Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů Interinstitucionální Dohoda ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů

Označení:: 32020Q1222(01)
Stav:: Účinný
Jazyk textu:: cs

EVROPSKÝ PARLAMENT, RADA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÁ KOMISE, dále jen orgány,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 295 této smlouvy,

Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020 , kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (viz strana 23 v tomto čísle Úředního věstníku).

⟪MEDIA:img_001⟫

Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020 , kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (viz strana 11 v tomto čísle Úředního věstníku).

⟪MEDIA:img_002⟫

Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů Interinstitucionální Dohoda ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů EVROPSKÝ PARLAMENT, RADA EVROPSKÉ UNIE A EVROPSKÁ KOMISE, dále jen orgány, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 295 této smlouvy,SE DOHODLY TAKTO:

ČÁST I VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC A ZVLÁŠTNÍ NÁSTROJE

A. USTANOVENÍ O VÍCELETÉM FINANČNÍM RÁMCI 7. Během rozpočtového procesu a při přijímání souhrnného rozpočtu Unie orgány v zájmu řádného finančního řízení v největším možném rozsahu zajistí, aby pod stropy jednotlivých okruhů víceletého finančního rámce, s výjimkou podokruhu Hospodářská, sociální a územní soudržnost, zůstala k dispozici dostatečná rozpětí.

Aktualizace prognóz vývoje prostředků na platby 8. Každý rok provede Komise aktualizaci prognóz vývoje prostředků na platby na období alespoň do roku 2027. V této aktualizaci přihlédne ke všem relevantním informacím, včetně skutečného vynakládání rozpočtových prostředků na závazky a rozpočtových prostředků na platby, jakož i prognóz jejich vynakládání. Zohlední rovněž pravidla určená k zajištění řádného vývoje prostředků na platby ve vztahu k prostředkům na závazky a ve vztahu k prognózám růstu hrubého národního důchodu (HND) Unie.

B. USTANOVENÍ O TEMATICKÝCH A NETEMATICKÝCH ZVLÁŠTNÍCH NÁSTROJÍCH

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci 9. Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci stanovené v příslušném základním právním aktu, předloží Komise návrh na toto uvolnění a rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci přijímají společně Evropský parlament a Rada.Současně s návrhem rozhodnutí o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek. Převody prostředků v souvislosti s Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci se provádějí v souladu s finančním nařízením.

Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech 10. Pokud se Komise domnívá, že podmínky pro uvolnění prostředků z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech jsou splněny, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků z této rezervy do příslušných rozpočtových položek v souladu s finančním nařízením.Rozhodnutí o uvolnění prostředků podle čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení o víceletém finančním rámci přijmou společně Evropský parlament a Rada na návrh Komise v souladu s příslušným základním právním aktem. Před předložením jakéhokoli návrhu na převod prostředků z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech pro účely pomoci podle čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení o víceletém finančním rámci Komise posoudí možnosti přerozdělení prostředků uvnitř rozpočtu.

Rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu 11. Jsou-li splněny podmínky pro uvolnění prostředků z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu stanovené v příslušném nástroji, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod prostředků do příslušných rozpočtových položek.Převody prostředků v souvislosti s rezervou na vyrovnání se s důsledky brexitu se provádějí v souladu s finančním nařízením.

Nástroj jediného rozpětí 12. Komise může navrhnout uvolnění částek odpovídajících všem nebo některým z rozpětí uvedených v čl. 11 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a c) nařízení o víceletém finančním rámci v souvislosti s návrhem rozpočtu nebo návrhem opravného rozpočtu. Uvolnění jakýchkoli částek uvedených v čl. 11 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) uvedeného nařízení navrhne Komise až poté, co důkladně analyzovala veškeré jiné finanční možnosti.Evropský parlament a Rada mohou tyto částky uvolnit v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen Smlouva o fungování EU).

Nástroj pružnosti 13. Komise předloží návrh na uvolnění prostředků z nástroje pružnosti poté, co posoudí všechny možnosti přerozdělení prostředků v rámci okruhu, který vyžaduje dodatečné výdaje.V uvedeném návrhu určí potřeby, jež je nutno pokrýt, a částku. Takový návrh může předložit v souvislosti s návrhem rozpočtu nebo návrhem opravného rozpočtu. Evropský parlament a Rada mohou prostředky z nástroje pružnosti uvolnit v rámci rozpočtového procesu stanoveného v článku 314 Smlouvy o fungování EU.

ČÁST II ZLEPŠENÍ SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY V ROZPOČTOVÝCH ZÁLEŽITOSTECH

A. POSTUP SPOLUPRÁCE MEZI ORGÁNY 14. Podrobnosti spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu jsou upraveny v příloze I. 15. V souladu s čl. 312 odst. 5 Smlouvy o fungování EU činí orgány všechna nezbytná opatření k usnadnění přijetí nového víceletého finančního rámce nebo jeho revize zvláštním legislativním postupem podle čl. 312 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Tato opatření zahrnou pravidelné schůzky a výměnu informací mezi Evropským parlamentem a Radou a z podnětu Komise též setkání předsedů orgánů podle článku 324 Smlouvy o fungování EU s cílem usnadnit konzultace a sladění postojů orgánů. Je-li předložen návrh na nový víceletý finanční rámec nebo jeho podstatnou revizi, budou orgány usilovat o stanovení zvláštních ujednání o své vzájemné spolupráci a dialogu mezi sebou v průběhu postupu vedoucího k přijetí uvedeného návrhu.

Rozpočtová transparentnost 16. Komise vypracuje výroční zprávu, která se připojí k souhrnnému rozpočtu Unie a v níž jsou zahrnuty dostupné informace, jež nejsou důvěrné povahy a týkají se:a) aktiv a pasiv Unie, včetně těch, jež vyplývají z výpůjčních a úvěrových operací prováděných Unií v souladu s jejími pravomocemi podle Smluv;b) příjmů, výdajů, aktiv a pasiv Evropského rozvojového fonduJak je stanoveno ve Vnitřní dohodě mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1 ), a předchozích vnitřních dohodách. , Evropského nástroje finanční stability, Evropského mechanismu stability a dalších případných budoucích mechanismů;c) výdajů, které vznikly členským státům v rámci posílené spolupráce, v rozsahu, v němž nejsou zahrnuty v souhrnném rozpočtu Unie;d) výdajů v oblasti klimatu, na základě účinné metodiky, kterou stanoví Komise, a případně v souladu s odvětvovými právními předpisy, pro sledování těchto výdajů a jejich efektivnosti, s cílem dosáhnout celkového cíle, aby alespoň 30 % celkového rozpočtu Unie a výdajů z Nástroje Evropské unie na podporu oživení podporovalo cíle v oblasti klimatu, při zohlednění účinků postupného ukončování financování z Nástroje Evropské unie na podporu oživení a za rozlišení mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobením se jí tam, kde je to možné.Nebude-li v jednom nebo více příslušných programech dosaženo dostatečného pokroku při plnění cíle výdajů v oblasti klimatu, budou se orgány v souladu se svými povinnostmi a příslušnými právními předpisy navzájem konzultovat o vhodných opatřeních, která je třeba přijmout k zajištění toho, aby výdaje Unie na cíle v oblasti klimatu v průběhu celého víceletého finančního rámce na období 2021–2027 činily alespoň 30 % celkové částky rozpočtu Unie a výdajů z Nástroje Evropské unie na podporu oživení; e) výdajů přispívajících k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti na základě účinné, transparentní a komplexní metodiky stanovené Komisí ve spolupráci s Evropským parlamentem a Radou a případně v souladu s odvětvovými právními předpisy se záměrem dosáhnout ambice, aby na cíle v oblasti biologické rozmanitosti bylo v roce 2024 poskytováno 7,5 % a v roce 2026 a v roce 2027 10 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce, přičemž se zohlední, kde se překrývají cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti;f) prosazování rovnosti žen a mužů, jakož i práv a rovných příležitostí pro všechny v průběhu provádění a monitorování příslušných programů, a rovněž začleňování těchto cílů a hlediska rovnosti žen a mužů, mimo jiné tím, že podle rámce pro zdokonalení tvorby právních předpisů bude při posuzování a vyhodnocování dopadů posíleno posouzení genderových dopadů. Komise bude zkoumat, jak vypracovat metodiku pro měření příslušných výdajů na úrovni programu ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027. Komise tuto metodiku použije, jakmile bude k dispozici. Nejpozději 1. ledna 2023 Komise tuto metodiku uplatní pro některé centrálně řízené programy, aby ověřila její proveditelnost. V polovině období bude zkoumáno, zda lze metodiku rozšířit na další programy pro zbývající část víceletého finančního rámce na období 2021–2027;g) provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje ve všech příslušných programech Unie víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Účinné metodiky uvedené v prvním odstavci písm. d) a e) budou pokud možno zahrnovat odkaz na příspěvek rozpočtu Unie k Zelené dohodě pro Evropu, který zahrnuje zásadu neškodit. Účinná metodika uvedená v prvním odstavci písm. d) bude transparentní, komplexní a zaměřená na výsledky a výkonnost, bude zahrnovat každoroční konzultace Komise s Evropským parlamentem a Radou a určí příslušná opatření, která mají být přijata v případě nedostatečného pokroku při plnění příslušných cílů. Žádná z metodik uvedených v tomto bodě by neměla vést k nadměrné administrativní zátěži pro nositele projektů nebo pro příjemce. 17. Komise vypracuje výroční zprávu o provádění Nástroje Evropské unie na podporu oživení. Výroční zpráva shrnuje dostupné informace, jež nejsou důvěrné povahy a týkají se:aktiv a pasiv, jež vyplývají z výpůjčních a úvěrových operací prováděných podle článku 5 rozhodnutí o vlastních zdrojích, celkové částky výnosů přidělených na programy Unie v souvislosti s prováděním Nástroje Evropské unie na podporu oživení v předchozím roce v členění podle programů a rozpočtových položek, příspěvku vypůjčených prostředků k dosažení cílů Nástroje Evropské unie na podporu oživení a zvláštních programů Unie.

B. ZAČLEŇOVÁNÍ FINANČNÍCH USTANOVENÍ DO LEGISLATIVNÍCH AKTŮ 18. Veškeré legislativní akty, jež se týkají víceletých programů a jsou přijímány řádným legislativním postupem, musí obsahovat ustanovení, jímž normotvůrce stanoví finanční krytí programu.Tato částka představuje pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční částku. Pro programy uvedené v příloze II nařízení o víceletém finančním rámci se hlavní referenční částka automaticky zvýší o dodatečné příděly uvedené v čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení. Evropský parlament a Rada, a Komise při sestavování návrhu rozpočtu, se zavazují, že se od této částky po celou dobu trvání daného programu neodchýlí o více než 15 %, ledaže nastanou nové, objektivní a dlouhodobé okolnosti, jež musí být výslovně a přesně doloženy s přihlédnutím k výsledkům provádění programu, zejména na základě hodnocení. Jakékoliv zvýšení vyplývající z takových změn nesmí překročit stávající strop pro daný okruh, aniž je dotčeno použití nástrojů uvedených v nařízení o víceletém finančním rámci a v této dohodě. Čtvrtý odstavec se nepoužije na dodatečné příděly uvedené ve třetím odstavci. Tento bod se nevztahuje na prostředky vyhrazené na politiku soudržnosti, jež byly přijaty řádným legislativním postupem a předem přiděleny jednotlivým členským státům a u nichž je stanoveno finanční krytí pro celou dobu trvání programu, ani na projekty velkého rozsahu uvedené v článku 18 nařízení o víceletém finančním rámci. 19. Právně závazné akty Unie, jež se týkají víceletých programů a nejsou přijímány řádným legislativním postupem, neobsahují částku považovanou za nezbytnou.Jestliže si Rada přeje zahrnout finanční referenční částku, považuje se za projev vůle normotvůrce a nejsou tím dotčeny rozpočtové pravomoci Evropského parlamentu a Rady stanovené ve Smlouvě o fungování EU. Do všech právně závazných akt Unie, které takovou finanční referenční částku obsahují, musí být vložena ustanovení za tímto účelem.

C. VÝDAJE SOUVISEJÍCÍ S DOHODAMI O RYBOLOVU 20. Výdaje související s dohodami o rybolovu se řídí těmito zvláštními pravidly.Komise se zavazuje, že bude Evropský parlament pravidelně informovat o přípravě a průběhu jednání o dohodách o rybolovu, včetně rozpočtového dopadu těchto dohod. Orgány se zavazují, že v průběhu legislativního postupu týkajícího se dohod o rybolovu vyvinou veškeré úsilí k tomu, aby byly všechny postupy provedeny co nejrychleji. Částky vyčleněné v rozpočtu na nové dohody o rybolovu nebo na prodloužení platnosti dohod o rybolovu, jež vstupují v platnost po 1. lednu daného rozpočtového roku, se zapisují do rezervy. Jestliže se ukáže, že jsou prostředky přidělené na dohody o rybolovu (včetně rezervy) nedostatečné, poskytne Komise Evropskému parlamentu a Radě potřebné informace o příčinách nastalé situace a o opatřeních, která lze přijmout zavedenými postupy. V případě potřeby navrhne Komise vhodná opatření. Komise předkládá čtvrtletně Evropskému parlamentu a Radě podrobné informace o provádění platných dohod o rybolovu a finanční prognózu pro zbývající část roku. 21. Aniž jsou dotčeny příslušné postupy, jimiž se řídí sjednávání dohod o rybolovu, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci rozpočtové spolupráce včasné dohody o přiměřeném financování dohod o rybolovu.

D. FINANCOVÁNÍ SPOLEČNÉ ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY (SZBP) 22. Celková částka provozních výdajů v rámci SZBP se zapisuje v plném rozsahu do jediné rozpočtové kapitoly pro SZBP. Tato částka pokrývá skutečné předvídatelné potřeby posuzované při sestavování návrhu rozpočtu na základě prognóz vypracovávaných každoročně vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen vysoký představitel). Ponechává se přiměřené rozpětí pro nepředvídané akce. Žádné finanční prostředky nesmějí být zapsány do rezervy. 23. U výdajů na SZBP, které jsou hrazeny z rozpočtu Unie v souladu s článkem 41 Smlouvy o Evropské unii, se orgány snaží v dohodovacím výboru uvedeném v čl. 314 odst. 5 Smlouvy o fungování EU a na základě návrhu rozpočtu sestaveného Komisí dospět každoročně k dohodě o výši provozních výdajů a o rozdělení této částky mezi články rozpočtové kapitoly pro SZBP. Nedojde-li k dohodě, rozumí se, že Evropský parlament a Rada zapíší do rozpočtu částku z předchozího rozpočtu, nebo částku navrženou v návrhu rozpočtu, podle toho, která je nižší.Celková částka provozních výdajů na SZBP se rozdělí mezi články rozpočtové kapitoly pro SZBP navržené ve třetím odstavci. Každý článek zahrnuje již přijaté akce, akce plánované, ale dosud nepřijaté, a částky pro budoucí, to jest nepředvídané, akce, které přijme Rada během daného rozpočtového roku. V rámci rozpočtové kapitoly pro SZBP mohou být články, do nichž se zapisují akce SZBP, označeny takto: jednotlivé hlavní mise uvedené v čl. 52 odst. 1 písm. g) finančního nařízení, jiné mise (operace pro řešení krizí, předcházení vzniku konfliktů a řešení a stabilizace konfliktů a sledování a provádění mírového procesu a procesu zajištění bezpečnosti), nešíření zbraní a odzbrojování, naléhavá opatření, přípravná a následná opatření, zvláštní zástupci Evropské unie. Tím, že má Komise podle finančního nařízení pravomoc samostatně převádět prostředky mezi články rozpočtové kapitoly pro SZBP, je zajištěna pružnost považovaná za nezbytnou pro rychlé provádění akcí SZBP. Pokud se částka rozpočtové kapitoly pro SZBP během rozpočtového roku ukáže jako nedostatečná k pokrytí nutných výdajů, hledají Evropský parlament a Rada na návrh Komise naléhavě řešení. 24. Vysoký představitel konzultuje každoročně s Evropským parlamentem výhledový dokument, který je předkládán do 15. června daného roku a který stanoví hlavní hlediska a základní volby v rámci SZBP, včetně finančních dopadů na rozpočet Unie, hodnocení opatření zahájených v roce n–1 a posouzení koordinace SZBP s jinými vnějšími finančními nástroji Unie a doplňkovosti SZBP s těmito finančními nástroji. Vysoký představitel dále pravidelně informuje Evropský parlament v rámci pravidelného politického dialogu o SZBP na společných konzultačních jednáních konaných nejméně pětkrát ročně, jež budou dohodnuta nejpozději 30. listopadu každého roku. Účast na těchto jednáních určí Evropský parlament, popřípadě Rada s ohledem na cíle a povahu informací, které na nich budou vyměňovány.Komise je k účasti na těchto jednáních přizvána. Pokud Rada přijme rozhodnutí v oblasti SZBP, které je spojeno s vynakládáním výdajů, předá vysoký představitel Evropskému parlamentu neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů odhad plánovaných nákladů (finanční výkaz), zejména nákladů souvisejících s časovým rámcem, zaměstnanci, využitím prostor a další infrastruktury, dopravním zařízením, potřebami školení a bezpečnostními opatřeními. Komise čtvrtletně informuje Evropský parlament a Radu o provádění akcí SZBP a o finančních prognózách pro zbytek rozpočtového roku.

E. ZAPOJENÍ ORGÁNŮ V SOUVISLOSTI S OTÁZKAMI ROZVOJOVÉ POLITIKY 25. Komise zahájí s Evropským parlamentem neformální dialog o otázkách rozvojové politiky.

ČÁST III ŘÁDNÉ FINANČNÍ ŘÍZENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ UNIE

A. FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ 26. Komise předkládá dvakrát ročně úplný finanční plán pro okruhy 1, 2 (s výjimkou podokruhu Hospodářská, sociální a územní soudržnost), 3 (Životní prostředí a oblast klimatu a Námořní politika a rybolov), 4, 5 a 6 víceletého finančního rámce, poprvé spolu s podklady pro návrh rozpočtu a podruhé po přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V tomto plánu, rozčleněném podle okruhů, oblastí politiky a rozpočtových položek, by měly být uvedeny:a) platné právní předpisy s rozlišením mezi víceletými programy a ročními akcemi:i) u víceletých programů by Komise měla uvést postup, jakým byly přijaty (řádný či zvláštní legislativní postup), dobu jejich trvání, celkové finanční krytí a podíl vyhrazený na správní výdaje;ii) u víceletých programů uvedených v příloze II nařízení o víceletém finančním rámci by Komise měla transparentně uvést dodatečné příděly vyplývající z článku 5 uvedeného nařízení;iii) u ročních akcí (týkajících se pilotních projektů, přípravných akcí a agentur) a akcí financovaných na základě svých výsad by Komise měla předložit víceleté odhady; b) dokud nebudou předloženy legislativní návrhy, projednávané návrhy Komise v posledním znění. K poskytnutí přesnějších a spolehlivějších prognóz by měla Komise zvážit zavedení systému křížových odkazů mezi finančním plánem a svým legislativním plánem. U každého legislativního návrhu by Komise měla uvést, zda je zahrnut do plánu sděleného v době předkládání návrhu rozpočtu, nebo po konečném přijetí rozpočtu. Komise by měla Evropský parlament a Radu informovat především o: a) všech nových přijatých legislativních aktech a všech projednávaných návrzích, které byly předloženy, ale nebyly zahrnuty do plánu sděleného v době sestavování návrhu rozpočtu nebo po konečném přijetí rozpočtu (s odpovídajícími částkami);b) právních předpisech předpokládaných v ročním plánu legislativní práce Komise s uvedením toho, zda akce budou mít pravděpodobně finanční dopad. V případě potřeby by Komise měla uvést, jakou změnu plánu si nové legislativní návrhy vyžádají.

B. AGENTURY A EVROPSKÉ ŠKOLY 27. Před předložením návrhu na zřízení nové agentury by Komise měla zpracovat řádné, úplné a objektivní posouzení dopadů, v němž zohlední mimo jiné nezbytný minimální stav zaměstnanců a minimální rozsah kompetencí, hlediska týkající se nákladů a přínosů, zásady subsidiarity a proporcionality, dopad na činnosti na vnitrostátní a unijní úrovni, jakož i rozpočtové dopady na příslušný výdajový okruh. Na základě těchto informací, a aniž jsou dotčeny legislativní postupy, jež se na zřízení agentury použijí, se Evropský parlament a Rada zavazují dosáhnout v rámci rozpočtové spolupráce včasné dohody o financování navrhované agentury.Postupuje se v souladu s následujícími kroky: za prvé, jakýkoli návrh na zřízení nové agentury předkládá Komise vždy k projednávání v rámci prvního třístranného jednání, jež se koná po přijetí tohoto návrhu, a spolu s ním předloží finanční výkaz připojený k legislativnímu návrhu na zřízení agentury a popíše jeho důsledky po zbytek období, na které se finanční plán vztahuje, za druhé, Komise je v průběhu legislativního procesu nápomocna normotvůrci při posuzování finančních dopadů navržených změn. Tyto finanční dopady by měly být posouzeny během příslušných legislativních třístranných jednání, za třetí, Komise před ukončením legislativního procesu předloží aktualizovaný finanční výkaz, v němž zohlední případné změny provedené normotvůrcem; tento konečný finanční výkaz se zařadí na pořad jednání závěrečného legislativního třístranného jednání a formálně ho potvrdí normotvůrce. Zařadí se rovněž na pořad jednání příštího rozpočtového třístranného jednání (v naléhavých případech ve zjednodušené podobě) s cílem dosáhnout dohody o financování, za čtvrté, dohoda dosažená během třístranného jednání, při zohlednění posouzení rozpočtových dopadů provedeného Komisí s ohledem na obsah legislativního procesu, je potvrzena ve společném prohlášení. Tuto dohodu schválí Evropský parlament i Rada v souladu se svými jednacími řády. Tentýž postup by měl být použit pro jakoukoli změnu právního aktu týkajícího se agentury, která by měla dopad na zdroje dané agentury. Pokud se úkoly agentury významným způsobem změní, aniž současně dojde ke změně jejího zřizovacího právního aktu, Komise o tom informuje Evropský parlament a Radu prostřednictvím revidovaného finančního výkazu, tak aby Evropský parlament a Rada mohly dosáhnout včasné dohody o financování této agentury. 28. V rozpočtovém procesu by měla být náležitě zohledněna příslušná ustanovení společného přístupu připojeného ke společnému prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o decentralizovaných agenturách podepsanému dne 19. července 2012 . 29. Pokud Nejvyšší rada zamýšlí zřídit novou Evropskou školu, obdobný postup se použije na rozpočtové dopady tohoto zřízení na rozpočet Unie.

ČÁST IV OCHRANA ROZPOČTU UNIE: KVALITA A SROVNATELNOST ÚDAJŮ O PŘÍJEMCÍCH 30. V souladu s požadavky Evropského parlamentu a v reakci na bod 24 závěrů Evropské rady ze 17. až 21. července 2020 za účelem posílení ochrany rozpočtu Unie a Nástroje Evropské unie na podporu oživení před podvody a nesrovnalostmi se orgány dohodly na zavedení standardizovaných opatření ke shromažďování, srovnávání a agregování informací a údajů o příjemcích a konečných příjemcích finančních prostředků Unie pro účely kontroly a auditu. 31. K zajištění účinných kontrol a auditů je nezbytné shromažďovat údaje o osobách a subjektech, které v konečném důsledku přímo či nepřímo využívají finanční prostředky Unie ve sdíleném řízení a z projektů a reforem podporovaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje facilita na podporu oživení a odolnosti, včetně údajů o skutečných vlastnících příjemců finančních prostředků. Pravidla týkající se shromažďování a zpracování těchto údajů budou muset být v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů. 32. V zájmu posílení ochrany rozpočtu Unie zpřístupní Komise integrované a interoperabilní informace a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik, za účelem vyhodnocování a analýzy údajů uvedených v bodě 31 pro účely obecného užití členskými státy. Tento systém by zajišťoval účinné kontroly střetů zájmů, nesrovnalostí, případů dvojího financování a jakéhokoli zneužívání finančních prostředků. Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a další vyšetřovací a kontrolní subjekty Unie by měly mít k těmto údajům potřebný přístup, aby mohly vykonávat své funkce dohledu nad kontrolami a audity, které mají provádět především členské státy, s cílem odhalovat nesrovnalosti a provádět správní šetření týkající se dotyčných zneužití finančních prostředků Unie a získat přesný přehled o jejich rozložení. 33. Aniž jsou dotčeny výsady orgánů podle Smluv v průběhu legislativního postupu souvisejícího s příslušnými základními právními akty, orgány se zavazují, že v souladu s přístupem popsaným v této části budou loajálně spolupracovat za účelem zajištění opatření navazujících na závěry Evropské rady ze 17. až 21. července 2020 .

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018 , kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1 ).

⟪MEDIA:img_003⟫

Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 ze dne 14. prosince 2020 o systému vlastních zdrojů Evropské unie a o zrušení rozhodnutí 2014/335/EU, Euratom (Úř. věst. L 424, 15.12.2020, s. 1 ).

⟪MEDIA:img_004⟫

Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1 .

⟪MEDIA:img_005⟫

Jak je stanoveno ve Vnitřní dohodě mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody o partnerství AKT-EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 210, 6.8.2013, s. 1 ), a předchozích vnitřních dohodách.

⟪MEDIA:img_006⟫

SE DOHODLY TAKTO: