Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1055 ze dne 15. července 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 1071/2009, (ES) č. 1072/2009 a (EU) č. 1024/2012 za účelem jejich přizpůsobení vývoji v odvětví silniční dopravy
- Označení:
- 32020R1055
- Stav:
- Účinný
- Jazyk textu:
- cs
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboruÚř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 38 . ,
s ohledem na stanovisko Výboru regionůÚř. věst. C 176, 23.5.2018, s. 57 . ,
v souladu s řádným legislativním postupemPostoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 7. dubna 2020 (Úř. věst C 153, 7.5.2020, s. 1 ). Postoj Evropského parlamentu ze dne 9. července 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). ,
Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 38 .
(1) Zkušenost s prováděním nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009 , kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51 ). a nařízení (ES) č. 1072/2009Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 72 ). ukázala, že pravidla obsažená v těchto nařízeních nabízejí v řadě bodů prostor ke zlepšení.
(2) Nestanoví-li vnitrostátní předpisy jinak, nevztahují se nyní pravidla pro přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě na podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně s motorovými vozidly, jejichž přípustná hmotnost naloženého vozidla nepřesahuje 3,5 tuny, nebo jízdními soupravami, které nepřesahují uvedenou hranici. Počet takových podniků provozujících vnitrostátní i mezinárodní přepravu se zvyšuje. V důsledku toho se několik členských států rozhodlo na tyto podniky uplatňovat pravidla pro přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě stanovená nařízením (ES) č. 1071/2009. Ve snaze zabránit vzniku možných mezer a s cílem zajistit na základě společných pravidel minimální úroveň profesionalizace odvětví používajícího motorová vozidla, jež jsou určena výhradně k nákladní dopravě a jejichž přípustná hmotnost naloženého vozidla nepřevyšuje 3,5 tuny, a tudíž za účelem sbližování podmínek hospodářské soutěže všech podnikatelů by uvedené nařízení mělo být změněno. Požadavky pro přístup k tomuto povolání by se měly stát povinnými pro podnikatele, kteří používají motorová vozidla nebo jízdní soupravy určené výhradně k nákladní dopravě, jejichž přípustná hmotnost naloženého vozidla nebo soupravy převyšuje 2,5 tuny, avšak nepřevyšuje 3,5 tuny, zapojené do mezinárodní přepravy.
(3) Podle nařízení (ES) č. 1072/2009 jsou některé činnosti mezinárodní nákladní dopravy osvobozeny od povinnosti mít licenci Společenství, aby mohly vstoupit na trh evropské silniční nákladní dopravy. V rámci organizace tohoto trhu by podniky silniční nákladní dopravy přepravující zboží ve vozidlech nebo jízdních soupravách s přípustnou hmotností naloženého vozidla nebo soupravy nepřevyšující 2,5 tuny měly být osvobozeny od nutnosti mít licenci Společenství nebo jiné povolení k přepravě.
(4) Přestože jsou z oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1071/2009 vyloučena vozidla s přípustnou hmotností naloženého vozidla pod určitým prahem, uvedené nařízení členským státům umožňuje, aby jeho ustanovení na tato vozidla zčásti nebo zcela uplatňovaly.
(5) V současnosti jsou členské státy oprávněny uložit kromě požadavků uvedených v nařízení (ES) č. 1071/2009 ještě další požadavky, které je potřeba splnit, aby bylo možné vykonávat povolání podnikatele v silniční dopravě. Ukázalo se, že tato možnost není nezbytně nutná k tomu, aby bylo možné reagovat na naléhavé potřeby, a že vedla k rozdílné úpravě přístupu k povolání. Je proto třeba ji zrušit.
(6) V zájmu boje proti jevu tzv. schránkových společností a v zájmu zaručení spravedlivé hospodářské soutěže a rovných podmínek na vnitřním trhu je nezbytné zajistit, aby podnikatelé v silniční dopravě usazení v členském státě byli v tomto státě skutečně a nepřetržitě přítomni a aby odtud vykonávali svou dopravní činnost. Z tohoto důvodu a s ohledem na zkušenost je nezbytné upřesnit a zpřísnit ustanovení o řádném a trvalém usazení, přičemž je však třeba předejít ukládání nepřiměřené administrativní zátěže.
(7) Požadavek na skutečnou a nepřetržitou přítomnost v členském státě usazení by měl zejména obnášet, aby daný podnik prováděl dopravu za využití vhodného technického vybavení nacházejícího se v tomto členském státě.
(8) Nařízení (ES) č. 1071/2009 ukládá podnikům povinnost účinně a nepřetržitě vykonávat s příslušným technickým vybavením a zařízením svou činnost v provozovně umístěné v členském státě usazení a umožňuje uložení dalších požadavků na vnitrostátní úrovni, z nichž nejběžnější spočívá v požadavku na zajištění dostupných parkovacích míst v členském státě usazení. Avšak tyto nerovnoměrně uplatňované požadavky nestačily k zajištění skutečné vazby na členský stát usazení, aby umožňovaly účinně bojovat proti schránkovým společnostem a snížily rizika systematické kabotáže a existence nomádských řidičů organizovaných podnikem, do něhož se vozidla nevracejí. S ohledem na to, že pro řádné fungování vnitřního trhu v oblasti dopravy mohou být nezbytná zvláštní pravidla týkající se práva usazování a ustanovení o službách, je vhodné dále harmonizovat požadavky na usazování a zpřísnit požadavky související s přítomností vozidel používaných podnikatelem v silniční dopravě v členském státě usazení. Vymezení jasného minimálního intervalu pro povinný návrat vozidla pomáhá rovněž zajistit, aby mohla být u těchto vozidel prováděna řádná údržba s pomocí technického vybavení v členském státě usazení, a usnadňuje kontroly.Cyklus těchto návratů by měl být synchronizován s povinností dopravce podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1 ). organizovat svou činnost způsobem, který řidiči umožňuje vracet se do svého bydliště alespoň jednou za čtyři týdny, tak aby mohly být obě povinnosti splněny prostřednictvím návratu řidiče spolu s vozidlem alespoň každý druhý čtyřtýdenní cyklus. Tato synchronizace posílí právo řidiče na návrat a sníží riziko navracení vozidla pouze za účelem splnění tohoto nového požadavku týkajícího se usazení. Požadavkem na návrat do členského státu usazení by však nemělo být uloženo, aby byl určitý počet přeprav uskutečňován v členském státě usazení, ani by jím neměly být jinak omezovány možnosti dopravců poskytovat služby na celém vnitřním trhu.
(9) Jelikož přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě závisí na dobré pověsti dotyčného podniku, je třeba upřesnit, čí chování je třeba zohlednit, správní postupy, které se musí dodržet, a čekací lhůty ohledně rehabilitace odpovědného zástupce pro dopravu, který dobré pověsti pozbyl.
(10) Vzhledem k tomu, že závažná porušení vnitrostátních daňových předpisů mohou výrazně ovlivnit podmínky spravedlivé hospodářské soutěže na trhu silniční dopravy, měla by být doplněna ke skutečnostem, k nimž se přihlíží při posuzování dobré pověsti.
(11) Jelikož závažná porušení pravidel Unie pro vysílání pracovníků v oblasti silniční dopravy a kabotáže a závažná porušení práva rozhodného pro smluvní závazkové vztahy mohou výrazně ovlivnit trh silniční dopravy i sociální ochranu pracovníků, měla by být doplněna ke skutečnostem, k nimž se přihlíží při posuzování dobré pověsti.
(12) Vzhledem k důležitosti spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu by se při posuzování dobré pověsti odpovědných zástupců pro dopravu a dopravních podniků mělo přihlížet k porušením pravidel Unie vztahujícím se k této oblasti, včetně pravidel pro přístup na trh, jakými jsou například pravidla kabotáže. Podmínky zmocnění Komise k vymezení stupně závažnosti porušení předpisů by měly být odpovídajícím způsobem vyjasněny.
(13) Vnitrostátní příslušné orgány mají potíže s určováním dokumentů, které mohou podniky předložit, aby prokázaly finanční způsobilost, zejména v případě, že nemají ověřenou účetní závěrku. Pravidla týkající se podkladů vyžadovaných k prokázání finanční způsobilosti by se měla vyjasnit.
(14) Podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě s motorovými vozidly nebo jízdními soupravami určenými výhradně k nákladní dopravě a zapojenými do mezinárodní přepravy, jejichž přípustná hmotnost naloženého vozidla nebo soupravy převyšuje 2,5 tuny, avšak nepřevyšuje 3,5 tuny, by měly mít minimální finanční způsobilost zajišťující, že disponují prostředky pro stabilní a dlouhodobý výkon činnosti. Avšak činnosti prováděné těmito vozidly jsou obecně omezeného rozsahu, a proto by související požadavky na finanční způsobilost měly být méně přísné než u podnikatelů, kteří používají vozidla přesahující uvedenou hranici. Při určování požadované finanční způsobilosti by měly být zohledněny jízdní soupravy. Pokud přípustná hmotnost naložené jízdní soupravy převyšuje 3,5 tuny, příslušný orgán by měl uplatnit vyšší úroveň finančních požadavků.
(15) S cílem zachovat a vytvořit vysoké standardy pro podniky, jež by neměly nepříznivé dopady na vnitřní trh silniční dopravy, by členské státy měly mít možnost uplatňovat finanční požadavky týkající se používání těžkých vozidel také na podniky usazené na jejich území v případě vozidel s přípustnou hmotností naloženého vozidla nepřevyšující 3,5 tuny.
(16) Pro zajištění spolehlivého odvětví silniční dopravy a pro zlepšení inkasa dluhů ve prospěch veřejnoprávních subjektů by členské státy měly mít možnost vyžadovat splnění finančních závazků vůči těmto subjektům, jako jsou dluhy na dani z přidané hodnoty a příspěvcích na sociální zabezpečení, a vyžadovat, aby podniky nebyly předmětem řízení zahájených za účelem ochrany jejich aktiv.
(17) Informace o podnikatelích v silniční dopravě obsažené ve vnitrostátních elektronických rejstřících by měly být co nejúplnější a nejaktuálnější, aby umožňovaly vnitrostátním orgánům odpovědným za prosazování příslušných pravidel získat dostatečný přehled o vyšetřovaných podnikatelích. Lepší vnitrostátní a přeshraniční prosazování ustanovení nařízení (ES) č. 1071/2009 a (ES) č. 1072/2009 by měly umožnit zejména informace o registračních značkách vozidel, která mají podnikatelé v silniční dopravě k dispozici, a hodnocení rizika těchto podnikatelů. Pravidla týkající se vnitrostátních elektronických rejstříků by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.
(18) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci přijímat mimo jiné technické postupy pro nahlížení do vnitrostátních elektronických rejstříků ostatních členských států prostřednictvím elektronického rozhraní. To by mohlo zahrnovat i postupy nezbytné k zajištění toho, aby příslušné orgány měly možnost přístupu k harmonizovanému hodnocení rizika podniku podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014 a směrnice 2002/15/ES, pokud jde o předpisy v sociální oblasti týkající se činností v silniční dopravě, a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35 ). během silničních kontrol. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011 , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13 ). .
(19) Vymezení nejzávažnějších porušení týkajících se překročení denní doby řízení podle přílohy IV nařízení (ES) č. 1071/2009 není v souladu se stávajícím příslušným ustanovením obsaženým v nařízení (ES) č. 561/2006. Tento nesoulad vyvolává nejistotu a má za následek rozdílnost mezi postupy jednotlivých vnitrostátních orgánů, což vede k obtížím při prosazování dotčených pravidel. Příslušná definice by tudíž měla být upřesněna, aby se zajistila soudržnost obou uvedených nařízení.
(20) Pravidla pro vnitrostátní dopravu, kterou dočasně provozuje podnikatel v silniční nákladní dopravě – nerezident v hostitelském členském státě (kabotáž), by měla být jasná, jednoduchá a snadno vymahatelná a zároveň by měla zachovat dosud dosaženou míru liberalizace.
(21) Kabotáž by měla napomoci zvýšit faktor vytíženosti těžkých vozidel a snížit počet jízd prázdných vozidel a měla by být umožněna, pokud není prováděna způsobem, který vede ke vzniku trvalé nebo nepřetržité činnosti v dotčeném členském státě. S cílem zajistit, aby kabotáž nebyla prováděna způsobem, který vede ke vzniku trvalé nebo nepřetržité činnosti, by neměli být podnikatelé v silniční nákladní dopravě oprávněni provádět kabotáž v tomtéž členském státě po určitou dobu poté, co zde kabotáž dokončili.
(22) Další liberalizace zavedená článkem 4 směrnice Rady 92/106/EHSSměrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy (Úř. věst. L 368, 17.12.1992, s. 38 ). v porovnání s kabotáží podle nařízení (ES) č. 1072/2009 přispěla k podpoře kombinované přepravy a měla by být v zásadě zachována, je však nutné zajistit, aby nebyla zneužívána. Ze zkušeností vyplývá, že toto ustanovení bylo v některých částech Unie systematicky využíváno k obcházení dočasné povahy kabotáže a jako základ pro nepřetržitou přítomnost vozidel v jiném členském státě, než je stát usazení podniku. Tyto nekalé praktiky mohou vést k sociálnímu dumpingu a ohrozit dodržování právní úpravy kabotáže. Členské státy by tudíž měly mít možnost odchýlit se od článku 4 směrnice 92/106/EHS a uplatňovat ustanovení týkající se kabotáže obsažená v nařízení (ES) č. 1072/2009 s cílem řešit tyto problémy zavedením přiměřeného omezení nepřetržité přítomnosti vozidel na svém území.
(23) Účinné a účelné prosazování příslušných předpisů je nezbytným předpokladem spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Zásadní je další digitalizace nástrojů prosazování právních předpisů, aby se uvolnila kapacita donucovacích orgánů, snížila se zbytečná administrativní zátěž pro podnikatele v mezinárodní přepravě, zejména pro malé a střední podniky, a podařilo se lépe zacílit na vysoce rizikové podnikatele v přepravě a odhalit podvodné praktiky. Měl by být upřesněn způsob, jak podnikatelé v silniční dopravě mohou prokázat dodržení pravidel kabotáže. Silniční kontroly by měly vycházet z přepravních dokladů a ze záznamů tachografu, pokud jsou tyto záznamy k dispozici. Aby se zjednodušilo poskytování relevantních důkazů a jejich zpracování příslušnými orgány, mělo by být jako způsob prokázání souladu s předpisy uznáno používání a předávání elektronických údajů o dopravě. Formát využívaný k tomuto účelu by měl zajišťovat věrohodnost a pravost informací. Vzhledem k nárůstu používání účinné elektronické výměny informací v oblasti dopravy a logistiky je důležité zajistit soudržnost regulačních rámců a přijmout ustanovení směřující ke zjednodušení administrativních postupů.
(24) Dopravní podniky podléhají pravidlům mezinárodní přepravy a jako takové nesou následky případných porušení pravidel, kterých se dopustí. Aby se však předešlo zneužívání podniky, které objednávají přepravní služby u podnikatelů v silniční nákladní dopravě, měly by členské státy rovněž stanovit jasná a předvídatelná pravidla upravující sankce pro odesílatele, spediční firmy, dodavatele a subdodavatele, kteří vědí či by s ohledem na všechny relevantní okolnosti měli vědět, že přepravní služby, které objednávají, obnášejí porušení nařízení (ES) č. 1072/2009.
(25) Evropský orgán pro pracovní záležitosti, jehož oblast působnosti, stanovená v čl. 1 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019 , kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21 ). , zahrnuje i nařízení (ES) č. 1071/2009, bude hrát významnou úlohu při poskytování pomoci členským státům za účelem náležitého prosazování pravidel obsažených v tomto nařízení. Tato úloha se bude týkat zejména vzájemně koordinovaných kontrol, usnadňování spolupráce a výměny informací mezi členskými státy, podpory a sdílení osvědčených postupů, podpory při budování kapacit, podpory vzdělávání a osvětových kampaní.
(26) Za účelem zohlednění vývoje na trhu a technického pokroku by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, kterými se mění přílohy I, II a III nařízení (ES) č. 1071/2009 a přílohy I, II a III nařízení (ES) č. 1072/2009. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(27) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zavedení určité míry harmonizace v některých oblastech, které dosud právem Unie harmonizovány nebyly, zejména ve vztahu k dopravě využívající lehká užitková vozidla a k postupům při prosazování stanovených pravidel, a sblížení podmínek hospodářské soutěže a zlepšení prosazování nemůže být
(28) Nařízení (ES) č. 1071/2009, nařízení (ES) č. 1072/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES (nařízení o systému IMI) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1 ). by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny,
Úř. věst. C 176, 23.5.2018, s. 57 .
Článek 3 Článek 3 Změna nařízení (EU) č. 1024/2012
Článek 4 Článek 4 Vstup v platnost
Článek 5 Článek 5 Podmínky týkající se požadavku usazení 1.Aby podnik splnil požadavek podle čl. 3 odst. 1 písm. a), musí v členském státě usazení: a) mít prostory, v nichž má tento podnik přístup k originálům své klíčové podnikové dokumentace, ať už v elektronické, nebo jiné podobě, zejména pokud jde o jeho smlouvy o přepravě, doklady vztahující se k vozidlům, jež má tento podnik k dispozici, účetní doklady, doklady o vedení zaměstnanců, pracovní smlouvy, doklady o sociálním zabezpečení, doklady obsahující údaje o přidělování a vysílání řidičů, doklady obsahující údaje týkající se kabotáže, doby řízení a doby odpočinku a všechny ostatní doklady, k nimž musí mít příslušný orgán přístup za účelem ověření, zda jsou splněny podmínky stanovené tímto nařízením;b) organizovat činnosti svého vozového parku způsobem, který zajistí, aby se vozidla, jež tento podnik má k dispozici a jež jsou používána v mezinárodní přepravě, vrátila do některé z provozoven v daném členském státě nejpozději osm týdnů poté, co jej opustila;c) být registrován v obchodním rejstříku tohoto členského státu nebo v podobném rejstříku, pokud to vnitrostátní právo vyžaduje;d) podléhat dani z příjmu, a pokud to vnitrostátní právo vyžaduje, mít platné identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty;e) poté, co je oprávnění uděleno, mít k dispozici jedno nebo více vozidel, buď vlastních, nebo například na základě smlouvy o splátkovém prodeji, smlouvy o pronájmu nebo leasingové smlouvy, která jsou registrována nebo jinak uvedena do provozu a jejichž používání je povoleno v souladu s právními předpisy tohoto členského státu;f) účinně a nepřetržitě vykonávat své administrativní a obchodní činnosti s příslušným vybavením a zařízením v prostorách uvedených v písmeni a) umístěných v tomto členském státě a účinně a nepřetržitě řídit své činnosti v oblasti přepravy s využitím vozidel uvedených v písmeni g) s vhodným technickým vybavením nacházejícím se v tomto členském státě;g) mít obvykle a pravidelně k dispozici počet vozidel splňujících podmínky stanovené v písmeni e) a řidičů, jejichž obvyklou základnou je provozovna v tomto členském státě, přiměřený objemu přeprav, které podnik vykonává. 2.Vedle požadavků stanovených v odstavci 1 mohou členské státy vyžadovat, aby měl podnik v členském státě usazení: a) ve svých prostorách řádně kvalifikované administrativní zaměstnance v počtu přiměřeném rozsahu své činnosti nebo odpovědného zástupce pro dopravu, které lze během obvyklých úředních hodin kontaktovat;b) na území tohoto členského státu, v míře přiměřené rozsahu své činnosti, provozní infrastrukturu jinou než technické vybavení uvedené v odst. 1 písm. f), včetně kanceláře otevřené během obvyklých úředních hodin.
Článek 17 Článek 17 Podávání zpráv a přezkum 1.Do 31. března každého druhého roku uvědomí členské státy Komisi o počtu podnikatelů v silniční nákladní dopravě, kteří jsou držiteli licencí Společenství k 31. prosinci každého z předchozích dvou let, a o počtu opisů licencí odpovídajícím počtu vozidel v provozu k tomuto dni. Zprávy týkající se období po 20. květnu 2022 zahrnují rovněž přehled těchto položek rozčleněný na podnikatele v silniční nákladní dopravě zapojené do mezinárodní přepravy pouze vozidly, jejichž přípustná hmotnost naloženého vozidla nepřevyšuje 3,5 tuny, a na ostatní podnikatele v silniční nákladní dopravě. 2.Do 31. března každého druhého roku uvědomí členské státy Komisi o počtu osvědčení řidiče vydaných v každém ze dvou předchozích kalendářních let i o celkovém počtu osvědčení řidiče v oběhu k 31. prosinci každého z předchozích dvou let. Zprávy týkající se období po 20. květnu 2022 zahrnují rovněž přehled těchto položek rozčleněný na podnikatele v silniční nákladní dopravě zapojené do mezinárodní přepravy pouze vozidly, jejichž přípustná hmotnost naloženého vozidla nepřevyšuje 3,5 tuny, a na ostatní podnikatele v silniční nákladní dopravě. 3.Svou národní strategii prosazování práva přijatou podle článku 10a zašlou členské státy Komisi do 21. srpna 2022 . Do 31. března každého roku uvědomí členské státy Komisi o činnostech v oblasti prosazování práva provedených v předchozím kalendářním roce podle článku 10a; ve vhodných případech uvedou rovněž počet provedených kontrol. Tyto informace zahrnují počet zkontrolovaných vozidel. 4.Komise vypracuje do 21. srpna 2024 zprávu o situaci na trhu Unie v oblasti silniční dopravy. Tato zpráva bude obsahovat analýzu situace na trhu včetně hodnocení účinnosti kontrol a vývoje podmínek zaměstnávání v dané profesi. 5.Komise vyhodnotí provádění tohoto nařízení, zejména dopad změn článku 8 zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1055Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1055 ze dne 15. července 2020 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1071/2009, (ES) č. 1072/2009 a (EU) č. 1024/2012 za účelem jejich přizpůsobení vývoji v odvětví silniční dopravy (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 17 ). , do 21. srpna 2023 a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. 6.V návaznosti na zprávu uvedenou v odstavci 5 Komise toto nařízení pravidelně hodnotí a předkládá výsledky hodnocení Evropskému parlamentu a Radě. 7.Je-li to vhodné, připojí se ke zprávám uvedeným v odstavcích 5 a 6 příslušné legislativní návrhy.
Článek 18 Článek 18 Správní spolupráce mezi členskými státy 1.Každý členský stát určí národní kontaktní místo pověřené výměnou informací s ostatními členskými státy v rámci provádění tohoto nařízení. Členské státy sdělí Komisi jeho název a adresu do 4. prosince 2011 . Komise sestaví seznam všech národních kontaktních míst a rozešle jej členským státům. 2.Příslušné orgány členských států úzce spolupracují a pohotově si poskytují vzájemnou pomoc a jakékoli jiné relevantní informace, aby se usnadnilo provádění a prosazování tohoto nařízení. 3.Příslušné orgány členských států si vyměňují informace o odsouzeních a sankcích za veškerá závažná porušení pravidel uvedená v čl. 6 odst. 2. Obdrží-li členský stát oznámení o závažném porušení pravidel uvedeném v čl. 6 odst. 2, jež mělo během předchozích dvou let za následek odsouzení nebo uložení sankce v jiném členském státě, zaznamená toto porušení do svého vnitrostátního elektronického rejstříku. 4.Členský stát odpoví na žádost o informace vznesenou kterýmkoli příslušným orgánem jiného členských států a provede kontroly, inspekce a vyšetřování dodržování požadavku podle čl. 3 odst. 1 písm. a) podnikateli v silniční dopravě usazenými na jeho území. Tyto žádosti o informace se mohou týkat i přístupu k dokumentům potřebným k prokázání toho, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 5. Žádost o informace vznesená příslušným orgánem členského státu musí být opodstatněná a odůvodněná. Za tímto účelem musí obsahovat důvěryhodné skutečnosti svědčící o možných porušeních čl. 3 odst. 1 písm. a), uvádět účel žádosti a v dostatečné míře upřesňovat požadované informace a dokumenty. 5.Členský stát poskytne informace, o které ho požádal jiný členský stát podle odstavce 4, do třiceti pracovních dnů po obdržení žádosti. Členské státy se mohou dohodnout i na kratší lhůtě. 6.Domnívá-li se dožádaný členský stát, že žádost není dostatečně odůvodněná, sdělí to žádajícímu členskému státu ve lhůtě deseti pracovních dnů po obdržení žádosti. Žádající členský stát žádost dále zdůvodní. Pokud tak není schopen učinit, může dožádaný členský stát žádost zamítnout. 7.Je-li vyřízení žádosti o informace nebo provedení kontrol, inspekcí či vyšetřování obtížné, sdělí to dožádaný členský stát žádajícímu členskému státu ve lhůtě deseti pracovních dnů po obdržení žádosti s uvedením důvodů, proč je poskytnutí těchto informací obtížné. Dotčené členské státy spolu jednají s cílem nalézt řešení každé zjištěné obtíže. Pokud jsou informace poskytovány žádajícímu členskému státu soustavně se zpožděním, je o tom informována Komise, která přijme vhodná opatření. 8.Výměna informací uvedená v odstavci 3 probíhá prostřednictvím systému pro výměnu zpráv, zejména systému ERRU (European Registers of Road Transport Undertakings – evropské rejstříky podniků silniční dopravy), který byl zřízen nařízením Komise (EU) č. 1213/2010Nařízení Komise (EU) č. 1213/2010 ze dne 16. prosince 2010 o zavedení společných pravidel pro propojení vnitrostátních elektronických rejstříků podniků silniční dopravy (Úř. věst. L 335, 18.12.2010, s. 21 ). . Správní spolupráce a vzájemná pomoc mezi příslušnými orgány členských států, které jsou stanoveny v odstavcích 4 až 7, se provádějí prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (systém IMI), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES (nařízení o systému IMI) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1 ). . Za tímto účelem může každý členský stát určit kontaktní místo uvedené v odstavci 1 jako příslušný orgán a prostřednictvím systému IMI o tom uvědomí Komisi. 9.Členské státy zajistí, aby informace, které jim byly předány na základě tohoto článku, byly použity pouze ve věci či věcech, pro něž byly vyžádány. Jakékoli zpracování osobních údajů se provádí výlučně za účelem plnění tohoto nařízení a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1 ). . 10.Vzájemná správní spolupráce a pomoc se poskytují bezplatně. 11.Žádost o informace nebrání příslušným orgánům v tom, aby přijaly opatření v souladu s příslušnými vnitrostátními a unijními právními předpisy za účelem šetření a prevence údajných porušení tohoto nařízení.
Článek 24a Článek 24a Výkon přenesené pravomoci 1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 9 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 20. srpna 2020 . 3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 8 odst. 9 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst: L 123, 12.5.2016, s. 1 . . 5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 9 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 10a Článek 10a Kontroly 1.V zájmu důslednějšího prosazování povinností stanovených v této kapitole členské státy zajistí, aby se na jejich území uplatňovala soudržná vnitrostátní strategie prosazování práva. Tato strategie se zaměří na dopravce s vyšším stupněm rizika, jak je uvedeno v článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014 a směrnice 2002/15/ES, pokud jde o předpisy v sociální oblasti týkající se činností v silniční dopravě, a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35 ). . 2.Každý členský stát zajistí, aby kontroly stanovené v článku 2 směrnice 2006/22/ES v příslušných případech zahrnovaly kontrolu kabotáže. 3.Členské státy provedou nejméně dvakrát za rok vzájemně koordinované silniční kontroly kabotáže. Tyto kontroly provádějí zároveň vnitrostátní orgány odpovědné za prosazování příslušných pravidel v oblasti silniční dopravy v nejméně dvou členských státech, každý z nich na svém území. Členské státy mohou tyto činnosti spojit s činnostmi stanovenými v článku 5 směrnice 2006/22/ES. Národní kontaktní místa určená podle čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1071/2009 si vyměňují informace o počtu a druhu porušení pravidel kabotáže zjištěných po provedení vzájemně koordinovaných silničních kontrol.
Článek 14a Článek 14a Odpovědnost
Článek 14b Článek 14b Výkon přenesené pravomoci 1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 4 a čl. 5 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 20. srpna 2020 . 3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 4 a čl. 5 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . . 5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 4 a čl. 5 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
V příloze nařízení (EU) č. 1024/2012 se doplňuje nový bod, který zní: 15. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009 , kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání provozovatele silniční dopravy a zrušuje směrnice Rady 96/26/ESÚř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51 . : čl. 18 odst. 8.
Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 7. dubna 2020 (Úř. věst C 153, 7.5.2020, s. 1 ). Postoj Evropského parlamentu ze dne 9. července 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .
Použije se ode dne 21. února 2022 .
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009 , kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51 ).
Aby podnik splnil požadavek podle čl. 3 odst. 1 písm. a), musí v členském státě usazení:
a) mít prostory, v nichž má tento podnik přístup k originálům své klíčové podnikové dokumentace, ať už v elektronické, nebo jiné podobě, zejména pokud jde o jeho smlouvy o přepravě, doklady vztahující se k vozidlům, jež má tento podnik k dispozici, účetní doklady, doklady o vedení zaměstnanců, pracovní smlouvy, doklady o sociálním zabezpečení, doklady obsahující údaje o přidělování a vysílání řidičů, doklady obsahující údaje týkající se kabotáže, doby řízení a doby odpočinku a všechny ostatní doklady, k nimž musí mít příslušný orgán přístup za účelem ověření, zda jsou splněny podmínky stanovené tímto nařízením;
b) organizovat činnosti svého vozového parku způsobem, který zajistí, aby se vozidla, jež tento podnik má k dispozici a jež jsou používána v mezinárodní přepravě, vrátila do některé z provozoven v daném členském státě nejpozději osm týdnů poté, co jej opustila;
c) být registrován v obchodním rejstříku tohoto členského státu nebo v podobném rejstříku, pokud to vnitrostátní právo vyžaduje;
d) podléhat dani z příjmu, a pokud to vnitrostátní právo vyžaduje, mít platné identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty;
e) poté, co je oprávnění uděleno, mít k dispozici jedno nebo více vozidel, buď vlastních, nebo například na základě smlouvy o splátkovém prodeji, smlouvy o pronájmu nebo leasingové smlouvy, která jsou registrována nebo jinak uvedena do provozu a jejichž používání je povoleno v souladu s právními předpisy tohoto členského státu;
f) účinně a nepřetržitě vykonávat své administrativní a obchodní činnosti s příslušným vybavením a zařízením v prostorách uvedených v písmeni a) umístěných v tomto členském státě a účinně a nepřetržitě řídit své činnosti v oblasti přepravy s využitím vozidel uvedených v písmeni g) s vhodným technickým vybavením nacházejícím se v tomto členském státě;
g) mít obvykle a pravidelně k dispozici počet vozidel splňujících podmínky stanovené v písmeni e) a řidičů, jejichž obvyklou základnou je provozovna v tomto členském státě, přiměřený objemu přeprav, které podnik vykonává.
Vedle požadavků stanovených v odstavci 1 mohou členské státy vyžadovat, aby měl podnik v členském státě usazení:
a) ve svých prostorách řádně kvalifikované administrativní zaměstnance v počtu přiměřeném rozsahu své činnosti nebo odpovědného zástupce pro dopravu, které lze během obvyklých úředních hodin kontaktovat;
b) na území tohoto členského státu, v míře přiměřené rozsahu své činnosti, provozní infrastrukturu jinou než technické vybavení uvedené v odst. 1 písm. f), včetně kanceláře otevřené během obvyklých úředních hodin.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 72 ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1 ).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014 a směrnice 2002/15/ES, pokud jde o předpisy v sociální oblasti týkající se činností v silniční dopravě, a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35 ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011 , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13 ).
Směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy (Úř. věst. L 368, 17.12.1992, s. 38 ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019 , kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21 ).
Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 .
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES (nařízení o systému IMI) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1 ).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014 a směrnice 2002/15/ES, pokud jde o předpisy v sociální oblasti týkající se činností v silniční dopravě, a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35 ).;
Nařízení Komise (EU) č. 1213/2010 ze dne 16. prosince 2010 o zavedení společných pravidel pro propojení vnitrostátních elektronických rejstříků podniků silniční dopravy (Úř. věst. L 335, 18.12.2010, s. 21 ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES (nařízení o systému IMI) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1 ).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1 ).
Do 31. března každého druhého roku uvědomí členské státy Komisi o počtu podnikatelů v silniční nákladní dopravě, kteří jsou držiteli licencí Společenství k 31. prosinci každého z předchozích dvou let, a o počtu opisů licencí odpovídajícím počtu vozidel v provozu k tomuto dni. Zprávy týkající se období po 20. květnu 2022 zahrnují rovněž přehled těchto položek rozčleněný na podnikatele v silniční nákladní dopravě zapojené do mezinárodní přepravy pouze vozidly, jejichž přípustná hmotnost naloženého vozidla nepřevyšuje 3,5 tuny, a na ostatní podnikatele v silniční nákladní dopravě.
Do 31. března každého druhého roku uvědomí členské státy Komisi o počtu osvědčení řidiče vydaných v každém ze dvou předchozích kalendářních let i o celkovém počtu osvědčení řidiče v oběhu k 31. prosinci každého z předchozích dvou let. Zprávy týkající se období po 20. květnu 2022 zahrnují rovněž přehled těchto položek rozčleněný na podnikatele v silniční nákladní dopravě zapojené do mezinárodní přepravy pouze vozidly, jejichž přípustná hmotnost naloženého vozidla nepřevyšuje 3,5 tuny, a na ostatní podnikatele v silniční nákladní dopravě.
Svou národní strategii prosazování práva přijatou podle článku 10a zašlou členské státy Komisi do 21. srpna 2022 . Do 31. března každého roku uvědomí členské státy Komisi o činnostech v oblasti prosazování práva provedených v předchozím kalendářním roce podle článku 10a; ve vhodných případech uvedou rovněž počet provedených kontrol. Tyto informace zahrnují počet zkontrolovaných vozidel.
Komise vypracuje do 21. srpna 2024 zprávu o situaci na trhu Unie v oblasti silniční dopravy. Tato zpráva bude obsahovat analýzu situace na trhu včetně hodnocení účinnosti kontrol a vývoje podmínek zaměstnávání v dané profesi.
Komise vyhodnotí provádění tohoto nařízení, zejména dopad změn článku 8 zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1055Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1055 ze dne 15. července 2020 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1071/2009, (ES) č. 1072/2009 a (EU) č. 1024/2012 za účelem jejich přizpůsobení vývoji v odvětví silniční dopravy (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 17 ). , do 21. srpna 2023 a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení.
V návaznosti na zprávu uvedenou v odstavci 5 Komise toto nařízení pravidelně hodnotí a předkládá výsledky hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.
Je-li to vhodné, připojí se ke zprávám uvedeným v odstavcích 5 a 6 příslušné legislativní návrhy.
Úř. věst: L 123, 12.5.2016, s. 1 .
Každý členský stát určí národní kontaktní místo pověřené výměnou informací s ostatními členskými státy v rámci provádění tohoto nařízení. Členské státy sdělí Komisi jeho název a adresu do 4. prosince 2011 . Komise sestaví seznam všech národních kontaktních míst a rozešle jej členským státům.
Příslušné orgány členských států úzce spolupracují a pohotově si poskytují vzájemnou pomoc a jakékoli jiné relevantní informace, aby se usnadnilo provádění a prosazování tohoto nařízení.
Příslušné orgány členských států si vyměňují informace o odsouzeních a sankcích za veškerá závažná porušení pravidel uvedená v čl. 6 odst. 2. Obdrží-li členský stát oznámení o závažném porušení pravidel uvedeném v čl. 6 odst. 2, jež mělo během předchozích dvou let za následek odsouzení nebo uložení sankce v jiném členském státě, zaznamená toto porušení do svého vnitrostátního elektronického rejstříku.
Členský stát odpoví na žádost o informace vznesenou kterýmkoli příslušným orgánem jiného členských států a provede kontroly, inspekce a vyšetřování dodržování požadavku podle čl. 3 odst. 1 písm. a) podnikateli v silniční dopravě usazenými na jeho území. Tyto žádosti o informace se mohou týkat i přístupu k dokumentům potřebným k prokázání toho, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 5. Žádost o informace vznesená příslušným orgánem členského státu musí být opodstatněná a odůvodněná. Za tímto účelem musí obsahovat důvěryhodné skutečnosti svědčící o možných porušeních čl. 3 odst. 1 písm. a), uvádět účel žádosti a v dostatečné míře upřesňovat požadované informace a dokumenty.
Členský stát poskytne informace, o které ho požádal jiný členský stát podle odstavce 4, do třiceti pracovních dnů po obdržení žádosti. Členské státy se mohou dohodnout i na kratší lhůtě.
Domnívá-li se dožádaný členský stát, že žádost není dostatečně odůvodněná, sdělí to žádajícímu členskému státu ve lhůtě deseti pracovních dnů po obdržení žádosti. Žádající členský stát žádost dále zdůvodní. Pokud tak není schopen učinit, může dožádaný členský stát žádost zamítnout.
Je-li vyřízení žádosti o informace nebo provedení kontrol, inspekcí či vyšetřování obtížné, sdělí to dožádaný členský stát žádajícímu členskému státu ve lhůtě deseti pracovních dnů po obdržení žádosti s uvedením důvodů, proč je poskytnutí těchto informací obtížné. Dotčené členské státy spolu jednají s cílem nalézt řešení každé zjištěné obtíže. Pokud jsou informace poskytovány žádajícímu členskému státu soustavně se zpožděním, je o tom informována Komise, která přijme vhodná opatření.
Výměna informací uvedená v odstavci 3 probíhá prostřednictvím systému pro výměnu zpráv, zejména systému ERRU (European Registers of Road Transport Undertakings – evropské rejstříky podniků silniční dopravy), který byl zřízen nařízením Komise (EU) č. 1213/2010Nařízení Komise (EU) č. 1213/2010 ze dne 16. prosince 2010 o zavedení společných pravidel pro propojení vnitrostátních elektronických rejstříků podniků silniční dopravy (Úř. věst. L 335, 18.12.2010, s. 21 ). . Správní spolupráce a vzájemná pomoc mezi příslušnými orgány členských států, které jsou stanoveny v odstavcích 4 až 7, se provádějí prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (systém IMI), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES (nařízení o systému IMI) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1 ). . Za tímto účelem může každý členský stát určit kontaktní místo uvedené v odstavci 1 jako příslušný orgán a prostřednictvím systému IMI o tom uvědomí Komisi.
Členské státy zajistí, aby informace, které jim byly předány na základě tohoto článku, byly použity pouze ve věci či věcech, pro něž byly vyžádány. Jakékoli zpracování osobních údajů se provádí výlučně za účelem plnění tohoto nařízení a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1 ). .
Vzájemná správní spolupráce a pomoc se poskytují bezplatně.
Žádost o informace nebrání příslušným orgánům v tom, aby přijaly opatření v souladu s příslušnými vnitrostátními a unijními právními předpisy za účelem šetření a prevence údajných porušení tohoto nařízení.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011 , kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13 ).;
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1 ).;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014 a směrnice 2002/15/ES, pokud jde o předpisy v sociální oblasti týkající se činností v silniční dopravě, a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35 ).
Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 .
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1055 ze dne 15. července 2020 , kterým se mění nařízení (ES) č. 1071/2009, (ES) č. 1072/2009 a (EU) č. 1024/2012 za účelem jejich přizpůsobení vývoji v odvětví silniční dopravy (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 17 ).
Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51 .
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 9 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 20. srpna 2020 .
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 8 odst. 9 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst: L 123, 12.5.2016, s. 1 . .
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 9 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
V zájmu důslednějšího prosazování povinností stanovených v této kapitole členské státy zajistí, aby se na jejich území uplatňovala soudržná vnitrostátní strategie prosazování práva. Tato strategie se zaměří na dopravce s vyšším stupněm rizika, jak je uvedeno v článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014 a směrnice 2002/15/ES, pokud jde o předpisy v sociální oblasti týkající se činností v silniční dopravě, a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35 ). .
Každý členský stát zajistí, aby kontroly stanovené v článku 2 směrnice 2006/22/ES v příslušných případech zahrnovaly kontrolu kabotáže.
Členské státy provedou nejméně dvakrát za rok vzájemně koordinované silniční kontroly kabotáže. Tyto kontroly provádějí zároveň vnitrostátní orgány odpovědné za prosazování příslušných pravidel v oblasti silniční dopravy v nejméně dvou členských státech, každý z nich na svém území. Členské státy mohou tyto činnosti spojit s činnostmi stanovenými v článku 5 směrnice 2006/22/ES. Národní kontaktní místa určená podle čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1071/2009 si vyměňují informace o počtu a druhu porušení pravidel kabotáže zjištěných po provedení vzájemně koordinovaných silničních kontrol.
Členské státy stanoví pravidla upravující sankce za nedodržení kapitol II a III pro odesílatele, zasilatele, dodavatele a subdodavatele, kteří vědí či by s ohledem na všechny relevantní okolnosti měli vědět, že přepravní služby, které objednávají, obnášejí porušení tohoto nařízení.
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 4 a čl. 5 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 20. srpna 2020 .
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 4 a čl. 5 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . .
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 4 a čl. 5 odst. 4 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: