnojivý výrobek EU na trh, dokud nebude uveden do shody. Dále, pokud hnojivý výrobek EU představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, musí o tom být výrobce a orgány dozoru nad trhem dovozcem informováni. 3.Dovozci uvedou na obalu hnojivého výrobku EU, nebo v případech, kdy je hnojivý výrobek dodáván bez obalu, v dokladu přiloženém k hnojivému výrobku EU své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž je lze kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem. 4.Dovozci zajistí, aby byly k hnojivým výrobkům EU přiloženy informace požadované podle přílohy III. Pokud je hnojivý výrobek EU dodáván v obalu, musí být informace uvedeny na etiketě, která je k obalu připevněna. Pokud je obal příliš malý na to, aby obsahoval všechny informace, musí být informace, které nelze uvést na obalu, poskytnuty v samostatném příbalovém letáku, který je k obalu přiložen. Tento příbalový leták se považuje za součást etikety. 5.Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za hnojivý výrobek EU odpovědnost, neohrožovaly podmínky jeho skladování nebo přepravy soulad výrobku s požadavky stanovenými v přílohách I nebo III. 6.Je-li to vhodné vzhledem k povaze hnojivého výrobku EU nebo rizikům, která výrobek představuje, provádějí dovozci zkoušky vzorků takových hnojivých výrobků EU dodaných na trh, prověřují stížnosti, nevyhovující hnojivé výrobky EU a případy stažení takových hnojivých výrobků EU z oběhu a v případě potřeby vedou jejich registr a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory. 7.Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že hnojivý výrobek EU, který uvedli na trh, není ve shodě s tímto nařízením, okamžitě přijmou nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto hnojivého výrobku EU do shody nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Dále dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že hnojivý výrobek EU, který uvedli na trh, představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, o tom neprodleně informují příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž hnojivý výrobek EU dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o případných přijatých nápravných opatřeních. 8.Dovozci po dobu pěti let od uvedení hnojivého výrobku EU na trh uchovávají kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby orgánů dozoru nad trhem a zajišťují, aby těmto orgánům mohla být na požádání předložena technická dokumentace. Dovozci na vyžádání zpřístupní kopii EU prohlášení o shodě ostatním hospodářským subjektům. 9.Dovozci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci, v tištěné nebo elektronické podobě, nezbytné k prokázání shody hnojivého výrobku EU s tímto nařízením, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při veškerých opatřeních, jejichž cílem je odstranit rizika představovaná hnojivým výrobkem EU, který uvedli na trh.

Článek 9 Článek 9 Povinnosti distributorů 1.Při dodávání hnojivého výrobku EU na trh distributoři jednají s řádnou péčí, pokud jde o požadavky tohoto nařízení. 2.Před dodáním hnojivého výrobku EU na trh distributoři ověří, zda jsou k němu přiloženy požadované doklady, včetně informací uvedených v čl. 6 odst. 7 nebo čl. 8 odst. 4, poskytnutých způsobem v nich stanovených, v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům v členském státě, v němž má být hnojivý výrobek EU dodán na trh, a zda výrobce a dovozce splnili příslušné požadavky stanovené v čl. 6 odst. 5 a 6 a v článku 8 odst. 3. Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že hnojivý výrobek EU není ve shodě s tímto nařízením, nesmí dodat hnojivý výrobek EU na trh, dokud nebude uveden do shody. Pokud navíc hnojivý výrobek EU představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, informuje o tom distributor výrobce nebo dovozce, jakož i orgány dozoru nad trhem. 3.Distributoři zajistí, aby v době, kdy nesou za hnojivý výrobek EU odpovědnost, neohrožovaly podmínky jeho skladování nebo přepravy soulad výrobku s požadavky stanovenými v přílohách I nebo III. 4.Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že hnojivý výrobek EU, který dodali na trh, není ve shodě s tímto nařízením, zajistí, aby byla přijata nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto hnojivého výrobku EU do shody, nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že hnojivý výrobek EU, který dodali na trh, představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, o tom informují neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž hnojivý výrobek EU dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o případných přijatých nápravných opatřeních. 5.Distributoři poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci, v tištěné nebo elektronické podobě, nezbytné k prokázání shody hnojivého výrobku EU s tímto nařízením. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při veškerých opatřeních, jejichž cílem je odstranit rizika představovaná hnojivými výrobky EU, které dodali na trh.

1) hnojivým výrobkem látka, směs, mikroorganismus nebo jakýkoli jiný materiál, který je použit nebo který je určen k použití na rostlinách nebo jejich rhizosféře nebo na houbách či jejich mykosféře nebo má tvořit rhizosféru či mykosféru, a to buď samostatně, nebo ve směsi s jiným materiálem, za účelem poskytnutí živin těmto rostlinám nebo houbám nebo ke zlepšení jejich efektivity využívání živin;

Článek 10 Článek 10 Případy, kdy se povinnosti výrobců vztahují na dovozce a distributory

Článek 11 Článek 11 Balení a přebalování dovozci a distributory

Článek 12 Článek 12 Identifikace hospodářských subjektů 1.Hospodářské subjekty na žádost orgánů dozoru nad trhem identifikují: a) každý hospodářský subjekt, který jim dodal hnojivý výrobek EU;b) každý hospodářský subjekt, kterému dodaly hnojivý výrobek EU. 2.Hospodářské subjekty musí být schopny předložit informace uvedené v odstavci 1 po dobu pěti let poté, co jim byl hnojivý výrobek EU dodán, a po dobu pěti let poté, co hnojivý výrobek EU dodaly.

Článek 13 Článek 13 Předpoklad shody 1.Předpokládá se, že hnojivé výrobky EU, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie , jsou ve shodě s požadavky stanovenými v přílohách I, II a III, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují. 2.Zkoušky k ověření shody hnojivých výrobků EU s požadavky stanovenými v přílohách I, II a III se provádějí spolehlivým a opakovatelným způsobem. Zkoušky, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie , se považují za spolehlivé a opakovatelné, a to v rozsahu, v němž se tyto normy nebo jejich části na dané zkoušky vztahují.

Článek 14 Článek 14 Společné specifikace 1.Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví společné specifikace pro požadavky stanovené v přílohách I, II nebo III nebo zkoušky uvedené v čl. 13 odst. 2, pokud: a) se na tyto požadavky nebo zkoušky nevztahují harmonizované normy nebo jejich části, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie ;b) Komise zjistí, že při přijímání požadovaných harmonizovaných norem dochází k nepřiměřeným prodlevám; neboc) Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 5 nařízení (EU) č. 1025/2012 rozhodla, že zachová s omezením nebo zruší odkazy na harmonizované normy nebo jejich části, které se na dané požadavky nebo zkoušky vztahují. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 3. 2.Předpokládá se, že hnojivé výrobky EU, které jsou ve shodě se společnými specifikacemi nebo jejich částmi, jsou ve shodě s požadavky stanovenými v přílohách I, II a III, na které se tyto společné specifikace nebo jejich části vztahují. 3.Zkoušky k ověření shody hnojivých výrobků EU s požadavky stanovenými v přílohách I, II a III, které jsou ve shodě se společnými specifikacemi nebo jejich částmi, se považují za spolehlivé a opakovatelné, a to v rozsahu, v němž se tyto společné specifikace nebo jejich části na dané zkoušky vztahují.

Článek 15 Článek 15 Postupy posuzování shody 1.Posuzování shody hnojivého výrobku EU s požadavky stanovenými v tomto nařízení se provádí platným postupem posuzování shody v souladu s přílohou IV. 2.Záznamy a korespondence vztahující se k postupům posuzování shody se vypracují v úředním jazyce nebo úředních jazycích členského státu, ve kterém je oznámený subjekt provádějící postupy posuzování shody usazen, nebo v jazyce, který je pro tento subjekt přijatelný.

Článek 16 Článek 16 EU prohlášení o shodě 1.EU prohlášení o shodě potvrzuje, že bylo prokázáno splnění požadavků stanovených v tomto nařízení. 2.EU prohlášení o shodě musí být vypracováno podle vzoru uvedeného v příloze V, musí obsahovat prvky stanovené v příslušných modulech uvedených v příloze IV a musí být průběžně aktualizováno. Přeloží se do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem, v němž se hnojivý výrobek EU uvádí nebo dodává na trh. 3.Pokud se na hnojivý výrobek EU vztahuje více než jeden akt Unie vyžadující EU prohlášení o shodě, vypracuje se pro všechny tyto akty Unie jediné EU prohlášení o shodě. V tomto prohlášení se uvedou dotčené akty Unie a odkazy na jejich vyhlášení. Může mít podobu složky tvořené příslušnými jednotlivými EU prohlášeními o shodě. 4.Vypracováním EU prohlášení o shodě přebírá výrobce odpovědnost za shodu hnojivého výrobku EU s požadavky stanovenými v tomto nařízení.

Článek 17 Článek 17 Obecné zásady označení CE

Článek 18 Článek 18 Pravidla a podmínky pro umístění označení CE 1.Označení CE se viditelně, čitelně a nesmazatelně umístí na obal hnojivého výrobku EU nebo v případech, kdy je hnojivý výrobek EU dodáván bez obalu, na doklad přiložený k hnojivému výrobku EU. 2.Označení CE se umístí před uvedením hnojivého výrobku EU na trh. 3.Vyžaduje-li to příloha IV, následuje za označením CE identifikační číslo oznámeného subjektu. Identifikační číslo oznámeného subjektu umístí sám subjekt nebo je umístí podle jeho pokynů výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce. 4.Členské státy vycházejí ze stávajících mechanismů, aby zajistily řádné uplatňování režimu označování CE, a v případě nesprávného použití tohoto označení přijmou odpovídající opatření.

Článek 19 Článek 19 Stav, kdy odpad přestává být odpadem

2) hnojivým výrobkem EU hnojivý výrobek, který je při dodání na trh opatřen označením CE;

Článek 20 Článek 20 Oznámení

Článek 21 Článek 21 Oznamující orgány 1.Členské státy určí oznamující orgán odpovědný za vytvoření a provádění nezbytných postupů pro posuzování a oznamování subjektů posuzování shody a kontrolu oznámených subjektů, včetně souladu s článkem 26. 2.Členské státy mohou rozhodnout, že posuzování a kontrolu podle odstavce 1 tohoto článku provádí vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu nařízení (ES) č. 765/2008 a v souladu s ním. 3.Pokud oznamující orgán přenese posuzování, oznamování nebo kontrolu podle odstavce 1 tohoto článku na subjekt, který není orgánem veřejné správy, nebo takový subjekt těmito úkoly jinak pověří, musí být tento subjekt právnickou osobou a musí obdobně splňovat požadavky stanovené v článku 22. Dále musí tento subjekt přijmout opatření, aby byla pokryta odpovědnost vyplývající z jeho činností. 4.Oznamující orgán nese za úkoly vykonávané subjektem uvedeným v odstavci 3 plnou odpovědnost.

Článek 22 Článek 22 Požadavky týkající se oznamujících orgánů 1.Oznamující orgán musí být zřízen takovým způsobem, aby nedošlo ke střetu zájmů se subjekty posuzování shody. 2.Oznamující orgán musí být organizován a fungovat tak, aby zabezpečil objektivitu a nestrannost svých činností. 3.Oznamující orgán musí být organizován takovým způsobem, aby každé rozhodnutí týkající se oznámení subjektu posuzování shody přijímaly způsobilé osoby odlišné od těch, které provedly posouzení. 4.Oznamující orgán nesmí nabízet ani poskytovat žádné činnosti, které provádějí subjekty posuzování shody nebo poradenské služby na komerčním či konkurenčním základě. 5.Oznamující orgán musí zachovávat důvěrnost informací, které obdržel. 6.Oznamující orgán musí mít k dispozici dostatečný počet odborně způsobilých pracovníků, aby mohl řádně plnit své úkoly.

Článek 23 Článek 23 Informační povinnost oznamujících orgánů

Článek 24 Článek 24 Požadavky týkající se oznámených subjektů 1.Pro účely oznámení musí subjekt posuzování shody splňovat požadavky stanovené v odstavcích 2 až 11. 2.Subjekt posuzování shody musí být zřízen podle vnitrostátních právních předpisů členského státu a mít právní subjektivitu. 3.Subjekt posuzování shody musí být třetí stranou nezávislou na organizaci nebo hnojivých výrobcích EU, které posuzuje. 4.Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody nesmějí být tvůrci návrhu, výrobci, dodavateli, odběrateli, vlastníky ani uživateli hnojivých výrobků ani zástupci jakékoli z těchto stran. To nevylučuje používání hnojivých výrobků, které jsou nezbytné pro činnost subjektu posuzování shody, ani používání hnojivých výrobků k osobním účelům. Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody se nesmějí přímo podílet na navrhování, výrobě, uvádění na trh nebo používání hnojivých výrobků ani nesmějí zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmějí vykonávat žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek nebo důvěryhodnost ve vztahu k činnostem posuzování shody, k jejichž vykonávání jsou oznámeni. To platí zejména pro poradenské služby. Subjekty posuzování shody musí zajistit, aby činnosti jejich dceřiných společností nebo subdodavatelů neohrožovaly důvěrnost, objektivitu nebo nestrannost jejich činností posuzování shody. 5.Subjekty posuzování shody a jejich pracovníci vykonávají činnosti posuzování shody na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a požadované odborné způsobilosti v konkrétní oblasti a nesmějí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich činností posuzování shody, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem. 6.Subjekt posuzování shody musí být schopen plnit všechny úkoly posuzování shody, které mu ukládá příloha IV a pro něž byl oznámen, ať již tyto úkoly plní subjekt posuzování shody sám, nebo jsou plněny jeho jménem a na jeho odpovědnost. Subjekt posuzování shody musí mít vždy a pro každý postup posuzování shody a každý druh nebo kategorii hnojivých výrobků EU, pro něž byl oznámen, k dispozici nezbytné: a) pracovníky s odbornými znalostmi a dostatečnými zkušenostmi potřebnými k plnění úkolů posuzování shody;b) popis postupů, podle nichž je posuzování shody prováděno, aby byla zajištěna transparentnost těchto postupů a možnost jejich zopakování; musí mít zavedenu náležitou politiku a postupy pro rozlišení mezi úkoly, jež plní jako oznámený subjekt, a dalšími činnostmi;c) postupy pro výkon činností, jež řádně zohledňují velikost a strukturu podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti dané technologie výrobku a hromadný či sériový způsob výroby. Subjekt posuzování shody musí mít prostředky nezbytné k řádnému plnění technických a administrativních úkolů spojených s činnostmi posuzování shody a musí mít přístup k veškerému potřebnému vybavení nebo zařízení. 7.Pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody musí: a) mít dobrou technickou a odbornou přípravu zahrnující všechny činnosti posuzování shody, pro něž byl subjekt posuzování shody oznámen;b) mít uspokojivou znalost požadavků souvisejících s posuzováním, které provádějí, a odpovídající pravomoc toto posuzování provádět;c) mít náležité znalosti požadavků stanovených v přílohách I, II a III, příslušných harmonizovaných norem uvedených v článku 13, společných specifikací uvedených v článku 14 a příslušných ustanovení harmonizačních právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů a musí těmto požadavkům náležitě rozumět;d) být schopni vypracovávat certifikáty, záznamy, protokoly a zprávy prokazující, že posouzení byla provedena. 8.Musí být zaručena nestrannost subjektů posuzování shody, jejich nejvyššího vedení a pracovníků odpovědných za plnění úkolů posuzování shody. Odměňování nejvyššího vedení a pracovníků subjektu posuzování shody, kteří jsou odpovědní za plnění úkolů posuzování shody, nesmí záviset na počtu provedených posouzení ani na výsledcích těchto posouzení. 9.Subjekty posuzování shody uzavřou pojištění odpovědnosti za škodu, pokud tuto odpovědnost nepřevzal stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo pokud není za posuzování shody přímo odpovědný sám členský stát. 10.Pracovníci subjektu posuzování shody jsou povinni zachovávat služební tajemství, pokud jde o veškeré informace, které obdrželi při plnění svých úkolů podle přílohy IV, nikoli však ve vztahu k příslušným orgánům členského státu, v němž vykonávají svou činnost. Důvěrné obchodní informace musí být chráněny. 11.Subjekty posuzování shody se podílejí na příslušných normalizačních činnostech a na činnostech koordinační skupiny oznámených subjektů zřízené podle článku 36 nebo zajistí, aby byli jejich pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody o těchto činnostech informováni, a řídí se rozhodnutími a jinými dokumenty, které mají povahu všeobecných pokynů a které jsou výsledkem práce této skupiny.

Článek 25 Článek 25 Předpoklad shody oznámených subjektů

Článek 26 Článek 26 Dceřiné společnosti oznámených subjektů a zadávání subdodávek 1.Pokud oznámený subjekt zadá konkrétní úkoly týkající se posuzování shody subdodavateli nebo dceřiné společnosti, zajistí, aby subdodavatel nebo dceřiná společnost splňovali požadavky stanovené v článku 24, a informuje o tom oznamující orgán. 2.Oznámené subjekty nesou plnou odpovědnost za úkoly provedené subdodavateli nebo dceřinými společnostmi bez ohledu na to, kde jsou tito subdodavatelé nebo dceřiné společnosti usazeni. 3.Činnosti lze zadat subdodavateli nebo dceřiné společnosti pouze se souhlasem zákazníka. 4.Oznámené subjekty uchovávají pro potřebu oznamujícího orgánu příslušné doklady týkající se posouzení kvalifikace subdodavatele nebo dceřiné společnosti a práce provedené subdodavatelem nebo dceřinou společností podle přílohy IV.

Článek 27 Článek 27 Žádost o oznámení 1.Subjekt posuzování shody podává žádost o oznámení oznamujícímu orgánu členského státu, v němž je usazen. 2.Součástí žádosti o oznámení je popis činností posuzování shody, modulu nebo modulů posuzování shody a hnojivého výrobku nebo hnojivých výrobků EU, pro něž se subjekt prohlašuje za způsobilý, jakož i osvědčení o akreditaci vydané vnitrostátním akreditačním orgánem, které potvrzuje, že subjekt posuzování shody splňuje požadavky stanovené v článku 24.

Článek 28 Článek 28 Postup oznamování 1.Oznamující orgány mohou oznámit pouze subjekty posuzování shody, které splňují požadavky stanovené v článku 24. 2.K oznámení Komisi a ostatním členským státům využijí elektronický nástroj pro oznamování vyvinutý a spravovaný Komisí. 3.Oznámení musí obsahovat veškeré podrobnosti o dotčených činnostech posuzování shody, modulu nebo modulech posuzování shody a hnojivém výrobku nebo hnojivých výrobcích EU a osvědčení o akreditaci uvedené v čl. 27 odst. 2. 4.Dotčený subjekt může vykonávat činnosti oznámeného subjektu, pouze pokud Komise nebo ostatní členské státy proti tomu nevznesly námitky do dvou týdnů po oznámení. Pouze takový subjekt se pro účely tohoto nařízení považuje za oznámený subjekt. 5.Oznamující orgán oznámí Komisi a ostatním členským státům jakékoli následné relevantní změny týkající se oznámení.

Článek 29 Článek 29 Identifikační čísla a seznamy oznámených subjektů 1.Komise oznámenému subjektu přidělí identifikační číslo. Přidělí mu jediné číslo i v případě, že je subjekt oznámen podle několika aktů Unie. 2.Komise zveřejní seznam subjektů oznámených podle tohoto nařízení, včetně identifikačních čísel, která jim byla přidělena, a činností, pro něž byly oznámeny. Komise zajistí, aby byl tento seznam průběžně aktualizován.

3) látkou látka ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení (ES) č. 1907/2006;

Článek 30 Článek 30 Změny v oznámeních 1.Pokud oznamující orgán zjistí nebo je upozorněn na to, že oznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v článku 24 nebo neplní své povinnosti, omezí, pozastaví nebo případně zruší oznámení podle toho, jak je neplnění těchto požadavků nebo povinností závažné. Informuje o tom neprodleně Komisi a ostatní členské státy. 2.V případě omezení, pozastavení nebo zrušení oznámení nebo v případě, že oznámený subjekt ukončil svou činnost, učiní oznamující členský stát vhodné kroky s cílem zajistit, aby byly spisy tohoto subjektu buď zpracovány jiným oznámeným subjektem, nebo byly na vyžádání k dispozici příslušným oznamujícím orgánům a orgánům dozoru nad trhem.

Článek 31 Článek 31 Zpochybnění způsobilosti oznámených subjektů 1.Komise vyšetří všechny případy, v nichž má pochybnosti nebo je upozorněna na pochybnosti o způsobilosti oznámeného subjektu nebo o tom, zda oznámený subjekt nadále plní požadavky a povinnosti, které jsou mu uloženy. 2.Oznamující členský stát předloží Komisi na vyžádání všechny informace týkající se podkladů pro oznámení nebo zachování způsobilosti dotčeného oznámeného subjektu. 3.Komise zajistí, aby se se všemi citlivými informacemi získanými v průběhu tohoto šetření nakládalo jako s důvěrnými. 4.Pokud Komise zjistí, že oznámený subjekt nesplňuje nebo přestal splňovat požadavky pro své oznámení, přijme prováděcí akt, kterým vyzve oznamující členský stát, aby přijal nezbytná nápravná opatření, včetně zrušení oznámení, je-li to nezbytné. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 45 odst. 2.

Článek 32 Článek 32 Povinnosti týkající se činnosti oznámených subjektů 1.Oznámené subjekty provádějí posuzování shody v souladu s postupy posuzování shody stanovenými v příloze IV. 2.Posuzování shody se provádí přiměřeným způsobem, aby se zabránilo zbytečné zátěži hospodářských subjektů. Oznámené subjekty při výkonu své činnosti řádně zohlední velikost a strukturu podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti dané technologie výrobku a hromadný či sériový způsob výroby. Tyto subjekty musí ovšem dodržovat míru přísnosti a úroveň ochrany, jež jsou vyžadovány, aby byl hnojivý výrobek EU v souladu s tímto nařízením. 3.Pokud oznámený subjekt zjistí, že výrobce nesplnil požadavky stanovené v příloze I, II nebo III nebo odpovídající harmonizované normy, společné specifikace uvedené v článku 14 nebo jiné technické specifikace, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a nevydá certifikát ani rozhodnutí o schválení. 4.Pokud v průběhu kontroly shody po vydání certifikátu nebo rozhodnutí o schválení oznámený subjekt zjistí, že hnojivý výrobek EU již nesplňuje požadavky, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a v případě nutnosti certifikát nebo rozhodnutí o schválení pozastaví nebo odejme. 5.Pokud nejsou nápravná opatření přijata nebo pokud nemají požadovaný účinek, oznámený subjekt podle potřeby příslušné certifikáty nebo rozhodnutí o schválení omezí, pozastaví nebo odejme.

Článek 33 Článek 33 Odvolání proti rozhodnutím oznámených subjektů

Článek 34 Článek 34 Informační povinnost oznámených subjektů 1.Oznámené subjekty informují oznamující orgán: a) o každém zamítnutí, omezení, pozastavení nebo odnětí certifikátu či rozhodnutí o schválení;b) o jakýchkoli okolnostech majících vliv na působnost nebo podmínky oznámení;c) o každé žádosti o informace týkající se činností posuzování shody, kterou obdržely od orgánů dozoru nad trhem;d) na vyžádání o činnostech posuzování shody vykonaných v rámci působnosti jejich oznámení a o jakékoli jiné vykonané činnosti, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek. 2.Oznámené subjekty poskytnou ostatním subjektům oznámeným podle tohoto nařízení, které vykonávají obdobné činnosti posuzování shody zabývající se stejnými hnojivými výrobky EU, příslušné informace o otázkách týkajících se negativních a na vyžádání i pozitivních výsledků posuzování shody.

Článek 35 Článek 35 Výměna zkušeností

Článek 36 Článek 36 Koordinace oznámených subjektů

Článek 37 Článek 37 Dozor nad trhem Unie a kontrola hnojivých výrobků EU vstupujících na trh Unie

Článek 38 Článek 38 Postup na vnitrostátní úrovni pro nakládání s hnojivými výrobky EU představujícími riziko 1.Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečné důvody domnívat se, že hnojivý výrobek EU představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, provedou hodnocení, zda dotčený hnojivý výrobek EU splňuje všechny příslušné požadavky stanovené tímto nařízením. Příslušné hospodářské subjekty za tímto účelem s orgány dozoru nad trhem podle potřeby spolupracují. Pokud v průběhu hodnocení uvedeného v prvním pododstavci orgány dozoru nad trhem zjistí, že hnojivý výrobek EU nesplňuje požadavky stanovené tímto nařízením, neprodleně vyzvou příslušný hospodářský subjekt, aby v přiměřené lhůtě, kterou stanoví orgány dozoru nad trhem a která je úměrná povaze rizika, přijal veškerá vhodná nápravná opatření k uvedení hnojivého výrobku EU do souladu s těmito požadavky, k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Orgány dozoru nad trhem o tom informují příslušný oznámený subjekt. Na opatření uvedená v druhém pododstavci tohoto odstavce se použije článek 21 nařízení (ES) č. 765/2008. 2.Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout. 3.Hospodářský subjekt zajistí, aby byla přijata veškerá vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených hnojivých výrobků EU, které dodal na trh v celé Unii. 4.Pokud příslušný hospodářský subjekt ve lhůtě uvedené v odst. 1 druhém pododstavci nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem veškerá vhodná předběžná opatření s cílem zakázat nebo omezit dodávání hnojivého výrobku EU na trh daného členského státu nebo hnojivý výrobek EU stáhnout z trhu nebo z oběhu. Orgány dozoru nad trhem o takových opatřeních neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy. 5.Součástí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího hnojivého výrobku EU, údaje o původu takového hnojivého výrobku EU, povaze údajného nesouladu a souvisejícím riziku, o povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a argumenty předložené příslušným hospodářským subjektem. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu některý z těchto nedostatků: a) hnojivý výrobek EU nesplňuje požadavky stanovené v příloze I, II nebo III;b) nedostatky v harmonizovaných normách uvedených v článku 13;c) nedostatky ve společných specifikacích uvedených v článku 14. 6.Členské státy jiné než členský stát, který zahájil postup podle tohoto článku, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících informacích týkajících se nesouladu dotčeného hnojivého výrobku EU, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s přijatým vnitrostátním opatřením o svých námitkách. 7.Jestliže do tří měsíců od obdržení informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci nevznese žádný členský stát ani Komise námitku proti předběžnému opatření přijatému členským státem, považuje se uvedené opatření za důvodné. 8.Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným hnojivým výrobkem EU neprodleně přijata vhodná omezující opatření, jako je stažení hnojivého výrobku EU z trhu. 9.Povinnostmi orgánů dozoru nad trhem podle tohoto článku není dotčena možnost členských států regulovat hnojivé výrobky, které nejsou hnojivými výrobky EU.

Článek 39 Článek 39 Ochranný postup Unie 1.Pokud jsou po dokončení postupu stanoveného v čl. 38 odst. 3 a 4 vzneseny námitky proti opatření přijatému členským státem nebo pokud se Komise domnívá, že je vnitrostátní opatření v rozporu s právem Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení vnitrostátního opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení přijme Komise prováděcí akt v podobě rozhodnutí, kterým rozhodne, zda je vnitrostátní opatření důvodné, či nikoli. Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné, rozhodnutí nařídí všem členským státům, aby přijaly nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl nevyhovující hnojivý výrobek EU stažen z jejich trhu, a informovaly o tom Komisi. Je-li vnitrostátní opatření považováno za nedůvodné, rozhodnutí nařídí dotčenému členskému státu toto opatření zrušit. Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům; Komise ho neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům. 2.Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné a je-li nesoulad hnojivého výrobku EU přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách uvedeným v čl. 38 odst. 5 písm. b) tohoto nařízení, použije Komise postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012. 3.Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné a je-li nesoulad hnojivého výrobku EU přisuzován nedostatkům ve společných specifikacích uvedených v čl. 38 odst. 5 písm. c), Komise neprodleně přijme prováděcí akty, kterými se dotčené společné specifikace mění nebo zrušují. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 3.

4) směsí směs ve smyslu čl. 3 bodu 2 nařízení (ES) č. 1907/2006;

Článek 40 Článek 40 Hnojivé výrobky EU, jež jsou v souladu s předpisy, ale přesto představují riziko 1.Pokud členský stát po provedení hodnocení podle čl. 38 odst. 1 zjistí, že ačkoli je hnojivý výrobek EU v souladu s tímto nařízením, představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, neprodleně vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby v přiměřené lhůtě, kterou stanoví orgán dozoru nad trhem a která je přiměřená povaze rizika, přijal veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby dotčený hnojivý výrobek EU při dodání na trh nadále nepředstavoval toto riziko, nebo aby jej stáhl z trhu nebo z oběhu. 2.Hospodářský subjekt zajistí, aby byla přijata nápravná opatření ohledně všech dotčených hnojivých výrobků EU, které hospodářský subjekt dodal na trh v celé Unii. 3.Členský stát o tom neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy. Uvedené informace musí obsahovat všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci dotčeného hnojivého výrobku EU, údaje o jeho původu a dodavatelském řetězci, údaje o povaze souvisejícího rizika a údaje o povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni. 4.Komise neprodleně zahájí konzultace s členskými státy a s příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení přijatých vnitrostátních opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení přijme Komise prováděcí akt v podobě rozhodnutí, kterým rozhodne, zda jsou vnitrostátní opatření důvodná, či nikoli, a v případě nutnosti nařídí vhodná opatření. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 3. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se ochrany zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnosti nebo životního prostředí přijme Komise postupem podle čl. 45 odst. 4 okamžitě použitelné prováděcí akty. 5.Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům; Komise ho neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.

Článek 41 Článek 41 Formální nesoulad 1.Aniž je dotčen článek 38, členský stát vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby odstranil nesoulad, pokud zjistí jeden z těchto nedostatků hnojivého výrobku EU: a) označení CE bylo umístěno v rozporu s článkem 30 nařízení (ES) č. 765/2008 nebo článkem 18 tohoto nařízení;b) identifikační číslo oznámeného subjektu bylo umístěno v rozporu s článkem 18 nebo nebylo umístěno, ačkoliv to článek 18 vyžadoval;c) EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno nebo nebylo vypracováno správně;d) technická dokumentace chybí nebo je neúplná;e) informace uvedené v čl. 6 odst. 6 nebo čl. 8 odst. 3 chybějí nebo jsou nesprávné nebo neúplné;f) nebyl splněn jiný administrativní požadavek uvedený v článku 6 nebo článku 8. 2.Pokud nesoulad uvedený v odstavci 1 nadále trvá, přijme dotčený členský stát veškerá vhodná opatření s cílem omezit nebo zakázat dodávání hnojivého výrobku EU zařízení na trh, nebo zajistit aby byl stažen z oběhu nebo z trhu. Povinnostmi členských států v tomto ohledu není dotčena jejich možnost regulovat hnojivé výrobky, které nejsou hnojivými výrobky EU.

Článek 42 Článek 42 Změny příloh 1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 44, jimiž se mění příloha I, s výjimkou mezních hodnot kadmia a definic kategorií funkce výrobku nebo jiných prvků týkajících se rozsahu těchto kategorií, a přílohy II, III a IV v zájmu přizpůsobení těchto příloh technickému pokroku a v zájmu usnadnění přístupu na vnitřní trh a volného pohybu, pokud jde o hnojivé výrobky EU: a) které mohou být předmětem významného obchodování na vnitřním trhu ab) u nichž existují vědecké důkazy o tom, že:i) nepředstavují riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí aii) zajistí agronomickou účinnost. Při přijímání aktů v přenesené pravomoci, kterými se do přílohy I zavádějí nové mezní hodnoty kontaminujících látek, Komise zohlední příslušná vědecká stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, Evropské agentury pro chemické látky nebo Společného výzkumného centra Komise. Přijímá-li Komise akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění nebo přezkumu kategorií složkových materiálů s cílem zařadit do nich materiály, které lze považovat za využitý odpad nebo za vedlejší produkty ve smyslu směrnice 2008/98/ES, jsou v těchto aktech v přenesené pravomoci takové materiály výslovně vyloučeny z kategorií složkových materiálů 1 až 11 přílohy II tohoto nařízení. Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle tohoto odstavce se Komise přednostně zaměří zejména na vedlejší produkty živočišného původu, vedlejší produkty ve smyslu směrnice 2008/98/ES a využitý odpad, a to především z odvětví zemědělství a ze zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i na materiály a výrobky, které již jsou v jednom nebo více členských státech uvedeny v souladu s právními předpisy na trh. 2.Po dni 15. července 2019 posoudí Komise bez zbytečného prodlení struvit, agrouhlí a produkty na bázi popela. Pokud z posouzení vyplyne, že jsou kritéria stanovená v odst. 1 písm. b) splněna, přijme Komise akty v přenesené pravomoci podle odstavce 1 s cílem zahrnout tyto materiály do přílohy II. 3.Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 1, jimiž se mění příloha II tohoto nařízení s cílem zahrnout do kategorií složkových materiálů materiály, které v důsledku způsobu využití přestanou být odpadem, pouze tehdy, pokud pravidla využití uvedená v dané příloze a přijatá nejpozději ke dni zahrnutí zajistí, že materiály splňují podmínky stanovené v článku 6 směrnice 2008/98/ES. 4.Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 1, jimiž se mění příloha II s cílem doplnit nové mikroorganismy, kmeny mikroorganismů nebo další zpracovatelské metody do kategorie složkových materiálů pro takové organismy, učiní tak poté, co ověří, které kmeny těchto dalších mikroorganismů splňují kritéria stanovená v odst. 1 písm. b), a to na základě těchto údajů: a) název mikroorganismu;b) taxonomické zařazení mikroorganismu: rod, druh, kmen a metoda získání;c) informace z vědecké literatury o bezpečné výrobě, uchovávání a používání mikroorganismu;d) taxonomický vztah k druhům mikroorganismů, které splňují požadavky na kvalifikovanou presumpci bezpečnosti stanovenou Evropským úřadem pro bezpečnost potravin;e) informace o výrobním procesu, v relevantních případech včetně zpracovatelských metod, jako je sprejové sušení, sušení pomocí fluidního lože, statické sušení, odstředění, deaktivace pomocí tepla, filtrace a mletí;f) informace týkající se identity a zbytkových množství zbytkových meziproduktů, toxinů nebo mikrobiálních metabolitů ve složkovém materiálu, ag) přirozený výskyt, přežití a mobilita v životním prostředí. 5.Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 1, jimiž se mění příloha II tohoto nařízení s cílem doplnit získané produkty ve smyslu nařízení (ES) č. 1069/2009 do kategorií složkových materiálů, pouze pokud byl v souladu s čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení stanoven konečný bod výrobního řetězce. Komise tyto získané produkty posoudí z hlediska relevantních aspektů, které nebyly zohledněny pro účely stanovení konečného bodu výrobního řetězce v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009. Pokud z posouzení vyplyne, že byla kritéria uvedená v odst. 1 písm. b) tohoto článku splněna, přijme Komise bez zbytečného prodlení, jakmile je tento konečný bod stanoven, akty v přenesené pravomoci podle odstavce 1 tohoto článku s cílem zahrnout tyto materiály do tabulky v rámci kategorie složkových materiálů 10 v příloze II části II tohoto nařízení. 6.Do 16. července 2024 posoudí Komise kritéria biologické rozložitelnosti pro polymery uvedená v bodě 2 kategorie složkových materiálů 9 v příloze II části II a zkušební metody k ověření souladu s těmito kritérii a ve vhodných případech přijme akty v přenesené pravomoci podle odstavce 1, kterým se tato kritéria stanoví. Těmito kritérii se zajistí, že: a) je daný polymer schopen projít v přirozených půdních podmínkách a ve vodních prostředích v celé Unii fyzickým a biologickým rozkladem, aby se nakonec rozložil na oxid uhličitý, biomasu a vodu;b) ve srovnání s příslušnou normou v rámci zkoušky biologické rozložitelnosti se nejméně 90 % organického uhlíku obsaženého v daném polymeru přemění na oxid uhličitý nejdéle za dobu 48 měsíců po skončení deklarované doby funkčnosti hnojivého výrobku EU uvedené na etiketě; ac) používání polymerů nepovede k hromadění plastů v životním prostředí. 7.Do 16. července 2022 přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 44, jimiž se doplňuje bod 3 kategorie složkových materiálů 11 v příloze II části II tohoto nařízení stanovením kritérií agronomické účinnosti a bezpečnosti pro používání vedlejších produktů ve smyslu směrnice 2008/98/ES v hnojivých výrobcích EU. Tato kritéria zohlední stávající postupy pro výrobu produktů, technologický vývoj a nejnovější vědecké poznatky. 8.Komisi je také svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 44, jimiž se mění příloha I, s výjimkou mezních hodnot kadmia, a přílohy II, III a IV na základě nových vědeckých poznatků. Komise tuto pravomoc použije, pokud se na základě posouzení rizik ukáže, že změny jsou nutné k zajištění toho, aby žádný hnojivý výrobek EU, jenž splňuje požadavky tohoto nařízení, nepředstavoval za běžných podmínek používání riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí.

Článek 43 Článek 43 Samostatné akty v přenesené pravomoci pro jednotlivé kategorie složkových materiálů

Článek 44 Článek 44 Výkon přenesené pravomoci 1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 42 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 15. července 2019 . Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 42 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie , nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. 5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 42 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 45 Článek 45 Postup projednávání ve výboru 1.Komisi je nápomocen Výbor pro hnojivé výrobky. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011. 3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. 4.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 47 Článek 47 Změny nařízení (ES) č. 1107/2009

Článek 48 Článek 48 Sankce

Článek 49 Článek 49 Zpráva

5) mikroorganismem mikroorganismus ve smyslu čl. 3 bodu 15 nařízení (ES) č. 1107/2009;

Článek 50 Článek 50 Přezkum týkající se biologické rozložitelnosti

Článek 51a Článek 51a Výkon přenesené pravomoci 1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 15. července 2019 . Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie , nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . . 5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 52 Článek 52 Přechodná ustanovení

Článek 53 Článek 53 Vstup v platnost a použitelnost

6) kapalnou formou suspenze nebo roztok, přičemž suspenzí se rozumí dvoufázová disperze, v níž jsou v kapalné fázi pevné částice zachovány, a roztokem se rozumí kapalina, která žádné pevné částice neobsahuje, nebo gel, včetně past;

7) pevnou formou forma, která se vyznačuje pevnou strukturou a odolností vůči změnám tvaru či objemu a jejíž atomy jsou k sobě úzce vázány a jsou uspořádány v pravidelné geometrické mřížce (krystalické pevné látky) nebo v nepravidelných strukturách (amorfní pevné látky);

8) % hmotnostním procentní podíl hmoty celého hnojivého výrobku EU ve formě, v níž je dodáván na trh;

9) dodáním na trh jakékoli dodání hnojivého výrobku EU k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať za úplatu, nebo bezplatně;

10) uvedením na trh první dodání hnojivého výrobku EU na trh Unie;

Členské státy nesmějí z důvodů týkajících se složení, označení nebo jiných aspektů, které upravuje toto nařízení, bránit tomu, aby byly na trh dodávány hnojivé výrobky EU, které jsou v souladu s tímto nařízením.

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku může členský stát, který ke dni 14. července 2019 využívá výjimku z článku 5 nařízení (ES) č. 2003/2003, pokud jde o obsah kadmia v hnojivech, udělenou v souladu s čl. 114 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, nadále uplatňovat vnitrostátní mezní hodnoty pro obsah kadmia v hnojivech, které se v daném členském státě ke dni 14. července 2019 vztahují na hnojivé výrobky EU, a to až do okamžiku, kdy se na úrovni Unie použijí harmonizované mezní hodnoty pro obsah kadmia ve fosforečných hnojivech, které jsou na stejné nebo nižší úrovni oproti mezním hodnotám uplatňovaným v dotčeném členském státě ke dni 14. července 2019 .

Toto nařízení nebrání členským státům v tom, aby za účelem ochrany lidského zdraví a životního prostředí zachovaly v platnosti nebo přijaly ustanovení, která jsou v souladu se Smlouvami a jež upravují používání hnojivých výrobků EU, a sice za předpokladu, že tato ustanovení nevyžadují změny hnojivých výrobků EU, jež jsou v souladu s tímto nařízením, a neovlivňují podmínky pro jejich uvádění na trh.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1 ).

11) výrobcem jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí hnojivý výrobek EU nebo dává hnojivý výrobek EU navrhnout či vyrobit a uvádí jej na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou;

12) zplnomocněným zástupcem fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby při plnění vymezených úkolů jednala jeho jménem;

13) dovozcem jakákoli fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie hnojivý výrobek EU ze třetí země;

14) distributorem jakákoli fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce nebo dovozce, která dodává hnojivý výrobek EU na trh;

15) hospodářskými subjekty výrobci, zplnomocnění zástupci, dovozci a distributoři;

16) technickou specifikací dokument, jenž předepisuje technické požadavky, které má hnojivý výrobek EU, postup jeho výroby nebo metody pro odebírání a analýzu jeho vzorků splňovat;

17) harmonizovanou normou harmonizovaná norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012;

18) akreditací akreditace ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (ES) č. 765/2008;

19) vnitrostátním akreditačním orgánem vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (ES) č. 765/2008;

20) posuzováním shody postup k prokázání, zda byly splněny požadavky tohoto nařízení týkající se hnojivého výrobku EU;

Hnojivý výrobek EU musí:

a) splňovat požadavky stanovené v příloze I pro příslušnou kategorii funkce výrobku;

b) splňovat požadavky stanovené v příloze II pro příslušnou kategorii nebo kategorie složkových materiálů; a

c) být označen v souladu s požadavky na označování stanovenými v příloze III.

Hnojivé výrobky EU nesmějí v jakýchkoli aspektech, které nejsou v příloze I nebo II upraveny, představovat riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí.

Do 14. července 2010 vydá Komise příručku, která výrobcům a orgánům dozoru nad trhem poskytne jasné informace o vzhledu etikety podle přílohy III a uvede příslušné příklady.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008 , kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30 ).

21) subjektem posuzování shody subjekt, který vykonává činnosti posuzování shody, včetně zkoušení, certifikace a inspekce;

22) stažením z oběhu jakékoli opatření, jehož cílem je dosáhnout navrácení hnojivého výrobku EU, který již byl zpřístupněn konečnému uživateli;

23) stažením z trhu jakékoli opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl hnojivý výrobek EU, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodáván na trh;

24) harmonizačními právními předpisy Unie jakékoli právní předpisy Unie harmonizující podmínky uvádění výrobků na trh;

25) označením CE označení, kterým výrobce vyjadřuje, že hnojivý výrobek EU je ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Unie, které upravují jeho umisťování.

Hnojivé výrobky EU jsou dodávány na trh, pouze pokud jsou v souladu s tímto nařízením.

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82 ).

Při uvádění hnojivých výrobků EU na trh výrobci zajistí, aby tyto výrobky byly navrženy a vyrobeny v souladu s požadavky stanovenými v přílohách I a II.

Před uvedením hnojivých výrobků EU na trh vypracují výrobci technickou dokumentaci a provedou nebo nechají provést příslušný postup posuzování shody uvedený v článku 15.

Byl-li uvedeným postupem posuzování shody prokázán soulad hnojivého výrobku EU s příslušnými požadavky stanovenými v tomto nařízení, vypracují výrobci EU prohlášení o shodě a umístí označení CE.

Výrobci uchovávají technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu pěti let od uvedení hnojivého výrobku EU, kterého se zmíněné doklady týkají, na trh.

Na vyžádání výrobci zpřístupní kopii EU prohlášení o shodě ostatním hospodářským subjektům.

Výrobci zajistí, aby byly zavedeny postupy, díky nimž hnojivé výrobky EU, které jsou součástí sériové výroby, zůstanou ve shodě s tímto nařízením. Je třeba patřičně přihlédnout ke změnám výrobního postupu nebo parametrům takových hnojivých výrobků EU a změnám harmonizovaných norem, společných specifikací uvedených v článku 14 nebo jiných technických specifikací, na jejichž základě se prohlašuje nebo ověřuje shoda hnojivého výrobku EU.

Je-li to vhodné vzhledem k povaze hnojivého výrobku EU nebo rizikům, která výrobek představuje, provádějí výrobci zkoušky vzorků takových hnojivých výrobků EU dodaných na trh, prověřují stížnosti, nevyhovující hnojivé výrobky EU a případy stažení takových výrobků z oběhu a v případě potřeby vedou jejich registr a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.

Výrobci zajistí, aby byl na obalu hnojivých výrobků EU, které uvedli na trh, uvedeno číslo typu nebo šarže nebo jiný prvek umožňující jejich identifikaci, nebo v případech, kdy jsou hnojivé výrobky EU dodávány bez obalu, aby požadované informace byly uvedeny v dokladu přiloženém ke každému hnojivému výrobku.

Výrobci uvedou na obalu hnojivého výrobku EU, nebo v případech, kdy je hnojivý výrobek EU dodáván bez obalu, v dokladu přiloženém k hnojivému výrobku EU své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž je lze kontaktovat. Poštovní adresa musí uvádět jedno konkrétní místo, na kterém lze výrobce kontaktovat. Tyto informace se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem a musí být jasné, srozumitelné a čitelné.

Výrobci zajistí, aby byly k hnojivým výrobkům EU přiloženy informace požadované podle přílohy III. Pokud je hnojivý výrobek EU dodáván v obalu, musí být informace uvedeny na etiketě, která je k balení připevněna. Pokud je obal příliš malý na to, aby obsahovalo všechny informace, musí být informace, které nelze uvést na obalu, poskytnuty v samostatném příbalovém letáku, který je k obalu přiložen. Tento příbalový leták se považuje za součást etikety. Pokud je hnojivý výrobek EU dodáván bez obalu, musí být všechny informace uvedeny v příbalovém letáku. Etiketa a příbalový leták musí být při dodání hnojivého výrobku EU na trh k dispozici pro účely kontroly. Informace musí být v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům, jak určí dotčený členský stát, a musí být jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné.

Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že hnojivý výrobek EU, který uvedli na trh, není ve shodě s tímto nařízením, okamžitě přijmou nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto hnojivého výrobku EU do shody nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Dále výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že hnojivý výrobek EU, který uvedli na trh, představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, o tom neprodleně informují příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž hnojivý výrobek EU dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o případných přijatých nápravných opatřeních.

Výrobci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci, v tištěné nebo elektronické podobě, nezbytné k prokázání shody hnojivého výrobku EU s tímto nařízením, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při veškerých opatřeních, jejichž cílem je odstranit rizika představovaná hnojivými výrobky EU, které uvedli na trh.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1 ).

Výrobce může písemným pověřením jmenovat zplnomocněného zástupce.

Součástí pověření zplnomocněného zástupce nesmějí být povinnosti stanovené v čl. 6 odst. 1 a povinnost vypracovat technickou dokumentaci uvedená v čl. 6 odst. 2.

Zplnomocněný zástupce plní úkoly stanovené v pověření, které obdržel od výrobce. Pověření musí zplnomocněnému zástupci umožňovat alespoň:

a) uchovávat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem po dobu pěti let od uvedení hnojivého výrobku EU, na který se vztahují uvedené doklady, na trh;

b) poskytnout příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody hnojivého výrobku EU;

c) spolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány na jejich žádost při veškerých opatřeních, jejichž cílem je odstranit rizika představovaná hnojivými výrobky EU, na které se vztahuje jeho pověření.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002 , kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1 ).

Dovozci mohou uvádět na trh pouze hnojivé výrobky EU, které jsou v souladu s předpisy.

Před uvedením hnojivého výrobku EU na trh dovozci zajistí, aby výrobce provedl příslušný postup posuzování shody uvedený v článku 15. Zajistí, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci, aby k hnojivému výrobku EU byly přiloženy požadované doklady a aby výrobce splnil požadavky stanovené v čl. 6 odst. 5 a 6.

Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že hnojivý výrobek EU není ve shodě s tímto nařízením, nesmí uvést hnojivý výrobek EU na trh, dokud nebude uveden do shody. Dále, pokud hnojivý výrobek EU představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, musí o tom být výrobce a orgány dozoru nad trhem dovozcem informováni.

Dovozci uvedou na obalu hnojivého výrobku EU, nebo v případech, kdy je hnojivý výrobek dodáván bez obalu, v dokladu přiloženém k hnojivému výrobku EU své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a poštovní adresu, na níž je lze kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem.

Dovozci zajistí, aby byly k hnojivým výrobkům EU přiloženy informace požadované podle přílohy III. Pokud je hnojivý výrobek EU dodáván v obalu, musí být informace uvedeny na etiketě, která je k obalu připevněna. Pokud je obal příliš malý na to, aby obsahoval všechny informace, musí být informace, které nelze uvést na obalu, poskytnuty v samostatném příbalovém letáku, který je k obalu přiložen. Tento příbalový leták se považuje za součást etikety.

Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za hnojivý výrobek EU odpovědnost, neohrožovaly podmínky jeho skladování nebo přepravy soulad výrobku s požadavky stanovenými v přílohách I nebo III.

Je-li to vhodné vzhledem k povaze hnojivého výrobku EU nebo rizikům, která výrobek představuje, provádějí dovozci zkoušky vzorků takových hnojivých výrobků EU dodaných na trh, prověřují stížnosti, nevyhovující hnojivé výrobky EU a případy stažení takových hnojivých výrobků EU z oběhu a v případě potřeby vedou jejich registr a průběžně o těchto kontrolních činnostech informují distributory.

Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že hnojivý výrobek EU, který uvedli na trh, není ve shodě s tímto nařízením, okamžitě přijmou nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto hnojivého výrobku EU do shody nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Dále dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že hnojivý výrobek EU, který uvedli na trh, představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, o tom neprodleně informují příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž hnojivý výrobek EU dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o případných přijatých nápravných opatřeních.

Dovozci po dobu pěti let od uvedení hnojivého výrobku EU na trh uchovávají kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby orgánů dozoru nad trhem a zajišťují, aby těmto orgánům mohla být na požádání předložena technická dokumentace.

Dovozci na vyžádání zpřístupní kopii EU prohlášení o shodě ostatním hospodářským subjektům.

Dovozci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci, v tištěné nebo elektronické podobě, nezbytné k prokázání shody hnojivého výrobku EU s tímto nařízením, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při veškerých opatřeních, jejichž cílem je odstranit rizika představovaná hnojivým výrobkem EU, který uvedli na trh.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3 ).

Při dodávání hnojivého výrobku EU na trh distributoři jednají s řádnou péčí, pokud jde o požadavky tohoto nařízení.

Před dodáním hnojivého výrobku EU na trh distributoři ověří, zda jsou k němu přiloženy požadované doklady, včetně informací uvedených v čl. 6 odst. 7 nebo čl. 8 odst. 4, poskytnutých způsobem v nich stanovených, v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům v členském státě, v němž má být hnojivý výrobek EU dodán na trh, a zda výrobce a dovozce splnili příslušné požadavky stanovené v čl. 6 odst. 5 a 6 a v článku 8 odst. 3.

Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že hnojivý výrobek EU není ve shodě s tímto nařízením, nesmí dodat hnojivý výrobek EU na trh, dokud nebude uveden do shody. Pokud navíc hnojivý výrobek EU představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, informuje o tom distributor výrobce nebo dovozce, jakož i orgány dozoru nad trhem.

Distributoři zajistí, aby v době, kdy nesou za hnojivý výrobek EU odpovědnost, neohrožovaly podmínky jeho skladování nebo přepravy soulad výrobku s požadavky stanovenými v přílohách I nebo III.

Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že hnojivý výrobek EU, který dodali na trh, není ve shodě s tímto nařízením, zajistí, aby byla přijata nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto hnojivého výrobku EU do shody, nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu nebo z oběhu. Dále, distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že hnojivý výrobek EU, který dodali na trh, představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, o tom informují neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž hnojivý výrobek EU dodali na trh, a uvedou podrobnosti, zejména o nesouladu a o případných přijatých nápravných opatřeních.

Distributoři poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci, v tištěné nebo elektronické podobě, nezbytné k prokázání shody hnojivého výrobku EU s tímto nařízením. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při veškerých opatřeních, jejichž cílem je odstranit rizika představovaná hnojivými výrobky EU, které dodali na trh.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1 ).

Dovozce nebo distributor je pro účely tohoto nařízení považován za výrobce a vztahují se na něj povinnosti výrobce podle článku 6, pokud uvede hnojivý výrobek EU na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo pokud upraví hnojivý výrobek EU, jenž byl na trh již uveden, takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s tímto nařízením.

Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství (Úř. věst. L 181, 4.7.1986, s. 6 ).

Pokud dovozce nebo distributor balí nebo přebaluje hnojivý výrobek EU a není považován za výrobce podle článku 10, tento dovozce nebo distributor:

a) zajistí, aby na obalu bylo uvedeno jeho jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka a poštovní adresa a aby před těmito údaji bylo uvedeno: zabalil/a nebo přebalil/a, a

b) uchová kopii původních informací uvedených v čl. 6 odst. 7 nebo čl. 8 odst. 4 pro potřeby orgánů dozoru nad trhem po dobu pěti let poté, co hnojivý výrobek EU dodal na trh.

Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (Úř. věst. L 183, 29.6.1989, s. 1 ).

Hospodářské subjekty na žádost orgánů dozoru nad trhem identifikují:

a) každý hospodářský subjekt, který jim dodal hnojivý výrobek EU;

b) každý hospodářský subjekt, kterému dodaly hnojivý výrobek EU.

Hospodářské subjekty musí být schopny předložit informace uvedené v odstavci 1 po dobu pěti let poté, co jim byl hnojivý výrobek EU dodán, a po dobu pěti let poté, co hnojivý výrobek EU dodaly.

Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1 ).

Předpokládá se, že hnojivé výrobky EU, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie , jsou ve shodě s požadavky stanovenými v přílohách I, II a III, na které se tyto normy nebo jejich části vztahují.

Zkoušky k ověření shody hnojivých výrobků EU s požadavky stanovenými v přílohách I, II a III se provádějí spolehlivým a opakovatelným způsobem. Zkoušky, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie , se považují za spolehlivé a opakovatelné, a to v rozsahu, v němž se tyto normy nebo jejich části na dané zkoušky vztahují.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1 ).

Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví společné specifikace pro požadavky stanovené v přílohách I, II nebo III nebo zkoušky uvedené v čl. 13 odst. 2, pokud:

a) se na tyto požadavky nebo zkoušky nevztahují harmonizované normy nebo jejich části, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie ;

b) Komise zjistí, že při přijímání požadovaných harmonizovaných norem dochází k nepřiměřeným prodlevám; nebo

c) Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 11 odst. 5 nařízení (EU) č. 1025/2012 rozhodla, že zachová s omezením nebo zruší odkazy na harmonizované normy nebo jejich části, které se na dané požadavky nebo zkoušky vztahují.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 3.

Předpokládá se, že hnojivé výrobky EU, které jsou ve shodě se společnými specifikacemi nebo jejich částmi, jsou ve shodě s požadavky stanovenými v přílohách I, II a III, na které se tyto společné specifikace nebo jejich části vztahují.

Zkoušky k ověření shody hnojivých výrobků EU s požadavky stanovenými v přílohách I, II a III, které jsou ve shodě se společnými specifikacemi nebo jejich částmi, se považují za spolehlivé a opakovatelné, a to v rozsahu, v němž se tyto společné specifikace nebo jejich části na dané zkoušky vztahují.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1 ).

Posuzování shody hnojivého výrobku EU s požadavky stanovenými v tomto nařízení se provádí platným postupem posuzování shody v souladu s přílohou IV.

Záznamy a korespondence vztahující se k postupům posuzování shody se vypracují v úředním jazyce nebo úředních jazycích členského státu, ve kterém je oznámený subjekt provádějící postupy posuzování shody usazen, nebo v jazyce, který je pro tento subjekt přijatelný.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1 ).

EU prohlášení o shodě potvrzuje, že bylo prokázáno splnění požadavků stanovených v tomto nařízení.

EU prohlášení o shodě musí být vypracováno podle vzoru uvedeného v příloze V, musí obsahovat prvky stanovené v příslušných modulech uvedených v příloze IV a musí být průběžně aktualizováno. Přeloží se do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem, v němž se hnojivý výrobek EU uvádí nebo dodává na trh.

Pokud se na hnojivý výrobek EU vztahuje více než jeden akt Unie vyžadující EU prohlášení o shodě, vypracuje se pro všechny tyto akty Unie jediné EU prohlášení o shodě. V tomto prohlášení se uvedou dotčené akty Unie a odkazy na jejich vyhlášení. Může mít podobu složky tvořené příslušnými jednotlivými EU prohlášeními o shodě.

Vypracováním EU prohlášení o shodě přebírá výrobce odpovědnost za shodu hnojivého výrobku EU s požadavky stanovenými v tomto nařízení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1 ).

Označení CE podléhá obecným zásadám uvedeným v článku 30 nařízení (ES) č. 765/2008.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1 ).

Označení CE se viditelně, čitelně a nesmazatelně umístí na obal hnojivého výrobku EU nebo v případech, kdy je hnojivý výrobek EU dodáván bez obalu, na doklad přiložený k hnojivému výrobku EU.

Označení CE se umístí před uvedením hnojivého výrobku EU na trh.

Vyžaduje-li to příloha IV, následuje za označením CE identifikační číslo oznámeného subjektu.

Identifikační číslo oznámeného subjektu umístí sám subjekt nebo je umístí podle jeho pokynů výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce.

Členské státy vycházejí ze stávajících mechanismů, aby zajistily řádné uplatňování režimu označování CE, a v případě nesprávného použití tohoto označení přijmou odpovídající opatření.

Nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006 , kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5 ).

Toto nařízení stanoví kritéria, v souladu s nimiž materiál, který představuje odpad ve smyslu směrnice 2008/98/ES, může přestat být odpadem, je-li obsažen ve vyhovujícím hnojivém výrobku EU. V takových případech se způsob využití podle tohoto nařízení provede před tím, než materiál přestane být odpadem, a daný materiál se považuje za vyhovující podmínkám stanoveným v článku 6 uvedené směrnice, a od okamžiku vypracování EU prohlášení o shodě se tedy považuje za materiál, který přestal být odpadem.

Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1 ).

Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům subjekty, které jsou oprávněné vykonávat jako třetí strany úkoly posuzování shody podle tohoto nařízení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1 ).

Členské státy určí oznamující orgán odpovědný za vytvoření a provádění nezbytných postupů pro posuzování a oznamování subjektů posuzování shody a kontrolu oznámených subjektů, včetně souladu s článkem 26.

Členské státy mohou rozhodnout, že posuzování a kontrolu podle odstavce 1 tohoto článku provádí vnitrostátní akreditační orgán ve smyslu nařízení (ES) č. 765/2008 a v souladu s ním.

Pokud oznamující orgán přenese posuzování, oznamování nebo kontrolu podle odstavce 1 tohoto článku na subjekt, který není orgánem veřejné správy, nebo takový subjekt těmito úkoly jinak pověří, musí být tento subjekt právnickou osobou a musí obdobně splňovat požadavky stanovené v článku 22. Dále musí tento subjekt přijmout opatření, aby byla pokryta odpovědnost vyplývající z jeho činností.

Oznamující orgán nese za úkoly vykonávané subjektem uvedeným v odstavci 3 plnou odpovědnost.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 98/2013 ze dne 15. ledna 2013 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání (Úř. věst. L 39, 9.2.2013, s. 1 ).

Oznamující orgán musí být zřízen takovým způsobem, aby nedošlo ke střetu zájmů se subjekty posuzování shody.

Oznamující orgán musí být organizován a fungovat tak, aby zabezpečil objektivitu a nestrannost svých činností.

Oznamující orgán musí být organizován takovým způsobem, aby každé rozhodnutí týkající se oznámení subjektu posuzování shody přijímaly způsobilé osoby odlišné od těch, které provedly posouzení.

Oznamující orgán nesmí nabízet ani poskytovat žádné činnosti, které provádějí subjekty posuzování shody nebo poradenské služby na komerčním či konkurenčním základě.

Oznamující orgán musí zachovávat důvěrnost informací, které obdržel.

Oznamující orgán musí mít k dispozici dostatečný počet odborně způsobilých pracovníků, aby mohl řádně plnit své úkoly.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35 ).

Členské státy informují Komisi o svých postupech pro posuzování a oznamování subjektů posuzování shody a kontrolu oznámených subjektů a o veškerých změnách týkajících se těchto postupů.

Komise tyto informace zveřejní.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4 ).

Pro účely oznámení musí subjekt posuzování shody splňovat požadavky stanovené v odstavcích 2 až 11.

Subjekt posuzování shody musí být zřízen podle vnitrostátních právních předpisů členského státu a mít právní subjektivitu.

Subjekt posuzování shody musí být třetí stranou nezávislou na organizaci nebo hnojivých výrobcích EU, které posuzuje.

Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody nesmějí být tvůrci návrhu, výrobci, dodavateli, odběrateli, vlastníky ani uživateli hnojivých výrobků ani zástupci jakékoli z těchto stran. To nevylučuje používání hnojivých výrobků, které jsou nezbytné pro činnost subjektu posuzování shody, ani používání hnojivých výrobků k osobním účelům.

Subjekt posuzování shody, jeho nejvyšší vedení a pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody se nesmějí přímo podílet na navrhování, výrobě, uvádění na trh nebo používání hnojivých výrobků ani nesmějí zastupovat strany, které se těmito činnostmi zabývají. Nesmějí vykonávat žádnou činnost, která by mohla ohrozit jejich nezávislý úsudek nebo důvěryhodnost ve vztahu k činnostem posuzování shody, k jejichž vykonávání jsou oznámeni. To platí zejména pro poradenské služby.

Subjekty posuzování shody musí zajistit, aby činnosti jejich dceřiných společností nebo subdodavatelů neohrožovaly důvěrnost, objektivitu nebo nestrannost jejich činností posuzování shody.

Subjekty posuzování shody a jejich pracovníci vykonávají činnosti posuzování shody na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a požadované odborné způsobilosti v konkrétní oblasti a nesmějí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich činností posuzování shody, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích těchto činností zájem.

Subjekt posuzování shody musí být schopen plnit všechny úkoly posuzování shody, které mu ukládá příloha IV a pro něž byl oznámen, ať již tyto úkoly plní subjekt posuzování shody sám, nebo jsou plněny jeho jménem a na jeho odpovědnost.

Subjekt posuzování shody musí mít vždy a pro každý postup posuzování shody a každý druh nebo kategorii hnojivých výrobků EU, pro něž byl oznámen, k dispozici nezbytné:

a) pracovníky s odbornými znalostmi a dostatečnými zkušenostmi potřebnými k plnění úkolů posuzování shody;

b) popis postupů, podle nichž je posuzování shody prováděno, aby byla zajištěna transparentnost těchto postupů a možnost jejich zopakování; musí mít zavedenu náležitou politiku a postupy pro rozlišení mezi úkoly, jež plní jako oznámený subjekt, a dalšími činnostmi;

c) postupy pro výkon činností, jež řádně zohledňují velikost a strukturu podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti dané technologie výrobku a hromadný či sériový způsob výroby.

Subjekt posuzování shody musí mít prostředky nezbytné k řádnému plnění technických a administrativních úkolů spojených s činnostmi posuzování shody a musí mít přístup k veškerému potřebnému vybavení nebo zařízení.

Pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody musí:

a) mít dobrou technickou a odbornou přípravu zahrnující všechny činnosti posuzování shody, pro něž byl subjekt posuzování shody oznámen;

b) mít uspokojivou znalost požadavků souvisejících s posuzováním, které provádějí, a odpovídající pravomoc toto posuzování provádět;

c) mít náležité znalosti požadavků stanovených v přílohách I, II a III, příslušných harmonizovaných norem uvedených v článku 13, společných specifikací uvedených v článku 14 a příslušných ustanovení harmonizačních právních předpisů Unie a vnitrostátních právních předpisů a musí těmto požadavkům náležitě rozumět;

d) být schopni vypracovávat certifikáty, záznamy, protokoly a zprávy prokazující, že posouzení byla provedena.

Musí být zaručena nestrannost subjektů posuzování shody, jejich nejvyššího vedení a pracovníků odpovědných za plnění úkolů posuzování shody.

Odměňování nejvyššího vedení a pracovníků subjektu posuzování shody, kteří jsou odpovědní za plnění úkolů posuzování shody, nesmí záviset na počtu provedených posouzení ani na výsledcích těchto posouzení.

Subjekty posuzování shody uzavřou pojištění odpovědnosti za škodu, pokud tuto odpovědnost nepřevzal stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo pokud není za posuzování shody přímo odpovědný sám členský stát.

Pracovníci subjektu posuzování shody jsou povinni zachovávat služební tajemství, pokud jde o veškeré informace, které obdrželi při plnění svých úkolů podle přílohy IV, nikoli však ve vztahu k příslušným orgánům členského státu, v němž vykonávají svou činnost. Důvěrné obchodní informace musí být chráněny.

Subjekty posuzování shody se podílejí na příslušných normalizačních činnostech a na činnostech koordinační skupiny oznámených subjektů zřízené podle článku 36 nebo zajistí, aby byli jejich pracovníci odpovědní za plnění úkolů posuzování shody o těchto činnostech informováni, a řídí se rozhodnutími a jinými dokumenty, které mají povahu všeobecných pokynů a které jsou výsledkem práce této skupiny.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1 ).

Pokud subjekt posuzování shody prokáže svou shodu s kritérii stanovenými v příslušných harmonizovaných normách nebo jejich částech, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie , předpokládá se, že splňuje požadavky stanovené v článku 24 v rozsahu, v němž se harmonizované normy na tyto požadavky vztahují.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1 ).

Pokud oznámený subjekt zadá konkrétní úkoly týkající se posuzování shody subdodavateli nebo dceřiné společnosti, zajistí, aby subdodavatel nebo dceřiná společnost splňovali požadavky stanovené v článku 24, a informuje o tom oznamující orgán.

Oznámené subjekty nesou plnou odpovědnost za úkoly provedené subdodavateli nebo dceřinými společnostmi bez ohledu na to, kde jsou tito subdodavatelé nebo dceřiné společnosti usazeni.

Činnosti lze zadat subdodavateli nebo dceřiné společnosti pouze se souhlasem zákazníka.

Oznámené subjekty uchovávají pro potřebu oznamujícího orgánu příslušné doklady týkající se posouzení kvalifikace subdodavatele nebo dceřiné společnosti a práce provedené subdodavatelem nebo dceřinou společností podle přílohy IV.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12 ).

Subjekt posuzování shody podává žádost o oznámení oznamujícímu orgánu členského státu, v němž je usazen.

Součástí žádosti o oznámení je popis činností posuzování shody, modulu nebo modulů posuzování shody a hnojivého výrobku nebo hnojivých výrobků EU, pro něž se subjekt prohlašuje za způsobilý, jakož i osvědčení o akreditaci vydané vnitrostátním akreditačním orgánem, které potvrzuje, že subjekt posuzování shody splňuje požadavky stanovené v článku 24.

Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 .

Oznamující orgány mohou oznámit pouze subjekty posuzování shody, které splňují požadavky stanovené v článku 24.

K oznámení Komisi a ostatním členským státům využijí elektronický nástroj pro oznamování vyvinutý a spravovaný Komisí.

Oznámení musí obsahovat veškeré podrobnosti o dotčených činnostech posuzování shody, modulu nebo modulech posuzování shody a hnojivém výrobku nebo hnojivých výrobcích EU a osvědčení o akreditaci uvedené v čl. 27 odst. 2.

Dotčený subjekt může vykonávat činnosti oznámeného subjektu, pouze pokud Komise nebo ostatní členské státy proti tomu nevznesly námitky do dvou týdnů po oznámení.

Pouze takový subjekt se pro účely tohoto nařízení považuje za oznámený subjekt.

Oznamující orgán oznámí Komisi a ostatním členským státům jakékoli následné relevantní změny týkající se oznámení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011 , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13 ).

Komise oznámenému subjektu přidělí identifikační číslo.

Přidělí mu jediné číslo i v případě, že je subjekt oznámen podle několika aktů Unie.

Komise zveřejní seznam subjektů oznámených podle tohoto nařízení, včetně identifikačních čísel, která jim byla přidělena, a činností, pro něž byly oznámeny.

Komise zajistí, aby byl tento seznam průběžně aktualizován.

Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 .

Pokud oznamující orgán zjistí nebo je upozorněn na to, že oznámený subjekt již nesplňuje požadavky stanovené v článku 24 nebo neplní své povinnosti, omezí, pozastaví nebo případně zruší oznámení podle toho, jak je neplnění těchto požadavků nebo povinností závažné. Informuje o tom neprodleně Komisi a ostatní členské státy.

V případě omezení, pozastavení nebo zrušení oznámení nebo v případě, že oznámený subjekt ukončil svou činnost, učiní oznamující členský stát vhodné kroky s cílem zajistit, aby byly spisy tohoto subjektu buď zpracovány jiným oznámeným subjektem, nebo byly na vyžádání k dispozici příslušným oznamujícím orgánům a orgánům dozoru nad trhem.

Komise vyšetří všechny případy, v nichž má pochybnosti nebo je upozorněna na pochybnosti o způsobilosti oznámeného subjektu nebo o tom, zda oznámený subjekt nadále plní požadavky a povinnosti, které jsou mu uloženy.

Oznamující členský stát předloží Komisi na vyžádání všechny informace týkající se podkladů pro oznámení nebo zachování způsobilosti dotčeného oznámeného subjektu.

Komise zajistí, aby se se všemi citlivými informacemi získanými v průběhu tohoto šetření nakládalo jako s důvěrnými.

Pokud Komise zjistí, že oznámený subjekt nesplňuje nebo přestal splňovat požadavky pro své oznámení, přijme prováděcí akt, kterým vyzve oznamující členský stát, aby přijal nezbytná nápravná opatření, včetně zrušení oznámení, je-li to nezbytné.

Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 45 odst. 2.

Oznámené subjekty provádějí posuzování shody v souladu s postupy posuzování shody stanovenými v příloze IV.

Posuzování shody se provádí přiměřeným způsobem, aby se zabránilo zbytečné zátěži hospodářských subjektů. Oznámené subjekty při výkonu své činnosti řádně zohlední velikost a strukturu podniku, odvětví, v němž působí, míru složitosti dané technologie výrobku a hromadný či sériový způsob výroby.

Tyto subjekty musí ovšem dodržovat míru přísnosti a úroveň ochrany, jež jsou vyžadovány, aby byl hnojivý výrobek EU v souladu s tímto nařízením.

Pokud oznámený subjekt zjistí, že výrobce nesplnil požadavky stanovené v příloze I, II nebo III nebo odpovídající harmonizované normy, společné specifikace uvedené v článku 14 nebo jiné technické specifikace, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a nevydá certifikát ani rozhodnutí o schválení.

Pokud v průběhu kontroly shody po vydání certifikátu nebo rozhodnutí o schválení oznámený subjekt zjistí, že hnojivý výrobek EU již nesplňuje požadavky, vyzve výrobce, aby přijal vhodná nápravná opatření, a v případě nutnosti certifikát nebo rozhodnutí o schválení pozastaví nebo odejme.

Pokud nejsou nápravná opatření přijata nebo pokud nemají požadovaný účinek, oznámený subjekt podle potřeby příslušné certifikáty nebo rozhodnutí o schválení omezí, pozastaví nebo odejme.

Členské státy zajistí, aby bylo možné se proti rozhodnutím oznámených subjektů odvolat.

Oznámené subjekty informují oznamující orgán:

a) o každém zamítnutí, omezení, pozastavení nebo odnětí certifikátu či rozhodnutí o schválení;

b) o jakýchkoli okolnostech majících vliv na působnost nebo podmínky oznámení;

c) o každé žádosti o informace týkající se činností posuzování shody, kterou obdržely od orgánů dozoru nad trhem;

d) na vyžádání o činnostech posuzování shody vykonaných v rámci působnosti jejich oznámení a o jakékoli jiné vykonané činnosti, včetně přeshraničních činností a zadávání subdodávek.

Oznámené subjekty poskytnou ostatním subjektům oznámeným podle tohoto nařízení, které vykonávají obdobné činnosti posuzování shody zabývající se stejnými hnojivými výrobky EU, příslušné informace o otázkách týkajících se negativních a na vyžádání i pozitivních výsledků posuzování shody.

Komise organizuje výměnu zkušeností mezi orgány členských států, které jsou odpovědné za oznamování.

Komise zajistí zavedení a řádné provádění vhodné koordinace a spolupráce mezi subjekty oznámenými podle tohoto nařízení ve formě odvětvové skupiny oznámených subjektů.

Oznámené subjekty se účastní práce této skupiny, a to přímo nebo prostřednictvím určených zástupců.

Na hnojivé výrobky EU se použijí články 16 až 29 nařízení (ES) č. 765/2008.

Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečné důvody domnívat se, že hnojivý výrobek EU představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, provedou hodnocení, zda dotčený hnojivý výrobek EU splňuje všechny příslušné požadavky stanovené tímto nařízením. Příslušné hospodářské subjekty za tímto účelem s orgány dozoru nad trhem podle potřeby spolupracují.

Pokud v průběhu hodnocení uvedeného v prvním pododstavci orgány dozoru nad trhem zjistí, že hnojivý výrobek EU nesplňuje požadavky stanovené tímto nařízením, neprodleně vyzvou příslušný hospodářský subjekt, aby v přiměřené lhůtě, kterou stanoví orgány dozoru nad trhem a která je úměrná povaze rizika, přijal veškerá vhodná nápravná opatření k uvedení hnojivého výrobku EU do souladu s těmito požadavky, k jeho stažení z trhu nebo z oběhu.

Orgány dozoru nad trhem o tom informují příslušný oznámený subjekt.

Na opatření uvedená v druhém pododstavci tohoto odstavce se použije článek 21 nařízení (ES) č. 765/2008.

Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout.

Hospodářský subjekt zajistí, aby byla přijata veškerá vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených hnojivých výrobků EU, které dodal na trh v celé Unii.

Pokud příslušný hospodářský subjekt ve lhůtě uvedené v odst. 1 druhém pododstavci nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem veškerá vhodná předběžná opatření s cílem zakázat nebo omezit dodávání hnojivého výrobku EU na trh daného členského státu nebo hnojivý výrobek EU stáhnout z trhu nebo z oběhu.

Orgány dozoru nad trhem o takových opatřeních neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy.

Součástí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího hnojivého výrobku EU, údaje o původu takového hnojivého výrobku EU, povaze údajného nesouladu a souvisejícím riziku, o povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a argumenty předložené příslušným hospodářským subjektem. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu některý z těchto nedostatků:

a) hnojivý výrobek EU nesplňuje požadavky stanovené v příloze I, II nebo III;

b) nedostatky v harmonizovaných normách uvedených v článku 13;

c) nedostatky ve společných specifikacích uvedených v článku 14.

Členské státy jiné než členský stát, který zahájil postup podle tohoto článku, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících informacích týkajících se nesouladu dotčeného hnojivého výrobku EU, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s přijatým vnitrostátním opatřením o svých námitkách.

Jestliže do tří měsíců od obdržení informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci nevznese žádný členský stát ani Komise námitku proti předběžnému opatření přijatému členským státem, považuje se uvedené opatření za důvodné.

Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným hnojivým výrobkem EU neprodleně přijata vhodná omezující opatření, jako je stažení hnojivého výrobku EU z trhu.

Povinnostmi orgánů dozoru nad trhem podle tohoto článku není dotčena možnost členských států regulovat hnojivé výrobky, které nejsou hnojivými výrobky EU.

Pokud jsou po dokončení postupu stanoveného v čl. 38 odst. 3 a 4 vzneseny námitky proti opatření přijatému členským státem nebo pokud se Komise domnívá, že je vnitrostátní opatření v rozporu s právem Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení vnitrostátního opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení přijme Komise prováděcí akt v podobě rozhodnutí, kterým rozhodne, zda je vnitrostátní opatření důvodné, či nikoli.

Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné, rozhodnutí nařídí všem členským státům, aby přijaly nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl nevyhovující hnojivý výrobek EU stažen z jejich trhu, a informovaly o tom Komisi.

Je-li vnitrostátní opatření považováno za nedůvodné, rozhodnutí nařídí dotčenému členskému státu toto opatření zrušit.

Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům; Komise ho neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.

Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné a je-li nesoulad hnojivého výrobku EU přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách uvedeným v čl. 38 odst. 5 písm. b) tohoto nařízení, použije Komise postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.

Pokud je vnitrostátní opatření považováno za důvodné a je-li nesoulad hnojivého výrobku EU přisuzován nedostatkům ve společných specifikacích uvedených v čl. 38 odst. 5 písm. c), Komise neprodleně přijme prováděcí akty, kterými se dotčené společné specifikace mění nebo zrušují.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 3.

Pokud členský stát po provedení hodnocení podle čl. 38 odst. 1 zjistí, že ačkoli je hnojivý výrobek EU v souladu s tímto nařízením, představuje riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí, neprodleně vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby v přiměřené lhůtě, kterou stanoví orgán dozoru nad trhem a která je přiměřená povaze rizika, přijal veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby dotčený hnojivý výrobek EU při dodání na trh nadále nepředstavoval toto riziko, nebo aby jej stáhl z trhu nebo z oběhu.

Hospodářský subjekt zajistí, aby byla přijata nápravná opatření ohledně všech dotčených hnojivých výrobků EU, které hospodářský subjekt dodal na trh v celé Unii.

Členský stát o tom neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy. Uvedené informace musí obsahovat všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci dotčeného hnojivého výrobku EU, údaje o jeho původu a dodavatelském řetězci, údaje o povaze souvisejícího rizika a údaje o povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni.

Komise neprodleně zahájí konzultace s členskými státy a s příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení přijatých vnitrostátních opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení přijme Komise prováděcí akt v podobě rozhodnutí, kterým rozhodne, zda jsou vnitrostátní opatření důvodná, či nikoli, a v případě nutnosti nařídí vhodná opatření.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 3.

V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se ochrany zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnosti nebo životního prostředí přijme Komise postupem podle čl. 45 odst. 4 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům; Komise ho neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.

Aniž je dotčen článek 38, členský stát vyzve příslušný hospodářský subjekt, aby odstranil nesoulad, pokud zjistí jeden z těchto nedostatků hnojivého výrobku EU:

a) označení CE bylo umístěno v rozporu s článkem 30 nařízení (ES) č. 765/2008 nebo článkem 18 tohoto nařízení;

b) identifikační číslo oznámeného subjektu bylo umístěno v rozporu s článkem 18 nebo nebylo umístěno, ačkoliv to článek 18 vyžadoval;

c) EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno nebo nebylo vypracováno správně;

d) technická dokumentace chybí nebo je neúplná;

e) informace uvedené v čl. 6 odst. 6 nebo čl. 8 odst. 3 chybějí nebo jsou nesprávné nebo neúplné;

f) nebyl splněn jiný administrativní požadavek uvedený v článku 6 nebo článku 8.

Pokud nesoulad uvedený v odstavci 1 nadále trvá, přijme dotčený členský stát veškerá vhodná opatření s cílem omezit nebo zakázat dodávání hnojivého výrobku EU zařízení na trh, nebo zajistit aby byl stažen z oběhu nebo z trhu.

Povinnostmi členských států v tomto ohledu není dotčena jejich možnost regulovat hnojivé výrobky, které nejsou hnojivými výrobky EU.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 44, jimiž se mění příloha I, s výjimkou mezních hodnot kadmia a definic kategorií funkce výrobku nebo jiných prvků týkajících se rozsahu těchto kategorií, a přílohy II, III a IV v zájmu přizpůsobení těchto příloh technickému pokroku a v zájmu usnadnění přístupu na vnitřní trh a volného pohybu, pokud jde o hnojivé výrobky EU:

a) které mohou být předmětem významného obchodování na vnitřním trhu a

b) u nichž existují vědecké důkazy o tom, že:i) nepředstavují riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí aii) zajistí agronomickou účinnost.

i) nepředstavují riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí a

ii) zajistí agronomickou účinnost.

Při přijímání aktů v přenesené pravomoci, kterými se do přílohy I zavádějí nové mezní hodnoty kontaminujících látek, Komise zohlední příslušná vědecká stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, Evropské agentury pro chemické látky nebo Společného výzkumného centra Komise.

Přijímá-li Komise akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění nebo přezkumu kategorií složkových materiálů s cílem zařadit do nich materiály, které lze považovat za využitý odpad nebo za vedlejší produkty ve smyslu směrnice 2008/98/ES, jsou v těchto aktech v přenesené pravomoci takové materiály výslovně vyloučeny z kategorií složkových materiálů 1 až 11 přílohy II tohoto nařízení.

Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle tohoto odstavce se Komise přednostně zaměří zejména na vedlejší produkty živočišného původu, vedlejší produkty ve smyslu směrnice 2008/98/ES a využitý odpad, a to především z odvětví zemědělství a ze zemědělsko-potravinářského průmyslu, jakož i na materiály a výrobky, které již jsou v jednom nebo více členských státech uvedeny v souladu s právními předpisy na trh.

Po dni 15. července 2019 posoudí Komise bez zbytečného prodlení struvit, agrouhlí a produkty na bázi popela. Pokud z posouzení vyplyne, že jsou kritéria stanovená v odst. 1 písm. b) splněna, přijme Komise akty v přenesené pravomoci podle odstavce 1 s cílem zahrnout tyto materiály do přílohy II.

Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 1, jimiž se mění příloha II tohoto nařízení s cílem zahrnout do kategorií složkových materiálů materiály, které v důsledku způsobu využití přestanou být odpadem, pouze tehdy, pokud pravidla využití uvedená v dané příloze a přijatá nejpozději ke dni zahrnutí zajistí, že materiály splňují podmínky stanovené v článku 6 směrnice 2008/98/ES.

Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 1, jimiž se mění příloha II s cílem doplnit nové mikroorganismy, kmeny mikroorganismů nebo další zpracovatelské metody do kategorie složkových materiálů pro takové organismy, učiní tak poté, co ověří, které kmeny těchto dalších mikroorganismů splňují kritéria stanovená v odst. 1 písm. b), a to na základě těchto údajů:

a) název mikroorganismu;

b) taxonomické zařazení mikroorganismu: rod, druh, kmen a metoda získání;

c) informace z vědecké literatury o bezpečné výrobě, uchovávání a používání mikroorganismu;

d) taxonomický vztah k druhům mikroorganismů, které splňují požadavky na kvalifikovanou presumpci bezpečnosti stanovenou Evropským úřadem pro bezpečnost potravin;

e) informace o výrobním procesu, v relevantních případech včetně zpracovatelských metod, jako je sprejové sušení, sušení pomocí fluidního lože, statické sušení, odstředění, deaktivace pomocí tepla, filtrace a mletí;

f) informace týkající se identity a zbytkových množství zbytkových meziproduktů, toxinů nebo mikrobiálních metabolitů ve složkovém materiálu, a

g) přirozený výskyt, přežití a mobilita v životním prostředí.

Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 1, jimiž se mění příloha II tohoto nařízení s cílem doplnit získané produkty ve smyslu nařízení (ES) č. 1069/2009 do kategorií složkových materiálů, pouze pokud byl v souladu s čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení stanoven konečný bod výrobního řetězce.

Komise tyto získané produkty posoudí z hlediska relevantních aspektů, které nebyly zohledněny pro účely stanovení konečného bodu výrobního řetězce v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009. Pokud z posouzení vyplyne, že byla kritéria uvedená v odst. 1 písm. b) tohoto článku splněna, přijme Komise bez zbytečného prodlení, jakmile je tento konečný bod stanoven, akty v přenesené pravomoci podle odstavce 1 tohoto článku s cílem zahrnout tyto materiály do tabulky v rámci kategorie složkových materiálů 10 v příloze II části II tohoto nařízení.

Do 16. července 2024 posoudí Komise kritéria biologické rozložitelnosti pro polymery uvedená v bodě 2 kategorie složkových materiálů 9 v příloze II části II a zkušební metody k ověření souladu s těmito kritérii a ve vhodných případech přijme akty v přenesené pravomoci podle odstavce 1, kterým se tato kritéria stanoví.

Těmito kritérii se zajistí, že:

a) je daný polymer schopen projít v přirozených půdních podmínkách a ve vodních prostředích v celé Unii fyzickým a biologickým rozkladem, aby se nakonec rozložil na oxid uhličitý, biomasu a vodu;

b) ve srovnání s příslušnou normou v rámci zkoušky biologické rozložitelnosti se nejméně 90 % organického uhlíku obsaženého v daném polymeru přemění na oxid uhličitý nejdéle za dobu 48 měsíců po skončení deklarované doby funkčnosti hnojivého výrobku EU uvedené na etiketě; a

c) používání polymerů nepovede k hromadění plastů v životním prostředí.

Do 16. července 2022 přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 44, jimiž se doplňuje bod 3 kategorie složkových materiálů 11 v příloze II části II tohoto nařízení stanovením kritérií agronomické účinnosti a bezpečnosti pro používání vedlejších produktů ve smyslu směrnice 2008/98/ES v hnojivých výrobcích EU. Tato kritéria zohlední stávající postupy pro výrobu produktů, technologický vývoj a nejnovější vědecké poznatky.

Komisi je také svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 44, jimiž se mění příloha I, s výjimkou mezních hodnot kadmia, a přílohy II, III a IV na základě nových vědeckých poznatků. Komise tuto pravomoc použije, pokud se na základě posouzení rizik ukáže, že změny jsou nutné k zajištění toho, aby žádný hnojivý výrobek EU, jenž splňuje požadavky tohoto nařízení, nepředstavoval za běžných podmínek používání riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, bezpečnost nebo životní prostředí.

Při výkonu své pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 42 přijme Komise samostatný akt v přenesené pravomoci ke každé kategorii složkových materiálů uvedené v příloze II. Tyto akty v přenesené pravomoci zahrnují veškeré změny příloh I, III a IV, které jsou v důsledku změn přílohy II nezbytné.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 42 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 15. července 2019 . Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 42 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie , nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 42 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Komisi je nápomocen Výbor pro hnojivé výrobky. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Nařízení (ES) č. 1107/2009 se mění takto:

Na výrobek, kterému bylo na základě žádosti podané před 15. červencem 2019 uděleno povolení podle čl. 32 odst. 1 a který po uvedeném datu spadá pod definici stanovenou v čl. 3 bodě 34, se toto nařízení nadále vztahuje po dobu trvání uvedenou v povolení..

1) v čl. 2 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:b) ovlivňování životních procesů rostlin, například jako látky ovlivňující růst, avšak jinak než jako živiny nebo rostlinné biostimulanty;;

b) ovlivňování životních procesů rostlin, například jako látky ovlivňující růst, avšak jinak než jako živiny nebo rostlinné biostimulanty;;

2) v článku 3 se doplňuje nový bod, který zní:34. rostlinným biostimulantem výrobek stimulující vyživovací procesy rostliny nezávisle na obsahu živin výrobku, přičemž jediným účelem je zlepšení jedné nebo více z těchto charakteristik rostliny nebo rostlinné rhizosféry:a) efektivita využívání živin;b) tolerance vůči abiotickému stresu;c) kvalitativní znaky;d) dostupnost živin vázaných v půdě nebo rhizosféře.;

a) efektivita využívání živin;

b) tolerance vůči abiotickému stresu;

c) kvalitativní znaky;

d) dostupnost živin vázaných v půdě nebo rhizosféře.;

34. rostlinným biostimulantem výrobek stimulující vyživovací procesy rostliny nezávisle na obsahu živin výrobku, přičemž jediným účelem je zlepšení jedné nebo více z těchto charakteristik rostliny nebo rostlinné rhizosféry:a) efektivita využívání živin;b) tolerance vůči abiotickému stresu;c) kvalitativní znaky;d) dostupnost živin vázaných v půdě nebo rhizosféře.;

3) v článku 80 se doplňuje nový odstavec, který zní:8.Na výrobek, kterému bylo na základě žádosti podané před 15. červencem 2019 uděleno povolení podle čl. 32 odst. 1 a který po uvedeném datu spadá pod definici stanovenou v čl. 3 bodě 34, se toto nařízení nadále vztahuje po dobu trvání uvedenou v povolení..

Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy tyto sankce a opatření neprodleně oznámí Komisi a neprodleně jí oznámí všechny jejich následné změny.

Do 16. července 2026 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí uplatňování tohoto nařízení a jeho celkový dopad na naplňování příslušných cílů, mimo jiné i dopad na malé a střední podniky. Tato zpráva zahrnuje:

a) posouzení fungování vnitřního trhu pro hnojivé výrobky, včetně posuzování shody a účinnosti dozoru nad trhem a analýzy dopadu částečné harmonizace na výrobu, podílu na trhu a obchodních toků v případě hnojivých výrobků EU a hnojivých výrobků uvedených na trh podle vnitrostátních pravidel;

b) přezkum mezních hodnot pro obsah kadmia ve fosforečných hnojivech s cílem posoudit možnost snížit na základě dostupných technologií a vědeckých důkazů týkajících se expozice kadmiu a jeho hromadění v životním prostředí tyto mezní hodnoty na odpovídající nižší úroveň a zohlednit přitom environmentální faktory, a to zejména v souvislosti s půdními a klimatickými podmínkami, zdravotní faktory a socioekonomické faktory, včetně aspektů týkajících se bezpečnosti dodávek;

c) posouzení toho, jak se uplatňují omezení týkající se úrovní kontaminujících látek podle přílohy I a posouzení veškerých nových relevantních vědeckých poznatků týkajících se toxických a karcinogenních účinků příslušných kontaminujících látek, jsou-li dostupné, a to včetně rizik vyplývajících z kontaminace hnojivých výrobků uranem.

Zpráva náležitě zohlední technický pokrok a inovace a rovněž normalizační procesy, které se dotýkají výroby a používání hnojivých výrobků. K této zprávě se v případě potřeby připojí legislativní návrh.

Do 16. července 2024 provede Komise přezkum s cílem posoudit možnost stanovení kritérií biologické rozložitelnosti pro mulčovací fólie a možnost jejich zahrnutí do kategorie složkových materiálů 9 v příloze II části II.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 15. července 2019 . Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie , nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . .

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Nařízení (ES) č. 2003/2003 se zrušuje s účinkem ode dne 16. července 2022 .

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Členské státy nesmí bránit tomu, aby byly na trh dodávány výrobky, které byly uvedeny na trh jako hnojiva s označením hnojiva ES v souladu s nařízením (ES) č. 2003/2003 před dnem 16. července 2022 . Pro takové výrobky se však obdobně použije kapitola V tohoto nařízení.

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se ode dne 16. července 2022 .

Avšak:

a) čl. 4 odst. 3 a články 14, 42, 43, 44, 45, 46 a 47 se použijí ode dne 15. července 2019 ; a

b) články 20 až 36 se použijí ode dne 16. dubna 2020 .

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: