Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboruÚř. věst. C 389, 21.10.2016, s. 67 . ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionůÚř. věst. C 185, 9.6.2017, s. 82 . ,

v souladu s řádným legislativním postupemPostoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2019 . ,

Toto nařízení stanoví technická opatření týkající se:

a) odlovu a vykládky mořských biologických zdrojů,

b) provozu lovných zařízení a

c) interakce rybolovných činností s mořskými ekosystémy.

Úř. věst. C 389, 21.10.2016, s. 67 .

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22 ). stanoví společnou rybářskou politiku pro zachování a udržitelné využívání rybolovných zdrojů.

(2) Technická opatření jsou nástroji na podporu provádění společné rybářské politiky. Z hodnocení jejich současné regulační struktury však vyplynulo, že je nepravděpodobné dosažení cílů společné rybářské politiky a pro zvýšení jejich účinnosti je třeba přijmout nový přístup, který se zaměří na přizpůsobení struktury řízení.

(3) Je třeba vytvořit rámec pro regulaci technických opatření. Tento rámec by měl stanovit jednak obecná pravidla, která budou platit ve všech vodách Unie, jednak umožnit přijetí technických opatření, která zohlední regionální zvláštnosti rybolovu prostřednictvím procesu regionalizace zavedené nařízením (EU) č. 1380/2013.

(4) Tento rámec by měl zahrnovat lov a vykládku rybolovných zdrojů, jakož i provoz lovných zařízení a interakci rybolovných činností s mořskými ekosystémy.

(5) Toto nařízení by se mělo vztahovat na rybolovné činnosti, které ve vodách Unie provádějí plavidla Unie i plavidla ze třetích zemí a státní příslušníci členských států, aniž by tím byla dotčena primární odpovědnost státu vlajky, a rovněž na rybářská plavidla Unie působící v unijních vodách v nejvzdálenějších regionech uvedených v čl. 349 prvním pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen Smlouva o fungování EU). Mělo by se rovněž vztahovat na plavidla Unie a státní příslušníky členských států ve vodách mimo Unii, pokud jde o technická opatření přijatá pro oblast upravenou předpisy Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku (NEAFC) a v oblasti dohody Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM).

(6) Technická opatření by se v relevantních případech měla vztahovat na rekreační rybolov, které mohou mít významný dopad na populace ryb a druhy měkkýšů.

(7) Technická opatření by měla přispívat k dosahování cílů společné rybářské politiky, kterými je provozování rybolovu na úrovni maximálního udržitelného výnosu, snižování nežádoucích úlovků a odstraňování výmětů, a rovněž přispívat k dosažení dobrého stavu prostředí, jak je uvedeno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19 ). .

(8) Technická opatření by měla konkrétně přispívat k ochraně nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru, mořských druhů pomocí používání selektivních lovných zařízení a opatření k zamezení nežádoucích úlovků. Technická opatření by rovněž měla minimalizovat dopady lovných zařízení na mořské ekosystémy, zejména na citlivé druhy a stanoviště, a to případně i za využití pobídek. Měla by také přispět k zavedení opatření týkajících se řízení pro účely splnění povinností vyplývajících ze směrnice Rady 92/43/EHSSměrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7 ). , ze směrnice 2008/56/ES a ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7 ). .

(9) Pro vyhodnocení účinnosti technických opatření by měly být stanoveny cíle týkající se úrovně nežádoucích úlovků, zejména úlovků mořských druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, úrovně náhodných úlovků citlivých druhů a rozlohy stanovišť na mořském dně nepříznivě ovlivněných rybolovem. Tyto cíle by měly odrážet cíle společné rybářské politiky a právních předpisů Unie v oblasti životního prostředí, zejména směrnice 92/43/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1 ). , a osvědčené mezinárodní postupy.

(10) Za účelem zajištění jednotného výkladu a provádění technických pravidel by měly být aktualizovány a konsolidovány definice lovných zařízení a lovných operací obsažené ve stávajících nařízeních o technických opatřeních.

(11) Některá destruktivní lovná zařízení nebo metody, které využívají výbušnin, jedů, omamných látek, elektrického proudu, pneumatických kladiv nebo jiných perkusních nástrojů, vlečných zařízení a drapáků ke sběru rudých korálů nebo jiných druhů korálů nebo korálovitých druhů a některých harpun by měly být zakázány. Nemělo by být povoleno prodávat, vystavovat ani nabízet k prodeji jedince jakýchkoli mořských druhů ulovené pomocí těchto zařízení nebo metod, pokud jsou podle tohoto zařízení zakázány.

(12) Používání pulzní elektrické vlečné sítě by mělo být za určitých, přesně stanovených podmínek nadále možné během přechodného období do dne 30. června 2021 .

(13) S ohledem na doporučení Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) by měla být zavedena určitá společná pravidla, která stanoví omezení týkající se používání vlečných zařízení a konstrukce kapes vlečné sítě s cílem zabránit nepřípustným praktikám, které vedou k neselektivním rybolovným postupům.

(14) Měla by být konsolidována stávající omezení týkající se používání unášených tenatových sítí s cílem omezit používání těchto lovných zařízení, která mohou být využívána k rybolovu na velkých plochách a mít za následek významné úlovky citlivých druhů.

(15) S ohledem na doporučení VTHVR by s výhradou určitých odchylek měl být i nadále zakázán rybolov s pevnými sítěmi v divizích ICES 3a, 6a, 6b, 7b, 7c, 7j a 7k a v podoblastech ICES 8, 9, 10 a 12 východně od 27° západní délky ve vodách, jejichž zaznamenaná hloubka je větší než 200 m, s cílem zajistit ochranu citlivých hlubinných druhů.

(16) U některých vzácných druhů ryb, jako jsou některé druhy žraloků a rejnoků, by i omezená rybolovná činnost mohla mít za následek závažné riziko pro jejich zachování. Na ochranu těchto druhů by proto měl být zaveden všeobecný zákaz jejich lovu.

(17) Aby byla možná přísná ochrana citlivých mořských druhů, jako jsou mořští savci, mořští ptáci a mořští plazi, jak je stanoveno ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/147/ES, měly by členské státy zavést zmírňující opatření s cílem minimalizovat a pokud možno odstranit úlovky těchto druhů z lovných zařízení.

(18) Pro zachování pokračující ochrany citlivých mořských stanovišť nacházejících se při pobřeží Irska, Spojeného království a kolem Azor, Madeiry a Kanárských ostrovů, jakož i v oblasti upravené předpisy NEAFC, by měla být zachována stávající omezení týkající se používání lovných zařízení pro lov při dně.

(19) Pokud vědecké poradenství a technické informace identifikují nějaká jiná taková stanoviště, mělo by být možné zavést podobná omezení na ochranu těchto stanovišť.

(20) V souladu s nařízením (EU) č. 1380/2013 by měly být stanoveny minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů s cílem zajistit ochranu nedospělých jedinců mořských druhů a zřizovat oblasti na obnovu rybích populací, jakož i pro účely stanovení minimálních velikostí pro uvedení na trh.

(21) Měl by být vymezen způsob, kterým bude prováděno měření velikosti mořských druhů.

(22) Členské státy by měly mít možnost provádět pilotní projekty s cílem prozkoumat způsoby, jak zamezit nežádoucím úlovkům, minimalizovat je a odstranit je. Pokud výsledky těchto projektů nebo vědecké poradenství dokládají, že dochází ke značnému množství nežádoucích úlovků, měly by členské státy usilovat o zavedení technických opatření s cílem takové úlovky omezit.

(23) Toto nařízení by mělo stanovit základní normy pro jednotlivé mořské oblasti. Tyto základní normy jsou odvozeny od stávajících technických opatření s přihlédnutím k poradenství výboru VTHVR a ke stanoviskům zúčastněných stran. Tyto normy by měly upravovat základní velikosti ok pro vlečná zařízení a pevné sítě, minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu a opatření k ochraně přírody s cílem omezit úlovky citlivých druhů v určitých oblastech a zahrnovat veškerá další aktuálně existující regionálně specifická opatření.

(24) Členské státy by v souladu s procesem regionalizace uvedeným v nařízení (EU) č. 1380/2013 měly mít možnost vypracovat na základě vědeckých důkazů společná doporučení pro vhodná technická opatření, která se od těchto základních norem odlišují.

(25) Tato regionální technická opatření by měla vést minimálně k zajištění takových přínosů pro zachování mořských biologických zdrojů, které jsou přinejmenším rovnocenné základním normám, a to zejména z hlediska vzorců využívání zdrojů a úrovně ochrany poskytované v případě citlivých druhů a stanovišť.

(26) Při vypracovávání společných doporučení pro zavádění alternativních rozměrově a druhově selektivních charakteristik lovných zařízení oproti základním velikostem ok sítí by regionální skupiny členských států měly zajistit, že taková opatření umožní minimálně obdobné nebo lepší vzorce selektivity v porovnání se základními zařízeními.

(27) Při vypracovávání společných doporučení týkajících se uzavřených oblastí na ochranu nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru, by regionální skupiny členských států měly ve svých společných doporučeních definovat cíle, rozsah a trvání uzavírek, jakož i omezení týkající se lovných zařízení a kontrolní a monitorovací opatření.

(28) Při vypracovávání společných doporučení týkajících se minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů by regionální skupiny členských států měly zajistit, aby cíle společné rybářské politiky nebyly ohroženy, a to tak, že zajistí, aby byla dodržována ochrana nedospělých jedinců mořských druhů a aby zároveň nedocházelo k narušování trhu ani k vytváření trhu s rybami, které nedosahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů.

(29) V rámci regionální spolupráce by měla být povolena možnost ukončení rybolovu v reálném čase ve spojení s ustanoveními týkajícími se opuštění oblasti jako doplňkového opatření k ochraně citlivých druhů, nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru. Podmínky pro zřizování a rušení takových oblastí, jakož i kontrolní a monitorovací opatření by měly být definovány v příslušných společných doporučeních.

(30) Na základě posouzení dopadů inovativních zařízení by používání těchto zařízení nebo jejich rozšířené používání mohlo být zahrnuto jako jedna z možností do společných doporučení regionálních skupin členských států. Využívání inovativních lovných zařízení by nemělo být povoleno v případě, že z vědeckého posouzení vyplyne, že jejich používání povede ke značným negativním dopadům na citlivá přírodní stanoviště a necílové druhy.

(31) Při vypracovávání společných doporučení týkajících se ochrany citlivých druhů a stanovišť by regionální skupiny členských států měly mít možnost vypracovat dodatečná zmírňující opatření ke snížení dopadů rybolovu na tyto druhy a stanoviště. Pokud z vědeckých důkazů vyplývá, že dochází k vážnému ohrožení stavu citlivých druhů a stanovišť z hlediska ochrany, měly by členské státy zavést další omezení týkající se konstrukce a provozu určitých lovných zařízení, nebo dokonce zavést úplný zákaz jejich používání v dané oblasti. Tato omezení by mohla být uplatněna zejména na využívání unášených tenatových sítí, které v některých oblastech vede k značnému množství úlovků citlivých druhů.

(32) Pokud není přijat žádný víceletý plán, umožňuje nařízení (EU) č. 1380/2013 stanovit dočasné plány výmětů za účelem provádění povinnosti vykládky. Mělo by být povoleno, aby jako součást takových plánů byla stanovena technická opatření, která jsou spojena výhradně s prováděním povinnosti vykládky a jejichž cílem je zvýšit selektivitu a pokud možno omezit neúmyslné úlovky.

(33) Mělo by být možné provádět pilotní projekty zaměřené na úplnou dokumentaci úlovků a výmětů. V rámci těchto projektů by mohly být uplatňovány odchylky od pravidel týkajících se velikosti ok sítí stanovených tímto nařízením, pokud tyto odchylky přispívají k plnění hlavních a vedlejších cílů tohoto nařízení.

(34) Do tohoto nařízení by měla být zahrnuta některá ustanovení o technických opatřeních přijatých komisí NEAFC.

(35) S cílem nebránit vědeckému výzkumu ani přímému obnovování populací a přesídlování ryb by se technická opatření stanovená tímto nařízením neměla vztahovat na úkony, které mohou být nezbytné k výkonu takových činností. Zejména v případech, kdy takovou odchylku od technických opatření podle tohoto nařízení vyžadují rybolovné činnosti pro účely vědeckého výzkumu, by se na tyto činnosti měly vztahovat odpovídající podmínky.

(36) Pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU by měla být přenesena na Komisi, pokud jde o přijímání některých opatření týkajících se rekreačního rybolovu, omezení vztahujících se na vlečná zařízení, citlivých druhů a stanovišť, seznamu ryb a měkkýšů, u nichž je zakázán cílený rybolov, a definici cíleného rybolovu, pilotních projektů zaměřených na úplnou dokumentaci úlovků a výmětů a technických opatření jako součásti dočasných plánů výmětů, jakož i technických opatření týkajících se minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů, velikostí ok sítí, uzavřených oblastí a dalších technických opatření v některých mořských oblastech, zmírňujících opatření pro citlivé druhy a seznamy druhů tvořící hlavní indikátorové populace. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(37) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o vypracování specifikací zařízení, jejichž cílem je snížit opotřebení, posílit nebo omezit únik úlovků v přední části vlečných zařízení, stanovit specifikace výběrových zařízení připojených k definovanému základnímu zařízení, stanovit specifikace pulzní elektrické vlečné sítě, stanovit omezení týkající se konstrukce zařízení a kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata členským státem vlajky, stanovit pravidla týkající se kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata členským státem vlajky při používání upevněných zařízení v hloubkách 200 až 600 m. kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata pro některé uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu, a stanovit podrobná pravidla signálních a prováděcích charakteristik zařízení používaných pro odhánění kytovců od pevných sítí a metod používaných k minimalizaci náhodných úlovků mořských ptáků, mořských plazů a želv. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011 , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13 ). .

(38) Do 31. prosince 2020 a poté každý třetí rok by měla Komise podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení na základě informací poskytnutých členskými státy a příslušnými poradními sbory a po hodnocení provedeném VTHVR. Tato zpráva by měla posoudit, do jaké míry technická opatření na regionální úrovni i na úrovni Unie přispěla k dosahování cílů a záměrů tohoto nařízení.

(39) Pro účely uvedené zprávy by jako referenční nástroj k průběžnému monitorování pokroku při plnění stávajících cílů společné rybářské politiky týkajících se minimalizace nežádoucích úlovků mohly být využívány odpovídající ukazatele selektivity jako například vědecký koncept délky optimální selektivity (Lopt ). V tomto smyslu nejsou tyto ukazatele závaznými cíli, nýbrž monitorovacími nástroji, které mohou sloužit jako podklad pro jednání nebo rozhodnutí na regionální úrovni. Od příslušných vědeckých subjektů by měly být pro řadu hlavních indikátorových populací vyžádány ukazatele a hodnoty používané pro jejich uplatňování, které by zohledňovaly rovněž smíšený rybolov a dobu maximálního nárůstu rybích populací. Komise by mohla tyto ukazatele zahrnout do zprávy o provádění tohoto nařízení. Seznam hlavních indikátorových populací by měl zahrnovat druhy žijící při dně, jejichž populace jsou řízeny prostřednictvím omezení odlovu s přihlédnutím k relativnímu významu vykládky, výmětů a relevantnosti rybolovu pro jednotlivé mořské oblasti.

(40) Ve zprávě Komise by měly být uvedeny rovněž odkazy na doporučení ze strany ICES týkající se dosaženého pokroku nebo dopadu inovativních lovných zařízení. Tato zpráva by měla obsahovat závěry ohledně přínosů nebo negativních účinků tohoto druhu lovných zařízení na mořské ekosystémy, citlivá stanoviště a selektivitu.

(41) Na základě této zprávy Komise by členské státy v rámci tohoto regionu měly tam, kde na regionální úrovni existují důkazy, že nebyly splněny cíle a záměry, předložit plán stanovující nápravná opatření, která mají být přijata s cílem zajistit splnění těchto cílů a záměrů. Komise by na základě této zprávy také měla Evropskému parlamentu a Radě navrhnout veškeré nezbytné změny tohoto nařízení.

(42) Vzhledem k množství a důležitosti změn, které je třeba učinit, by měla být zrušena nařízení Rady (ES) č. 894/97Nařízení Rady (ES) č. 894/97 ze dne 29. dubna 1997 o některých technických opatřeních pro zachování rybolovných zdrojů (Úř. věst. L 132, 23.5.1997, s. 1 ). , (ES) č. 850/98Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1 ). , (ES) č. 2549/2000Nařízení Rady (ES) č. 2549/2000 ze dne 17. listopadu 2000 , kterým se stanoví doplňková technická opatření pro obnovu populací tresky obecné v Irském moři (divize ICES VIIa) (Úř. věst. L 292, 21.11.2000, s. 5 ). , (ES) č. 254/2002Nařízení Rady (ES) č. 254/2002 ze dne 12. února 2002 , kterým se pro rok 2002 stanoví opatření pro obnovu populací tresky obecné v Irském moři (divize ICES VIIa) (Úř. věst. L 41, 13.2.2002, s. 1 ). , (ES) č. 812/2004Nařízení Rady (ES) č. 812/2004 ze dne 26. dubna 2004 , kterým se stanoví opatření týkající se náhodných úlovků kytovců při rybolovu a kterým se mění nařízení (ES) č. 88/98 (Úř. věst. L 150, 30.4.2004, s. 12 ). a (ES) č. 2187/2005Nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005 , kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu, mění nařízení (ES) č. 1434/98 a zrušuje nařízení (ES) č. 88/98 (Úř. věst. L 349, 31.12.2005, s. 1 ). .

(43) Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11 ). a (ES) č. 1224/2009Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006, (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1 ). a nařízení (EU) č. 1380/2013 by měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(44) Komisi je v současnosti svěřena pravomoc přijímat a měnit technická opatření na regionální úrovni podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016 , kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1 ). , (EU) 2018/973Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 ze dne 4. července 2018 , kterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace, kterým se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky v Severním moři a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008 (Úř. věst. L 179, 16.7.2018, s. 1 ). , (EU) 2019/472Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 ze dne 19. března 2019 , kterým se zavádí víceletý plán pro populace druhů lovených v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139 a (EU) 2018/973, a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008 (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 1 ). a (EU) 2019/1022Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1022 ze dne 20. června 2019 , kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři a mění nařízení (EU) č. 508/2014 (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 1 ). , kterými se zavádějí víceleté plány pro Baltské moře, Severní moře, západní vody a západní Středomoří. Je třeba upřesnit rozsah jednotlivých zmocnění a stanovit, že akty v přenesené pravomoci přijaté na základě zmocnění stanovených v uvedených nařízeních mají splňovat určité požadavky stanovené v tomto nařízení; uvedená nařízení je třeba změnit v zájmu právní jistoty,

Toto nařízení se použije pro činnosti prováděné rybářskými plavidly Unie a státními příslušníky členských států, aniž je dotčena hlavní odpovědnost státu vlajky, v rybolovných oblastech uvedených v článku 5, jakož i rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou třetích zemí, která jsou v těchto zemích registrována, při rybolovu ve vodách Unie.

Články 7, 10, 11 a 12 se vztahují také na rekreační rybolov. Má-li rekreační rybolov zásadní dopad v konkrétní oblasti, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na základě článku 15 a v souladu s článkem 29, kterými se stanoví, že se příslušné části článku 13 nebo části A či C příloh V až X týkají též rekreačního rybolovu.

Za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v článcích 25 a 26, se technická opatření uvedená v tomto nařízení nevztahují na rybolovné činnosti prováděné výhradně za účelem:

a) vědeckého výzkumu a

b) přímého obnovování populací nebo přesídlování mořských druhů.

Úř. věst. C 185, 9.6.2017, s. 82 .

Článek 1 Článek 1 Předmět

Článek 2 Článek 2 Oblast působnosti 1.Toto nařízení se použije pro činnosti prováděné rybářskými plavidly Unie a státními příslušníky členských států, aniž je dotčena hlavní odpovědnost státu vlajky, v rybolovných oblastech uvedených v článku 5, jakož i rybářskými plavidly plujícími pod vlajkou třetích zemí, která jsou v těchto zemích registrována, při rybolovu ve vodách Unie. 2.Články 7, 10, 11 a 12 se vztahují také na rekreační rybolov. Má-li rekreační rybolov zásadní dopad v konkrétní oblasti, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na základě článku 15 a v souladu s článkem 29, kterými se stanoví, že se příslušné části článku 13 nebo části A či C příloh V až X týkají též rekreačního rybolovu. 3.Za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v článcích 25 a 26, se technická opatření uvedená v tomto nařízení nevztahují na rybolovné činnosti prováděné výhradně za účelem: a) vědeckého výzkumu ab) přímého obnovování populací nebo přesídlování mořských druhů.

Článek 3 Článek 3 Cíle 1.Jako nástroje na podporu provádění společné rybářské politiky musí technická opatření přispívat k dosahování cílů společné rybářské politiky stanovených v příslušných ustanoveních článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013. 2.Technická opatření musí zejména přispívat k dosažení těchto cílů: a) optimalizace vzorců využívání zdrojů za účelem ochrany nedospělých živočichů a biologických mořských zdrojů v oblastech tření;b) zajištění minimalizace, a pokud možno odstranění náhodných úlovků citlivých mořských druhů, včetně druhů uvedených ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/147/ES, v důsledku rybolovu tak, aby nepředstavovaly ohrožení stavu těchto druhů z hlediska ochrany;c) zajištění minimalizace negativních ekologických dopadů rybolovu na mořská stanoviště, a to i prostřednictvím vhodných pobídek;d) zavedení opatření pro řízení rybolovu pro zajištění souladu se směrnicemi 92/43/EHS, 2000/60/ES a 2008/56/ES, zejména za účelem dosažení dobrého stavu životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 1 směrnice 2008/56/ES, a se směrnicí 2009/147/ES.

Článek 4 Článek 4 Cíle 1.Technická opatření se zaměří na zajištění toho, aby: a) úlovky mořských druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů byly co nejvíce sníženy v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013;b) náhodné úlovky mořských savců, mořských plazů, mořských ptáků a jiných nekomerčně využívaných druhů nepřekračovaly úrovně stanovené v právních předpisech Unie a v mezinárodních dohodách, jež jsou pro Unii závazné;c) environmentální dopady rybolovných činností na stanoviště na mořském dně byly v souladu s čl. 2 odst. 5 písm. j) nařízení (EU) č. 1380/2013. 2.Rozsah, v jakém bylo pokročeno v naplňování těchto cílů, se přezkoumá v rámci procesu podávání zpráv stanoveného v článku 31.

Článek 5 Článek 5 Definice rybolovných oblastí

Článek 6 Článek 6 Definice

Článek 7 Článek 7 Zakázaná lovná zařízení a nedovolené metody rybolovu 1.Je zakázáno používat k lovu nebo sběru mořských druhů následující metody: a) toxické, omamné nebo žíravé látky;b) elektrický proud s výjimkou využití pulzní elektrické vlečné sítě, jež bude umožněno pouze na základě zvláštních ustanovení přílohy V části D;c) výbušniny;d) pneumatická kladiva nebo jiné perkusní nástroje;e) vlečná zařízení ke sběru rudých korálů nebo jiných druhů korálů nebo korálovitých organismů;f) svatoondřejský kříž a podobná zařízení ke sběru zejména rudých korálů nebo jiných druhů korálů a korálovitých druhů;g) jakýkoli typ střeliva s výjimkou střeliva používaného k usmrcení tuňáků v síťových klecích nebo ulovených za pomoci pastí a s výjimkou ručních a pneumatických harpun používaných při rekreačním rybolovu bez akvalungu, a to od úsvitu do soumraku. 2.Aniž je dotčen článek 2, použije se tento článek na plavidla Unie v mezinárodních vodách a ve vodách třetích zemí, s výjimkou případů, kdy pravidla přijatá mnohostrannými organizacemi pro rybolov, na základě dvoustranných či mnohostranných dohod nebo třetí zemí výslovně stanoví jinak.

Článek 8 Článek 8 Obecná omezení týkající se používání vlečných zařízení 1.Pro účely příloh V až XI se velikostí ok taženého zařízení, jak je stanoveno v uvedených přílohách, rozumí minimální velikost ok jakékoli kapsy vlečné sítě a jakéhokoli nástavce, které se nacházejí na palubě rybářského plavidla a jsou nebo mohou být připojeny k jakékoli vlečené síti. Tento odstavec se nevztahuje na síťová zařízení používaná k upevnění čidel určených k monitorování zařízení nebo ve spojení se zařízeními na zpětné vypouštění náhodně ulovených želv a ryb. Další odchylky v zájmu zvýšení velikostní nebo druhové selektivity v případě mořských druhů mohou být stanoveny v aktu v přenesené pravomoci přijatém v souladu s článkem 15. 2.Odstavec 1 se nepoužije na drapáky. Během celého rybářského výjezdu, při kterém se drapáky nacházejí na plavidle, je však zakázáno: a) překládat mořské živočichy na jiné plavidlo;b) v Baltském moři uchovávat na plavidle nebo vykládat jakékoli množství mořských živočichů, ledaže by alespoň 85 % jejich živé hmotnosti tvořili mlži nebo ruduchy Furcellaria lumbricalis ;c) jinde, s výjimkou Středozemního moře, kde se použije článek 13 nařízení (ES) č. 1967/2006, uchovávat na plavidle nebo vykládat jakékoli množství mořských živočichů, ledaže by alespoň 95 % jejich hmotnosti tvořili mlži, plži a mořské houby. Písmena b) a c) tohoto odstavce se nepoužijí na neúmyslné úlovky druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tyto neúmyslné úlovky musí být vyloženy a započteny do kvót. 3.Táhne-li jedno nebo více plavidel několik sítí najednou, musí mít každá síť stejnou jmenovitou velikost ok. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na základě článku 15 a v souladu s článkem 29, kterými se schvaluje výjimka z tohoto odstavce, pokud použití několika sítí s různou velikostí ok přináší z hlediska zachování biologických mořských zdrojů výhody, jež jsou alespoň rovnocenné výhodám stávajících metod rybolovu. 4.Je zakázáno používat jakékoli zařízení tak, aby ucpávalo nebo jinak účinně zmenšovalo velikost ok kapsy vlečné sítě nebo jakékoli části vlečného zařízení, jakož i mít na palubě jakékoli takové zařízení, které je specificky navrženo pro tento účel. Tento odstavec však nevylučuje využívání určitých zařízení používaných ke snížení opotřebení a ke zpevnění vlečného zařízení nebo k omezení úniku úlovků v přední části vlečných zařízení. 5.Komise může přijmout prováděcí akty stanovující podrobná pravidla pro specifikaci kapes vlečné sítě a zařízení uvedených v odstavci 4. Tyto prováděcí akty musí být založeny na nejlepším dostupném vědeckém a technickém poradenství a mohou definovat: a) omezení síly vlákna,b) omezení obvodu kapes vlečné sítě,c) omezení používání síťovinových materiálů,d) strukturu a upevnění kapes vlečné sítě,e) povolená zařízení ke snížení opotřebení af) povolené zařízení k omezení úniku úlovků. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2.

Článek 9 Článek 9 Obecná omezení používání pevných sítí a unášených tenatových sítí 1.Je zakázáno mít na palubě nebo používat jednu nebo více unášených tenatových sítí, jejichž jednotlivá nebo celková délka je větší než 2,5 km. 2.Je zakázáno používat unášené tenatové sítě k lovu druhů uvedených v příloze III. 3.Bez ohledu na odstavec 1 je zakázáno uchovávat na palubě nebo používat jakékoli unášené tenatové sítě v Baltském moři. 4.Svislé tenatové sítě pro lov při dně, volně zavěšené tenatové sítě pro lov při dně a třístěnné tenatové sítě je zakázáno používat k odlovu těchto druhů: a) tuňák křídlatý (Thunnus alalunga ),b) tuňák obecný (Thunnus thynnus ),c) pražma obecná (Brama brama ),d) mečoun obecný (Xiphias gladius ),e) žraloci, kteří patří do těchto živočišných druhů nebo čeledí: Hexanchus griseus , Cetorhinus maximus , všechny druhy Alopiidae, Carcharhinidae, Sphyrnidae; Isuridae; Lamnidae . 5.Odchylně od odstavce 4 je možné uchovávat na plavidle nebo vykládat nejvýše tři druhy žraloků náhodně ulovených ve Středozemním moři a uvedených ve zmíněném odstavci za předpokladu, že nejde o chráněné druhy podle práva Unie. 6.Svislé tenatové sítě pro lov při dně, volně unášené tenatové sítě a třístěnné tenatové sítě je zakázáno používat na jakémkoli místě, kde zaznamenaná hloubka přesahuje 200 m. 7.Bez ohledu na odstavec 6 tohoto článku: a) zvláštní odchylky stanovené v příloze V části C bodě 6.1, v příloze VI části C bodě 9.1 a v příloze VII části C bodě 4.1 se použijí v případech, kde je zaznamenaná hloubka mezi 200 a 600 m;b) použití svislých tenatových sítí pro lov při dně, volně unášených tenatových sítí a třístěnných tenatových sítí na jakémkoli místě, kde zaznamenaná hloubka přesahuje 200 m, se povoluje ve Středozemním moři.

Článek 10 Článek 10 Zakázané druhy ryb a měkkýšů 1.S výjimkou případů, kdy se udělují výjimky podle článku 16 směrnice 92/43/EHS, se zakazuje odlov, uchovávání na palubě, překládka nebo vykládka druhů ryb nebo měkkýšů uvedených v příloze IV uvedené směrnice. 2.Vedle druhů uvedených v odstavci 1 mají plavidla Unie zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji druhy, jež jsou uvedeny v příloze I nebo jejichž lov zakazují jiné právní akty Unie. 3.Jsou-li druhy uvedené v odstavcích 1 a 2 uloveny náhodně, nesmějí být poraněny a jedinci se neprodleně vypouštějí zpět do moře, s výjimkou případů sloužících k umožnění vědeckého výzkumu náhodně usmrcených jedinců v souladu s platným právem Unie. 4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterými se mění seznam uvedený v příloze I, pokud z nejlepšího dostupného vědeckého poradenství vyplývá, že je nutné provést změnu tohoto seznamu. 5.Opatření přijatá podle odstavce 4 tohoto článku jsou zaměřena na dosažení záměru uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. b) a mohou zohlednit mezinárodní dohody týkající se ochrany citlivých druhů.

Článek 11 Článek 11 Úlovky mořských savců, mořských ptáků a mořských plazů 1.Zakazuje se odlov, uchovávání na palubě, překládka nebo vykládka mořských savců nebo mořských plazů uvedených v přílohách II a IV směrnice 92/43/EHS a druhů mořských ptáků, na které se vztahuje směrnice 2009/147/ES. 2.Jsou-li uloveny druhy uvedené v odstavci 1, nesmějí být poraněny a jedinci se neprodleně vypouštějí zpět. 3.Odchylně od odstavců 1 a 2 se povoluje uchovávání na palubě, překládka nebo vykládka jedinců mořských druhů uvedených v odstavci 1, kteří byli uloveni náhodně, pokud je taková činnost nezbytná pro zabezpečení pomoci při obnově jednotlivých živočichů a pro umožnění vědeckého výzkumu náhodně usmrcených jedinců, pokud byly dané příslušné vnitrostátní orgány co nejdříve po ulovení a v souladu s platným právem Unie informovány předem. 4.Členský stát může na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství zavést pro plavidla plující pod jeho vlajkou zmírňující opatření nebo omezení používání některých zařízení. Tato opatření musí minimalizovat, a pokud možno odstranit úlovky druhů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, musí být v souladu s cíli uvedenými v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a nesmí být méně přísná než technická opatření stanovená v právních předpisech Unie. 5.Cílem opatření přijatých podle odstavce 4 tohoto článku je dosažení záměru uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. b). Členské státy informují za účelem kontroly další dotčené členské státy o ustanoveních přijatých podle odstavce 4 tohoto článku. Rovněž veřejnosti zpřístupní příslušné informace týkající se těchto opatření.

Článek 12 Článek 12 Ochrana citlivých stanovišť včetně citlivých mořských ekosystémů 1.Je zakázáno používat lovná zařízení uvedená v příloze II v příslušných oblastech uvedených v této příloze. 2.Pokud nejlepší dostupné vědecké poradenství doporučuje změnu seznamu oblastí uvedených v příloze II, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení a postupem uvedeným v čl. 11 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1380/2013, kterými se mění příloha II. Při přijímání těchto změn musí Komise věnovat zvláštní pozornost zmírňování negativních dopadů přemístění rybolovné činnosti do jiných citlivých oblastí. 3.Pokud se stanoviště uvedená v odstavci 1 nebo jiná citlivá stanoviště, včetně zranitelných mořských ekosystémů, vyskytují ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo do jurisdikce členského státu, může tento členský stát v souladu s postupem uvedeným v článku 11 nařízení (EU) č. 1380/2013 zřídit uzavřené oblasti nebo zavést jiná opatření pro zachování zdrojů k ochraně těchto stanovišť. Tato opatření musí být v souladu s cíli článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a nesmí být méně přísná než opatření stanovená v právních předpisech Unie. 4.Opatření přijatá podle odstavců 2 a 3 tohoto článku jsou zaměřena na dosažení záměru uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. c).

Článek 13 Článek 13 Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů 1.Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů mořských druhů uvedené v části A příloh V až X tohoto nařízení se uplatní pro účely: a) zajištění ochrany nedospělých jedinců mořských druhů podle čl. 15 odst. 11 a 12 nařízení (EU) č. 1380/2013;b) zřizování oblastí na obnovu rybích populací podle článku 8 nařízení č. (EU) č. 1380/2013;c) stanovení minimálních velikostí pro uvedení na trh podle čl. 47 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1 ). . 2.Velikost mořských druhů je měřena v souladu s ustanoveními uvedenými v příloze IV. 3.Je-li ke stanovení velikosti mořských druhů možno použít více metod, má se za to, že jedinec dosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, pokud je velikost naměřená pomocí kterékoli z těchto metod stejná nebo vyšší, než je minimální referenční velikost pro zachování zdrojů. 4.Humři, langusty, mlži a plži patřící do jednoho z druhů, který má podle příloh V, VI nebo VII stanovenou minimální referenční velikost pro zachování zdrojů, mohou být uloženi na plavidle a vyloženi pouze v neporušeném stavu.

Článek 14 Článek 14 Pilotní projekty k zamezení nežádoucím úlovkům 1.Aniž je dotčen článek 14 nařízení (EU) č. 1380/2013, mohou členské státy provádět pilotní projekty s cílem zkoumat metody umožňující zamezit nežádoucím úlovkům, snížit je a odstranit. Tyto pilotní projekty musí zohlednit stanoviska příslušných poradních sborů a musí být založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství. 2.V případě, že z výsledků těchto pilotních studií nebo z jiného vědeckého poradenství vyplývá, že nežádoucí úlovky jsou významné, usilují dotčené členské státy o zavedení technických opatření ke snížení těchto nežádoucích úlovků v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Článek 15 Článek 15 Regionální technická opatření 1.Technická opatření stanovená na regionální úrovni jsou uvedena v těchto přílohách: a) v příloze V pro Severní moře;b) v příloze VI pro severozápadní vody;c) v příloze VII pro jihozápadní vody;d) v příloze VIII pro Baltské moře;e) v příloze IX pro Středozemní moře;f) v příloze X pro Černé moře;g) v příloze XI pro vody Unie v Indickém oceánu a v západním Atlantiku;h) v příloze XIII pro citlivé druhy. 2.V zájmu zohlednění regionálních zvláštností daného rybolovu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem změny, doplnění nebo zrušení technických opatření uvedených v přílohách podle odstavce 1 tohoto článku či udělení výjimky z nich, a to i při provádění povinnosti vykládky v souvislosti s čl. 15 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 1380/2013. Komise tyto akty v přenesené pravomoci přijme na základě společného doporučení předloženého podle článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 a v souladu s příslušnými články kapitoly III tohoto nařízení. 3.Pro účely přijetí takových aktů v přenesené pravomoci mohou členské státy s přímým zájmem na řízení předkládat společná doporučení v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 poprvé nejpozději do 24 měsíců a poté 18 měsíců po každém předložení zprávy podle čl. 31 odst. 1 tohoto nařízení. Mohou taková doporučení rovněž předkládat, kdykoli to považují za nezbytné. 4.Technická opatření přijatá podle odstavce 2 tohoto článku: a) jsou zaměřena na dosažení cílů a záměrů stanovených v článku 3 a 4 tohoto nařízení;b) jsou zaměřena na dosažení cílů uvedených v jiných relevantních aktech Unie přijatých v oblasti společné rybářské politiky, zejména ve víceletých plánech uvedených v článcích 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013, a splňují podmínky stanovené v uvedených aktech;c) řídí se zásadami řádné správy uvedenými v článku 3 nařízení (EU) č. 1380/2013;d) vedou minimálně k zajištění takových přínosů pro zachování mořských biologických zdrojů, které jsou přinejmenším rovnocenné opatřením uvedeným v odstavci 1, a to zejména z hlediska vzorců využívání zdrojů a úrovně ochrany poskytované v případě citlivých druhů a stanovišť. Zohlední se i možný dopad rybolovných činností na mořský ekosystém. 5.Uplatňování podmínek týkajících se upřesnění velikosti ok, jak je stanoveno v článku 27 a v části B příloh V až XI, nesmí vést ke zhoršení norem v oblasti selektivity, zejména ke zvýšení úlovků nedospělých jedinců, platných ke dni 14. srpna 2019 , a jeho smyslem musí být dosažení cílů a záměrů stanovených v článcích 3 a 4. 6.Ve společných doporučeních předložených za účelem přijetí opatření uvedených v odstavci 2 poskytnou členské státy vědecké důkazy na podporu přijetí těchto opatření. 7.Komise může požadovat, aby VTHVR posoudil společná doporučení uvedená v odstavci 2.

Článek 16 Článek 16 Druhová a velikostní selektivita lovných zařízení

Článek 17 Článek 17 Uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu na ochranu nedospělých živočichů a oblastí, kde dochází k výtěru

Článek 18 Článek 18 Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů

Článek 19 Článek 19 Ustanovení týkající se uzavření v reálném čase a opuštění oblasti 1.Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s vytvořením uzavření v reálném čase s cílem zajistit ochranu citlivých druhů nebo oblastí, kde se nacházejí nedospělí živočichové nebo oblastí, kde dochází k výtěru druhů ryb či měkkýšů, obsahuje tyto prvky: a) zeměpisný rozsah a trvání uzavření,b) druhy a prahové úrovně, které jsou důvodem pro vytvoření uzavření,c) používání vysoce selektivních zařízení s cílem umožnit přístup do jinak uzavřených oblastí ad) kontrolní a monitorovací opatření. 2.Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s ustanoveními týkajícími se opuštění oblasti obsahuje tyto prvky: a) druhy a prahové úrovně, které jsou důvodem pro opuštění oblasti;b) vzdálenost, o níž se plavidlo má přemístit od své předchozí pozice pro rybolov.

Článek 20 Článek 20 Inovativní lovná zařízení 1.Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s používáním inovativních lovných zařízení v rámci konkrétní mořské oblasti obsahuje posouzení pravděpodobných dopadů používání takových zařízení na cílové druhy a na citlivé druhy a stanoviště. Dotčené členské státy shromažďují příslušné údaje nezbytné pro takové posouzení. 2.Využívání inovativních lovných zařízení se nepovolí v případě, že z posouzení uvedeného v odstavci 1 vyplyne, že jejich používání povede k významným negativním dopadům na citlivá stanoviště a necílové druhy.

Článek 21 Článek 21 Opatření k ochraně přírody

Článek 22 Článek 22 Regionální opatření v rámci dočasných plánů výmětů 1.Předkládají-li členské státy společná doporučení pro stanovení technických opatření v dočasných plánech výmětů uvedených v čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013, tato doporučení mohou obsahovat mimo jiné tyto prvky: a) specifikace lovných zařízení a pravidla upravující jejich využívání;b) specifikace úprav lovných zařízení nebo používání selektivních zařízení za účelem zvýšení velikostní nebo druhové selektivity;c) omezení nebo zákaz používání některých lovných zařízení a provádění rybolovných činností v určitých oblastech nebo obdobích;d) minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů;e) odchylky schválené podle čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013. 2.Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku jsou zaměřena na dosahování cílů stanovených v článku 3, zejména na ochranu oblastí, kde se nacházejí nedospělí živočichové, a oblastí, kde dochází k výtěru druhů ryb nebo měkkýšů.

Článek 23 Článek 23 Pilotní projekty týkající se úplné dokumentace úlovků a výmětů 1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení vymezením pilotních projektů zaměřených na vývoj systému pro úplnou dokumentaci úlovků a výmětů na základě měřitelných cílů a záměrů pro účely řízení rybolovu založeného na výsledcích. 2.Pilotní projekty uvedené v odstavci 1 se mohou odchylovat od opatření stanovených v části B příloh V až XI pro určitou oblast a po dobu nejvýše jednoho roku za předpokladu, že lze prokázat, že tyto projekty přispívají k dosahování cílů a záměrů stanovených v článcích 3 a 4 a že se zejména zaměřují na zlepšení selektivity dotčeného lovného zařízení nebo postupu nebo jinak snižují jeho dopad na životní prostředí. Toto jednoroční období může být za stejných podmínek prodlouženo o další jeden rok. Je omezeno na nejvýše 5 % plavidel působících v této oblasti činnosti na členský stát. 3.Předkládají-li členské státy společná doporučení pro vytvoření pilotních projektů, jak je uvedeno v odstavci 1, poskytnou vědecké důkazy na podporu přijetí těchto projektů. VTHVR tato společná doporučení posoudí a posouzení zveřejní. Do šesti měsíců od ukončení projektu předloží členské státy Komisi zprávu s uvedením výsledků, včetně podrobného posouzení změn selektivity a dalších dopadů na životní prostředí. 4.VTHVR posoudí zprávu uvedenou v odstavci 3. V případě kladného hodnocení přínosu nového zařízení nebo postupu k dosažení cíle uvedeného v odstavci 2 může Komise předložit návrh v souladu se Smlouvou o fungování EU, aby se umožnilo obecné používání tohoto zařízení nebo postupu. Posouzení VTHVR se zveřejní. 5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem doplnění tohoto nařízení vymezením technických specifikací systému pro úplnou dokumentaci úlovků a výmětů uvedeného v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 24 Článek 24 Prováděcí akty 1.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví: a) specifikace výběrových zařízení připevněných k zařízením uvedeným v části B příloh V až IX;b) podrobná pravidla specifikací lovných zařízení popsaných v příloze V části D týkající se omezení konstrukce zařízení a kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata členským státem vlajky;c) podrobná pravidla týkající se kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata členským státem vlajky, pokud se používají zařízení uvedená v příloze V části C bodě 6, v příloze VI části C bodě 9 a v příloze VII části C bodě 4;d) podrobná pravidla týkající se kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata pro uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu popsané v příloze V části C bodě 2 a příloze VI části C bodech 6 a 7;e) podrobná pravidla týkající se signálních a prováděcích vlastností akustických odpuzujících zařízení uvedených v příloze XIII části A;f) podrobná pravidla pro konstrukci a nasazení šňůr plašících ptáky a zatížených šňůr uvedených v příloze XIII části B;g) podrobná pravidla specifikací zařízení umožňujících želvám vyplout ze sítě uvedených v příloze XIII části C. 2.Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají v souladu s čl. 30 odst. 2.

Článek 25 Článek 25 Vědecký výzkum 1.Technická opatření stanovená v tomto nařízení se nevztahují na rybolovné činnosti prováděné za účelem vědeckého výzkumu za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky: a) rybolovné činnosti jsou prováděny na základě povolení a pod dohledem členského státu vlajky;b) Komise a členský stát, do jehož svrchovanosti nebo jurisdikce spadají vody, v nichž rybolovné činnosti probíhají (dále jen pobřežní členský stát), jsou nejméně dva týdny předem zpraveny o záměru provádět takové rybolovné činnosti včetně podrobných informací o dotčených plavidlech a o vědeckých výzkumech, které mají být provedeny;c) plavidlo nebo plavidla provádějící rybolovné činnosti mají platné oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009;d) na žádost pobřežního členského státu určenou členskému státu vlajky je velitel plavidla povinen přijmout na dobu trvání rybolovných činností na palubu pozorovatele z pobřežního členského státu, ledaže by to z bezpečnostních důvodů nebylo možné;e) rybolovné operace prováděné obchodními plavidly za účelem vědeckého výzkumu jsou časově omezené. Pokud rybářské operace prováděné obchodními plavidly v zájmu určitého výzkumu zahrnují více než šest obchodních plavidel, členský stát vlajky informuje Komisi nejméně tři měsíce předem a Komise si v případě potřeby vyžádá poradenství VTHVR s cílem potvrdit odůvodněnost takové míry účasti z vědeckého hlediska; pokud míra účasti není podle poradenství VTHR považována za odůvodněnou, dotčený členský stát odpovídajícím způsobem změní podmínky vědeckého výzkumu;f) v případě pulzní elektrické vlečné sítě, plavidla provádějící vědecký výzkum musí dodržovat konkrétní vědecký protokol jako součást plánu vědeckého výzkumu, který byl přezkoumán nebo potvrzen radou ICES nebo VTHVR, jakož i systém monitorování, kontroly a hodnocení. 2.Mořské druhy ulovené pro účely uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou být prodávány, skladovány, vystavovány nebo nabízeny k prodeji za předpokladu, že jsou v příslušných případech započteny do kvót v souladu s čl. 33 odst. 6 nařízení (ES) č. 1224/2009 a: a) splňují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů stanovené v přílohách IV až X tohoto nařízení nebob) jsou prodávány pro jiné účely než k přímé lidské spotřebě.

Článek 26 Článek 26 Přímé obnovování populací a jejich přesazování 1.Technická opatření stanovená v tomto nařízení se nevztahují na rybolovné činnosti, které jsou výlučně vedeny za účelem přímého obnovování populací nebo přesazování mořských druhů za předpokladu, že jsou tyto činnosti prováděny s povolením a pod dohledem členského státu nebo členských států s přímým zájmem na řízení. 2.Je-li přímé obnovování populací nebo přesazování uskutečňováno ve vodách jiného členského státu nebo členských států, musí být Komise a všechny tyto členské státy o úmyslu provádět takové rybolovné činnosti informovány nejméně 20 kalendářních dnů předem.

Článek 27 Článek 27 Podmínky týkající se upřesnění velikosti ok 1.Procentními podíly úlovků uvedenými v přílohách V až VIII se rozumí maximální procento druhů povolené k tomu, aby bylo možné použít specifické velikosti ok stanovené v uvedených přílohách. Těmito procentními podíly není dotčena povinnost vykládky úlovků podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013. 2.Procentní podíly úlovků se vypočítají jako poměr živé hmotnosti všech biologických mořských zdrojů vyložených po každém rybářském výjezdu. 3.Procentní podíly úlovků podle odstavce 2 mohou být vypočteny na základě jednoho nebo více reprezentativních vzorků. 4.Pro účely tohoto článku se ekvivalentní hmotnost mezi celým tělem humra severského a jeho zadečkem získá znásobením hmotnosti zadečku třemi. 5.Členské státy mohou vydat oprávnění k rybolovu podle článku 7 nařízení (ES) č. 1224/2009 plavidlům plujícím pod jejich vlajkou, pokud provozují rybolovné činnosti za použití sítí o specifické velikosti ok stanovené v přílohách V až XI. Tato oprávnění lze pozastavit nebo zrušit, zjistí-li se, že plavidlo nedodrželo určené procentní podíly úlovků stanovené v přílohách V až VIII. 6.Tímto článkem není dotčeno nařízení (ES) č. 1224/2009. 7.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na základě článku 15 a v souladu s článkem 29 za účelem dalšího vymezení pojmu cílený rybolov pro příslušné druhy uvedené v části B příloh V až X a v příloze XI části A. Za tímto účelem předloží členské státy s přímým zájmem na řízení dotčeného rybolovu jakákoli společná doporučení poprvé nejpozději do dne 15. srpna 2020 .

Článek 28 Článek 28 Technická opatření v oblasti upravené předpisy NEAFC

Článek 29 Článek 29 Výkon přenesené pravomoci 1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 15 odst. 2, čl. 23 odst. 1 a 5, čl. 27 odst. 7 a čl. 31 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 14. srpna 2019 . Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. 3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 15 odst. 2, čl. 23 odst. 1 a 5, čl. 27 odst. 7 a čl. 31 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. 5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 15 odst. 2, čl. 23 odst. 1 a 5, čl. 27 odst. 7 a čl. 31 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 30 Článek 30 Postup projednávání ve výboru 1.Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. 2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení Rady (EU) č. 182/2011.

Článek 31 Článek 31 Přezkum a podávání zpráv 1.Do 31. prosince 2020 a poté každý třetí rok Komise na základě informací poskytnutých členskými státy a příslušnými poradními sbory a po hodnocení provedeném VTHVR podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Tato zpráva posoudí, do jaké míry technická opatření na regionální úrovni i na úrovni Unie přispěla k dosažení cílů uvedených v článku 3 a záměrů uvedených v článku 4. Ve zprávě se rovněž uvedou odkazy na poradenství ze strany ICES týkající se dosaženého pokroku nebo dopadu inovativních lovných zařízení. Vyvodí se v ní rovněž závěry ohledně přínosů nebo negativních účinků na mořské ekosystémy, citlivá stanoviště a selektivitu. 2.Zpráva uvedená v odstavci 1 tohoto článku obsahuje mimo jiné i posouzení příspěvku technických opatření k optimalizaci vzorců využívání zdrojů, jak stanoví čl. 3 odst. 2 písm. a). Za tímto účelem může zpráva mimo jiné zahrnovat jakožto ukazatel účinnosti selektivity u hlavních indikátorových populací pro druhy uvedené v příloze XIV i délku optimální selektivity (Lopt ) ve srovnání s průměrnou délkou ulovených ryb pro každý hodnocený rok. 3.Existují-li na základě této zprávy na regionální úrovni důkazy, že tyto cíle a záměry splněny nebyly, členské státy v rámci tohoto regionu předloží do dvanácti měsíců ode dne předložení zprávy uvedené v odstavci 1 plán stanovující opatření, která mají být přijata s cílem přispět ke splnění těchto cílů a záměrů. 4.Komise také může na základě této zprávy navrhnout Evropskému parlamentu a Radě veškeré nezbytné změny tohoto nařízení. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na základě článku 15 a v souladu s článkem 29 za účelem změn seznamu druhů uvedeného v příloze XIV.

Článek 32 Článek 32 Změna nařízení (ES) č. 1967/2006

Článek 34 Článek 34 Změna nařízení (EU) č. 1380/2013

Článek 35 Článek 35 Změna nařízení (EU) 2016/1139

Článek 36 Článek 36 Změna nařízení (EU) 2018/973

Článek 37 Článek 37 Změna nařízení (EU) 2019/472

Článek 38 Článek 38 Změna nařízení (EU) 2019/1022

Článek 39 Článek 39 Zrušení

Článek 40 Článek 40 Vstup v platnost

Článek 54a Článek 54a Zpracování na palubě 1.Zakazuje se na palubě rybářského plavidla jakkoli fyzicky nebo chemicky zpracovávat ryby k výrobě rybí moučky, rybího oleje nebo podobných produktů nebo překládat úlovky ryb za tímto účelem. 2.Odstavec 1 se nevztahuje na: a) zpracování nebo překládku vnitřností; nebob) výrobu surimi na palubě rybářského plavidla.

Článek 54b Článek 54b Omezení při zpracování a vykládce úlovků na plavidlech pro pelagický rybolov 1.Maximální prostor mezi tyčemi separátoru vody na palubě plavidel pro pelagický rybolov zaměřených na lov makrel, sleďů a kranasů, která působí v oblasti úmluvy NEAFC podle definice uvedené v čl. 3 bodu 2 nařízení (EU) č. 1236/2010, činí 10 mm. Tyče se přivaří. Pokud jsou v separátoru vody použity místo tyčí otvory, nesmí maximální průměr otvorů překročit 10 mm. Průměr otvorů ve výpustech umístěných před separátorem vody nesmí překročit 15 mm. 2.Plavidlům pro pelagický rybolov, která provádějí rybolovné činnosti v oblasti úmluvy NEAFC, se zakazuje vypouštět ryby pod hladinou ponoru plavidla z vyrovnávacích nádrží nebo chladírenských nádrží s mořskou vodou. 3.Plány zařízení na zpracování a vykládku úlovků plavidel pro pelagický rybolov zaměřených na lov makrel, sleďů a kranasů v oblasti úmluvy NEAFC, které jsou potvrzeny příslušnými orgány členských států vlajky, jakož i změny těchto plánů, zasílá velitel plavidla orgánům členského státu vlajky příslušným pro oblast rybolovu. Příslušné orgány členského státu vlajky plavidel provádějí pravidelná ověřování přesnosti předložených plánů. Jejich kopie musí být neustále na palubě plavidla.

Článek 54c Článek 54c Omezení použití automatických třídících zařízení 1.Je zakázáno mít nebo používat na palubě rybářského plavidla zařízení, která umožňují automatické třídění úlovku sleďů, makrel nebo kranasů podle velikosti nebo pohlaví. 2.Držení nebo používání těchto zařízení je však povoleno, pokud: a) nejsou současně na palubě jednoho plavidla držena nebo používána vlečná zařízení o velikosti ok menší než 70 mm nebo jeden či více košelkových nevodů nebo podobná lovná zařízení; nebob) celkový úlovek, který lze mít v souladu s právními předpisy na palubě:i) je skladován ve zmrazeném stavu;ii) vytříděné ryby jsou ihned po vytřídění zamrazeny a žádné vytříděné ryby nejsou vhazovány zpět do moře; aiii) zařízení jsou instalována a umístěna na plavidle tak, že zajišťují okamžité zamrazení a nedovolují vhazování mořských živočichů zpět do moře. 3.Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku mohou všechna plavidla, která jsou oprávněna lovit v Baltském moři, oblasti Velkého a Malého Beltu a Øresundu, přivézt automatická třídící zařízení do Kattegatu, bylo-li za tímto účelem vydáno zvláštní povolení k rybolovu v souladu s článkem 7. Zvláštní povolení k rybolovu upřesňuje druhy ryb, oblasti, období a ostatní podmínky k používání a držení automatických třídících zařízení na plavidle. 4.Tento článek se nevztahuje na Baltské moře.

Jako nástroje na podporu provádění společné rybářské politiky musí technická opatření přispívat k dosahování cílů společné rybářské politiky stanovených v příslušných ustanoveních článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Technická opatření musí zejména přispívat k dosažení těchto cílů:

a) optimalizace vzorců využívání zdrojů za účelem ochrany nedospělých živočichů a biologických mořských zdrojů v oblastech tření;

b) zajištění minimalizace, a pokud možno odstranění náhodných úlovků citlivých mořských druhů, včetně druhů uvedených ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/147/ES, v důsledku rybolovu tak, aby nepředstavovaly ohrožení stavu těchto druhů z hlediska ochrany;

c) zajištění minimalizace negativních ekologických dopadů rybolovu na mořská stanoviště, a to i prostřednictvím vhodných pobídek;

d) zavedení opatření pro řízení rybolovu pro zajištění souladu se směrnicemi 92/43/EHS, 2000/60/ES a 2008/56/ES, zejména za účelem dosažení dobrého stavu životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 1 směrnice 2008/56/ES, a se směrnicí 2009/147/ES.

Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2019 .

Technická opatření se zaměří na zajištění toho, aby:

a) úlovky mořských druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů byly co nejvíce sníženy v souladu s čl. 2 odst. 2 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b) náhodné úlovky mořských savců, mořských plazů, mořských ptáků a jiných nekomerčně využívaných druhů nepřekračovaly úrovně stanovené v právních předpisech Unie a v mezinárodních dohodách, jež jsou pro Unii závazné;

c) environmentální dopady rybolovných činností na stanoviště na mořském dně byly v souladu s čl. 2 odst. 5 písm. j) nařízení (EU) č. 1380/2013.

Rozsah, v jakém bylo pokročeno v naplňování těchto cílů, se přezkoumá v rámci procesu podávání zpráv stanoveného v článku 31.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22 ).

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto zeměpisné definice rybolovných oblastí:

a) Severním mořem se rozumí vody Unie v divizích ICESDivize ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří) jsou vymezeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70 ). 2a a 3a a v podoblasti ICES 4;

b) Baltským mořem se rozumí vody Unie v divizích ICES 3b, 3c a 3d;

c) severozápadními vodami se rozumí vody Unie v podoblastech ICES 5, 6 a 7;

d) jihozápadními vodami se rozumí podoblasti ICES 8, 9 a 10 (vody Unie) a oblasti CECAFOblasti CECAF (středovýchodní Atlantik nebo hlavní rybolovná oblast FAO 34) jsou oblasti vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1 ). 34.1.1, 34.1.2 a 34.2.0 (vody Unie);

e) Středozemním mořem se rozumí mořské vody Středozemního moře na východ od 5°36′ západní délky;

f) Černým mořem se rozumí vody v zeměpisné podoblasti GFCM 29, která je definována v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44 ). ;

g) vodami Unie v Indickém oceánu a v západním Atlantiku se rozumí vody okolo Guadeloupe, Francouzské Guyany, Martiniku, Mayotte, Réunionu a Svatého Martina pod svrchovaností nebo v jurisdikci některého z členských států;

h) oblastí upravenou předpisy NEAFC se rozumí vody oblasti úmluvy NEAFC, které leží mimo vody podléhající rybolovné jurisdikci smluvních stran NEAFC stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1236/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1236/2010 ze dne 15. prosince 2010 , kterým se stanoví systém kontroly a vynucování platný v oblasti vymezené Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2791/1999 (Úř. věst. L 348, 31.12.2010, s. 17 ). ;

i) oblastí dohody GFCM se rozumí Středozemní moře, Černé moře a vody, které je spojují podle definice v nařízení (EU) č. 1343/2011.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19 ).

Pro účely tohoto nařízení se kromě definic stanovených v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 použijí tyto definice:

Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7 ).

1) vzorcem využívání zdrojů se rozumí způsob rozložení úmrtnosti způsobené rybolovem ve věkovém a velikostním profilu populace;

2) selektivitou se rozumí kvantitativní vyjádření uvedené jako pravděpodobnost úlovku biologických mořských zdrojů určité velikosti nebo živočišného druhu;

3) cíleným rybolovem se rozumí rybolovná činnost zaměřená na určité druhy nebo skupiny druhů, která může být dále specifikována na regionální úrovni prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých podle čl. 27 odst. 7 tohoto nařízení;

4) dobrým stavem prostředí se rozumí stav prostředí mořských vod, jak je definován v čl. 3 odst. 5 směrnice 2008/56/ES;

5) stavem druhu z hlediska ochrany se rozumí souhrn vlivů působících na dotčený druh, které mohou ovlivnit jeho dlouhodobé rozšíření a početnost jeho populací;

6) stavem stanoviště z hlediska ochrany se rozumí souhrn vlivů, které působí na přírodní stanoviště a na jeho typické druhy, jež mohou ovlivnit jeho dlouhodobé přirozené rozšíření, strukturu a funkce, jakož i dlouhodobé přežití jeho typických druhů;

7) citlivým stanovištěm se rozumí stanoviště, jehož stav z hlediska ochrany, včetně jeho rozsahu, a stav z hlediska struktury a funkce jeho biotických a abiotických složek je nepříznivě ovlivněn tlaky vyplývajícími z lidské činnosti včetně rybolovných činností. Citlivá stanoviště zahrnují zejména typy stanovišť uvedené v příloze I a stanoviště druhů uvedených v příloze II směrnice 92/43/EHS, stanoviště druhů uvedených v příloze I směrnice 2009/147/ES, stanoviště, jejichž ochrana je nezbytná pro dosažení dobrého stavu prostředí podle směrnice 2008/56/ES, a citlivé mořské ekosystémy definované v čl. 2 písm. b) nařízení Rady č. 734/2008Nařízení Rady (ES) č. 734/2008 ze dne 15. července 2008 o ochraně citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně (Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 8 ). ;

8) citlivým druhem se rozumí druh, jehož stav z hlediska ochrany včetně jeho stanoviště, rozšíření, velikosti populace nebo stavu populace je nepříznivě ovlivněn tlaky vyplývajícími z lidské činnosti včetně rybolovných činností. Citlivé druhy zahrnují zejména druhy uvedené v přílohách II a IV směrnice 92/43/EHS, druhy, na něž se vztahuje směrnice 2009/147/ES, a druhy, jejichž ochrana je nezbytná k dosažení dobrého stavu prostředí podle směrnice 2008/56/ES;

9) malými pelagickými druhy se rozumí druhy jako například makrela obecná, sleď obecný, kranas, sardel obecná, sardinka obecná, treska modravá, stříbrnice evropská, šprot obecný a drsnatec obecný;

10) poradními sbory se rozumí skupiny zúčastněných stran zřízené v souladu s článkem 43 nařízení (EU) č. 1380/2013;

Je zakázáno používat k lovu nebo sběru mořských druhů následující metody:

a) toxické, omamné nebo žíravé látky;

b) elektrický proud s výjimkou využití pulzní elektrické vlečné sítě, jež bude umožněno pouze na základě zvláštních ustanovení přílohy V části D;

c) výbušniny;

d) pneumatická kladiva nebo jiné perkusní nástroje;

e) vlečná zařízení ke sběru rudých korálů nebo jiných druhů korálů nebo korálovitých organismů;

f) svatoondřejský kříž a podobná zařízení ke sběru zejména rudých korálů nebo jiných druhů korálů a korálovitých druhů;

g) jakýkoli typ střeliva s výjimkou střeliva používaného k usmrcení tuňáků v síťových klecích nebo ulovených za pomoci pastí a s výjimkou ručních a pneumatických harpun používaných při rekreačním rybolovu bez akvalungu, a to od úsvitu do soumraku.

Aniž je dotčen článek 2, použije se tento článek na plavidla Unie v mezinárodních vodách a ve vodách třetích zemí, s výjimkou případů, kdy pravidla přijatá mnohostrannými organizacemi pro rybolov, na základě dvoustranných či mnohostranných dohod nebo třetí zemí výslovně stanoví jinak.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7 ).

11) vlečnou sítí se rozumí rybolovné zařízení, které je aktivně taženo jedním nebo několika rybářskými plavidly a sestává ze sítě uzavřené vzadu pytlem nebo kapsou;

12) vlečným zařízením se rozumí jakékoli vlečné sítě, dánské nevody, drapáky a obdobná zařízení, s nimiž je prostřednictvím jednoho nebo několika rybářských plavidel, případně jakéhokoli jiného mechanizovaného systému, aktivně pohybováno ve vodě;

13) vlečnou sítí pro lov při dně se rozumí vlečné sítě navržené a sestavené pro práci na mořském dně nebo při něm;

14) párovou vlečnou sítí pro lov při dně se rozumí vlečná síť pro lov při dně vlečená současně dvěma čluny, z nichž každý vleče jednu stranu vlečné sítě. Horizontální rozevření vlečné sítě je udržováno vzdáleností mezi oběma čluny vlekoucími toto zařízení;

15) pelagickou vlečnou sítí se rozumí vlečná síť navržená a sestavená pro práci ve vodách střední hloubky;

16) vlečnou sítí vlečenou za pomoci výložníků po bocích lodi se rozumí lovné zařízení s vlečnou sítí vodorovně otevřenou pomocí výložníku, křídla nebo obdobného zařízení;

17) pulzní elektrickou vlečnou sítí se rozumí vlečná síť, která pro lov biologických mořských zdrojů využívá elektrického proudu;

18) dánským nevodem nebo skotským nevodem se rozumí kruhové zatahovací a tažené vlečné zařízení řízené z plavidla dvěma dlouhými lany (nevodová lana), určené k nahánění ryb směrem k otvoru nevodu. Zařízení je vyrobené ze sítě, která je konstrukcí podobná vlečné síti pro lov při dně;

19) pobřežními nevody se rozumí kruhové zatahovací sítě a vlečné nevody vrhané z plavidla a tažené k pobřeží, které jsou ovládány z pobřeží nebo z plavidla uvázaného nebo kotvícího u pobřeží;

20) kruhovou zatahovací sítí se rozumí sítě, do nichž se loví ryby tím, že se obklopí sítí ze stran a zespodu. Mohou nebo nemusí být vybaveny uzavírací šňůrou;

Pro účely příloh V až XI se velikostí ok taženého zařízení, jak je stanoveno v uvedených přílohách, rozumí minimální velikost ok jakékoli kapsy vlečné sítě a jakéhokoli nástavce, které se nacházejí na palubě rybářského plavidla a jsou nebo mohou být připojeny k jakékoli vlečené síti. Tento odstavec se nevztahuje na síťová zařízení používaná k upevnění čidel určených k monitorování zařízení nebo ve spojení se zařízeními na zpětné vypouštění náhodně ulovených želv a ryb. Další odchylky v zájmu zvýšení velikostní nebo druhové selektivity v případě mořských druhů mohou být stanoveny v aktu v přenesené pravomoci přijatém v souladu s článkem 15.

Odstavec 1 se nepoužije na drapáky. Během celého rybářského výjezdu, při kterém se drapáky nacházejí na plavidle, je však zakázáno:

a) překládat mořské živočichy na jiné plavidlo;

b) v Baltském moři uchovávat na plavidle nebo vykládat jakékoli množství mořských živočichů, ledaže by alespoň 85 % jejich živé hmotnosti tvořili mlži nebo ruduchy Furcellaria lumbricalis ;

c) jinde, s výjimkou Středozemního moře, kde se použije článek 13 nařízení (ES) č. 1967/2006, uchovávat na plavidle nebo vykládat jakékoli množství mořských živočichů, ledaže by alespoň 95 % jejich hmotnosti tvořili mlži, plži a mořské houby.

Písmena b) a c) tohoto odstavce se nepoužijí na neúmyslné úlovky druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tyto neúmyslné úlovky musí být vyloženy a započteny do kvót.

Táhne-li jedno nebo více plavidel několik sítí najednou, musí mít každá síť stejnou jmenovitou velikost ok. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na základě článku 15 a v souladu s článkem 29, kterými se schvaluje výjimka z tohoto odstavce, pokud použití několika sítí s různou velikostí ok přináší z hlediska zachování biologických mořských zdrojů výhody, jež jsou alespoň rovnocenné výhodám stávajících metod rybolovu.

Je zakázáno používat jakékoli zařízení tak, aby ucpávalo nebo jinak účinně zmenšovalo velikost ok kapsy vlečné sítě nebo jakékoli části vlečného zařízení, jakož i mít na palubě jakékoli takové zařízení, které je specificky navrženo pro tento účel. Tento odstavec však nevylučuje využívání určitých zařízení používaných ke snížení opotřebení a ke zpevnění vlečného zařízení nebo k omezení úniku úlovků v přední části vlečných zařízení.

Komise může přijmout prováděcí akty stanovující podrobná pravidla pro specifikaci kapes vlečné sítě a zařízení uvedených v odstavci 4. Tyto prováděcí akty musí být založeny na nejlepším dostupném vědeckém a technickém poradenství a mohou definovat:

a) omezení síly vlákna,

b) omezení obvodu kapes vlečné sítě,

c) omezení používání síťovinových materiálů,

d) strukturu a upevnění kapes vlečné sítě,

e) povolená zařízení ke snížení opotřebení a

f) povolené zařízení k omezení úniku úlovků.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 , kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1 ).

21) košelkovým nevodem nebo kruhovými zatahovacími sítěmi se rozumí jakákoli kruhová zatahovací síť, jejíž dno je stahováno dohromady uzavírací šňůrou nacházející se u dna sítě, jež prochází řadou kroužků umístěných podél spodního lana, což umožňuje, aby síť byla stažena a uzavřena;

22) drapáky se rozumí lovná zařízení buď aktivně vlečená hlavním motorem plavidla (lodní drapáky), nebo vlečená motorovým navijákem z ukotveného plavidla (mechanický drapák) pro lov mlžů, plžů nebo mořských hub a skládající se ze síťového pytle nebo kovového koše upevněných na pevném rámu nebo tyči různých velikostí a tvarů, jejichž spodní část může nést zakulacenou, zaostřenou nebo zubatou kovovou lištu a může nebo nemusí být vybavena rošty a pohyblivými deskami. Některé drapáky jsou vybavené hydraulickým zařízením (hydraulické drapáky). Drapáky tažené ručně nebo ručními navijáky v mělkých vodách, též z lodě, pro lov mlžů, plžů nebo mořských hub (ruční drapáky), se pro účely tohoto nařízení nepovažují za vlečná zařízení;

23) pevnými sítěmi se rozumí jakýkoli typ svislé nebo volně zavěšené či třístěnné tenatové sítě, která je ukotvena k mořskému dnu, aby do ní ryby mohly vplout a zamotat se nebo uváznout v síťoví;

24) unášenou sítí se rozumí síť, která je udržována na vodní hladině nebo v určité vzdálenosti pod ní pomocí plovoucích zařízení a která je unášena proudem buď samostatně, nebo s lodí, ke které může být připevněna. Může být vybavena zařízeními na stabilizaci sítě nebo na omezení jejího unášení;

25) tenatovou sítí se rozumí pevná síť tvořená jedním kusem síťoviny, udržovaná ve svislé poloze ve vodě plováky a závažími;

26) volně zavěšenou tenatovou sítí se rozumí pevná síť tvořená stěnou síťoviny, která je zavěšena na lanech a vytváří větší průvěs sítě než svislá tenatová síť;

27) třístěnnou tenatovou sítíse rozumí pevná síť tvořená několika vrstvami síťoviny, přičemž dvě vnější vrstvy mají velkou velikost ok a mezi ně je vložena síť s drobnými oky;

28) kombinovanou svislou a třístěnnou tenatovou sítí se rozumí jakákoli svislá tenatová síť pro lov při dně kombinovaná s třístěnnou tenatovou sítí, která představuje spodní část;

29) dlouhou lovnou šňůrou se rozumí lovné zařízení skládající se z hlavní udice proměnlivé délky, na kterou jsou připevněny vedlejší udice (návazce) s háčky ve vzdálenostech podle cílového druhu. Hlavní udice je ukotvena buď vodorovně na dně, nebo v jeho blízkosti, svisle nebo může být unášena u hladiny;

30) krytými vršemi a koši se rozumí pasti ve formě klecí nebo košíčků opatřené jedním nebo více otvory nebo vstupy, určené pro lov korýšů, měkkýšů nebo ryb, které jsou umístěny na mořské dno nebo jsou nad ním zavěšeny;

Je zakázáno mít na palubě nebo používat jednu nebo více unášených tenatových sítí, jejichž jednotlivá nebo celková délka je větší než 2,5 km.

Je zakázáno používat unášené tenatové sítě k lovu druhů uvedených v příloze III.

Bez ohledu na odstavec 1 je zakázáno uchovávat na palubě nebo používat jakékoli unášené tenatové sítě v Baltském moři.

Svislé tenatové sítě pro lov při dně, volně zavěšené tenatové sítě pro lov při dně a třístěnné tenatové sítě je zakázáno používat k odlovu těchto druhů:

a) tuňák křídlatý (Thunnus alalunga ),

b) tuňák obecný (Thunnus thynnus ),

c) pražma obecná (Brama brama ),

d) mečoun obecný (Xiphias gladius ),

e) žraloci, kteří patří do těchto živočišných druhů nebo čeledí: Hexanchus griseus , Cetorhinus maximus , všechny druhy Alopiidae, Carcharhinidae, Sphyrnidae; Isuridae; Lamnidae .

Odchylně od odstavce 4 je možné uchovávat na plavidle nebo vykládat nejvýše tři druhy žraloků náhodně ulovených ve Středozemním moři a uvedených ve zmíněném odstavci za předpokladu, že nejde o chráněné druhy podle práva Unie.

Svislé tenatové sítě pro lov při dně, volně unášené tenatové sítě a třístěnné tenatové sítě je zakázáno používat na jakémkoli místě, kde zaznamenaná hloubka přesahuje 200 m.

Bez ohledu na odstavec 6 tohoto článku:

a) zvláštní odchylky stanovené v příloze V části C bodě 6.1, v příloze VI části C bodě 9.1 a v příloze VII části C bodě 4.1 se použijí v případech, kde je zaznamenaná hloubka mezi 200 a 600 m;

b) použití svislých tenatových sítí pro lov při dně, volně unášených tenatových sítí a třístěnných tenatových sítí na jakémkoli místě, kde zaznamenaná hloubka přesahuje 200 m, se povoluje ve Středozemním moři.

Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 .

31) ruční šňůrou se rozumí jediná lovná šňůra s jednou či více nástrahami nebo háčky s návnadou;

32) svatoondřejským křížem se rozumí zařízení provádějící nůžkovité pohyby za účelem sběru například mlžů nebo červených korálů z mořského dna;

33) kapsou vlečné sítě se rozumí nejzazší část vlečné sítě mající buď válcovitý tvar se stejným celkovým obvodem, nebo zužující se tvar. Může se skládat z jedné nebo více stěn (dílů síťoviny) připojených k sobě navzájem po stranách a může obsahovat nástavec sestávající z jedné nebo více stěn umístěných těsně před kapsou v užším slova smyslu;

34) velikostí ok sítě se rozumí:i) u síťoviny s uzly: nejdelší vzdálenost mezi dvěma protilehlými uzly stejného oka při úplném natažení;ii) u síťoviny bez uzlů: vnitřní vzdálenost mezi protilehlými spoji stejného oka při úplném natažení podél jeho nejdelší možné osy;

i) u síťoviny s uzly: nejdelší vzdálenost mezi dvěma protilehlými uzly stejného oka při úplném natažení;

ii) u síťoviny bez uzlů: vnitřní vzdálenost mezi protilehlými spoji stejného oka při úplném natažení podél jeho nejdelší možné osy;

35) čtvercovým okem se rozumí čtyřstranné oko tvořené dvěma sadami rovnoběžných vláken stejné jmenovité délky, kde jedna sada je rovnoběžná s podélnou osou sítě a druhá k této ose kolmá;

36) kosočtvercovými oky se rozumí oka tvořená čtyřmi vlákny stejné délky, kde dvě úhlopříčky oka jsou kolmé a jedna úhlopříčka je rovnoběžná s podélnou osou sítě;

37) T90 se rozumí vlečné sítě, dánské nevody nebo podobná vlečná zařízení, jež jsou opatřena kapsou a nástavcem ze síťoviny s vázanými kosočtvercovými oky s uzly, přičemž úhel natočení je 90°, takže hlavní směr průběhu lanka síťoviny je rovnoběžný se směrem vlečení;

38) únikovým oknem typu Bacoma se rozumí únikový dílec vytvořený ze čtvercových ok bez uzlů, nainstalovaný do horního dílce kapsy vlečné sítě, přičemž jeho spodní okraj se nachází maximálně čtyři oka od zatahovací šňůry;

39) sítovou sítí se rozumí díl síťoviny připevněný po celém obvodu vlečné sítě pro odlov krevet před kapsou či nástavcem a zužující se k vrcholu, kde je připevněn ke spodnímu dílci vlečné sítě pro lov krevet. V místě spojení sítové sítě a kapsy vlečné sítě je vyříznut výstupní otvor, který umožňuje druhům nebo jedincům, kteří jsou příliš velcí na to, aby prošli sítem, uniknout, zatímco krevety sítem procházejí do kapsy vlečné sítě;

40) hloubkou se rozumí součet výšek namočených ok sítě (včetně uzlů) napnutých kolmo na linii plováků;

S výjimkou případů, kdy se udělují výjimky podle článku 16 směrnice 92/43/EHS, se zakazuje odlov, uchovávání na palubě, překládka nebo vykládka druhů ryb nebo měkkýšů uvedených v příloze IV uvedené směrnice.

Vedle druhů uvedených v odstavci 1 mají plavidla Unie zakázáno lovit, uchovávat na palubě, překládat, vykládat, skladovat, prodávat, vystavovat nebo nabízet k prodeji druhy, jež jsou uvedeny v příloze I nebo jejichž lov zakazují jiné právní akty Unie.

Jsou-li druhy uvedené v odstavcích 1 a 2 uloveny náhodně, nesmějí být poraněny a jedinci se neprodleně vypouštějí zpět do moře, s výjimkou případů sloužících k umožnění vědeckého výzkumu náhodně usmrcených jedinců v souladu s platným právem Unie.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29, kterými se mění seznam uvedený v příloze I, pokud z nejlepšího dostupného vědeckého poradenství vyplývá, že je nutné provést změnu tohoto seznamu.

Opatření přijatá podle odstavce 4 tohoto článku jsou zaměřena na dosažení záměru uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. b) a mohou zohlednit mezinárodní dohody týkající se ochrany citlivých druhů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011 , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13 ).

41) dobou ponoření nebo dobou namočení se rozumí období od okamžiku prvního položení zařízení do vody do okamžiku úplného vytažení zařízení na palubu rybářského plavidla;

42) senzory na sledování zařízení se rozumí dálkové elektronické senzory, které jsou umístěny na lovném zařízení s cílem sledovat klíčové parametry výkonnosti, jako je například vzdálenost mezi vlečnými chlopněmi nebo objem úlovku;

43) zatíženou šňůrou se rozumí řada háčků s návnadou a přidaným závažím, aby se zvýšila její rychlost klesání, a tím se snížila doba expozice mořským ptákům;

44) akustickým odpuzujícím zařízením se rozumí zařízení používaná k odstrašení druhů, jako jsou například mořští savci, od lovných zařízení vysíláním akustických signálů;

45) šňůrami plašícími ptáky (nazývanými rovněž šňůry tori) se rozumí šňůry se stuhami, které jsou při kladení háčků s návnadou vlečeny z bodu nacházejícího se vysoko poblíž zádi rybářského plavidla s cílem plašit mořské ptáky od háčků;

46) přímým obnovováním populací se rozumí operace vypouštění živých divokých živočichů vybraných druhů do vod, ve kterých se přirozeně vyskytují, aby se využila přírodní produkce vodního prostředí pro zvýšení počtu jedinců, kteří jsou k dispozici pro rybolov, nebo pro zvýšení přirozeného přírůstku ryb;

47) přesazováním populací se rozumí postup, při kterém jsou živočišné druhy úmyslně dopravovány a vypouštěny lidmi v určitých oblastech zavedených populací těchto druhů;

48) ukazateli účinnosti selektivity se rozumí referenční nástroj pro průběžné sledování pokroku při dosahování cíle společné rybářské politiky minimalizovat nežádoucí úlovky;

49) harpunou se rozumí pneumatická nebo mechanická ruční zbraň, která vystřelí harpunu za účelem rybolovu pod vodou;

50) délkou optimální selektivity (Lopt ) se rozumí průměrná délka úlovku, která podle nejlepšího dostupného vědeckého poradenství optimalizuje růst jedinců v populaci.

Zakazuje se odlov, uchovávání na palubě, překládka nebo vykládka mořských savců nebo mořských plazů uvedených v přílohách II a IV směrnice 92/43/EHS a druhů mořských ptáků, na které se vztahuje směrnice 2009/147/ES.

Jsou-li uloveny druhy uvedené v odstavci 1, nesmějí být poraněny a jedinci se neprodleně vypouštějí zpět.

Odchylně od odstavců 1 a 2 se povoluje uchovávání na palubě, překládka nebo vykládka jedinců mořských druhů uvedených v odstavci 1, kteří byli uloveni náhodně, pokud je taková činnost nezbytná pro zabezpečení pomoci při obnově jednotlivých živočichů a pro umožnění vědeckého výzkumu náhodně usmrcených jedinců, pokud byly dané příslušné vnitrostátní orgány co nejdříve po ulovení a v souladu s platným právem Unie informovány předem.

Členský stát může na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství zavést pro plavidla plující pod jeho vlajkou zmírňující opatření nebo omezení používání některých zařízení. Tato opatření musí minimalizovat, a pokud možno odstranit úlovky druhů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, musí být v souladu s cíli uvedenými v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a nesmí být méně přísná než technická opatření stanovená v právních předpisech Unie.

Cílem opatření přijatých podle odstavce 4 tohoto článku je dosažení záměru uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. b). Členské státy informují za účelem kontroly další dotčené členské státy o ustanoveních přijatých podle odstavce 4 tohoto článku. Rovněž veřejnosti zpřístupní příslušné informace týkající se těchto opatření.

Nařízení Rady (ES) č. 894/97 ze dne 29. dubna 1997 o některých technických opatřeních pro zachování rybolovných zdrojů (Úř. věst. L 132, 23.5.1997, s. 1 ).

Je zakázáno používat lovná zařízení uvedená v příloze II v příslušných oblastech uvedených v této příloze.

Pokud nejlepší dostupné vědecké poradenství doporučuje změnu seznamu oblastí uvedených v příloze II, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení a postupem uvedeným v čl. 11 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1380/2013, kterými se mění příloha II. Při přijímání těchto změn musí Komise věnovat zvláštní pozornost zmírňování negativních dopadů přemístění rybolovné činnosti do jiných citlivých oblastí.

Pokud se stanoviště uvedená v odstavci 1 nebo jiná citlivá stanoviště, včetně zranitelných mořských ekosystémů, vyskytují ve vodách spadajících pod svrchovanost nebo do jurisdikce členského státu, může tento členský stát v souladu s postupem uvedeným v článku 11 nařízení (EU) č. 1380/2013 zřídit uzavřené oblasti nebo zavést jiná opatření pro zachování zdrojů k ochraně těchto stanovišť. Tato opatření musí být v souladu s cíli článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 a nesmí být méně přísná než opatření stanovená v právních předpisech Unie.

Opatření přijatá podle odstavců 2 a 3 tohoto článku jsou zaměřena na dosažení záměru uvedeného v čl. 4 odst. 1 písm. c).

Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1 ).

Minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů mořských druhů uvedené v části A příloh V až X tohoto nařízení se uplatní pro účely:

a) zajištění ochrany nedospělých jedinců mořských druhů podle čl. 15 odst. 11 a 12 nařízení (EU) č. 1380/2013;

b) zřizování oblastí na obnovu rybích populací podle článku 8 nařízení č. (EU) č. 1380/2013;

c) stanovení minimálních velikostí pro uvedení na trh podle čl. 47 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1 ). .

Velikost mořských druhů je měřena v souladu s ustanoveními uvedenými v příloze IV.

Je-li ke stanovení velikosti mořských druhů možno použít více metod, má se za to, že jedinec dosahuje minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů, pokud je velikost naměřená pomocí kterékoli z těchto metod stejná nebo vyšší, než je minimální referenční velikost pro zachování zdrojů.

Humři, langusty, mlži a plži patřící do jednoho z druhů, který má podle příloh V, VI nebo VII stanovenou minimální referenční velikost pro zachování zdrojů, mohou být uloženi na plavidle a vyloženi pouze v neporušeném stavu.

Nařízení Rady (ES) č. 2549/2000 ze dne 17. listopadu 2000 , kterým se stanoví doplňková technická opatření pro obnovu populací tresky obecné v Irském moři (divize ICES VIIa) (Úř. věst. L 292, 21.11.2000, s. 5 ).

Aniž je dotčen článek 14 nařízení (EU) č. 1380/2013, mohou členské státy provádět pilotní projekty s cílem zkoumat metody umožňující zamezit nežádoucím úlovkům, snížit je a odstranit. Tyto pilotní projekty musí zohlednit stanoviska příslušných poradních sborů a musí být založeny na nejlepším dostupném vědeckém poradenství.

V případě, že z výsledků těchto pilotních studií nebo z jiného vědeckého poradenství vyplývá, že nežádoucí úlovky jsou významné, usilují dotčené členské státy o zavedení technických opatření ke snížení těchto nežádoucích úlovků v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Nařízení Rady (ES) č. 254/2002 ze dne 12. února 2002 , kterým se pro rok 2002 stanoví opatření pro obnovu populací tresky obecné v Irském moři (divize ICES VIIa) (Úř. věst. L 41, 13.2.2002, s. 1 ).

Technická opatření stanovená na regionální úrovni jsou uvedena v těchto přílohách:

a) v příloze V pro Severní moře;

b) v příloze VI pro severozápadní vody;

c) v příloze VII pro jihozápadní vody;

d) v příloze VIII pro Baltské moře;

e) v příloze IX pro Středozemní moře;

f) v příloze X pro Černé moře;

g) v příloze XI pro vody Unie v Indickém oceánu a v západním Atlantiku;

h) v příloze XIII pro citlivé druhy.

V zájmu zohlednění regionálních zvláštností daného rybolovu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem změny, doplnění nebo zrušení technických opatření uvedených v přílohách podle odstavce 1 tohoto článku či udělení výjimky z nich, a to i při provádění povinnosti vykládky v souvislosti s čl. 15 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 1380/2013. Komise tyto akty v přenesené pravomoci přijme na základě společného doporučení předloženého podle článku 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 a v souladu s příslušnými články kapitoly III tohoto nařízení.

Pro účely přijetí takových aktů v přenesené pravomoci mohou členské státy s přímým zájmem na řízení předkládat společná doporučení v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 poprvé nejpozději do 24 měsíců a poté 18 měsíců po každém předložení zprávy podle čl. 31 odst. 1 tohoto nařízení. Mohou taková doporučení rovněž předkládat, kdykoli to považují za nezbytné.

Technická opatření přijatá podle odstavce 2 tohoto článku:

a) jsou zaměřena na dosažení cílů a záměrů stanovených v článku 3 a 4 tohoto nařízení;

b) jsou zaměřena na dosažení cílů uvedených v jiných relevantních aktech Unie přijatých v oblasti společné rybářské politiky, zejména ve víceletých plánech uvedených v článcích 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013, a splňují podmínky stanovené v uvedených aktech;

c) řídí se zásadami řádné správy uvedenými v článku 3 nařízení (EU) č. 1380/2013;

d) vedou minimálně k zajištění takových přínosů pro zachování mořských biologických zdrojů, které jsou přinejmenším rovnocenné opatřením uvedeným v odstavci 1, a to zejména z hlediska vzorců využívání zdrojů a úrovně ochrany poskytované v případě citlivých druhů a stanovišť. Zohlední se i možný dopad rybolovných činností na mořský ekosystém.

Uplatňování podmínek týkajících se upřesnění velikosti ok, jak je stanoveno v článku 27 a v části B příloh V až XI, nesmí vést ke zhoršení norem v oblasti selektivity, zejména ke zvýšení úlovků nedospělých jedinců, platných ke dni 14. srpna 2019 , a jeho smyslem musí být dosažení cílů a záměrů stanovených v článcích 3 a 4.

Ve společných doporučeních předložených za účelem přijetí opatření uvedených v odstavci 2 poskytnou členské státy vědecké důkazy na podporu přijetí těchto opatření.

Komise může požadovat, aby VTHVR posoudil společná doporučení uvedená v odstavci 2.

Nařízení Rady (ES) č. 812/2004 ze dne 26. dubna 2004 , kterým se stanoví opatření týkající se náhodných úlovků kytovců při rybolovu a kterým se mění nařízení (ES) č. 88/98 (Úř. věst. L 150, 30.4.2004, s. 12 ).

Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s velikostně a druhově selektivními vlastnostmi lovných zařízení obsahuje vědecké důkazy dokládající, že tato opatření zajišťují přinejmenším rovnocenné selektivní vlastnosti pro určité druhy nebo kombinaci druhů, jako mají lovná zařízení uvedená v části B příloh V až X a v části A přílohy XI.

Nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 ze dne 21. prosince 2005 , kterým se stanoví technická opatření pro zachování rybolovných zdrojů ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu, mění nařízení (ES) č. 1434/98 a zrušuje nařízení (ES) č. 88/98 (Úř. věst. L 349, 31.12.2005, s. 1 ).

Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s částí C příloh V až VIII a X a částí B přílohy XI či za účelem zřízení nové uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu musí zahrnout tyto prvky týkající se daných uzavřených oblastí nebo oblastí s omezením rybolovu:

a) cíl uzavření,

b) zeměpisný rozsah a trvání uzavření,

c) omezení týkající se konkrétních zařízení a

d) kontrolní a monitorovací opatření.

Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11 ).

Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s částí A příloh V až X musí dodržovat cíl zajištění ochrany nedospělých jedinců mořských druhů.

Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006, (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1 ).

Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s vytvořením uzavření v reálném čase s cílem zajistit ochranu citlivých druhů nebo oblastí, kde se nacházejí nedospělí živočichové nebo oblastí, kde dochází k výtěru druhů ryb či měkkýšů, obsahuje tyto prvky:

a) zeměpisný rozsah a trvání uzavření,

b) druhy a prahové úrovně, které jsou důvodem pro vytvoření uzavření,

c) používání vysoce selektivních zařízení s cílem umožnit přístup do jinak uzavřených oblastí a

d) kontrolní a monitorovací opatření.

Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s ustanoveními týkajícími se opuštění oblasti obsahuje tyto prvky:

a) druhy a prahové úrovně, které jsou důvodem pro opuštění oblasti;

b) vzdálenost, o níž se plavidlo má přemístit od své předchozí pozice pro rybolov.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016 , kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1 ).

Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s používáním inovativních lovných zařízení v rámci konkrétní mořské oblasti obsahuje posouzení pravděpodobných dopadů používání takových zařízení na cílové druhy a na citlivé druhy a stanoviště. Dotčené členské státy shromažďují příslušné údaje nezbytné pro takové posouzení.

Využívání inovativních lovných zařízení se nepovolí v případě, že z posouzení uvedeného v odstavci 1 vyplyne, že jejich používání povede k významným negativním dopadům na citlivá stanoviště a necílové druhy.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/973 ze dne 4. července 2018 , kterým se zavádí víceletý plán pro populace žijící při dně v Severním moři a rybolov využívající tyto populace, kterým se stanoví podrobnosti provádění povinnosti vykládky v Severním moři a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES) č. 676/2007 a (ES) č. 1342/2008 (Úř. věst. L 179, 16.7.2018, s. 1 ).

Společné doporučení předložené za účelem přijetí opatření uvedených v čl. 15 odst. 2 v souvislosti s ochranou citlivých druhů a stanovišť může zejména:

a) na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství rozpracovat seznamy citlivých druhů a stanovišť, které jsou nejvíce ohroženy rybolovnými činnostmi v rámci příslušného regionu,

b) upřesnit využití dodatečných nebo alternativních opatření vedle opatření uvedených v příloze XIII s cílem minimalizovat náhodné úlovky druhů uvedených v článku 11;

c) poskytovat informace o účinnosti stávajících zmírňujících opatření a monitorovacích opatření;

d) upřesnit opatření vedoucí k minimalizaci dopadů lovných zařízení na citlivá stanoviště;

e) upřesnit omezení provozu konkrétních lovných zařízení nebo zavést úplný zákaz používání určitých lovných zařízení v rámci oblasti, kde tato zařízení představují hrozbu pro stav druhů z hlediska ochrany v této oblasti, jak uvádějí články 10 a 11, nebo v rámci jiných citlivých stanovišť.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/472 ze dne 19. března 2019 , kterým se zavádí víceletý plán pro populace druhů lovených v západních vodách a přilehlých vodách a pro rybolov využívající tyto populace, o změně nařízení (EU) 2016/1139 a (EU) 2018/973, a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 811/2004, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007 a (ES) č. 1300/2008 (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 1 ).

Předkládají-li členské státy společná doporučení pro stanovení technických opatření v dočasných plánech výmětů uvedených v čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013, tato doporučení mohou obsahovat mimo jiné tyto prvky:

a) specifikace lovných zařízení a pravidla upravující jejich využívání;

b) specifikace úprav lovných zařízení nebo používání selektivních zařízení za účelem zvýšení velikostní nebo druhové selektivity;

c) omezení nebo zákaz používání některých lovných zařízení a provádění rybolovných činností v určitých oblastech nebo obdobích;

d) minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů;

e) odchylky schválené podle čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku jsou zaměřena na dosahování cílů stanovených v článku 3, zejména na ochranu oblastí, kde se nacházejí nedospělí živočichové, a oblastí, kde dochází k výtěru druhů ryb nebo měkkýšů.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1022 ze dne 20. června 2019 , kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři a mění nařízení (EU) č. 508/2014 (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 1 ).

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení vymezením pilotních projektů zaměřených na vývoj systému pro úplnou dokumentaci úlovků a výmětů na základě měřitelných cílů a záměrů pro účely řízení rybolovu založeného na výsledcích.

Pilotní projekty uvedené v odstavci 1 se mohou odchylovat od opatření stanovených v části B příloh V až XI pro určitou oblast a po dobu nejvýše jednoho roku za předpokladu, že lze prokázat, že tyto projekty přispívají k dosahování cílů a záměrů stanovených v článcích 3 a 4 a že se zejména zaměřují na zlepšení selektivity dotčeného lovného zařízení nebo postupu nebo jinak snižují jeho dopad na životní prostředí. Toto jednoroční období může být za stejných podmínek prodlouženo o další jeden rok. Je omezeno na nejvýše 5 % plavidel působících v této oblasti činnosti na členský stát.

Předkládají-li členské státy společná doporučení pro vytvoření pilotních projektů, jak je uvedeno v odstavci 1, poskytnou vědecké důkazy na podporu přijetí těchto projektů. VTHVR tato společná doporučení posoudí a posouzení zveřejní. Do šesti měsíců od ukončení projektu předloží členské státy Komisi zprávu s uvedením výsledků, včetně podrobného posouzení změn selektivity a dalších dopadů na životní prostředí.

VTHVR posoudí zprávu uvedenou v odstavci 3. V případě kladného hodnocení přínosu nového zařízení nebo postupu k dosažení cíle uvedeného v odstavci 2 může Komise předložit návrh v souladu se Smlouvou o fungování EU, aby se umožnilo obecné používání tohoto zařízení nebo postupu. Posouzení VTHVR se zveřejní.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem doplnění tohoto nařízení vymezením technických specifikací systému pro úplnou dokumentaci úlovků a výmětů uvedeného v odstavci 1 tohoto článku.

Divize ICES (Mezinárodní rada pro průzkum moří) jsou vymezeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 218/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v severovýchodním Atlantiku (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 70 ).

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými se stanoví:

a) specifikace výběrových zařízení připevněných k zařízením uvedeným v části B příloh V až IX;

b) podrobná pravidla specifikací lovných zařízení popsaných v příloze V části D týkající se omezení konstrukce zařízení a kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata členským státem vlajky;

c) podrobná pravidla týkající se kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata členským státem vlajky, pokud se používají zařízení uvedená v příloze V části C bodě 6, v příloze VI části C bodě 9 a v příloze VII části C bodě 4;

d) podrobná pravidla týkající se kontrolních a monitorovacích opatření, která mají být přijata pro uzavřené oblasti nebo oblasti s omezením rybolovu popsané v příloze V části C bodě 2 a příloze VI části C bodech 6 a 7;

e) podrobná pravidla týkající se signálních a prováděcích vlastností akustických odpuzujících zařízení uvedených v příloze XIII části A;

f) podrobná pravidla pro konstrukci a nasazení šňůr plašících ptáky a zatížených šňůr uvedených v příloze XIII části B;

g) podrobná pravidla specifikací zařízení umožňujících želvám vyplout ze sítě uvedených v příloze XIII části C.

Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají v souladu s čl. 30 odst. 2.

Oblasti CECAF (středovýchodní Atlantik nebo hlavní rybolovná oblast FAO 34) jsou oblasti vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2009 ze dne 11. března 2009 o předkládání statistik nominálních odlovů členských států provozujících rybolov v některých oblastech mimo severní Atlantik (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 1 ).

Technická opatření stanovená v tomto nařízení se nevztahují na rybolovné činnosti prováděné za účelem vědeckého výzkumu za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a) rybolovné činnosti jsou prováděny na základě povolení a pod dohledem členského státu vlajky;

b) Komise a členský stát, do jehož svrchovanosti nebo jurisdikce spadají vody, v nichž rybolovné činnosti probíhají (dále jen pobřežní členský stát), jsou nejméně dva týdny předem zpraveny o záměru provádět takové rybolovné činnosti včetně podrobných informací o dotčených plavidlech a o vědeckých výzkumech, které mají být provedeny;

c) plavidlo nebo plavidla provádějící rybolovné činnosti mají platné oprávnění k rybolovu v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009;

d) na žádost pobřežního členského státu určenou členskému státu vlajky je velitel plavidla povinen přijmout na dobu trvání rybolovných činností na palubu pozorovatele z pobřežního členského státu, ledaže by to z bezpečnostních důvodů nebylo možné;

e) rybolovné operace prováděné obchodními plavidly za účelem vědeckého výzkumu jsou časově omezené. Pokud rybářské operace prováděné obchodními plavidly v zájmu určitého výzkumu zahrnují více než šest obchodních plavidel, členský stát vlajky informuje Komisi nejméně tři měsíce předem a Komise si v případě potřeby vyžádá poradenství VTHVR s cílem potvrdit odůvodněnost takové míry účasti z vědeckého hlediska; pokud míra účasti není podle poradenství VTHR považována za odůvodněnou, dotčený členský stát odpovídajícím způsobem změní podmínky vědeckého výzkumu;

f) v případě pulzní elektrické vlečné sítě, plavidla provádějící vědecký výzkum musí dodržovat konkrétní vědecký protokol jako součást plánu vědeckého výzkumu, který byl přezkoumán nebo potvrzen radou ICES nebo VTHVR, jakož i systém monitorování, kontroly a hodnocení.

Mořské druhy ulovené pro účely uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou být prodávány, skladovány, vystavovány nebo nabízeny k prodeji za předpokladu, že jsou v příslušných případech započteny do kvót v souladu s čl. 33 odst. 6 nařízení (ES) č. 1224/2009 a:

a) splňují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů stanovené v přílohách IV až X tohoto nařízení nebo

b) jsou prodávány pro jiné účely než k přímé lidské spotřebě.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44 ).

Technická opatření stanovená v tomto nařízení se nevztahují na rybolovné činnosti, které jsou výlučně vedeny za účelem přímého obnovování populací nebo přesazování mořských druhů za předpokladu, že jsou tyto činnosti prováděny s povolením a pod dohledem členského státu nebo členských států s přímým zájmem na řízení.

Je-li přímé obnovování populací nebo přesazování uskutečňováno ve vodách jiného členského státu nebo členských států, musí být Komise a všechny tyto členské státy o úmyslu provádět takové rybolovné činnosti informovány nejméně 20 kalendářních dnů předem.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1236/2010 ze dne 15. prosince 2010 , kterým se stanoví systém kontroly a vynucování platný v oblasti vymezené Úmluvou o budoucí multilaterální spolupráci při rybolovu v severovýchodním Atlantiku a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2791/1999 (Úř. věst. L 348, 31.12.2010, s. 17 ).

Procentními podíly úlovků uvedenými v přílohách V až VIII se rozumí maximální procento druhů povolené k tomu, aby bylo možné použít specifické velikosti ok stanovené v uvedených přílohách. Těmito procentními podíly není dotčena povinnost vykládky úlovků podle článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013.

Procentní podíly úlovků se vypočítají jako poměr živé hmotnosti všech biologických mořských zdrojů vyložených po každém rybářském výjezdu.

Procentní podíly úlovků podle odstavce 2 mohou být vypočteny na základě jednoho nebo více reprezentativních vzorků.

Pro účely tohoto článku se ekvivalentní hmotnost mezi celým tělem humra severského a jeho zadečkem získá znásobením hmotnosti zadečku třemi.

Členské státy mohou vydat oprávnění k rybolovu podle článku 7 nařízení (ES) č. 1224/2009 plavidlům plujícím pod jejich vlajkou, pokud provozují rybolovné činnosti za použití sítí o specifické velikosti ok stanovené v přílohách V až XI. Tato oprávnění lze pozastavit nebo zrušit, zjistí-li se, že plavidlo nedodrželo určené procentní podíly úlovků stanovené v přílohách V až VIII.

Tímto článkem není dotčeno nařízení (ES) č. 1224/2009.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na základě článku 15 a v souladu s článkem 29 za účelem dalšího vymezení pojmu cílený rybolov pro příslušné druhy uvedené v části B příloh V až X a v příloze XI části A. Za tímto účelem předloží členské státy s přímým zájmem na řízení dotčeného rybolovu jakákoli společná doporučení poprvé nejpozději do dne 15. srpna 2020 .

Nařízení Rady (ES) č. 734/2008 ze dne 15. července 2008 o ochraně citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně (Úř. věst. L 201, 30.7.2008, s. 8 ).

Technická opatření použitelná v oblasti upravené předpisy NEAFC jsou stanovena v příloze XII.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1 ).

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 15 odst. 2, čl. 23 odst. 1 a 5, čl. 27 odst. 7 a čl. 31 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 14. srpna 2019 . Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 15 odst. 2, čl. 23 odst. 1 a 5, čl. 27 odst. 7 a čl. 31 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 3, čl. 10 odst. 4, čl. 12 odst. 2, čl. 15 odst. 2, čl. 23 odst. 1 a 5, čl. 27 odst. 7 a čl. 31 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105 ).;

Komisi je nápomocen Výbor pro rybolov a akvakulturu zřízený článkem 47 nařízení (EU) č. 1380/2013. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení Rady (EU) č. 182/2011.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 20. června 2019 ze dne o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105 ).

Do 31. prosince 2020 a poté každý třetí rok Komise na základě informací poskytnutých členskými státy a příslušnými poradními sbory a po hodnocení provedeném VTHVR podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Tato zpráva posoudí, do jaké míry technická opatření na regionální úrovni i na úrovni Unie přispěla k dosažení cílů uvedených v článku 3 a záměrů uvedených v článku 4. Ve zprávě se rovněž uvedou odkazy na poradenství ze strany ICES týkající se dosaženého pokroku nebo dopadu inovativních lovných zařízení. Vyvodí se v ní rovněž závěry ohledně přínosů nebo negativních účinků na mořské ekosystémy, citlivá stanoviště a selektivitu.

Zpráva uvedená v odstavci 1 tohoto článku obsahuje mimo jiné i posouzení příspěvku technických opatření k optimalizaci vzorců využívání zdrojů, jak stanoví čl. 3 odst. 2 písm. a). Za tímto účelem může zpráva mimo jiné zahrnovat jakožto ukazatel účinnosti selektivity u hlavních indikátorových populací pro druhy uvedené v příloze XIV i délku optimální selektivity (Lopt ) ve srovnání s průměrnou délkou ulovených ryb pro každý hodnocený rok.

Existují-li na základě této zprávy na regionální úrovni důkazy, že tyto cíle a záměry splněny nebyly, členské státy v rámci tohoto regionu předloží do dvanácti měsíců ode dne předložení zprávy uvedené v odstavci 1 plán stanovující opatření, která mají být přijata s cílem přispět ke splnění těchto cílů a záměrů.

Komise také může na základě této zprávy navrhnout Evropskému parlamentu a Radě veškeré nezbytné změny tohoto nařízení. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na základě článku 15 a v souladu s článkem 29 za účelem změn seznamu druhů uvedeného v příloze XIV.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105 ).;

Nařízení (ES) č. 1967/2006 se mění takto:

a) články 3, 8 až 12, 14, 15, 16 a 25 se zrušují;

b) přílohy II, III a IV se zrušují.

Odkazy na zrušené články a přílohy se považují za odkazy na příslušná ustanovení tohoto nařízení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105 ).;

V článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 se odstavec 12 nahrazuje tímto: 12.U druhů nepodléhajících povinnosti vykládky podle odstavce 1 platí, že úlovky druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nejsou uchovávány na palubě, ale okamžitě se vracejí do moře s výjimkou případů, kdy se používají jako živá návnada.

U druhů nepodléhajících povinnosti vykládky podle odstavce 1 platí, že úlovky druhů pod úrovní minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nejsou uchovávány na palubě, ale okamžitě se vracejí do moře s výjimkou případů, kdy se používají jako živá návnada.

V nařízení (EU) 2016/1139 se článek 8 mění takto:

a) v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013, pokud jde o tato technická opatření, jestliže se na ně nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105 ).; :

b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:2.Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení a splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1241.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013, pokud jde o tato technická opatření, jestliže se na ně nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105 ).; :

Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení a splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1241.

Článek 9 nařízení (EU) 2018/973 se mění takto:

a) v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o tato technická opatření, jestliže se na ně nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 20. června 2019 ze dne o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105 ). .:

b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:2.Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení a splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1241.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o tato technická opatření, jestliže se na ně nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 20. června 2019 ze dne o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105 ). .:

Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení a splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1241.

Článek 9 nařízení (EU) 2019/472 se mění takto:

a) v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o tato technická opatření, jestliže se na ně se nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241.Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105 ).; .

b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:2.Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení a splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1241.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o tato technická opatření, jestliže se na ně se nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241.Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105 ).; .

Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení a splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1241.

Článek 13 nařízení (EU) 2019/1022 se mění takto:

a) v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení zavedením těchto technických opatření pro zachování zdrojů, jestliže se na ně nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241.Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105 ).; .

b) odstavec 2 se nahrazuje tímto:2.Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení a splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1241.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 za účelem doplnění tohoto nařízení zavedením těchto technických opatření pro zachování zdrojů, jestliže se na ně nevztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241.Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1241 ze dne 20. června 2019 o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření, o změně nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, (EU) 2016/1139, (EU) 2018/973, (EU) 2019/472 a (EU) 2019/1022 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 105 ).; .

Opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení a splňovat požadavky čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2019/1241.

Nařízení (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 se zrušují.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Zakazuje se na palubě rybářského plavidla jakkoli fyzicky nebo chemicky zpracovávat ryby k výrobě rybí moučky, rybího oleje nebo podobných produktů nebo překládat úlovky ryb za tímto účelem.

Odstavec 1 se nevztahuje na:

a) zpracování nebo překládku vnitřností; nebo

b) výrobu surimi na palubě rybářského plavidla.

Maximální prostor mezi tyčemi separátoru vody na palubě plavidel pro pelagický rybolov zaměřených na lov makrel, sleďů a kranasů, která působí v oblasti úmluvy NEAFC podle definice uvedené v čl. 3 bodu 2 nařízení (EU) č. 1236/2010, činí 10 mm.

Tyče se přivaří. Pokud jsou v separátoru vody použity místo tyčí otvory, nesmí maximální průměr otvorů překročit 10 mm. Průměr otvorů ve výpustech umístěných před separátorem vody nesmí překročit 15 mm.

Plavidlům pro pelagický rybolov, která provádějí rybolovné činnosti v oblasti úmluvy NEAFC, se zakazuje vypouštět ryby pod hladinou ponoru plavidla z vyrovnávacích nádrží nebo chladírenských nádrží s mořskou vodou.

Plány zařízení na zpracování a vykládku úlovků plavidel pro pelagický rybolov zaměřených na lov makrel, sleďů a kranasů v oblasti úmluvy NEAFC, které jsou potvrzeny příslušnými orgány členských států vlajky, jakož i změny těchto plánů, zasílá velitel plavidla orgánům členského státu vlajky příslušným pro oblast rybolovu. Příslušné orgány členského státu vlajky plavidel provádějí pravidelná ověřování přesnosti předložených plánů. Jejich kopie musí být neustále na palubě plavidla.

Je zakázáno mít nebo používat na palubě rybářského plavidla zařízení, která umožňují automatické třídění úlovku sleďů, makrel nebo kranasů podle velikosti nebo pohlaví.

Držení nebo používání těchto zařízení je však povoleno, pokud:

a) nejsou současně na palubě jednoho plavidla držena nebo používána vlečná zařízení o velikosti ok menší než 70 mm nebo jeden či více košelkových nevodů nebo podobná lovná zařízení; nebo

b) celkový úlovek, který lze mít v souladu s právními předpisy na palubě:i) je skladován ve zmrazeném stavu;ii) vytříděné ryby jsou ihned po vytřídění zamrazeny a žádné vytříděné ryby nejsou vhazovány zpět do moře; aiii) zařízení jsou instalována a umístěna na plavidle tak, že zajišťují okamžité zamrazení a nedovolují vhazování mořských živočichů zpět do moře.

i) je skladován ve zmrazeném stavu;

ii) vytříděné ryby jsou ihned po vytřídění zamrazeny a žádné vytříděné ryby nejsou vhazovány zpět do moře; a

iii) zařízení jsou instalována a umístěna na plavidle tak, že zajišťují okamžité zamrazení a nedovolují vhazování mořských živočichů zpět do moře.

Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku mohou všechna plavidla, která jsou oprávněna lovit v Baltském moři, oblasti Velkého a Malého Beltu a Øresundu, přivézt automatická třídící zařízení do Kattegatu, bylo-li za tímto účelem vydáno zvláštní povolení k rybolovu v souladu s článkem 7. Zvláštní povolení k rybolovu upřesňuje druhy ryb, oblasti, období a ostatní podmínky k používání a držení automatických třídících zařízení na plavidle.

Tento článek se nevztahuje na Baltské moře.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: