Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 1, článek 183 a čl. 188 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboruÚř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 33 , a Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 124 . ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionůÚř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 79 . ,

v souladu s řádným legislativním postupemPostoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 16. března 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne …(dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). ,

Tímto nařízením se na dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027 zavádí program Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace (dále jen program), stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků, pokud jde o nepřímé akce v rámci programu, a rovněž stanoví rámec, jímž se po stejnou dobu řídí podpora Unie pro výzkumné a inovační činnosti.

Toto nařízení stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Program se provádí prostřednictvím:

a) zvláštního programu zavedeného rozhodnutím (EU) 2021/764;

b) finančního příspěvku pro Evropský inovační a technologický institut zřízený nařízením o EIT;

c) zvláštního programu pro obranný výzkum zavedeného nařízením (EU) 2021/697.

Toto nařízení se nevztahuje na zvláštní program pro obranný výzkum uvedený v odst. 2 písm. c) tohoto článku, s výjimkou článků 1 a 5, čl. 7 odst. 1 a čl. 12 odst. 1.

Pojmy Horizont Evropa, program a zvláštní program použité v tomto nařízení se týkají záležitostí relevantních pouze pro zvláštní program uvedený v odst. 2 písm. a), není-li výslovně uvedeno jinak.

EIT provádí program v souladu se svými strategickými cíli na období 2021–2027 stanovenými ve strategickém inovačním programu, přičemž zohlední strategické plánování podle článku 6 a zvláštního programu uvedeného v odst. 2 písm. a) tohoto článku.

Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 33 , a Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 124 .

(1) Cílem Unie je posílit svou vědeckou a technologickou základnu vytvořením evropského výzkumného prostoru (EVP), ve kterém se výzkumní pracovníci, vědecké poznatky a technologie volně pohybují, a motivovat ke zvyšování konkurenceschopnosti, mimo jiné i v oblasti průmyslu, a zároveň podporovat veškeré výzkumné a inovační činnosti v zájmu plnění strategických priorit Unie, které v konečném důsledku směřují k podpoře míru, hodnot Unie a dobrých životních podmínek pro všechny.

(2) Pro dosažení vědeckého, technologického, ekonomického, environmentálního a společenského dopadu při plnění tohoto obecného cíle a pro maximalizaci přidané hodnoty unijních investic v oblasti výzkumu a inovací by Unie měla investovat do výzkumu a inovací prostřednictvím rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa 2021–2027 (dále jen program). Program by měl podpořit vytváření, lepší rozšiřování a předávání vysoce kvalitních a excelentních znalostí a vysoce kvalitních technologií v Unii, přilákat talentované odborníky na všech úrovních a přispět k plnému zapojení talentového potenciálu Unie, usnadnit kooperativní vazby a posílit dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie, podpořit a posílit zavádění a využívání inovativních a udržitelných řešení v hospodářství Unie, zejména v malých a středních podnicích, jakož i ve společnosti, zabývat se globálními výzvami, včetně změny klimatu a cílů udržitelného rozvoje v rámci OSN, vytvářet pracovní místa, stimulovat hospodářský růst, podporovat konkurenceschopnost průmyslu a zvyšovat atraktivitu Unie na poli výzkumu a inovací. Program by měl stimulovat všechny formy inovací, včetně průlomových inovací, a uvádění inovativních řešení na trh, jakož i optimalizovat přínos těchto investic v zájmu zvyšování dopadu v rámci posíleného EVP.

(3) Program by měl být zaveden na období odpovídající době trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020 , kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11 ). , aniž jsou dotčeny lhůty stanovené v nařízení Rady (EU) 2020/2094Nařízení Rady (EU) 2020/2094, ze dne 14. prosince 2020 , kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23 ). .

(4) Program by měl přispět ke zvýšení veřejných a soukromých investic do výzkumu a inovací v členských státech, a pomoci tak k dosažení cíle, aby do výzkumu a vývoje směřovaly celkové investice ve výši nejméně 3 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie. K naplnění tohoto cíle bude nezbytné, aby členské státy a soukromý sektor doplnily program vlastními posílenými investicemi v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.

(5) Za účelem dosažení cílů tohoto programu a při respektování zásady excelence by se program měl zaměřit mimo jiné na posilování kooperativních vazeb v Evropě, a přispět tak ke snížení rozdílů v oblasti výzkumu a inovací.

(6) V zájmu dosažení politických cílů Unie by činnosti v rámci tohoto programu měly ve vhodných případech a v souladu se zásadou inovace využívat právních předpisů podporujících inovace a podněcovat jejich vytváření se záměrem rychleji a intenzivněji promítnout širokou znalostní základnu Unie do inovací.

(7) Koncepty otevřené vědy, otevřených inovací a otevřenosti světu by měly zajistit excelenci a dopad unijních investic do výzkumu a inovací a současně chránit zájmy Unie.

(8) Otevřená věda, včetně otevřeného přístupu k vědeckým publikacím a výzkumným datům, jakož i optimální šíření a využívání poznatků mají potenciál zvýšit kvalitu, dopad a přínosy vědy. Mají rovněž potenciál urychlit vědecký pokrok, neboť zvyšují jejich spolehlivost, účinnost a přesnost a přispívají k jejich větší srozumitelnosti pro společnost a schopnosti reagovat na společenské výzvy. Měla by být přijata ustanovení, která zajistí, že příjemci budou poskytovat otevřený přístup k recenzovaným vědeckým publikacím. Stejně tak by mělo být zajištěno, aby příjemci podle zásady co nejotevřenější – nepřístupné jen v nezbytné míře poskytovali otevřený přístup k výzkumným datům a aby byla zajištěna možnost výjimek zohledňujících oprávněné zájmy příjemců. Větší důraz by měl být kladen zejména na odpovědné nakládání s výzkumnými údaji, které by mělo být v souladu se zásadami dohledatelnosti, dostupnosti, interoperability a znovupoužitelnosti (Findability, Accessibility, Interoperability and Reusability, dále společně jen zásady FAIR), a to zejména prostřednictvím začleňování plánů správy dat. Příjemci by případně měli využívat možností, které nabízí evropský cloud pro otevřenou vědu (EOSC) a evropská datová infrastruktura, a dodržovat další zásady a postupy pro otevřenou vědu. Reciprocita v otevřené vědě by měla být podporována ve všech dohodách o přidružení a spolupráci se třetími zeměmi.

(9) Příjemci programu, zejména malé a střední podniky, se vyzývají, aby využívali příslušných stávajících nástrojů Unie, jako je evropská asistenční služba pro otázky duševního vlastnictví, která podporuje malé a střední podniky a další účastníky programu při ochraně a prosazování svých práv duševního vlastnictví.

(10) Tvorba a koncepce programu by měly odrážet potřebu vytvoření kritického množství podporovaných činností, a to v celé Unii za současné podpory zapojení všech členských států založeného na excelenci a prostřednictvím mezinárodní spolupráce v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen Agenda 2030), cíli udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodou přijatou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatuÚř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4 . (dále jen Pařížská dohoda"). Realizací programu by se mělo posílit sledování těchto cílů a závazek Unie a jejích členských států provádět Agendu 2030 s cílem dosáhnout jejích tří rozměrů, a sice ekonomického, sociálního a environmentálního, soudržným a integrovaným způsobem.

(11) Činnosti podporované v rámci programu by měly přispívat k dosažení cílů, priorit a mezinárodních závazků Unie.

(12) Program by měl těžit z doplňkovosti se stávajícími příslušnými evropskými plány a strategiemi v oblasti výzkumu a inovací a případně s významnými projekty společného evropského zájmu za předpokladu, že ve strategickém plánování programu budou určeny související potřeby v oblasti výzkumu a inovací.

(13) Program by měl zajistit transparentnost a odpovědnost veřejného financování u projektů v oblasti výzkumu a inovací, čímž ochrání veřejný zájem.

(14) Program by měl podporovat výzkumné a inovační činnosti v oblasti společenských a humanitních věd. To znamená podporovat v této oblasti nejen prohlubování vědeckých poznatků, ale také využívání těchto poznatků a příslušného pokroku k většímu ekonomickému a společenskému dopadu programu. V rámci pilíře Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu by měly být společenské a humanitní vědy plně zapojeny do všech klastrů. Vedle prosazování společenských a humanitních věd v projektech by ve vhodných případech měla být podporována také integrace společenských a humanitních věd zastoupením nezávislých externích odborníků z těchto oborů v expertních výborech a v hodnotících panelech a včasným monitorováním společenských a humanitních věd a informováním o jejich zastoupení ve financovaných výzkumných akcích. Monitorování napříč programem by se mělo zaměřit na zapojování společenských a humanitních věd.

(15) Program by měl zachovávat vyvážený přístup mezi výzkumem na jedné straně a inovacemi na straně druhé, jakož i mezi financováním zdola (vycházejícím od badatele či inovátora) a financováním shora (stanoveným strategicky definovanými prioritami), a to v závislosti na povaze zapojených výzkumných a inovačních komunit napříč Unií, typech a účelu prováděných činností a na zamýšlených dopadech. Kombinace těchto faktorů by měla určit volbu přístupu pro příslušné části programu, z nichž všechny přispívají ke všem obecným a specifickým cílům programu.

(16) Celkový rozpočet na složku Rozšiřování účasti a šíření excelence v rámci části Rozšiřování účasti a posilování EVP programu by měl činit nejméně 3,3 % celkového rozpočtu programu a měly by z něj těžit především právní subjekty usazené v zemích rozšiřování účasti.

(17) Iniciativy excelence by se měly zaměřovat na posílení excelence výzkumu a inovací ve způsobilých zemích, včetně školení na podporu zlepšení manažerských dovedností v oblasti výzkumu a inovací, pokud jde o udílení cen, posilování inovačních ekosystémů, jakož i vytváření sítí výzkumu a inovací, mimo jiné na základě výzkumných infrastruktur financovaných Unií. Žadatelé by měli jasně prokázat, že projekty jsou provázány s vnitrostátními nebo regionálními strategiemi výzkumu a inovací, aby byli způsobilí žádat o financování v rámci složky Rozšiřování účasti a šíření excelence části Rozšiřování účasti a posilování EVP programu.

(18) Mělo by být možné uplatňovat zrychlený postup pro výzkum a inovace, při němž by lhůta pro udělení grantu neměla překročit šest měsíců, a tím umožnit rychlejší přístup zdola k finančním prostředkům pro malá kolaborativní konsorcia, jež akce zajišťují od základního výzkumu až po uplatnění na trhu.

(19) Program by měl podporovat všechny fáze výzkumu a inovací, zejména v rámci kolaborativních projektů, případně také u misí a evropských partnerství. Základní výzkum je stěžejním východiskem a důležitým předpokladem pro zvýšení schopnosti Unie přilákat nejschopnější vědce, aby se mohla stát globálním centrem excelence. V rámci programu by měla být zajištěna rovnováha mezi základním a aplikovaným výzkumem. Spolu s inovacemi se tak podpoří hospodářská konkurenceschopnost Unie, růst i tvorba pracovních míst.

(20) Je prokázáno, že klíčem k excelentní vědě je přijímání rozmanitosti ve všech jejích projevech, neboť z rozmanitosti věda těží. Rozmanitost a inkluzivnost přispívají k excelenci v kolaborativním výzkumu a inovacích, jelikož spolupráce napříč obory, odvětvími a EVP přispívá ke zlepšování výzkumu a zvyšování kvality návrhů projektů, může vést k vyšší míře společenského přijetí a podpořit přínosy inovací, a tím i pokrok Evropy.

(21) Za účelem zajištění co největšího dopadu programu je třeba zvláštní pozornost multidisciplinárním, interdisciplinárním a mezioborovým přístupům, což jsou klíčové součásti zásadního vědeckého pokroku.

(22) Výzkumné činnosti prováděné v rámci pilíře Excelentní věda by měly být vymezeny podle potřeb a možností vědy a měly by prosazovat vědeckou excelenci. Výzkumný program by měl být stanoven v úzké součinnosti s vědeckou obcí a měl by mimo jiné zahrnovat důraz na přilákání nových talentů v oblasti výzkumu a inovací a začínajících výzkumných pracovníků, a současně posilovat EVP, zamezit odlivu mozků a podporovat mobilitu vynikajících výzkumných pracovníků.

(23) Program by měl Unii a jejím členským státům pomoci při získávání těch nejlepších talentů a dovedností s přihlédnutím k realitě velmi intenzivní mezinárodní konkurence.

(24) Pilíř Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu by měl být realizován prostřednictvím klastrů výzkumných a inovačních činností s cílem maximalizovat začlenění napříč příslušnými tematickými oblastmi při zajištění vysoké a udržitelné úrovně dopadu na Unii ve vztahu k vynaloženým zdrojům. Tento pilíř by mohl podporovat přeshraniční spolupráci mezi obory, odvětvími a oblastmi politiky v zájmu cílů udržitelného rozvoje OSN v návaznosti na zásady Agendy 2030, na Pařížskou dohodu a konkurenceschopnost odvětví Unie. Stanovení vysoce ambiciózních a velkoplošných iniciativ v podobě výzkumných a inovačních misí by mohlo programu umožnit dosáhnout transformačního a systémového dopadu pro společnost při podpoře cílů udržitelného rozvoje, a to i prostřednictvím mezinárodní spolupráce a vědecké diplomacie. Činnosti v rámci uvedeného pilíře by měly pokrývat celou škálu výzkumných a inovačních činností, aby se zajistilo, že Unie zůstane na špici strategicky definovaných priorit.

(25) Klastr Kultura, kreativita a inkluzivní společnost by měl významně přispívat k výzkumu v kulturních a kreativních odvětvích, včetně výzkumu týkajícího se kulturního dědictví Unie, a zejména by měl umožnit vytvoření prostoru pro spolupráci v oblasti evropského kulturního dědictví.

(26) Plné a včasné zapojení všech odvětví průmyslu do programu, od jednotlivých podnikatelů a malých a středních podniků až po velké podniky by mohlo podstatně přispět k realizaci cílů programu a zejména k vytvoření udržitelných pracovních míst a růstu v Unii. Takové zapojení průmyslu by se mělo vztahovat na podporované akce, které odpovídají přinejmenším úrovni akcí podporovaných v rámci rámcového programu Horizont 2020 zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013 , kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104 ). (dále jen Horizont 2020).

(27) Akce v rámci programu by mohly představovat významný příspěvek k uvolnění potenciálu strategických odvětví Unie, včetně klíčových základních technologií odrážejících cíle strategie Unie v oblasti průmyslové politiky.

(28) Mnohostranné konzultace, mimo jiné i s občanskou společností a průmyslem by měly přispívat k výhledům a prioritám stanoveným prostřednictvím strategického plánování. Výsledkem by měly být periodické strategické plány v oblasti výzkumu a inovací přijaté prostřednictvím prováděcích aktů za účelem přípravy obsahu pracovních programů.

(29) Pracovní program by měl zohlednit výsledek konkrétních dřívějších projektů a stav vědy, technologie a inovací na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni a relevantní politický, tržní a společenský vývoj, aby mohla být příslušná akce financována.

(30) Je důležité podporovat průmysl Unie, aby zůstal nebo se stal světovým vůdcem v oblasti inovací, digitalizace a klimatické neutrality, zejména prostřednictvím investic do klíčových základních technologií, na nichž podnikání budoucnosti bude stavět. Akce programu by měly přiměřeně a transparentně řešit případy selhání trhu nebo suboptimálních investičních situací a posilovat investice, aniž by zdvojovaly nebo vytlačovaly soukromé financování, a měly by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a návratnost investic pro veřejnost. Tím se zajistí jednotnost akcí programu a pravidel Unie pro státní podporu s cílem podnítit inovace a zabránit nepřiměřenému narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

(31) Program by měl podporovat výzkum a inovace integrovaným způsobem a dodržovat při tom všechna příslušná ustanovení v rámci Světové obchodní organizace. Koncept výzkumu, zahrnující experimentální vývoj, by se měl používat v souladu s manuálem Frascati vypracovaným Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zatímco koncept inovace je třeba používat v souladu s manuálem Oslo vypracovaným OECD a Eurostatem na základě širokého přístupu zahrnujícího i sociální inovace. Definice OECD týkající se úrovně technologické připravenosti (TRL) by stejně jako v Horizontu 2020 měly být nadále zohledňovány při klasifikaci technologického výzkumu, vývoje produktů a jejich demonstrací, jakož i při vymezování typů akcí dostupných ve výzvách k podávání návrhů. Granty by neměly být udělovány na akce, jejichž činnosti jdou nad rámec TRL 8. V rámci pracovního programu by mělo být možné pro danou výzvu v rámci pilíře Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu povolit granty pro validaci produktů ve velkém měřítku a jejich replikaci na trhu.

(32) Program by měl přispět k cílům v oblasti vesmíru na úrovni výdajů, které alespoň proporcionálně odpovídají výdajům v rámci Horizontu 2020.

(33) Sdělení Komise ze dne 11. ledna 2018 nazvané Průběžné hodnocení Horizontu 2020: maximalizace dopadů výzkumu a inovací EU, usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2017 o posouzení provádění Horizontu 2020 s ohledem na jeho průběžné hodnocení a návrh devátého rámcového programuÚř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 30 . a závěry Rady ze dne 1. prosince 2017 nazvané Od průběžného hodnocení Horizontu 2020 k devátému rámcovému programu poskytly soubor doporučení pro program, včetně pravidel pro účast na programu a šíření jeho výsledků. Uvedená doporučení vycházejí ze zkušeností získaných v rámci Horizontu 2020 i z příspěvků od orgánů Unie a zainteresovaných subjektů. Uvedená doporučení zahrnují návrhy opatření na podporu mobility výzkumných pracovníků a otevřenosti sítí v oblasti výzkumu a inovací za účelem ambicióznějšího investování s cílem dosáhnout kritického množství a maximalizovat dopad; podporovat průlomové inovace; stanovit priority pro investice Unie do výzkumu a inovací v oblastech vysoké přidané hodnoty, zejména prostřednictvím zaměření na mise, plného, uvědomělého a včasného zapojení občanů a široké komunikace; racionalizovat unijní strukturu financování za účelem plného využití potenciálu výzkumu a investic včetně výzkumných infrastruktur napříč Unií, mimo jiné modernizací rozsahu iniciativ evropských partnerství a režimů spolufinancování; rozvíjet více a konkretizovat synergie mezi různými finančními nástroji Unie, zejména překonáváním úskalí intervenční logiky bez komplementární vazby a složitosti různých druhů financování a jiných nařízení, a rovněž s cílem pomoci mobilizovat nedostatečně využitý potenciál výzkumu a inovací v celé Unii; posilovat mezinárodní spolupráci a otevřenost vůči účasti třetích zemí; a pokračovat ve zjednodušování na základě zkušeností z provádění Horizontu 2020.

(34) Vzhledem k tomu, že je třeba věnovat zvláštní pozornost koordinaci a doplňkovosti různých politik Unie, měl by program usilovat o synergické působení s dalšími programy Unie, od jejich návrhu a strategického plánování až po výběr projektů, řízení, komunikaci, šíření a využívání výsledků, po monitorování, auditování a řízení. Pokud jde o financování činností v oblasti výzkumu a investic, měly by tyto synergie v největší možné míře umožňovat harmonizaci pravidel, včetně pravidel způsobilosti nákladů. Aby se zabránilo zdvojování činností a překrývání a zvýšil se pákový efekt financování Unie a aby se snížila administrativní zátěž žadatelů a příjemců, mělo by být možné podporovat synergie zejména alternativním, kombinovaným, kumulativním financováním a převody zdrojů.

(35) V souladu s nařízením (EU) 2020/2094 a v mezích dostupných zdrojů, které jsou tamtéž přiděleny, by se v rámci programu měla provádět opatření na podporu oživení a odolnosti za účelem řešení bezprecedentních důsledků krize způsobené onemocněním COVID-19. Tyto dodatečné zdroje by měly být použity způsobem, který zajistí dodržování lhůt stanovených v nařízení (EU) 2020/2094. Tyto dodatečné zdroje by měly být přidělovány výhradně na akce v oblasti výzkumu a inovací zaměřené na řešení důsledků krize způsobené onemocněním COVID-19, zejména jejích hospodářských, sociálních a společenských důsledků.

(36) Aby financování Unie mělo co největší možný účinek a co nejefektivněji přispívalo k dosažení cílů a závazků politiky Unie, měla by mít Unie možnost vstoupit do evropských partnerství s partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru. Mezi takové partnery patří průmysl, malé a střední podniky, univerzity, výzkumné organizace, zainteresované strany v oblasti výzkumu a inovací, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni nebo organizace občanské společnosti, jako jsou nadace a nevládní organizace, které podporují nebo provádějí výzkum a inovace, za předpokladu, že požadovaných dopadů lze efektivněji dosáhnout v rámci partnerství než Unií samotnou.

(37) Mělo by být možné, aby v závislosti na rozhodnutí členského státu byly příspěvky z programů spolufinancovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) považovány za příspěvek zúčastněného členského státu pro účely evropského partnerství v rámci programu. Uvedenou možností by však neměla být dotčena potřeba dodržovat všechna ustanovení vztahující se na uvedené příspěvky, jak je stanoveno v nařízení o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen nařízení o společných ustanovení na období 2021-2027) a v nařízeních týkajících se jednotlivých fondů.

(38) Program by měl posílit spolupráci mezi evropskými partnerstvími a partnery ze soukromého nebo veřejného sektoru na mezinárodní úrovni, včetně spojení výzkumných a inovačních programů a přeshraničních investic v oblasti výzkumu a inovací, přinášející vzájemný prospěch občanům a podnikům, a současně zajistit, aby Unie mohla hájit své zájmy ve strategických oblastech.

(39) Stěžejní iniciativy v oblasti budoucích a vznikajících technologií (FET) se ukazují být účinným a účelným nástrojem, neboť díky společnému koordinovanému úsilí Unie a jejích členských států jsou pro společnost přínosem. Činnosti prováděné v rámci stěžejních iniciativ FET – Grafen, Projekt lidského mozku a Kvantová technologie – podporované Horizontem 2020 budou i nadále podporovány v rámci programu prostřednictvím výzev k podávání návrhů obsažených v pracovním programu. Přípravné akce podporované v rámci části Horizontu 2020 věnované stěžejním iniciativám FET poslouží jako podklad pro strategické plánování v rámci programu a poskytnout podněty pro práci na misích, společně financovaných či společně programovaných evropských partnerstvích a pravidelných výzvách k podávání návrhů.

(40) Společné výzkumné středisko (JRC) by politikám Unie mělo poskytovat nezávislou vědeckou a technickou podporu vycházející z iniciativy klientů, a to v průběhu celého politického cyklu. Přímé akce JRC by měly být prováděny pružným, efektivním a transparentním způsobem s přihlédnutím k politickým potřebám Unie a příslušným potřebám uživatelů JRC, a to se zajištěním ochrany finančních zájmů Unie. JRC by mělo nadále vytvářet dodatečné zdroje.

(41) Pilíř Inovativní Evropa by měl zavést řadu opatření pro poskytování integrované podpory reagující na potřeby podnikatelů a podnikání, jejichž cílem je realizovat a urychlit průlomové inovace pro rychlý růst trhu a podporovat strategickou autonomii Unie při zachování otevřené ekonomiky. Měl by přinést jednotné kontaktní místo s cílem přilákat a podpořit všechny druhy inovátorů a inovativních společností, jako jsou malé a střední podniky včetně začínajících podniků a ve výjimečných případech malých společností se střední tržní kapitalizací, které mají potenciál pro zvyšování své kapacity na unijní a mezinárodní úrovni. Tento pilíř by měl nabízet rychlé, pružné granty a možnosti společného investování, mimo jiné i se soukromými investory. Uvedené cíle by měly být plněny zřízením Evropské rady pro inovace (ERI). Pilíř by měl také podporovat Evropský inovační a technologický institut (EIT) a evropské inovační ekosystémy jako celek, zejména prostřednictvím evropských partnerství s národními a regionálními aktéry na podporu inovací.

(42) Pro účely tohoto nařízení, a zejména pokud jde o činnosti prováděné v rámci ERI, by se začínajícím podnikem měl rozumět malý a střední podnik v počáteční fázi svého životního cyklu (včetně start-upů odštěpených od univerzitních výzkumných činností), jehož cílem jsou inovativní řešení a škálovatelný podnikatelský model a který je autonomní ve smyslu článku 3 přílohy doporučení Komise 2003/361/ESDoporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36 ). ; společností se střední tržní kapitalizací by se měl rozumět podnik, který není malým nebo středním podnikem a který má 250 až 3000 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s články 3 až 6 hlavy I přílohy uvedeného doporučení; a malou společností se střední tržní kapitalizací by se měla rozumět společnost se střední tržní kapitalizací, která má nejvýše 499 zaměstnanců.

(43) Politické cíle programu mají být rovněž naplňovány prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky Programu InvestEU, čímž se podpoří synergie mezi oběma programy.

(44) ERI by spolu s dalšími složkami programu měla podněcovat všechny formy inovací od inkrementálních až po průlomové a přelomové inovace zacílené zejména na ty, které vytvářejí tržní příležitosti. ERI by se prostřednictvím svých nástrojů – Pathfinder a Accelerator – měla zaměřit na určování, vytváření a zavádění vysoce rizikových inovací všeho druhu včetně inkrementálních inovací s hlavním důrazem na průlomové a přelomové inovace a na špičkové inovace, které mají potenciál vytvářet tržní příležitosti. Prostřednictvím soudržné a modernizované podpory by ERI měla zaplnit současné vakuum v oblasti veřejné podpory soukromých investic pro průlomové inovace. Nástroje ERI vyžadují specializované právní a řídicí funkce odpovídající jejím cílům, zejména pokud jde o akce v oblasti tržního využití.

(45) Nástroj Accelerator má pomoci překlenout údolí smrti mezi výzkumem, fází předcházející hromadnému uvádění výrobků na trh a zvyšováním kapacit společností. Nástroj Accelerator poskytne podporu operacím s vysokým potenciálem, které představují taková technologická nebo vědecká, finanční, řídicí nebo tržní rizika, že ještě nejsou považovány za financovatelné z komerčních úvěrů, a nemohou tudíž významně zvýšit objem investic z trhu, a doplňovat tak Program InvestEU.

(46) V úzké součinnosti s Programem InvestEU by měl nástroj Accelerator, podporou ve formě kombinovaného financování a financování vlastního kapitálu, financovat projekty malých a středních podniků, včetně začínajících podniků, a ve výjimečných případech projekty malých společností se střední tržní kapitalizací, které dosud nejsou schopny vytvářet příjmy, nejsou dosud ziskové, nebo nejsou dosud schopny přilákat investice postačující k plnému provádění podnikatelského záměru příslušných projektů. Tyto způsobilé subjekty by měly být považovány za nefinancovatelné z komerčních úvěrů, ačkoli části jejich investičních potřeb mohly být nebo by mohly být zajištěny jedním nebo více investory, jako je soukromá nebo veřejná banka, fond rodinného majetku, fond rizikového kapitálu, andělský investor atd. Nástroj Accelerator má tímto způsobem pomoci překonat selhání trhu a financovat slibné subjekty, které provádějí průlomové inovační projekty vytvářející tržní příležitosti, ale zatím nejsou financovatelné z komerčních úvěrů. Jakmile se uvedené projekty stanou financovatelnými z komerčních úvěrů, mohly by být financovány z Programu InvestEU.

(47) Jakkoli by rozpočet nástroje Accelerator pro účely článku 48 měl být využíván zejména ke kombinovanému financování, měla by čistě grantová podpora v rámci nástroje Accelerator poskytovaná malým a středním podnikům, včetně začínajících podniků, odpovídat podpoře poskytované z rozpočtu nástroje pro malé a střední podniky v rámci Horizontu 2020.

(48) EIT by se primárně prostřednictvím svých znalostních a inovačních společenství a rozšířením svého regionálního inovačního programu měl zaměřit na posílení inovačních ekosystémů, které řeší globální výzvy. Toho by mělo být dosaženo podporou začleňování inovací, výzkumu, vysokoškolského vzdělávání a podnikání. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském inovačním a technologickém institutu (dále jen nařízení o EIT) a svým strategickým inovačním programem uvedeným v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o strategickém inovačním programu Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) na období 2021–2027 by EIT měl prostřednictvím svých činností rozvíjet inovace a významným způsobem zvýšit svoji podporu začleňování vysokoškolského vzdělávání do inovačního ekosystému, a to zejména podněcováním podnikatelského vzdělávání, podporou pevné mimooborové spolupráce mezi průmyslem a univerzitním prostředím a určením výhledových dovedností pro budoucí inovátory k řešení globálních výzev, včetně pokročilých digitálních a inovačních dovedností. Režimy podpory poskytované EIT by měly přinášet prospěch příjemcům ERI, přičemž začínající podniky vznikající ze znalostních a inovačních společenství EIT by měly mít zjednodušený, a tudíž rychlejší přístup k akcím ERI. Třebaže by EIT měl svým zaměřením na inovační ekosystémy přirozeně zapadat do pilíře Inovativní Evropa, měl by také v případě potřeby podporovat ostatní pilíře. Je třeba se vyvarovat zbytečného překrývání znalostních a inovačních společenství a dalších nástrojů v téže oblasti, zejména pokud jde o jiná evropská partnerství.

(49) U všech druhů inovací, včetně průlomových, přelomových a inkrementálních inovací, by měly být zajištěny a chráněny rovné podmínky pro podniky, které na daném trhu soutěží, neboť tyto požadavky jsou klíčové pro rozvoj všech těchto druhů inovací, což zejména umožní značnému počtu malých a středních inovátorů vybudovat svou kapacitu v oblasti výzkumu a inovací, sklízet plody svých investic a získat tržní podíl.

(50) Program by měl prosazovat a začleňovat spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a iniciativami na základě zájmů Unie, oboustranných přínosů, mezinárodních závazků, vědecké diplomacie a v nejvyšší možné míře vzájemnosti. Mezinárodní spolupráce by se měla zaměřit na posílení excelence Unie v oblasti výzkumu a inovací, její přitažlivosti, schopnosti udržet nejlepší talenty a hospodářské a průmyslové konkurenceschopnosti, na řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje v rámci OSN, a to dodržováním zásad Agendy 2030 a Pařížské dohody, a na podporu vnějších politik Unie. Měl by být dodržován přístup obecné otevřenosti vůči mezinárodní účasti a akcím cílené mezinárodní spolupráce, mimo jiné prostřednictvím odpovídající způsobilosti pro financování subjektů usazených v zemích s nízkými až střednímu příjmy. Unie by měla usilovat o uzavření mezinárodních dohod o spolupráci v oblasti výzkumu a inovací se třetími zeměmi. Současně by mělo být podporováno přidružení třetích zemí, zejména u kolaborativních částí programu, a to v souladu s dohodami o přidružení a se zaměřením na přidanou hodnotu pro Unii. Při přidělování finančních příspěvků přidružených zemí na program by Komise měla vzít v úvahu míru účasti právních subjektů uvedených třetích zemí na různých částech programu.

(51) S cílem prohloubit vztah mezi vědou a společností a maximalizovat přínosy jejich interakcí by program měl zapojit všechny společenské aktéry, například občany a organizace občanské společnosti, do společného koncipování a spoluvytváření odpovědných výzkumných a inovačních programů (RRI) a jejich obsahu a v celém průběhu procesů, které řeší obavy, potřeby a očekávání občanů a občanské společnosti, podpory vědeckého vzdělávání, zpřístupňování vědeckých poznatků veřejnosti a usnadňování účasti občanů a organizací občanské společnosti na jeho činnostech. Mělo by tak být učiněno napříč celým programem i prostřednictvím specializovaných činností v části Rozšiřování účasti a posilování EVP. Zapojování občanů a občanské společnosti do výzkumu a inovací by mělo být doprovázeno veřejnou osvětovou činností s cílem získat a udržet veřejnou podporu programu. Program by měl rovněž usilovat o odstranění překážek a zvýšení synergií mezi vědou, technologií, kulturou a uměním s cílem získat novou kvalitu udržitelných inovací. Opatření přijatá za účelem lepšího zapojení občanů a občanské společnosti do podporovaných projektů by měla být monitorována.

(52) Ve vhodných případech by program měl zohlednit zvláštní charakter nejvzdálenějších regionů, jak jsou uvedeny v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen Smlouva o fungování EU), a v souladu se sdělením Komise ze dne 24. října 2017 nazvaným Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU, které Rada uvítala.

(53) Činnosti vyvíjené v rámci programu by měly usilovat o odstranění genderových stereotypů a nerovností mezi ženami a muži, zlepšovat rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a podporovat rovnost mezi ženami a muži v oblasti výzkumu a inovací, včetně zásady stejného odměňování bez diskriminace na základě pohlaví v souladu s články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen Smlouva o EU) a články 8 a 157 Smlouvy o fungování EU. Genderové hledisko by mělo být začleněno do obsahu výzkumu a inovací a dodržováno ve všech fázích výzkumu. Činnosti vyvíjené v rámci programu by dále měly usilovat o odstranění nerovností a o prosazování rovnosti a rozmanitosti ve výzkumu a inovacích po všech stránkách s ohledem na věk, zdravotní postižení, rasu a etnický původ, náboženské vyznání či přesvědčení a sexuální orientaci.

(54) S ohledem na specifika odvětví obranného průmyslu by měla být stanovena podrobná ustanovení pro financování Unie do projektů obranného výzkumu v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021 , kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (viz strana 149 v tomto čísle Úředního věstníku). (dále jen Evropský obranný fond), které vymezuje pravidla účasti pro obranný výzkum. Činnosti, které mají být prováděny v rámci Evropského obranného fondu, by měly být zaměřeny výhradně na výzkum a vývoj v oblasti obrany, zatímco činnosti prováděné v rámci zvláštního programu zavedeného rozhodnutím Rady (EU) 2021/764Rozhodnutí Rady (EU) 2021/764 ze dne 10. května 2021 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a zrušuje rozhodnutí 2013/743/EU (Úř. LI věst. 167, 12.5.2021, s. 1 ). (dále jen zvláštní program) a EIT by měly být zaměřeny výhradně na civilní využití. Mělo by se zabránit zbytečnému zdvojování.

(55) Toto nařízení stanoví finanční krytí pro celou dobu trvání programu, které představuje pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojůÚř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28 . . Uvedené finanční krytí zahrnuje částku 580000000 EUR v běžných cenách pro zvláštní program zavedený rozhodnutím (EU) 2021/764 a pro EIT v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 16. prosince 2020 o posílení zvláštních programů a úpravě základních aktůÚř. věst. C 444I, 22.12.2020, s 1 . .

(56) Na tento program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018 , kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1 ). (dále jen finanční nařízení). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(57) V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant na již zahájené akce udělit pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant však nejsou způsobilé, s výjimkou řádně odůvodněných mimořádných případů. Aby nedošlo k narušení podpory Unie, jímž by mohly být dotčeny zájmy Unie, mělo by být možné stanovit v rozhodnutí o financování na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 na omezenou dobu a pouze v řádně odůvodněných případech, že jsou určité činnosti a náklady způsobilé od začátku rozpočtového roku 2021, a to i v případě, že byly uvedené činnosti provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

(58) V rámci celého programu je třeba setrvale usilovat o administrativní zjednodušení, zejména o snížení administrativní zátěže pro příjemce. Komise by měla dále zjednodušit své nástroje a pokyny tak, aby pro příjemce představovaly minimální zátěž. Zejména by měla Komise zvážit vydání zkrácené verze pokynů.

(59) Dokončení jednotného digitálního trhu a rostoucí příležitosti ze sbližování digitálních a fyzických technologií vyžadují zvýšení investic. Program Horizont Evropa by měl k uvedenému úsilí přispět významným zvýšením výdajů na hlavní činnosti digitálního výzkumu a inovací ve srovnání s Horizontem 2020Ve sdělení Komise ze dne 14. února 2018 nazvaném Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020 se uvádí částka 13 miliard EUR vyčleněná na hlavní digitální činnosti v rámcovém programu pro výzkum a inovace Horizont 2020. . To by mělo zajistit, aby Evropa zůstala v čele globálního výzkumu a inovací v digitální oblasti.

(60) Měl by být upřednostněn kvantový výzkum v klastru Digitální oblast, průmysl a vesmír v rámci pilíře II vzhledem k jeho zásadní úloze v digitální transformaci, konkrétně rozšířením evropského vedoucího postavení v oblasti vědy a excelence, pokud jde o kvantové technologie, což umožní dosáhnout plánovaného rozpočtu stanoveného v roce 2018.

(61) V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1 ). a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1 ). , (Euratom, ES) č. 2185/96Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2 ). a (EU) 2017/1939Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017 , kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1 ). mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí.Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29 ). . V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(62) Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoruÚř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3 . , která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, úřadu OLAF a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(63) Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EURozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii (rozhodnutí o přidružení zámoří) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1 ). jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je daná ZZÚ spojena.

(64) Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . by měl být tento program vyhodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na podávání zpráv a monitorování a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy a příjemce programu. Tyto požadavky by měly případně zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má program účinky v praxi.

(65) Za účelem zajištění účinného posouzení pokroku programu při plnění jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu přílohy V ohledně ukazatelů způsobů dosahování dopadů, je-li to považováno za nezbytné, a ohledně stanovení referenčních úrovní a cílů, jakož i doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla vhodné konzultace v rámci své přípravné činnosti, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalování tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(66) Soudržnost a synergie mezi tímto programem a kosmickým programem Unie zajistí, že bude podporováno globálně konkurenceschopné a inovativní evropské kosmické odvětví; zvyšována samostatnost Evropy, pokud jde o přístup do kosmu a jeho využívání, v zabezpečeném a chráněném prostředí; a posilována úloha Evropy jakožto globálního aktéra. Data a služby poskytované kosmickým programem Unie budou podporovat excelenci ve výzkumu, průlomová řešení a následné uživatele v rámci programu.

(67) Soudržnost a synergie mezi tímto programem a programem Erasmus+ přispějí k využívání výsledků výzkumu prostřednictvím odborné přípravy a k šíření inovativnosti ve vzdělávacím systému a budou zajišťovat, aby činnosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy vycházely z těch nejaktuálnějších výzkumných a inovačních činností. V návaznosti na pilotní akce zahájené v rámci programu Erasmus+ 2014–2020 na evropských univerzitách tak tento program bude v příslušných případech synergickým způsobem doplňovat podporu poskytovanou evropským univerzitám programem Erasmus+.

(68) V zájmu zvýšení dopadu programu při řešení priorit Unie je třeba podporovat synergie s programy a nástroji, jejichž cílem je reagovat na vznikající potřeby Unie, a to i s mechanismem pro spravedlivou transformaci, Nástrojem pro oživení a odolnost a programem EU pro zdraví, a o takové synergie usilovat.

(69) Pravidla pro účast a šíření výsledků by měla náležitě odrážet potřeby programu s přihlédnutím k obavám a doporučením vyjádřeným různými zainteresovanými subjekty, jakož i při průběžném hodnocení Horizontu 2020 prováděném za pomoci nezávislých externích odborníků.

(70) Společná pravidla pro program jako celek by měla zajistit ucelený rámec, který usnadní účast v programech finančně podporovaných z rozpočtu programu, včetně účasti v programech řízených financujícími orgány, jako jsou EIT, společné podniky nebo jiné struktury podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, a účast v programech prováděných členskými státy podle článku 185 Smlouvy o fungování EU. Mělo by být možné přijmout zvláštní pravidla, avšak takové výjimky by měly být omezeny na nezbytně nutné a řádně odůvodněné případy.

(71) Akce, které spadají do působnosti programu, by měly respektovat základní práva a být v souladu se zásadami, jak jsou uznány zejména v Listině základních práv Evropské unie (dále jen Listina). Tyto akce by měly být v souladu s právními povinnostmi, včetně povinností vyplývajících z mezinárodního práva, a se všemi příslušnými rozhodnutími Komise, jako je oznámení Komise ze dne 28. června 2013 Úř. věst. C 205, 19.7.2013, s. 9 . , jakož i s etickými zásadami, včetně zamezení jakémukoli porušení integrity výzkumu. Tam, kde je to vhodné, by měla být zohledňována stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích, Agentury Evropské unie pro základní práva a evropského inspektora ochrany údajů. Při výzkumných činnostech je třeba zohlednit i článek 13 Smlouvy o fungování EU a používání zvířat ve výzkumu a při testování by mělo být omezeno s tím, že konečným cílem je jejich používání nahradit.

(72) V zájmu zaručení vědecké excelence a v souladu s článkem 13 Listiny by měl program ve všech zemích, které využívají jeho finanční prostředky, prosazovat úctu k akademické svobodě.

(73) V souladu s cíli mezinárodní spolupráce, jak jsou stanoveny v článcích 180 a 186 Smlouvy o fungování EU, by měla být prosazována účast právních subjektů usazených ve třetích zemích a mezinárodních organizací založená na vzájemném prospěchu a zájmech Unie. Provádění programu by mělo být v souladu s opatřeními přijatými v souladu s články 75 a 215 Smlouvy o fungování EU a mělo by být v souladu s mezinárodním právem. Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky, zájmy, autonomií nebo bezpečností Unie, mělo by být možné, aby byla účast na konkrétních akcích v rámci programu omezena pouze na právní subjekty usazené v členských státech nebo na právní subjekty usazené v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích, kromě členských států. Jakékoli vyloučení právních subjektů usazených v Unii nebo v přidružených zemích přímo či nepřímo kontrolovaných nepřidruženými třetími zeměmi nebo právními subjekty nepřidružených třetích zemí by mělo na jedné straně zohlednit rizika, která by představovalo zahrnutí těchto subjektů, a na druhé straně prospěch, který by jejich účast přinesla.

(74) Program uznává, že změna klimatu je jednou z největších celosvětových a společenských výzev, a zohledňuje význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje. Program by měl tudíž přispět k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Začleňování klimatických hledisek by mělo být odpovídajícím způsobem zahrnuto do obsahu výzkumu a inovací a uplatňováno ve všech fázích výzkumu.

(75) V kontextu dopadů v oblasti klimatu by měla Komise podávat zprávy o výsledcích, inovacích a souhrnných odhadovaných účincích projektů, které jsou z hlediska klimatu relevantní, a to i pro jednotlivé části programu a způsoby provádění. Při provádění této analýzy by Komise měla zohlednit dlouhodobé hospodářské, společenské a environmentální náklady i přínosy činností v rámci programu pro občany Unie, včetně využívání inovativních řešení ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se jejím dopadům, odhadovaných dopadů na zaměstnanost a zakládání podniků, hospodářský růst a konkurenceschopnost, jakož i čisté energie, zdraví a dobrých životních podmínek, včetně kvality ovzduší, půdy a vody. Výsledky uvedené analýzy dopadů by měly být zveřejněny, posouzeny v kontextu klimatických a energetických cílů Unie a měly by být využity v rámci následného strategického plánování a budoucích pracovních programů.

(76) S ohledem na význam řešení dramatického úbytku biologické rozmanitosti by výzkumné a inovační činnosti v rámci programu měly přispívat k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a k dosažení celkové ambice, tedy poskytnout na cíle v oblasti biologické rozmanitosti v roce 2024 7,5 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce a v letech 2026 a 2027 10 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce, přičemž se zohlední, v jakých aspektech se klimatické cíle a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají, v souladu s Interinstitucionální dohodou ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů.

(77) Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(78) Využívání citlivých podkladových informací nebo přístup neoprávněných osob k citlivým výsledkům může mít nepříznivý dopad na zájmy Unie nebo jednoho či více členských států. Nakládání s důvěrnými údaji a utajovanými informacemi by se tudíž mělo řídit všemi příslušnými ustanoveními práva Unie, včetně vnitřních pravidel orgánů, jako je rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53 ). .

(79) Je třeba stanovit minimální podmínky pro účast, a to ve formě obecného pravidla, kdy by konsorcium mělo zahrnovat alespoň jeden právní subjekt z členského státu, a s ohledem na specifika konkrétního typu akcí v rámci programu.

(80) Je nezbytné stanovit podmínky pro poskytování finančních prostředků Unie účastníkům akcí v rámci programu. Hlavní formou podpory v rámci tohoto programu by měly být granty. V zájmu dalšího zjednodušení by měly být realizovány s přihlédnutím ke všem formám příspěvků stanoveným ve finančním nařízení, včetně jednorázových částek, paušálních sazeb nebo jednotkových nákladů. V grantové dohodě je třeba stanovit práva a povinnosti příjemců, včetně případné úlohy a úkolů koordinátora. Při vypracovávání vzorových grantových dohod a jejich jakékoli podstatné změně, mimo jiné za účelem dalšího zjednodušení pro příjemce, by měla být zajištěna úzká spolupráce s odborníky členských států.

(81) Míry financování v tomto nařízení jsou uváděny jako maxima, aby byla splněna zásada spolufinancování.

(82) V souladu s finančním nařízením by program měl poskytnout základ pro širší přijetí obvyklých postupů účtování nákladů příjemců, pokud jde o náklady na zaměstnance a jednotkové náklady pro interně fakturované zboží a služby, mimo jiné u velkých výzkumných infrastruktur ve smyslu Horizontu 2020. Všichni příjemci by měli mít možnost použít jednotkové náklady pro interně fakturované zboží a služby vypočtené v souladu s obvyklými účetními postupy příjemců, které kombinují skutečné přímé a nepřímé náklady. V tomto ohledu by příjemci měli být oprávněni zahrnout skutečné nepřímé náklady vypočtené na základě klíčů pro přidělování do těchto jednotkových nákladů pro interně fakturované zboží a služby.

(83) Stávající systém úhrady skutečných nákladů na zaměstnance by měl být dále zjednodušen použitím přístupu odměňování na základě projektu, vyvinutého v rámci Horizontu 2020 a dále uveden v soulad s finančním nařízením s cílem zmenšit rozdíly v odměňování výzkumných pracovníků Unie zapojených do programu.

(84) Záruční fond pro účastníky zřízený v rámci Horizontu 2020 a řízený Komisí se ukázal jako důležitý ochranný mechanismus, který zmírňuje rizika spojená s dlužnými částkami, které neuhradili neplnící účastníci. Proto by záruční fond pro účastníky, přejmenovaný na Vzájemný pojišťovací mechanismus (dále jen mechanismus), měl pokračovat a rozšířit se na další financující orgány, zejména na iniciativy podle článku 185 Smlouvy o fungování EU. Mechanismus by mělo být možné rozšířit i pro příjemce jakéhokoli jiného přímo řízeného programu Unie. Komise by měla na základě důkladného sledování možných negativních výnosů z investic uskutečněných v rámci mechanismu přijmout vhodná zmírňující opatření, aby mechanismus pokračoval ve svých intervencích na ochranu finančních zájmů Unie a vrátil příjemcům příspěvek při výplatě zůstatku.

(85) Pravidla pro využívání a šíření výsledků by měla být stanovena s cílem zajistit, aby příjemci chránili, využívali, šířili tyto výsledky a případně zajistili přístup k těmto výsledkům. Větší důraz by měl být kladen na využívání uvedených výsledků a Komise by měla určit a pomoci maximalizovat příležitosti pro příjemce k využívání výsledků, zejména v rámci Unie. Využívání výsledků by mělo zohledňovat zásady programu, včetně podpory inovací v Unii a posilování EVP.

(86) Klíčové prvky výběru návrhu a systému hodnocení u Horizontu 2020 se zvláštním zaměřením na excelenci a případně na dopad programu a kvalitu a účinnost jeho realizace by měly být zachovány. Návrhy by měly i nadále být vybírány na základě hodnocení ze strany nezávislých externích odborníků. Proces hodnocení by měl být koncipován tak, aby byl vyloučen střet zájmů a podjatost. Měla by být zohledněna možnost dvoufázového postupu předkládání a v první fázi hodnocení by mohly být případně vyhodnoceny anonymizované návrhy. Komise by v příslušných případech měla do procesu hodnocení nadále zapojovat nezávislé pozorovatele. Pro činnosti v rámci nástroje ERI Pathfinder, misí a v jiných řádně odůvodněných případech, jak je podrobně stanoveno v pracovním programu, je možné zohlednit nutnost zajistit celkovou soudržnost portfolia projektů, pokud návrhy dosáhly příslušné prahové hodnoty. Příslušné cíle a postupy by měly být předem zveřejněny. V souladu s čl. 200 odst. 7 finančního nařízení by žadatelé měli obdržet zpětnou vazbu ohledně hodnocení jejich návrhu, mimo jiné zejména důvody pro zamítnutí.

(87) U všech částí programu by se v souladu s články 126 a 127 finančního nařízení mělo pokud možno uplatňovat systematické křížové spoléhání na hodnocení a audity s cílem snížit administrativní zátěž příjemců finančních prostředků Unie. Křížové spoléhání by mělo být výslovně stanoveno tím, že se zvažují i další prvky jistoty, jako jsou audity systémů a postupů.

(88) Specifické výzvy v oblastech výzkumu a inovací by měly být řešeny prostřednictvím udílení cen, případně i prostřednictvím společných či sdílených cen, organizovaného Komisí nebo příslušným financujícím subjektem spolu s dalšími orgány Unie, přidruženými zeměmi, jinými třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi či neziskovými právními subjekty. Ceny by měly podporovat dosažení cílů programu.

(89) Druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, s přihlédnutím zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a předpokládanému riziku nesouladu. Mělo by se zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů.

(90) S cílem zajištění kontinuity při poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění programu od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021 .

(91) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž přinášet vědecký, technologický, ekonomický, environmentální a společenský dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací, plnit strategické priority Unie a přispět k naplnění cílů a politik Unie a přispívat k řešení globálních výzev a posilovat EVP, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu vyhnutí se zdvojování činností, dosažení kritického množství v klíčových oblastech a maximalizace přidané hodnoty Unie, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(92) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013 , kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81 ). a nařízení (EU) č. 1291/2013 by proto měla být zrušena,

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 79 .

Článek 1 Článek 1 Předmět 1.Tímto nařízením se na dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027 zavádí program Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace (dále jen program), stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků, pokud jde o nepřímé akce v rámci programu, a rovněž stanoví rámec, jímž se po stejnou dobu řídí podpora Unie pro výzkumné a inovační činnosti. Toto nařízení stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování. 2.Program se provádí prostřednictvím: a) zvláštního programu zavedeného rozhodnutím (EU) 2021/764;b) finančního příspěvku pro Evropský inovační a technologický institut zřízený nařízením o EIT;c) zvláštního programu pro obranný výzkum zavedeného nařízením (EU) 2021/697. 3.Toto nařízení se nevztahuje na zvláštní program pro obranný výzkum uvedený v odst. 2 písm. c) tohoto článku, s výjimkou článků 1 a 5, čl. 7 odst. 1 a čl. 12 odst. 1. 4.Pojmy Horizont Evropa, program a zvláštní program použité v tomto nařízení se týkají záležitostí relevantních pouze pro zvláštní program uvedený v odst. 2 písm. a), není-li výslovně uvedeno jinak. 5.EIT provádí program v souladu se svými strategickými cíli na období 2021–2027 stanovenými ve strategickém inovačním programu, přičemž zohlední strategické plánování podle článku 6 a zvláštního programu uvedeného v odst. 2 písm. a) tohoto článku.

Článek 2 Článek 2 Definice

Článek 3 Článek 3 Cíle programu 1.Obecným cílem programu je přinášet vědecký, technologický, ekonomický a společenský dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit vědecké a technické základny Unie a zvýšit její konkurenceschopnost ve všech členských státech, a to i v oblasti průmyslu, plnit strategické priority Unie, a přispět k naplnění cílů a politik Unie a k řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím dodržování zásad Agendy 2030 a Pařížské dohody, a posilovat EVP. Program tak bude maximalizovat přidanou hodnotu Unie, přičemž se zaměří na cíle a činnosti, které nemohou být účinně uskutečňovány členskými státy samostatně, ale pouze ve spolupráci. 2.Program má tyto specifické cíle: a) rozvíjet, podporovat a stimulovat vědeckou excelenci, podporovat vytváření a šíření vysoce kvalitních nových základních a aplikovaných znalostí, dovedností, technologií a řešení, podporovat odbornou přípravu a mobilitu výzkumných pracovníků, přilákat talentované odborníky na všech úrovních a přispívat k plnému zapojení talentového potenciálu Unie do akcí podporovaných v rámci programu;b) vytvářet znalosti a posílit dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie a podporovat přístupnost a zavádění inovativních řešení v evropském průmyslu, zejména v malých a středních podnicích, a ve společnosti pro řešení globálních výzev, včetně změny klimatu a cílů udržitelného rozvoje;c) podporovat všechny formy inovací, usnadňovat technologický rozvoj, demonstrace a přenos technologií a znalostí a posilovat zavádění a využívání inovativních řešení;d) optimalizovat plnění programu za účelem posílení a zvýšení dopadu a atraktivity EVP, podporovat účast všech členských států, včetně zemí s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací, založenou na excelenci v programu a usnadňovat kooperativní vazby v rámci evropského výzkumu a inovací.

Článek 4 Článek 4 Struktura programu 1.Pro účely zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT je program rozdělen do následujících částí, které přispívají k dosažení obecných a specifických cílů stanovených v článku 3: a) Pilíř I Excelentní věda obsahující tyto složky:i) ERV;ii) Akce Marie Curie-Skłodowska;iii) výzkumné infrastruktury. b) Pilíř II Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu obsahující tyto složky, přičemž se zohlední to, že společenské vědy a humanitní obory hrají důležitou roli v zakázkách pro všechny klastry:i) klastr Zdraví;ii) klastr Kultura, kreativita a inkluzivní společnost;iii) klastr Civilní bezpečnost pro společnost;iv) klastr Digitální oblast, průmysl a vesmír;v) klastr Klima, energetika a mobilita;vi) klastr Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí;vii) nejaderné přímé akce JRC. c) Pilíř III Inovativní Evropa obsahující tyto složky:i) ERI;ii) Evropské inovační ekosystémy;iii) EIT. d) Část Rozšiřování účasti a posilování EVP obsahující tyto složky:i) rozšiřování účasti a šíření excelence;ii) reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací. 2.Hlavní rysy činností programu jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení.

Článek 5 Článek 5 Výzkum a vývoj v oblasti obrany

Článek 6 Článek 6 Strategické plánování a provádění a formy financování z prostředků Unie 1.Program se provádí v rámci přímého řízení nebo v rámci nepřímého řízení financujícími subjekty. 2.Financování v rámci programu může být poskytováno prostřednictvím nepřímých akcí jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, přičemž granty jsou hlavní formou podpory poskytované v rámci programu. Financování v rámci programu může být rovněž poskytováno prostřednictvím cen, zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů v rámci operací kombinovaného financování a kapitálové podpory v rámci nástroje Accelerator. 3.Pravidla pro účast a šíření výsledků stanovená v tomto nařízení se vztahují na nepřímé akce. 4.Hlavní typy akcí, jež mají být v rámci programu používané, jsou vymezeny v článku 2. Formy financování uvedené v odstavci 2 tohoto článku se používají pružně v rámci všech cílů programu, přičemž jejich použití je stanoveno na základě potřeb a charakteristik jednotlivých cílů. 5.Program rovněž podporuje přímé akce. V případech, kdy uvedené přímé akce přispívají k iniciativám založeným podle článku 185 nebo 187 Smlouvy o fungování EU, se tento příspěvek nepovažuje za součást finančního příspěvku přiděleného na tyto iniciativy. 6.Provádění zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a) a znalostní a inovační společenství EIT jsou podporovány transparentním a strategickým plánováním výzkumných a inovačních činností stanovených ve zvláštním programu uvedeném v čl. 1 odst. 2 písm. a), zejména pro pilíř Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu, a pokrývají rovněž příslušné činnosti v jiných pilířích, jakož i část Rozšiřování účasti a posilování EVP. Komise zajistí zapojení členských států v rané fázi a rozsáhlé výměny s Evropským parlamentem, což doplní konzultace se zainteresovanými subjekty a širokou veřejností. Strategické plánování zajistí soulad s dalšími příslušnými programy Unie a soudržnost s prioritami a závazky Unie a vyšší doplňkovost a synergie s vnitrostátními a regionálními programy a prioritami financování, což posílí i EVP. V příloze VI se vymezí oblasti možných misí a možných institucionalizovaných evropských partnerství. 7.Je-li to vhodné, může být v zájmu rychlejšího přístupu k finančním prostředkům pro malá kolaborativní konsorcia navržen v rámci některých výzev k podávání návrhů zaměřených na výběr výzkumných a inovačních akcí nebo inovačních akcí v rámci pilíře Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu a nástroje Pathfinder Evropské rady pro inovace zrychlený postup pro výzkum a inovace (dále jen postup FTRI). Výzva k podávání návrhů v rámci postupu FTRI musí splňovat všechny tyto charakteristiky: (a) výzvy k podávání návrhů na principu zdola nahoru;(b) kratší doba pro udělení grantu, která nepřesahuje šest měsíců;(c) podpora poskytovaná pouze malým kolaborativním konsorciím tvořeným nejvýše šesti různými a nezávislými způsobilými právními subjekty;(d) maximální finanční podpora pro každé konsorcium nepřesahuje částku 2,5 milionu EUR. V pracovním programu se uvedou výzvy k podávání návrhů, které využívají postup FTRI. 8.Činnosti v rámci programu jsou primárně plněny na základě otevřených a soutěžních výzev k podávání návrhů, a to rovněž jako součást misí a evropských partnerství.

Článek 7 Článek 7 Zásady programu 1.Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2) písm. a) a v rámci EIT jsou zaměřeny výhradně na civilní využití. Převody rozpočtových prostředků mezi částkou přidělenou na zvláštní program podle čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT a částkou přidělenou na zvláštní program podle čl. 1 odst. 2 písm. c) nejsou povoleny a je třeba se vyvarovat zbytečného zdvojování mezi oběma programy. 2.Program zajistí víceoborový přístup a v příslušných případech rovněž začlenění společenských a humanitních věd do všech klastrů a činností v rámci programu, včetně zvláštních výzev k podávání návrhů týkajících se společenských a humanitních témat. 3.Kolaborativní části programu zajistí rovnováhu mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti, čímž se pokryje celý hodnotový řetězec. 4.Program zajistí účinnou podporu a integraci spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a iniciativami na základě oboustranných přínosů, zájmů Unie, mezinárodních závazků a případně vzájemnosti. 5.Program pomáhá zemím rozšiřování účasti zvýšit v něm svou účast a podporovat široké zeměpisné pokrytí v rámci kolaborativních projektů, mimo jiné šířením vědecké excelence, posilováním nových kooperativních vazeb a podněcováním k výměně znalostí a rovněž prostřednictvím provádění čl. 24 odst. 2 a čl. 50 odst. 5. Toto úsilí musí být zohledněno v přiměřených opatřeních členských států, včetně stanovení atraktivních platů pro výzkumné pracovníky, za podpory unijních, státních a regionálních fondů. Aniž by byla podkopávána kritéria excelence, musí být zvláštní pozornost věnována v závislosti na konkrétní situaci v dané oblasti výzkumu a inovací zeměpisné vyváženosti v hodnotících panelech a orgánech, jako jsou například správní rady a skupiny odborníků. 6.Program zajistí účinné prosazování rovných příležitostí pro všechny a provádění všeobecného začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a genderového rozměru v samotném obsahu výzkumu a inovací. Usiluje o řešení příčin genderové nerovnosti. Zvláštní pozornost je věnována zajišťování co největší míry genderové vyváženosti v hodnotících panelech a jiných příslušných poradních orgánech, jako jsou rady a odborné skupiny. 7.Program je prováděn v synergickém působení s dalšími programy Unie, přičemž usiluje o co největší administrativní zjednodušení. Příkladný seznam programů Unie, s nimiž má být zajištěno synergické působení, je uveden v příloze IV. 8.Program přispívá ke zvýšení veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje v členských státech, a pomáhá tak dosáhnout celkové investice nejméně 3 % HDP Unie do výzkumu a vývoje. 9.Komise při provádění programu průběžně usiluje o administrativní zjednodušování a snižování zátěže žadatelů a příjemců. 10.V rámci celkového cíle Unie začleňování opatření v oblasti klimatu do odvětvových politik Unie a do fondů Unie musí akce v rámci programu dosáhnout příspěvku alespoň 35 % výdajů na cíle v oblasti klimatu. Klimatická hlediska musí být odpovídajícím způsobem začleňována do samotného obsahu výzkumu a inovací. 11.Program podporuje společné vytváření a společné navrhování prostřednictvím zapojení občanů a občanské společnosti. 12.Program zajistí transparentnost a odpovědnost veřejného financování u projektů v oblasti výzkumu a inovací, čímž ochrání veřejný zájem. 13.Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, aby všichni potenciální účastníci měli v okamžiku zveřejnění výzvy k podávání návrhů k dispozici dostatečné pokyny a informace, a zejména příslušnou vzorovou grantovou dohodu.

Článek 8 Článek 8 Mise 1.Mise se programují v rámci pilíře Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu, k jejich plnění mohou však také přispívat akce prováděné v rámci jiných částí programu a také doplňující činnosti prováděné v rámci jiných programů Unie. Mise umožňují konkurenční řešení, jejichž výsledkem je celoevropská přidaná hodnota a dopad. 2.Mise se stanovují a provádějí v souladu s tímto nařízením a se zvláštním programem uvedeným v čl. 1 odst. 2 písm. a), aby bylo zajištěno aktivní a brzké zapojení členských států a rozsáhlé výměny s Evropským parlamentem. Mise, jejich cíle, rozpočet, dílčí cíle, rozsah a záběr, ukazatele a milníky musí být uvedeny ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací, popřípadě v pracovních programech. Hodnocení návrhů v rámci misí se provádí v souladu s článkem 29. 3.V průběhu prvních tří let programu je prostřednictvím konkrétních výzev k podávání návrhů na provedení misí programováno maximálně 10 % ročního rozpočtu pilíře II. Ve zbývajících letech programu je možné uvedený procentní podíl zvýšit pouze na základě kladného hodnocení procesu výběru a řízení mise. Komise informuje o celkovém podílu rozpočtu každého pracovního programu věnovaného na mise. 4.Mise musí: a) mít, s použitím cílů udržitelného rozvoje jako zdrojů pro svou podobu a provádění, jasný obsah výzkumu a inovací a jasnou přidanou hodnotu Unie a přispívat k dosažení priorit a závazků Unie a cílů programu uvedených v článku 3;b) pokrývat oblasti společné evropské důležitosti, být inkluzivní, podněcovat k široké angažovanosti a aktivní účasti různých typů zainteresovaných stran z veřejného i soukromého sektoru, včetně občanů a koncových uživatelů, a přinášet takové výsledky výzkumu a inovací, ze kterých budou moci mít prospěch všechny členské státy;c) být odvážné a inspirativní, a tedy mít široký vědecký, technologický, společenský, hospodářský, environmentální nebo politický význam a dopad;d) ukazovat jasný směr a jasné cíle a být cílené, měřitelné, časově vymezené a mít jasné rozpočtové krytí;e) být vybírány transparentním způsobem a zaměřeny na ambiciózní, na excelenci založené a maximalizací dopadu motivované, přitom však realistické cíle a na výzkumné, vývojové a inovační činnosti;f) mít nezbytný rozsah, škálu a způsob získávání zdrojů a pákový efekt k získání dalších veřejných a soukromých finančních prostředků potřebných k dosažení výsledků;g) stimulovat činnost ve všech oborech (včetně sociálních a humanitních věd) a zahrnovat činnosti ze širokého spektra úrovní technologické připravenosti, včetně nižších úrovní technologické připravenosti;h) být otevřené různým přístupům a řešením zdola nahoru s přihlédnutím k potřebám lidí a společnosti a přínosům pro ně, přičemž je třeba uznat význam různorodých příspěvků pro jejich dosažení.i) transparentním způsobem využívat synergického působení s jinými programy Unie a také s vnitrostátními a v příslušných případech s regionálními inovačními ekosystémy. 5.Komise monitoruje a hodnotí každou misi v souladu s články 50 a 52 a přílohou V, včetně pokroku vedoucího ke krátkodobým, střednědobým a dlouhodobým cílům, což zahrnuje fáze provádění, sledování a postupného ukončování misí. Hodnocení prvních misí zřízených v rámci programu se uskuteční nejpozději do konce roku 2023 a před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o vytvoření nových misí a o pokračování, ukončení nebo přesměrování probíhajících misí. Výsledky tohoto hodnocení se zveřejní a musí obsahovat mimo jiné analýzu procesu jejich výběru a jejich řízení, rozpočtu, zaměření a dosavadního pokroku.

Článek 9 Článek 9 Evropská rada pro inovace 1.Komise zřídí ERI jako centrálně řízené jednotné kontaktní místo pro účely provádění akcí v rámci pilíře III Inovativní Evropa, které se ERI týkají. ERI se zaměří především na průlomové a přelomové inovace, bude cílit zejména na ty, které vytvářejí tržní příležitosti, přičemž rovněž podpoří všechny druhy inovací, včetně inkrementálních. ERI se řídí těmito zásadami: a) jasná přidaná hodnota Unie,b) autonomie,c) schopnost přijímat rizika,d) účinnost,e) účelnost,f) transparentnostg) odpovědnost. 2.ERI je otevřena všem typům inovátorů od jednotlivců po vysoké školy, výzkumné organizace a společnosti (malé a střední podniky včetně začínajících podniků a ve výjimečných případech i malé společnosti se střední tržní kapitalizací) a od jednotlivých příjemců po multidisciplinární konsorcia. Na inovativní začínající podniky a malé a střední podniky musí být vyčleněno nejméně 70 % rozpočtu ERI. 3.Rada ERI a způsob řízení ERI jsou popsány v rozhodnutí (EU) 2021/764.

1) výzkumnými infrastrukturami zařízení, která poskytují zdroje a služby pro výzkumné komunity k provádění výzkumu a podpoře inovací v jejich oborech, včetně souvisejících lidských zdrojů, hlavního vybavení nebo souborů nástrojů; zařízení související se znalostmi, jako jsou sbírky, archivy nebo infrastruktury vědeckých údajů; počítačové systémy, komunikační sítě a jakékoliv jiné infrastruktury jedinečné povahy a otevřené pro externí uživatele, nezbytné k dosažení excelence v oblasti výzkumu a inovací; podle okolností mohou být používány pro jiné účely, než je výzkum, například pro poskytování vzdělávání nebo veřejných služeb;

Článek 10 Článek 10 Evropská partnerství 1.Části programu mohou být prováděny prostřednictvím evropských partnerství. Zapojení Unie do evropských partnerství může mít některou z těchto forem: a) účast v evropských partnerstvích vytvořených na základě memoranda o porozumění nebo smluvních ujednání mezi Komisí a partnery uvedenými v čl. 2 bodu 3, kterými se stanoví cíle evropského partnerství, související závazky Komise a ostatních partnerů týkající se jejich finančních nebo věcných příspěvků, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu, výsledky, kterých je třeba dosáhnout, a způsoby podávání zpráv. Patří mezi ně určení doplňkových činností v oblasti výzkumu a inovací, které jsou prováděny partnery a programem (spoluprogramovaná evropská partnerství);b) účast v programu výzkumných a inovačních činností s uvedením cílů, klíčových ukazatelů výkonnosti a dopadu a výsledků, kterých je třeba dosáhnout, a finanční příspěvek na tento program, na základě závazku partnerů, pokud jde o finanční nebo věcné příspěvky a začlenění jejich příslušných činností prostřednictvím akce na spolufinancování programu (spolufinancovaná evropská partnerství);c) účast ve výzkumných a inovačních programech a finanční příspěvek na tyto programy prováděné několika členskými státy v souladu s článkem 185 Smlouvy o fungování EU, nebo subjekty zřízenými podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, jako jsou společné podniky, nebo znalostními a inovačními společenstvími EIT v souladu s nařízením o EIT na období 2021-2027 (institucionalizovaná evropská partnerství).Institucionalizovaná evropská partnerství se zřídí pouze v případě, že jiné části programu, jakož i jiné formy evropských partnerství by nedosáhly cílů nebo by nevytvořily potřebné očekávané dopady, a je-li to odůvodněno dlouhodobou perspektivou a vysokým stupněm integrace. Evropská partnerství v souladu s článkem 185 nebo článkem 187 Smlouvy o fungování EU uplatní centrální řízení všech finančních příspěvků, s výjimkou řádně odůvodněných případů. V případě centrálního řízení všech finančních příspěvků se příspěvky na jednotlivé projekty od jednoho zúčastněného státu poskytují na základě financování požadovaného v návrzích od právních subjektů usazených v tomto zúčastněném státě, nedohodnou-li se všechny zúčastněné státy jinak. Pravidla institucionalizovaných evropských partnerství stanoví mimo jiné cíle, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu a výsledky, kterých je třeba dosáhnout, jakož i související závazky týkající se finančních nebo věcných příspěvků partnerů. 2.Evropská partnerství: a) se za účelem řešení evropských nebo globálních výzev zřizují pouze v případech, kdy budou dosahovat cílů programu efektivněji, než by bylo možné pouze samotnou Unií a ve srovnání s jinými formami podpory z programu; na akce programu, které jsou prováděny v rámci evropských partnerství, se přidělí přiměřený podíl rozpočtu z programu; většina rozpočtových prostředků v pilíři II se vyčlení na akce mimo evropská partnerství;b) musí být v souladu se zásadami přidané hodnoty Unie, transparentnosti a otevřenosti, dopadu v rámci Evropy a na ni, silného aktivačního účinku v dostatečném rozsahu, dlouhodobých závazků všech zúčastněných stran, flexibility při provádění, soudržnosti, koordinace a doplňkovosti s iniciativami Unie, místními, regionálními, celostátními a případně mezinárodními iniciativami nebo s jinými evropskými partnerstvími a misemi;c) mají přístup jasně zohledňující jejich životní cyklus, jsou časově omezená a zahrnují podmínky pro postupné ukončování financování z programu. 3.Evropská partnerství podle odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku budou uvedena ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací předtím, než budou zařazena do pracovních programů. 4.Ustanovení a kritéria pro výběr, provádění, monitorování, hodnocení a ukončování evropských partnerství jsou stanovena v příloze III.

Článek 11 Článek 11 Přezkum oblastí pro mise a partnerství

Článek 12 Článek 12 Rozpočet 1.Finanční krytí pro provádění programu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 86123000000 EUR v běžných cenách pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a pro EIT a 7953000000 EUR v běžných cenách pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. c). 2.Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a pro EIT je následující: a) 23546000000 EUR na pilíř I Excelentní věda na období 2021–2027, z čehož je určeno:i) 15027000000 EUR pro ERV;ii) 6333000000 EUR na akce Marie Curie-Skłodowska;iii) 2186000000 EUR na výzkumné infrastruktury; b) 47428000000 EUR na pilíř II Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu na období 2021–2027, z čehož je určeno:i) 6893000000 EUR na klastr Zdraví;ii) 1386000000 EUR na klastr Kultura, kreativita a inkluzivní společnost;iii) 1303000000 EUR na klastr Civilní bezpečnost pro společnost;iv) 13462000000 EUR na klastr Digitální oblast, průmysl a vesmír;v) 13462000000 EUR na klastr Klima, energetika a mobilita;vi) 8952000000 EUR na klastr Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí;vii) 1970000000 EUR na nejaderné přímé akce JRC; c) 11937000000 EUR na pilíř III Inovativní Evropa na období 2021–2027, z čehož je určeno:i) 8752000000 EUR pro ERI;ii) 459000000 EUR na evropské inovační ekosystémy;iii) 2726000000 EUR pro EIT; d) 3212000000 EUR na část Rozšiřování účasti a posilování EVP na období 2021–2027, z čehož je určeno:i) 2842000000 EUR na rozšiřování účasti a šíření excelence;ii) 370000000 EUR na reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací. 3.V důsledku úpravy specifické pro určitý program stanovené v článku 5 nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 se částka uvedená v odstavci 1 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení a pro EIT zvyšuje o dodatečný příděl ve výši 3000000000 EUR ve stálých cenách roku 2018, jak je uvedeno v příloze II nařízení (EU, Euratom) 2020/2093. 4.Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 3 je následující: a) 1286000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na pilíř I Excelentní věda, z čehož je určeno:i) 857000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 pro ERV;ii) 236000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na akce Marie Curie-Skłodowska;iii) 193000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na výzkumné infrastruktury; b) 1286000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na pilíř II Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu, z čehož je určeno:i) 686000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr Kultura, kreativita a inkluzivní společnost;ii) 257000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr Civilní bezpečnost pro společnost;iii) 171000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr Digitální oblast, průmysl a vesmír;iv) 171000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr Klima, energetika a mobilita; c) 270000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na pilíř III Inovativní Evropa na období 2021–2027, z čehož je určeno:i) 60000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 pro evropské inovační ekosystémy;ii) 210000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 pro EIT; d) 159000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na část Rozšiřování účasti a posilování EVP na období 2021–2027, z čehož je určenoi) 99000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na rozšiřování účasti a šíření excelence;ii) 60000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací. 5.Aby bylo možné reagovat na nepředvídané situace nebo nový vývoj a nové potřeby, může se Komise v rámci ročního rozpočtového procesu odchýlit od částek uvedených v odstavci 2 až do výše 10 %. Žádné takovéto odchýlení není možné v případě částky uvedené v odst. 2 písm. b) bodu vii) a v případě celkové částky stanovené pro část Rozšiřování účasti a posilování EVP v odstavci 2. 6.Částka uvedená v odstavcích 1 a 3 tohoto článku pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a pro EIT může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti a výdaje nezbytné pro řízení a provádění programu, včetně všech administrativních výdajů, i hodnocení pokroku při dosahování jeho cílů. Administrativní výdaje na nepřímé akce nesmí překročit 5 % celkové částky určené na nepřímé akce v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT. Kromě toho může částka uvedená v odstavcích 1 a 3 tohoto článku pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT pokrývat rovněž: a) výdaje na studie, setkání odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu,b) výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu. 7.S cílem umožnit řízení akcí, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027 , lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v odstavci 6. 8.Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozloženy do ročních splátek po dobu několika let. 9.V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze na omezenou dobu a v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování považovat činnosti podporované podle tohoto nařízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2021 , a to i v případě, že uvedené činnosti byly provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

Článek 13 Článek 13 Zdroje z Nástroje Evropské unie na podporu oživení 1.S výhradou čl. 3 odst. 3, 4, 7 a 9 nařízení Rady (EU) 2020/2094 se opatření uvedená v čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení v rámci programu provádějí částkami uvedenými v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě iv) uvedeného nařízení. 2.Částky uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě iv) nařízení (EU) 2020/2094 představují vnější účelově vázané příjmy, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení. Tyto dodatečné částky jsou přidělovány výhradně na akce v oblasti výzkumu a inovací zaměřené na řešení důsledků krize způsobené onemocněním COVID-19, zejména jejích hospodářských, sociálních a společenských důsledků. Prioritu mají inovativní malé a střední podniky a zvláštní pozornost je třeba věnovat jejich začlenění do kolaborativních projektů v rámci pilíře II. 3.Orientační rozdělení částek uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě iv) nařízení Rady (EU) 2020/2094 je následující: a) 25 % na klastr Zdraví;b) 25 % na klastr Digitální oblast, průmysl a vesmír;c) 25 % na klastr Klima, energetika a mobilita;d) 25 % na ERI.

Článek 14 Článek 14 Otevřená věda 1.Program prosazuje otevřenou vědu jako přístup k vědeckému procesu založený na spolupráci a šíření poznatků, zejména v souladu s těmito prvky, které budou zajištěny v souladu s čl. 39 odst. 3 tohoto nařízení: a) otevřený přístup k vědeckým publikacím, které jsou výsledkem výzkumu financovaného v rámci programu;b) otevřený přístup k výzkumným datům, včetně těch, na kterých jsou založeny vědecké publikace, v souladu se zásadou co nejotevřenější – nepřístupné jen v nezbytné míře. 2.Zásada reciprocity v otevřené vědě je podporována a prosazována ve všech dohodách se třetími zeměmi o přidružení a spolupráci, včetně dohod uzavřených financujícími subjekty pověřenými nepřímým řízením programu. 3.Zajistí se odpovědná správa výzkummných dat v souladu se zásadami dohledatelnosti, dostupnosti, interoperability a znovupoužitelnosti (zásady FAIR). Rovněž se věnuje pozornost dlouhodobému uchovávání těchto dat. 4.Jsou podporovány a prosazovány další postupy otevřené vědy, včetně postupů ve prospěch malých a středních podniků.

Článek 15 Článek 15 Alternativní, kombinované a kumulativní financování a převody zdrojů 1.Program se provádí v synergii s dalšími programy Unie v souladu se zásadou stanovenou v čl. 7 odst. 7. 2.Výzvám k podávání návrhů uvedeným v pracovním programu se uděluje pečeť excelence. V souladu s příslušnými ustanoveními nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 a příslušnými ustanoveními nařízení o strategických plánech SZP mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu+ (ESF+) nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV): a) spolufinancované akce vybrané v rámci programu; ab) akce, kterým byla udělena pečeť excelence, pokud splnily všechny tyto podmínky:i) byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;ii) splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů; aiii) nebyly financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů výhradně z důvodu rozpočtových omezení. 3.Finanční příspěvky z programů spolufinancovaných z EFRR, ESF+, ENRAF a EZFRV mohou být považovány za příspěvek zúčastněného členského státu pro účely evropských partnerství podle čl. 10 odst. 1 písm. b) a c) tohoto nařízení, za předpokladu, že je to v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 a nařízení týkajících se jednotlivých fondů. 4.Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady Pro příspěvek na akci z příslušného programu Unie se použijí pravidla dotyčného programu. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory. 5.Do programu mohou být za podmínek stanovených v příslušných ustanoveních nařízení o společných ustanovení na období 2021-2027převedeny na žádost dotčených členských států zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu. 6.Pokud Komise nepřijala právní závazek v rámci přímého nebo nepřímého řízení v souvislosti se zdroji převedenými v souladu s odstavcem 5, mohou být odpovídající nepřidělené zdroje na žádost členského státu v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných ustanoveních nařízení o společných ustanovení na období 2021-2027 převedeny zpět do jednoho nebo více příslušných zdrojových programů.

Článek 16 Článek 16 Třetí země přidružené k programu 1.Program je otevřen přidružení těchto třetích zemí (dále jen přidružené země): a) členů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;b) přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;c) zemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;d) třetích zemí a území, jež splňují všechna tato kritéria:i) mají dostatečné kapacity v oblasti vědy, technologií a inovací;ii) přijaly závazek k otevřené tržní ekonomice založené na pravidlech, včetně spravedlivého a rovného zacházení s právy duševního vlastnictví, dodržování lidských práv, podporovaný demokratickými institucemi;iii) aktivně podporují politiky zaměřené na zlepšení hospodářského a sociálního blahobytu občanů. 2.Přidružení každé z třetích zemí podle odst. 1 písm. d) k programu musí být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě týkající se účasti třetí země na programu Unie za předpokladu, že tato dohoda: a) zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínos pro ni;b) stanoví podmínky účasti v programech Unie, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy, a jejich správní náklady.;c) nesvěřuje dané třetí zemi rozhodovací pravomoc v souvislosti s programem Unie;d) zaručuje práva Unie s cílem zajistit řádné finanční řízení a chránit finanční zájmy Unie. Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. b) představují účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. 3.Rozsah přidružení každé třetí země k programu zohlední analýzu přínosů pro Unii a cíl podpory hospodářského růstu v Unii prostřednictvím inovací. V souladu s tím mohou být části programu z dohody o přidružení s konkrétní zemí, s výjimkou členů EHP, přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, vyňaty. 4.Dohoda o přidružení musí v co největší míře umožnit reciproční účast právních subjektů usazených v Unii v ekvivalentních programech přidružených zemí v souladu s podmínkami stanovenými v uvedených programech. 5.Podmínky určující výši finančního příspěvku zajistí pravidelnou automatickou opravu jakékoliv významné nerovnováhy ve srovnání s částkou, kterou subjekty usazené v příslušné zemi dostávají díky účasti v programu, s přihlédnutím k nákladům na řízení, realizaci a provoz programu. Při přidělování finančních příspěvků se zohlední míra účasti právních subjektů přidružených zemí v každé části programu.

Článek 17 Článek 17 Financující subjekty a přímé akce JRC 1.Pravidla stanovená v této hlavě se nevztahují na přímé akce prováděné JRC. 2.V řádně odůvodněných případech se financující subjekty mohou odchýlit od pravidel stanovených v této hlavě, s výjimkou článků 18, 19 a 20, pokud: a) je takové odchýlení stanoveno v základním aktu, kterým se zřizuje financující subjekt nebo kterým se mu svěřují úkoly plnění rozpočtu, nebob) v případě financujících subjektů podle čl. 62 odst. 1 písm. c) bodu ii), iii) nebo v) finančního nařízení, pokud je takové odchýlení stanoveno v dohodě o příspěvcích a vyžadují-li to jejich specifické provozní potřeby nebo povaha akce.

Článek 18 Článek 18 Způsobilé akce a etické zásady 1.Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, jsou pro financování způsobilé pouze akce určené k provádění cílů uvedených v článku 3. Nefinancují se tyto oblasti výzkumu: a) činnosti zaměřené na klonování lidí k reprodukčním účelům;b) činnosti, které jsou zaměřeny na změnu genetického dědictví lidských bytostí a v jejichž důsledku by tyto změny mohly být dědičnéVýzkum související s léčbou rakoviny gonád financovat lze. ;c) činnosti zaměřené na vytváření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky. 2.Výzkum na lidských kmenových buňkách pocházejících z dospělých jedinců i z embryí může být financován v závislosti na obsahu vědeckého návrhu i na právním rámci daných členských států. V rámci Unie ani mimo ni se neposkytuje financování na výzkumné činnosti, které jsou zakázané ve všech členských státech. V členském státě nemůže být financována výzkumná činnost, která je v něm zakázána.

Článek 19 Článek 19 Etické otázky 1.Akce prováděné v rámci programu musí být v souladu s etickými zásadami a s příslušnými ustanoveními unijního, vnitrostátního a mezinárodního práva, včetně Listiny a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích dodatkových protokolů. Zvláštní pozornost je věnována zásadě proporcionality, právu na soukromí, právu na ochranu osobních údajů, právu na fyzickou a duševní nedotknutelnost osoby, právu na nediskriminaci a potřebě zajistit ochranu životního prostředí a vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. 2.Právní subjekty účastnící se akce poskytnou: a) etické sebehodnocení s uvedením a popisem všech předvídatelných etických otázek spojených s cílem, prováděním a pravděpodobným dopadem činností, které mají být financovány, včetně potvrzení o souladu s odstavcem 1 a popisem způsobu jeho zajištění;b) potvrzení, že činnosti budou v souladu s Evropským kodexem chování pro integritu výzkumu zveřejněným organizací All European Academies (ALLEA), a že nebudou prováděny žádné činnosti, které jsou z financování vyloučeny;c) pro činnosti prováděné mimo Unii potvrzení, že stejné činnosti by byly povoleny v některém členském státě; ad) pro činnosti, při nichž se využívají lidské embryonální kmenové buňky, popřípadě údaje týkající se licencí a kontrolních opatření, která přijmou příslušné orgány dotčených členských států, jakož i údaje o schválení etických otázek, která je nutno získat před zahájením dotčených činností. 3.Návrhy musí být systematicky prověřeny s cílem určit akce, které vyvolávají složité nebo závažné etické otázky, a předložit je k etickému posouzení. Etické posouzení provádí Komise, není-li svěřeno financujícímu subjektu. Všechny akce, které zahrnují použití lidských embryonálních kmenových buněk nebo lidských embryí, musí být předmětem etického posouzení. Etické prověřování a posouzení se provádí za podpory odborníků na otázky etiky. Komise a financující subjekty zajistí co největší transparentnost postupů v oblasti etiky, aniž je dotčena důvěrnost obsahu těchto postupů. 4.Právní subjekty účastnící se akcí obdrží veškerá schválení nebo jiné povinné dokumenty od příslušných vnitrostátních, místních etických komisí nebo jiných orgánů, jako jsou úřady pro ochranu údajů, před zahájením příslušných činností. Tyto dokumenty musí být archivovány a na žádost poskytnuty Komisi nebo příslušnému financujícímu subjektu. 5.V případě potřeby provedou Komise nebo příslušný financující subjekt etické kontroly. V případě závažných nebo složitých etických otázek budou etické kontroly prováděny Komisí, která jejich provedení může svěřit financujícímu subjektu. Etické kontroly se provádějí s podporou odborníků na otázky etiky. 6.Akce, které nesplňují etické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 4 a nejsou tudíž z etického hlediska přijatelné, jsou zamítnuty nebo ukončeny, jakmile je konstatováno, že jsou eticky nepřijatelné.

2) strategií pro inteligentní specializaci celostátní nebo regionální inovační strategie, které stanoví priority pro vytvoření konkurenční výhody vybudováním vlastních výzkumných a inovačních kapacit, jež budou odpovídat potřebám podniků s cílem uceleným způsobem reagovat na nové příležitosti a vývoj na trhu a zároveň zabránit zdvojování a tříštění úsilí; strategie pro inteligentní specializaci může mít podobu celostátního nebo regionálního strategického politického rámce pro výzkum a inovace nebo mohou být do něj zahrnuty, která splňuje nezbytné podmínky stanovené v nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027;

Článek 20 Článek 20 Bezpečnost 1.Akce prováděné v rámci programu musí být v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly a zejména pravidly na ochranu utajovaných informací před neoprávněným zveřejněním, včetně dodržování příslušných unijních a vnitrostátních právních předpisů. V případě výzkumu prováděného mimo Unii, při kterém jsou využívány utajované informace nebo takové informace vznikají, je nezbytné, aby kromě souladu s těmito požadavky byla uzavřena dohoda o bezpečnosti informací mezi Unií a třetí zemí, v níž se má výzkum provádět. 2.Tam, kde je to vhodné, musí návrhy obsahovat bezpečnostní sebehodnocení s uvedením veškerých bezpečnostních otázek a podrobným popisem způsobu jejich řešení zajišťujícího jejich soulad s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy. 3.Tam, kde je to vhodné, provede Komise nebo příslušný financující subjekt bezpečnostní kontrolu návrhů vyvolávajících bezpečnostní otázky. 4.Tam, kde je to vhodné, musí být akce v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 a jeho prováděcími pravidly. 5.Právní subjekty účastnící se akce zajistí ochranu utajovaných informací, které byly využity nebo které v rámci akce vznikly, před neoprávněným zveřejněním. Před zahájením příslušných činností subjekty předloží osvědčení o bezpečnostní prověrce osob nebo zařízení vydané příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány. 6.Pokud musí s utajovanými informacemi pracovat nezávislí externí odborníci, vyžaduje se před jmenováním těchto odborníků příslušné osvědčení o bezpečnostní prověrce. 7.Tam, kde je to vhodné, může Komise nebo příslušný financující subjekt provádět bezpečnostní kontroly. 8.Akce, které nejsou v souladu s bezpečnostními pravidly podle tohoto článku, mohou být zamítnuty nebo kdykoli ukončeny.

Článek 21 Článek 21 Granty

Článek 22 Článek 22 Právní subjekty způsobilé k účasti 1.Akcí v rámci programu se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení, a to včetně právních subjektů z nepřidružených třetích zemí nebo mezinárodních organizací, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení, jakož i veškeré podmínky stanovené v pracovním programu nebo výzvě k podávání návrhů. 2.Pokud pracovní program nestanoví jinak a je-li to řádně odůvodněno, jsou právní subjekty tvořící konsorcium způsobilé k účasti na akcích v rámci programu, pokud je toto konsorcium tvořeno: a) alespoň jedním nezávislým právním subjektem usazeným v některém členském státě,b) alespoň dalšími dvěma nezávislými právními subjekty usazenými v různých členských státech nebo přidružených zemích. 3.Akce ERV v oblasti hraničního výzkumu, akce ERI, akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou nebo akce na spolufinancování programu mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, pokud je alespoň jeden z nich usazen v členském státě nebo přidružené zemi na základě dohody uzavřené v souladu s článkem 16. 4.Koordinační a podpůrné akce mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, které mohou být usazeny v některém členském státě, přidružené zemi nebo ve výjimečných případech v jiné třetí zemi. 5.Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky, zájmy, autonomií nebo bezpečností Unie, pracovní program může stanovit, že účast může být omezena na právní subjekty usazené pouze v členských státech nebo na právní subjekty usazené kromě členských států v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích. Jakékoli omezení účasti právních subjektů usazených v přidružených zemích, které jsou členy EHP, musí být v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru. V řádně odůvodněných a výjimečných případech a s cílem zaručit ochranu strategických zájmů Unie a jejích členských států může pracovní program z jednotlivých výzev k podávání návrhů rovněž vyloučit účast právních subjektů, které jsou usazeny v Unii nebo v přidružených zemích, přímo nebo nepřímo kontrolovaných nepřidruženými třetími zeměmi nebo právními subjekty nepřidružených třetích zemí, nebo jejich účast podřídit podmínkám stanoveným v pracovním programu. 6.Ve vhodných a řádně odůvodněných případech může pracovní program stanovit další kritéria způsobilosti vedle kritérií uvedených v odstavcích 2 až 5 s ohledem na specifické požadavky politiky nebo povahu a cíle akce, včetně počtu právních subjektů, druhu právního subjektu a místa usazení. 7.Pokud jde o akce využívající částky podle čl. 15 odst. 5, musí být účast omezena na jeden právní subjekt usazený v jurisdikci převádějícího řídícího orgánu, není-li s tímto řídícím orgánem dohodnuto jinak. 8.Pokud je to uvedeno v pracovním programu, může se akcí účastnit JRC. 9.JRC, mezinárodní evropské výzkumné organizace a právní subjekty zřízené podle práva Unie se považují za usazené v jiném členském státě než v těch, ve kterých jsou usazeny další právní subjekty podílející se na akci. 10.Pokud jde o akce ERV v oblasti hraničního výzkumu a akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou a pokud jsou uvedeny v pracovním programu, mezinárodní organizace se sídlem v některém členském státě nebo přidružené zemi se považují za usazené v tomto členském státě nebo přidružené zemi. Pokud jde o jiné části programu, považují se mezinárodní organizace jiné než mezinárodní evropské výzkumné organizace za usazené v nepřidružené třetí zemi.

Článek 23 Článek 23 Právní subjekty způsobilé pro financování 1.Právní subjekty jsou způsobilé pro financování, pokud jsou usazeny v členském státě nebo přidružené zemi. Pro financování z částek určených pro akce podle čl. 15 odst. 5 jsou způsobilé pouze právní subjekty usazené v jurisdikci převádějícího řídícího orgánu, nebylo-li s tímto řídícím subjektem dohodnuto jinak. 2.Právní subjekty usazené v nepřidružené třetí zemi nesou náklady na svou účast. Pro financování jsou však v rámci akce způsobilé právní subjekty usazené v nepřidružených třetích zemích s nízkými až středními příjmy a výjimečně v jiných nepřidružených třetích zemích, pokud: a) je tato třetí země uvedena v pracovním programu přijatém Komisí; nebob) Komise nebo příslušný financující subjekt má za to, že účast dotyčného právního subjektu je pro provedení akce nezbytná. 3.Přidružené subjekty jsou způsobilé pro financování v rámci akce, pokud jsou usazeny v členském státě, přidružené zemi nebo ve třetí zemi uvedené v pracovním programu přijatém Komisí. 4.Komise pravidelně zpřístupňuje Evropskému parlamentu a Radě informace o výši finančních příspěvků Unie poskytnutých právním subjektům usazeným v přidružených a nepřidružených třetích zemích. Pokud jde o přidružené země, zahrnují uvedené informace rovněž informace o jejich finanční rovnováze.

Článek 24 Článek 24 Výzvy k podávání návrhů 1.Obsah výzev k podávání návrhů pro všechny akce musí být zahrnut do pracovního programu. 2.Pokud je to nutné k dosažení jejich cílů, mohou být výzvy k podávání návrhů ve výjimečných případech omezeny na rozvoj dodatečných činností nebo připojení dalších partnerů ke stávajícím akcím. Kromě toho může být v pracovním programu stanovena možnost pro právní subjekty ze zemí s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací připojit se k již vybraným kolaborativním akcím v oblasti výzkumu a inovací, pokud se na tom dohodne příslušné konsorcium a za předpokladu, že právní subjekty z těchto zemí se těchto činností již neúčastní. 3.Výzva k podávání návrhů se nevyžaduje u koordinačních a podpůrných akcí nebo akcí na spolufinancování programu, které: a) mají být provedeny JRC nebo právními subjekty uvedenými v pracovním programu;b) nespadají podle čl. 195 písm. e) finančního nařízení do oblasti působnosti výzvy k podávání návrhů. 4.Pracovní program upřesní výzvy k podávání návrhů, za něž mohou být uděleny pečeti excelence. S předchozím souhlasem žadatele mohou být informace týkající se žádosti a hodnocení sdíleny se zainteresovanými financujícími orgány, s výhradou uzavření dohod o zachování důvěrnosti.

Článek 25 Článek 25 Společné výzvy k podávání návrhů

Článek 26 Článek 26 Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení 1.Akce mohou zahrnovat nebo mít jako primární cíl zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi či zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, jež mají být provedena příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli ve smyslu směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65 .). a 2014/25/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243 ). . 2.Zadávací řízení: a) musí být v souladu s pravidly hospodářské soutěže a se zásadami transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení, proporcionality;b) mohou opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů) ac) stanoví, že bude veřejná zakázka zadána nabídkám, které nabízejí ekonomicky nejvýhodnější nabídku a současně zajistí neexistenci střetu zájmů. V případě zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi může být zadávací řízení tam, kde je to vhodné, a aniž jsou dotčeny zásady uvedené v písmenu a), zjednodušeno nebo zrychleno a může stanovit zvláštní podmínky, jako je například omezení místa plnění činností, které jsou předmětem zakázky, na území členských států a přidružených zemí; 3.Dodavatel, který vytvoří výsledky v rámci veřejné zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Veřejní zadavatelé musí mít alespoň bezplatná přístupová práva k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat nebo vyžadovat, aby zúčastnění dodavatelé udělovali třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků jménem veřejného zadavatele za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Pokud dodavatel výsledky komerčně nevyužije v daném období po zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi, jež je uvedeno ve smlouvě, mohou veřejní zadavatelé poté, co od dodavatele zjistí, z jakých důvodů je nevyužil, vyžadovat, aby převedl vlastnictví výsledků na veřejné zadavatele.

Článek 27 Článek 27 Finanční způsobilost žadatelů 1.Kromě výjimek uvedených v čl. 198 odst. 5 finančního nařízení se ověří pouze finanční kapacita koordinátora, a to pouze v případě, že požadované financování z prostředků Unie je rovno 500000 EUR nebo vyšší. 2.Bez ohledu na odstavec 1, pokud však existují důvody k pochybnostem o finanční kapacitě žadatele nebo pokud existuje vyšší riziko vzhledem k účasti v několika probíhajících akcích financovaných z výzkumných a inovačních programů Unie, Komise nebo příslušný financující subjekt ověří rovněž finanční kapacitu ostatních žadatelů nebo koordinátorů, i když je požadované financování pod prahovou hodnotou uvedenou v odstavci 1. 3.Je-li finanční kapacita strukturálně zaručena jiným právním subjektem, ověří se finanční kapacita tohoto právního subjektu. 4.Pokud je finanční kapacita žadatele nedostatečná, mohou Komise nebo financující subjekt účast žadatele podmínit předložením prohlášení o společné a nerozdílné odpovědnosti přidruženého subjektu. 5.Příspěvek do mechanismu uvedeného v článku 37 tohoto nařízení se považuje za dostatečnou záruku podle článku 152 finančního nařízení. Od příjemců nesmí být přijaty ani od nich nesmí být požadovány žádné další záruky nebo zajištění.

Článek 28 Článek 28 Kritéria pro udělení a výběr grantu 1.Návrh se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení grantu: a) excelence,b) dopad,c) kvalita a efektivnost provádění. 2.Na návrhy u akcí ERV v oblasti hraničního výzkumu se jako jediné kritérium použije kritérium uvedené v odst. 1 písm. a). 3.Pracovní program stanoví další podrobnosti ohledně uplatňování kritérií pro udělení grantu stanovených v odstavci 1, včetně veškerých koeficientů, prahových hodnot a v relevantních případech pravidel pro zacházení s návrhy ex aequo , a to při zohlednění cílů výzvy k podávání návrhů. Podmínky pro zacházení s návrhy ex aequo mohou zahrnovat mimo jiné následující kritéria: malé a střední podniky, genderové hledisko a zeměpisná rozmanitost. 4.Komise a další subjekty poskytující finance zohlední možnost dvoufázového postupu předkládání návrhů a hodnocení a bude-li to vhodné, mohou být anonymizované návrhy hodnoceny během první fáze hodnocení na základě jednoho nebo více kritérií pro udělení grantu uvedených v odstavci 1.

Článek 29 Článek 29 Hodnocení 1.Návrhy hodnotí hodnotící výbor, který se skládá z nezávislých externích odborníků. Pokud jde o činnosti ERI, mise a řádně odůvodněné případy stanovené v pracovním programu přijatém Komisí, může se hodnotící výbor skládat částečně nebo, pokud jde o koordinační a podpůrné akce, částečně nebo zcela ze zástupců orgánů či institucí Unie, jak je uvedeno v článku 150 finančního nařízení. Na proces hodnocení mohou dohlížet nezávislí odborníci. 2.Je-li to relevantní, stanoví hodnotící výbor pořadí návrhů, které dosáhly příslušných prahových hodnot, podle: a) výsledků hodnocení,b) jejich přínosu k dosažení specifických cílů politiky, včetně vytvoření konzistentního portfolia projektů, konkrétně pro činnosti v rámci nástroje Pathfinder, mise a jiné řádně odůvodněné případy, jak je podrobně stanoveno v pracovním programu přijatém Komisí. Pokud jde o činnosti ERI, mise a jiné řádně odůvodněné případy stanovené v pracovním programu přijatém Komisí, může hodnotící výbor také navrhnout úpravy návrhů, pokud jsou tyto úpravy potřebné pro konzistentnost portfoliového přístupu. Tyto úpravy musí být v souladu s podmínkami pro účast a se zásadou rovného zacházení. Programový výbor musí být o těchto případech informován. 3.Proces hodnocení musí být koncipován tak, aby byl vyloučen střet zájmů a podjatost. Musí být zaručena transparentnost hodnotících kritérií a metody určování výsledků hodnocení. 4.V souladu s čl. 200 odst. 7 finančního nařízení žadatelé obdrží zpětnou vazbu ve všech fázích hodnocení a, je-li žádost zamítnuta, musí jim být sděleny důvody pro zamítnutí. 5.Právní subjekty usazené v zemích s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací, které se úspěšně účastnily složky Rozšiřování účasti a sdílení excelence, obdrží na žádost záznam o své účasti, který může být přiložen k návrhům v kolaborativních částech programu, které koordinují.

3) evropským partnerstvím iniciativa připravená s včasným zapojením členských států a přidružených zemí, v jejímž rámci se Unie spolu se soukromými nebo veřejnými partnery (jako jsou průmyslová odvětví, univerzity, výzkumné organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni nebo organizace občanské společnosti, včetně nadací a nevládních organizací) zavazují, že budou společně podporovat přípravu a provádění programu výzkumných a inovačních činností, včetně těch, které souvisejí s uplatněním na trhu, v oblasti regulace či politik;

Článek 30 Článek 30 Postup pro přezkum hodnocení, dotazy a stížnosti 1.Žadatel může požádat o přezkum hodnocení, pokud se domnívá, že příslušný hodnotící postup nebyl na jeho návrh správně použitPostup bude vysvětlen v dokumentu, který bude vydán před zahájením procesu hodnocení. . 2.Předmětem žádosti o přezkum hodnocení mohou být pouze procesní aspekty hodnocení. Předmětem tohoto přezkumu nemůže být hodnocení kvalit návrhu. 3.Žádost o přezkum hodnocení musí být předložena ke konkrétnímu návrhu a ve lhůtě 30 dnů od sdělení výsledků hodnocení. Výbor pro přezkum hodnocení vydá stanovisko ohledně procesních aspektů hodnocení a jeho předsedou a členy jsou zaměstnanci Komise nebo příslušného financujícího subjektu, kteří nebyli zapojeni do hodnocení návrhů. Výbor pro přezkum hodnocení může doporučit jeden z těchto postupů: a) přehodnocení návrhu, které provedou především hodnotitelé, kteří se neúčastnili předchozího hodnocení, nebob) potvrzení původního hodnocení. 4.Přezkum hodnocení nezdrží výběr návrhů, které nejsou předmětem tohoto přezkumu. 5.Komise zajistí, aby existoval postup umožňující účastníkům podávat přímé dotazy či stížnosti týkající se jejich zapojení do programu. Informace o způsobu předkládání dotazů či stížností jsou dostupné on-line.

Článek 31 Článek 31 Lhůta pro udělení grantu 1.Odchylně od čl. 194 odst. 2 prvního pododstavce finančního nařízení se použijí tyto lhůty: a) pro informování všech žadatelů o výsledku hodnocení jejich žádosti: maximálně pět měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů;b) pro podpis grantových dohod s žadateli: maximálně osm měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů. 2.Pracovní program může stanovit kratší lhůty než lhůty stanovené v odstavci 1. 3.Kromě výjimek stanovených v čl. 194 odst. 2 druhém pododstavci finančního nařízení mohou být lhůty uvedené v odstavci 1 tohoto článku překročeny u akcí ERV, u misí a v případě, že jsou akce předloženy k etickému posouzení nebo bezpečnostní kontrole.

Článek 32 Článek 32 Provádění grantu 1.Pokud některý příjemce neplní své povinnosti spojené s technickým prováděním akce, musí být tyto povinnosti plněny ostatními příjemci bez dalšího financování z prostředků Unie, ledaže jsou této povinnosti výslovně zproštěni. Finanční odpovědnost každého příjemce je omezena na jeho vlastní závazky s výhradou ustanovení týkajících se mechanismu. 2.Grantová dohoda může stanovit milníky a související splátky předběžných plateb. Pokud nejsou milníky dosaženy, může být akce pozastavena, změněna nebo může být v řádně odůvodněných případech ukončena. 3.Akce může být rovněž ukončena, pokud očekávané výsledky z vědeckých nebo technologických důvodů, nebo v případě nástroje Accelerator také z ekonomických důvodů, ztratily pro Unii význam, nebo v případě ERI a misí vzhledem k jejich významu v rámci portfolia akcí. Než bude moci Komise rozhodnout o ukončení akce, provede postup s koordinátorem akce a případně s nezávislými externími odborníky, a to v souladu s článkem 133 finančního nařízení.

Článek 33 Článek 33 Grantové dohody 1.Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracuje v souladu s tímto nařízením vzorové grantové dohody mezi Komisí nebo příslušným financujícím subjektem a příjemci. Je-li nutné ve vzorové grantové dohodě provést důležitou změnu, mimo jiné ve snaze o další zjednodušení povinností příjemců, Komise tuto vzorovou grantovou dohodu v úzké spolupráci s členskými státy odpovídajícím způsobem reviduje. 2.Grantové dohody stanoví v souladu s tímto nařízením práva a povinnosti příjemců a Komise nebo příslušného financujícího subjektu. Stanoví rovněž práva a povinnosti právních subjektů, které se stanou příjemci v průběhu provádění akce, jakož i úlohu a úkoly koordinátora.

Článek 34 Článek 34 Míry financování 1.Na všechny činnosti, které akce financuje, se použije jednotná míra financování na akci. Maximální míra na akci je stanovena v pracovním programu. 2.Z programu může být uhrazeno až 100 % celkových způsobilých nákladů na akci, s výjimkou: a) inovačních akcí, u nichž může být uhrazeno až 70 % celkových způsobilých nákladů, s výjimkou neziskových právních subjektů, u nichž může být uhrazeno až 100 % celkových způsobilých nákladů;b) akcí spolufinancování programu, u nichž může být uhrazeno alespoň 30 % a ve stanovených a řádně odůvodněných případech až 70 % celkových způsobilých nákladů. 3.Míry financování stanovené v tomto článku se použijí rovněž v případě akcí, u nichž se financování stanoví paušální sazbou, jednotkovými náklady nebo jednorázovou částkou na celou dobu trvání akce nebo její část.

Článek 35 Článek 35 Nepřímé náklady 1.Nepřímé způsobilé náklady mohou dosahovat 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky, finanční podpory třetím stranám a veškerých jednotkových nákladů nebo jednorázových částek, které zahrnují nepřímé náklady. Tam, kde je to vhodné, se nepřímé náklady zahrnuté do jednotkových nákladů nebo jednorázových částek vypočítají s použitím paušální sazby stanovené v prvním pododstavci, s výjimkou jednotkových nákladů na interně fakturované zboží a služby, které se vypočítají na základě skutečných nákladů v souladu s obvyklým postupem účtování nákladů příjemce. 2.Bez ohledu na odstavec 1 lze nepřímé náklady, pokud je to uvedeno v pracovním programu, vykázat ve formě jednorázové částky nebo jednotkových nákladů.

Článek 36 Článek 36 Způsobilé náklady 1.Kromě kritérií stanovených v článku 186 finančního nařízení jsou náklady na zaměstnance v případě příjemců s odměňováním na základě projektu způsobilé k úhradě až do výše odměny, jaká by byla dané osobě vyplácena za práci na projektech v oblasti výzkumu a inovací financovaných z vnitrostátních programů, včetně odvodů na sociální zabezpečení a dalších nákladů zahrnutých do odměn zaměstnanců zapojených do dané akce, jež vyplývají z vnitrostátních právních předpisů nebo z pracovní smlouvy. 2.Odchylně od čl. 190 odst. 1 finančního nařízení jsou náklady na zdroje poskytnuté třetími stranami prostřednictvím věcných příspěvků způsobilé, a to až do výše přímých způsobilých nákladů třetí strany. 3.Odchylně od článku 192 finančního nařízení se příjmy plynoucí z využívání výsledků nepovažují za příjmy z akce. 4.Příjemci mohou v souladu s tímto nařízením a s článkem 186 finančního nařízení používat své obvyklé postupy účtování k identifikaci a vykazování nákladů vzniklých v souvislosti s určitou akcí při splnění veškerých podmínek stanovených v grantové dohodě. 5.Odchylně od čl. 203 odst. 4 finančního nařízení je při vyplacení zůstatku povinné osvědčení o finančních výkazech, jestliže částka požadovaná jako skutečné náklady a jednotkové náklady vypočtené v souladu s obvyklými účetními postupy je rovna 325000 EUR nebo vyšší. Osvědčení o finančních výkazech může vystavit schválený externí auditor nebo u veřejnoprávních subjektů příslušný a nezávislý státní úředník v souladu s čl. 203 odst. 4 finančního nařízení. 6.Tam, kde je to vhodné, zohledňuje příspěvek Unie pro akce Marie Curie-Skłodowska v oblasti odborné přípravy a mobility jakékoli dodatečné náklady příjemce související s mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou, volnem z důvodu nemoci, zvláštní dovolenou nebo se změnou najímající hostitelské organizace nebo změnou rodinného stavu výzkumného pracovníka po dobu trvání grantové dohody. 7.Náklady spojené s otevřeným přístupem včetně plánů správy dat jsou způsobilé k úhradě, jak je podrobněji stanoveno v grantové dohodě.

Článek 37 Článek 37 Vzájemný pojišťovací mechanismus 1.Zřizuje se vzájemný pojišťovací mechanismus (dále jen mechanismus), který nahrazuje fond zřízený v souladu s článkem 38 nařízení Rady (EU) č. 1290/2013 a stává se jeho nástupcem. Mechanismus kryje riziko spojené s nenavrácením částek, které příjemci dluží: a) Komisi podle rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ESRozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1 ). ,b) Komisi a institucím Unie v rámci Horizontu 2020,c) Komisi a financujícím subjektům v rámci programu. Krytí rizika týkající se financujících orgánů uvedených v prvním pododstavci písm. c) může být prováděno prostřednictvím nepřímého systému krytí stanoveného v příslušné dohodě a s přihlédnutím k povaze financujícího subjektu. 2.Mechanismus je řízen Unií, která je zastoupena Komisí jednající jako výkonný orgán. Komise stanoví konkrétní pravidla fungování mechanismu. 3.Příjemci poskytnou příspěvek ve výši 5 % z prostředků Unie na akci. Na základě transparentních pravidelných hodnocení může Komise tento příspěvek navýšit až na 8 % nebo snížit na méně než 5 %. Příspěvek příjemců do mechanismu se odečte z počáteční předběžné platby a je zaplacen do mechanismu jménem příjemců. Uvedený příspěvek nepřekročí částku vyplacenou v rámci počáteční předběžné platby. 4.Příspěvek příjemců se navrátí při výplatě zůstatku. 5.Veškeré finanční výnosy plynoucí z mechanismu se vloží do mechanismu. V případě, že výnos je nedostatečný, mechanismus nezasahuje a Komise nebo příslušný financující subjekt zpětně získá dlužné částky přímo od příjemců nebo třetích stran. 6.Takto získané částky představují účelově vázané příjmy mechanismu ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. Po dokončení všech grantů, jejichž riziko mechanismus přímo či nepřímo pokrývá, získá případný zůstatek Komise a zahrne jej do rozpočtu Unie, nerozhodne-li legislativní orgán jinak. 7.Mechanismus může být rozšířen i pro příjemce jakéhokoli jiného přímo řízeného programu Unie. Komise přijme podmínky pro účast příjemců jiných programů.

Článek 38 Článek 38 Vlastnictví a ochrana výsledků 1.Příjemci vlastní výsledky, které vytvářejí. Zajistí, aby veškerá práva jejich zaměstnanců nebo jiných stran ve vztahu k výsledkům mohla být vykonávána způsobem, který je slučitelný s povinnostmi příjemců stanovenými v grantové dohodě. Výsledky jsou společným vlastnictvím dvou nebo více příjemců, pokud: a) je společně vytvořili ab) nelze:i) určit podíl jednotlivých příjemců na těchto společných výsledcích, neboii) je oddělit při podání žádosti o jejich ochranu, při jejím získání nebo uplatňování. Spoluvlastníci se písemně dohodnou na rozdělení a podmínkách výkonu svého společného vlastnictví. Není-li dohodou o konsorciu nebo dohodou o společném vlastnictví dohodnuto jinak, každý spoluvlastník může udílet nevýhradní licence třetím stranám, aby využívaly společně vlastněné výsledky (bez práva udělovat sublicence), pokud ostatní spoluvlastníci obdrží předběžné oznámení a spravedlivou a přiměřenou odměnu. Spoluvlastníci se mohou písemně dohodnout, že použijí jiný režim než spoluvlastnictví. 2.Příjemci, kteří získali financování z prostředků Unie, své výsledky přiměřeně chrání, je-li ochrana možná a odůvodněná, s přihlédnutím ke všem relevantním skutečnostem, včetně vyhlídek na komerční využití a jakýchkoli jiných oprávněných zájmů. Při rozhodování o ochraně příjemci rovněž zohlední oprávněné zájmy ostatních příjemců v rámci dané akce.

Článek 39 Článek 39 Využívání a šíření výsledků 1.Každý příjemce, který obdržel finanční prostředky Unie, vyvine co největší úsilí k tomu, aby výsledky, které vlastní, využil nebo aby dosáhl toho, že je využije jiný právní subjekt. Využívání může být prováděno přímo příjemci nebo nepřímo, zejména prostřednictvím převodu a udělování licencí na výsledky v souladu s článkem 40. Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se využívání. Pokud přes veškerou snahu ze strany příjemce o přímé či nepřímé využití výsledků nedojde k žádnému využití výsledků ve lhůtě stanovené v grantové dohodě, použije příjemce vhodnou on-line platformu uvedenou v grantové dohodě s cílem nalézt zainteresované strany, které by tyto výsledky využily. Od této povinnosti se může na žádost příjemce upustit, je-li to odůvodněno. 2.Příjemci musí své výsledky šířit, co nejdříve je to možné, a to ve veřejně přístupném formátu, s výhradou omezení z důvodů ochrany duševního vlastnictví, bezpečnostních pravidel nebo oprávněných zájmů. Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se šíření při současném zabezpečení hospodářských a vědeckých zájmů Unie. 3.Příjemci zajistí, že bude zaručen otevřený přístup k vědeckým publikacím za podmínek stanovených v grantové dohodě. Příjemci zejména zajistí, že oni nebo autoři si ponechají dostatečná práva duševního vlastnictví k tomu, aby mohly být splněny požadavky na otevřený přístup. Otevřený přístup k výzkumným datům je podle podmínek stanovených v grantové dohodě obecným pravidlem, musí však být zajištěna možnost výjimek podle zásady co nejotevřenější, nepřístupné jen v nezbytné míře, přičemž se zohlední oprávněné zájmy příjemců včetně komerčního využití a veškerá další omezení, jako jsou pravidla ochrany údajů, soukromí, důvěrnost, obchodní tajemství, zájmy Unie na ochraně hospodářské soutěže, bezpečnostní pravidla nebo práva duševního vlastnictví. Pracovní program může stanovit další pobídky nebo povinnosti týkající se dodržování postupů otevřené vědy. 4.Příjemci spravují veškeré výzkumná data získaná při určité akci v rámci programu na základě zásad FAIR a v souladu s grantovou dohodou a stanoví plán pro správu dat. Pracovní program může v odůvodněných případech stanovit jako další povinnost používat pro ukládání výzkumných dat a poskytování přístupu k nim evropský cloud pro otevřenou vědu. 5.Příjemci, kteří mají v úmyslu šířit své výsledky, musí předem informovat ostatní příjemce v rámci akce. Kterýkoliv další příjemce může vznést námitku, pokud je schopen prokázat, že šíření těchto výsledků by významně poškodilo jeho oprávněné zájmy ve vztahu k jeho výsledkům nebo stávajícím znalostem. V takovém případě nesmí k šíření těchto výsledků dojít, dokud nebudou podniknuty náležité kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů. 6.Není-li v pracovním programu stanoveno jinak, musí návrhy obsahovat plán pro využívání a šíření výsledků. V případě, že očekávané využití výsledků zahrnuje vývoj, vytvoření, výrobu a uvádění na trh produktu či postupu nebo vytváření a poskytování služby, musí plán obsahovat strategii pro toto využití. V případě, že se v plánu uvádí využití výsledků především v nepřidružených třetích zemích, právní subjekty vysvětlí, do jaké míry, může být takovéto využití ještě považováno za využití v zájmu Unie. Příjemci plán pro využívání a šíření výsledků v průběhu akce a po jejím skončení aktualizují v souladu s grantovou dohodou. 7.Pro účely monitorování a šíření ze strany Komise nebo příslušného financujícího subjektu poskytnou příjemci veškeré požadované informace týkající se využívání a šíření jejich výsledků v souladu s grantovou dohodou. Tyto informace se s výhradou oprávněných zájmů příjemců zpřístupní veřejnosti.

4) otevřeným přístupem online přístup umožňující koncovému uživateli bezplatný přístup k výstupům výzkumu, jež jsou výsledky akcí financovaných v rámci programu, v souladu s článkem 14 a čl. 39 odst. 3;

Článek 40 Článek 40 Převod vlastnictví a udělování licencí 1.Příjemci jsou oprávněni převést vlastnictví svých výsledků. Zajistí, že se jejich povinnosti budou vztahovat i na nového vlastníka a že nový vlastník bude povinen je při případném dalším převodu přenést na svého nástupce. 2.Není-li pro konkrétně určené třetí strany včetně jejich přidružených subjektů písemně dohodnuto jinak nebo není-li to podle příslušného práva možné, musí příjemci, kteří mají v úmyslu převést vlastnictví výsledků, předem informovat každého dalšího příjemce, který k výsledkům stále má přístupová práva. Toto oznámení musí obsahovat dostatečné informace o novém vlastníku, aby daný příjemce mohl posoudit dopad převodu na svá přístupová práva. Není-li pro konkrétně určené třetí strany včetně jejich přidružených subjektů písemně dohodnuto jinak, příjemce může vznést proti převodu vlastnictví k výsledkům jiným příjemcem námitku, pokud je schopen prokázat, že převod by nepříznivě ovlivnil jeho přístupová práva. V takovém případě se převod nesmí uskutečnit, dokud mezi dotyčnými příjemci nedojde k dohodě. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty. 3.Příjemci mohou udělovat licence ke svým výsledkům nebo jinak poskytovat právo na jejich využívání, a to také na výlučném základě, pokud to nemá vliv na plnění jejich povinností. Výhradní licence na výsledky je možné udělit za podmínky souhlasu všech ostatních dotčených příjemců, že se svých přístupových práv k nim zřeknou. 4.V odůvodněných případech grantová dohoda stanoví, že Komise nebo příslušný financující subjekt má právo na vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům, pokud: a) příjemci, kteří vytvořili výsledky, obdrželi financování z prostředků Unie;b) se jedná o převod vlastnictví nebo udělení licence právnímu subjektu, který je usazený v nepřidružené třetí zemi; ac) převod vlastnictví nebo udělení licence není v souladu se zájmy Unie. Pokud je stanoveno v grantové dohodě právo na vznesení námitky, musí příjemce předem podat oznámení o svém záměru převést vlastnictví výsledků nebo udělit výhradní licenci k výsledkům. Práva na vznesení námitky se lze písemně vzdát, pokud jde o převody nebo granty konkrétně určeným právním subjektům, jsou-li zavedena opatření chránící zájmy Unie.

Článek 41 Článek 41 Přístupová práva 1.Žádost o výkon přístupových práv nebo vzdání se přístupových práv musí být učiněny písemně. 2.Není-li se subjektem, který udělil přístupová práva, dohodnuto jinak, nezahrnují přístupová práva právo udělovat sublicence; 3.Před přistoupením ke grantové dohodě se příjemci vzájemně informují o jakýchkoli omezeních v poskytování přístupu k jejich stávajícím znalostem. 4.Pokud se příjemce již akce neúčastní, neovlivní to jeho povinnosti poskytovat přístup. 5.Pokud příjemce neplní své povinnosti, mohou se příjemci dohodnout, že již nebude mít přístupová práva. 6.Příjemci udělí přístup ke: a) svým výsledkům kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, a to bezplatně;b) svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, s výhradou omezení uvedených v odstavci 3; tento přístup se udělí bezplatně, pokud se příjemci před přistoupením ke grantové dohodě nedohodli jinak;c) svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odstavci 3 ke svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje pro využití svých vlastních výsledků; tento přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty. 7.Nedohodnou-li se příjemci jinak, poskytnou rovněž přístup ke svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odstavci 3 i ke svým stávajícím znalostem právnímu subjektu, který: a) je usazen v některém členském státě nebo přidružené zemi;b) je pod přímou či nepřímou kontrolou jiného příjemce, nebo je pod stejnou přímou či nepřímou kontrolou jako tento příjemce, nebo přímo či nepřímo kontroluje tohoto příjemce; ac) potřebuje tento přístup pro využití výsledků náležících tomuto příjemci, v souladu s povinnostmi příjemce ohledně využití. Přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty. 8.Žádost o přístup pro účely využívání lze podat do jednoho roku od ukončení akce, pokud se příjemci nedohodnou na jiné lhůtě. 9.Příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, poskytnou bezplatně přístup ke svým výsledkům orgánům, institucím či jiným subjektům Unie za účelem tvorby, provádění a monitorování politik nebo programů Unie. Přístup je omezen na nekomerční a nesoutěžní použití. Tato přístupová práva se nevztahují na stávající znalosti příjemců. V případě akcí v rámci klastru Civilní bezpečnost pro společnost poskytnou příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, bezplatně přístup ke svým výsledkům rovněž vnitrostátním orgánům členských států za účelem tvorby, provádění a monitorování jejich politik a programů v této oblasti. Přístup je omezen na nekomerční a nesoutěžní použití a uděluje se na základě dvoustranné dohody vymezující zvláštní podmínky s cílem zajistit, že tato přístupová práva budou použita pouze k zamýšlenému účelu a že budou stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti. Dožadující členský stát, orgán, instituce či jiný subjekt Unie podají oznámení o této žádosti všem členským státům. 10.Pracovní program může v případech, kdy je to namístě, stanovit další přístupová práva.

Článek 42 Článek 42 Zvláštní ustanovení 1.Pro akce ERV, akce týkající se odborné přípravy a mobility, zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, akce na spolufinancování programu a koordinační a podpůrné akce mohou platit zvláštní ustanovení týkající se vlastnictví, využívání a šíření výsledků, převodu vlastnictví a udělování licencí, jakož i přístupových práv. 2.Zvláštní ustanovení podle odstavce 1 se stanoví v grantové dohodě a nemohou jimi být měněny zásady a povinnosti týkající se otevřeného přístupu.

Článek 43 Článek 43 Ceny 1.Není-li v této kapitole stanoveno jinak, motivační ocenění a ceny uznání v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou IX finančního nařízení. 2.Není-li v pracovním programu nebo pravidlech soutěže stanoveno jinak, může se soutěže zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení. 3.Komise nebo příslušný financující subjekt mohou v příslušných případech organizovat soutěže o cenu s: a) ostatními orgány Unie;b) třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur;c) mezinárodními organizacemi nebod) neziskovými právními subjekty. 4.Pracovní programy nebo pravidla soutěže stanoví povinnosti týkající se komunikace, a v případě, kdy je to namístě, využívání a šíření výsledků, vlastnictví a přístupových práv, včetně ustanovení o udělování licencí.

Článek 44 Článek 44 Zadávání veřejných zakázek 1.Není-li v této kapitole stanoveno jinak, zadávají se veřejné zakázky v rámci programu v souladu s hlavou VII finančního nařízení. 2.Zadávání veřejných zakázek může mít rovněž podobu zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, které provádí Komise či příslušný financující subjekt buď vlastním jménem, nebo společně s veřejnými zadavateli z členských států a přidružených zemí. V těchto případech se použijí pravidla stanovená v článku 26.

Článek 45 Článek 45 Operace kombinování zdrojů

Článek 46 Článek 46 Kombinované financování z programu Horizont Evropa a kombinované financování ERI 1.Na složky kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo kombinované financování ERI tvořené grantem a vratnou zálohou se použijí články 34 až 37. 2.Kombinované financování ERI se provádí v souladu s článkem 48 tohoto nařízení. Podporu v rámci kombinovaného financování ERI lze poskytnout až do doby, kdy je možné akci financovat jako operaci kombinování zdrojů nebo jako finanční a investiční operaci, jež je plně kryta zárukou EU v rámci Programu InvestEU. Odchylně od článku 209 finančního nařízení se při poskytnutí kombinovaného financování ERI nepoužijí podmínky stanovené v odstavci 2 uvedeného článku, a zejména v písmenech a) a d) uvedeného odstavce. 3.Kombinované financování z programu Horizont Evropa lze poskytnout na akce spolufinancující program, umožňuje-li společný program členských států a přidružených zemí použití finančních nástrojů na podporu vybraných akcí. Hodnocení a výběr těchto akcí se provádí v souladu s články 15, 23, 24, 27, 28 a 29. Podmínky provádění kombinovaného financování z programu Horizont Evropa musí být v souladu s článkem 32 a obdobně s čl. 48 odst. 10 a s dodatečnými a opodstatněnými podmínkami stanovenými v pracovním programu. 4.Zpětné úhrady včetně vrácených záloh a příjmů v rámci kombinovaného financování z programu Horizont Evropa a kombinované financování ERI se považují za vnitřní účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 3 písm. f) a čl. 21 odst. 4 finančního nařízení. 5.Kombinované financování z programu Horizont Evropa a kombinované financování ERI se poskytuje tak, aby podporovalo konkurenceschopnost Unie, a přitom nenarušovalo hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

Článek 47 Článek 47 Nástroj Pathfinder 1.Pathfinder bude poskytovat granty na vysoce rizikové, špičkové projekty prováděné konsorcii či samostatnými příjemci, jejichž cílem je vytvářet radikální inovace a nové příležitosti na trhu. Pathfinder bude poskytovat podporu pro nejranější fáze vědeckého, technologického nebo špičkového výzkumu a vývoje včetně ověřování koncepce a prototypů pro validaci technologie. Pathfinder bude prováděn hlavně prostřednictvím otevřené výzvy k podávání návrhů z praxe s pravidelným datem uzávěrky každý rok a poskytne také konkurenční výzvy ke stanovení klíčových strategických cílů vyžadujících špičkové technologické a razantní myšlení. 2.Přechodové činnosti v rámci nástroje Pathfinder napomáhají všem typům výzkumných pracovníků a inovátorů nalézt cestu k rozvoji obchodních aktivit v Unii, jako například demonstrace a studie proveditelnosti pro posouzení možných obchodních scénářů, a podporují vytváření osamostatněných podniků a začínajících podniků. Zahájení a obsah výzev k podávání návrhů týkajících se přechodových činnosti v rámci nástroje Pathfinder:se stanoví s ohledem na cíle a rozpočet stanovené v pracovním programu v souvislosti s dotyčným portfoliem akcí. Další granty na pevnou částku nepřesahující 50000 EUR mohou být prostřednictvím výzvy k podávání návrhů poskytnuty na každý návrh již vybraný v rámci nástroje Pathfinder, popřípadě přechodových činností v rámci nástroje Pathfinder, s cílem provádět doplňkové činnosti, včetně naléhavých koordinačních a podpůrných akcí, pro posílení společenství příjemců portfolia, například formou posouzení možných osamostatněných podniků či potenciálních inovací vytvářejících tržní příležitosti nebo vytvoření obchodního plánu. Programový výbor zřízený podle zvláštního programu musí být o těchto případech informován. 3.Na nástroj Pathfinder se uplatní kritéria pro udělení uvedená v článku 28.

Článek 48 Článek 48 Nástroj Accelerator 1.Cílem nástroje Accelerator je podporovat především trh vytvářející inovace. Podporuje pouze samostatné příjemce a poskytuje podporu především ve formě kombinovaného financování. Za určitých podmínek může rovněž poskytovat podporu pouze ve formě grantu či pouze ve formě kapitálu. Nástroj Accelerator poskytuje tyto druhy podpor: a) podporu ve formě kombinovaného financování malým a středním podnikům včetně začínajících podniků a ve výjimečných případech malým společnostem se střední tržní kapitalizací, které realizují průlomové a přelomové inovace, které nelze financovat komerčními úvěry.b) podporu pouze ve formě grantu pro malé a střední podniky včetně začínajících podniků, které realizují různé druhy inovací od inkrementálních k průlomovým a přelomovým inovacím a usilují o následný růst;c) podporu pouze ve formě kapitálu malým a středním podnikům včetně začínajících podniků, které nemohou získat komerční úvěr a již dostaly podporu pouze ve formě grantu. Podpora pouze ve formě grantu v rámci nástroje Accelerator se poskytuje, pouze jsou-li splněny současně všechny tyto podmínky: a) projekt musí obsahovat informace o schopnostech a ochotě žadatele rozvíjet se;b) příjemcem může být pouze začínající podnik nebo malý a střední podnik;c) podporu pouze ve formě grantu v rámci nástroje Accelerator lze poskytnout příjemci pouze jednou během doby provádění programu, a to v maximální výši 2,5 milionu EUR. 2.Příjemcem v rámci nástroje Accelerator musí být právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi, který splňuje podmínky pro označení jako začínající podnik, malý nebo střední podnik nebo ve výjimečných případech malá společnost se střední tržní kapitalizací, která se hodlá rozvíjet. Návrh může předložit buď příjemce, nebo s předchozím souhlasem příjemce jedna či více fyzických osob nebo právních subjektů, jež mají v úmyslu tohoto příjemce zřídit nebo podporovat. Ve druhém případě bude dohoda o financování podepsána pouze s příjemcem. 3.Na všechny formy příspěvku Unie poskytovaného v rámci kombinovaného financování ERI se vztahuje jediné rozhodnutí o udělení, kterým se poskytuje financování. 4.Návrhy hodnotí s ohledem na jejich individuální přínos nezávislí externí odborníci a výběr návrhů způsobilých pro financování musí být výsledkem otevřené výzvy k podávání návrhů s datem uzávěrky na základě článků 27, 28 a 29 v souladu s odstavcem 5 tohoto článku. 5.Předložené návrhy se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení: a) excelence,b) dopad,c) míra rizika akce, jež by bránila investicím, kvalitě a efektivnosti provádění, a potřeba podpory Unie. 6.Se souhlasem dotčených žadatelů mohou Komise nebo financující subjekty, jež se podílejí na provádění programu (včetně znalostních a inovačních společenství EIT), předložit přímo k hodnocení podle kritéria pro udělení uvedeného v odst. 5 písm. c) návrh akce v oblasti inovací a tržního využití, který již splňuje kritéria uvedená v odst. 5 písm. a) a b), jsou-li splněny všechny tyto podmínky: a) tento návrh vychází z jiné akce financované z Horizontu 2020, z programu nebo na základě prvotní fáze pilotního projektu zahájeného v rámci prvního pracovního programu, z vnitrostátních a/nebo regionálních programů, přičemž prvním krokem je zmapování poptávky po takovém schématu. Podrobná ustanovení se stanoví ve zvláštním programu uvedeném v čl. 1 odst. 2 písm. a);b) návrh je založen na předchozím zhodnocení projektu, které bylo provedeno během dvou předchozích let, jež posuzuje excelenci a dopad návrhu a podléhá podmínkám a postupům, které jsou dále upřesněny v pracovním programu. 7.Pečeť excelence lze udělit, jsou-li splněny současně všechny tyto podmínky: a) příjemcem je začínající podnik, malý nebo střední podnik nebo malá společnost se střední tržní kapitalizací,b) návrh byl způsobilý a dosáhl použitelných prahových hodnot u kritérií pro udělení uvedených v odst. 5 písm. a) a b),c) jedná se o činnost, která by byla způsobilá v rámci inovační akce. 8.Projde-li návrh úspěšně hodnocením, navrhnou nezávislí externí odborníci na základě souvisejícího rizika a rovněž zdrojů a času, jež jsou zapotřebí pro uvedení inovace na trh, příslušnou podporu v rámci nástroje Accelerator. Komise může návrh vybraný nezávislými externími odborníky z opodstatněných důvodů, včetně důvodů týkajících se nesouladu s cíli politik Unie, zamítnout. Programový výbor musí být o důvodech takového zamítnutí informován. 9.Složka podpory v rámci nástroje Accelerator tvořená grantem nebo vratnou zálohou nepřekročí 70 % celkových způsobilých nákladů na vybranou inovační akci. 10.Podmínky pro provádění složek podpory v rámci nástroje Accelerator tvořených vlastním kapitálem a vratnou podporou jsou stanoveny v rozhodnutí (EU) 2021/764. 11.Ve smlouvě pro vybranou akci se stanoví konkrétní měřitelné milníky a odpovídající předběžné financování a splátkové platby prostřednictvím podpory v rámci nástroje Accelerator. V případě kombinovaného financování ERI lze činnosti související s inovační akcí zahájit a první platbu předběžného financování grantu nebo vratné zálohy lze uhradit dříve, než se uplatní jiné složky poskytnutého kombinovaného financování ERI. Tyto složky financování se uplatní pod podmínkou, že je dosaženo konkrétních milníků stanovených ve smlouvě. 12.V souladu se smlouvou se akce pozastaví, pozmění nebo v řádně odůvodněných případech ukončí, nejsou-li měřitelné milníky dosaženy. Ukončena může být i v případě, že nelze dosáhnout očekávaného tržního využití zejména v Unii. Ve výjimečných případech a na doporučení rady ERI může Komise pod podmínkou přezkumu projektu nezávislými externími odborníky rozhodnout o zvýšení podpory v rámci nástroje Accelerator. Programový výbor musí být o těchto případech informován.

Článek 49 Článek 49 Jmenování nezávislých externích odborníků 1.Nezávislí externí odborníci se určí a vyberou na základě výzev k projevení zájmu pro jednotlivce a výzev určených příslušným organizacím, například výzkumným agenturám, výzkumným institucím, univerzitám, normalizačním organizacím, organizacím občanské společnosti či podnikům, s cílem vytvořit databázi kandidátů. Odchylně od čl. 237 odst. 3 finančního nařízení a ve výjimečných a řádně odůvodněných případech může Komise nebo příslušný financující subjekt transparentním způsobem vybrat jakéhokoli odborníka s patřičnými dovednostmi, který v databázi není uveden, pokud výzva k vyjádření zájmu nevedla k zjištění vhodných nezávislých externích odborníků. Tito odborníci musí vydat prohlášení o své nezávislosti a schopnosti podporovat cíle programu. 2.V souladu s čl. 237 odst. 2 a 3 finančního nařízení jsou nezávislí externí odborníci odměňováni na základě standardních podmínek. V odůvodněných a výjimečných případech může být poskytnuta odměna v přiměřené výši nad rámec standardních podmínek na základě příslušných tržních standardů, zejména pokud jde o konkrétní odborníky na vysoké úrovni. Náklady na tyto odměny jsou hrazeny z výdajů programu. 3.Kromě informací podle čl. 38 odst. 2 a 3 finančního nařízení se na internetových stránkách Komise nebo financujícího subjektu zveřejňují alespoň jednou ročně jména osobně jmenovaných nezávislých externích odborníků, kteří hodnotí žádosti o granty, spolu s oblastmi jejich odbornosti. Tyto informace se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39 ). . 4.Komise nebo příslušný financující subjekt přijmou vhodná opatření na předcházení střetu zájmů, pokud jde o zapojení nezávislých externích odborníků v souladu s článkem 61 a čl. 150 odst. 5 finančního nařízení. Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, aby odborník, který se ocitne ve střetu zájmů ve věci, v níž má podat odborný posudek, danou věc nehodnotil, ani v ní neposkytoval poradenství či pomoc. 5.Při jmenování nezávislých externích odborníků přijme Komise nebo příslušný financující subjekt s ohledem na situaci v oblasti akce vhodná opatření s cílem nalézt vyvážené složení skupin odborníků a hodnotících panelů z hlediska dovedností, zkušeností a znalostí, včetně specializace, především v oblasti společenských věd a humanitních oborů, zeměpisné rozmanitosti a zastoupení žen a mužů. 6.Pro každý návrh bude případně zajištěn odpovídající počet nezávislých externích odborníků, aby se zaručila kvalita hodnocení. 7.O výši odměny všech nezávislých externích odborníků jsou Evropský parlament a Rada každoročně informovány.

5) otevřenou vědou přístup k vědeckému procesu založený na otevřené spolupráci, nástrojích a šíření poznatků, který zahrnuje prvky uvedené v článku 14.

Článek 50 Článek 50 Monitorování a podávání zpráv 1.Komise trvale sleduje řízení a provádění programu a zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a), jakož i činností EIT. S cílem posílit transparentnost těchto údajů jsou také veřejně dostupné a přístupné na internetových stránkách Komise v souladu s poslední aktualizací. Zejména údaje týkající se projektů financovaných v rámci ERV, evropských partnerství, misí, ERI a EIT budou zahrnuty do stejné databáze. Tato databáze obsahuje: a) časové ukazatele pro podávání zpráv o pokroku dosaženém při plnění cílů programu uvedených v článku 3 na roční bázi a stanovené na základě způsobů dosahování dopadů v příloze V;b) informace o úrovni začlenění sociálních a humanitních věd, poměru mezi nižším a vyšším stupněm technologické připravenosti v kolaborativním výzkumu, pokroku při zapojení zemí rozšiřování účasti, zeměpisném složení konsorcií v kolaborativních projektech, vývoji mezd výzkumných pracovníků, používání dvoustupňového procesu předkládání a hodnocení návrhů projektů, opatřeních zaměřených na usnadnění kooperativních vazeb v evropském výzkumu a inovacích, používání přezkumu hodnocení a počtu a druhu stížností, úrovni začlenění klimatických hledisek a souvisejících výdajích, účasti malých a středních podniků, zapojení soukromého sektoru, genderovém zapojení do financovaných akcí, hodnotících panelech, radách a poradních skupinách, pečetích excelence, evropských partnerstvích a míře spolufinancování, doplňkovém a kumulativním financování z ostatních programů Unie, výzkumných infrastrukturách, době pro udělení grantu, míře mezinárodní spolupráce, zapojení občanů a občanské společnosti;c) výše výdajů rozčleněné na úrovni projektu, s cílem umožnit specifikou analýzu, včetně rozčlenění podle oblasti intervence;d) úrovně převisu podávaných návrhů, zejména počet návrhů a počet podaných návrhů do jednotlivých výzev, jejich průměrný výsledek, podíl návrhů nad a pod prahovou hodnotou kvality. 2.Pro zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 55 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha V, pokud jde o ukazatele dosahování dopadu, je-li to považováno za nezbytné, a stanovení referenčních úrovní a cílů a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. 3.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas, aniž by se zvyšovala administrativní zátěž pro příjemce. Za tímto účelem se stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv pro příjemce finančních prostředků Unie a je-li to vhodné, i pro členské státy, včetně úrovně výzkumných pracovníků zapojených do činnosti, aby bylo možné vysledovat jejich kariéru a mobilitu. 4.Kvantitativní údaje v co nejvyšší míře doplní kvalitativní analýza, kterou provede Komise nebo unijní či vnitrostátní financující subjekty. 5.Opatření zaměřená na usnadnění kooperativních vazeb v evropském výzkumu a inovacích se monitorují a přezkoumávají v rámci pracovních programů.

Článek 51 Článek 51 Informace, komunikace, publicita a šíření a využívání výsledků 1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ uvedených prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, včetně cen tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. 2.Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto programu, činností uskutečněných v rámci tohoto programu a dosažených výsledků. Kromě toho členským státům a příjemcům poskytne včasné a podrobné informace. Zainteresované subjekty musí mít k dispozici služby, které budou na základě dat ověřených analýzami a síťováním zprostředkovávat kontakty s cílem vytvořit konsorcia pro kolaborativní projekty se zvláštním důrazem na nalezení příležitostí k navazování kontaktů pro právní subjekty ze zemí s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací. Na základě této analýzy lze uspořádat cílené akce pro navazování kontaktů z hlediska zvláštních výzev k podávání návrhů. 3.Komise rovněž zavede strategii šíření a využívání výsledků za účelem zvýšení dostupnosti a šíření výsledků a znalostí v oblasti výzkumu a inovací vytvořených v rámci programu, aby se urychlilo využívání výsledků se zaměřením na pronikání na trh a posílil se dopad programu. 4.Finanční zdroje přidělené na tento program rovněž přispívají k institucionální komunikaci sdělování politických priorit Unie, jakož i k činnostem týkajícím se informací, komunikace, publicity a šíření a využívání výsledků, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 52 Článek 52 Hodnocení programu 1.Hodnocení programu se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu týkajícího se programu, následného rámcového programu i dalších iniciativ relevantních pro výzkum a inovace. 2.Průběžné hodnocení programu se provede za pomoci nezávislých odborníků vybraných na základě transparentního procesu, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Zahrnuje analýzu portfolia a posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů a představuje základ pro případnou úpravu nebo změnu zaměření programu. U programu posoudí účinnost, účelnost, význam, soudržnost a přidanou hodnotu Unie. 3.Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1, dokončí Komise závěrečné hodnocení programu. Zahrnuje posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů. 4.Komise zveřejní a sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a předloží je Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 53 Článek 53 Audity 1.Systém kontroly programu zajistí přiměřenou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou s přihlédnutím k administrativním a jiným nákladům na kontroly na všech úrovních, a to zejména pro příjemce. Pravidla auditu musí být jasná, jednotná a soudržná v celém programu. 2.Strategie auditu programu vychází z finančního auditu reprezentativního vzorku výdajů v rámci programu jako celku. Tento reprezentativní vzorek se doplní výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji. Akce, které přijímají společné financování z různých programů Unie, se podrobují auditu pouze jednou, přičemž musí být pokryty všechny dotčené programy a příslušná pravidla pro tyto programy. 3.Komise nebo příslušný financující subjekt se mohou kromě toho spoléhat na audity systémů a procesů na úrovni příjemců. Uvedené k audity jsou dobrovolné pro určité druhy příjemců a spočívají v přezkumu systémů a procesů příjemců, který je doplněn o audit operací. Audity se provádějí příslušným nezávislým auditorem způsobilým k provádění povinných auditů účetních dokladů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87 ). . Komise nebo financující subjekt mohou použít audity systémů a procesů ke stanovení celkové jistoty ohledně řádného finančního řízení výdajů a k posouzení úrovně auditů ex post a osvědčení o finančních výkazech. 4.V souladu s článkem 127 finančního nařízení mohou Komise nebo příslušný financující subjekt vycházet z auditů týkajících se použití příspěvků Unie prováděných jinými nezávislými kompetentními osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie. 5.Audit může být proveden až dva roky po platbě zůstatku. 6.Komise zveřejní pokyny k auditu zaměřené na zajištění spolehlivého a jednotného používání a výkladu postupů a pravidel auditu po celou dobu trvání programu.

Článek 54 Článek 54 Ochrana finančních zájmů Unie

Článek 55 Článek 55 Výkon přenesené pravomoci 1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku. 2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 50 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028 . 3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 50 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. 4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. 5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 50 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 56 Článek 56 Zrušení

Článek 57 Článek 57 Přechodná ustanovení 1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 1290/2013 a nařízení (EU) č. 1291/2013, která se použijí na tyto akce až do jejich ukončení. Pracovní plány a opatření stanovená v pracovních plánech přijatých podle nařízení (EU) č. 1290/2013 a podle příslušných základních aktů financujících subjektů se rovněž až do svého dokončení nadále řídí nařízením (EU) č. 1290/2013 a těmito základními akty. 2.Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1291/2013.

Článek 58 Článek 58 Vstup v platnost

6) misí portfolio činností excelence v oblasti výzkumu a inovací s významným dopadem napříč obory a odvětvími, určené k těmto účelům: i) dosáhnout ve stanoveném časovém rámci měřitelného cíle, jehož by nebylo možné dosáhnout prostřednictvím jednotlivých akcí, ii) mít dopad na společnost a tvorbu politiky prostřednictvím vědy a techniky a iii) být relevantní pro významnou část evropského obyvatelstva a pro široké spektrum evropských občanů;

7) zadáváním veřejných zakázek v předobchodní fázi zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách, a vývoj po jednotlivých fázích v konkurenčním prostředí, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných produktů;

8) zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení zadávání zakázek, v nichž zadavatelé působí jako prvotní zákazník pro inovativní zboží nebo služby, které dosud nejsou ve velkém rozsahu k dispozici na trhu, a může zahrnovat zkoušku shody;

9) přístupovými právy práva využívat výsledky nebo stávající znalosti za podmínek stanovených v souladu s tímto nařízením;

10) stávajícími znalostmi jakékoli údaje, know-how nebo informace bez ohledu na jejich formu či povahu, a to hmotné či nehmotné, včetně jakýchkoli práv, jako jsou práva duševního vlastnictví, které: i) mají příjemci v držení před svým přistoupením k dané akci; a ii) které příjemci písemnou dohodou označili za potřebné k provedení akce nebo k využití jejích výsledků;

Obecným cílem programu je přinášet vědecký, technologický, ekonomický a společenský dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit vědecké a technické základny Unie a zvýšit její konkurenceschopnost ve všech členských státech, a to i v oblasti průmyslu, plnit strategické priority Unie, a přispět k naplnění cílů a politik Unie a k řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím dodržování zásad Agendy 2030 a Pařížské dohody, a posilovat EVP. Program tak bude maximalizovat přidanou hodnotu Unie, přičemž se zaměří na cíle a činnosti, které nemohou být účinně uskutečňovány členskými státy samostatně, ale pouze ve spolupráci.

Program má tyto specifické cíle:

a) rozvíjet, podporovat a stimulovat vědeckou excelenci, podporovat vytváření a šíření vysoce kvalitních nových základních a aplikovaných znalostí, dovedností, technologií a řešení, podporovat odbornou přípravu a mobilitu výzkumných pracovníků, přilákat talentované odborníky na všech úrovních a přispívat k plnému zapojení talentového potenciálu Unie do akcí podporovaných v rámci programu;

b) vytvářet znalosti a posílit dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie a podporovat přístupnost a zavádění inovativních řešení v evropském průmyslu, zejména v malých a středních podnicích, a ve společnosti pro řešení globálních výzev, včetně změny klimatu a cílů udržitelného rozvoje;

c) podporovat všechny formy inovací, usnadňovat technologický rozvoj, demonstrace a přenos technologií a znalostí a posilovat zavádění a využívání inovativních řešení;

d) optimalizovat plnění programu za účelem posílení a zvýšení dopadu a atraktivity EVP, podporovat účast všech členských států, včetně zemí s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací, založenou na excelenci v programu a usnadňovat kooperativní vazby v rámci evropského výzkumu a inovací.

Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 16. března 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne …(dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

11) šířením výsledků zveřejňování výsledků vhodnými prostředky s výjimkou prostředků, které vyplývají z ochrany nebo využívání výsledků, včetně vědeckých publikací v libovolném sdělovacím prostředku;

12) využíváním výsledků využívání výsledků v dalších výzkumných a inovačních činnostech jiných, než jsou činnosti zahrnuté do dané akce, včetně mimo jiné při obchodním využití, jako je vývoj, vytváření produktu či procesu a jeho uvádění na trh, vytváření a poskytování služby, nebo při normalizačních činnostech;

13) spravedlivými a přiměřenými podmínkami vhodné podmínky, včetně možných finančních podmínek či podmínek bezplatnosti, které zohledňují zvláštní okolnosti žádosti o přístup, například skutečnou nebo potenciální hodnotu výsledků nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup, nebo rozsah, trvání či další charakteristiky předpokládaného využití;

14) financujícím subjektem subjekt nebo organizace, jak je uvedeno v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, které Komise pověřila úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci programu;

15) mezinárodní organizací pro evropský výzkum mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo přidružené země a jejímž hlavním cílem je podporovat vědeckotechnickou spolupráci v Evropě;

16) právním subjektem fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle unijního, vnitrostátního nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která je způsobilá vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity, jak je uvedeno v čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

17) zeměmi rozšiřování účasti nebo zeměmi s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací země, v nichž musí být právní subjekty zřízeny pro to, aby byly způsobilé jako koordinátoři v rámci složky Rozšiřování účasti a šíření excelence části Rozšiřování účasti a posilování EVP programu. Z členských států jsou těmito zeměmi Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česko, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko, a to po celou dobu trvání programu; pro přidružené země se seznam způsobilých zemí sestaví na základě stanoveného ukazatele a zveřejní v pracovním programu. Jako koordinátoři v rámci této složky budou rovněž plně způsobilé právní subjekty z nejvzdálenějších regionů vymezených v článku 349 Smlouvy o fungování EU;

18) neziskovým právním subjektem právní subjekt, který je na základě své právní formy neziskový nebo má zákonnou povinnost nerozdělovat zisk mezi akcionáře nebo jednotlivé členy;

19) malým a středním podnikem mikropodnik nebo malý nebo střední podnik ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ESDoporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36 ). ;

20) malou společností se střední tržní kapitalizací subjekt, který není mikropodnikem ani malým či středním podnikem a který má nejvýše 499 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s články 3 až 6 hlavy I přílohy doporučení 2003/361/ES;

Pro účely zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT je program rozdělen do následujících částí, které přispívají k dosažení obecných a specifických cílů stanovených v článku 3:

a) Pilíř I Excelentní věda obsahující tyto složky:i) ERV;ii) Akce Marie Curie-Skłodowska;iii) výzkumné infrastruktury.

i) ERV;

ii) Akce Marie Curie-Skłodowska;

iii) výzkumné infrastruktury.

b) Pilíř II Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu obsahující tyto složky, přičemž se zohlední to, že společenské vědy a humanitní obory hrají důležitou roli v zakázkách pro všechny klastry:i) klastr Zdraví;ii) klastr Kultura, kreativita a inkluzivní společnost;iii) klastr Civilní bezpečnost pro společnost;iv) klastr Digitální oblast, průmysl a vesmír;v) klastr Klima, energetika a mobilita;vi) klastr Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí;vii) nejaderné přímé akce JRC.

i) klastr Zdraví;

ii) klastr Kultura, kreativita a inkluzivní společnost;

iii) klastr Civilní bezpečnost pro společnost;

iv) klastr Digitální oblast, průmysl a vesmír;

v) klastr Klima, energetika a mobilita;

vi) klastr Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí;

vii) nejaderné přímé akce JRC.

c) Pilíř III Inovativní Evropa obsahující tyto složky:i) ERI;ii) Evropské inovační ekosystémy;iii) EIT.

i) ERI;

ii) Evropské inovační ekosystémy;

iii) EIT.

d) Část Rozšiřování účasti a posilování EVP obsahující tyto složky:i) rozšiřování účasti a šíření excelence;ii) reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací.

i) rozšiřování účasti a šíření excelence;

ii) reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací.

Hlavní rysy činností programu jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení.

Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020 , kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11 ).

21) výsledky jakékoliv hmotné či nehmotné výsledky dané akce, jako jsou údaje, know-how nebo informace, bez ohledu na jejich formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohu být chráněny, jakož i veškerá práva s nimi spojená, včetně práv duševního vlastnictví;

22) výstupy výzkumu výsledky generované danou akcí, k nimž je možné získat přístup v podobě vědeckých publikací, údajů nebo jiných projektovaných výsledků a postupů, jako jsou software, algoritmy, protokoly a elektronické poznámky;

23) pečetí excelence značka kvality, která dokládá, že návrh předložený v rámci výzvy k podávání návrhů převyšuje všechny prahové hodnoty hodnocení stanovené v pracovním programu, ale nemohl být financován z důvodu nedostatku rozpočtových prostředků na tuto výzvu k podávání návrhů v rámci pracovního programu a mohl by získat podporu z jiných unijních či vnitrostátních zdrojů financování;

24) strategickým plánem v oblasti výzkumu a inovací prováděcí akt, který v návaznosti na povinné rozsáhlé mnohostranné konzultace stanoví strategii pro uskutečnění obsahu pracovního programu na období nejvýše čtyř let a blíže upřesní priority, vhodné druhy akcí a způsoby realizace, které mají být použity;

25) pracovním programem dokument přijatý Komisí pro provádění zvláštního programu v souladu s článkem 14 rozhodnutí (EU) 2021/764, nebo obsahem a strukturou rovnocenný dokument přijatý financujícím subjektem;

26) smlouvou dohoda uzavřená mezi Komisí nebo příslušným financujícím subjektem a právním subjektem, kterou se řídí akce v oblasti inovací a tržního využití podporované kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa nebo kombinovaným financováním ERI;

27) vratnou zálohou část kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo kombinovaného financování ERI odpovídající půjčce podle hlavy X finančního nařízení, která je však přímo poskytována Unií na neziskovém základě na pokrytí nákladů na činnosti související s inovační akcí a kterou příjemce Unii zpětně uhradí za podmínek stanovených ve smlouvě;

28) utajovanými informacemi utajované informace Evropské unie, jak jsou vymezeny v článku 3 rozhodnutí (EU, Euratom) 2015/444, dále utajované informace členských států, utajované informace třetích zemí, s nimiž má Unie dohodu o bezpečnosti informací, a utajované informace mezinárodní organizace, s níž má Unie dohodu o bezpečnosti informací;

29) operací kombinování zdrojů akce podporovaná z rozpočtu Unie, včetně akce v rámci nástrojů nebo platforem kombinujících zdroje financování podle článku 2 finančního nařízení, které kombinuje nevratné formy podpory nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

30) kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa finanční podpora programu k provedení akce v oblasti inovací a tržního využití, spočívající ve specifické kombinaci grantu nebo vratné zálohy s kapitálovou investicí nebo jinou vratnou formou podpory;

Činnosti, které mají být prováděny v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. c) a jež jsou stanoveny v nařízení (EU) 2021/697, se zaměří výhradně na výzkum a v oblasti obrany, s cíli a hlavními rysy činností, jež sledují zvýšení konkurenceschopnosti, efektivity a inovační kapacity evropské obranné, technologické a průmyslové základny.

Nařízení Rady (EU) 2020/2094, ze dne 14. prosince 2020 , kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23 ).

31) kombinovaným financováním ERI přímá finanční podpora poskytnutá v rámci ERI na akci v oblasti inovací a tržního využití, spočívající ve specifické kombinaci grantu nebo vratné zálohy s kapitálovou investicí nebo jinou vratnou formou podpory;

32) akcí v oblasti výzkumu a inovací akce sestávající především z činností, jejichž cílem je vytvořit nové znalosti nebo prověřit proveditelnost nové nebo zdokonalené technologie, produktu, postupu, služby nebo řešení. Takovými činnostmi mohou být základní a aplikovaný výzkum, vývoj a integrace technologií, testování, demonstrace a ověřování prototypu malého rozsahu v laboratoři nebo v simulovaném prostředí.

33) inovační akcí akce sestávající především z činností přímo zaměřených na tvorbu plánů, úprav nebo návrhů nových, pozměněných nebo zdokonalených produktů, postupů nebo služeb, včetně případného vývoje prototypů, testování, předvádění, pilotních projektů, rozsáhlého ověřování produktů a tržní replikace;

34) akcí ERV v oblasti hraničního výzkumu výzkumná akce vedená hlavními vědeckými pracovníky, včetně programu ERV Ověřování koncepce, která je prováděna v rámci kapacit jednoho nebo více příjemců financovaných Evropskou radou pro výzkum (ERV);

35) akcí spojenou s odbornou přípravou a mobilitou akce zaměřená na zdokonalování dovedností, znalostí a kariérních vyhlídek výzkumných pracovníků založená na mobilitě mezi zeměmi a případně mezi odvětvími či obory;

36) akcí na spolufinancování programu akce zajišťující víceleté spolufinancování programu činností zaváděného nebo prováděného právními subjekty, které řídí nebo financují programy v oblasti výzkumu a inovací a nejsou financujícími subjekty Unie; tento program činností může podporovat vytváření kontaktů a koordinaci, výzkum, inovace, pilotní akce a akce v oblasti inovací a tržního využití, odborné přípravy a mobility, zvyšování povědomí a komunikaci, šíření a využívání výsledků a poskytovat veškerou příslušnou finanční podporu, například granty, ceny a zadávání veřejných zakázek, jakož i kombinované financování z programu Horizont Evropa nebo jejich kombinaci. Akce na spolufinancování programů mohou provádět tyto právní subjekty přímo nebo třetí strany jejich jménem;

37) akcí týkající se zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi akce, jejímž hlavním cílem je uskutečnění zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi prováděných příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli;

38) akcí týkající se zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení akce, jejíž hlavním cílem je uskutečnění společného nebo koordinovaného zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení prováděných příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli;

39) koordinační a podpůrnou akcí akce přispívající k cílům programu, s výjimkou výzkumných a inovačních činností, vyjma případů, kdy jsou prováděny v rámci složky Rozšiřování účasti a sdílení excelence části Rozšiřování účasti a posilování EVP; a koordinace zdola nahoru bez spolufinancování výzkumných činností z Unie, jež umožňuje spolupráci mezi právními subjekty z členských států a přidružených zemí s cílem posílit EVP;

40) motivačním oceněním ocenění, jež má stanovením cíle před vykonáním činnosti pobídnout k investicím v daném směru;

Program se provádí v rámci přímého řízení nebo v rámci nepřímého řízení financujícími subjekty.

Financování v rámci programu může být poskytováno prostřednictvím nepřímých akcí jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, přičemž granty jsou hlavní formou podpory poskytované v rámci programu. Financování v rámci programu může být rovněž poskytováno prostřednictvím cen, zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů v rámci operací kombinovaného financování a kapitálové podpory v rámci nástroje Accelerator.

Pravidla pro účast a šíření výsledků stanovená v tomto nařízení se vztahují na nepřímé akce.

Hlavní typy akcí, jež mají být v rámci programu používané, jsou vymezeny v článku 2. Formy financování uvedené v odstavci 2 tohoto článku se používají pružně v rámci všech cílů programu, přičemž jejich použití je stanoveno na základě potřeb a charakteristik jednotlivých cílů.

Program rovněž podporuje přímé akce. V případech, kdy uvedené přímé akce přispívají k iniciativám založeným podle článku 185 nebo 187 Smlouvy o fungování EU, se tento příspěvek nepovažuje za součást finančního příspěvku přiděleného na tyto iniciativy.

Provádění zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a) a znalostní a inovační společenství EIT jsou podporovány transparentním a strategickým plánováním výzkumných a inovačních činností stanovených ve zvláštním programu uvedeném v čl. 1 odst. 2 písm. a), zejména pro pilíř Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu, a pokrývají rovněž příslušné činnosti v jiných pilířích, jakož i část Rozšiřování účasti a posilování EVP.

Komise zajistí zapojení členských států v rané fázi a rozsáhlé výměny s Evropským parlamentem, což doplní konzultace se zainteresovanými subjekty a širokou veřejností.

Strategické plánování zajistí soulad s dalšími příslušnými programy Unie a soudržnost s prioritami a závazky Unie a vyšší doplňkovost a synergie s vnitrostátními a regionálními programy a prioritami financování, což posílí i EVP. V příloze VI se vymezí oblasti možných misí a možných institucionalizovaných evropských partnerství.

Je-li to vhodné, může být v zájmu rychlejšího přístupu k finančním prostředkům pro malá kolaborativní konsorcia navržen v rámci některých výzev k podávání návrhů zaměřených na výběr výzkumných a inovačních akcí nebo inovačních akcí v rámci pilíře Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu a nástroje Pathfinder Evropské rady pro inovace zrychlený postup pro výzkum a inovace (dále jen postup FTRI).

Výzva k podávání návrhů v rámci postupu FTRI musí splňovat všechny tyto charakteristiky:

(a) výzvy k podávání návrhů na principu zdola nahoru;

(b) kratší doba pro udělení grantu, která nepřesahuje šest měsíců;

(c) podpora poskytovaná pouze malým kolaborativním konsorciím tvořeným nejvýše šesti různými a nezávislými způsobilými právními subjekty;

(d) maximální finanční podpora pro každé konsorcium nepřesahuje částku 2,5 milionu EUR.

V pracovním programu se uvedou výzvy k podávání návrhů, které využívají postup FTRI.

Činnosti v rámci programu jsou primárně plněny na základě otevřených a soutěžních výzev k podávání návrhů, a to rovněž jako součást misí a evropských partnerství.

Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4 .

41) cenou uznání cena odměňující úspěchy dosažené v minulosti a vynikající práci po jejím provedení;

42) akcí v oblasti inovací a tržního využití akce zahrnující inovační a jiné akce nezbytné k zavádění inovací na trhu, včetně rozšiřování podniků, v jejichž rámci se poskytuje kombinované financování z programu Horizont Evropa nebo kombinované financování ERI;

43) nepřímými akcemi výzkumné a inovační činnosti, které Unie finančně podporuje a účastníci je uskutečňují;

44) přímými akcemi výzkumné a inovační činnosti uskutečňované Komisí prostřednictvím JRC;

45) zadáváním veřejných zakázek zadání veřejných zakázek ve smyslu čl. 2 bodu 49 finančního nařízení;

46) přidruženým subjektem subjekt vymezený v čl. 187 odst. 1 finančního nařízení;

47) inovačním ekosystémem ekosystém, který na úrovni EU spojuje aktéry nebo subjekty, jejichž funkčním cílem je umožnit rozvoj technologií a inovace. Zahrnují vztahy mezi materiálními zdroji (jako jsou fondy, vybavení a zařízení), institucemi (jako jsou vysokoškolské instituce a podpůrné služby, organizace pro výzkum a technologie, společnosti, investoři rizikového kapitálu a finanční zprostředkovatelé) a celostátními, regionálními a místními subjekty pro tvorbu politik a financování;

48) odměňováním na základě projektu" odměna, která je spojena s účastí osoby na projektech, je součástí běžné praxe příjemce v oblasti odměňování a vyplácí se konzistentním způsobem.

Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2) písm. a) a v rámci EIT jsou zaměřeny výhradně na civilní využití. Převody rozpočtových prostředků mezi částkou přidělenou na zvláštní program podle čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT a částkou přidělenou na zvláštní program podle čl. 1 odst. 2 písm. c) nejsou povoleny a je třeba se vyvarovat zbytečného zdvojování mezi oběma programy.

Program zajistí víceoborový přístup a v příslušných případech rovněž začlenění společenských a humanitních věd do všech klastrů a činností v rámci programu, včetně zvláštních výzev k podávání návrhů týkajících se společenských a humanitních témat.

Kolaborativní části programu zajistí rovnováhu mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti, čímž se pokryje celý hodnotový řetězec.

Program zajistí účinnou podporu a integraci spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a iniciativami na základě oboustranných přínosů, zájmů Unie, mezinárodních závazků a případně vzájemnosti.

Program pomáhá zemím rozšiřování účasti zvýšit v něm svou účast a podporovat široké zeměpisné pokrytí v rámci kolaborativních projektů, mimo jiné šířením vědecké excelence, posilováním nových kooperativních vazeb a podněcováním k výměně znalostí a rovněž prostřednictvím provádění čl. 24 odst. 2 a čl. 50 odst. 5. Toto úsilí musí být zohledněno v přiměřených opatřeních členských států, včetně stanovení atraktivních platů pro výzkumné pracovníky, za podpory unijních, státních a regionálních fondů. Aniž by byla podkopávána kritéria excelence, musí být zvláštní pozornost věnována v závislosti na konkrétní situaci v dané oblasti výzkumu a inovací zeměpisné vyváženosti v hodnotících panelech a orgánech, jako jsou například správní rady a skupiny odborníků.

Program zajistí účinné prosazování rovných příležitostí pro všechny a provádění všeobecného začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a genderového rozměru v samotném obsahu výzkumu a inovací. Usiluje o řešení příčin genderové nerovnosti. Zvláštní pozornost je věnována zajišťování co největší míry genderové vyváženosti v hodnotících panelech a jiných příslušných poradních orgánech, jako jsou rady a odborné skupiny.

Program je prováděn v synergickém působení s dalšími programy Unie, přičemž usiluje o co největší administrativní zjednodušení. Příkladný seznam programů Unie, s nimiž má být zajištěno synergické působení, je uveden v příloze IV.

Program přispívá ke zvýšení veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje v členských státech, a pomáhá tak dosáhnout celkové investice nejméně 3 % HDP Unie do výzkumu a vývoje.

Komise při provádění programu průběžně usiluje o administrativní zjednodušování a snižování zátěže žadatelů a příjemců.

V rámci celkového cíle Unie začleňování opatření v oblasti klimatu do odvětvových politik Unie a do fondů Unie musí akce v rámci programu dosáhnout příspěvku alespoň 35 % výdajů na cíle v oblasti klimatu. Klimatická hlediska musí být odpovídajícím způsobem začleňována do samotného obsahu výzkumu a inovací.

Program podporuje společné vytváření a společné navrhování prostřednictvím zapojení občanů a občanské společnosti.

Program zajistí transparentnost a odpovědnost veřejného financování u projektů v oblasti výzkumu a inovací, čímž ochrání veřejný zájem.

Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, aby všichni potenciální účastníci měli v okamžiku zveřejnění výzvy k podávání návrhů k dispozici dostatečné pokyny a informace, a zejména příslušnou vzorovou grantovou dohodu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013 , kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104 ).

Mise se programují v rámci pilíře Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu, k jejich plnění mohou však také přispívat akce prováděné v rámci jiných částí programu a také doplňující činnosti prováděné v rámci jiných programů Unie. Mise umožňují konkurenční řešení, jejichž výsledkem je celoevropská přidaná hodnota a dopad.

Mise se stanovují a provádějí v souladu s tímto nařízením a se zvláštním programem uvedeným v čl. 1 odst. 2 písm. a), aby bylo zajištěno aktivní a brzké zapojení členských států a rozsáhlé výměny s Evropským parlamentem. Mise, jejich cíle, rozpočet, dílčí cíle, rozsah a záběr, ukazatele a milníky musí být uvedeny ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací, popřípadě v pracovních programech. Hodnocení návrhů v rámci misí se provádí v souladu s článkem 29.

V průběhu prvních tří let programu je prostřednictvím konkrétních výzev k podávání návrhů na provedení misí programováno maximálně 10 % ročního rozpočtu pilíře II. Ve zbývajících letech programu je možné uvedený procentní podíl zvýšit pouze na základě kladného hodnocení procesu výběru a řízení mise. Komise informuje o celkovém podílu rozpočtu každého pracovního programu věnovaného na mise.

Mise musí:

a) mít, s použitím cílů udržitelného rozvoje jako zdrojů pro svou podobu a provádění, jasný obsah výzkumu a inovací a jasnou přidanou hodnotu Unie a přispívat k dosažení priorit a závazků Unie a cílů programu uvedených v článku 3;

b) pokrývat oblasti společné evropské důležitosti, být inkluzivní, podněcovat k široké angažovanosti a aktivní účasti různých typů zainteresovaných stran z veřejného i soukromého sektoru, včetně občanů a koncových uživatelů, a přinášet takové výsledky výzkumu a inovací, ze kterých budou moci mít prospěch všechny členské státy;

c) být odvážné a inspirativní, a tedy mít široký vědecký, technologický, společenský, hospodářský, environmentální nebo politický význam a dopad;

d) ukazovat jasný směr a jasné cíle a být cílené, měřitelné, časově vymezené a mít jasné rozpočtové krytí;

e) být vybírány transparentním způsobem a zaměřeny na ambiciózní, na excelenci založené a maximalizací dopadu motivované, přitom však realistické cíle a na výzkumné, vývojové a inovační činnosti;

f) mít nezbytný rozsah, škálu a způsob získávání zdrojů a pákový efekt k získání dalších veřejných a soukromých finančních prostředků potřebných k dosažení výsledků;

g) stimulovat činnost ve všech oborech (včetně sociálních a humanitních věd) a zahrnovat činnosti ze širokého spektra úrovní technologické připravenosti, včetně nižších úrovní technologické připravenosti;

h) být otevřené různým přístupům a řešením zdola nahoru s přihlédnutím k potřebám lidí a společnosti a přínosům pro ně, přičemž je třeba uznat význam různorodých příspěvků pro jejich dosažení.

i) transparentním způsobem využívat synergického působení s jinými programy Unie a také s vnitrostátními a v příslušných případech s regionálními inovačními ekosystémy.

Komise monitoruje a hodnotí každou misi v souladu s články 50 a 52 a přílohou V, včetně pokroku vedoucího ke krátkodobým, střednědobým a dlouhodobým cílům, což zahrnuje fáze provádění, sledování a postupného ukončování misí. Hodnocení prvních misí zřízených v rámci programu se uskuteční nejpozději do konce roku 2023 a před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o vytvoření nových misí a o pokračování, ukončení nebo přesměrování probíhajících misí. Výsledky tohoto hodnocení se zveřejní a musí obsahovat mimo jiné analýzu procesu jejich výběru a jejich řízení, rozpočtu, zaměření a dosavadního pokroku.

Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 30 .

Komise zřídí ERI jako centrálně řízené jednotné kontaktní místo pro účely provádění akcí v rámci pilíře III Inovativní Evropa, které se ERI týkají. ERI se zaměří především na průlomové a přelomové inovace, bude cílit zejména na ty, které vytvářejí tržní příležitosti, přičemž rovněž podpoří všechny druhy inovací, včetně inkrementálních.

ERI se řídí těmito zásadami:

a) jasná přidaná hodnota Unie,

b) autonomie,

c) schopnost přijímat rizika,

d) účinnost,

e) účelnost,

f) transparentnost

g) odpovědnost.

ERI je otevřena všem typům inovátorů od jednotlivců po vysoké školy, výzkumné organizace a společnosti (malé a střední podniky včetně začínajících podniků a ve výjimečných případech i malé společnosti se střední tržní kapitalizací) a od jednotlivých příjemců po multidisciplinární konsorcia. Na inovativní začínající podniky a malé a střední podniky musí být vyčleněno nejméně 70 % rozpočtu ERI.

Rada ERI a způsob řízení ERI jsou popsány v rozhodnutí (EU) 2021/764.

Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36 ).

Části programu mohou být prováděny prostřednictvím evropských partnerství. Zapojení Unie do evropských partnerství může mít některou z těchto forem:

a) účast v evropských partnerstvích vytvořených na základě memoranda o porozumění nebo smluvních ujednání mezi Komisí a partnery uvedenými v čl. 2 bodu 3, kterými se stanoví cíle evropského partnerství, související závazky Komise a ostatních partnerů týkající se jejich finančních nebo věcných příspěvků, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu, výsledky, kterých je třeba dosáhnout, a způsoby podávání zpráv. Patří mezi ně určení doplňkových činností v oblasti výzkumu a inovací, které jsou prováděny partnery a programem (spoluprogramovaná evropská partnerství);

b) účast v programu výzkumných a inovačních činností s uvedením cílů, klíčových ukazatelů výkonnosti a dopadu a výsledků, kterých je třeba dosáhnout, a finanční příspěvek na tento program, na základě závazku partnerů, pokud jde o finanční nebo věcné příspěvky a začlenění jejich příslušných činností prostřednictvím akce na spolufinancování programu (spolufinancovaná evropská partnerství);

c) účast ve výzkumných a inovačních programech a finanční příspěvek na tyto programy prováděné několika členskými státy v souladu s článkem 185 Smlouvy o fungování EU, nebo subjekty zřízenými podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, jako jsou společné podniky, nebo znalostními a inovačními společenstvími EIT v souladu s nařízením o EIT na období 2021-2027 (institucionalizovaná evropská partnerství).Institucionalizovaná evropská partnerství se zřídí pouze v případě, že jiné části programu, jakož i jiné formy evropských partnerství by nedosáhly cílů nebo by nevytvořily potřebné očekávané dopady, a je-li to odůvodněno dlouhodobou perspektivou a vysokým stupněm integrace. Evropská partnerství v souladu s článkem 185 nebo článkem 187 Smlouvy o fungování EU uplatní centrální řízení všech finančních příspěvků, s výjimkou řádně odůvodněných případů. V případě centrálního řízení všech finančních příspěvků se příspěvky na jednotlivé projekty od jednoho zúčastněného státu poskytují na základě financování požadovaného v návrzích od právních subjektů usazených v tomto zúčastněném státě, nedohodnou-li se všechny zúčastněné státy jinak. Pravidla institucionalizovaných evropských partnerství stanoví mimo jiné cíle, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu a výsledky, kterých je třeba dosáhnout, jakož i související závazky týkající se finančních nebo věcných příspěvků partnerů.

Evropská partnerství:

a) se za účelem řešení evropských nebo globálních výzev zřizují pouze v případech, kdy budou dosahovat cílů programu efektivněji, než by bylo možné pouze samotnou Unií a ve srovnání s jinými formami podpory z programu; na akce programu, které jsou prováděny v rámci evropských partnerství, se přidělí přiměřený podíl rozpočtu z programu; většina rozpočtových prostředků v pilíři II se vyčlení na akce mimo evropská partnerství;

b) musí být v souladu se zásadami přidané hodnoty Unie, transparentnosti a otevřenosti, dopadu v rámci Evropy a na ni, silného aktivačního účinku v dostatečném rozsahu, dlouhodobých závazků všech zúčastněných stran, flexibility při provádění, soudržnosti, koordinace a doplňkovosti s iniciativami Unie, místními, regionálními, celostátními a případně mezinárodními iniciativami nebo s jinými evropskými partnerstvími a misemi;

c) mají přístup jasně zohledňující jejich životní cyklus, jsou časově omezená a zahrnují podmínky pro postupné ukončování financování z programu.

Evropská partnerství podle odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku budou uvedena ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací předtím, než budou zařazena do pracovních programů.

Ustanovení a kritéria pro výběr, provádění, monitorování, hodnocení a ukončování evropských partnerství jsou stanovena v příloze III.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/697 ze dne 29. dubna 2021 , kterým se zřizuje Evropský obranný fond a zrušuje nařízení (EU) 2018/1092 (viz strana 149 v tomto čísle Úředního věstníku).

Do 31. prosince 2023 Komise provede přezkum přílohy VI tohoto nařízení v rámci celkového monitoringu programu, včetně misí a institucionalizovaných evropských partnerství zřízených na základě článku 185 nebo 187 Smlouvy o fungování EU, a Evropskému parlamentu a Radě předloží zprávu o hlavních výsledcích.

Rozhodnutí Rady (EU) 2021/764 ze dne 10. května 2021 o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a zrušuje rozhodnutí 2013/743/EU (Úř. LI věst. 167, 12.5.2021, s. 1 ).

Finanční krytí pro provádění programu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 86123000000 EUR v běžných cenách pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a pro EIT a 7953000000 EUR v běžných cenách pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. c).

Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a pro EIT je následující:

a) 23546000000 EUR na pilíř I Excelentní věda na období 2021–2027, z čehož je určeno:i) 15027000000 EUR pro ERV;ii) 6333000000 EUR na akce Marie Curie-Skłodowska;iii) 2186000000 EUR na výzkumné infrastruktury;

i) 15027000000 EUR pro ERV;

ii) 6333000000 EUR na akce Marie Curie-Skłodowska;

iii) 2186000000 EUR na výzkumné infrastruktury;

b) 47428000000 EUR na pilíř II Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu na období 2021–2027, z čehož je určeno:i) 6893000000 EUR na klastr Zdraví;ii) 1386000000 EUR na klastr Kultura, kreativita a inkluzivní společnost;iii) 1303000000 EUR na klastr Civilní bezpečnost pro společnost;iv) 13462000000 EUR na klastr Digitální oblast, průmysl a vesmír;v) 13462000000 EUR na klastr Klima, energetika a mobilita;vi) 8952000000 EUR na klastr Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí;vii) 1970000000 EUR na nejaderné přímé akce JRC;

i) 6893000000 EUR na klastr Zdraví;

ii) 1386000000 EUR na klastr Kultura, kreativita a inkluzivní společnost;

iii) 1303000000 EUR na klastr Civilní bezpečnost pro společnost;

iv) 13462000000 EUR na klastr Digitální oblast, průmysl a vesmír;

v) 13462000000 EUR na klastr Klima, energetika a mobilita;

vi) 8952000000 EUR na klastr Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí;

vii) 1970000000 EUR na nejaderné přímé akce JRC;

c) 11937000000 EUR na pilíř III Inovativní Evropa na období 2021–2027, z čehož je určeno:i) 8752000000 EUR pro ERI;ii) 459000000 EUR na evropské inovační ekosystémy;iii) 2726000000 EUR pro EIT;

i) 8752000000 EUR pro ERI;

ii) 459000000 EUR na evropské inovační ekosystémy;

iii) 2726000000 EUR pro EIT;

d) 3212000000 EUR na část Rozšiřování účasti a posilování EVP na období 2021–2027, z čehož je určeno:i) 2842000000 EUR na rozšiřování účasti a šíření excelence;ii) 370000000 EUR na reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací.

i) 2842000000 EUR na rozšiřování účasti a šíření excelence;

ii) 370000000 EUR na reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací.

V důsledku úpravy specifické pro určitý program stanovené v článku 5 nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 se částka uvedená v odstavci 1 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení a pro EIT zvyšuje o dodatečný příděl ve výši 3000000000 EUR ve stálých cenách roku 2018, jak je uvedeno v příloze II nařízení (EU, Euratom) 2020/2093.

Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 3 je následující:

a) 1286000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na pilíř I Excelentní věda, z čehož je určeno:i) 857000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 pro ERV;ii) 236000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na akce Marie Curie-Skłodowska;iii) 193000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na výzkumné infrastruktury;

i) 857000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 pro ERV;

ii) 236000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na akce Marie Curie-Skłodowska;

iii) 193000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na výzkumné infrastruktury;

b) 1286000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na pilíř II Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu, z čehož je určeno:i) 686000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr Kultura, kreativita a inkluzivní společnost;ii) 257000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr Civilní bezpečnost pro společnost;iii) 171000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr Digitální oblast, průmysl a vesmír;iv) 171000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr Klima, energetika a mobilita;

i) 686000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr Kultura, kreativita a inkluzivní společnost;

ii) 257000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr Civilní bezpečnost pro společnost;

iii) 171000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr Digitální oblast, průmysl a vesmír;

iv) 171000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na klastr Klima, energetika a mobilita;

c) 270000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na pilíř III Inovativní Evropa na období 2021–2027, z čehož je určeno:i) 60000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 pro evropské inovační ekosystémy;ii) 210000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 pro EIT;

i) 60000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 pro evropské inovační ekosystémy;

ii) 210000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 pro EIT;

d) 159000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na část Rozšiřování účasti a posilování EVP na období 2021–2027, z čehož je určenoi) 99000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na rozšiřování účasti a šíření excelence;ii) 60000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací.

i) 99000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na rozšiřování účasti a šíření excelence;

ii) 60000000 EUR ve stálých cenách roku 2018 na reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací.

Aby bylo možné reagovat na nepředvídané situace nebo nový vývoj a nové potřeby, může se Komise v rámci ročního rozpočtového procesu odchýlit od částek uvedených v odstavci 2 až do výše 10 %. Žádné takovéto odchýlení není možné v případě částky uvedené v odst. 2 písm. b) bodu vii) a v případě celkové částky stanovené pro část Rozšiřování účasti a posilování EVP v odstavci 2.

Částka uvedená v odstavcích 1 a 3 tohoto článku pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a pro EIT může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti a výdaje nezbytné pro řízení a provádění programu, včetně všech administrativních výdajů, i hodnocení pokroku při dosahování jeho cílů. Administrativní výdaje na nepřímé akce nesmí překročit 5 % celkové částky určené na nepřímé akce v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT. Kromě toho může částka uvedená v odstavcích 1 a 3 tohoto článku pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT pokrývat rovněž:

a) výdaje na studie, setkání odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu,

b) výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.

S cílem umožnit řízení akcí, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027 , lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v odstavci 6.

Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozloženy do ročních splátek po dobu několika let.

V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze na omezenou dobu a v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování považovat činnosti podporované podle tohoto nařízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2021 , a to i v případě, že uvedené činnosti byly provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28 .

S výhradou čl. 3 odst. 3, 4, 7 a 9 nařízení Rady (EU) 2020/2094 se opatření uvedená v čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení v rámci programu provádějí částkami uvedenými v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě iv) uvedeného nařízení.

Částky uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě iv) nařízení (EU) 2020/2094 představují vnější účelově vázané příjmy, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení. Tyto dodatečné částky jsou přidělovány výhradně na akce v oblasti výzkumu a inovací zaměřené na řešení důsledků krize způsobené onemocněním COVID-19, zejména jejích hospodářských, sociálních a společenských důsledků. Prioritu mají inovativní malé a střední podniky a zvláštní pozornost je třeba věnovat jejich začlenění do kolaborativních projektů v rámci pilíře II.

Orientační rozdělení částek uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě iv) nařízení Rady (EU) 2020/2094 je následující:

a) 25 % na klastr Zdraví;

b) 25 % na klastr Digitální oblast, průmysl a vesmír;

c) 25 % na klastr Klima, energetika a mobilita;

d) 25 % na ERI.

Úř. věst. C 444I, 22.12.2020, s 1 .

Program prosazuje otevřenou vědu jako přístup k vědeckému procesu založený na spolupráci a šíření poznatků, zejména v souladu s těmito prvky, které budou zajištěny v souladu s čl. 39 odst. 3 tohoto nařízení:

a) otevřený přístup k vědeckým publikacím, které jsou výsledkem výzkumu financovaného v rámci programu;

b) otevřený přístup k výzkumným datům, včetně těch, na kterých jsou založeny vědecké publikace, v souladu se zásadou co nejotevřenější – nepřístupné jen v nezbytné míře.

Zásada reciprocity v otevřené vědě je podporována a prosazována ve všech dohodách se třetími zeměmi o přidružení a spolupráci, včetně dohod uzavřených financujícími subjekty pověřenými nepřímým řízením programu.

Zajistí se odpovědná správa výzkummných dat v souladu se zásadami dohledatelnosti, dostupnosti, interoperability a znovupoužitelnosti (zásady FAIR). Rovněž se věnuje pozornost dlouhodobému uchovávání těchto dat.

Jsou podporovány a prosazovány další postupy otevřené vědy, včetně postupů ve prospěch malých a středních podniků.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018 , kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1 ).

Program se provádí v synergii s dalšími programy Unie v souladu se zásadou stanovenou v čl. 7 odst. 7.

Výzvám k podávání návrhů uvedeným v pracovním programu se uděluje pečeť excelence. V souladu s příslušnými ustanoveními nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 a příslušnými ustanoveními nařízení o strategických plánech SZP mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu+ (ESF+) nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV):

a) spolufinancované akce vybrané v rámci programu; a

b) akce, kterým byla udělena pečeť excelence, pokud splnily všechny tyto podmínky:i) byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;ii) splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů; aiii) nebyly financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů výhradně z důvodu rozpočtových omezení.

i) byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;

ii) splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů; a

iii) nebyly financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů výhradně z důvodu rozpočtových omezení.

Finanční příspěvky z programů spolufinancovaných z EFRR, ESF+, ENRAF a EZFRV mohou být považovány za příspěvek zúčastněného členského státu pro účely evropských partnerství podle čl. 10 odst. 1 písm. b) a c) tohoto nařízení, za předpokladu, že je to v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 a nařízení týkajících se jednotlivých fondů.

Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady Pro příspěvek na akci z příslušného programu Unie se použijí pravidla dotyčného programu. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

Do programu mohou být za podmínek stanovených v příslušných ustanoveních nařízení o společných ustanovení na období 2021-2027převedeny na žádost dotčených členských států zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Pokud Komise nepřijala právní závazek v rámci přímého nebo nepřímého řízení v souvislosti se zdroji převedenými v souladu s odstavcem 5, mohou být odpovídající nepřidělené zdroje na žádost členského státu v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných ustanoveních nařízení o společných ustanovení na období 2021-2027 převedeny zpět do jednoho nebo více příslušných zdrojových programů.

Ve sdělení Komise ze dne 14. února 2018 nazvaném Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020 se uvádí částka 13 miliard EUR vyčleněná na hlavní digitální činnosti v rámcovém programu pro výzkum a inovace Horizont 2020.

Program je otevřen přidružení těchto třetích zemí (dále jen přidružené země):

a) členů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

b) přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c) zemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d) třetích zemí a území, jež splňují všechna tato kritéria:i) mají dostatečné kapacity v oblasti vědy, technologií a inovací;ii) přijaly závazek k otevřené tržní ekonomice založené na pravidlech, včetně spravedlivého a rovného zacházení s právy duševního vlastnictví, dodržování lidských práv, podporovaný demokratickými institucemi;iii) aktivně podporují politiky zaměřené na zlepšení hospodářského a sociálního blahobytu občanů.

i) mají dostatečné kapacity v oblasti vědy, technologií a inovací;

ii) přijaly závazek k otevřené tržní ekonomice založené na pravidlech, včetně spravedlivého a rovného zacházení s právy duševního vlastnictví, dodržování lidských práv, podporovaný demokratickými institucemi;

iii) aktivně podporují politiky zaměřené na zlepšení hospodářského a sociálního blahobytu občanů.

Přidružení každé z třetích zemí podle odst. 1 písm. d) k programu musí být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě týkající se účasti třetí země na programu Unie za předpokladu, že tato dohoda:

a) zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínos pro ni;

b) stanoví podmínky účasti v programech Unie, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy, a jejich správní náklady.;

c) nesvěřuje dané třetí zemi rozhodovací pravomoc v souvislosti s programem Unie;

d) zaručuje práva Unie s cílem zajistit řádné finanční řízení a chránit finanční zájmy Unie.

Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. b) představují účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

Rozsah přidružení každé třetí země k programu zohlední analýzu přínosů pro Unii a cíl podpory hospodářského růstu v Unii prostřednictvím inovací. V souladu s tím mohou být části programu z dohody o přidružení s konkrétní zemí, s výjimkou členů EHP, přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, vyňaty.

Dohoda o přidružení musí v co největší míře umožnit reciproční účast právních subjektů usazených v Unii v ekvivalentních programech přidružených zemí v souladu s podmínkami stanovenými v uvedených programech.

Podmínky určující výši finančního příspěvku zajistí pravidelnou automatickou opravu jakékoliv významné nerovnováhy ve srovnání s částkou, kterou subjekty usazené v příslušné zemi dostávají díky účasti v programu, s přihlédnutím k nákladům na řízení, realizaci a provoz programu. Při přidělování finančních příspěvků se zohlední míra účasti právních subjektů přidružených zemí v každé části programu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1 ).

Pravidla stanovená v této hlavě se nevztahují na přímé akce prováděné JRC.

V řádně odůvodněných případech se financující subjekty mohou odchýlit od pravidel stanovených v této hlavě, s výjimkou článků 18, 19 a 20, pokud:

a) je takové odchýlení stanoveno v základním aktu, kterým se zřizuje financující subjekt nebo kterým se mu svěřují úkoly plnění rozpočtu, nebo

b) v případě financujících subjektů podle čl. 62 odst. 1 písm. c) bodu ii), iii) nebo v) finančního nařízení, pokud je takové odchýlení stanoveno v dohodě o příspěvcích a vyžadují-li to jejich specifické provozní potřeby nebo povaha akce.

Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1 ).

Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, jsou pro financování způsobilé pouze akce určené k provádění cílů uvedených v článku 3.

Nefinancují se tyto oblasti výzkumu:

a) činnosti zaměřené na klonování lidí k reprodukčním účelům;

b) činnosti, které jsou zaměřeny na změnu genetického dědictví lidských bytostí a v jejichž důsledku by tyto změny mohly být dědičnéVýzkum související s léčbou rakoviny gonád financovat lze. ;

c) činnosti zaměřené na vytváření lidských embryí výlučně za účelem výzkumu nebo za účelem získání kmenových buněk, mimo jiné prostřednictvím přenosu jádra somatické buňky.

Výzkum na lidských kmenových buňkách pocházejících z dospělých jedinců i z embryí může být financován v závislosti na obsahu vědeckého návrhu i na právním rámci daných členských států. V rámci Unie ani mimo ni se neposkytuje financování na výzkumné činnosti, které jsou zakázané ve všech členských státech. V členském státě nemůže být financována výzkumná činnost, která je v něm zakázána.

Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2 ).

Akce prováděné v rámci programu musí být v souladu s etickými zásadami a s příslušnými ustanoveními unijního, vnitrostátního a mezinárodního práva, včetně Listiny a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích dodatkových protokolů.

Zvláštní pozornost je věnována zásadě proporcionality, právu na soukromí, právu na ochranu osobních údajů, právu na fyzickou a duševní nedotknutelnost osoby, právu na nediskriminaci a potřebě zajistit ochranu životního prostředí a vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.

Právní subjekty účastnící se akce poskytnou:

a) etické sebehodnocení s uvedením a popisem všech předvídatelných etických otázek spojených s cílem, prováděním a pravděpodobným dopadem činností, které mají být financovány, včetně potvrzení o souladu s odstavcem 1 a popisem způsobu jeho zajištění;

b) potvrzení, že činnosti budou v souladu s Evropským kodexem chování pro integritu výzkumu zveřejněným organizací All European Academies (ALLEA), a že nebudou prováděny žádné činnosti, které jsou z financování vyloučeny;

c) pro činnosti prováděné mimo Unii potvrzení, že stejné činnosti by byly povoleny v některém členském státě; a

d) pro činnosti, při nichž se využívají lidské embryonální kmenové buňky, popřípadě údaje týkající se licencí a kontrolních opatření, která přijmou příslušné orgány dotčených členských států, jakož i údaje o schválení etických otázek, která je nutno získat před zahájením dotčených činností.

Návrhy musí být systematicky prověřeny s cílem určit akce, které vyvolávají složité nebo závažné etické otázky, a předložit je k etickému posouzení. Etické posouzení provádí Komise, není-li svěřeno financujícímu subjektu. Všechny akce, které zahrnují použití lidských embryonálních kmenových buněk nebo lidských embryí, musí být předmětem etického posouzení. Etické prověřování a posouzení se provádí za podpory odborníků na otázky etiky. Komise a financující subjekty zajistí co největší transparentnost postupů v oblasti etiky, aniž je dotčena důvěrnost obsahu těchto postupů.

Právní subjekty účastnící se akcí obdrží veškerá schválení nebo jiné povinné dokumenty od příslušných vnitrostátních, místních etických komisí nebo jiných orgánů, jako jsou úřady pro ochranu údajů, před zahájením příslušných činností. Tyto dokumenty musí být archivovány a na žádost poskytnuty Komisi nebo příslušnému financujícímu subjektu.

V případě potřeby provedou Komise nebo příslušný financující subjekt etické kontroly. V případě závažných nebo složitých etických otázek budou etické kontroly prováděny Komisí, která jejich provedení může svěřit financujícímu subjektu.

Etické kontroly se provádějí s podporou odborníků na otázky etiky.

Akce, které nesplňují etické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 4 a nejsou tudíž z etického hlediska přijatelné, jsou zamítnuty nebo ukončeny, jakmile je konstatováno, že jsou eticky nepřijatelné.

Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017 , kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1 ).

Akce prováděné v rámci programu musí být v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly a zejména pravidly na ochranu utajovaných informací před neoprávněným zveřejněním, včetně dodržování příslušných unijních a vnitrostátních právních předpisů. V případě výzkumu prováděného mimo Unii, při kterém jsou využívány utajované informace nebo takové informace vznikají, je nezbytné, aby kromě souladu s těmito požadavky byla uzavřena dohoda o bezpečnosti informací mezi Unií a třetí zemí, v níž se má výzkum provádět.

Tam, kde je to vhodné, musí návrhy obsahovat bezpečnostní sebehodnocení s uvedením veškerých bezpečnostních otázek a podrobným popisem způsobu jejich řešení zajišťujícího jejich soulad s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy.

Tam, kde je to vhodné, provede Komise nebo příslušný financující subjekt bezpečnostní kontrolu návrhů vyvolávajících bezpečnostní otázky.

Tam, kde je to vhodné, musí být akce v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 a jeho prováděcími pravidly.

Právní subjekty účastnící se akce zajistí ochranu utajovaných informací, které byly využity nebo které v rámci akce vznikly, před neoprávněným zveřejněním. Před zahájením příslušných činností subjekty předloží osvědčení o bezpečnostní prověrce osob nebo zařízení vydané příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány.

Pokud musí s utajovanými informacemi pracovat nezávislí externí odborníci, vyžaduje se před jmenováním těchto odborníků příslušné osvědčení o bezpečnostní prověrce.

Tam, kde je to vhodné, může Komise nebo příslušný financující subjekt provádět bezpečnostní kontroly.

Akce, které nejsou v souladu s bezpečnostními pravidly podle tohoto článku, mohou být zamítnuty nebo kdykoli ukončeny.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29 ).

Není-li v této kapitole uvedeno jinak, granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3 .

Akcí v rámci programu se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení, a to včetně právních subjektů z nepřidružených třetích zemí nebo mezinárodních organizací, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení, jakož i veškeré podmínky stanovené v pracovním programu nebo výzvě k podávání návrhů.

Pokud pracovní program nestanoví jinak a je-li to řádně odůvodněno, jsou právní subjekty tvořící konsorcium způsobilé k účasti na akcích v rámci programu, pokud je toto konsorcium tvořeno:

a) alespoň jedním nezávislým právním subjektem usazeným v některém členském státě,

b) alespoň dalšími dvěma nezávislými právními subjekty usazenými v různých členských státech nebo přidružených zemích.

Akce ERV v oblasti hraničního výzkumu, akce ERI, akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou nebo akce na spolufinancování programu mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, pokud je alespoň jeden z nich usazen v členském státě nebo přidružené zemi na základě dohody uzavřené v souladu s článkem 16.

Koordinační a podpůrné akce mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, které mohou být usazeny v některém členském státě, přidružené zemi nebo ve výjimečných případech v jiné třetí zemi.

Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky, zájmy, autonomií nebo bezpečností Unie, pracovní program může stanovit, že účast může být omezena na právní subjekty usazené pouze v členských státech nebo na právní subjekty usazené kromě členských států v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích. Jakékoli omezení účasti právních subjektů usazených v přidružených zemích, které jsou členy EHP, musí být v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru. V řádně odůvodněných a výjimečných případech a s cílem zaručit ochranu strategických zájmů Unie a jejích členských států může pracovní program z jednotlivých výzev k podávání návrhů rovněž vyloučit účast právních subjektů, které jsou usazeny v Unii nebo v přidružených zemích, přímo nebo nepřímo kontrolovaných nepřidruženými třetími zeměmi nebo právními subjekty nepřidružených třetích zemí, nebo jejich účast podřídit podmínkám stanoveným v pracovním programu.

Ve vhodných a řádně odůvodněných případech může pracovní program stanovit další kritéria způsobilosti vedle kritérií uvedených v odstavcích 2 až 5 s ohledem na specifické požadavky politiky nebo povahu a cíle akce, včetně počtu právních subjektů, druhu právního subjektu a místa usazení.

Pokud jde o akce využívající částky podle čl. 15 odst. 5, musí být účast omezena na jeden právní subjekt usazený v jurisdikci převádějícího řídícího orgánu, není-li s tímto řídícím orgánem dohodnuto jinak.

Pokud je to uvedeno v pracovním programu, může se akcí účastnit JRC.

JRC, mezinárodní evropské výzkumné organizace a právní subjekty zřízené podle práva Unie se považují za usazené v jiném členském státě než v těch, ve kterých jsou usazeny další právní subjekty podílející se na akci.

Pokud jde o akce ERV v oblasti hraničního výzkumu a akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou a pokud jsou uvedeny v pracovním programu, mezinárodní organizace se sídlem v některém členském státě nebo přidružené zemi se považují za usazené v tomto členském státě nebo přidružené zemi. Pokud jde o jiné části programu, považují se mezinárodní organizace jiné než mezinárodní evropské výzkumné organizace za usazené v nepřidružené třetí zemi.

Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii (rozhodnutí o přidružení zámoří) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1 ).

Právní subjekty jsou způsobilé pro financování, pokud jsou usazeny v členském státě nebo přidružené zemi. Pro financování z částek určených pro akce podle čl. 15 odst. 5 jsou způsobilé pouze právní subjekty usazené v jurisdikci převádějícího řídícího orgánu, nebylo-li s tímto řídícím subjektem dohodnuto jinak.

Právní subjekty usazené v nepřidružené třetí zemi nesou náklady na svou účast. Pro financování jsou však v rámci akce způsobilé právní subjekty usazené v nepřidružených třetích zemích s nízkými až středními příjmy a výjimečně v jiných nepřidružených třetích zemích, pokud:

a) je tato třetí země uvedena v pracovním programu přijatém Komisí; nebo

b) Komise nebo příslušný financující subjekt má za to, že účast dotyčného právního subjektu je pro provedení akce nezbytná.

Přidružené subjekty jsou způsobilé pro financování v rámci akce, pokud jsou usazeny v členském státě, přidružené zemi nebo ve třetí zemi uvedené v pracovním programu přijatém Komisí.

Komise pravidelně zpřístupňuje Evropskému parlamentu a Radě informace o výši finančních příspěvků Unie poskytnutých právním subjektům usazeným v přidružených a nepřidružených třetích zemích. Pokud jde o přidružené země, zahrnují uvedené informace rovněž informace o jejich finanční rovnováze.

Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 .

Obsah výzev k podávání návrhů pro všechny akce musí být zahrnut do pracovního programu.

Pokud je to nutné k dosažení jejich cílů, mohou být výzvy k podávání návrhů ve výjimečných případech omezeny na rozvoj dodatečných činností nebo připojení dalších partnerů ke stávajícím akcím. Kromě toho může být v pracovním programu stanovena možnost pro právní subjekty ze zemí s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací připojit se k již vybraným kolaborativním akcím v oblasti výzkumu a inovací, pokud se na tom dohodne příslušné konsorcium a za předpokladu, že právní subjekty z těchto zemí se těchto činností již neúčastní.

Výzva k podávání návrhů se nevyžaduje u koordinačních a podpůrných akcí nebo akcí na spolufinancování programu, které:

a) mají být provedeny JRC nebo právními subjekty uvedenými v pracovním programu;

b) nespadají podle čl. 195 písm. e) finančního nařízení do oblasti působnosti výzvy k podávání návrhů.

Pracovní program upřesní výzvy k podávání návrhů, za něž mohou být uděleny pečeti excelence. S předchozím souhlasem žadatele mohou být informace týkající se žádosti a hodnocení sdíleny se zainteresovanými financujícími orgány, s výhradou uzavření dohod o zachování důvěrnosti.

Úř. věst. C 205, 19.7.2013, s. 9 .

Komise nebo příslušný financující subjekt mohou vydat společnou výzvu k podávání návrhů spolu s:

a) třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur;

b) mezinárodními organizacemi;

c) neziskovými právními subjekty.

V případě společné výzvy musí žadatelé splnit požadavky podle článku 22 a musí být stanoveny společné postupy pro výběr a hodnocení návrhů. Do těchto postupů musí být zapojena vyvážená skupina odborníků, které jmenuje každá strana.

Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53 ).

Akce mohou zahrnovat nebo mít jako primární cíl zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi či zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, jež mají být provedena příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli ve smyslu směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65 .). a 2014/25/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243 ). .

Zadávací řízení:

a) musí být v souladu s pravidly hospodářské soutěže a se zásadami transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení, proporcionality;

b) mohou opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů) a

c) stanoví, že bude veřejná zakázka zadána nabídkám, které nabízejí ekonomicky nejvýhodnější nabídku a současně zajistí neexistenci střetu zájmů.

V případě zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi může být zadávací řízení tam, kde je to vhodné, a aniž jsou dotčeny zásady uvedené v písmenu a), zjednodušeno nebo zrychleno a může stanovit zvláštní podmínky, jako je například omezení místa plnění činností, které jsou předmětem zakázky, na území členských států a přidružených zemí;

Dodavatel, který vytvoří výsledky v rámci veřejné zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Veřejní zadavatelé musí mít alespoň bezplatná přístupová práva k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat nebo vyžadovat, aby zúčastnění dodavatelé udělovali třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků jménem veřejného zadavatele za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Pokud dodavatel výsledky komerčně nevyužije v daném období po zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi, jež je uvedeno ve smlouvě, mohou veřejní zadavatelé poté, co od dodavatele zjistí, z jakých důvodů je nevyužil, vyžadovat, aby převedl vlastnictví výsledků na veřejné zadavatele.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1290/2013 ze dne 11. prosince 2013 , kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků programu Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje nařízení (ES) č. 1906/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 81 ).

Kromě výjimek uvedených v čl. 198 odst. 5 finančního nařízení se ověří pouze finanční kapacita koordinátora, a to pouze v případě, že požadované financování z prostředků Unie je rovno 500000 EUR nebo vyšší.

Bez ohledu na odstavec 1, pokud však existují důvody k pochybnostem o finanční kapacitě žadatele nebo pokud existuje vyšší riziko vzhledem k účasti v několika probíhajících akcích financovaných z výzkumných a inovačních programů Unie, Komise nebo příslušný financující subjekt ověří rovněž finanční kapacitu ostatních žadatelů nebo koordinátorů, i když je požadované financování pod prahovou hodnotou uvedenou v odstavci 1.

Je-li finanční kapacita strukturálně zaručena jiným právním subjektem, ověří se finanční kapacita tohoto právního subjektu.

Pokud je finanční kapacita žadatele nedostatečná, mohou Komise nebo financující subjekt účast žadatele podmínit předložením prohlášení o společné a nerozdílné odpovědnosti přidruženého subjektu.

Příspěvek do mechanismu uvedeného v článku 37 tohoto nařízení se považuje za dostatečnou záruku podle článku 152 finančního nařízení. Od příjemců nesmí být přijaty ani od nich nesmí být požadovány žádné další záruky nebo zajištění.

Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36 ).

Návrh se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení grantu:

a) excelence,

b) dopad,

c) kvalita a efektivnost provádění.

Na návrhy u akcí ERV v oblasti hraničního výzkumu se jako jediné kritérium použije kritérium uvedené v odst. 1 písm. a).

Pracovní program stanoví další podrobnosti ohledně uplatňování kritérií pro udělení grantu stanovených v odstavci 1, včetně veškerých koeficientů, prahových hodnot a v relevantních případech pravidel pro zacházení s návrhy ex aequo , a to při zohlednění cílů výzvy k podávání návrhů. Podmínky pro zacházení s návrhy ex aequo mohou zahrnovat mimo jiné následující kritéria: malé a střední podniky, genderové hledisko a zeměpisná rozmanitost.

Komise a další subjekty poskytující finance zohlední možnost dvoufázového postupu předkládání návrhů a hodnocení a bude-li to vhodné, mohou být anonymizované návrhy hodnoceny během první fáze hodnocení na základě jednoho nebo více kritérií pro udělení grantu uvedených v odstavci 1.

Výzkum související s léčbou rakoviny gonád financovat lze.

Návrhy hodnotí hodnotící výbor, který se skládá z nezávislých externích odborníků.

Pokud jde o činnosti ERI, mise a řádně odůvodněné případy stanovené v pracovním programu přijatém Komisí, může se hodnotící výbor skládat částečně nebo, pokud jde o koordinační a podpůrné akce, částečně nebo zcela ze zástupců orgánů či institucí Unie, jak je uvedeno v článku 150 finančního nařízení.

Na proces hodnocení mohou dohlížet nezávislí odborníci.

Je-li to relevantní, stanoví hodnotící výbor pořadí návrhů, které dosáhly příslušných prahových hodnot, podle:

a) výsledků hodnocení,

b) jejich přínosu k dosažení specifických cílů politiky, včetně vytvoření konzistentního portfolia projektů, konkrétně pro činnosti v rámci nástroje Pathfinder, mise a jiné řádně odůvodněné případy, jak je podrobně stanoveno v pracovním programu přijatém Komisí.

Pokud jde o činnosti ERI, mise a jiné řádně odůvodněné případy stanovené v pracovním programu přijatém Komisí, může hodnotící výbor také navrhnout úpravy návrhů, pokud jsou tyto úpravy potřebné pro konzistentnost portfoliového přístupu. Tyto úpravy musí být v souladu s podmínkami pro účast a se zásadou rovného zacházení. Programový výbor musí být o těchto případech informován.

Proces hodnocení musí být koncipován tak, aby byl vyloučen střet zájmů a podjatost. Musí být zaručena transparentnost hodnotících kritérií a metody určování výsledků hodnocení.

V souladu s čl. 200 odst. 7 finančního nařízení žadatelé obdrží zpětnou vazbu ve všech fázích hodnocení a, je-li žádost zamítnuta, musí jim být sděleny důvody pro zamítnutí.

Právní subjekty usazené v zemích s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací, které se úspěšně účastnily složky Rozšiřování účasti a sdílení excelence, obdrží na žádost záznam o své účasti, který může být přiložen k návrhům v kolaborativních částech programu, které koordinují.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65 .).

Žadatel může požádat o přezkum hodnocení, pokud se domnívá, že příslušný hodnotící postup nebyl na jeho návrh správně použitPostup bude vysvětlen v dokumentu, který bude vydán před zahájením procesu hodnocení. .

Předmětem žádosti o přezkum hodnocení mohou být pouze procesní aspekty hodnocení. Předmětem tohoto přezkumu nemůže být hodnocení kvalit návrhu.

Žádost o přezkum hodnocení musí být předložena ke konkrétnímu návrhu a ve lhůtě 30 dnů od sdělení výsledků hodnocení.

Výbor pro přezkum hodnocení vydá stanovisko ohledně procesních aspektů hodnocení a jeho předsedou a členy jsou zaměstnanci Komise nebo příslušného financujícího subjektu, kteří nebyli zapojeni do hodnocení návrhů. Výbor pro přezkum hodnocení může doporučit jeden z těchto postupů:

a) přehodnocení návrhu, které provedou především hodnotitelé, kteří se neúčastnili předchozího hodnocení, nebo

b) potvrzení původního hodnocení.

Přezkum hodnocení nezdrží výběr návrhů, které nejsou předmětem tohoto přezkumu.

Komise zajistí, aby existoval postup umožňující účastníkům podávat přímé dotazy či stížnosti týkající se jejich zapojení do programu. Informace o způsobu předkládání dotazů či stížností jsou dostupné on-line.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243 ).

Odchylně od čl. 194 odst. 2 prvního pododstavce finančního nařízení se použijí tyto lhůty:

a) pro informování všech žadatelů o výsledku hodnocení jejich žádosti: maximálně pět měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů;

b) pro podpis grantových dohod s žadateli: maximálně osm měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů.

Pracovní program může stanovit kratší lhůty než lhůty stanovené v odstavci 1.

Kromě výjimek stanovených v čl. 194 odst. 2 druhém pododstavci finančního nařízení mohou být lhůty uvedené v odstavci 1 tohoto článku překročeny u akcí ERV, u misí a v případě, že jsou akce předloženy k etickému posouzení nebo bezpečnostní kontrole.

Postup bude vysvětlen v dokumentu, který bude vydán před zahájením procesu hodnocení.

Pokud některý příjemce neplní své povinnosti spojené s technickým prováděním akce, musí být tyto povinnosti plněny ostatními příjemci bez dalšího financování z prostředků Unie, ledaže jsou této povinnosti výslovně zproštěni. Finanční odpovědnost každého příjemce je omezena na jeho vlastní závazky s výhradou ustanovení týkajících se mechanismu.

Grantová dohoda může stanovit milníky a související splátky předběžných plateb. Pokud nejsou milníky dosaženy, může být akce pozastavena, změněna nebo může být v řádně odůvodněných případech ukončena.

Akce může být rovněž ukončena, pokud očekávané výsledky z vědeckých nebo technologických důvodů, nebo v případě nástroje Accelerator také z ekonomických důvodů, ztratily pro Unii význam, nebo v případě ERI a misí vzhledem k jejich významu v rámci portfolia akcí. Než bude moci Komise rozhodnout o ukončení akce, provede postup s koordinátorem akce a případně s nezávislými externími odborníky, a to v souladu s článkem 133 finančního nařízení.

Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1 ).

Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracuje v souladu s tímto nařízením vzorové grantové dohody mezi Komisí nebo příslušným financujícím subjektem a příjemci. Je-li nutné ve vzorové grantové dohodě provést důležitou změnu, mimo jiné ve snaze o další zjednodušení povinností příjemců, Komise tuto vzorovou grantovou dohodu v úzké spolupráci s členskými státy odpovídajícím způsobem reviduje.

Grantové dohody stanoví v souladu s tímto nařízením práva a povinnosti příjemců a Komise nebo příslušného financujícího subjektu. Stanoví rovněž práva a povinnosti právních subjektů, které se stanou příjemci v průběhu provádění akce, jakož i úlohu a úkoly koordinátora.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39 ).

Na všechny činnosti, které akce financuje, se použije jednotná míra financování na akci. Maximální míra na akci je stanovena v pracovním programu.

Z programu může být uhrazeno až 100 % celkových způsobilých nákladů na akci, s výjimkou:

a) inovačních akcí, u nichž může být uhrazeno až 70 % celkových způsobilých nákladů, s výjimkou neziskových právních subjektů, u nichž může být uhrazeno až 100 % celkových způsobilých nákladů;

b) akcí spolufinancování programu, u nichž může být uhrazeno alespoň 30 % a ve stanovených a řádně odůvodněných případech až 70 % celkových způsobilých nákladů.

Míry financování stanovené v tomto článku se použijí rovněž v případě akcí, u nichž se financování stanoví paušální sazbou, jednotkovými náklady nebo jednorázovou částkou na celou dobu trvání akce nebo její část.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87 ).

Nepřímé způsobilé náklady mohou dosahovat 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky, finanční podpory třetím stranám a veškerých jednotkových nákladů nebo jednorázových částek, které zahrnují nepřímé náklady.

Tam, kde je to vhodné, se nepřímé náklady zahrnuté do jednotkových nákladů nebo jednorázových částek vypočítají s použitím paušální sazby stanovené v prvním pododstavci, s výjimkou jednotkových nákladů na interně fakturované zboží a služby, které se vypočítají na základě skutečných nákladů v souladu s obvyklým postupem účtování nákladů příjemce.

Bez ohledu na odstavec 1 lze nepřímé náklady, pokud je to uvedeno v pracovním programu, vykázat ve formě jednorázové částky nebo jednotkových nákladů.

Kromě kritérií stanovených v článku 186 finančního nařízení jsou náklady na zaměstnance v případě příjemců s odměňováním na základě projektu způsobilé k úhradě až do výše odměny, jaká by byla dané osobě vyplácena za práci na projektech v oblasti výzkumu a inovací financovaných z vnitrostátních programů, včetně odvodů na sociální zabezpečení a dalších nákladů zahrnutých do odměn zaměstnanců zapojených do dané akce, jež vyplývají z vnitrostátních právních předpisů nebo z pracovní smlouvy.

Odchylně od čl. 190 odst. 1 finančního nařízení jsou náklady na zdroje poskytnuté třetími stranami prostřednictvím věcných příspěvků způsobilé, a to až do výše přímých způsobilých nákladů třetí strany.

Odchylně od článku 192 finančního nařízení se příjmy plynoucí z využívání výsledků nepovažují za příjmy z akce.

Příjemci mohou v souladu s tímto nařízením a s článkem 186 finančního nařízení používat své obvyklé postupy účtování k identifikaci a vykazování nákladů vzniklých v souvislosti s určitou akcí při splnění veškerých podmínek stanovených v grantové dohodě.

Odchylně od čl. 203 odst. 4 finančního nařízení je při vyplacení zůstatku povinné osvědčení o finančních výkazech, jestliže částka požadovaná jako skutečné náklady a jednotkové náklady vypočtené v souladu s obvyklými účetními postupy je rovna 325000 EUR nebo vyšší.

Osvědčení o finančních výkazech může vystavit schválený externí auditor nebo u veřejnoprávních subjektů příslušný a nezávislý státní úředník v souladu s čl. 203 odst. 4 finančního nařízení.

Tam, kde je to vhodné, zohledňuje příspěvek Unie pro akce Marie Curie-Skłodowska v oblasti odborné přípravy a mobility jakékoli dodatečné náklady příjemce související s mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou, volnem z důvodu nemoci, zvláštní dovolenou nebo se změnou najímající hostitelské organizace nebo změnou rodinného stavu výzkumného pracovníka po dobu trvání grantové dohody.

Náklady spojené s otevřeným přístupem včetně plánů správy dat jsou způsobilé k úhradě, jak je podrobněji stanoveno v grantové dohodě.

Zřizuje se vzájemný pojišťovací mechanismus (dále jen mechanismus), který nahrazuje fond zřízený v souladu s článkem 38 nařízení Rady (EU) č. 1290/2013 a stává se jeho nástupcem. Mechanismus kryje riziko spojené s nenavrácením částek, které příjemci dluží:

a) Komisi podle rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ESRozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) (Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1 ). ,

b) Komisi a institucím Unie v rámci Horizontu 2020,

c) Komisi a financujícím subjektům v rámci programu.

Krytí rizika týkající se financujících orgánů uvedených v prvním pododstavci písm. c) může být prováděno prostřednictvím nepřímého systému krytí stanoveného v příslušné dohodě a s přihlédnutím k povaze financujícího subjektu.

Mechanismus je řízen Unií, která je zastoupena Komisí jednající jako výkonný orgán. Komise stanoví konkrétní pravidla fungování mechanismu.

Příjemci poskytnou příspěvek ve výši 5 % z prostředků Unie na akci. Na základě transparentních pravidelných hodnocení může Komise tento příspěvek navýšit až na 8 % nebo snížit na méně než 5 %. Příspěvek příjemců do mechanismu se odečte z počáteční předběžné platby a je zaplacen do mechanismu jménem příjemců. Uvedený příspěvek nepřekročí částku vyplacenou v rámci počáteční předběžné platby.

Příspěvek příjemců se navrátí při výplatě zůstatku.

Veškeré finanční výnosy plynoucí z mechanismu se vloží do mechanismu. V případě, že výnos je nedostatečný, mechanismus nezasahuje a Komise nebo příslušný financující subjekt zpětně získá dlužné částky přímo od příjemců nebo třetích stran.

Takto získané částky představují účelově vázané příjmy mechanismu ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. Po dokončení všech grantů, jejichž riziko mechanismus přímo či nepřímo pokrývá, získá případný zůstatek Komise a zahrne jej do rozpočtu Unie, nerozhodne-li legislativní orgán jinak.

Mechanismus může být rozšířen i pro příjemce jakéhokoli jiného přímo řízeného programu Unie. Komise přijme podmínky pro účast příjemců jiných programů.

Příjemci vlastní výsledky, které vytvářejí. Zajistí, aby veškerá práva jejich zaměstnanců nebo jiných stran ve vztahu k výsledkům mohla být vykonávána způsobem, který je slučitelný s povinnostmi příjemců stanovenými v grantové dohodě.

Výsledky jsou společným vlastnictvím dvou nebo více příjemců, pokud:

a) je společně vytvořili a

b) nelze:i) určit podíl jednotlivých příjemců na těchto společných výsledcích, neboii) je oddělit při podání žádosti o jejich ochranu, při jejím získání nebo uplatňování.

i) určit podíl jednotlivých příjemců na těchto společných výsledcích, nebo

ii) je oddělit při podání žádosti o jejich ochranu, při jejím získání nebo uplatňování.

Spoluvlastníci se písemně dohodnou na rozdělení a podmínkách výkonu svého společného vlastnictví. Není-li dohodou o konsorciu nebo dohodou o společném vlastnictví dohodnuto jinak, každý spoluvlastník může udílet nevýhradní licence třetím stranám, aby využívaly společně vlastněné výsledky (bez práva udělovat sublicence), pokud ostatní spoluvlastníci obdrží předběžné oznámení a spravedlivou a přiměřenou odměnu. Spoluvlastníci se mohou písemně dohodnout, že použijí jiný režim než spoluvlastnictví.

Příjemci, kteří získali financování z prostředků Unie, své výsledky přiměřeně chrání, je-li ochrana možná a odůvodněná, s přihlédnutím ke všem relevantním skutečnostem, včetně vyhlídek na komerční využití a jakýchkoli jiných oprávněných zájmů. Při rozhodování o ochraně příjemci rovněž zohlední oprávněné zájmy ostatních příjemců v rámci dané akce.

Každý příjemce, který obdržel finanční prostředky Unie, vyvine co největší úsilí k tomu, aby výsledky, které vlastní, využil nebo aby dosáhl toho, že je využije jiný právní subjekt. Využívání může být prováděno přímo příjemci nebo nepřímo, zejména prostřednictvím převodu a udělování licencí na výsledky v souladu s článkem 40.

Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se využívání.

Pokud přes veškerou snahu ze strany příjemce o přímé či nepřímé využití výsledků nedojde k žádnému využití výsledků ve lhůtě stanovené v grantové dohodě, použije příjemce vhodnou on-line platformu uvedenou v grantové dohodě s cílem nalézt zainteresované strany, které by tyto výsledky využily. Od této povinnosti se může na žádost příjemce upustit, je-li to odůvodněno.

Příjemci musí své výsledky šířit, co nejdříve je to možné, a to ve veřejně přístupném formátu, s výhradou omezení z důvodů ochrany duševního vlastnictví, bezpečnostních pravidel nebo oprávněných zájmů.

Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se šíření při současném zabezpečení hospodářských a vědeckých zájmů Unie.

Příjemci zajistí, že bude zaručen otevřený přístup k vědeckým publikacím za podmínek stanovených v grantové dohodě. Příjemci zejména zajistí, že oni nebo autoři si ponechají dostatečná práva duševního vlastnictví k tomu, aby mohly být splněny požadavky na otevřený přístup.

Otevřený přístup k výzkumným datům je podle podmínek stanovených v grantové dohodě obecným pravidlem, musí však být zajištěna možnost výjimek podle zásady co nejotevřenější, nepřístupné jen v nezbytné míře, přičemž se zohlední oprávněné zájmy příjemců včetně komerčního využití a veškerá další omezení, jako jsou pravidla ochrany údajů, soukromí, důvěrnost, obchodní tajemství, zájmy Unie na ochraně hospodářské soutěže, bezpečnostní pravidla nebo práva duševního vlastnictví.

Pracovní program může stanovit další pobídky nebo povinnosti týkající se dodržování postupů otevřené vědy.

Příjemci spravují veškeré výzkumná data získaná při určité akci v rámci programu na základě zásad FAIR a v souladu s grantovou dohodou a stanoví plán pro správu dat.

Pracovní program může v odůvodněných případech stanovit jako další povinnost používat pro ukládání výzkumných dat a poskytování přístupu k nim evropský cloud pro otevřenou vědu.

Příjemci, kteří mají v úmyslu šířit své výsledky, musí předem informovat ostatní příjemce v rámci akce. Kterýkoliv další příjemce může vznést námitku, pokud je schopen prokázat, že šíření těchto výsledků by významně poškodilo jeho oprávněné zájmy ve vztahu k jeho výsledkům nebo stávajícím znalostem. V takovém případě nesmí k šíření těchto výsledků dojít, dokud nebudou podniknuty náležité kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů.

Není-li v pracovním programu stanoveno jinak, musí návrhy obsahovat plán pro využívání a šíření výsledků. V případě, že očekávané využití výsledků zahrnuje vývoj, vytvoření, výrobu a uvádění na trh produktu či postupu nebo vytváření a poskytování služby, musí plán obsahovat strategii pro toto využití. V případě, že se v plánu uvádí využití výsledků především v nepřidružených třetích zemích, právní subjekty vysvětlí, do jaké míry, může být takovéto využití ještě považováno za využití v zájmu Unie.

Příjemci plán pro využívání a šíření výsledků v průběhu akce a po jejím skončení aktualizují v souladu s grantovou dohodou.

Pro účely monitorování a šíření ze strany Komise nebo příslušného financujícího subjektu poskytnou příjemci veškeré požadované informace týkající se využívání a šíření jejich výsledků v souladu s grantovou dohodou. Tyto informace se s výhradou oprávněných zájmů příjemců zpřístupní veřejnosti.

Příjemci jsou oprávněni převést vlastnictví svých výsledků. Zajistí, že se jejich povinnosti budou vztahovat i na nového vlastníka a že nový vlastník bude povinen je při případném dalším převodu přenést na svého nástupce.

Není-li pro konkrétně určené třetí strany včetně jejich přidružených subjektů písemně dohodnuto jinak nebo není-li to podle příslušného práva možné, musí příjemci, kteří mají v úmyslu převést vlastnictví výsledků, předem informovat každého dalšího příjemce, který k výsledkům stále má přístupová práva. Toto oznámení musí obsahovat dostatečné informace o novém vlastníku, aby daný příjemce mohl posoudit dopad převodu na svá přístupová práva.

Není-li pro konkrétně určené třetí strany včetně jejich přidružených subjektů písemně dohodnuto jinak, příjemce může vznést proti převodu vlastnictví k výsledkům jiným příjemcem námitku, pokud je schopen prokázat, že převod by nepříznivě ovlivnil jeho přístupová práva. V takovém případě se převod nesmí uskutečnit, dokud mezi dotyčnými příjemci nedojde k dohodě. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.

Příjemci mohou udělovat licence ke svým výsledkům nebo jinak poskytovat právo na jejich využívání, a to také na výlučném základě, pokud to nemá vliv na plnění jejich povinností. Výhradní licence na výsledky je možné udělit za podmínky souhlasu všech ostatních dotčených příjemců, že se svých přístupových práv k nim zřeknou.

V odůvodněných případech grantová dohoda stanoví, že Komise nebo příslušný financující subjekt má právo na vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům, pokud:

a) příjemci, kteří vytvořili výsledky, obdrželi financování z prostředků Unie;

b) se jedná o převod vlastnictví nebo udělení licence právnímu subjektu, který je usazený v nepřidružené třetí zemi; a

c) převod vlastnictví nebo udělení licence není v souladu se zájmy Unie.

Pokud je stanoveno v grantové dohodě právo na vznesení námitky, musí příjemce předem podat oznámení o svém záměru převést vlastnictví výsledků nebo udělit výhradní licenci k výsledkům. Práva na vznesení námitky se lze písemně vzdát, pokud jde o převody nebo granty konkrétně určeným právním subjektům, jsou-li zavedena opatření chránící zájmy Unie.

Žádost o výkon přístupových práv nebo vzdání se přístupových práv musí být učiněny písemně.

Není-li se subjektem, který udělil přístupová práva, dohodnuto jinak, nezahrnují přístupová práva právo udělovat sublicence;

Před přistoupením ke grantové dohodě se příjemci vzájemně informují o jakýchkoli omezeních v poskytování přístupu k jejich stávajícím znalostem.

Pokud se příjemce již akce neúčastní, neovlivní to jeho povinnosti poskytovat přístup.

Pokud příjemce neplní své povinnosti, mohou se příjemci dohodnout, že již nebude mít přístupová práva.

Příjemci udělí přístup ke:

a) svým výsledkům kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, a to bezplatně;

b) svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, s výhradou omezení uvedených v odstavci 3; tento přístup se udělí bezplatně, pokud se příjemci před přistoupením ke grantové dohodě nedohodli jinak;

c) svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odstavci 3 ke svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje pro využití svých vlastních výsledků; tento přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty.

Nedohodnou-li se příjemci jinak, poskytnou rovněž přístup ke svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odstavci 3 i ke svým stávajícím znalostem právnímu subjektu, který:

a) je usazen v některém členském státě nebo přidružené zemi;

b) je pod přímou či nepřímou kontrolou jiného příjemce, nebo je pod stejnou přímou či nepřímou kontrolou jako tento příjemce, nebo přímo či nepřímo kontroluje tohoto příjemce; a

c) potřebuje tento přístup pro využití výsledků náležících tomuto příjemci, v souladu s povinnostmi příjemce ohledně využití.

Přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty.

Žádost o přístup pro účely využívání lze podat do jednoho roku od ukončení akce, pokud se příjemci nedohodnou na jiné lhůtě.

Příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, poskytnou bezplatně přístup ke svým výsledkům orgánům, institucím či jiným subjektům Unie za účelem tvorby, provádění a monitorování politik nebo programů Unie. Přístup je omezen na nekomerční a nesoutěžní použití.

Tato přístupová práva se nevztahují na stávající znalosti příjemců.

V případě akcí v rámci klastru Civilní bezpečnost pro společnost poskytnou příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, bezplatně přístup ke svým výsledkům rovněž vnitrostátním orgánům členských států za účelem tvorby, provádění a monitorování jejich politik a programů v této oblasti. Přístup je omezen na nekomerční a nesoutěžní použití a uděluje se na základě dvoustranné dohody vymezující zvláštní podmínky s cílem zajistit, že tato přístupová práva budou použita pouze k zamýšlenému účelu a že budou stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti. Dožadující členský stát, orgán, instituce či jiný subjekt Unie podají oznámení o této žádosti všem členským státům.

Pracovní program může v případech, kdy je to namístě, stanovit další přístupová práva.

Pro akce ERV, akce týkající se odborné přípravy a mobility, zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, akce na spolufinancování programu a koordinační a podpůrné akce mohou platit zvláštní ustanovení týkající se vlastnictví, využívání a šíření výsledků, převodu vlastnictví a udělování licencí, jakož i přístupových práv.

Zvláštní ustanovení podle odstavce 1 se stanoví v grantové dohodě a nemohou jimi být měněny zásady a povinnosti týkající se otevřeného přístupu.

Není-li v této kapitole stanoveno jinak, motivační ocenění a ceny uznání v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou IX finančního nařízení.

Není-li v pracovním programu nebo pravidlech soutěže stanoveno jinak, může se soutěže zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení.

Komise nebo příslušný financující subjekt mohou v příslušných případech organizovat soutěže o cenu s:

a) ostatními orgány Unie;

b) třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur;

c) mezinárodními organizacemi nebo

d) neziskovými právními subjekty.

Pracovní programy nebo pravidla soutěže stanoví povinnosti týkající se komunikace, a v případě, kdy je to namístě, využívání a šíření výsledků, vlastnictví a přístupových práv, včetně ustanovení o udělování licencí.

Není-li v této kapitole stanoveno jinak, zadávají se veřejné zakázky v rámci programu v souladu s hlavou VII finančního nařízení.

Zadávání veřejných zakázek může mít rovněž podobu zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, které provádí Komise či příslušný financující subjekt buď vlastním jménem, nebo společně s veřejnými zadavateli z členských států a přidružených zemí. V těchto případech se použijí pravidla stanovená v článku 26.

Operace kombinování zdrojů v rámci programu se provádějí v souladu s programem InvestEU a hlavou X finančního nařízení.

Na složky kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo kombinované financování ERI tvořené grantem a vratnou zálohou se použijí články 34 až 37.

Kombinované financování ERI se provádí v souladu s článkem 48 tohoto nařízení. Podporu v rámci kombinovaného financování ERI lze poskytnout až do doby, kdy je možné akci financovat jako operaci kombinování zdrojů nebo jako finanční a investiční operaci, jež je plně kryta zárukou EU v rámci Programu InvestEU. Odchylně od článku 209 finančního nařízení se při poskytnutí kombinovaného financování ERI nepoužijí podmínky stanovené v odstavci 2 uvedeného článku, a zejména v písmenech a) a d) uvedeného odstavce.

Kombinované financování z programu Horizont Evropa lze poskytnout na akce spolufinancující program, umožňuje-li společný program členských států a přidružených zemí použití finančních nástrojů na podporu vybraných akcí. Hodnocení a výběr těchto akcí se provádí v souladu s články 15, 23, 24, 27, 28 a 29. Podmínky provádění kombinovaného financování z programu Horizont Evropa musí být v souladu s článkem 32 a obdobně s čl. 48 odst. 10 a s dodatečnými a opodstatněnými podmínkami stanovenými v pracovním programu.

Zpětné úhrady včetně vrácených záloh a příjmů v rámci kombinovaného financování z programu Horizont Evropa a kombinované financování ERI se považují za vnitřní účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 3 písm. f) a čl. 21 odst. 4 finančního nařízení.

Kombinované financování z programu Horizont Evropa a kombinované financování ERI se poskytuje tak, aby podporovalo konkurenceschopnost Unie, a přitom nenarušovalo hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

Pathfinder bude poskytovat granty na vysoce rizikové, špičkové projekty prováděné konsorcii či samostatnými příjemci, jejichž cílem je vytvářet radikální inovace a nové příležitosti na trhu. Pathfinder bude poskytovat podporu pro nejranější fáze vědeckého, technologického nebo špičkového výzkumu a vývoje včetně ověřování koncepce a prototypů pro validaci technologie.

Pathfinder bude prováděn hlavně prostřednictvím otevřené výzvy k podávání návrhů z praxe s pravidelným datem uzávěrky každý rok a poskytne také konkurenční výzvy ke stanovení klíčových strategických cílů vyžadujících špičkové technologické a razantní myšlení.

Přechodové činnosti v rámci nástroje Pathfinder napomáhají všem typům výzkumných pracovníků a inovátorů nalézt cestu k rozvoji obchodních aktivit v Unii, jako například demonstrace a studie proveditelnosti pro posouzení možných obchodních scénářů, a podporují vytváření osamostatněných podniků a začínajících podniků.

Zahájení a obsah výzev k podávání návrhů týkajících se přechodových činnosti v rámci nástroje Pathfinder:se stanoví s ohledem na cíle a rozpočet stanovené v pracovním programu v souvislosti s dotyčným portfoliem akcí.

Další granty na pevnou částku nepřesahující 50000 EUR mohou být prostřednictvím výzvy k podávání návrhů poskytnuty na každý návrh již vybraný v rámci nástroje Pathfinder, popřípadě přechodových činností v rámci nástroje Pathfinder, s cílem provádět doplňkové činnosti, včetně naléhavých koordinačních a podpůrných akcí, pro posílení společenství příjemců portfolia, například formou posouzení možných osamostatněných podniků či potenciálních inovací vytvářejících tržní příležitosti nebo vytvoření obchodního plánu. Programový výbor zřízený podle zvláštního programu musí být o těchto případech informován.

Na nástroj Pathfinder se uplatní kritéria pro udělení uvedená v článku 28.

Cílem nástroje Accelerator je podporovat především trh vytvářející inovace. Podporuje pouze samostatné příjemce a poskytuje podporu především ve formě kombinovaného financování. Za určitých podmínek může rovněž poskytovat podporu pouze ve formě grantu či pouze ve formě kapitálu.

Nástroj Accelerator poskytuje tyto druhy podpor:

a) podporu ve formě kombinovaného financování malým a středním podnikům včetně začínajících podniků a ve výjimečných případech malým společnostem se střední tržní kapitalizací, které realizují průlomové a přelomové inovace, které nelze financovat komerčními úvěry.

b) podporu pouze ve formě grantu pro malé a střední podniky včetně začínajících podniků, které realizují různé druhy inovací od inkrementálních k průlomovým a přelomovým inovacím a usilují o následný růst;

c) podporu pouze ve formě kapitálu malým a středním podnikům včetně začínajících podniků, které nemohou získat komerční úvěr a již dostaly podporu pouze ve formě grantu.

Podpora pouze ve formě grantu v rámci nástroje Accelerator se poskytuje, pouze jsou-li splněny současně všechny tyto podmínky:

a) projekt musí obsahovat informace o schopnostech a ochotě žadatele rozvíjet se;

b) příjemcem může být pouze začínající podnik nebo malý a střední podnik;

c) podporu pouze ve formě grantu v rámci nástroje Accelerator lze poskytnout příjemci pouze jednou během doby provádění programu, a to v maximální výši 2,5 milionu EUR.

Příjemcem v rámci nástroje Accelerator musí být právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi, který splňuje podmínky pro označení jako začínající podnik, malý nebo střední podnik nebo ve výjimečných případech malá společnost se střední tržní kapitalizací, která se hodlá rozvíjet. Návrh může předložit buď příjemce, nebo s předchozím souhlasem příjemce jedna či více fyzických osob nebo právních subjektů, jež mají v úmyslu tohoto příjemce zřídit nebo podporovat. Ve druhém případě bude dohoda o financování podepsána pouze s příjemcem.

Na všechny formy příspěvku Unie poskytovaného v rámci kombinovaného financování ERI se vztahuje jediné rozhodnutí o udělení, kterým se poskytuje financování.

Návrhy hodnotí s ohledem na jejich individuální přínos nezávislí externí odborníci a výběr návrhů způsobilých pro financování musí být výsledkem otevřené výzvy k podávání návrhů s datem uzávěrky na základě článků 27, 28 a 29 v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.

Předložené návrhy se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení:

a) excelence,

b) dopad,

c) míra rizika akce, jež by bránila investicím, kvalitě a efektivnosti provádění, a potřeba podpory Unie.

Se souhlasem dotčených žadatelů mohou Komise nebo financující subjekty, jež se podílejí na provádění programu (včetně znalostních a inovačních společenství EIT), předložit přímo k hodnocení podle kritéria pro udělení uvedeného v odst. 5 písm. c) návrh akce v oblasti inovací a tržního využití, který již splňuje kritéria uvedená v odst. 5 písm. a) a b), jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) tento návrh vychází z jiné akce financované z Horizontu 2020, z programu nebo na základě prvotní fáze pilotního projektu zahájeného v rámci prvního pracovního programu, z vnitrostátních a/nebo regionálních programů, přičemž prvním krokem je zmapování poptávky po takovém schématu. Podrobná ustanovení se stanoví ve zvláštním programu uvedeném v čl. 1 odst. 2 písm. a);

b) návrh je založen na předchozím zhodnocení projektu, které bylo provedeno během dvou předchozích let, jež posuzuje excelenci a dopad návrhu a podléhá podmínkám a postupům, které jsou dále upřesněny v pracovním programu.

Pečeť excelence lze udělit, jsou-li splněny současně všechny tyto podmínky:

a) příjemcem je začínající podnik, malý nebo střední podnik nebo malá společnost se střední tržní kapitalizací,

b) návrh byl způsobilý a dosáhl použitelných prahových hodnot u kritérií pro udělení uvedených v odst. 5 písm. a) a b),

c) jedná se o činnost, která by byla způsobilá v rámci inovační akce.

Projde-li návrh úspěšně hodnocením, navrhnou nezávislí externí odborníci na základě souvisejícího rizika a rovněž zdrojů a času, jež jsou zapotřebí pro uvedení inovace na trh, příslušnou podporu v rámci nástroje Accelerator.

Komise může návrh vybraný nezávislými externími odborníky z opodstatněných důvodů, včetně důvodů týkajících se nesouladu s cíli politik Unie, zamítnout. Programový výbor musí být o důvodech takového zamítnutí informován.

Složka podpory v rámci nástroje Accelerator tvořená grantem nebo vratnou zálohou nepřekročí 70 % celkových způsobilých nákladů na vybranou inovační akci.

Podmínky pro provádění složek podpory v rámci nástroje Accelerator tvořených vlastním kapitálem a vratnou podporou jsou stanoveny v rozhodnutí (EU) 2021/764.

Ve smlouvě pro vybranou akci se stanoví konkrétní měřitelné milníky a odpovídající předběžné financování a splátkové platby prostřednictvím podpory v rámci nástroje Accelerator.

V případě kombinovaného financování ERI lze činnosti související s inovační akcí zahájit a první platbu předběžného financování grantu nebo vratné zálohy lze uhradit dříve, než se uplatní jiné složky poskytnutého kombinovaného financování ERI. Tyto složky financování se uplatní pod podmínkou, že je dosaženo konkrétních milníků stanovených ve smlouvě.

V souladu se smlouvou se akce pozastaví, pozmění nebo v řádně odůvodněných případech ukončí, nejsou-li měřitelné milníky dosaženy. Ukončena může být i v případě, že nelze dosáhnout očekávaného tržního využití zejména v Unii.

Ve výjimečných případech a na doporučení rady ERI může Komise pod podmínkou přezkumu projektu nezávislými externími odborníky rozhodnout o zvýšení podpory v rámci nástroje Accelerator. Programový výbor musí být o těchto případech informován.

Nezávislí externí odborníci se určí a vyberou na základě výzev k projevení zájmu pro jednotlivce a výzev určených příslušným organizacím, například výzkumným agenturám, výzkumným institucím, univerzitám, normalizačním organizacím, organizacím občanské společnosti či podnikům, s cílem vytvořit databázi kandidátů.

Odchylně od čl. 237 odst. 3 finančního nařízení a ve výjimečných a řádně odůvodněných případech může Komise nebo příslušný financující subjekt transparentním způsobem vybrat jakéhokoli odborníka s patřičnými dovednostmi, který v databázi není uveden, pokud výzva k vyjádření zájmu nevedla k zjištění vhodných nezávislých externích odborníků.

Tito odborníci musí vydat prohlášení o své nezávislosti a schopnosti podporovat cíle programu.

V souladu s čl. 237 odst. 2 a 3 finančního nařízení jsou nezávislí externí odborníci odměňováni na základě standardních podmínek. V odůvodněných a výjimečných případech může být poskytnuta odměna v přiměřené výši nad rámec standardních podmínek na základě příslušných tržních standardů, zejména pokud jde o konkrétní odborníky na vysoké úrovni. Náklady na tyto odměny jsou hrazeny z výdajů programu.

Kromě informací podle čl. 38 odst. 2 a 3 finančního nařízení se na internetových stránkách Komise nebo financujícího subjektu zveřejňují alespoň jednou ročně jména osobně jmenovaných nezávislých externích odborníků, kteří hodnotí žádosti o granty, spolu s oblastmi jejich odbornosti. Tyto informace se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39 ). .

Komise nebo příslušný financující subjekt přijmou vhodná opatření na předcházení střetu zájmů, pokud jde o zapojení nezávislých externích odborníků v souladu s článkem 61 a čl. 150 odst. 5 finančního nařízení.

Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, aby odborník, který se ocitne ve střetu zájmů ve věci, v níž má podat odborný posudek, danou věc nehodnotil, ani v ní neposkytoval poradenství či pomoc.

Při jmenování nezávislých externích odborníků přijme Komise nebo příslušný financující subjekt s ohledem na situaci v oblasti akce vhodná opatření s cílem nalézt vyvážené složení skupin odborníků a hodnotících panelů z hlediska dovedností, zkušeností a znalostí, včetně specializace, především v oblasti společenských věd a humanitních oborů, zeměpisné rozmanitosti a zastoupení žen a mužů.

Pro každý návrh bude případně zajištěn odpovídající počet nezávislých externích odborníků, aby se zaručila kvalita hodnocení.

O výši odměny všech nezávislých externích odborníků jsou Evropský parlament a Rada každoročně informovány.

Komise trvale sleduje řízení a provádění programu a zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a), jakož i činností EIT. S cílem posílit transparentnost těchto údajů jsou také veřejně dostupné a přístupné na internetových stránkách Komise v souladu s poslední aktualizací.

Zejména údaje týkající se projektů financovaných v rámci ERV, evropských partnerství, misí, ERI a EIT budou zahrnuty do stejné databáze. Tato databáze obsahuje:

a) časové ukazatele pro podávání zpráv o pokroku dosaženém při plnění cílů programu uvedených v článku 3 na roční bázi a stanovené na základě způsobů dosahování dopadů v příloze V;

b) informace o úrovni začlenění sociálních a humanitních věd, poměru mezi nižším a vyšším stupněm technologické připravenosti v kolaborativním výzkumu, pokroku při zapojení zemí rozšiřování účasti, zeměpisném složení konsorcií v kolaborativních projektech, vývoji mezd výzkumných pracovníků, používání dvoustupňového procesu předkládání a hodnocení návrhů projektů, opatřeních zaměřených na usnadnění kooperativních vazeb v evropském výzkumu a inovacích, používání přezkumu hodnocení a počtu a druhu stížností, úrovni začlenění klimatických hledisek a souvisejících výdajích, účasti malých a středních podniků, zapojení soukromého sektoru, genderovém zapojení do financovaných akcí, hodnotících panelech, radách a poradních skupinách, pečetích excelence, evropských partnerstvích a míře spolufinancování, doplňkovém a kumulativním financování z ostatních programů Unie, výzkumných infrastrukturách, době pro udělení grantu, míře mezinárodní spolupráce, zapojení občanů a občanské společnosti;

c) výše výdajů rozčleněné na úrovni projektu, s cílem umožnit specifikou analýzu, včetně rozčlenění podle oblasti intervence;

d) úrovně převisu podávaných návrhů, zejména počet návrhů a počet podaných návrhů do jednotlivých výzev, jejich průměrný výsledek, podíl návrhů nad a pod prahovou hodnotou kvality.

Pro zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 55 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha V, pokud jde o ukazatele dosahování dopadu, je-li to považováno za nezbytné, a stanovení referenčních úrovní a cílů a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas, aniž by se zvyšovala administrativní zátěž pro příjemce. Za tímto účelem se stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv pro příjemce finančních prostředků Unie a je-li to vhodné, i pro členské státy, včetně úrovně výzkumných pracovníků zapojených do činnosti, aby bylo možné vysledovat jejich kariéru a mobilitu.

Kvantitativní údaje v co nejvyšší míře doplní kvalitativní analýza, kterou provede Komise nebo unijní či vnitrostátní financující subjekty.

Opatření zaměřená na usnadnění kooperativních vazeb v evropském výzkumu a inovacích se monitorují a přezkoumávají v rámci pracovních programů.

Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ uvedených prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, včetně cen tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto programu, činností uskutečněných v rámci tohoto programu a dosažených výsledků. Kromě toho členským státům a příjemcům poskytne včasné a podrobné informace. Zainteresované subjekty musí mít k dispozici služby, které budou na základě dat ověřených analýzami a síťováním zprostředkovávat kontakty s cílem vytvořit konsorcia pro kolaborativní projekty se zvláštním důrazem na nalezení příležitostí k navazování kontaktů pro právní subjekty ze zemí s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací. Na základě této analýzy lze uspořádat cílené akce pro navazování kontaktů z hlediska zvláštních výzev k podávání návrhů.

Komise rovněž zavede strategii šíření a využívání výsledků za účelem zvýšení dostupnosti a šíření výsledků a znalostí v oblasti výzkumu a inovací vytvořených v rámci programu, aby se urychlilo využívání výsledků se zaměřením na pronikání na trh a posílil se dopad programu.

Finanční zdroje přidělené na tento program rovněž přispívají k institucionální komunikaci sdělování politických priorit Unie, jakož i k činnostem týkajícím se informací, komunikace, publicity a šíření a využívání výsledků, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.

Hodnocení programu se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu týkajícího se programu, následného rámcového programu i dalších iniciativ relevantních pro výzkum a inovace.

Průběžné hodnocení programu se provede za pomoci nezávislých odborníků vybraných na základě transparentního procesu, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Zahrnuje analýzu portfolia a posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů a představuje základ pro případnou úpravu nebo změnu zaměření programu. U programu posoudí účinnost, účelnost, význam, soudržnost a přidanou hodnotu Unie.

Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1, dokončí Komise závěrečné hodnocení programu. Zahrnuje posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů.

Komise zveřejní a sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a předloží je Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Systém kontroly programu zajistí přiměřenou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou s přihlédnutím k administrativním a jiným nákladům na kontroly na všech úrovních, a to zejména pro příjemce. Pravidla auditu musí být jasná, jednotná a soudržná v celém programu.

Strategie auditu programu vychází z finančního auditu reprezentativního vzorku výdajů v rámci programu jako celku. Tento reprezentativní vzorek se doplní výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji. Akce, které přijímají společné financování z různých programů Unie, se podrobují auditu pouze jednou, přičemž musí být pokryty všechny dotčené programy a příslušná pravidla pro tyto programy.

Komise nebo příslušný financující subjekt se mohou kromě toho spoléhat na audity systémů a procesů na úrovni příjemců. Uvedené k audity jsou dobrovolné pro určité druhy příjemců a spočívají v přezkumu systémů a procesů příjemců, který je doplněn o audit operací. Audity se provádějí příslušným nezávislým auditorem způsobilým k provádění povinných auditů účetních dokladů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87 ). . Komise nebo financující subjekt mohou použít audity systémů a procesů ke stanovení celkové jistoty ohledně řádného finančního řízení výdajů a k posouzení úrovně auditů ex post a osvědčení o finančních výkazech.

V souladu s článkem 127 finančního nařízení mohou Komise nebo příslušný financující subjekt vycházet z auditů týkajících se použití příspěvků Unie prováděných jinými nezávislými kompetentními osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie.

Audit může být proveden až dva roky po platbě zůstatku.

Komise zveřejní pokyny k auditu zaměřené na zajištění spolehlivého a jednotného používání a výkladu postupů a pravidel auditu po celou dobu trvání programu.

Účastní-li se tohoto programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, úřadu OLAF a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 50 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028 .

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 50 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 50 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021 .

Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 1290/2013 a nařízení (EU) č. 1291/2013, která se použijí na tyto akce až do jejich ukončení. Pracovní plány a opatření stanovená v pracovních plánech přijatých podle nařízení (EU) č. 1290/2013 a podle příslušných základních aktů financujících subjektů se rovněž až do svého dokončení nadále řídí nařízením (EU) č. 1290/2013 a těmito základními akty.

Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1291/2013.

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se od 1. ledna 2021 .

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: