Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1623 ze dne 31. května 2024, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavky týkající se úvěrového rizika, rizika úvěrové úpravy v ocenění, operačního rizika, tržního rizika a minimální výstupní prahy (Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

Článek 124 Článek 124 Expozice zajištěné nemovitostmi 1.S expozicí jinou než ADC, která nesplňuje všechny podmínky stanovené v odstavci 3, nebo s jakoukoli částí expozice jiné než ADC, která přesahuje nominální hodnotu zástavního práva k nemovitosti, se zachází takto: a) expozici jiné než IPRE se přidělí riziková váha jako expozici vůči dané protistraně, která není zajištěna dotčenou nemovitostí;b) expozici IPRE se přidělí riziková váha 150 %. 2.S expozicí jinou než ADC až do nominální hodnoty zástavního práva k nemovitosti, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku, se zachází takto: a) je-li expozice zajištěna obytnou nemovitostí,i) s expozicí jinou než IPRE se zachází v souladu s čl. 125 odst. 1;ii) s expozicí IPRE se zachází v souladu s čl. 125 odst. 1, pokud splňuje některou z těchto podmínek:1) nemovitost zajišťující expozici je hlavním bydlištěm dlužníka, a to buď v případě, že nemovitost jako celek tvoří jedinou bytovou jednotku, nebo v případě, že nemovitost zajišťující expozici je bytová jednotka, která je oddělenou částí v rámci nemovitosti;2) expozice je expozicí vůči fyzické osobě a je zajištěna obytnou bytovou jednotkou vytvářející příjem, a to buď v případě, že nemovitost jako celek tvoří jedinou bytovou jednotku, nebo v případě, že daná bytová jednotka je oddělenou částí v rámci nemovitosti, a celkové expozice dané instituce vůči uvedené fyzické osobě nejsou zajištěny více než čtyřmi nemovitostmi, včetně těch, které nejsou obytnými nemovitostmi nebo které nesplňují žádné z kritérií stanovených v tomto bodě, nebo samostatnými bytovými jednotkami v rámci nemovitostí;3) expozice je expozicí vůči sdružením nebo družstvům fyzických osob, která jsou upravena vnitrostátními právními předpisy a existují pouze za tím účelem, aby svým členům umožňovala užívání hlavního bydliště v nemovitosti zajišťující úvěr;4) expozice je expozicí vůči společnostem veřejného bydlení nebo neziskovým sdružením, které jsou upraveny zákonem a existují proto, aby sloužily sociálním účelům a nabízely nájemníkům dlouhodobé bydlení; iii) s expozicí IPRE, která nesplňuje žádnou z podmínek stanovených v bodě ii) tohoto písmene, se zachází v souladu s čl. 125 odst. 2; b) je-li expozice zajištěna obchodní nemovitostí, zachází se s ní takto:i) s expozicí jinou než IPRE se zachází v souladu s čl. 126 odst. 1;ii) s expozicí IPRE se zachází v souladu s čl. 126 odst. 2. 3.Aby byla expozice zajištěná nemovitostí způsobilá pro zacházení uvedené v odstavci 2, musí splňovat všechny tyto podmínky: a) nemovitost zajišťující expozici splňuje některou z těchto podmínek:i) nemovitost byla zcela dokončena;ii) nemovitost je lesem nebo zemědělskou půdou;iii) úvěr je pro fyzickou osobu a nemovitost je buď obytnou nemovitostí ve výstavbě, nebo se jedná o pozemek, na němž má být postavena obytná nemovitost, pokud byl tento plán případně zákonně schválen všemi relevantními orgány a pokud je splněna některá z těchto podmínek:1) nemovitost neobsahuje více než čtyři obytné bytové jednotky a bude hlavním bydlištěm dlužníka a úvěr pro tuto fyzickou osobu nepředstavuje nepřímé financování expozic ADC;2) dochází k zapojení ústřední vlády, regionální vlády nebo místního orgánu nebo subjektu veřejného sektoru, s expozicemi vůči nimž se zachází v souladu s čl. 115 odst. 2 nebo čl. 116 odst. 4 a jež mají zákonné pravomoci a schopnost zajistit, aby byly nemovitosti ve výstavbě dokončeny v přiměřené lhůtě, a mají povinnost nebo se právně závazným způsobem zavázaly dokončení zajistit, pokud by výstavba jinak nebyla v této přiměřené lhůtě dokončena; případně existuje rovnocenný právní mechanismus zajišťující, že nemovitost ve výstavbě bude v přiměřené lhůtě dokončena; b) expozice je zajištěna prvním zástavním právem k nemovitosti, které drží instituce, nebo instituce drží první zástavní právo a každé další zástavní právo nižší úrovně k této nemovitosti;c) hodnota nemovitosti nezávisí významně na úvěrové kvalitě dlužníka;d) jsou řádně zdokumentovány veškeré informace požadované při vzniku expozice a pro účely sledování, včetně informací o schopnosti dlužníka splácet a o ocenění nemovitosti;e) jsou splněny požadavky stanovené v článku 208 a pravidla oceňování stanovená v čl. 229 odst. 1. Pro účely prvního pododstavce písm. c) mohou instituce vyloučit situace, kdy hodnotu nemovitostí i plnění ze strany dlužníka ovlivňují čistě makroekonomické faktory. Pro účely prvního pododstavce písm. d) instituce zavedou zásady upisování týkající se vzniku expozic zajištěných nemovitostmi, které zahrnují posouzení schopnosti dlužníka splácet. Tyto zásady upisování zahrnují relevantní metriky pro toto posouzení a jejich příslušné maximální úrovně. 4.Odchylně od odst. 3 písm. b) v jurisdikcích, v nichž podřízená zástavní práva zakládají pohledávku držitele týkající se daného kolaterálu, která je právně vymahatelná a představuje účinné snížení úvěrového rizika, mohou být uznána rovněž podřízená zástavní práva držená jinou institucí, než je ta, která drží přednostní zástavní právo, včetně případů, kdy instituce nedrží přednostní zástavní právo nebo nedrží zástavní právo, jehož pořadí je mezi přednostním zástavním právem a podřízenějším zástavním právem, která instituce drží. Pro účely prvního pododstavce musí pravidla upravující zástavní práva zajistit všechny tyto prvky: a) každá instituce, která drží zástavní právo k nemovitosti, může zahájit prodej nemovitosti nezávisle na jiných subjektech, které drží zástavní právo k dané nemovitosti;b) pokud není nemovitost prodána ve veřejné dražbě, podniknou subjekty držící přednostní zástavní právo přiměřené kroky k získání reálné tržní hodnoty nebo nejlepší ceny, které mohou za daných okolností samy dosáhnout při výkonu oprávnění k prodeji. 5.Pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic u nevyčerpaných facilit lze uznat zástavní práva, která splňují všechny požadavky na způsobilost stanovené v odstavci 3 a případně v odstavci 4, je-li čerpání v rámci facility podmíněno předchozím nebo souběžným zřízením zástavního práva v rozsahu, v jakém má instituce na toto zástavní právo po čerpání facility nárok s tím, že na něj nemá žádný nárok, pokud není facilita čerpána. 6.Pro účely čl. 125 odst. 2 a čl. 126 odst. 2 se poměr expozice vůči hodnotě (ETV) vypočítá tak, že se hrubý objem expozice vydělí hodnotou nemovitosti za těchto podmínek: a) hrubý objem expozice se vypočítá jako účetní hodnota položky aktiv související s expozicí zajištěnou nemovitostí a jakákoli nevyčerpaná, ale přislíbená částka, která by po čerpání zvýšila hodnotu expozice zajištěné nemovitostí; tento hrubý objem expozice se vypočítá bez zohlednění:i) specifických úprav o úvěrové riziko v souladu s článkem 110;ii) dodatečných úprav ocenění podle článku 34 souvisejících s investičním portfoliem instituce;iii) částek odečítaných v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m) aiv) dalších snížení kapitálu souvisejících s danou položkou aktiv; b) hrubý objem expozice se vypočítá bez zohlednění jakéhokoli druhu majetkového či osobního zajištění úvěrového rizika, s výjimkou účtů zastavených vkladů u instituce poskytující úvěr, které splňují všechny požadavky na rozvahové započtení buď podle rámcových dohod o započtení v souladu s články 196 a 206, nebo podle jiných dohod o rozvahovém započtení v souladu s články 195 a 205 a byly bezpodmínečně a neodvolatelně zastaveny pouze pro účel splnění úvěrového závazku souvisejícího s expozicí zajištěnou nemovitostmi;c) pro expozice, s nimiž je nutné zacházet v souladu s čl. 125 odst. 2 nebo čl. 126 odst. 2, pokud přednostní zástavní právo drží jiná strana než daná instituce a podřízené zástavní právo držené touto institucí je uznáno podle odstavce 4 tohoto článku, se hrubý objem expozice vypočítá jako součet hrubého objemu expozice pro zástavní právo instituce a hrubých objemů expozic pro všechna ostatní zástavní práva stejné nebo vyšší úrovně přednosti, než je pořadí zástavního práva této instituce. Pro účely prvního pododstavce písm. a) platí, že pokud má instituce více než jednu expozici zajištěnou toutéž nemovitostí a uvedené expozice jsou zajištěny zástavními právy k této nemovitosti, jejichž pořadí následuje po sobě tak, že mezi nimi není žádné zástavní právo držené třetí stranou, zachází se s těmito expozicemi jako s jedinou kombinovanou expozicí a za účelem výpočtu hrubého objemu expozice pro jedinou kombinovanou expozici se sečtou hrubé objemy expozic pro jednotlivé expozice. Pro účely prvního pododstavce písm. c) platí, že není-li k dispozici dostatek informací, aby bylo možné určit pořadí ostatních zástavních práv, instituce s těmito zástavními právy zachází tak, jako kdyby byla na stejné úrovni jako podřízené zástavní právo držené institucí. Instituce nejprve určí rizikovou váhu v souladu s čl. 125 odst. 2 nebo případně čl. 126 odst. 2 (dále jen základní riziková váha). Poté pro účely výpočtu rizikově vážených objemů podřízených zástavních práv upraví tuto rizikovou váhu za použití multiplikátoru 1,25. Pokud základní riziková váha odpovídá nejnižšímu koši expozice vůči hodnotě, multiplikátor se nepoužije. Riziková váha vyplývající z vynásobení základní rizikové váhy multiplikátorem 1,25 je omezena na rizikovou váhu, která by se na expozici použila, pokud by nebyly splněny požadavky uvedené v odstavci 3. 7.Expozice vůči nájemci v rámci leasingové transakce s nemovitostmi, v jejímž rámci je instituce pronajímatelem a nájemce má předkupní právo, se považují za expozice zajištěné nemovitostmi a zachází se s nimi v souladu se zacházením stanoveným v článku 125 nebo 126, pokud jsou splněny příslušné podmínky stanovené v tomto článku, za předpokladu, že expozice instituce je zajištěna jejím vlastnictvím nemovitosti. 8.Členské státy určí orgán odpovědný za uplatňování odstavce 9. Tímto orgánem je příslušný orgán nebo pověřený orgán. Je-li orgánem určeným členským státem pro uplatňování tohoto článku příslušný orgán, zajistí, aby byly relevantní vnitrostátní subjekty a orgány s makroobezřetnostním mandátem řádně informovány o jeho záměru uplatnit tento článek a byly náležitě zapojeny do posuzování souvisejícího s obavami ohledně finanční stability v jeho členském státě v souladu s odstavcem 9. Není-li orgán určený členským státem pro uplatňování tohoto článku totožný s příslušným orgánem, přijme členský stát nezbytné právní předpisy k zajištění náležité koordinace a výměny informací mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem pro účely řádného uplatňování tohoto článku. Od orgánů se zejména vyžaduje úzká spolupráce a sdílení veškerých informací, které by mohly být nezbytné pro náležité plnění úkolů, jež pověřenému orgánu ukládá tento článek. Uvedená spolupráce usiluje o zajištění toho, aby mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem nedocházelo k žádné formě duplicitních nebo nekonzistentních opatření a aby bylo patřičně zohledněno vzájemné působení s dalšími opatřeními, zejména opatřeními přijatými podle článku 458 tohoto nařízení a článku 133 směrnice 2013/36/EU. 9.Na základě údajů shromážděných podle článku 430a a jakýchkoli jiných relevantních ukazatelů orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku pravidelně a nejméně jednou ročně posuzuje, zda jsou rizikové váhy stanovené v článcích 125 a 126 pro expozice zajištěné nemovitostmi nacházejícími se na území členského státu tohoto orgánu náležitě založeny na: a) realizovaných ztrátách z expozic zajištěných nemovitostmi;b) budoucím vývoji trhů s nemovitostmi. Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku dojde na základě posouzení podle prvního pododstavce k závěru, že rizikové váhy stanovené v článku 125 nebo 126 neodrážejí přiměřeně skutečná rizika spojená s jedním nebo více segmenty nemovitostí tvořícími součást těchto expozic zajištěných obytnými nemovitostmi nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí v jedné nebo více částech území členského státu tohoto orgánu, a má-li za to, že by tato nepřiměřenost rizikových vah mohla nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu v jeho členském státě, může zvýšit rizikové váhy použitelné na dané expozice v rozpětích stanovených ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce nebo stanovit přísnější kritéria než ta, jež jsou stanovena v odstavci 3 tohoto článku. Orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku oznámí EBA a ESRB veškeré úpravy rizikových vah a uplatňovaných kritérií provedené podle tohoto odstavce. Do jednoho měsíce od obdržení tohoto oznámení poskytnou EBA a ESRB dotčenému členskému státu své stanovisko, v němž mohou v případě potřeby uvést, zda jsou podle jejich názoru úpravy rizikových vah a kritérií doporučeny i pro další členské státy. EBA a ESRB zveřejní rizikové váhy a kritéria pro expozice uvedené v článcích 125 a 126 a v čl. 199 odst. 1 písm. a), jak byly zavedeny relevantním orgánem. Pro účely druhého pododstavce tohoto odstavce může orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku zvýšit rizikové váhy stanovené v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci, čl. 125 odst. 2 prvním pododstavci, čl. 126 odst. 1 prvním pododstavci nebo čl. 126 odst. 2 prvním pododstavci nebo stanovit přísnější kritéria, než jsou kritéria stanovená v odstavci 3 tohoto článku, pro expozice vůči jednomu nebo více segmentům nemovitostí zajištěné nemovitostmi, které se nacházejí v jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu. Tento orgán nezvýší uvedené rizikové váhy na více než 150 %. Pro účely druhého pododstavce tohoto odstavce může orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku rovněž snížit procentní podíly hodnoty nemovitosti uvedené v čl. 125 odst. 1 nebo v čl. 126 odst. 1 nebo procentní podíly expozice vůči hodnotě, které definují koš rizikové váhy expozice vůči hodnotě stanovený v čl. 125 odst. 2 tabulce č. 1 nebo v čl. 126 odst. 2 tabulce č. 1. Relevantní orgán zajistí soulad všech košů rizikové váhy expozice vůči hodnotě tak, aby riziková váha nižšího koše rizikové váhy expozice vůči hodnotě nikdy nepřesáhla rizikovou váhu vyššího koše rizikové váhy expozice vůči hodnotě. 10.Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 8 stanoví vyšší rizikové váhy nebo přísnější kritéria podle odstavce 9, mají instituce pro jejich uplatnění k dispozici šestiměsíční přechodné období. 11.EBA vypracuje v úzké spolupráci s ESRB návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní druhy faktorů, které je třeba zohlednit při posuzování vhodnosti rizikových vah uvedeném v odstavci 9. Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026 . Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 12.ESRB může prostřednictvím doporučení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 a v úzké spolupráci s EBA poskytnout orgánům určeným v souladu s odstavcem 8 tohoto článku pokyny, pokud jde o oba tyto prvky: a) faktory, které by mohly nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu, jak je uvedeno v odst. 9 druhém pododstavci;b) orientační hodnoty, k nimž má orgán určený v souladu s odstavcem 8 při stanovování vyšších rizikových vah přihlédnout. 13.Instituce usazené v jednom členském státě použijí rizikové váhy a kritéria, které byly určeny orgány jiného členského státu v souladu s odstavcem 9, na své odpovídající expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí v jedné nebo více částech daného jiného členského státu. 14.EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění pojmu rovnocenný právní mechanismus zajišťující, že nemovitost ve výstavbě bude v přiměřené lhůtě dokončena, v souladu s odst. 3 písm. a) bodem iii) bodem 2). Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025 . Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

Článek 128 Článek 128 Podřízené dluhové expozice 1.S následujícími expozicemi se zachází jako s podřízenými dluhovými expozicemi: a) dluhovými expozicemi, které jsou podřízeny pohledávkám běžných nezajištěných věřitelů;b) kapitálovými nástroji, pokud se tyto nástroje nepovažují za akciové expozice v souladu s čl. 133 odst. 1, ac) expozicemi vyplývajícími z držení nástrojů způsobilých závazků instituce, které splňují podmínky stanovené v článku 72b. 2.Podřízeným dluhovým expozicím se přidělí riziková váha 150 %, pokud se tyto podřízené dluhové expozice neodečítají od kapitálu nebo nepodléhají zacházení podle čl. 72e odst. 5 prvního pododstavce.

s ohledem na stanovisko Evropské centrální bankyÚř. věst. C 233, 16.6.2022, s. 14 . ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboruÚř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 40 . ,

v souladu s řádným legislativním postupemPostoj Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 30. května 2024 . ,

Článek 384 Článek 384 Základní přístup 1.Instituce vypočítá kapitálové požadavky k riziku CVA v souladu s odstavcem 2 případně 3 tohoto článku pro portfolio transakcí s jednou nebo více protistranami za použití jednoho z těchto vzorců, v závislosti na daném případu: a) vzorec stanovený v odstavci 2 tohoto článku, pokud instituce do výpočtu zahrne jedno nebo více způsobilých zajištění uznaných v souladu s článkem 386;b) vzorec stanovený v odstavci 3 tohoto článku, pokud instituce do výpočtu nezahrne žádná způsobilá zajištění uznaná v souladu s článkem 386.Přístupy stanovené v prvním pododstavci písm. a) a b) se nepoužijí kombinovaně. 2.Instituce, která splňuje podmínku uvedenou v odst. 1 písm. a), vypočítá kapitálové požadavky k riziku CVA takto: BACVAcelkem = β∙BACVAcsr-nezajištěné + DSCVA ∙ (1 - β ∙ BACVAcsr-zajištěné kde: BACVAcelkem = kapitálové požadavky k riziku CVA podle základního přístupu; BACVAcsr-nezajištěné = kapitálové požadavky k riziku CVA podle základního přístupu vypočítané v souladu s odstavcem 3 pro instituci, která splňuje podmínku stanovenou v odst. 1 písm. b); DSCVA = 0,65; β = 0,25; kde: a = 1,4; ρ = 0,5; c= index označující všechny protistrany, pro které instituce vypočítává kapitálové požadavky k riziku CVA za použití přístupu stanoveného v tomto článku; NS= index označující všechny skupiny transakcí se započtením s danou protistranou, pro kterou instituce vypočítává kapitálové požadavky k riziku CVA za použití přístupu stanoveného v tomto článku; h= index označující všechny nástroje na jedno jméno uznané za způsobilé zajištění v souladu s článkem 386 pro danou protistranu, pro kterou instituce vypočítává kapitálové požadavky k riziku CVA za použití přístupu stanoveného v tomto článku; i= index označující všechny indexové nástroje uznané za způsobilé zajištění v souladu s článkem 386 pro všechny protistrany, pro které instituce vypočítává kapitálové požadavky k riziku CVA za použití přístupu stanoveného v tomto článku; RWc = riziková váha použitelná pro protistranu c; protistrana c se přiřadí k jedné z rizikových vah podle kombinace odvětví a úvěrové kvality a v souladu s tabulkou č. 1. Pokud pro konkrétní protistranu neexistuje externí rating, mohou instituce, jestliže k tomu udělí souhlas příslušné orgány, přiřadit k odpovídajícímu externímu ratingu interní rating a přidělit rizikovou váhu odpovídající stupni úvěrové kvality 1 až 3, nebo stupni úvěrové kvality 4 až 6; v opačném případě se použijí rizikové váhy pro expozice bez ratingu. = efektivní splatnost pro skupinu transakcí se započtením NS s protistranou c. se vypočítá podle článku 162, avšak hodnota pro tento výpočet nesmí být omezena na pět let, ale na nejdelší smluvní zbývající dobu splatnosti ve skupině transakcí se započtením; = hodnota expozice úvěrového rizika protistrany pro skupinu transakcí se započtením NS s protistranou c včetně dopadu kolaterálu v souladu s metodami stanovenými v hlavě II kapitole 6 oddílech 3 až 6, použitelná na výpočet kapitálových požadavků k úvěrovému riziku protistrany stanovených v čl. 92 odst. 4 písm. a) a g); = dohledový diskontní faktor pro skupinu transakcí se započtením NS s protistranou c. V případě instituce se pomocí metod stanovených v hlavě II kapitole 6 oddíle 6 dohledový diskontní faktor stanoví na 1, ve všech ostatních případech se dohledový diskontní faktor vypočítá takto: rhc = dohledový korelační faktor mezi rizikem úvěrového rozpětí protistrany c a rizikem úvěrového rozpětí nástroje na jedno jméno uznaného jako způsobilé zajištění h pro protistranu c, určený v souladu s tabulkou č. 2; = zbytková splatnost nástroje na jedno jméno uznaného jako způsobilé zajištění; = pomyslná hodnota nástroje na jedno jméno uznaného jako způsobilé zajištění; = dohledový diskontní faktor pro nástroj na jedno jméno uznaný jako způsobilé zajištění, který se vypočítá takto: = dohledová riziková váha nástroje na jedno jméno uznaného jako způsobilé zajištění; tyto rizikové váhy jsou založeny na kombinaci odvětví a úvěrové kvality referenčního úvěrového rozpětí zajišťovacího nástroje a jsou určeny v souladu s tabulkou č. 1; = zbytková splatnost jedné nebo více pozic ve stejném indexovém nástroji uznaném jako způsobilé zajištění; v případě více než jedné pozice ve stejném indexovém nástroji je splatnost vážená pomyslnými hodnotami všech těchto pozic; = plná pomyslná hodnota jedné nebo více pozic ve stejném indexovém nástroji uznaném jako způsobilé zajištění; = dohledový diskontní faktor pro jednu nebo více pozic ve stejném indexovém nástroji uznaném jako způsobilé zajištění, který se vypočítá takto: = dohledová riziková váha indexového nástroje uznaného jako způsobilé zajištění; vychází z kombinace odvětví a úvěrové kvality všech složek indexu a vypočte se takto: a) pokud všechny složky indexu patří do stejného odvětví a mají stejnou úvěrovou kvalitu, jak je stanoveno podle tabulky č. 1, se vypočítá jako příslušná riziková váha v tabulce č. 1 pro dané odvětví a úvěrovou kvalitu vynásobená koeficientem 0,7;b) pokud všechny složky indexu nepatří do stejného odvětví nebo nemají stejnou úvěrovou kvalitu, se vypočítá jako vážený průměr rizikových vah všech složek indexu stanovených podle tabulky č. 1 vynásobený koeficientem 0,7.Tabulka č. 1 Odvětví protistranyÚvěrová kvalitaStupeň úvěrové kvality 1 až 3Stupeň úvěrové kvality 4 až 6 a nehodnocenoÚstřední vláda včetně centrálních bank, mezinárodní rozvojové banky a mezinárodní organizace, na něž se odkazuje v čl. 117 odst. 2 nebo článku 1180,5 %2,0 %Regionální vlády nebo místní orgány a subjekty veřejného sektoru1,0 %4,0 %Subjekty finančního sektoru, včetně úvěrových institucí zapsaných nebo založených ústřední vládou, regionální vládou nebo místním orgánem a poskytovatelů podpůrných úvěrů5,0 %12,0 %Základní materiály, energetika, průmyslové podniky, zemědělství, zpracovatelský průmysl, těžba a dobývání3,0 %7,0 %Spotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, činnost administrativních a podpůrných služeb3,0 %8,5 %Technologie, telekomunikace2,0 %5,5 %Zdravotnictví, veřejné služby, odborné a technické činnosti1,5 %5,0 %Jiné odvětví5,0 %12,0 %Tabulka č. 2 Korelace mezi úvěrovým rozpětím protistrany a zajištěním na jedno jménoZajištění na jedno jméno h u protistrany iHodnota rhc Protistrany uvedené v čl. 386 odst. 3 písm. a) bodě i)100 %Protistrany uvedené v čl. 386 odst. 3 písm. a) bodě ii)80 %Protistrany uvedené v čl. 386 odst. 3 písm. a) bodě iii)50 % 3.Instituce, která splňuje podmínku uvedenou v odst. 1 písm. b), vypočítá kapitálové požadavky k riziku CVA takto: kde všechny proměnné odpovídají proměnným stanoveným v odstavci 2.

Článek 385 Článek 385 Zjednodušený přístup 1.Instituce, která splňuje všechny podmínky stanovené v čl. 273a odst. 2 nebo které její příslušný orgán v souladu s čl. 273a odst. 4 povolil použít přístup stanovený v článku 282, může vypočítat kapitálové požadavky k riziku CVA jako objemy rizikově vážených expozic pro riziko protistrany u pozic v investičním portfoliu, respektive pozic v obchodním portfoliu, podle čl. 92 odst. 4 písm. a) a g), vydělené koeficientem 12,5. 2.Pro účely výpočtu uvedeného v odstavci 1 se použijí tyto požadavky: a) tento výpočet se použije pouze na transakce, na něž se vztahují kapitálové požadavky k riziku CVA stanovené v článku 382;b) úvěrové deriváty, které jsou uznány jako vnitřní zajištění vůči expozicím rizika protistrany, se do tohoto výpočtu nezahrnují. 3.Instituce, která přestala splňovat jednu nebo více podmínek stanovených v čl. 273a odst. 2 nebo případně 4, musí splňovat požadavky stanovené v článku 273b.

Článek 386 Článek 386 Způsobilá zajištění 1.Pozice v zajišťovacích nástrojích se pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA v souladu s články 383 a 384 uznávají jako způsobilá zajištění, pokud tyto pozice splňují všechny tyto požadavky: a) používají se za účelem snížení rizika CVA a jsou jako takové řízeny;b) mohou být otevřeny se třetími stranami nebo s obchodním portfoliem instituce jako vnitřní zajištění a v takovém případě musí být v souladu s čl. 106 odst. 7;c) jako způsobilá zajištění pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA v souladu s články 383 a 384 lze uznat pouze pozice v zajišťovacích nástrojích uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.Pro účely výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA v souladu s článkem 383 se pozice v zajišťovacích nástrojích uznávají jako způsobilá zajištění, pokud kromě podmínek stanovených v písmenech a) až c) tohoto odstavce tyto zajišťovací nástroje tvoří jedinou pozici ve způsobilém zajištění a nejsou rozděleny na více než jednu pozici ve více než jednom způsobilém zajištění. 2.Pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA v souladu s článkem 383 se jako způsobilá zajištění uznávají pouze pozice v těchto zajišťovacích nástrojích: a) nástroje zajišťující variabilitu úvěrového rozpětí protistrany, s výjimkou nástrojů uvedených v čl. 325 odst. 5;b) nástroje zajišťující variabilitu složky expozice u rizika CVA, s výjimkou nástrojů uvedených v čl. 325 odst. 5. 3.Pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA v souladu s článkem 384 se jako způsobilá zajištění uznávají pouze pozice v těchto zajišťovacích nástrojích: a) swapy úvěrového selhání na jedno jméno a podmíněné swapy úvěrového selhání na jedno jméno, které odkazují:i) přímo na protistranu;ii) na subjekt právně propojený s protistranou, přičemž označením právně propojený se rozumí případy, kdy referenční jméno a protistrana jsou buď mateřským podnikem a jeho dceřiným podnikem, nebo dvěma dceřinými podniky společného mateřského podniku;iii) na subjekt, který patří do stejného odvětví a regionu jako protistrana; b) swapy úvěrového selhání založené na indexu. 4.Pozice v zajišťovacích nástrojích otevřené se třetími stranami, které jsou uznány jako způsobilé zajištění v souladu s odstavci 1, 2 a 3 a zahrnuty do výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA, nepodléhají kapitálovým požadavkům k tržnímu riziku stanoveným v hlavě IV . 5.Pozice v zajišťovacích nástrojích, které nejsou uznány za způsobilá zajištění v souladu s tímto článkem, podléhají kapitálovým požadavkům k tržnímu riziku stanoveným v hlavě IV.

Článek 434 Článek 434 Způsob zpřístupňování informací 1.Instituce jiné než malé a nepříliš složité instituce předkládají EBA veškeré informace požadované podle hlav II a III v elektronické podobě nejpozději ke dni, kdy zveřejní své účetní závěrky, případně finanční zprávy za odpovídající období, nebo co nejdříve po tomto datu. EBA uvedené informace společně s datem jejich předložení zveřejní na svých internetových stránkách. EBA zajišťuje, aby informace zpřístupněné na jeho internetových stránkách byly stejné jako ty, které mu instituce předložily. Instituce mají právo znovu předložit EBA informace v souladu s technickými normami uvedenými v článku 434a. EBA na svých internetových stránkách zveřejní datum, kdy k opětovnému předložení došlo. EBA připraví a průběžně aktualizuje nástroj, který blíže určí přiřazení šablon a tabulek pro zpřístupňování informací k šablonám a tabulkám pro podávání zpráv orgánům dohledu. Tento přiřazovací nástroj je přístupný veřejnosti na internetových stránkách orgánu EBA. Instituce mohou nadále zveřejňovat samostatný dokument, který poskytuje snadno dostupný zdroj obezřetnostních informací pro uživatele těchto informací, nebo jasně odlišenou část v účetní závěrce nebo finančních zprávách institucí nebo k nim připojenou, která obsahuje informace, jejichž zpřístupnění se požaduje, a je pro příslušné uživatele snadno identifikovatelná. Instituce mohou na svých internetových stránkách uvést odkaz na internetové stránky EBA, kde jsou obezřetnostní informace zveřejňovány centralizovaným způsobem. 2.Instituce jiné než malé a nepříliš složité instituce předkládají EBA zpřístupňované informace požadované podle článku 433a a 433c v elektronické podobě nejpozději ke dni, kdy zveřejní své účetní závěrky nebo finanční zprávy za odpovídající období, nebo co nejdříve po tomto datu. Pokud jsou finanční zprávy zveřejněny před předložením informací v souladu s článkem 430 za stejné období, lze zpřístupňované informace předložit ke stejnému datu jako zprávy orgánům dohledu nebo co nejdříve po tomto datu. Pokud jsou zpřístupňované informace vyžadovány za období, za které instituce nezpracovává žádnou finanční zprávu, předloží instituce EBA informace týkající se zpřístupňovaných informací co nejdříve po uplynutí této lhůty. 3.Odchylně od odstavců 1 a 2 tohoto článku mohou instituce předkládat EBA informace požadované podle článku 450 odděleně od ostatních informací požadovaných podle hlav II a III a nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy instituce zveřejní své účetní závěrky za příslušný rok. 4.EBA na svých internetových stránkách zveřejňuje zpřístupněné informace malých a nepříliš složitých institucí na základě informací, které tyto instituce poskytují příslušným orgánům v souladu s článkem 430. 5.Vlastnické právo k údajům a odpovědnost za jejich správnost náleží institucím, které je sestavují. EBA zřídí jednotné přístupové místo pro informace zpřístupňované institucemi a na svých internetových stránkách poskytne k dispozici archiv informací, které mají být zpřístupňovány v souladu s touto částí. Tento archiv zůstane přístupný po dobu, která nesmí být kratší než doba uchovávání informací stanovená vnitrostátními právními předpisy pro informace obsažené ve finančních zprávách institucí. 6.EBA sleduje počet návštěv svého jednotného přístupového místa k informacím zpřístupňovaným institucemi a související statistiky zahrne do svých výročních zpráv.

Článek 446 Článek 446 Zpřístupňování informací o operačním riziku 1.Instituce zpřístupňují tyto informace: a) hlavní charakteristiky a prvky svého rámce pro řízení operačního rizika;b) kapitálový požadavek k operačnímu riziku rovnající se složce obchodního ukazatele vypočítané v souladu s článkem 313;c) obchodní ukazatel vypočítaný v souladu s čl. 314 odst. 1 a výše jednotlivých položek obchodního ukazatele a jejich podpoložek pro každý ze tří roků relevantních pro jeho výpočet;d) výši snížení obchodního ukazatele pro každé vyřazení z obchodního ukazatele v souladu s čl. 315 odst. 2 a odpovídající odůvodnění těchto vyřazení. 2.Instituce, které vypočítávají své roční ztráty z operačního rizika v souladu s čl. 316 odst. 1, zpřístupňují kromě informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku tyto informace: a) své roční ztráty z operačního rizika za každý rok z posledních deseti účetních období vypočítané v souladu s čl. 316 odst. 1;b) počet mimořádných událostí operačního rizika a výše odpovídajících souhrnných čistých ztrát z operačního rizika, které byly vyloučeny z výpočtu roční ztráty z operačního rizika v souladu s čl. 320 odst. 1 za každý rok z posledních deseti účetních období, a odpovídající odůvodnění těchto vyloučení.

Úř. věst. C 233, 16.6.2022, s. 14 .

⟪TABLE:tbl_001⟫

⟪MEDIA:img_001⟫

(1) V reakci na celosvětovou finanční krizi v letech 2008–2009 zahájila Unie rozsáhlou reformu obezřetnostního rámce pro instituce, jak je vymezen v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investicní podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1 ). , s cílem zvýšit odolnost bankovního sektoru Unie. Jedním z hlavních prvků reformy bylo provedení mezinárodních standardů dohodnutých Basilejským výborem pro bankovní dohled v roce 2010, konkrétně tzv. reformy Basel III a z ní vyplývajících standardů Basel III. Díky této reformě byla pozice bankovního sektoru v Unii na počátku krize způsobené onemocněním COVID-19 odolná. Ačkoli je však celková úroveň kapitálu v institucích v Unii nyní obecně uspokojivá, některé problémy zjištěné v důsledku celosvětové finanční krize je třeba ještě vyřešit.

(2) Aby bylo možné tyto problémy řešit, poskytnout právní jistotu a dát mezinárodním partnerům v rámci skupiny G20 najevo odhodlání Unie, je nanejvýš důležité důsledně provést v právu Unie zbývající prvky reformy Basel III dohodnuté v roce 2017 (dále jen konečný rámec Basel III). Zároveň by se při jejich provádění mělo zabránit výraznému nárůstu celkových kapitálových požadavků kladených na bankovní systém v Unii jako celek a měla by se zohlednit specifika hospodářství Unie. Pokud to je možné, mělo by se u změn prováděných v souladu s mezinárodními standardy uplatnit přechodné období. Provedení by mělo pomoci zabránit znevýhodnění institucí v Unii v hospodářské soutěži, zejména v oblasti obchodních činností, kde tyto instituce přímo konkurují svým mezinárodním protějškům. Kromě toho Unie provedením konečného rámce Basel III dokončí desetiletý reformní proces. V této souvislosti by Unie měla provést celkové posouzení svého bankovního systému s přihlédnutím ke všem relevantním aspektům. Komise by měla být pověřena provedením uceleného přezkumu rámce pro obezřetnostní požadavky a požadavky v oblasti dohledu. Tento přezkum by měl zohlednit jednotlivé typy korporátních forem, struktur a modelů podnikání v celé Unii. Tento přezkum by měl rovněž zohlednit provádění minimálního výstupního prahu jako součásti obezřetnostních pravidel týkajících se kapitálu a likvidity, jakož i úroveň jeho uplatňování. Přezkum by měl posoudit, zda minimální výstupní práh a úroveň jeho uplatňování zajišťují odpovídající úroveň ochrany vkladatelů a ochranu finanční stability v Unii, a to s přihlédnutím jak k vývoji

(3) Dne 27. června 2023 se Komise zavázala provést ucelené, spravedlivé a vyvážené posouzení stavu bankovního systému a použitelných regulačních a dohledových rámců na jednotném trhu. Přitom zohlední dopad změn zavedených do nařízení (EU) č. 575/2013 prostřednictvím tohoto nařízení, jakož i stav bankovní unie ve všech jejích dimenzích. Komise mezi otázkami, které budou předmětem analýzy, posoudí provádění minimálního výstupního prahu, včetně úrovně jeho uplatňování. Toto posouzení Komise provede na základě informací Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví) (EBA) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12 ). a Evropské centrální banky a jednotného mechanismu dohledu a povede konzultace se zúčastněnými stranami, aby zajistila náležité zohlednění jednotlivých perspektiv. Komise na základě této zprávy případně předloží legislativní návrh.

(4) Nařízení (EU) č. 575/2013 umožňuje institucím vypočítávat své kapitálové požadavky buď pomocí standardizovaných přístupů, nebo pomocí přístupů založených na interních modelech. Standardizované přístupy vyžadují, aby instituce vypočítaly kapitálové požadavky pomocí pevných parametrů, které jsou založeny na relativně konzervativních předpokladech a stanoveny v nařízení (EU) č. 575/2013. Přístupy založené na interních modelech, které musí schválit příslušné orgány, umožňují institucím, aby samy odhadovaly všechny parametry potřebné k výpočtu kapitálových požadavků nebo jejich většinu. Basilejský výbor pro bankovní dohled se v prosinci roku 2017 rozhodl zavést minimální souhrnný výstupní práh. Toto rozhodnutí bylo založeno na analýze provedené v návaznosti na celosvětovou finanční krizi v letech 2008–2009, při níž vyšlo najevo, že interní modely mají sklon podceňovat rizika, jimž jsou instituce vystaveny, zejména u některých druhů expozic a rizik, a tudíž obvykle vedou k výpočtu nedostatečných kapitálových požadavků. Ve srovnání s kapitálovými požadavky vypočítanými pomocí standardizovaných přístupů vedou interní modely v průměru k výpočtu nižších kapitálových požadavků u stejných expozic.

(5) Minimální výstupní práh představuje jedno z klíčových opatření reformy Basel III. Jeho cílem je omezit nežádoucí rozdíly v kapitálových požadavcích vypočítaných pomocí interních modelů a nadměrné snížení kapitálu, k němuž může dojít u instituce používající interní modely, v porovnání s institucí, která používá standardizované přístupy. Stanovením dolního limitu pro kapitálové požadavky vypočítané pomocí interních modelů používaných institucemi na 72,5 % kapitálových požadavků, které by se uplatnily, kdyby tyto instituce používaly standardizované přístupy, se prostřednictvím minimálního výstupního prahu omezuje riziko nadměrného snížení kapitálu. Za tímto účelem by instituce, které používají interní modely, měly vypočítávat dva soubory celkových kapitálových požadavků, přičemž každý soubor zahrnuje veškeré kapitálové požadavky bez dvojího započtení. Důsledné zavedení minimálního výstupního prahu by zvýšilo porovnatelnost kapitálových poměrů jednotlivých institucí, obnovilo důvěryhodnost interních modelů a zajistilo rovné podmínky mezi institucemi, které při výpočtu svých kapitálových požadavků používají odlišné přístupy.

(6) Aby se zajistilo, že kapitál bude v případě potřeby vhodně rozložen a k dispozici na ochranu úspor, měl by se minimální výstupní práh uplatňovat na všech úrovních konsolidace, ledaže se některý členský stát domnívá, že tohoto cíle lze účinně dosáhnout jinými způsoby, zejména s ohledem na skupiny, jako jsou kooperativní skupiny s ústředním subjektem a institucemi přidruženými k ústřednímu subjektu nacházejícími se v tomto členském státě. V takových případech by členský stát měl mít možnost rozhodnout se neuplatňovat minimální výstupní práh na individuálním nebo subkonsolidovaném základě na instituce v tomto členském státě za předpokladu, že na nejvyšší úrovni konsolidace v tomto členském státě mateřská instituce těchto institucí v tomto členském státě splňuje minimální výstupní práh na základě své konsolidované situace.

(7) Basilejský výbor pro bankovní dohled zjistil, že stávající standardizovaný přístup k úvěrovému riziku (dále jen přístup SA-CR) není v řadě oblastí vůči rizikům dostatečně citlivý, což vede k tomu, že úvěrové riziko, a tudíž i kapitálové požadavky bývají stanoveny nepřesně či nepřiměřeně – buď jako příliš vysoké, nebo jako příliš nízké . Ustanovení týkající se přístupu SA-CR by proto měla být revidována, aby se citlivost tohoto přístupu vůči rizikům ve vztahu k některým klíčovým aspektům zvýšila.

(8) U expozic vůči jiným institucím s ratingem by některé rizikové váhy měly být upraveny v souladu se standardy Basel III. Zacházení týkající se rizikových vah u expozic bez ratingu vůči institucím by navíc mělo být rozlišenější a mělo by být odděleno od rizikové váhy vztahující se k ústřední vládě členského státu, v němž je instituce, která si

(9) U podřízených a obezřetnostně přizpůsobených dluhových expozic, jakož i akciových expozic je nutné rozlišenější a přísnější zacházení s rizikovými vahami, aby se zohlednilo vyšší riziko ztráty u podřízených dluhových expozic a akciových expozic v porovnání s dluhovými expozicemi a zabránilo regulatorní arbitráži mezi investičním a obchodním portfoliem. Instituce v Unii mají dlouhodobé strategické kapitálové investice ve finančních i nefinančních podnicích. Jelikož se standardní riziková váha pro akciové expozice během pětiletého přechodného období navyšuje, měl by se u stávajících strategických kapitálových investic do podniků a některých pojišťoven, které jsou danou institucí kontrolovány nebo pod jejím významným vlivem, zachovat dosavadní stav, aby se zabránilo rušivým účinkům a udržela se úloha institucí v Unii jako dlouhodobých strategických kapitálových investorů. U kapitálových investic v jiných institucích v rámci stejné skupiny nebo v jiných institucích, na něž se vztahuje stejný institucionální systém ochrany, by vzhledem k obezřetnostním zárukám a dozoru ze strany orgánů dohledu podporujícím integraci finančního sektoru měl být zachován stávající režim. V zájmu posílení soukromých i veřejných iniciativ zaměřených na poskytování dlouhodobého kapitálu nekótovaným společnostem v Unii by navíc investice uskutečněné přímo či nepřímo, například prostřednictvím podniků rizikového kapitálu, neměly být považovány za spekulativní, pokud je vyšší vedení při jejich uskutečnění pevně rozhodnuto je držet po dobu nejméně tří let.

(10) Standardy Basel III stanoví za účelem stimulace určitých hospodářských odvětví diskreční pravomoc příslušných orgánů při provádění jejich úkolů v oblasti dohledu, na jejímž základě mohou instituce v určitých mezích uplatňovat preferenční zacházení s kapitálovými investicemi nabytými v souladu s legislativními programy, v jejichž rámci jsou na danou investici poskytovány značné dotace a které jsou spojeny se státním dohledem a omezeními týkajícími se kapitálových investic. Zavedení této diskreční pravomoci v právu Unie by mělo rovněž pomoci podpořit dlouhodobé kapitálové investice.

(11) Úvěry podnikům v Unii poskytují převážně instituce, které k výpočtu svých kapitálových požadavků používají přístup k úvěrovému riziku založený na interním ratingu (dále jen přístup IRB). Při zavedení minimálního výstupního prahu budou tyto instituce muset rovněž používat přístup SA-CR, který se při určování úvěrové kvality podnikového dlužníka opírá o úvěrová hodnocení poskytnutá určenými externími ratingovými agenturami (ECAI). Přiřazování externích ratingů k rizikovým vahám, které se použijí na podniky s ratingem, by k dosažení souladu s mezinárodními standardy v této oblasti mělo být rozlišenější.

(12) Většina podniků v Unii však o externí rating neusiluje . Aby se zabránilo rušivému dopadu na poskytování bankovních úvěrů podnikům bez ratingu a poskytl se dostatek času na zavedení veřejných nebo soukromých iniciativ zaměřených na rozšíření pokrytí externími ratingy, je nezbytné stanovit přechodné období . Během tohoto přechodného období by instituce používající přístup IRB měly mít možnost uplatňovat při výpočtu svého minimálního výstupního prahu příznivé zacházení u expozic investičního stupně vůči podnikům bez ratingu, přičemž by měly být zavedeny iniciativy na podporu širokého využívání ratingů. Jakékoli prodloužení přechodného období by mělo být zdůvodněno a omezeno na nejvýše čtyři roky.

(13) Po uplynutí přechodného období by instituce měly být schopny se při výpočtu kapitálových požadavků u významné části svých expozic vůči podnikům odvolávat na ratingy vypracované určenými externími ratingovými agenturami. EBA, Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48 ). a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (ESMA) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84 ). (společně evropské orgány dohledu) by měly monitorovat používání uvedeného přechodného ustanovení a měly by přihlížet k relevantnímu vývoji a trendům na trhu externích ratingových agentur a překážky bránící dostupnosti úvěrových hodnocení od určených externích ratingových agentur, zejména pro podniky, a o možných opatřeních k jejich řešení. Přechodné období by mělo být využito k výraznému rozšíření dostupnosti ratingů pro podniky v Unii. Za tímto účelem by měla být vypracována ratingová řešení nad rámec stávajícího ratingového rámce s cílemNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1 ). a aby centrální banka poskytovala ratingy podniků pro účely nařízení (EU) č. 575/2013.

(14) Pro expozice zajištěné obytnými nemovitostmi a expozice zajištěné obchodními nemovitostmi vypracoval Basilejský výbor pro bankovní dohled přístupy citlivější vůči příslušným rizikům, aby lépe odrážely různé modely financování a různé fáze výstavby.

Článek 505 Článek 505 Přezkum financování zemědělství 1.Do 31. prosince 2030 vypracuje EBA zprávu o dopadu požadavků tohoto nařízení na financování zemědělství, která bude obsahovat rovněž: a) vhodnost zvláštní rizikové váhy pro kapitálové požadavky k úvěrovému riziku vypočítané v souladu s částí třetí hlavou II pro expozice vůči zemědělskému podniku;b) v příslušných případech obezřetně odůvodněná kritéria pro použití této zvláštní rizikové váhy, včetně zemědělských postupů, jakož i zahrnutí expozic do kategorií expozic vůči podnikům, retailových expozic nebo expozic zajištěných nemovitostmi;c) soulad se strategií od zemědělce ke spotřebiteli stanovenou ve sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvaném Strategie od zemědělce ke spotřebiteli pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy a příslušný dopad na životní prostředí ve smyslu nařízení (EU) 2020/852, zejména pomocí ukazatelů shromážděných v zemědělské účetní datové síti Unie, které udávají bodové hodnocení přínosu, pokud jde o:i) čisté emise skleníkových plynů na hektar;ii) používání pesticidů a hnojiv na hektar;iii) ukazatele účinnosti minerálů v půdě, včetně uhlíku, amoniaku, fosfátu a dusíku na hektar;iv) efektivnost využívání vody;v) potvrzení pozitivního dopadu na ukazatele uvedené v bodech i) až iv) tohoto písmene logem Evropské unie pro ekologickou produkci uvedeným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1 ). . 2.S ohledem na zprávu EBA uvedenou v odstavci 1 předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Ke zprávě se případně připojí legislativní návrh na změnu tohoto nařízení s cílem zmírnit jeho negativní dopady na financování zemědělství. 3.EBA rovněž vypracuje do 31. prosince 2027 průběžnou zprávu o dopadu požadavků tohoto nařízení na financování zemědělství.

(15) Celosvětová finanční krize v letech 2008–2009 odhalila řadu nedostatků stávajícího zacházení s expozicemi zajištěnými obytnými nemovitostmi a expozicemi zajištěnými obchodními nemovitostmi v rámci standardizovaného přístupu. Standardy Basel III se zabývají řešením těchto nedostatků. Rozlišují mezi expozicemi, u nichž splácení významně závisí na peněžních tocích generovaných danou nemovitostí, a expozicemi, u nichž tomu tak není. Na prvně uvedené expozice by se mělo vztahovat zvláštní zacházení s rizikovými vahami, aby se přesněji zohlednilo riziko spojené s těmito expozicemi, ale také aby se zlepšila soudržnost se zacházením s nemovitostmi vytvářejícími příjem v rámci přístupu IRB .

Článek 506 Článek 506 Úvěrové riziko – pojištění úvěrů

(16) U expozic zajištěných obytnými nemovitostmi a expozic zajištěných obchodními nemovitostmi by měl být zachován přístup spočívající v rozdělení úvěru , jelikož je citlivý vůči typu dlužníka a odráží účinky, které snížení rizika vyplývající ze zajištění nemovitostí má v příslušných rizikových vahách, a to i v případě expozic, jež mají vysoké hodnoty poměru výše úvěru k hodnotě nemovitosti. Nicméně přístup spočívající v rozdělení úvěru by měl být upraven v souladu se standardy Basel III, neboť bylo zjištěno, že je ve vztahu k určitým hypotékám s velmi nízkými hodnotami poměru výše úvěru k hodnotě nemovitosti příliš konzervativní.

(17) Je nutné stanovit zvláštní přechodné ustanovení, aby se zajistilo, že se dopad zavedení minimálního výstupního prahu na poskytování hypotečních úvěrů na obytné nemovitosti spojené s nízkým rizikem ze strany institucí, které používají přístup IRB, rozloží do dostatečně dlouhého období, a tím se zabránilo narušení poskytování tohoto druhu úvěrů, které by mohlo být způsobeno náhlým nárůstem kapitálových požadavků. Po dobu trvání přechodného období by instituce používající přístup založený na interním ratingu měly mít možnost použít při výpočtu minimálního výstupního prahu nižší rizikovou váhu na tu část svých expozic , které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi, podle přístupu SA-CR. Aby se zajistilo, že přechodné ustanovení bude možné uplatnit jen na expozice týkající se hypoték spojených s nízkým rizikem, měla by být stanovena vhodná kritéria způsobilosti založená na zavedených pojmech používaných v rámci přístupu SA-CR. Splnění těchto kritérii by měly ověřit příslušné orgány. Jelikož se trhy s obytnými nemovitostmi mohou v různých členských státech lišit, mělo by být rozhodnutí o případném uplatnění přechodného ustanovení ponecháno na jednotlivých členských státech. Využívání přechodného ustanovení by měl sledovat orgán EBA. Jakékoli prodloužení přechodného období by mělo být zdůvodněno a omezeno na nejvýše čtyři roky.

(18) Z důvodu nedostatečné jasnosti a citlivosti stávajícího zacházení se spekulativním financováním nemovitostí vůči rizikům jsou kapitálové požadavky vztahující se k těmto expozicím často považovány za příliš vysoké nebo příliš nízké. Toto zacházení by proto mělo být nahrazeno zvláštním zacházením s expozicemi z pořízení pozemku, přípravy a výstavby, které zahrnují úvěry poskytované společnostem nebo jednotkám pro speciální účel financujícím jakékoli pořízení pozemku pro účely přípravy a výstavby nebo přípravu a výstavbu jakékoli obytné nebo obchodní nemovitosti.

(19) Je důležité zmírnit dopad cyklických účinků na ocenění nemovitosti zajišťující úvěr a udržovat kapitálové požadavky vztahující se k hypotékám na stabilnější úrovni. V případě přecenění nad hodnotu v době poskytnutí úvěru, jsou-li k dispozici dostatečné údaje, by proto hodnota nemovitosti uznaná pro obezřetnostní účely neměla překročit průměrnou hodnotu srovnatelné nemovitosti stanovenou za dostatečně dlouhé období sledování, pokud se úpravami dané nemovitosti její hodnota jednoznačně nezvýší. Aby se zabránilo nezamýšleným důsledkům pro fungování trhů s krytými dluhopisy, měly by mít příslušné orgány možnost institucím povolit, aby nemovitosti pravidelně přeceňovaly, aniž by se uplatnila tato omezení týkající se zvyšování hodnoty. Úpravy snižující energetickou náročnost budov a bytových jednotek nebo zlepšující jejich odolnost, ochranu a přizpůsobování se

(20) Specializované úvěry jsou poskytovány jednotkám pro speciální účel, které obvykle slouží jako subjekty, které si vypůjčují finanční prostředky, a u nichž je hlavním zdrojem splácení finančních prostředků, které si opatřily, návratnost dané investice. Smluvní ujednání specializovaných úvěrových modelů poskytují věřiteli značnou míru kontroly nad aktivy, která jsou předmětem financování, přičemž hlavním zdrojem splácení závazku je příjem plynoucí z těchto aktiv. V zájmu přesnějšího zohlednění souvisejícího rizika by se proto na tuto formu úvěrů měly vztahovat zvláštní kapitálové požadavky k úvěrovému riziku. V souladu se standardy Basel III týkajícími se přidělování rizikových vah specializovaným úvěrovým expozicím by měla být v rámci přístupu SA-CR zavedena zvláštní kategorie specializovaných úvěrových expozic, čímž se posílí soulad s již existujícím zvláštním zacházením se specializovanými úvěrovými expozicemi v rámci přístupu IRB. Mělo by být zavedeno zvláštní zacházení se specializovanými úvěrovými expozicemi, přičemž by se mělo rozlišovat mezi projektovým financováním, objektovým financováním a komoditním financováním, aby byla lépe zohledněna rizika vlastní těmto podkategoriím kategorie specializovaných úvěrových expozic.

(21) Ačkoli je nové zacházení v rámci standardizovaného přístupu se specializovanými úvěrovými expozicemi bez ratingu stanovené ve standardech Basel III rozlišenější než stávající standardizované zacházení s expozicemi vůči podnikům , není dostatečně citlivé vůči rizikům, aby dokázalo odrážet účinky komplexních bezpečnostních opatření a záruk, které jsou s těmito expozicemi v Unii obvykle spojeny a které věřitelům umožňují kontrolovat budoucí peněžní toky, které mají plynout po celou dobu trvání projektu nebo životnosti aktiva. Jelikož v Unii není u všech specializovaných úvěrových expozic k dispozici externí rating, mohlo by toto nové zacházení rovněž podnítit instituce k tomu, aby určité projekty přestaly financovat nebo aby podstoupily vyšší rizika u expozic s odlišnými rizikovými profily, na něž se jinak vztahuje podobné zacházení. Vzhledem k tomu, že specializované úvěrové expozice jsou většinou financovány institucemi, které používají přístup IRB a pro tyto expozice zavedly interní modely, obzvláště významný dopad by se mohl projevit u expozic v oblasti objektového financování, u nichž by mohlo hrozit ukončení činnosti, zejména v souvislosti s uplatňováním minimálního výstupního prahu. Aby se zabránilo nezamýšleným důsledkům nedostatečné citlivosti zacházení stanoveného ve standardech Basel III vůči rizikům u expozic v oblasti objektového financování, u nichž není k dispozici rating, mělo by být u uvedených expozic možné přechodně použít nižší rizikovou váhu, pokud splní určitý soubor kritérií způsobilých snížit jejich rizikový profil natolik, že odpovídá vysoce kvalitním standardům slučitelným s obezřetným a konzervativním řízením finančních rizik. Toto přechodné ustanovení by mělo být posouzeno ve zprávě vypracované orgánem EBA.

(22) Klasifikace retailových expozic podle přístupu SA-CR a přístupu IRB by měla být dále vzájemně sladěna, aby se zajistilo jednotné uplatňování odpovídajících rizikových vah na stejný soubor expozic. V souladu se standardy Basel III by měla být stanovena pravidla pro rozdílné zacházení s revolvingovými retailovými expozicemi splňujícími určitý soubor podmínek týkajících se splacení nebo použití, které jsou způsobilé snížit jejich rizikový profil. Tyto expozice by měly být definovány jako transaktorské expozice. Expozicím vůči jedné nebo více fyzickým osobám, které nesplňují všechny podmínky potřebné k tomu, aby byly považovány za retailové expozice, by měla být podle přístupu SA-CR přidělena riziková váha 100 %.

(23) Standardy Basel III zavádějí do přístupu SA-CR úvěrový konverzní faktor ve výši 10 % pro bezpodmínečně odvolatelné přísliby. To bude mít pravděpodobně značný dopad na dlužníky, kteří při financování svých činností spoléhají na flexibilní povahu bezpodmínečně odvolatelných příslibů, pokud ve své činnosti řeší sezónní výkyvy nebo se vypořádávají s nečekanými krátkodobými změnami požadavků na provozní kapitál, zejména během oživení po pandemii COVID-19. Proto je vhodné stanovit přechodné období, během něhož by instituce mohly nadále uplatňovat na své bezpodmínečně odvolatelné přísliby nižší úvěrový konverzní faktor, a následně posoudit, zda by se neměly příslušné úvěrové konverzní faktory případně postupně zvyšovat, aby instituce mohly upravit své provozní postupy a produkty, aniž by byla omezena dostupnost úvěrů pro dlužníky institucí.

(24) Instituce by měly hrát při oživení z pandemie COVID-19 klíčovou úlohu, mimo jiné tím, že bonitním dlužníkům, kteří mají nebo budou mít obtíže s plněním svých finančních závazků, dají k dispozici proaktivní opatření na restrukturalizaci dluhu. V tomto ohledu by instituce neměly být odrazovány od toho, aby dlužníkům poskytly smysluplné úlevy, pokud je to považováno za vhodné v důsledku možné a neopodstatněné klasifikace protistran jako v selhání, pokud by se na základě takových úlev mohla zvýšit pravděpodobnost, že tito dlužníci splatí zbývající část svých dluhových závazků. Při vypracovávání obecných pokynů pro vymezení konceptu selhání dlužníka nebo úvěrové facility by EBA měl řádně zohlednit, že je zapotřebí poskytnout institucím odpovídající flexibilitu.

(25) Při celosvětové finanční krizi v letech 2008–2009 vyšlo najevo, že instituce v některých případech používaly přístup IRB i u portfolií, které nebyly kvůli nedostatku příslušných údajů vhodné k modelování, což mělo negativní důsledky pro spolehlivost výsledků . Je proto vhodné neukládat institucím povinnost, aby používaly přístup IRB u všech svých expozic a aby uplatňovaly požadavek postupného zavedení na úrovni kategorií expozic. Je rovněž vhodné omezit používání přístupu IRB u kategorií expozic, u nichž je spolehlivé modelování obtížnější, aby se zvýšila porovnatelnost a spolehlivost kapitálových požadavků k úvěrovému riziku stanovených na základě přístupu IRB.

(26) Expozice institucí vůči jiným institucím, jiným subjektům finančního sektoru a velkým podnikům obvykle vykazují nízkou míru selhání. Pro instituce je u takových portfolií s nízkou mírou selhání obtížné docílit spolehlivých odhadů ztrátovosti ze selhání (LGD), a to kvůli nedostatečnému počtu selhání zaznamenaných u těchto portfolií. Tento problém vedl k nežádoucí míře rozptylu úrovně odhadovaného rizika u jednotlivých institucí. Instituce by proto měly u těchto portfolií s nízkou mírou selhání používat hodnoty LGD stanovené v příslušných předpisech namísto interních odhadů LGD.

(27) Instituce, které k odhadu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku u akciových expozic používají interní modely, obvykle zakládají své posuzování rizik na veřejně dostupných údajích, u nichž lze předpokládat, že k nim mají všechny instituce stejný přístup. Za těchto okolností nelze odůvodnit rozdíly v kapitálových požadavcích. Akciové expozice držené v investičním portfoliu navíc tvoří u institucí velmi malou část rozvah. V zájmu zvýšení porovnatelnosti kapitálových požadavků jednotlivých institucí a zjednodušení regulačního rámce by měly instituce vypočítávat své kapitálové požadavky k úvěrovému riziku u akciových expozic pomocí přístupu SA-CR a používání přístupu IRB k tomuto účelu by nemělo být povoleno.

(28) Je třeba zajistit, aby odhady pravděpodobnosti selhání, LGD a úvěrových konverzních faktorů pro jednotlivé expozice u institucí, které mohou k výpočtu kapitálových požadavků k úvěrovému riziku používat interní modely, nedosahovaly nepřiměřeně nízké úrovně. Proto je vhodné zavést minimální hodnoty pro vlastní odhady a uložit institucím povinnost, aby použily buď své vlastní odhady rizikových parametrů, nebo minimální hodnoty pro tyto vlastní odhady, podle toho, která z těchto hodnot bude vyšší. Tyto minimální hodnoty rizikových parametrů (minimální vstupní prahy) by měly představovat záruku, že kapitálové požadavky neklesnou pod obezřetnou úroveň. Navíc by tyto minimální vstupní prahy měly snižovat riziko modelu způsobené faktory, jako je chybná specifikace modelu, chyba měření a omezení údajů. Minimální vstupní prahy by rovněž zlepšily vzájemnou porovnatelnost kapitálových poměrů jednotlivých institucí. V zájmu dosažení těchto výsledků by měly být minimální vstupní prahy nastaveny dostatečně konzervativně.

(29) Minimální vstupní prahy, které jsou nastaveny příliš konzervativně, by mohly odrazovat instituce od přijetí přístupu IRB a souvisejících standardů pro řízení rizik. Instituce by mohly být rovněž motivovány k tomu, aby ve svých portfoliích nahradily stávající expozice rizikovějšími, a vyhnuly se tak omezením vyplývajícím z minimálních vstupních prahů. Aby se těmto nezamýšleným důsledkům zamezilo, měly by minimální vstupní prahy odpovídajícím způsobem odrážet určité rizikové charakteristiky podkladových expozic, zejména tak, že budou u různých druhů expozic v případě potřeby nabývat různých hodnot.

(30) Rizikové charakteristiky specializovaných úvěrových expozic se liší od charakteristik obecných expozic vůči podnikům. Proto je vhodné stanovit přechodné období, během něhož bude minimální vstupní práh LGD vztahující se na specializované úvěrové expozice nižší. Jakékoli prodloužení přechodného období by mělo být zdůvodněno a omezeno na nejvýše čtyři roky.

(31) V souladu se standardy Basel III by mělo zacházení s kategorií suverénních expozic podle přístupu IRB vzhledem ke zvláštní povaze a rizikům souvisejícím s dlužníky podkladového závazku zůstat z velké části nedotčeno. Konkrétně by se na suverénní expozice neměly minimální vstupní prahy vztahovat.

(32) Aby byl zajištěn jednotný přístup ke všem expozicím vůči regionálním vládám, místním orgánům a vůči subjektům veřejného sektoru, měly by být vytvořeny dvě nové kategorie expozic vůči regionálním vládám a místním orgánům a vůči subjektům veřejného sektoru, které by byly nezávislé jak na kategorii suverénních expozic, tak na kategorii expozic vůči institucím. Zacházení s přizpůsobenými expozicemi vůči regionálním vládám a místním orgánům a vůči subjektům veřejného sektoru, které by podle přístupu SA-CR splňovaly podmínky pro zacházení jako s expozicemi vůči ústředním vládám a centrálním bankám, by nemělo být přiřazováno těmto novým kategoriím expozic v přístupu IRB a nemělo by podléhat minimálním vstupním prahům. Kromě toho by specifické nižší minimální vstupní prahy v rámci přístupu IRB měly být kalibrovány pro expozice vůči regionálním vládám a místním orgánům a vůči subjektům veřejného sektoru, které nejsou přizpůsobené, aby odpovídajícím způsobem odrážely jejich rizikový profil ve srovnání s expozicemi vůči podnikům.

(33) Je třeba vyjasnit, jak by měl být účinek záruky zohledněn u zaručené expozice , s níž se zachází podle přístupu IRB za použití vlastních odhadů LGD, pokud ručitel patří k druhu expozic, s nimiž se zachází podle přístupu IRB, avšak bez použití vlastních odhadů LGD. Použití substitučního přístupu, při němž jsou rizikové parametry týkající se podkladové expozice nahrazeny rizikovými parametry, které se vztahují k ručiteli, nebo metody, při níž jsou pravděpodobnost selhání nebo LGD dlužníka podkladového závazku upraveny pomocí zvláštního modelovacího přístupu, aby se zohlednil účinek záruky, by zejména nemělo vést k úpravě rizikové váhy tak, že by byla nižší než riziková váha, které by se použila na srovnatelnou přímou expozici vůči ručiteli. Pokud se tedy na ručitele uplatňuje zacházení podle přístupu SA-CR, mělo by zohlednění záruky v rámci přístupu IRB obecně vést k tomu, že zaručené expozici bude přidělena riziková váha ručitele podle přístupu SA-CR.

(34) Konečný rámec Basel III již nevyžaduje, aby instituce, která přijala přístup IRB pro jednu kategorii expozic, uplatnila tento přístup na všechny své expozice v investičním portfoliu. V zájmu zajištění rovných podmínek mezi institucemi, které v současné době zacházejí s některými expozicemi podle přístupu IRB, a institucemi, které tak nečiní, by přechodné opatření mělo institucím umožnit, aby se v rámci zjednodušeného postupu vrátily k méně pokročilým přístupům. Tento postup by měl příslušným orgánům umožnit, aby odmítaly žádosti o opětovné používání méně pokročilého přístupu, které jsou podány s cílem provádět regulatorní arbitráž. Pro účely tohoto postupu by pouhá skutečnost, že opětovné používání méně pokročilého přístupu vede ke snížení kapitálových požadavků stanovených pro příslušné expozice, neměla být považována za dostatečný důvod k odmítnutí žádosti z důvodu regulatorní arbitráže.

(35) V souvislosti s odstraněním neodůvodněné proměnlivosti kapitálových požadavků by měla být revidována stávající pravidla diskontování uplatňovaná na umělé peněžní toky, aby se odstranily jakékoli nezamýšlené důsledky. EBA by měl být pověřen revizí svých obecných pokynů ohledně návratu do stavu mimo selhání.

(36) Zavedení minimálního výstupního prahu by mohlo mít významný dopad na kapitálové požadavky pro sekuritizované pozice držené institucemi používajícími přístup k sekuritizaci založený na interním ratingu nebo metodu interního hodnocení. Ačkoli jsou tyto pozice obecně malé ve srovnání s jinými expozicemi, mohlo by zavedení minimálního výstupního prahu ovlivnit ekonomickou životaschopnost sekuritizační operace z důvodu nedostatečného obezřetnostního přínosu přenosu rizika. K tomu by mohlo dojít v případech, kdy je rozvoj sekuritizačního trhu součástí akčního plánu pro unii kapitálových trhů stanoveného ve sdělení Komise ze dne 24. září 2020 nazvaném Unie kapitálových trhů pro občany a podniky – nový akční plán (dále jen akční plán pro unii kapitálových trhů), a také tam, kde instituce, které jsou původci, by mohly potřebovat využívat sekuritizaci ve větší míře, aby aktivněji řídily svá portfolia, pokud by byly vázány minimálním výstupním prahem. Během přechodného období by instituce používající přístup k sekuritizaci založený na interním ratingu nebo metodu interního hodnocení měly mít možnost uplatňovat pro účely výpočtu minimálního výstupního prahu pro své sekuritizované pozice, u kterých se k vážení rizika používá uvedený přístup nebo uvedená metoda, příznivé zacházení. EBA by měl Komisi podat zprávu o potřebě případného přezkumu obezřetnostního zacházení se sekuritizačními transakcemi s cílem zvýšit citlivost obezřetnostního zacházení na rizika.

(37) Změna nařízení (EU) č. 575/2013 prostřednictvím nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/876Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019 , kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1 ). s cílem provést standardy Basel III týkající se základního přezkumu obchodního portfolia dokončené BCBS v roce 2019 (dále jen konečné standardy FRTB) byla provedena pouze pro účely podávání zpráv. Zavedení závazných kapitálových požadavků vycházejících z těchto standardů bylo ponecháno na samostatném legislativním návrhu poté, co bude posouzen jejich dopad na instituce v Unii.

(38) Konečné standardy FRTB týkající se hranice mezi obchodním a investičním portfoliem by měly být provedeny v právu Unie, neboť mají významný vliv na výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku. V souladu se standardy Basel III by provádění požadavků týkajících se této hranice mělo zahrnovat seznamy nástrojů, které mají být zařazeny do obchodního nebo investičního portfolia, jakož i výjimku umožňující institucím zařazovat – se souhlasem příslušného orgánu – určité nástroje obvykle držené v obchodním portfoliu, včetně kótovaných akcií, do investičního portfolia, pokud pozice v těchto nástrojích nejsou drženy se záměrem je obchodovat nebo nezajišťují pozice držené se záměrem je obchodovat.

(39) Aby se zabránilo významné provozní zátěži pro instituce v Unii, měly by mít všechny požadavky, kterými se provádějí konečné standardy FRTB pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku, stejné datum použitelnosti. Datum použitelnosti omezeného počtu požadavků FRTB, které již byly zavedeny nařízením (EU) 2019/876, by proto mělo být sladěno s datem použitelnosti tohoto nařízení. Dne 27. února 2023 vydal EBA stanovisko, že pokud by vstoupila v platnost ustanovení uvedená v čl. 3 odst. 6 nařízení (EU) 2019/876 a příslušný právní rámec dosud nestanovil použití přístupů založených na FRTB pro účely výpočtu kapitálu, příslušné orgány uvedené v nařízení (EU) č. 1093/2010 by neměly upřednostňovat žádná opatření v oblasti dohledu nebo vymáhání ve vztahu k těmto požadavkům, dokud nebude dosaženo plného provedení FRTB, což by podle očekávání mělo být od 1. ledna 2025 .

(40) Aby bylo možné dokončit reformní agendu zahájenou po celosvětové finanční krizi v letech 2008–2009 a řešit nedostatky stávajícího rámce pro tržní riziko, měly by být v právu Unie provedeny závazné kapitálové požadavky k tržnímu riziku vycházející z konečných standardů FRTB. Z posledních odhadů dopadu provedení konečných standardů FRTB na instituce v Unii vyplývá, že provedení těchto standardů v Unii povede k výraznému nárůstu kapitálových požadavků k tržnímu riziku u některých obchodních činností a činností v rámci tvorby trhu, které jsou důležité pro hospodářství Unie. Za účelem zmírnění tohoto dopadu a zachování řádného fungování finančních trhů v Unii by měly být zavedeny cílené úpravy provedení konečných standardů FRTB v právu Unie.

(41) Obchodní činnosti institucí na velkoobchodních trzích lze snadno provádět přeshraničně, a to i mezi členskými státy a třetími zeměmi. Provedení konečných standardů FRTB by proto mělo být u všech jurisdikcí co nejpodobnější, jak z hlediska obsahu, tak načasování. V opačném případě by nebylo možné u těchto činností zajistit rovné podmínky na mezinárodní úrovni. Komise by proto měla sledovat provádění konečných standardů FRTB v jiných jurisdikcích, které jsou členy Basilejského výboru pro bankovní dohled. S cílem v případě potřeby řešit možné rozpory při provádění konečných standardů FRTB by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen Smlouva o fungování EU). Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisůÚř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 . . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Opatření zavedená prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci by měla zůstat dočasná. Je-li vhodné, aby se tato opatření uplatňovala trvale, měla by Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

(42) Komise by měla v souvislosti s výpočtem kapitálových požadavků k tržnímu riziku u institucí se středně velkým obchodním portfoliem zohlednit zásadu proporcionality a podle toho nastavit uvedené požadavky. Institucím se středně velkým obchodním portfoliem by proto mělo být umožněno používat v souladu s mezinárodně dohodnutými standardy k výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku zjednodušený standardizovaný přístup. Kritéria způsobilosti pro určení institucí se středně velkým obchodním portfoliem by navíc měla zůstat v souladu s kritérii, která se týkají osvobození těchto institucí od požadavků na podávání zpráv podle FRTB zavedených nařízením (EU) 2019/876.

(43) S ohledem na aktualizovanou koncepci trhu Unie s povolenkami na emise uhlíku, jeho stabilitu v posledních letech a omezenou volatilitu cen uhlíkových kreditů by měla být v rámci alternativního standardizovaného přístupu zavedena zvláštní riziková váha pro expozice vůči obchodování s uhlíkem v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS).

(44) Podle alternativního standardizovaného přístupu se na expozice vůči nástrojům nesoucím zbytková rizika vztahuje navýšení pro zbytkové riziko s cílem zohlednit rizika, která nejsou pokryta metodou založenou na citlivostech. Podle standardů Basel III lze nástroj a jeho zajištění pro účely tohoto požadavku vzájemně započíst pouze tehdy, pokud se dokonale kompenzují. Instituce jsou však schopny na trhu do značné míry zajistit zbytkové riziko některých nástrojů v rámci navýšení pro zbytkové riziko, čímž se sníží celkové riziko jejich portfolií, i když tato zajištění nemusí dokonale kompenzovat riziko počáteční pozice. Aby instituce mohly pokračovat v zajišťování, aniž by byly nepřiměřeně demotivovány, a s ohledem na ekonomické důvody snížení celkového rizika, mělo by zavedení navýšení pro zbytkové riziko za přísných podmínek a se souhlasem orgánu dohledu dočasně umožňovat, aby se nevztahovalo na zajištění těch nástrojů, které lze zajistit na trhu.

(45) Basilejský výbor pro bankovní dohled revidoval mezinárodní standard týkající se operačního rizika s cílem řešit jeho slabé stránky, které vyšly najevo v důsledku celosvětové finanční krize v letech 2008–2009. Kromě nedostatečné citlivosti standardizovaných přístupů vůči rizikům byla zjištěna nedostatečná porovnatelnost vyplývající z široké škály postupů interního modelování uplatňovaných v rámci pokročilého přístupu k měření. Z tohoto důvodu a za účelem zjednodušení rámce pro operační riziko byly všechny stávající přístupy k odhadování kapitálových požadavků k operačnímu riziku nahrazeny jedinou metodou, která není založena na modelu, konkrétně novým standardizovaným přístupem k operačnímu riziku. Nařízení (EU) č. 575/2013 by mělo být uvedeno do souladu s konečným rámcem Basel III s cílem přispět na mezinárodní úrovni k rovným podmínkám pro instituce, které jsou usazeny v Unii, ale působí i mimo ni, a aby se zajistilo, že rámec pro operační riziko na úrovni Unie bude nadále účinný.

(46) Nový standardizovaný přístup k operačnímu riziku zavedený Basilejským výborem pro bankovní dohled v sobě spojuje ukazatel, který se vztahuje k rozsahu činnosti instituce, s ukazatelem, který zohledňuje historii ztrát dané instituce. Konečný rámec Basel III počítá s určitou mírou diskreční pravomoci ohledně toho, jak lze ukazatel zohledňující historii ztrát dané instituce provést. Jednotlivé jurisdikce mají možnost stanovit, že se u všech příslušných institucí při výpočtu kapitálových požadavků k operačnímu riziku nepřihlíží ke ztrátám z minulých let nebo že se údaje o ztrátách z minulých let zohlední i u institucí, jejichž rozsah činnosti nedosahuje určité prahové hodnoty. V zájmu zajištění rovných podmínek v rámci Unie a zjednodušení výpočtu kapitálových požadavků k operačnímu riziku by při výpočtu minimálních kapitálových požadavků měla tato diskreční pravomoc být vykonávána harmonizovaným způsobem, a to tak, že se u žádné instituce k údajům o provozních ztrátách z minulých let nepřihlíží.

(47) Při výpočtu kapitálových požadavků k operačnímu riziku by v budoucnu mohlo být povoleno používat jako účinnou techniku snižování rizik pojistné smlouvy. Za tímto účelem by měl EBA podat Komisi zprávu o tom, zda je vhodné uznat pojistné smlouvy jako účinnou techniku snižování rizik, a o podmínkách, kritériích a standardním vzorci, které se v takových případech použijí.

(48) Mimořádné a bezprecedentní tempo zpřísňování měnové politiky po pandemii COVID-19 by mohlo vést k významné míře volatility na finančních trzích. Spolu se zvýšenou nejistotou vedoucí ke zvýšeným výnosům z veřejného dluhu by to mohlo vést k nerealizovaným ztrátám z veřejného dluhu v držení některých institucí. Aby se zmírnil značný negativní dopad volatility na trzích s dluhopisy ústředních vlád na kapitál institucí, a tudíž na schopnost institucí poskytovat úvěry, měl by být znovu zaveden dočasný obezřetnostní filtr, který by tento dopad částečně neutralizoval.

(49) Veřejné financování prostřednictvím vydávání státních dluhopisů denominovaných v domácí měně jiného členského státu může být i nadále nezbytné na podporu veřejných opatření k boji proti důsledkům závažného, dvojího hospodářského šoku způsobeného pandemií COVID-19 a útočnou válkou Ruska proti Ukrajině. Aby se zabránilo omezením pro instituce, které investují do těchto dluhopisů, je vhodné znovu zavést přechodné opatření pro expozice vůči ústředním vládám nebo centrálním bankám, pokud jsou tyto expozice denominovány v domácí měně jiného členského státu, a to pro účely zacházení s těmito expozicemi podle rámce pro úvěrové riziko.

(50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/630Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/630 ze dne 17. dubna 2019 , kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o minimální krytí ztrát z nevýkonných expozic (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 4 ). zavedlo požadavek na minimální krytí ztrát z nevýkonných expozic, takzvané obezřetnostní jištění. Cílem opatření bylo zabránit opětovnému hromadění nevýkonných expozic v držení institucí a zároveň podpořit proaktivní řízení nevýkonných expozic zlepšením efektivnosti restrukturalizačních nebo vynucovacích postupů institucí. V této souvislosti by se na nevýkonné expozice zaručené exportními úvěrovými agenturami nebo ručiteli z veřejného sektoru měly vztahovat některé cílené změny. Mimoto by z obezřetnostního jištění měly být vyloučeny některé instituce, které splňují přísné podmínky a specializují se na nabývání nevýkonných expozic.

(51) Informace o objemu a kvalitě výkonných expozic, nevýkonných expozic a expozic s úlevou, jakož i analýzu stárnutí účetních expozic po splatnosti by měly zpřístupňovat i kótované malé a nepříliš složité instituce a další instituce. Tato povinnost zpřístupňovat informace nepředstavuje pro tyto instituce dodatečnou zátěž, neboť zpřístupňování tohoto omezeného souboru informací již zavedl EBA na základě akčního plánu Rady z roku 2017 pro řešení úvěrů v selhání v Evropě , v němž byl EBA vyzván, aby rozšířil požadavky na zpřístupňování informací týkajících se kvality aktiv a úvěrů v selhání na všechny instituce. Tato povinnost zpřístupňovat informace je rovněž v plném souladu se sdělením Komise ze dne 16. prosince 2020 nazvaným Řešení úvěrů se selháním v období po pandemii COVID-19 .

(52) Je nezbytné snížit zátěž spojenou s dodržováním předpisů týkajících se zpřístupňování informací a zlepšit porovnatelnost zpřístupňovaných informací. EBA by proto měl zřídit centralizovanou internetovou platformu, která umožní zpřístupňování informací a údajů předložených institucemi. Tato centralizovaná internetová platforma by měla sloužit jako jednotné přístupové místo k informacím zpřístupňovaným institucemi, přičemž vlastnické právo k informacím a údajům a odpovědnost za jejich správnost by měly i nadále náležet institucím, které je předkládají. Centralizace zveřejňování zpřístupněných informací by měla být v plném souladu s akčním plánem pro unii kapitálových trhů. Kromě toho by tato centralizovaná internetová platforma měla být interoperabilní s jednotným evropským přístupovým místem.

(53) EBA by měl za účelem většího sjednocení podávání zpráv orgánům dohledu a zpřístupňování informací zveřejňovat informace zpřístupňované institucemi centralizovaným způsobem, přičemž by měl respektovat právo všech institucí, aby zveřejnily údaje a informace samy. Toto centralizované zpřístupňování informací by mělo orgánu EBA umožnit zveřejňovat informace zpřístupňované malými a nepříliš složitými institucemi na základě informací, které tyto instituce podávají příslušným orgánům, a tím výrazně snížit administrativní zátěž, s níž se malé a nepříliš složité instituce potýkají. Centralizace zpřístupňování informací by přitom neměla mít dopad na náklady ostatních institucí a měla by zvýšit transparentnost a snížit náklady účastníků trhu spojené s přístupem k obezřetnostním informacím. Tato zvýšená transparentnost by měla usnadnit porovnatelnost údajů jednotlivých institucí a podpořit tržní disciplínu.

(54) V zájmu dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu v oblasti životního prostředí a klimatu, která byla představena ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 , a přispění k Agendě Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030 je zapotřebí nasměrovat velký objem investic ze soukromého sektoru do udržitelných investic v Unii. Nařízení (EU) č. 575/2013 by mělo odrážet význam environmentálních, sociálních a správních (ESG) faktorů a plné pochopení rizik expozic vůči činnostem, které jsou spojeny s celkovou udržitelností nebo cíli ESG. Aby bylo zajištěno sbližování pravidel v celé Unii a jednotné chápání faktorů a rizik ESG, měly by být stanoveny obecné definice. Faktory ESG mohou mít pozitivní nebo negativní dopad na finanční výkonnost nebo solventnost subjektu, státu nebo jednotlivce. Mezi obvyklé příklady faktorů ESG patří emise skleníkových plynů, biologická rozmanitost a využívání a spotřeba vody v oblasti životního prostředí, lidská práva a otázky práce a pracovní síly v sociální oblasti a práva a povinnosti vedoucích pracovníků a odměňování v oblasti správy a řízení. Aktiva nebo činnosti podléhající dopadu environmentálních nebo sociálních faktorů by měly být definovány s odkazem na ambici Unie stát se do roku 2050 klimaticky neutrální, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021 , kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1 .). a nařízení Evropského parlamentu a Rady o obnově přírody a změně nařízení (EU) 2022/869 a na příslušné cíle Unie v oblasti udržitelnosti. Technická screeningová kritéria týkající se zásady významně nepoškozovat, jež byla přijata v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13 ). , jakož i zvláštní právní akty Unie, které mají odvrátit změnu klimatu, zhoršování kvality životního prostředí a úbytek biologické rozmanitosti, by měly být použity k identifikaci aktiv nebo expozic za účelem posouzení specializovaných obezřetnostních zacházení a rozdílů v rizicích.

(55) Expozice vůči rizikům ESG nejsou nutně úměrné velikosti a složitosti instituce. Úrovně expozic vůči rizikům ESG v rámci Unie se rovněž poměrně liší, přičemž některé členské státy vykazují potenciální mírný přechodný dopad a jiné potenciální vysoký přechodný dopad na expozice související s činnostmi, které mají značný negativní dopad zejména na životní prostředí. Požadavky na transparentnost, které se na instituce vztahují, a požadavky na zpřístupňování informací o udržitelnosti veřejnosti stanovené v jiných stávajících právních aktech Unie za několik let poskytnou podrobnější údaje. K řádnému posouzení rizik ESG, kterým by mohly instituce čelit, je však nezbytné, aby trhy a příslušné orgány obdržely dostatečné údaje od všech subjektů vystavených těmto rizikům. Instituce by měly být schopny systematicky určovat a zajišťovat odpovídající transparentnost, pokud jde o jejich expozice vůči činnostem, u nichž se má za to, že významně poškozují jeden z environmentálních cílů ve smyslu nařízení (EU) 2020/852. Aby bylo zajištěno, že příslušné orgány budou mít pro účely účinného dohledu k dispozici údaje, které jsou podrobné, úplné a porovnatelné, měly by být informace o expozicích vůči rizikům ESG zahrnuty do zpráv, které jim instituce pro účely dohledu podávají. Aby byla zajištěna komplexní transparentnost vůči trhům, mělo by být zpřístupňování informací o rizicích ESG také rozšířeno na všechny instituce. Podrobnost těchto informací by měla odpovídat zásadě proporcionality s přihlédnutím k velikosti a složitosti dotčené instituce a významu jejích expozic vůči rizikům ESG. Při revizi prováděcích technických norem, pokud jde o zpřístupňování informací o rizicích ESG, by měl EBA posoudit způsoby, jak zlepšit zpřístupňování informací o rizicích ESG krycích portfolií krytých dluhopisů, a zvážit, zda by informace o relevantních expozicích seskupení úvěrů, které jsou podkladem krytých dluhopisů vydaných institucemi, ať už přímo, nebo prostřednictvím převodu úvěrů na jednotku pro

(56) Současně s tím, jak přechod hospodářství Unie k udržitelnému hospodářskému modelu nabývá na dynamice, získávají rizika týkající se udržitelnosti na významu a bude je možná nutné přehodnotit. Vhodné posouzení dostupnosti a přístupnosti spolehlivých a konzistentních údajů ESG by mělo tvořit základ pro vytvoření plného propojení mezi faktory rizik ESG a tradičními kategoriemi finančních rizik a soubory expozic. ESMA by měl rovněž přispět ke shromažďování důkazů tím, že podá zprávu o tom, zda jsou rizika ESG náležitě zohledněna v ratinzích úvěrového rizika protistran nebo expozic, které by instituce mohly mít. V souvislosti s rychlým a neustálým vývojem, pokud jde o identifikaci a kvantifikaci rizik ESG ze strany institucí i orgánů dohledu, je rovněž nezbytné předsunout ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost část mandátu, podle nějž má EBA posoudit, zda by bylo odůvodněné zvláštní obezřetnostní zacházení s expozicemi týkajícími se aktiv nebo činností, které jsou zásadním způsobem spojeny s environmentálními nebo sociálními cíli, a podat o tom zprávu. Stávající mandát EBA by měl být vzhledem k délce a složitosti hodnotící činnosti rozdělen do řady zpráv. Proto by měly být do konce roku 2024 a 2025 vypracovány dvě po sobě jdoucí výroční zprávy EBA o navazujících opatřeních. Podle Mezinárodní energetické agentury nelze v zájmu dosažení cíle uhlíkové neutrality do roku 2050 provádět žádný nový průzkum a rozšiřování těžby fosilních paliv. To znamená, že expozice vůči fosilním palivům mohou představovat vyšší riziko jak na mikroúrovni, neboť hodnota těchto aktiv se má časem snižovat, tak na makroúrovni, neboť financování činností v oblasti fosilních paliv ohrožuje cíl omezit nárůst globální teploty na 1,5 o C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, a ohrožuje tak finanční stabilitu. Pro příslušné orgány a účastníky trhu by proto byla užitečná lepší transparentnost institucí, pokud jde o jejich expozice vůči subjektům odvětví fosilních paliv, včetně jejich činnosti v souvislosti s obnovitelnými zdroji energie.

(57) S cílem zajistit, aby jakékoli úpravy expozic ve vztahu k infrastruktuře nevedly k ohrožení ambicí Unie v oblasti klimatu, by nové expozice získaly nižší rizikové váhy pouze v případě, že financovaná aktiva pozitivně přispívají k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v nařízení (EU) 2020/852 a významně nepoškozují ostatní cíle stanovené v uvedeném nařízení nebo pokud financovaná aktiva významně nepoškozují žádný z environmentálních cílů stanovených v uvedeném nařízení.

(58) Je nezbytné, aby orgány dohledu měly pravomoci potřebné k tomu, aby mohly komplexně posoudit a měřit rizika, jimž je vystavena určitá bankovní skupina na konsolidované úrovni, a aby měly možnost flexibilně upravit své postupy v oblasti dohledu s ohledem na nové zdroje rizika. Je důležité zabránit mezerám mezi obezřetnostní a účetní konsolidací, které mohou ve svém důsledku vést k transakcím zaměřeným na přesun aktiv pryč z oblasti působnosti obezřetnostní konsolidace, přestože příslušná rizika by v bankovní skupině nadále zůstávala. Nejednotné vymezení pojmů mateřský podnik, dceřiný podnik a kontrola a nejasné vymezení pojmů podnik pomocných služeb, finanční holdingová společnost a finanční instituce ztěžují orgánům dohledu jednotné uplatňování použitelných předpisů v Unii a identifikaci a náležité řešení rizik na konsolidované úrovni. Uvedené definice by proto měly být změněny a blíže upřesněny. Dále se považuje za vhodné, aby EBA podrobněji prošetřil, zda tyto pravomoci orgánů dohledu nejsou neúmyslně omezeny případnými zbývajícími rozpory nebo mezerami v ustanoveních právních předpisů nebo v jejich interakci s použitelným rámcem pro vedení účetnictví.

(59) Trhy s kryptoaktivy v posledních letech rychle rostou. S cílem řešit potenciální rizika pro instituce způsobená jejich expozicemi vůči kryptoaktivům, které nejsou dostatečně pokryty stávajícím obezřetnostním rámcem, zveřejnil Basilejský výbor pro bankovní dohled v prosinci 2022 komplexní standard pro obezřetnostní zacházení s expozicemi vůči kryptoaktivům. Doporučeným datem použitelnosti tohoto standardu je 1. leden 2025 , ale některé technické prvky standardu byly na úrovni Basilejského výboru pro bankovní dohled v letech 2023 a 2024 dále rozpracovány. S ohledem na probíhající vývoj na trzích kryptoaktiv a s ohledem na význam plného provedení basilejských standardů týkajících se expozic institucí vůči kryptoaktivům v právu Unie by Komise měla do 30. června 2025 předložit legislativní návrh na provedení tohoto standardu a měla by upřesnit obezřetnostní zacházení s těmito expozicemi během přechodného období do provedení uvedených standardů. Přechodné obezřetnostní zacházení by mělo zohlednit právní rámec zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 40 ). pro vydavatele kryptoaktiv a mělo by upřesnit obezřetnostní zacházení s těmito kryptoaktivy. Během přechodného období by proto měla být tokenizovaná tradiční aktiva, včetně elektronických peněžních tokenů, považována1250 %.

(60) Nejasnost některých aspektů rámce pro minimální úrovně srážek u transakcí s financováním cenných papírů , který vypracoval Basilejský výbor pro bankovní dohled jako součást konečného rámce Basel III, jakož i pochybnosti ohledně ekonomických důvodů pro jeho uplatňování na určité druhy transakcí s financováním cenných papírů vyvolaly otázku, zda je možné dosáhnout obezřetnostních cílů uvedeného rámce, aniž by to s sebou neslo nežádoucí důsledky. Komise by proto měla znovu posoudit provedení rámce pro minimální úrovně srážek u transakcí s financováním cenných papírů v právu Unie . Aby měla Komise k dispozici dostatek podkladů, měl by jí EBA v úzké spolupráci s ESMA podat zprávu o dopadech uvedeného rámce a o nejvhodnějším přístupu k jeho provedení v právu Unie.

(61) Podle konečného rámce Basel III nemusí být velmi krátkodobá povaha transakcí s financováním cenných papírů dostatečně zohledněna v přístupu SA-CR, což by vedlo k tomu, že kapitálové požadavky vypočítané podle tohoto přístupu by mohly být neúměrně vyšší než kapitálové požadavky vypočítané podle přístupu IRB. V důsledku toho a také s ohledem na zavedení minimálního výstupního prahu by se kapitálové požadavky vypočítané pro tyto expozice mohly výrazně zvýšit, což by ovlivnilo likviditu trhů s dluhovými nástroji a cennými papíry, včetně trhů se státními dluhopisy. EBA by proto měl podat zprávu o vhodnosti a dopadu standardů úvěrového rizika pro transakce s financováním cenných papírů, a zejména o tom, zda by úprava přístupu SA-CR těchto expozic byla odůvodněná, aby odrážela jejich krátkodobou povahu.

(62) Komise by měla v právu Unie provést revidované standardy Basel III týkající se kapitálových požadavků k riziku úvěrové úpravy v ocenění (dále jen riziko CVA), které Basilejský výbor pro bankovní dohled zveřejnil v červenci roku 2020, neboť tyto standardy celkově zdokonalují výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA tím, že řeší některé dříve zjištěné problémy, zejména skutečnost, že stávající rámec pro kapitálové požadavky k riziku CVA toto riziko nezachycuje odpovídajícím způsobem.

(63) Při provádění původních standardů Basel III týkajících se zacházení s rizikem CVA v právu Unie byly některé transakce z výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA vyňaty. Tyto výjimky byly dohodnuty s cílem zabránit potenciálně nadměrnému nárůstu nákladů v důsledku zavedení kapitálových požadavků k riziku CVA u některých derivátových transakcí, zejména pokud by se institucím nepodařilo snížit uvedené riziko u některých klientů, kteří nebyli schopni vyměnit zajištění. Podle odhadovaného dopadu vypočítaného orgánem EBA by kapitálové požadavky k riziku CVA vyplývající z revidovaných standardů Basel III zůstaly pro transakce s těmito klienty, na něž se vztahuje výjimka, nepřiměřeně vysoké. Při provádění revidovaných standardů Basel III by uvedené výjimky měly být zachovány, aby bylo zajištěno, že tito klienti budou i nadále zajišťovat svá finanční rizika prostřednictvím derivátových transakcí.

(64) Skutečné riziko CVA u transakcí, na něž se vztahuje výjimka, by však mohlo být zdrojem značného rizika pro instituce, které tyto výjimky uplatňují. Pokud by se tato rizika naplnila, mohly by dotčené instituce utrpět značné ztráty. Jak zdůraznil EBA ve své zprávě o úvěrové úpravě v ocenění z 25. února 2015 , riziko CVA u transakcí, na něž se vztahuje výjimka, vyvolává obezřetnostní obavy, které nařízení (EU) č. 575/2013 neřeší. Aby orgánům dohledu pomohly sledovat riziko CVA vyplývající z transakcí, na něž se vztahuje výjimka, měly by jim instituce oznamovat výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA u příslušných transakcí, které by byly vyžadovány, pokud by se na tyto transakce výjimka nevztahovala. EBA by měl navíc vypracovat obecné pokyny, které by orgánům dohledu pomohly identifikovat nadměrné riziko CVA a zlepšily harmonizaci příslušných opatření v oblasti dohledu v celé Unii.

(65) Komise by měla být zmocněna k přijetí regulačních technických norem vypracovaných orgánem EBA, pokud jde o ukazatele k určení mimořádných okolností pro dodatečné úpravy ocenění; metodu pro upřesnění hlavního rizikového faktoru pozice a toho, zda se jedná o dlouhou nebo krátkou pozici; postup výpočtu a sledování čistých krátkých úvěrových nebo akciových pozic v investičním portfoliu; zacházení se zajištěním měnového rizika u kapitálových poměrů; kritéria, která mají instituce používat k přiřazování podrozvahových položek; kritéria pro vysoce kvalitní expozice projektového a objektového financování v souvislosti se specializovanými úvěry, pro něž není k dispozici přímo použitelné úvěrové hodnocení; druhy faktorů, které je třeba vzít v úvahu při posuzování vhodnosti rizikových vah; pojem rovnocenný právní mechanismus zajišťující, že nemovitost ve výstavbě bude dokončena v přiměřené lhůtě; podmínky pro posouzení významnosti použití stávajícího ratingového systému; metodiku posuzování souladu s požadavky na používání přístupu IRB; kategorizace projektového financování,

(66) Komise by měla být zmocněna k přijetí prováděcích technických norem vypracovaných orgánem EBA, pokud jde o postup společného rozhodování o přístupu IRB předložený mateřskými institucemi v EU, mateřskými finančními holdingovými společnostmi v EU a mateřskými smíšenými finančními holdingovými společnostmi v EU; položky obchodního ukazatele přiřazením těchto položek k příslušným buňkám pro podávání zpráv; jednotné formáty pro zpřístupňování informací, související pokyny, informace o strategii opakovaného předkládání informací a řešení v oblasti informačních technologií pro zpřístupňování informací a zpřístupňování informací o ESG. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijímat prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

(67) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajistit jednotné obezřetnostní požadavky vztahující se na instituce v celé Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(68) Nařízení (EU) č. 575/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Použije se ode dne 1. ledna 2025 .

Následující body článku 1 tohoto nařízení se však použijí od 9. července 2024 : bod 1 písm. a) bod iv), bod 1 písm. b), body 2, 3 a 4, bod 6 písm. f), bod 8 písm. c), bod 11 týkající se čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013, bod 30 písm. d), bod 34 týkající se čl. 104 odst. 9 nařízení (EU) č. 575/2013, bod 35 písm. a), bod 37 týkající se čl. 104c odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013, bod 42 týkající se čl. 111 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013, bod 52 týkající se čl. 122a odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013, bod 53 týkající se čl. 123 odst. 1 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 575/2013, bod 55 týkající se čl. 124 odst. 11, 12 a 14 nařízení (EU) č. 575/2013, bod 56 týkající se čl. 126a odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, body 57 a 65, bod 70 písm. c) týkající se čl. 143 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013, bod 71 písm. b), bod 72 písm. i), bod 75 písm. d), bod 78 písm. e), bod 81, bod 98 písm. b), bod 102 písm. d), bod 104 písm. c), bod 105 písm. c), bod 106 písm. e), bod 135 písm. c), bod 152 písm. b) bod ii), bod 155 týkající se čl. 314 odst. 9 a 10, čl. 315 odst. 3, čl. 316 odst. 3, čl. 317 odst. 9 a 10, čl. 320 odst. 3, čl. 321 odst. 2 a čl. 323 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, bod 156 písm. b), bod 159 písm. c) týkající se čl. 325c odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013, bod 160 písm. c) týkající se čl. 325j odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013, bod 164 písm. b), bod 178 písm. e), bod 180, bod 182 písm. d), bod 183 písm. c), bod 184 písm. b) bod iii), bod 198 písm. c), bod 201 týkající se čl. 383a odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 575/2013, bod 204, bod 205 písm. b) bod i), bod 214 písm. a) a c), body 222 a 223, bod 229 týkající se čl. 449a odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013, body 232, 235, 236 a 238, bod 239 písm. a), bod 242 týkající se čl. 495b odst. 2 a 4 a čl. 495c odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, body 243, 244, 248 a 249, bod 250 týkající se článku 506 nařízení (EU) č. 575/2013, bod 251 týkající se článků 506e a 506f nařízení (EU) č. 575/2013 a body 252, 253 a 254.

Úř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 40 .

⟪TABLE:tbl_002⟫

⟪MEDIA:img_002⟫

Článek 2 Článek 2 Vstup v platnost a použitelnost

Článek 5a Článek 5a Definice týkající se kryptoaktiv

Článek 10a Článek 10a Uplatňování obezřetnostních požadavků na konsolidovaném základě, pokud jsou investiční podniky mateřským podnikem

Článek 22 Článek 22 Subkonsolidace v případě subjektů ve třetích zemích 1.Dceřiné instituce nebo dceřiné zprostředkující finanční holdingové společnosti nebo dceřiné zprostředkující smíšené finanční holdingové společnosti uplatňují požadavky stanovené v článcích 89, 90 a 91 a části třetí, čtvrté a sedmé a související požadavky na podávání zpráv stanovené v části sedmé A na základě své subkonsolidované situace, pokud mají ve třetí zemi dceřiný podnik, který je institucí nebo finanční institucí, nebo drží v takovém podniku účast. 2.Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se mohou dceřiné instituce nebo dceřiné zprostředkující finanční holdingové společnosti nebo dceřiné zprostředkující smíšené finanční holdingové společnosti rozhodnout neuplatňovat požadavky stanovené v článcích 89, 90 a 91 a v části třetí, čtvrté a sedmé a související požadavky na podávání zpráv stanovené v části sedmé A na základě své subkonsolidované situace, pokud celková aktiva a podrozvahové položky dceřiných podniků a účasti ve třetích zemích představují méně než 10 % celkového objemu aktiv a podrozvahových položek dané dceřiné instituce nebo dceřiné zprostředkující finanční holdingové společnosti nebo dceřiné zprostředkující smíšené finanční holdingové společnosti.

Článek 34 Článek 34 Dodatečné úpravy ocenění 1.Instituce při výpočtu výše svého kapitálu uplatní požadavky článku 105 na veškerá svá aktiva oceněná reálnou hodnotou a odečtou z kmenového kapitálu tier 1 částku ve výši nezbytných dodatečných úprav ocenění. 2.Odchylně od odstavce 1 mohou instituce za mimořádných okolností, jejichž existenci určí stanovisko orgánu EBA v souladu s odstavcem 3, snížit celkové dodatečné úpravy ocenění při výpočtu celkové částky, která má být odečtena z kmenového kapitálu tier 1. 3.Pro účely poskytnutí stanoviska podle odstavce 2 sleduje EBA tržní podmínky s cílem posoudit, zda mimořádné okolnosti nastaly, a je-li tomu tak, okamžitě o tom informuje Komisi. 4.EBA za konzultace s ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění ukazatelů a podmínek, které použije k určení mimořádných okolností uvedených v odstavci 2, a pro upřesnění snížení celkových souhrnných dodatečných úprav ocenění podle uvedeného odstavce. EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 10. července 2026 . Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 74 Článek 74 Kapitálové investice do kapitálových nástrojů emitovaných regulovanými subjekty finančního sektoru, které nesplňují podmínky pro regulativní kapitál

Článek 88b Článek 88b Podniky ve třetích zemích

Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. dubna 2024 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 30. května 2024 .

⟪TABLE:tbl_003⟫

⟪MEDIA:img_003⟫

Článek 104 Článek 104 Zařazení do obchodního portfolia 1.Instituce musí mít zavedeny jasně definované zásady a postupy pro určování toho, které pozice se zařazují do obchodního portfolia pro výpočet jejich kapitálových požadavků v souladu s článkem 102 a s tímto článkem, přičemž zohlední své schopnosti a praxi v řízení rizik. Instituce v plném rozsahu dokumentuje dodržování těchto zásad a postupů, podrobuje je nejméně jednou ročně vnitřnímu auditu a výsledky tohoto auditu zpřístupní příslušným orgánům. Instituce má zřízenu nezávislou funkci řízení rizika, která průběžně vyhodnocuje, zda jsou její nástroje řádně zařazovány do obchodního nebo investičního portfolia. 2.Instituce zařadí do obchodního portfolia pozice v těchto nástrojích: a) nástrojích, které splňují kritéria pro zahrnutí do alternativního portfolia obchodování s korelací (ACTP) stanovená v čl. 325 odst. 6, 7 a 8;b) nástrojích, které by vedly k čisté krátké úvěrové nebo čisté krátké akciové pozici v investičním portfoliu, s výjimkou vlastních závazků instituce, pokud tyto pozice nesplňují kritéria uvedená v písmeni e);c) nástrojích vyplývajících z příslibů k upisování cenných papírů, pokud se tyto přísliby vztahují pouze k cenným papírům, u nichž se očekává, že je instituce ke dni vypořádání koupí;d) nástrojích jednoznačně klasifikovaných jako aktiva nebo závazky s obchodním účelem podle účetního rámce vztahujícího se na danou instituci;e) nástrojích vyplývajících z činností tvorby trhu;f) pozicích držených se záměrem obchodovat v subjektech kolektivního investování, pokud tyto subjekty kolektivního investování splňují alespoň jednu z podmínek stanovených v odstavci 8;g) kótovaných akciích;h) transakcích s financováním cenných papírů souvisejících s obchodováním;i) opcích nebo jiných derivátech vložených do vlastních závazků instituce v investičním portfoliu, které se vztahují k úvěrovému nebo akciovému riziku. Pro účely prvního pododstavce písm. b) má instituce čistou krátkou akciovou pozici, pokud snížení ceny akcií vede k zisku instituce. Instituce má čistou krátkou úvěrovou pozici, pokud zvýšení úvěrového rozpětí nebo zhoršení úvěruschopnosti emitenta nebo skupiny emitentů vede k zisku instituce. Instituce průběžně sledují, zda nástroje vedou k čisté krátké úvěrové nebo čisté krátké akciové pozici v investičním portfoliu. Pro účely prvního pododstavce písm. i) instituce oddělí od svých vlastních závazků v investičním portfoliu vloženou opci nebo jiný derivát, který se týká úvěrového rizika nebo akciového rizika. Vloženou opci nebo jiný derivát zařadí do obchodního portfolia a vlastní závazek ponechá v investičním portfoliu. Není-li vzhledem k jeho povaze možné nástroj rozdělit, zařadí instituce celý nástroj do obchodního portfolia. V takovém případě důvod pro použití tohoto zacházení řádně zdokumentuje. 3.Instituce nezařadí do obchodního portfolia pozice v těchto nástrojích: a) nástrojích určených pro uskladňování k sekuritizaci;b) nástrojích souvisejících s držbou nemovitostí;c) nekótovaných akciích;d) nástrojích souvisejících s retailovými úvěry a úvěry pro malé a střední podniky;e) pozicích v jiných subjektech kolektivního investování, než které jsou uvedeny v odst. 2 písm. f);f) derivátových smlouvách a subjektech kolektivního investování s jedním nebo více podkladovými nástroji uvedenými v písmenech a) až d) tohoto odstavce;g) nástrojích držených k zajištění konkrétního rizika jedné nebo více pozic v nástroji uvedeném v písmenech a) až f), h) a i) tohoto odstavce;h) vlastních závazcích instituce, pokud tyto nástroje nesplňují kritéria uvedená v odst. 2 písm. e) nebo kritéria uvedená v odst. 2 třetím pododstavci;i) nástrojích v hedgeových fondech. 4.Odchylně od odstavce 2 může instituce zařadit do investičního portfolia pozici v nástroji uvedeném v písmenech d) až i) uvedeného odstavce se souhlasem svého příslušného orgánu. Příslušný orgán souhlas udělí, pokud instituce k jeho spokojenosti prokázala, že pozice není držena se záměrem obchodovat ani nezajišťuje pozice držené se záměrem obchodovat. 5.Odchylně od odstavce 3 může instituce zařadit do obchodního portfolia pozici v nástroji uvedeném v písmeni i) uvedeného odstavce se souhlasem svého příslušného orgánu. Příslušný orgán souhlas udělí, pokud instituce k jeho spokojenosti prokázala, že pozice je držena se záměrem obchodovat nebo zajišťuje pozice držené se záměrem obchodovat a že instituce splňuje alespoň jednu z podmínek stanovených pro tuto pozici v odstavci 8. 6.Pokud instituce zařadí do obchodního portfolia pozici v jiném nástroji, než jsou nástroje uvedené v odst. 2 písm. a), b) nebo c), může příslušný orgán instituci vyzvat, aby předložila důkazy odůvodňující takové zařazení. Pokud instituce vhodné důkazy nepředloží, může příslušný orgán požadovat, aby tuto pozici přeřadila do investičního portfolia. 7.Pokud instituce zařadí do investičního portfolia pozici v jiném nástroji, než jsou nástroje uvedené v odstavci 3, může příslušný orgán instituci vyzvat, aby předložila důkazy odůvodňující takové zařazení. Pokud instituce vhodné důkazy nepředloží, může příslušný orgán požadovat, aby tuto pozici přeřadila do obchodního portfolia. 8.Instituce zařadí do obchodního portfolia pozici v subjektu kolektivního investování jinou než pozice uvedené v odst. 3 písm. f), která je držena se záměrem obchodovat , pokud instituce splňuje některou z těchto podmínek: a) instituce je schopna získat dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování;b) instituce není schopna získat dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, ale zná obsah oprávnění subjektu kolektivního obchodování a je schopna získat denní cenové kotace pro daný subjekt kolektivního investování. 9.EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro další upřesnění postupu, který mají instituce použít pro výpočet a sledování čistých krátkých úvěrových nebo čistých krátkých akciových pozic v investičním portfoliu podle odst. 2 písm. b). Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2027 . Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 104c Článek 104c Zacházení se zajištěním měnového rizika u kapitálových poměrů 1.Instituce, která záměrně převzala rizikovou pozici, aby se alespoň částečně zajistila vůči nepříznivým pohybům měnových kurzů u kteréhokoli ze svých kapitálových poměrů uvedených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c), může se svolením svého příslušného orgánu vyloučit tuto rizikovou pozici z kapitálových požadavků k měnovému riziku uvedených v čl. 325 odst. 1 za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky: a) maximální objem rizikové pozice, která je vyloučena z kapitálových požadavků k tržnímu riziku, je omezen na objem rizikové pozice neutralizující citlivost kteréhokoli z daných kapitálových poměrů na nepříznivé pohyby směnných kurzů;b) riziková pozice je vyloučena z kapitálových požadavků k tržnímu riziku po dobu nejméně šesti měsíců;c) instituce zavedla vhodný rámec řízení rizik pro zajištění vůči nepříznivým pohybům směnných kurzů u kteréhokoli ze svých kapitálových poměrů, včetně jasné zajišťovací strategie a struktury řízení;d) instituce poskytla příslušnému orgánu odůvodnění pro vyloučení rizikové pozice z kapitálových požadavků k tržnímu riziku, podrobnosti o této rizikové pozici a částku, která má být vyloučena. 2.Jakékoli vyloučení rizikových pozic z kapitálových požadavků k tržnímu riziku v souladu s odstavcem 1 se uplatňuje konzistentně. 3.Příslušný orgán schvaluje veškeré změny, které instituce provede ve vztahu k rámci řízení rizik uvedenému v odst. 1 písm. c) a ve vztahu k podrobnostem o rizikových pozicích uvedeným v odst. 1 písm. d). 4.EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní: a) rizikové pozice, které instituce může záměrně převzít, aby se alespoň částečně zajistila vůči nepříznivým pohybům směnných kurzů u kteréhokoli ze svých kapitálových poměrů uvedených v odstavci 1;b) jak stanovit maximální částku uvedenou v odst. 1 písm. a) tohoto článku a způsob, jakým má instituce uvedenou částku vyloučit u jednotlivých přístupů uvedených v čl. 325 odst. 1;c) kritéria, která má splňovat rámec instituce pro řízení rizik uvedený v odst. 1 písm. c), aby mohl být považován za vhodný pro účely tohoto článku. Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2026 . Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 108 Článek 108 Použití technik snižování úvěrového rizika v rámci standardizovaného přístupu a přístupu IRB pro úvěrové riziko a pro riziko rozmělnění 1.Pro expozici, na niž instituce použije standardizovaný přístup uvedený v kapitole 2 nebo na niž použije přístup IRB uvedený v kapitole 3, avšak bez použití svých vlastních odhadů LGD podle článku 143, může instituce při výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 4 písm. a) a g) a případně výše očekávaných ztrát pro účely výpočtu stanoveného v čl. 36 odst. 1 písm. d) a čl. 62 písm. d) zohlednit vliv majetkového zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4. 2.Pro expozici, na niž instituce použije přístup IRB s použitím svých vlastních odhadů LGD podle článku 143, může instituce při výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 4 písm. a) a g) a případně výše očekávaných ztrát pro účely výpočtu uvedeného v čl. 36 odst. 1 písm. d) a čl. 62 písm. d) zohlednit vliv majetkového zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 3. 3.Pokud instituce použije přístup IRB s použitím svých vlastních odhadů LGD podle článku 143 jak na původní expozici, tak na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění, může při výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 4 písm. a) a g) a případně výše očekávaných ztrát pro účely výpočtu uvedeného v čl. 36 odst. 1 písm. d) a čl. 62 písm. d) zohlednit vliv osobního zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 3. Ve všech ostatních případech může instituce pro tyto účely při výpočtu objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát zohlednit vliv osobního zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4. 4.Za podmínek stanovených v odstavci 5 smějí instituce úvěry fyzickým osobám považovat pro účely hlavy II kapitol 2, 3 a 4 za expozice zajištěné obytnými nemovitostmi namísto toho, aby se s nimi zacházelo jako se zaručenými expozicemi, pokud jsou v členském státě u těchto úvěrů splněny tyto podmínky: a) většina úvěrů fyzickým osobám na nákup obytných nemovitostí v tomto členském státě není poskytována v právní formě hypoték;b) většina úvěrů fyzickým osobám na nákup obytných nemovitostí v tomto členském státě je zaručena poskytovatelem zajištění s úvěrovým hodnocením vypracovaným určenou externí ratingovou agenturou, které odpovídá stupni úvěrové kvality 1 nebo 2, který je povinen splatit instituci částku v plné výši v případě selhání původního dlužníka;c) instituce má právní nárok zřídit zástavní právo k dané obytné nemovitosti v případě, že poskytovatel zajištění uvedený v písmeni b) neplní své závazky v rámci poskytnuté záruky nebo ztratí schopnost tyto závazky plnit. Příslušné orgány informují EBA, pokud jsou podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) tohoto odstavce na území států v jejich jurisdikci splněny, a uvedou názvy poskytovatelů zajištění způsobilých pro toto zacházení, kteří splňují podmínky tohoto odstavce a odstavce 5. EBA zveřejní seznam všech těchto způsobilých poskytovatelů zajištění na svých internetových stránkách a každoročně tento seznam aktualizuje. 5.Pro účely odstavce 4 lze s úvěry stanovenými v uvedeném odstavci zacházet jako s expozicemi zajištěnými obytnými nemovitostmi namísto toho, aby s nimi bylo zacházeno jako se zaručenými expozicemi, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: a) expozice, s níž se zachází podle standardizovaného přístupu, splňuje všechny požadavky pro zařazení do kategorie expozic expozice zajištěné nemovitostmi podle standardizovaného přístupu v souladu s články 124 a 125 s tou výjimkou, že instituce poskytující úvěr nedrží k obytné nemovitosti zástavní právo;b) expozice, s níž se zachází podle přístupu IRB, splňuje všechny požadavky pro zařazení do kategorie expozic retailové expozice zajištěné obytnými nemovitostmi podle IRB uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. d) bodě ii) s tou výjimkou, že instituce poskytující úvěr nedrží k obytné nemovitosti zástavní právo;c) obytná nemovitost nesmí být v době poskytnutí úvěru zatížena zástavním právem a u úvěrů poskytnutých od 1. ledna 2014 se dlužník smluvně zavázal, že bez souhlasu instituce, která původně poskytla daný úvěr, žádné zástavní právo nezřídí;d) poskytovatelem zajištění je způsobilý poskytovatel zajištění podle článku 201 a má úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou odpovídající stupni úvěrové kvality 1 nebo 2;e) poskytovatelem zajištění je instituce nebo subjekt finančního sektoru, na něž se vztahují kapitálové požadavky srovnatelné s požadavky uplatňovanými na instituce nebo pojišťovny;f) poskytovatel zajištění zřídil plně financovaný vzájemný záruční fond nebo odpovídající ochranu, aby mohly pojišťovny vstřebat ztráty z úvěrového rizika, jejichž nastavení je pravidelně přezkoumáváno příslušnými orgány a podléhá pravidelnému zátěžovému testování alespoň jednou za dva roky;g) instituce má smluvní a právní nárok zřídit zástavní právo k dané obytné nemovitosti v případě, že poskytovatel zajištění neplní své závazky v rámci poskytnuté záruky nebo ztratí schopnost tyto závazky plnit. 6.Instituce, které využijí možnosti stanovené v odstavci 4 pro daného způsobilého poskytovatele zajištění v rámci mechanismu zmíněného v uvedeném odstavci , takto postupují u všech svých expozic vůči fyzickým osobám zaručených tímto poskytovatelem zajištění v rámci uvedeného mechanismu.

Článek 110a Článek 110a Sledování smluvních ujednání, která nepředstavují přísliby

Článek 111 Článek 111 Hodnota expozice 1.Hodnotou expozice položky aktiv se rozumí její účetní hodnota po specifických úpravách o úvěrové riziko v souladu s článkem 110, dodatečných úpravách ocenění v souladu s článkem 34 v souvislosti s transakcemi zahrnutými do investičního portfolia instituce, odečtení částek v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m) a dalším snížení kapitálu souvisejícím s danou položkou aktiv. 2.Hodnotou expozice podrozvahové položky uvedené v příloze I je tento procentní podíl nominální hodnoty položky po odečtení specifických úprav o úvěrové riziko v souladu s článkem 110 a částek odečítaných v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m): a) 100 % u položek v koši 1;b) 50 % u položek v koši 2;c) 40 % u položek v koši 3;d) 20 % u položek v koši 4;e) 10 % u položek v koši 5. 3.Hodnotou expozice příslibu u podrozvahové položky podle odstavce 2 tohoto článku je nižší z následujících procentních podílů nominální hodnoty příslibu po odečtení specifických úprav o úvěrové riziko a částek odečítaných v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m): a) procentní podíl uvedený v odstavci 2 tohoto článku, který se použije na položku, k níž se příslib vztahuje;b) procentní podíl uvedený v odstavci 2 tohoto článku, který se použije na daný druh příslibu. 4.Se smluvními ujednáními nabízenými institucí, ale dosud nepřijatými klientem, která by se v případě přijetí klientem stala přísliby, se zachází jako s přísliby a použije se procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 2. U smluvních ujednání, která splňují podmínky uvedené v čl. 5 bodě 10 písm. a) až e), se použije procentní podíl ve výši 0 %. 5.Pokud instituce používá komplexní metodu finančního kolaterálu uvedenou v článku 223, hodnota expozice cenných papírů nebo komodit prodaných, složených nebo zapůjčených v rámci transakce s financováním cenných papírů se zvýší o koeficient volatility příslušný pro takové cenné papíry nebo komodity v souladu s články 223 a 224. 6.Hodnota expozice derivátového nástroje uvedeného v příloze II se určí podle kapitoly 6, přičemž se zohlední dopady smluv o novaci a dalších dohod o započtení podle uvedené kapitoly. Hodnotu expozice transakcí s financováním cenných papírů a transakcí s delší dobou vypořádání lze určit v souladu s kapitolou 4 nebo kapitolou 6. 7.Pokud se na expozici vztahuje majetkové zajištění úvěrového rizika, může být hodnota expozice pozměněna v souladu s kapitolou 4. 8.EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní: a) kritéria, která mají instituce použít k zařazování podrozvahových položek, s výjimkou položek již zahrnutých v příloze I, do košů 1 až 5 uvedených v příloze I;b) faktory, které by mohly omezit schopnost institucí zrušit bezpodmínečně odvolatelné přísliby uvedené v příloze I;c) postup pro informování orgánu EBA o klasifikaci používané institucí na jiné podrozvahové položky s podobnými riziky, jako jsou položky uvedené v příloze I. Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025 . Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 121 Článek 121 Expozice vůči institucím bez úvěrového hodnocení 1.Expozice vůči institucím, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se zařadí do jednoho z těchto stupňů: a) jsou-li splněny všechny tyto podmínky, zařadí se expozice vůči institucím do stupně A:i) instituce má dostatečnou schopnost plnit včas své finanční závazky, včetně splácení jistiny a úroků, po předpokládanou dobu trvání aktiv nebo expozic a bez ohledu na hospodářské cykly a obchodní podmínky;ii) instituce splňuje nebo překračuje požadavek stanovený v čl. 92 odst. 1 tohoto nařízení, případně s ohledem na čl. 458 odst. 2 písm. d) body i) a vi) a čl. 459 písm. a) tohoto nařízení, specifické kapitálové požadavky uvedené v článku 104 směrnice 2013/36/EU, požadavek kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 směrnice 2013/36/EU nebo jakékoli rovnocenné a dodatečné místní požadavky v oblasti dohledu nebo regulace ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky zveřejněny a mají být v příslušných případech splněny prostřednictvím kmenového kapitálu tier 1, kapitálu tier 1 nebo kapitálu;iii) informace o tom, zda instituce splňuje nebo překračuje požadavky uvedené v bodě ii) tohoto písmene, jsou zveřejněny nebo instituci poskytující úvěr jinak zpřístupněny;iv) hodnocení provedené institucí poskytující úvěr v souladu s článkem 79 směrnice 2013/36/EU neodhalilo, že by instituce nesplňovala podmínky stanovené v bodech i) a ii) tohoto písmene; b) jsou-li splněny všechny tyto podmínky a není-li splněna alespoň jedna z podmínek uvedených v písmeni a) tohoto odstavce, zařadí se expozice vůči institucím do stupně B:i) instituce je vystavena podstatnému úvěrovému riziku, včetně schopnosti splácet, která závisí na stabilních nebo příznivých hospodářských nebo obchodních podmínkách;ii) instituce splňuje nebo překračuje požadavek stanovený v čl. 92 odst. 1 tohoto nařízení, případně s ohledem na čl. 458 odst. 2 písm. d) bod i) a čl. 459 písm. a) tohoto nařízení, specifické kapitálové požadavky uvedené v článku 104 směrnice 2013/36/EU nebo jakékoli rovnocenné a dodatečné místní požadavky v oblasti dohledu nebo regulace ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky zveřejněny a mají být v příslušných případech splněny prostřednictvím kmenového kapitálu tier 1, kapitálu tier 1 nebo kapitálu;iii) informace o tom, zda instituce splňuje nebo překračuje požadavky uvedené v bodě ii) tohoto písmene, jsou zveřejněny nebo instituci poskytující úvěr jinak zpřístupněny;iv) hodnocení provedené institucí poskytující úvěr v souladu s článkem 79 směrnice 2013/36/EU neodhalilo, že by instituce nesplňovala podmínky stanovené v bodech i) a ii) tohoto písmene; c) pokud expozice vůči institucím nejsou zařazeny do stupně A nebo B nebo pokud je splněna kterákoli z následujících podmínek, zařadí se expozice vůči institucím do stupně C:i) instituce vykazuje podstatná rizika selhání a má jen omezenou bezpečnostní marži;ii) nepříznivé obchodní, finanční nebo hospodářské podmínky velmi pravděpodobně povedou nebo již vedly k neschopnosti instituce plnit své finanční závazky;iii) v případě, že zákon stanoví pro instituci povinnost auditované účetní závěrky, externí auditor v předchozích dvanácti měsících vydal záporný výrok auditora nebo vyjádřil ve svých auditovaných účetních závěrkách nebo auditovaných zprávách podstatné pochybnosti o schopnosti instituce pokračovat v činnosti. Pro účely prvního pododstavce písm. b) bodu ii) tohoto odstavce nezahrnují rovnocenné a dodatečné místní požadavky v oblasti dohledu nebo regulace kapitálové rezervy rovnocenné kapitálovým rezervám vymezeným v článku 128 směrnice 2013/36/EU. 2.V případě expozic vůči finančním institucím, s nimiž se zachází jako s expozicemi vůči institucím v souladu s čl. 119 odst. 5, instituce pro účely posouzení toho, zda uvedené finanční instituce splňují podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) bodě ii) a písm. b) bodě ii) tohoto článku, posoudí, zda uvedené finanční instituce splňují nebo překračují jakékoli srovnatelné obezřetnostní požadavky. 3.Expozicím zařazeným do stupně A, B nebo C v souladu s odstavcem 1 se přidělí riziková váha takto: a) expozicím zařazeným do stupně A, B nebo C, které splňují některou z následujících podmínek, se přidělí riziková váha pro krátkodobé expozice v souladu s tabulkou č. 1:i) expozice má původní splatnost tři měsíce nebo kratší;ii) expozice má původní splatnost šest měsíců nebo kratší a vzniká z pohybu zboží přes státní hranice; b) expozicím zařazeným do stupně A, které nejsou krátkodobé, se přidělí riziková váha 30 %, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:i) expozice nesplňuje žádnou z podmínek stanovených v písmeni a);ii) poměr kmenového kapitálu tier 1 instituce se rovná 14 % nebo je vyšší;iii) pákový poměr instituce je roven 5 % nebo je vyšší; c) expozicím zařazeným do stupně A, B nebo C, které nesplňují podmínky stanovené v písmeni a) nebo b), se přidělí riziková váha v souladu s tabulkou č. 1.Pokud expozice vůči instituci není denominována v národní měně jurisdikce, v níž má daná instituce sídlo, nebo pokud tato instituce vykázala úvěrový závazek na pobočce v jiné jurisdikci a tato expozice není v národní měně jurisdikce, v níž pobočka působí, riziková váha přidělená v souladu s písmeny a), b) nebo c) jiným expozicím, než jsou expozice se splatností jeden rok nebo kratší vyplývající ze samolikvidujících podmíněných položek souvisejících s obchodováním, které vznikají z pohybu zboží přes státní hranice, není nižší než riziková váha expozice vůči ústřední vládě země, kde má daná instituce sídlo. Tabulka č. 1 Hodnocení úvěrového rizikaStupeň AStupeň BStupeň CRiziková váha pro krátkodobé expozice20 %50 %150 %Riziková váha40 %75 %150 %

Článek 122a Článek 122a Specializované úvěrové expozice 1.V rámci kategorie expozic vůči podnikům uvedené v čl. 112 písm. g) instituce odděleně určují jako specializované úvěrové expozice se všemi těmito vlastnostmi: a) jedná se o expozici vůči subjektu, který byl speciálně vytvořen za účelem financování nebo řízení hmotných aktiv, nebo o expozici, která je z hospodářského hlediska s takovou expozicí srovnatelná;b) expozice nesouvisí s financováním obytné nebo obchodní nemovitosti a spadá do definic expozic objektového financování, projektového financování nebo komoditního financování stanovených v odstavci 3;c) smluvní ujednání upravující závazek související s expozicí poskytují instituci značný stupeň kontroly nad aktivy a příjmy, které tato aktiva vytvářejí;d) primárním zdrojem splácení závazku souvisejícího s expozicí je příjem vytvářený aktivy, která jsou financována, nikoliv nezávislá schopnost samostatného podnikání. 2.Specializovaným úvěrovým expozicím, pro které je k dispozici přímo použitelné úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha v souladu s tabulkou č. 1. Tabulka č. 1 Stupeň úvěrové kvality123456Riziková váha20 %50 %75 %100 %150 %150 % 3.Specializovaným úvěrovým expozicím, pro které není k dispozici přímo použitelné úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha takto: a) je-li účelem specializované úvěrové expozice financovat pořízení hmotných aktiv, včetně lodí, letadel, družic, železničních vozů a flotil, a příjmy, které mají být vytvořeny těmito aktivy, plynou ve formě peněžních toků vytvářených konkrétními hmotnými aktivy, která byla financována a zastavena nebo postoupena věřiteli (expozice objektového financování), použijí instituce rizikovou váhu 100 %;b) je-li účelem specializované úvěrové expozice poskytovat krátkodobé financování rezerv, zásob nebo pohledávek z komodit obchodovaných v obchodním systému, včetně ropy, kovů nebo plodin, a příjem, který mají tyto rezervy, zásoby nebo pohledávky vytvořit, má být výnosem z prodeje dané komodity (expozice komoditního financování), použijí instituce rizikovou váhu 100 %;c) je-li účelem specializované úvěrové expozice financovat individuální projekt, buď ve formě investiční výstavby nového zařízení nebo refinancování stávajícího zařízení, s vylepšením nebo bez něj, na vývoj nebo pořízení rozsáhlých, složitých a nákladných zařízení, včetně elektráren, chemických zpracovatelských závodů, dolů, dopravní infrastruktury, infrastruktury životního prostředí a telekomunikační infrastruktury, kdy se instituce poskytující úvěr zaměřuje především na výnosy vytvářené financovaným projektem jako na zdroj splácení i zajištění úvěru (expozice projektového financování), použijí instituce tyto rizikové váhy:i) 130 %, pokud se projekt, k němuž se expozice vztahuje, nachází ve fázi před zahájením provozu;ii) jestliže se nepoužije úprava kapitálových požadavků k úvěrovému riziku uvedená v článku 501a, 80 %, pokud se projekt, k němuž se expozice vztahuje, nachází v provozní fázi a uvedená expozice splňuje všechna tato kritéria:1) existují smluvní omezení možnosti dlužníka vykonávat činnosti, které by mohly být na újmu věřitelů, včetně omezení, že bez souhlasu stávajících věřitelů nelze vydat nové dluhové nástroje;2) dlužník má dostatečné rezervní fondy plně financované v hotovosti nebo jiná finanční ujednání s určitým subjektem na pokrytí potřeb pohotovostního financování a provozního kapitálu po celou dobu trvání financovaného projektu, pokud bylo danému subjektu přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný subjekt nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto subjektu interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento subjekt institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6;3) projekt, k němuž se expozice vztahuje, vytváří peněžní toky, které jsou předvídatelné a pokrývají všechny budoucí splátky úvěru;4) v případech, kdy příjmy dlužníka nejsou financovány platbami od velkého počtu uživatelů, zdroj splácení závazku závisí na jedné hlavní protistraně a tato hlavní protistrana je jedním z těchto subjektů:centrální banka, ústřední vláda, regionální vláda nebo místní orgán, je-li jim přidělena riziková váha 0 % podle článků 114 a 115 nebo je-li jim přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud centrální banka, ústřední vláda, regionální vláda nebo místní orgán nemají úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, jim přidělí interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud jsou institucí interně ohodnoceny v souladu s kapitolou 3 oddílem 6; subjekt veřejného sektoru, je-li tomuto subjektu přidělena riziková váha 20 % či nižší v souladu s článkem 116 nebo je-li mu přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný subjekt veřejného sektoru nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto subjektu veřejného sektoru interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento subjekt veřejného sektoru institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6; podnik, jemuž bylo přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný podnik nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto podniku interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento podnik institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6; 5) smluvní ustanovení upravující expozici vůči dlužníkovi představují pro instituci poskytující úvěr vysoký stupeň ochrany v případě selhání dlužníka,6) hlavní protistrana nebo jiné protistrany, které obdobně splňují kritéria způsobilosti hlavní protistrany, účinně chrání instituci poskytující úvěr před ztrátami vyplývajícími z ukončení projektu;7) veškerá aktiva a smlouvy nezbytné pro provoz projektu byly zastaveny ve prospěch instituce poskytující úvěr v rozsahu povoleném použitelnými právními předpisy,8) instituce poskytující úvěr je schopna v případě selhání převzít subjekt dlužníka; iii) 100 %, pokud se projekt, k němuž se expozice vztahuje, nachází v provozní fázi a expozice nesplňuje podmínky stanovené v bodě ii); d) pro účely písm. c) bodu ii) bodu 3) se vytvářené peněžní toky nepovažují za předvídatelné, pokud podstatná část příjmů nesplňuje jednu nebo více z těchto podmínek:i) příjmy jsou založeny na dostupnosti, což znamená, že po dokončení výstavby má dlužník, jsou-li splněny smluvní podmínky, nárok na platby od svých smluvních protistran, které pokrývají provozní náklady a náklady na údržbu, náklady na dluhovou službu a výnosy z kapitálu v době, kdy dlužník projekt provozuje, a tyto platby nepodléhají výkyvům poptávky, jako je úroveň provozu, a jsou obvykle upraveny pouze z důvodu nedostatečné výkonnosti nebo nedostupnosti aktiva pro veřejnost;ii) na příjmy se vztahuje regulace míry návratnosti;iii) na příjmy se vztahuje smluvní ujednání o povinnosti úhrady bez ohledu na realizaci odběru; e) pro účely písmene c) se provozní fází rozumí fáze, ve které subjekt, který byl speciálně vytvořen za účelem financování projektu nebo je ekonomicky srovnatelný, splňuje obě tyto podmínky:i) subjekt má kladný čistý peněžní tok, který postačuje ke krytí jakéhokoli zbývajícího smluvního závazku;ii) subjekt má klesající dlouhodobý dluh. 4.EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem za účelem dalšího upřesnění podmínek, za nichž jsou splněna kritéria stanovená v odst. 3 písm. c) bodě ii). Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2026 . Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 123 Článek 123 Retailové expozice 1.Za retailové expozice se považují expozice, které splňují všechna tato kritéria: a) expozice je vůči jedné nebo více fyzickým osobám nebo vůči malému nebo střednímu podniku;b) celková částka, kterou dlužník nebo ekonomicky spjatá skupina klientů dluží instituci, jejím mateřským podnikům a jejím dceřiným podnikům, včetně jakékoli expozice v selhání, ale s výjimkou expozic zajištěných obytnými nemovitostmi až do výše hodnoty nemovitosti, nepřevýší podle vědomí instituce, která musí učinit přiměřené kroky s cílem potvrdit tuto situaci, částku 1 milion EUR;c) expozice představuje jednu z velkého počtu expozic s takovými podobnými vlastnostmi, že se podstatně sníží rizika spojená s takovou expozicí;d) dotčená instituce zachází s expozicí ve svém rámci řízení rizik jako s retailovou expozicí konzistentně v průběhu času a způsobem, který je podobný tomu, jak instituce zachází s jinými retailovými expozicemi, a jako takovou ji interně řídí. K zařazení do kategorie retailových expozic je způsobilá současná hodnota retailové minimální platby pronájmu. Do 10. července 2025 vydá EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny k upřesnění přiměřených diverzifikačních metod, podle nichž má být expozice považována za jednu z velkého počtu podobných expozic, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce . 2.Za retailové expozice se nepovažují tyto expozice: a) expozice, které nemají povahu dluhu a které vyjadřují podřízený podíl na zbývajících aktivech nebo na příjmech emitenta;b) dluhové expozice a jiné cenné papíry, podíly společníků, deriváty nebo jiné nástroje, jejichž ekonomická podstata je podobná jako u expozic uvedených v písmeni a);c) všechny ostatní expozice ve formě cenných papírů. 3.Retailovým expozicím uvedeným v odstavci 1 se přidělí riziková váha 75 %, s výjimkou transaktorských expozic, kterým se přidělí riziková váha 45 %. 4.Není-li u expozice vůči jedné nebo více fyzickým osobám splněno kterékoli z kritérií uvedených v odstavci 1, považuje se tato expozice za retailovou expozici a přidělí se jí riziková váha 100 %. 5.Odchylně od odstavce 3 se expozicím plynoucím z úvěrů poskytnutých institucí důchodcům nebo zaměstnancům se smlouvou na dobu neurčitou proti bezpodmínečnému převodu části důchodu nebo platu dlužníka přidělí riziková váha 35 %, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: a) na splacení úvěru udělí dlužník penzijnímu fondu nebo zaměstnavateli bezpodmínečný souhlas s tím, aby prováděl přímé platby dané instituci a tyto měsíční platby týkající se úvěru odečítal od dlužníkova měsíčního důchodu nebo platu;b) rizika úmrtí, pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání nebo snížení čistého měsíčního důchodu nebo platu dlužníka jsou řádně kryta pojištěním ve prospěch instituce;c) měsíční platby, které má dlužník provádět v souvislosti se všemi úvěry splňujícími podmínky stanovené v písmenech a) a b), nepřekračují ve svém úhrnu 20 % jeho čistého měsíčního důchodu nebo platu;d) maximální původní doba splatnosti úvěru nepřesahuje 10 let.

Článek 123a Článek 123a Expozice s nesouladem měn 1.U expozic vůči fyzickým osobám, které jsou zařazeny do kategorie expozic uvedené v čl. 112 písm. h), nebo u expozic vůči fyzickým osobám, které jsou expozicemi zajištěnými obytnými nemovitostmi, které jsou zařazeny do kategorie expozic uvedené v čl. 112 písm. i), se riziková váha přidělená v souladu s touto kapitolou vynásobí koeficientem 1,5, přičemž výsledná riziková váha nepřesáhne 150 %, jsou-li splněny tyto podmínky: a) expozice je denominovaná v jiné měně, než je měna zdroje příjmu dlužníka;b) dlužník nemá zajištění svého platebního rizika v důsledku nesouladu měn, a to buď finančním nástrojem, nebo příjmem v cizí měně, který odpovídá měně expozice, nebo součet takových zajištění, která má dlužník k dispozici, kryje méně než 90 % každé splátky u této expozice.Pokud instituce není schopna tyto expozice s nesouladem měn oddělit, použije se multiplikátor rizikové váhy v hodnotě 1,5 na všechny nezajištěné expozice, u nichž se měna expozic liší od národní měny země bydliště dlužníka. 2.Pro účely tohoto článku se zdrojem příjmů rozumí jakýkoli zdroj, který dlužníkovi generuje peněžní toky, včetně peněžních toků z poukázaných peněžních prostředků, příjmů z pronájmu nebo platů, s výjimkou výnosů z prodeje aktiv nebo podobných právních kroků ze strany instituce. 3.Odchylně od odstavce 1 platí, že pokud dvojice měn uvedená v odst. 1 písm. a) sestává z eura a měny členského státu účastnícího se druhé etapy hospodářské a měnové unie (ERM II), multiplikátor rizikové váhy v hodnotě 1,5 se nepoužije.

Článek 125 Článek 125 Expozice zajištěné obytnými nemovitostmi 1.V případě expozice zajištěné obytnou nemovitostí podle čl. 124 odst. 2 písm. a) bodu i) nebo ii) se části expozice až do výše 55 % hodnoty nemovitosti přidělí riziková váha 20 %. Pokud instituce drží podřízené zástavní právo a existují přednostní zástavní práva vyšší seniority, která tato instituce nedrží, pro účely určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 20 %, se výše 55 % hodnoty nemovitosti sníží o výši přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží. Pokud jsou zástavní práva, která instituce nedrží, na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, pro určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 20 % , se výše 55 % hodnoty nemovitosti, snížená o výši jakýchkoli přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží, sníží o součin: a) 55 % hodnoty nemovitosti, snížené o výši případných přednostních zástavních práv vyšší seniority, která drží daná instituce i jiné instituce, ab) výše zástavních práv, která instituce nedrží a která jsou na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, vydělené součtem všech rovnocenných zástavních práv. Pokud příslušný nebo pověřený orgán v souladu s čl. 124 odst. 9 stanovil vyšší rizikovou váhu nebo nižší procentní podíl hodnoty nemovitosti než ty, které jsou uvedeny v tomto odstavci, použijí instituce rizikovou váhu nebo procentní podíl stanovené v souladu s čl. 124 odst. 9. Případné zbývající části expozice uvedené v prvním pododstavci se přiřadí riziková váha jako expozici vůči protistraně, která není zajištěna obytnou nemovitostí. 2.Expozici podle čl. 124 odst. 2 písm. a) bodu iii) se přidělí riziková váha stanovená v souladu s příslušným košem rizikové váhy expozice vůči hodnotě v tabulce č. 1 . Pro účely tohoto odstavce platí, že pokud příslušný nebo pověřený orgán v souladu s čl. 124 odst. 9 stanovil vyšší rizikovou váhu nebo nižší procentní podíl expozice vůči hodnotě než ty, které jsou uvedeny v tomto odstavci, použijí instituce rizikovou váhu nebo procentní podíl stanovené v souladu s čl. 124 odst. 9. Tabulka č. 1 ETVETV ≤ 50 %50 % < ETV ≤ 60 %60 % < ETV ≤ 80 %80 % < ETV ≤ 90 %90 % < ETV ≤ 100 %ETV > 100 %Riziková váha30 %35 %45 %60 %75 %105 % Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce mohou instituce použít zacházení uvedené v odstavci 1 tohoto článku na expozice zajištěné obytnými nemovitostmi, které se nacházejí na území členského státu, pokud příslušný orgán daného členského státu zveřejnil v souladu s čl. 430a odst. 3 ztrátovost pro takové expozice, která na základě souhrnných údajů oznámených institucemi v daném členském státě pro daný vnitrostátní trh s nemovitostmi nepřekračuje žádný z níže uvedených limitů pro souhrnné ztráty z takových expozic existující v předchozím roce: a) souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. a) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. c) nepřesahuje 0,3 %;b) souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. b) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. c) nepřesahuje 0,5 %. 3.Instituce mohou rovněž uplatnit odchylku uvedenou v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku v případech, kdy příslušný orgán třetí země, který uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii, jak bylo stanoveno v rozhodnutí Komise přijatém v souladu s čl. 107 odst. 4, zveřejňuje odpovídající ztrátovost pro expozice zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se na území dané třetí země. Pokud příslušný orgán třetí země nezveřejní odpovídající ztrátovost pro expozice zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se na území dané třetí země, může EBA tyto informace pro danou třetí zemi zveřejnit, pokud jsou k dispozici platné statistické údaje, tedy takové, které jsou pro odpovídající trh s obytnými nemovitostmi statisticky reprezentativní.

Článek 126 Článek 126 Expozice zajištěné obchodními nemovitostmi 1.V případě expozice zajištěné obchodní nemovitostí podle čl. 124 odst. 2 písm. b) bodu i) se části expozice až do výše 55 % hodnoty nemovitosti přidělí riziková váha 60 %. Pokud instituce drží podřízené zástavní právo a existují přednostní zástavní práva vyšší seniority, která tato instituce nedrží, pro účely určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 60 %, se výše 55 % hodnoty nemovitosti sníží o výši přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží. Pokud jsou zástavní práva, která instituce nedrží, na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, pro určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 60 %, se výše 55 % hodnoty nemovitosti, snížená o výši jakýchkoli přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží, sníží o součin: a) 55 % hodnoty nemovitosti, snížené o výši případných přednostních zástavních práv vyšší seniority, která drží daná instituce i jiné institucí, ab) výše zástavních práv, která instituce nedrží a která jsou na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, vydělené součtem všech rovnocenných zástavních práv. Pokud příslušný nebo pověřený orgán v souladu s čl. 124 odst. 9 stanovil vyšší rizikovou váhu nebo nižší procentní podíl hodnoty nemovitosti než ty, které jsou uvedeny v tomto odstavci, použijí instituce rizikovou váhu nebo procentní podíl stanovené v souladu s čl. 124 odst. 9. Případné zbývající části expozice uvedené v prvním pododstavci se přiřadí riziková váha jako expozici vůči protistraně, která není zajištěna obchodní nemovitostí. 2.Expozici podle čl. 124 odst. 2 písm. b) bodu ii) se přidělí riziková váha stanovená v souladu s příslušným košem rizikové váhy expozice vůči hodnotě v tabulce č. 1 . Pro účely tohoto odstavce platí, že pokud příslušný nebo pověřený orgán v souladu s čl. 124 odst. 9 stanovil vyšší rizikovou váhu nebo nižší procentní podíl expozice vůči hodnotě než ty, které jsou uvedeny v tomto odstavci, použijí instituce rizikovou váhu nebo procentní podíl stanovené v souladu s čl. 124 odst. 9. Tabulka č. 1 ETV ≤ 60 %60 % < ETV ≤ 80 %ETV > 80 %Riziková váha70 %90 %110 % Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce mohou instituce použít zacházení uvedené v odstavci 1 tohoto článku na expozice zajištěné obchodními nemovitostmi, které se nacházejí na území členského státu, pokud příslušný orgán daného členského státu zveřejnil v souladu s čl. 430a odst. 3 ztrátovost pro takové expozice, která na základě souhrnných údajů oznámených institucemi v daném členském státě pro daný vnitrostátní trh s nemovitostmi nepřekračuje žádný z níže uvedených limitů pro souhrnné ztráty z takových expozic existující v předchozím roce: a) souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. d) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. f) nepřesahuje 0,3 %;b) souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. e) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. f) nepřesahuje 0,5 %. 3.Instituce mohou uplatnit odchylku uvedenou v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku rovněž v případech, kdy příslušný orgán třetí země, který uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii, jak bylo stanoveno v rozhodnutí Komise přijatém v souladu s čl. 107 odst. 4, zveřejňují odpovídající ztrátovost pro expozice zajištěné obchodními nemovitostmi nacházejícími se na území dané třetí země. Pokud příslušný orgán třetí země nezveřejní odpovídající ztrátovost pro expozice zajištěné obchodními nemovitostmi nacházejícími se na území dané třetí země, může EBA tyto informace pro třetí zemi zveřejnit, pokud jsou k dispozici platné statistické údaje, tedy takové, které jsou pro odpovídající trh s obchodními nemovitostmi statisticky reprezentativní. 4.EBA posoudí, zda je vhodné upravit zacházení s expozicemi zajištěnými obchodními nemovitostmi, včetně expozic IPRE a expozic jiných než IPRE, přičemž zohlední vhodnost rizikových vah a relativní rozdíly v riziku expozic zajištěných obytnými nemovitostmi, rozdíly v citlivosti vůči riziku expozic IPRE zajištěných obytnými nemovitostmi podle čl. 125 odst. 2 tabulky č. 1 a expozic IPRE zajištěných obchodními nemovitostmi podle tabulky č. 1 tohoto článku a doporučení ESRB týkající se zranitelnosti v odvětví obchodních nemovitostí v Unii. EBA předloží zprávu o svých zjištěních Komisi do 31. prosince 2027 . Na základě zprávy uvedené v prvním pododstavci a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2028 legislativní návrh.

Článek 126a Článek 126a Expozice z pořízení pozemku, přípravy a výstavby 1.Expozici ADC se přidělí riziková váha 150 %. 2.Expozicím ADC souvisejícím s obytnými nemovitostmi může být přidělena riziková váha 100 %, pokud instituce uplatňuje řádné standardy pro vznik a sledování, které splňují požadavky článků 74 a 79 směrnice 2013/36/EU, a pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek: a) významnou část celkového počtu smluv představují právně závazné smlouvy o smlouvě budoucí kupní nebo nájemní, u nichž kupující nebo nájemce složil podstatnou zálohu v hotovosti, která v případě ukončení smlouvy propadá, nebo u nichž je financování zajištěno rovnocenným způsobem, nebo právně závazné smlouvy o koupi nebo nájmu, zahrnující mimo jiné případy, kdy je platba rozložena do splátek hrazených v závislosti na pokroku výstavby;b) podstatná část vlastního kapitálu dlužníka je vystavena riziku, což je představováno odpovídající výší vlastního kapitálu poskytnutého dlužníkem k hodnotě obytné nemovitosti po dokončení; 3.Do 10. července 2025 vydá EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny, v nichž upřesní pojmy podstatná záloha v hotovosti, financování zajištěné rovnocenným způsobem, významná část celkového počtu smluv a odpovídající výše vlastního kapitálu poskytnutého dlužníkem, v nichž zohlední specifika poskytování úvěrů institucemi subjektům veřejného bydlení nebo neziskovým subjektům v celé Unii, které jsou upraveny právními předpisy a existují s cílem sloužit sociálním účelům a nabízet nájemníkům dlouhodobé bydlení.

Článek 133 Článek 133 Akciové expozice 1.Za akciové expozice se považují všechny tyto položky: a) veškeré expozice splňující všechny tyto podmínky:i) expozice je neumořitelná v tom smyslu, že návratnosti investovaných prostředků lze dosáhnout pouze prodejem investice nebo prodejem práv k investici nebo likvidací emitenta;ii) expozice nepředstavuje závazek emitenta;iii) expozice vyjadřuje podíl na zbývajících aktivech nebo na příjmech emitenta; b) nástroje, které by se považovaly za položky kapitálu tier 1, pokud by byly vydány institucí;c) nástroje, které představují závazek emitenta a splňují kteroukoli z těchto podmínek:i) emitent je schopen vypořádání závazku neomezeně odkládat;ii) závazek vyžaduje nebo podle uvážení emitenta umožňuje vypořádání prostřednictvím emise pevně stanoveného počtu akcií emitenta;iii) závazek vyžaduje nebo podle uvážení emitenta umožňuje vypořádání prostřednictvím emise proměnlivého počtu akcií emitenta a za jinak stejných podmínek je jakákoli změna hodnoty závazku důsledkem změny hodnoty pevně stanoveného počtu akcií emitenta, je s takovou změnou srovnatelná a má stejný směr;iv) držitel nástroje má možnost požadovat vypořádání závazku ve formě akcií, pokud není splněna jedna z těchto podmínek:1) v případě obchodovaného nástroje instituce ke spokojenosti příslušného orgánu prokázala, že nástroj je obchodován na trhu spíše jako dluh emitenta než jako jeho akcie,2) v případě neobchodovaných nástrojů instituce ke spokojenosti příslušného orgánu prokázala, že s nástrojem by mělo být zacházeno jako s dluhovou pozicí; d) dluhové závazky a jiné cenné papíry, podíly společníků, deriváty nebo jiné nástroje strukturované tak, že jejich ekonomická podstata je podobná jako u expozic uvedených v písmenech a), b) a c), včetně závazků, jejichž výnos je spojen s výnosy akcií;e) akciové expozice, které jsou vedeny jako úvěr, ale vyplývají z kapitalizace pohledávky provedené v rámci řádné realizace nebo restrukturalizace dluhu. Pro účely prvního pododstavce písm. c) bodu iii) jsou zahrnuty závazky, které vyžadují nebo umožňují vypořádání prostřednictvím emise proměnlivého počtu akcií emitenta, u nichž se změna peněžní hodnoty závazku rovná změně reálné hodnoty pevně stanoveného počtu akcií vynásobené určitým faktorem, přičemž tento faktor i uvedený počet akcií jsou pevně stanoveny. Pro účely prvního pododstavce písm. c) bodu iv) může instituce, je-li splněna jedna z podmínek v něm stanovených, s předchozím svolením příslušného orgánu rozložit rizika pro regulatorní účely. 2.S kapitálovými investicemi se nezachází jako s akciovými expozicemi v žádném z těchto případů: a) kapitálové investice jsou strukturovány tak, že jejich ekonomická podstata je podobná ekonomické podstatě držených dluhových nástrojů, které nesplňují kritéria stanovená v odstavci 1;b) kapitálové investice představují sekuritizované expozice. 3.Jiným akciovým expozicím, než které jsou uvedeny v odstavcích 4 až 7, se přidělí riziková váha 250 %, pokud se nevyžaduje, aby tyto expozice byly odečteny nebo rizikově váženy v souladu s částí druhou. 4.Následujícím akciovým expozicím vůči nekótovaným společnostem se přidělí riziková váha 400 %, pokud se nevyžaduje, aby tyto expozice byly odečteny nebo rizikově váženy v souladu s částí druhou: a) investicím pro účely krátkodobého opětovného prodeje;b) investicím do podniků rizikového kapitálu nebo podobným investicím, které se nabývají s očekáváním významných krátkodobých kapitálových zisků.Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se dlouhodobým kapitálovým investicím, včetně investic do akcií podnikových klientů, s nimiž instituce má nebo hodlá navázat dlouhodobý obchodní vztah, a kapitalizace dluhu pro účely restrukturalizace společnosti přidělí riziková váha v souladu s odstavcem 3 nebo případně 5. Pro účely tohoto článku se dlouhodobou kapitálovou investicí rozumí kapitálová investice, která je držena po dobu tří let nebo déle nebo je učiněna s úmyslem držet ji tři roky nebo déle, jak bylo schváleno vyšším vedením instituce. 5.Instituce, které získaly předchozí svolení příslušných orgánů, mohou přidělit rizikovou váhu 100 % akciovým expozicím vzniklým v rámci legislativních programů na podporu určitých hospodářských odvětví, a to až do výše části těchto akciových expozic, jež v souhrnu nepřesahuje 10 % kapitálu instituce, které splňují všechny tyto podmínky: a) legislativní programy poskytují instituci na tuto investici významné dotace nebo záruky, včetně záruk poskytovaných mezinárodními rozvojovými bankami, veřejnými rozvojovými úvěrovými institucemi ve smyslu čl. 429a odst. 2 nebo mezinárodními organizacemi;b) legislativní programy zahrnují určitou formu státního dohledu;c) legislativní programy zahrnují omezení kapitálových investic, jako jsou omezení velikosti a typů podniků, do nichž instituce investuje, přípustné výše vlastnických podílů, zeměpisné umístění a další relevantní faktory, které omezují potenciální riziko investice pro investující instituci. 6.Akciovým expozicím vůči centrálním bankám se přidělí riziková váha 0 %. 7.Kapitálová účast, která je vedena jako úvěr, ale vyplynula z kapitalizace dluhu provedené v rámci řádné realizace nebo restrukturalizace dluhu, nesmí být přidělena nižší riziková váha než ta, která by se použila, kdyby se s kapitálovou účastí zacházelo jako s dluhovou expozicí.

Článek 141 Článek 141 Položky v národní a zahraniční měně 1.Úvěrové hodnocení, které se týká položky v národní měně dlužníka, se nepoužije ke stanovení rizikové váhy expozice vůči stejnému dlužníkovi v zahraniční měně. 2.Odchylně od odstavce 1 platí, že pokud expozice vznikne prostřednictvím účasti instituce na úvěru, který byl poskytnut nebo byl zaručen proti riziku konverze a převodu mezinárodní rozvojovou bankou uvedenou v čl. 117 odst. 2, jejíž status přednostního věřitele je na trhu uznávaný, lze úvěrové hodnocení položky dlužníka v národní měně použít ke stanovení rizikové váhy expozice vůči stejnému dlužníkovi v zahraniční měně. Pro účely prvního pododstavce platí, že pokud je expozice v zahraniční měně zaručena proti riziku konverze a převodu, může být úvěrové hodnocení položky dlužníka v národní měně použito pouze pro účely vážení rizika zaručené části této expozice. Té části expozice, která není zaručena, se přidělí riziková váha na základě úvěrového hodnocení dlužníka, které se týká položky v této zahraniční měně.

Článek 159 Článek 159 Zacházení s výší očekávané ztráty, deficitem podle IRB a přebytkem podle IRB 1.Instituce odečítá výši očekávaných ztrát expozic uvedených v čl. 158 odst. 5, 6 a 10 od součtu všech těchto položek: a) obecné a specifické úpravy o úvěrové riziko související s těmito expozicemi vypočítané v souladu s článkem 110;b) dodatečné úpravy ocenění v důsledku selhání protistrany stanovené v souladu s článkem 34 a související s expozicemi, pro něž se výše očekávaných ztrát vypočítávají v souladu s čl. 158 odst. 5, 6 a 10;c) další snížení kapitálu vztahující se k těmto expozicím s výjimkou odpočtů provedených podle čl. 36 odst. 1 písm. m).Pokud je výsledkem výpočtu provedeného postupem podle prvního pododstavce kladná hodnota, označuje se výsledná hodnota jako přebytek podle IRB. Pokud je výsledkem výpočtu provedeného postupem podle prvního pododstavce záporná hodnota, označuje se výsledná hodnota jako deficit podle IRB. 2.Pro účely výpočtu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku zacházejí instituce s diskonty určenými v souladu s čl. 166 odst. 1 z rozvahových expozic nabytých v selhání stejně jako se specifickými úpravami o úvěrové riziko. Diskonty z rozvahových expozic nabytých nikoli v selhání nesmí být do výpočtu deficitu podle IRB nebo přebytku podle IRB zahrnuty. Specifické úpravy o úvěrové riziko pro expozice v selhání se nepoužijí na pokrytí výše očekávaných ztrát u jiných expozic. Do výpočtu deficitu podle IRB nebo přebytku podle IRB se nezahrnuje výše očekávaných ztrát pro sekuritizované expozice a obecné a specifické úpravy o úvěrové riziko související s těmito expozicemi.

Článek 159a Článek 159a Neuplatnění minimálních vstupních prahů PD , LGD a CCF

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investicní podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1 ).

⟪TABLE:tbl_004⟫

⟪MEDIA:img_004⟫

Článek 219 Článek 219 Rozvahové započtení

Článek 226 Článek 226 Zvyšování koeficientů volatility pro účely komplexní metody finančního kolaterálu

Článek 228 Článek 228 Výpočet objemů rizikově vážených expozic podle komplexní metody finančního kolaterálu pro expozice, s nimiž se zachází podle standardizovaného přístupu

Článek 230 Článek 230 Výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát pro expozici se způsobilým majetkovým zajištěním úvěrového rizika pro účely přístupu IRB 1.Podle přístupu IRB, s výjimkou expozic, které spadají do oblasti působnosti článku 220, použijí instituce efektivní LGD (LGD*) jako LGD pro účely kapitoly 3 pro uznání majetkového zajištění úvěrového rizika způsobilého podle této kapitoly. Instituce vypočítají LGD * takto: kde: E= hodnota expozice před zohledněním účinku majetkového zajištění úvěrového rizika; v případě expozice zajištěné finančním kolaterálem způsobilým v souladu s touto kapitolou se tato částka vypočítá v souladu s čl. 223 odst. 3; v případě zapůjčených nebo složených cenných papírů se tato částka rovná zapůjčené hotovosti nebo zapůjčeným či složeným cenným papírům; u zapůjčených nebo složených cenných papírů se hodnota expozice zvýší použitím koeficientu volatility (HE ) v souladu s články 223 až 227; ES = současná hodnota majetkového zajištění úvěrového rizika získaná po uplatnění koeficientu volatility použitelného na tento druh majetkového zajištění úvěrového rizika (HC ) a uplatnění koeficientu volatility pro nesoulad měn (Hfx ) mezi expozicí a majetkovým zajištěním úvěrového rizika v souladu s odstavci 2 a 3; ES je omezeno na tuto hodnotu: E·(1+HE ); EU = E·(1+HE ) – ES ; LGDU = příslušná LGD pro nezajištěnou expozici, jak je stanoveno v čl. 161 odst. 1; LGDS = příslušná LGD pro expozice zajištěné druhem způsobilého majetkového zajištění úvěrového rizika, který byl použit v transakci, jak je uvedeno v odstavci 2 tabulce č. 1. 2.Tabulka č. 1 uvádí hodnoty LGDS a Hc použitelné ve vzorci stanoveném v odstavci 1. Tabulka č. 1 Druh majetkového zajištění úvěrového rizikaLGDS Koeficient volatility (Hc )Finanční kolaterál0 %koeficient volatility Hc stanovený v článcích 224 až 227Pohledávky20 %40 %Obytné nemovitosti a obchodní nemovitosti20 %40 %Ostatní hmotný kolaterál25 %40 %Nezpůsobilé majetkové zajištění úvěrového rizikanepoužije se100 % 3.Je-li způsobilé majetkové zajištění úvěrového rizika denominováno v jiné měně, než je měna expozice, je koeficient volatility pro nesoulad měn (Hfx ) stejný jako koeficient použitelný podle článků 224 až 227. 4.Jako alternativu k postupu stanovenému v odstavcích 1 a 2 tohoto článku a s výhradou čl. 124 odst. 9 mohou instituce té části expozice, která je v rámci limitů stanovených v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci a čl. 126 odst. 1 prvním pododstavci plně zajištěná obytnou nebo obchodní nemovitostí, která se nachází na území členského státu, přidělit rizikovou váhu 50 %, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v čl. 199 odst. 3 nebo 4. 5.Pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát pro expozice, na něž se vztahuje přístup IRB a jež spadají do oblasti působnosti článku 220, použijí instituce E * v souladu s čl. 220 odst. 4 a použijí LGD pro nezajištěné expozice, jak je stanoveno v čl. 161 odst. 1 písm. a), aa) a b).

Článek 231 Článek 231 Výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát v případě seskupení způsobilého majetkového zajištění úvěrového rizika pro expozici, s níž se zachází podle přístupu IRB

Článek 235a Článek 235a Výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát podle substitučního přístupu, pokud se se zaručenou expozicí zachází podle přístupu IRB a se srovnatelnou přímou expozicí vůči poskytovateli zajištění se zachází podle standardizovaného přístupu 1.V případě expozic s osobním zajištěním úvěrového rizika, pro které instituce používá přístup IRB stanovený v kapitole 3, a pokud se se srovnatelnými přímými expozicemi vůči poskytovateli zajištění zachází podle standardizovaného přístupu, vypočítají instituce objemy rizikově vážených expozic podle tohoto vzorce: max{0, E – GA } · r + GA · g kde: E= hodnota expozice určená podle kapitoly 3 oddílu 5; za tímto účelem instituce vypočítají hodnotu expozice pro podrozvahové položky jiné než deriváty, s nimiž se zachází podle přístupu IRB, s použitím CCF ve výši 100 % namísto SA-CCF či IRB-CCF stanovených v čl. 166 odst. 8, 8a a 8b; GA = hodnota zajištění úvěrového rizika upravená o měnové riziko (G*) vypočítaná v souladu s čl. 233 odst. 3 a dále upravená o nesoulad splatností, jak je stanoveno v oddíle 5 této kapitoly; r= riziková váha expozic vůči dlužníkovi, jak je stanoveno v kapitole 3; g= riziková váha použitelná na přímou expozici vůči poskytovateli zajištění, jak je stanoveno v kapitole 2. 2.Pokud je hodnota zajištění úvěrového rizika (GA ) nižší než hodnota expozice (E), mohou instituce uplatnit vzorec uvedený v odstavci 1, pouze pokud zajištěná i nezajištěná část expozice mají stejné pořadí pro uspokojení pohledávek. 3.Instituce mohou uplatnit preferenční zacházení stanovené v čl. 114 odst. 4 a 7 na expozice nebo části expozic zaručené ústřední vládou nebo centrální bankou, jako by tyto expozice byly přímými expozicemi vůči ústřední vládě nebo centrální bance, a to za předpokladu, že jsou pro takové přímé expozice splněny podmínky stanovené v čl. 114 odst. 4 nebo 7. 4.Výše očekávané ztráty pro zajištěnou část hodnoty expozice je nula. 5.U nezajištěné části hodnoty expozice (E) použijí instituce rizikovou váhu a očekávanou ztrátu odpovídající podkladové expozici. Pro výpočet stanovený v článku 159 instituce přiřadí obecné nebo specifické úpravy o úvěrové riziko nebo dodatečné úpravy ocenění v souladu s článkem 34 týkající se transakcí zahrnutých do investičního portfolia instituce nebo další snížení kapitálu související s danou expozicí, jiná než odpočty provedené v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m), k nezajištěné části hodnoty expozice.

Článek 236 Článek 236 Výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát podle substitučního přístupu, pokud se se zaručenou expozicí zachází podle přístupu IRB bez použití vlastních odhadů LGD a pokud se se srovnatelnou přímou expozicí vůči poskytovateli zajištění zachází podle přístupu IRB 1.V případě expozic s osobním zajištěním úvěrového rizika, pro které instituce používá přístup IRB stanovený v kapitole 3, avšak nepoužívá vlastní odhady LGD, a pokud se se srovnatelnými přímými expozicemi vůči poskytovateli zajištění zachází podle přístupu IRB stanoveného v kapitole 3, instituce určí zajištěnou část expozice buď jako hodnotu expozice (E), nebo upravenou hodnotu osobního zajištění úvěrového rizika (GA ), podle toho, která z těchto hodnot je nižší. 1a.Instituce, které na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění uplatňují přístup IRB a používají vlastní odhady PD, vypočítají objem rizikově vážené expozice a výši očekávané ztráty pro zajištěnou část hodnoty expozice s použitím PD poskytovatele zajištění a LGD použitelné pro srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění podle čl. 161 odst. 1 v souladu s odstavcem 1b tohoto článku. V případě podřízených expozic a nepodřízeného osobního zajištění úvěrového rizika se hodnota LGD, kterou instituce použijí na zajištěnou část hodnoty expozice, rovná hodnotě LGD pro přednostní pohledávky a instituce mohou zohlednit jakékoli majetkové zajištění úvěrového rizika zajišťující osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s touto kapitolou. 1b.Instituce vypočítají rizikovou váhu a očekávanou ztrátu vztahující se na zajištěnou část podkladové expozice s použitím PD, LGD podle odstavce 1a tohoto článku a stejné funkce rizikové váhy, které se použijí pro srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění, a případně použijí splatnost (M) související s podkladovou expozicí vypočítanou v souladu s článkem 162. 1c.Instituce, které na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění uplatňují přístup IRB s použitím metody stanovené v čl. 153 odst. 5, použijí rizikovou váhu a očekávanou ztrátu vztahující se na zajištěnou část expozice, které odpovídají hodnotám rizikové váhy a očekávané ztráty stanoveným v čl. 153 odst. 5 a čl. 158 odst. 6. 1d.Bez ohledu na odstavec 1c tohoto článku instituce, které na zaručené expozice uplatňují přístup IRB za použití metody stanovené v čl. 153 odst. 5, vypočítají rizikovou váhu a očekávanou ztrátu vztahující se na zajištěnou část expozice s použitím PD, LGD vztahující se na srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění podle čl. 161 odst. 1 v souladu s odstavcem 1b tohoto článku a stejné funkce rizikové váhy, které se použijí pro srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění, a případně použijí splatnost (M) související s podkladovou expozicí vypočítanou v souladu s článkem 162. V případě podřízených expozic a nepodřízeného osobního zajištění úvěrového rizika se hodnota LGD, kterou instituce použijí na zajištěnou část hodnoty expozice, rovná hodnotě LGD pro přednostní pohledávky a instituce mohou zohlednit majetkové zajištění úvěrového rizika zajišťující osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s touto kapitolou. 2.U nezajištěné části hodnoty expozice (E) použijí instituce rizikovou váhu a očekávanou ztrátu odpovídající podkladové expozici. Pro výpočet stanovený v článku 159 instituce přiřadí obecné nebo specifické úpravy o úvěrové riziko nebo dodatečné úpravy ocenění v souladu s článkem 34 týkající se transakcí zahrnutých do investičního portfolia instituce nebo další snížení kapitálu související s danou expozicí, jiná než odpočty provedené v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m), k nezajištěné části hodnoty expozice. 3.Pro účely tohoto článku je GA hodnota zajištění úvěrového rizika upravená o měnové riziko (G*) vypočítaná podle čl. 233 odst. 3 a dále upravená o nesoulad splatností, jak je stanoveno v oddíle 5 této kapitoly. Hodnota expozice (E) je hodnota expozice určená podle kapitoly 3 oddílu 5. Instituce vypočítají hodnotu expozice pro podrozvahové položky jiné než deriváty, s nimiž se zachází podle přístupu IRB, s použitím CCF ve výši 100 % namísto SA-CCF či IRB-CCF stanovených v čl. 166 odst. 8, 8a a 8b.

Článek 236a Článek 236a Výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát podle substitučního přístupu, pokud se se zaručenou expozicí zachází podle přístupu IRB s použitím vlastních odhadů (LGD) a pokud se se srovnatelnou přímou expozicí vůči poskytovateli zajištění zachází podle přístupu IRB 1.V případě expozic s osobním zajištěním úvěrového rizika, pro které instituce používá přístup IRB stanovený v kapitole 3 a vlastní odhady LGD, a pokud se se srovnatelnými přímými expozicemi vůči poskytovateli zajištění zachází podle přístupu IRB stanoveného v kapitole 3, avšak bez použití vlastních odhadů LGD, instituce určí zajištěnou část expozice buď jako hodnotu expozice (E), nebo upravenou hodnotu osobního zajištění úvěrového rizika (GA ) vypočtenou v souladu s čl. 235a odst. 1, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Instituce vypočítá objem rizikově vážené expozice a výše očekávané ztráty pro zajištěnou část hodnoty expozice s použitím PD, LGD a stejné funkce rizikové váhy, které se použijí pro srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění, a případně se použije splatnost (M) související s podkladovou expozicí vypočítaná v souladu s článkem 162. 2.Instituce, které na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění uplatňují přístup IRB stanovený v kapitole 3, avšak nepoužívají své vlastní odhady LGD, určí LGD v souladu s čl. 161 odst. 1. V případě podřízených expozic a nepodřízeného osobního zajištění úvěrového rizika se hodnota LGD, kterou instituce použijí na zajištěnou část hodnoty expozice, rovná hodnotě LGD pro přednostní pohledávky a instituce mohou zohlednit majetkové zajištění úvěrového rizika zajišťující osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s touto kapitolou. 3.Instituce, které na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění uplatňují přístup IRB stanovený v kapitole 3 a používají své vlastní odhady LGD, vypočítají rizikovou váhu a očekávanou ztrátu vztahující se na zajištěnou část podkladové expozice s použitím PD, LGD a stejné funkce rizikové váhy, které se použijí pro srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění, a případně použijí splatnost (M) související s podkladovou expozicí vypočítanou v souladu s článkem 162. 4.Instituce, které na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění uplatňují přístup IRB s použitím metody stanovené v čl. 153 odst. 5, použijí rizikovou váhu a očekávanou ztrátu vztahující se na zajištěnou část expozice, které odpovídají hodnotám rizikové váhy a očekávané ztráty stanoveným v čl. 153 odst. 5 a čl. 158 odst. 6. 5.U jakékoli nezajištěné části hodnoty expozice (E) použijí instituce rizikovou váhu a očekávanou ztrátu odpovídající podkladové expozici. Pro výpočet stanovený v článku 159 instituce přiřadí obecné nebo specifické úpravy o úvěrové riziko nebo dodatečné úpravy ocenění v souladu s článkem 34 týkající se transakcí zahrnutých do investičního portfolia instituce nebo další snížení kapitálu související s danou expozicí, jiná než odpočty provedené v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m), k nezajištěné části hodnoty expozice.

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12 ).

⟪TABLE:tbl_005⟫

⟪MEDIA:img_005⟫

1) kryptoaktivem kryptoaktivum ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 40 ). , které není digitální měnou centrální banky;

Článek 311a Článek 311a Definice

Článek 312 Článek 312 Kapitálový požadavek k operačnímu riziku

Článek 313 Článek 313 Složka obchodního ukazatele

Článek 314 Článek 314 Obchodní ukazatel 1.Instituce vypočítají svůj obchodní ukazatel podle tohoto vzorce: BI = ILDC + SC + FC kde: BI= obchodní ukazatel vyjádřený v miliardách EUR; ILDC= úroková, leasingová a dividendová složka vyjádřená v miliardách EUR a vypočítaná v souladu s odstavcem 2; SC= složka služeb vyjádřená v miliardách EUR a vypočítaná v souladu s odstavcem 5; FC= finanční složka vyjádřená v miliardách EUR a vypočítaná v souladu s odstavcem 6. 2.Pro účely odstavce 1 se úroková, leasingová a dividendová složka vypočítají podle tohoto vzorce: kde: ILDC= úroková, leasingová a dividendová složka; IC= úroková složka, která představuje úrokové výnosy instituce ze všech finančních aktiv a ostatní úrokové výnosy, včetně finančních výnosů z finančního leasingu a výnosů z operativního leasingu a zisků z pronajatých aktiv, minus úrokové náklady instituce ze všech finančních závazků a ostatní úrokové náklady, včetně úrokových nákladů z finančního a operativního leasingu, odpisů a snížení hodnoty u aktiv pronajatých v rámci operativního leasingu a s nimi souvisejících ztrát, vypočítaná jako roční průměr absolutních hodnot rozdílů za poslední tři účetní období; AC= složka aktiv, která je součtem celkových hrubých nesplacených úvěrů, záloh, úročených cenných papírů, včetně vládních dluhopisů, a pronajatých aktiv instituce, vypočítaná jako roční průměr za poslední tři účetní období na základě částek na konci každého příslušného účetního období; DC= dividendová složka, která představuje výnosy z dividend instituce pocházející z investic do akcií a fondů, které nejsou konsolidovány v účetní závěrce instituce, včetně výnosů z dividend od nekonsolidovaných dceřiných, přidružených a společných podniků, vypočítaná jako roční průměr za poslední tři účetní období. 3.Odchylně od odstavce 2 může mateřská instituce v EU do 31. prosince 2027 požádat svůj orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě o svolení vypočítat pro kteroukoli ze svých konkrétních dceřiných institucí samostatnou úrokovou, leasingovou a dividendovou složku a přičíst výsledek tohoto výpočtu k úrokové, leasingové a dividendové složce vypočítané na konsolidovaném základě pro ostatní subjekty skupiny, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky: a) většinu činností daných dceřiných institucí tvoří činnosti retailového nebo komerčního bankovnictví;b) významná část retailových nebo komerčních bankovních činností daných dceřiných institucí je tvořena úvěry, se kterými je spojena vysoká PD;c) použití odchylky poskytuje vhodný základ pro výpočet kapitálového požadavku mateřské instituce v EU k operačnímu riziku. Po udělení svolení jej orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě každé dva roky spolu se souvisejícími podmínkami znovu posoudí. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě ihned oznámí orgánu EBA, pokud dojde k udělení, potvrzení nebo odvolání uvedeného svolení. Do 31. prosince 2031 podá EBA Komisi zprávu o uplatňování a vhodnosti odchylky uvedené v prvním pododstavci, zejména s ohledem na konkrétní dotčené modely podnikání a přiměřenost souvisejícího kapitálového požadavku k operačnímu riziku. Na základě této zprávy a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2032 legislativní návrh. 4.Do 31. prosince 2027 nebo do okamžiku, než orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě udělí svolení v souladu s odstavcem 3, podle toho, co nastane dříve, smí mateřská instituce v EU, které bylo uděleno svolení uplatňovat na své linie podnikání retailového a komerčního bankovnictví alternativní standardizovaný přístup k výpočtu svého kapitálového požadavku k operačnímu riziku, poté, co informovala svůj orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, pro účely výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku souvisejících s uvedenými dvěma liniemi podnikání a v souladu s rozsahem stávajícího svolení nadále používat alternativní standardizovaný přístup stanovený tímto nařízením ve znění platném ke dni 8. července 2024 . 5.Pro účely odstavce 1 se složka služeb vypočítá podle tohoto vzorce: SC = max (OI, OE) + max (FI, FE) kde: SC= složka služeb; OI= ostatní provozní výnosy, které představují roční průměr výnosů instituce z běžných bankovních operací za poslední tři účetní období, které nejsou zahrnuty v jiných položkách obchodního ukazatele, ale jsou podobné povahy; OE= ostatní provozní náklady, které představují roční průměr nákladů a ztrát instituce z běžných bankovních operací za poslední tři účetní období, které nejsou zahrnuty v jiných položkách obchodního ukazatele, ale jsou podobné povahy, a z událostí operačního rizika; FI= složka výnosů z poplatků a provizí, která představuje roční průměr výnosů instituce z poskytování poradenství a služeb za poslední tři účetní období, včetně výnosů, které instituce obdržela jako externí poskytovatel finančních služeb; FE= složka nákladů na poplatky a provize, která představuje roční průměr nákladů instituce zaplacených za poradenství a služby za poslední tři účetní období, včetně poplatků zaplacených institucí externím poskytovatelům za finanční služby, avšak s výjimkou poplatků zaplacených externím poskytovatelům za nefinanční služby. S výhradou předchozího svolení příslušného orgánu a v rozsahu, v jakém má institucionální systém ochrany k dispozici vhodné a jednotně stanovené systémy sledování a klasifikace operačního rizika, mohou instituce, které jsou členy institucionálního systému ochrany, jenž splňuje požadavky čl. 113 odst. 7, vypočítat složku služeb bez zahrnutí veškerých výnosů získaných od institucí, které jsou členy téhož institucionálního systému ochrany, nebo nákladů jim uhrazených. Veškeré ztráty vyplývající ze souvisejících operačních rizik se sdílejí mezi účastníky institucionálního systému ochrany. 6.Pro účely odstavce 1 se finanční složka vypočítá podle tohoto vzorce: FC = TC + BC kde: FC= finanční složka; TC= složka obchodního portfolia, která představuje roční průměr absolutních hodnot čistého zisku nebo ztráty v obchodním portfoliu instituce, určených v závislosti na daném případu buď v souladu s účetními standardy, nebo v souladu s částí třetí hlavou I kapitolou 3, za poslední tři účetní období, včetně obchodních aktiv a obchodních závazků, ze zajišťovacího účetnictví a z kurzových rozdílů; BC= složka investičního portfolia, která představuje roční průměr absolutních hodnot za poslední tři účetní období: čistého zisku nebo ztráty v investičním portfoliu instituce, a to i z finančních aktiv a závazků oceněných reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty, ze zajišťovacího účetnictví, z kurzových rozdílů a z realizovaných zisků a ztrát z finančních aktiv a závazků neoceněných reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty. 7.Instituce nesmí při výpočtu svého obchodního ukazatele použít žádný z těchto prvků: a) výnosy a náklady z pojišťovacích a zajišťovacích činností;b) zaplacené pojistné a zajistné a platby obdržené na základě nakoupených pojistných nebo zajistných smluv;c) správní náklady, včetně nákladů na zaměstnance, poplatků zaplacených externím poskytovatelům za poskytování nefinančních služeb a ostatních správních nákladů;d) výtěžek ze zpětného získávání správních nákladů, včetně výtěžku ze zpětného získávání plateb jménem zákazníků;e) náklady na prostory a dlouhodobá aktiva, s výjimkou těch, které vznikly při událostech operačního rizika;f) odpisy hmotných a nehmotných aktiv, s výjimkou odpisů souvisejících s aktivy pronajatými v rámci operativního leasingu, které se zahrnou do nákladů na finanční a operativní leasing;g) rezervy a rozpuštění rezerv, s výjimkou rezerv, které souvisejí s událostmi operačního rizika;h) náklady na základní kapitál splatný na požádání;i) snížení hodnoty a zrušení ztrát ze snížení hodnoty;j) změny v goodwillu vykazované v hospodářském výsledku;k) daň z příjmů právnických osob. 8.Pokud instituce vyvíjí činnost po dobu kratší než tři roky, může pro výpočet příslušných složek obchodního ukazatele použít výhledové obchodní odhady, děje-li se tak ke spokojenosti příslušného orgánu. Jakmile budou k dispozici historické údaje, začne je instituce používat. 9.EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění: a) složek obchodního ukazatele a jejich používání vypracováním seznamů typických podpoložek s přihlédnutím k mezinárodním regulačním standardům a případně k obezřetnostním hranicím definovaným v části třetí hlavě I kapitole 3;b) prvků uvedených v odstavci 7 tohoto článku. Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026 . Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 10.EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž, je-li to vhodné, upřesní položky obchodního ukazatele přiřazením těchto položek k odpovídajícím buňkám pro podávání zpráv stanoveným v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/451Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/451 ze dne 17. prosince 2020 , kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014 (Úř. věst. L 97, 19.3.2021, s. 1 ). . Tyto návrhy prováděcích technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026 . Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 315 Článek 315 Úpravy obchodního ukazatele 1.Instituce do výpočtu svého obchodního ukazatele zahrnou položky obchodního ukazatele fúzovaných nebo nabytých subjektů či činností od okamžiku fúze nebo nabytí a zohlední poslední tři účetní období. 2.Instituce mohou požádat příslušný orgán o svolení vyřadit ze svého obchodního ukazatele částky týkající se odprodaných subjektů nebo ukončených činností . 3.EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění tohoto: a) jak mají instituce určit úpravy obchodního ukazatele uvedené v odstavcích 1 a 2;b) podmínek, za nichž mohou příslušné orgány udělit svolení uvedené v odstavci 2;c) načasování úprav uvedených v odstavci 2. Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026 . Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 316 Článek 316 Výpočet roční ztráty z operačního rizika 1.Instituce, jejichž obchodní ukazatel se rovná alespoň 750 milionům EUR, vypočítají svou roční ztrátu z operačního rizika jako součet všech čistých ztrát za dané účetní období vypočtených v souladu s čl. 318 odst. 1, které se rovnají prahovým hodnotám vztahujícím se k údajům o ztrátách stanoveným v čl. 319 odst. 1 nebo 2 nebo jsou vyšší. Odchylně od prvního pododstavce mohou příslušné orgány udělit výjimku z požadavku na výpočet roční ztráty z operačního rizika institucím, jejichž obchodní ukazatel nepřesahuje 1 miliardu EUR, pokud daná instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokázala, že by použití prvního pododstavce pro danou instituci představovalo nepřiměřenou zátěž. 2.Pro účely odstavce 1 je příslušným obchodním ukazatelem nejvyšší hodnota obchodního ukazatele, kterou instituce vykázala k posledním osmi referenčním datům podávání zpráv. Instituce, která svůj obchodní ukazatel dosud nevykázala, použije svůj nejnovější obchodní ukazatel. 3.EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní situaci nepřiměřené zátěže pro účely odstavce 1. Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026 . Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 317 Článek 317 Soubor údajů o ztrátách 1.Instituce, které vypočítávají roční ztrátu z operačního rizika v souladu s čl. 316 odst. 1, musí mít zavedeny systémy, postupy a mechanismy pro vytvoření a průběžnou aktualizaci souboru údajů o ztrátách, který ke každé zaznamenané události operačního rizika shromažďuje údaje o hrubých ztrátách, pojistném a nepojistném plnění, referenčních datech a seskupených ztrátách, včetně ztrát vycházejících z událostí nesprávného jednání. 2.Soubor údajů o ztrátách instituce zachycuje všechny události operačního rizika ze všech subjektů, které jsou zahrnuty do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2. 3.Pro účely odstavce 1 instituce: a) do souboru údajů o ztrátách zahrnou každou událost operačního rizika zaznamenanou během jednoho nebo více účetních období;b) pro zahrnutí ztrát souvisejících s událostmi operačního rizika do souboru údajů o ztrátách použijí datum zaúčtování;c) přiřadí ztráty a výtěžky týkající se společné události operačního rizika nebo souvisejících událostí operačního rizika v čase, které byly zaúčtovány v průběhu několika let, k příslušným účetním obdobím souboru údajů o ztrátách, v souladu se svými účetními postupy. 4.Instituce rovněž shromažďují: a) informace o referenčních datech událostí operačního rizika, včetně:i) data, kdy událost operačního rizika nastala nebo poprvé začala (datum události), je-li k dispozici;ii) data, kdy instituce událost operačního rizika zjistila (datum zjištění);iii) data nebo dat, kdy událost operačního rizika vyústila ve ztrátu nebo rezervu na ztrátu vykazovanou ve výsledovce instituce (datum zaúčtování); b) informace o jakémkoli výtěžku z hrubé ztráty a též popisné informace o rizikových faktorech nebo příčinách ztrátové události.Úroveň podrobnosti všech popisných informací musí být úměrná výši hrubé ztráty. 5.Instituce do souboru údajů o ztrátách nezahrne události operačního rizika související s úvěrovým rizikem, které jsou zohledněny v objemu rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko. Události operačního rizika, které souvisejí s úvěrovým rizikem, ale nejsou zohledněny v objemu rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko, se do souboru údajů o ztrátách zahrnují. 6.Události operačního rizika související s tržním rizikem se považují za operační riziko a do souboru údajů o ztrátách se zahrnují. 7.Instituce je na žádost příslušného orgánu schopna přiřadit své interní údaje o minulých ztrátách k danému druhu události . 8.Pro účely tohoto článku instituce zajistí spolehlivost, stabilitu a výkonnost systémů a infrastruktury informačních technologií nezbytných pro vedení a aktualizaci souboru údajů o ztrátách zejména tím, že zajistí splnění všech těchto požadavků: a) jejich systémy a infrastruktura informačních technologií jsou spolehlivé a odolné a jejich spolehlivost a odolnost lze průběžně udržovat;b) jejich systémy a infrastruktura informačních technologií podléhají procesům řízení konfigurace, řízení změn a řízení nasazování;c) pokud instituce přenáší části údržby svých systémů a infrastruktury informačních technologií na externí poskytovatele, je zajištěna spolehlivost, stabilita a výkonnost systémů a infrastruktury informačních technologií tím, že potvrdí alespoň tyto skutečnosti:i) její systémy a infrastruktura informačních technologií jsou spolehlivé a odolné a jejich spolehlivost a odolnost lze průběžně udržovat;ii) proces plánování, vytváření, testování a zavádění systémů a infrastruktury informačních technologií je spolehlivý a řádný s ohledem na řízení projektů, řízení rizik, správu, inženýrství, prokazování kvality a plánování testů, modelování a vývoj systémů, prokazování kvality ve všech činnostech, včetně přezkoumávání kódu a případně ověření kódů a testování, včetně převzetí ze strany uživatelů;iii) její systémy a infrastruktura informačních technologií podléhají procesům řízení konfigurace, řízení změn a řízení uvolňování;iv) proces plánování, vytváření, testování a zavádění systémů a infrastruktury informačních technologií a pohotovostních plánů schvaluje vedoucí orgán nebo vyšší vedení a vedoucí orgán a vyšší vedení jsou o výkonnosti systémů a infrastruktury informačních technologií pravidelně informovány. 9.Pro účely odstavce 7 vypracuje EBA návrhy regulačních technických norem, které stanoví taxonomii rizik pro operační rizika, jež je v souladu s mezinárodními standardy, a metodiku pro klasifikaci ztrátových událostí zahrnutých do souboru údajů o ztrátách na základě této taxonomie. Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026 . Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 10.Pro účely odstavce 8 vydá EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny, které vysvětlí technické prvky nezbytné k zajištění spolehlivosti, stability a výkonnosti systémů správy pro uchovávání souboru údajů o ztrátách, se zvláštním zaměřením na systémy a infrastruktury informačních technologií.

Článek 318 Článek 318 Výpočet čisté ztráty a hrubé ztráty 1.Pro účely čl. 316 odst. 1 vypočítají instituce pro každou událost operačního rizika čistou ztrátu takto: čistá ztráta = hrubá ztráta – výtěžek kde: hrubá ztráta= ztráta spojená s událostí operačního rizika před výtěžkem jakéhokoli druhu; výtěžek= jedna nebo více nezávislých událostí souvisejících s původní událostí operačního rizika, která je časově oddělená a při níž jsou od třetí strany obdrženy finanční prostředky nebo ekonomický prospěch. Instituce průběžně aktualizují výpočet čisté ztráty pro každou konkrétní událost operačního rizika. Za tímto účelem instituce aktualizují výpočet čisté ztráty na základě vysledovaných nebo odhadnutých změn hrubé ztráty a výtěžku za každé z posledních deseti účetních období. V případě, že jsou během několika účetních období v rámci tohoto desetiletého období vysledovány ztráty spojené se stejnou událostí operačního rizika, instituce vypočítá a aktualizuje: a) čistou ztrátu, hrubou ztrátu a výtěžek za každé účetní období tohoto desetiletého období, v němž byly tato čistá ztráta, hrubá ztráta a výtěžek zaznamenány;b) souhrnnou čistou ztrátu, souhrnnou hrubou ztrátu a souhrnný výtěžek za všechna příslušná účetní období tohoto desetiletého období. 2.Pro účely odstavce 1 se do výpočtu hrubé ztráty zahrnují tyto položky: a) přímo účtované částky, jako jsou snížení hodnoty, započtení, částky zaplacené za účelem náhrady škody, sankce a úroky z prodlení a náklady na právní zastoupení, zaúčtované ve výsledovce instituce a odpisy v důsledku události operačního rizika, včetně:i) nákladů na likvidaci tržní pozice ve výši zaznamenané ztráty související s položkami operačního rizika, pokud událost operačního rizika souvisí s tržním rizikem;ii) sankcí, úroků, poplatků z prodlení, nákladů na právní zastoupení a daní s výjimkou původně splatné daně, pokud tyto platby souvisejí se selháními nebo nedostatečnými procesy instituce, ledaže je tato částka již zahrnuta podle písmene e); b) náklady vzniklé v důsledku události operačního rizika, včetně externích nákladů s přímou vazbou na událost operačního rizika a nákladů na opravu nebo výměnu, které vznikly v souvislosti s obnovením pozice, která existovala před vznikem události operačního rizika;c) rezervy zaúčtované ve výsledovce proti potenciálním dopadům provozních ztrát, včetně ztrát vycházejících z událostí nesprávného jednání;d) ztráty vzniklé v souvislosti s událostí operačního rizika s konečným finančním dopadem, které jsou dočasně zaúčtovány na prozatímním nebo přechodném účtu, avšak zatím nejsou zachyceny ve výsledovce (nezaúčtované ztráty);e) negativní ekonomické dopady zaúčtované v účetním období, které jsou způsobeny událostmi operačního rizika ovlivňujícími peněžní toky nebo účetní závěrky z předchozích účetních období (časově vázané ztráty). Pro účely prvního pododstavce písm. d) se do souboru údajů o ztrátách zahrnou významné nezaúčtované ztráty ve lhůtě přiměřené výši a stáří nezaúčtované položky. Pro účely prvního pododstavce písm. e) instituce zahrne do souboru údajů o ztrátách významné časově vázané ztráty, pokud jsou tyto ztráty důsledkem událostí operačního rizika, které trvají více než jedno účetní období . Instituce zahrnou do zaznamenané výše ztráty související s položkou operačního rizika v účetním období ztráty, které jsou důsledkem opravy účetních chyb, k nimž došlo v kterémkoli předchozím účetním období, a to i v případě, že tyto ztráty nemají přímý dopad na třetí strany. Pokud existují významné časově vázané ztráty a událost operačního rizika má přímý dopad na třetí strany, včetně zákazníků, poskytovatelů a zaměstnanců instituce, instituce rovněž zahrne oficiální přepracování dříve vydaných finančních zpráv. 3.Pro účely odstavce 1 se z výpočtu hrubé ztráty vylučují tyto položky: a) náklady na celkovou údržbu smluv o nemovitostech, provozech nebo zařízeních;b) interní nebo externí výdaje na podporu obchodní činnosti po ztrátách z operačního rizika, včetně modernizace, zlepšení, iniciativ k posuzování rizik a posílení;c) pojistné. 4.Pro účely odstavce 1 se výtěžky použijí ke snížení hrubých ztrát pouze v případě, že instituce obdržela platbu. Pohledávky se za výtěžky nepovažují. Na žádost příslušného orgánu poskytne instituce veškerou dokumentaci potřebnou k ověření obdržených plateb, které byly zohledněny při výpočtu čisté ztráty v důsledku události operačního rizika.

Článek 319 Článek 319 Prahové hodnoty vztahující se k údajům o ztrátách 1.Pro výpočet roční ztráty z operačního rizika podle čl. 316 odst. 1 instituce zohlední ze souboru údajů o ztrátách události operačního rizika s čistou ztrátou vypočítanou v souladu s článkem 318, které se rovnají 20000 EUR nebo jsou vyšší. 2.Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku a pro účely článku 446 instituce vypočítají rovněž roční ztrátu z operačního rizika uvedenou v čl. 316 odst. 1, přičemž ze souboru údajů o ztrátách zohlední události operačního rizika s čistou ztrátou vypočítanou v souladu s článkem 318, které se rovnají 100000 EUR nebo jsou vyšší. 3.V případě události operačního rizika, která vede ke ztrátám během více než jednoho účetního období, jak je uvedeno v čl. 318 odst. 1 druhém pododstavci, je čistou ztrátou, kterou je třeba zohlednit pro prahové hodnoty uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, souhrnná čistá ztráta.

2) elektronickým peněžním tokenem elektronický peněžní token ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 7 nařízení (EU) 2023/1114;

Článek 320 Článek 320 Vyloučení ztrát 1.Instituce může příslušný orgán požádat o svolení, aby z výpočtu své roční ztráty z operačního rizika instituce vyloučila mimořádné události operačního rizika, které již nejsou relevantní pro rizikový profil instituce, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: a) instituce může příslušnému orgánu uspokojivě prokázat, že příčina události operačního rizika, která stojí na počátku těchto ztrát z operačního rizika, znovu nenastane;b) pro souhrnnou čistou ztrátu v důsledku příslušné události operačního rizika platí jedna z těchto skutečností:i) činí nejméně 10 % průměrné roční ztráty z operačního rizika instituce vypočtené za dobu deseti účetních období a na základě prahové hodnoty uvedené v čl. 319 odst. 1, pokud se ztrátová událost operačního rizika týká činností, které jsou stále zahrnuty v obchodním ukazateli;ii) souvisí s událostí operačního rizika týkající se činností vyřazených z obchodního ukazatele v souladu s čl. 315 odst. 2; c) ztráta z operačního rizika byla v databázi ztrát uchovávána po dobu minimálně jednoho roku, ledaže souvisela s činnostmi vyřazenými z obchodního ukazatele v souladu s čl. 315 odst. 2.Pro účely prvního pododstavce písm. c) tohoto odstavce začíná doba minimálně jednoho roku dnem, kdy událost operačního rizika zahrnutá do souboru údajů o ztrátách poprvé překročila hodnotu prahu významnosti stanovenou v čl. 319 odst. 1. 2.Instituce žádající o svolení uvedené v odstavci 1 poskytne příslušnému orgánu doložené odůvodnění pro vyloučení mimořádné události operačního rizika, včetně: a) popisu události operačního rizika;b) důkazu, že ztráta vyplývající z události operačního rizika přesahuje hodnotu prahu významnosti pro vyloučení ztrát uvedenou v odst. 1 písm. b) bodě i), včetně data, kdy tato událost operačního rizika hodnotu prahu významnosti překročila;c) data, ke kterému by byla daná událost operačního rizika vyloučena, s ohledem na minimální dobu uchovávání stanovenou v odst. 1 písm. c);d) důvodu, proč událost operačního rizika již není považována za relevantní pro rizikový profil instituce;e) dokladu o tom, že neexistují žádné podobné nebo zbytkové legální expozice a že událost operačního rizika, která má být vyloučena, nemá význam pro jiné činnosti nebo produkty;f) hlášení o nezávislém přezkumu nebo validaci instituce potvrzující, že událost operačního rizika již není relevantní a že neexistují žádné podobné nebo zbytkové legální expozice;g) důkazu, že žádost o vyloučení události operačního rizika schválily prostřednictvím schvalovacích procesů instituce její odpovědné orgány, a datum tohoto schválení;h) dopadu vyloučení události operačního rizika na výši roční ztráty z operačního rizika. 3.EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, které musí příslušný orgán podle odstavce 1 posoudit, včetně toho, jak má být vypočítána průměrná roční ztráta z operačního rizika, a specifikací týkajících se informací, které mají být shromažďovány podle odstavce 2, nebo jakýchkoli dalších informací, které jsou považovány za nezbytné pro provedení posouzení. Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2027 . Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 321 Článek 321 Zahrnutí ztrát z fúzovaných nebo nabytých subjektů či činností 1.Ztráty z fúzovaných nebo nabytých subjektů či sloučených činností se zahrnou do souboru údajů o ztrátách, jakmile jsou položky obchodního ukazatele týkající se těchto subjektů nebo činností zahrnuty do výpočtu obchodního ukazatele instituce v souladu s čl. 315 odst. 1. Za tímto účelem instituce zahrnou ztráty zjištěné během desetiletého období před nabytím nebo fúzí či sloučením. 2.EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní, jakým způsobem mají instituce určit úpravy svého souboru údajů o ztrátách po zahrnutí ztrát z fúzovaných nebo nabytých subjektů či činností uvedených v odstavci 1. Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2027 . Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 322 Článek 322 Úplnost, správnost a kvalita údajů o ztrátách 1.Instituce mají k dispozici organizaci a postupy pro zajištění úplnosti, správnosti a kvality údajů o ztrátách a pro podrobení těchto údajů nezávislému přezkumu. 2.Příslušné orgány pravidelně a nejméně jednou za pět let přezkoumávají kvalitu údajů o ztrátách instituce, která vypočítává roční ztrátu z operačního rizika v souladu s čl. 316 odst. 1. U instituce s obchodním ukazatelem přesahujícím 1 miliardu EUR příslušné orgány provádí tento přezkum alespoň jednou za tři roky.

Článek 323 Článek 323 Rámec pro řízení operačního rizika 1.Instituce má zavedeny: a) řádně zdokumentovaný systém hodnocení a řízení operačního rizika, který je úzce začleněn do každodenních postupů pro řízení rizik, je nedílnou součástí procesu sledování a kontroly rizikového profilu instituce z hlediska operačního rizika a má jasně stanovené povinnosti; systém hodnocení a řízení operačního rizika určuje expozice instituce vůči operačnímu riziku a sleduje příslušné údaje týkající se operačního rizika, včetně údajů o podstatných ztrátách;b) funkce řízení operačního rizika, která je nezávislá na obchodních a provozních útvarech instituce;c) systém podávání zpráv vyššímu vedení, v jehož rámci příslušné funkce instituce dostávají zprávy o operačním riziku;d) systém pravidelného sledování a podávání zpráv o expozicích vůči operačnímu riziku a o ztrátách a postupy pro přijetí náležitých nápravných opatření;e) postupy, kterými zajistí dodržování stanovených pravidel, a zásady pro případ jejich nedodržení;f) pravidelné přezkumy postupů a systémů instituce pro hodnocení a řízení operačního rizika, které provádějí interní nebo externí auditoři, kteří mají k provádění těchto přezkumů nezbytné znalosti;g) interní procesy validace, které probíhají řádným a účinným způsobem;h) transparentní a dostupné toky údajů a procesy spojené se systémem hodnocení operačního rizika instituce. 2.EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní povinnosti podle odst. 1 písm. a) až h) s přihlédnutím k velikosti a složitosti instituce. Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2027 . Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

3) expozicemi vůči kryptoaktivům aktivum nebo podrozvahová položka související s kryptoaktivem, která vede k úvěrovému riziku, úvěrovému riziku protistrany, tržnímu riziku, operačnímu riziku nebo riziku likvidity;

Článek 338 Článek 338 Kapitálový požadavek na portfolio obchodování s korelací 1.Pro účely tohoto článku určí instituce své portfolio obchodování s korelací v souladu s čl. 325 odst. 6, 7 a 8. 2.Jako kapitálový požadavek ke specifickému riziku pro portfolio obchodování s korelací stanoví instituce vyšší z těchto částek: a) celkový kapitálový požadavek ke specifickému riziku, který by se vztahoval pouze na čisté dlouhé pozice portfolia obchodování s korelací;b) celkový kapitálový požadavek ke specifickému riziku, který by se vztahoval pouze na čisté krátké pozice portfolia obchodování s korelací.

4) tradičním aktivem jakékoli jiné aktivum než kryptoaktivum, mimo jiné:a) finanční nástroje ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 50 tohoto nařízení;b) peněžní prostředky ve smyslu čl. 4 bodu 25 směrnice (EU) 2015/2366;c) vklady ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149 ). , včetně strukturovaných vkladů;d) sekuritizované pozice v kontextu sekuritizace ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2017/2402;e) produkty neživotního nebo životního pojištění spadající do pojistných odvětví uvedených v přílohách I a II směrnice 2009/138/ES nebo zajišťovací nebo retrocesní smlouvy podle uvedené směrnice;f) penzijní produkty, jejichž primárním účelem je podle vnitrostátního práva poskytovat investorům příjem v důchodu a jež investora opravňují k získání určitých výhod;g) úředně uznané zaměstnanecké penzijní systémy v oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37 ). nebo směrnice 2009/138/ES;h) individuální penzijní produkty, na něž podle vnitrostátního práva povinně finančně přispívá zaměstnavatel a zaměstnavatel ani zaměstnanec si nemohou zvolit penzijní produkt ani poskytovatele;i) panevropský osobní penzijní produkt ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP) (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 1 ). ;j) systémy sociálního zabezpečení, na které se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1 ). a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1 ). ;

a) finanční nástroje ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 50 tohoto nařízení;

b) peněžní prostředky ve smyslu čl. 4 bodu 25 směrnice (EU) 2015/2366;

c) vklady ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EUSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149 ). , včetně strukturovaných vkladů;

d) sekuritizované pozice v kontextu sekuritizace ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2017/2402;

e) produkty neživotního nebo životního pojištění spadající do pojistných odvětví uvedených v přílohách I a II směrnice 2009/138/ES nebo zajišťovací nebo retrocesní smlouvy podle uvedené směrnice;

f) penzijní produkty, jejichž primárním účelem je podle vnitrostátního práva poskytovat investorům příjem v důchodu a jež investora opravňují k získání určitých výhod;

g) úředně uznané zaměstnanecké penzijní systémy v oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37 ). nebo směrnice 2009/138/ES;

h) individuální penzijní produkty, na něž podle vnitrostátního práva povinně finančně přispívá zaměstnavatel a zaměstnavatel ani zaměstnanec si nemohou zvolit penzijní produkt ani poskytovatele;

i) panevropský osobní penzijní produkt ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP) (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 1 ). ;

j) systémy sociálního zabezpečení, na které se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1 ). a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1 ). ;

5) tokenizovaným tradičním aktivem druh kryptoaktiva, které představuje tradiční aktivum, včetně elektronického peněžního tokenu;

Článek 351 Článek 351 De minimis a vážení u měnového rizika

6) tokenem vázaným na aktiva token vázaný na aktiva ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 6 nařízení (EU) 2023/1114;

7) službou související s kryptoaktivy služba související s kryptoaktivy ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 16 nařízení (EU) 2023/1114.

Článek 382a Článek 382a Přístupy k výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA 1.Instituce vypočítá kapitálové požadavky k riziku CVA pro všechny transakce uvedené v článku 382 v souladu s těmito přístupy: a) standardizovaný přístup stanovený v článku 383 v případě, že instituci bylo příslušným orgánem uděleno svolení používat tento přístup;b) základní přístup stanovený v článku 384;c) zjednodušený přístup stanovený v článku 385 za předpokladu, že instituce splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 uvedeného článku. 2.Instituce nesmí používat přístup uvedený v odst. 1 písm. c) v kombinaci s přístupem uvedeným v písmenech a) nebo b) uvedeného odstavce. 3.Instituce může pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA trvale používat kombinaci přístupů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) pro: a) různé protistrany;b) různé způsobilé skupiny transakcí se započtením se stejnou protistranou;c) různé transakce stejné způsobilé skupiny transakcí se započtením, pokud je splněna kterákoli z podmínek uvedených v odstavci 5. 4.Pro účely odst. 3 písm. c) instituce rozdělí způsobilou skupinu transakcí se započtením do hypotetické skupiny transakcí se započtením obsahující transakce, na něž se vztahuje přístup podle odst. 1 písm. a), a hypotetické skupiny transakcí se započtením obsahující transakce, na něž se vztahuje přístup podle odst. 1 písm. b). 5.Pro účely odst. 3 písm. c) zahrnují v něm uvedené podmínky: a) rozdělení je v souladu se zacházením s právně vymezenou skupinou transakcí se započtením při výpočtu CVA pro účely vedení účetnictví;b) svolení, jež příslušné orgány udělily k použití přístupu podle odst. 1 písm. a), je omezeno na odpovídající hypotetickou skupinu transakcí se započtením a netýká se všech transakcí v rámci dané způsobilé skupiny transakcí se započtením.Instituce zdokumentují, jak používají kombinaci přístupů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) a v souladu s tímto odstavcem k trvalému výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA.

Článek 383 Článek 383 Standardizovaný přístup 1.Příslušný orgán udělí instituci svolení k výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA pro portfolio transakcí s jednou nebo více protistranami za použití standardizovaného přístupu v souladu s odstavcem 3 tohoto článku poté, co posoudí, zda instituce splňuje tyto požadavky: a) instituce zřídila samostatný útvar, který je odpovědný za celkové řízení rizik a zajištění rizika CVA ze strany instituce;b) pro každou dotčenou protistranu instituce vyvinula regulatorní model CVA pro výpočet CVA této protistrany v souladu s článkem 383a;c) pro každou dotčenou protistranu je instituce schopna alespoň jednou měsíčně vypočítat citlivosti své CVA na příslušné rizikové faktory určené v souladu s článkem 383b;d) pro všechny pozice ve způsobilých zajištěních uznaných v souladu s článkem 386 pro účely výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA za použití standardizovaného přístupu je instituce schopna vypočítat alespoň jednou měsíčně citlivosti těchto pozic na relevantní rizikové faktory určené v souladu s článkem 383b;e) instituce zřídila útvar řízení rizika, který je nezávislý na obchodních útvarech i na útvaru uvedeném v písmeni a) a podléhá přímo vedoucímu orgánu; tento útvar řízení rizika odpovídá za navrhování a provádění standardizovaného přístupu a vypracovává a analyzuje měsíční zprávy o výstupech tohoto přístupu a dále posuzuje vhodnost limitů obchodování instituce a výsledky tohoto posouzení zahrnuje do svých měsíčních zpráv; útvar řízení rizika musí mít dostatečný počet zaměstnanců, kteří mají úroveň dovedností přiměřenou plnění jeho účelu. Pro účely prvního pododstavce písm. c) tohoto odstavce se citlivostí CVA protistrany na rizikový faktor rozumí relativní změna hodnoty CVA v důsledku změny hodnoty jednoho z relevantních rizikových faktorů CVA vypočítaná pomocí regulatorního modelu CVA instituce v souladu s články 383i a 383j. Pro účely prvního pododstavce písm. d) tohoto odstavce se citlivostí pozice ve způsobilém zajištění na rizikový faktor rozumí relativní změna hodnoty pozice v důsledku změny hodnoty jednoho z relevantních rizikových faktorů této pozice vypočítaná pomocí modelu oceňování instituce v souladu s články 383i a 383j. 2.Pro účely výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA se rozumí: 1) rizikovou třídou kterákoli z těchto kategorií:a) úrokové riziko;b) riziko úvěrového rozpětí protistrany;c) riziko referenčního úvěrového rozpětí;d) akciové riziko;e) komoditní riziko;f) měnové riziko; 2) portfoliem CVA portfolio složené ze souhrnné CVA a způsobilých zajištění uvedených v odst. 1 písm. d);3) souhrnnou CVA součet hodnot CVA vypočtených pomocí regulatorního modelu CVA pro protistrany uvedené v odst. 1 prvním pododstavci. 3.Instituce určí kapitálové požadavky k riziku CVA pomocí standardizovaného přístupu jako součet těchto kapitálových požadavků vypočtených v souladu s článkem 383b: a) kapitálových požadavků k riziku delta, které zachycují riziko změn portfolia CVA instituce v důsledku změn relevantních rizikových faktorů nesouvisejících s volatilitou;b) kapitálových požadavků k riziku vega, které zachycují riziko změn portfolia CVA instituce v důsledku změn relevantních rizikových faktorů souvisejících s volatilitou.

Článek 383a Článek 383a Regulatorní model CVA 1.Regulatorní model CVA používaný pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA v souladu s článkem 383 musí být koncepčně správný, řádně aplikovaný a musí splňovat všechny tyto požadavky: a) regulatorní model CVA je schopen modelovat CVA dané protistrany a případně uznat dohodu o započtení a maržovou dohodu na úrovni skupiny transakcí se započtením v souladu s tímto článkem;b) instituce odhaduje pravděpodobnosti selhání protistrany z úvěrového rozpětí protistrany a z tržního konsenzu její očekávané ztrátovosti ze selhání;c) očekávaná ztrátovost ze selhání uvedená v písmeni a) je stejná jako tržní konsenzus očekávané ztrátovosti ze selhání uvedená v písmeni b), ledaže instituce může prokázat, že pořadí přednosti portfolia transakcí s touto protistranou se liší od pořadí přednosti přednostních nezajištěných dluhopisů vydaných touto protistranou;d) v každém budoucím okamžiku se simulovaná diskontovaná budoucí expozice portfolia transakcí s protistranou vypočítá pomocí modelu expozice tak, že se přecení všechny transakce v tomto portfoliu na základě simulovaných společných změn faktorů tržního rizika, které jsou pro tyto transakce podstatné, za použití vhodného počtu scénářů a diskontováním cen ke dni výpočtu za použití bezrizikových úrokových měr;e) regulatorní model CVA je schopen modelovat významnou závislost mezi simulovanou diskontovanou budoucí expozicí portfolia transakcí a úvěrovými rozpětími protistrany;f) pokud jsou transakce portfolia zahrnuty do skupiny transakcí se započtením, na kterou se vztahuje maržová dohoda a denní ocenění tržní hodnotou, kolaterál poskytnutý a přijatý jako součást této dohody se v simulované diskontované budoucí expozici uznává jako faktor snižující riziko, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:i) instituce určí období krytí rizika marží relevantní pro danou skupinu transakcí se započtením v souladu s požadavky stanovenými v čl. 285 odst. 2 a 5 a zohlední toto období krytí marží při výpočtu simulované diskontované budoucí expozice;ii) při výpočtu simulované diskontované budoucí expozice jsou náležitě zohledněny všechny použitelné rysy maržové dohody, včetně četnosti výzev k dodatkové úhradě marže, druhu smluvně způsobilého kolaterálu, prahových hodnot, minimálních hodnot převodu, nezávislých hodnot a počátečních marží jak pro instituci, tak pro protistranu;iii) instituce zřídila útvar řízení kolaterálu, který splňuje požadavky článku 287 pro veškerý kolaterál uznaný pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA za použití standardizovaného přístupu. Pro účely prvního pododstavce písmene a) má CVA kladné znaménko a vypočítává se jako funkce očekávané ztrátovosti ze selhání protistrany, vhodného souboru pravděpodobností selhání protistrany v budoucích okamžicích a vhodného souboru simulovaných diskontovaných budoucích expozic portfolia transakcí s touto protistranou v budoucích okamžicích až do splatnosti nejdelší transakce v tomto portfoliu. Pro účely prokázání uvedeného v prvním pododstavci písm. c) nesmí kolaterál přijatý od protistrany měnit pořadí přednosti expozice. Pro účely prvního pododstavce písm. f) bodu iii) tohoto odstavce platí, že pokud instituce již zřídila útvar řízení kolaterálu pro použití metody interního modelu uvedené v článku 283, není povinna zřídit další útvar řízení kolaterálu, prokáže-li svému příslušnému orgánu, že tento útvar splňuje požadavky stanovené v článku 287 pro kolaterál uznávaný pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA pomocí standardizovaného přístupu. 2.Pro účely odst. 1 písm. b) použije instituce rozpětí swapů úvěrového selhání protistrany, pokud jsou na trhu pozorovatelná. Nejsou-li taková rozpětí swapů úvěrového selhání k dispozici, použije instituce jedno z tohoto: a) úvěrová rozpětí z jiných nástrojů vydaných protistranou odrážející současné tržní podmínky;b) zástupné indikátory rozpětí, které jsou přiměřené s ohledem na rating, odvětví a region protistrany. 3.Instituce využívající regulatorní model CVA musí splňovat všechny tyto kvalitativní požadavky: a) model expozice uvedený v odstavci 1 je součástí interního systému řízení rizik CVA instituce, který zahrnuje identifikaci, měření, řízení, schvalování a interní podávání zpráv o CVA a riziku CVA pro účely vedení účetnictví;b) instituce má zaveden postup pro zajištění souladu se zdokumentovaným souborem interních strategií, kontrol, hodnocení výkonnosti modelu a postupů týkajících se modelu expozice uvedeného v odstavci 1;c) instituce má nezávislý validační útvar, který odpovídá za účinnou počáteční a průběžnou validaci modelu expozice uvedeného v odstavci 1 tohoto článku; tento útvar je nezávislý na úvěrových a obchodních útvarech, včetně útvaru uvedeného v čl. 383 odst. 1 písm. a), a podléhá přímo vyššímu vedení; musí mít dostatečný počet zaměstnanců s úrovní dovedností přiměřenou plnění uvedeného účelu;d) vyšší vedení se musí aktivně účastnit procesu kontroly rizika a musí kontrolu rizika CVA považovat za nezbytný aspekt podnikání, na který je třeba přidělit přiměřené zdroje;e) instituce musí dokumentovat postup počáteční a průběžné validace svého modelu expozice uvedeného v odstavci 1 s takovou mírou podrobnosti, která umožní třetí straně pochopit, jak modely fungují, jejich omezení a klíčové předpoklady, a znovu vytvořit analýzu; tato dokumentace stanoví minimální četnost, s jakou je průběžná validace prováděna, jakož i další okolnosti, například náhlou změnu tržního chování, za nichž se provádí další validace; popisuje způsob, jak je validace prováděna s ohledem na toky údajů a portfolia, jaké analýzy byly použity a jak jsou vytvořena reprezentativní portfolia protistran;f) modely oceňování používané v modelu expozice uvedeném v odstavci 1 pro daný scénář simulovaných faktorů tržního rizika musejí být v rámci procesu počáteční a průběžné validace modelu testovány na základě vhodných nezávislých referenčních hodnot pro širokou škálu tržních stavů; modely oceňování opcí musí stanovit nelinearity hodnoty opce vzhledem k faktorům tržního rizika;g) nezávislý přezkum interního systému řízení rizik CVA instituce uvedený v písmeni a) tohoto odstavce je součástí pravidelně prováděného procesu vnitřního auditu instituce; tento přezkum zahrnuje jak činnosti útvaru uvedeného v čl. 383 odst. 1 písm. a), tak činnosti nezávislého validačního útvaru uvedeného v písmeni c) tohoto odstavce;h) regulatorní model CVA, který instituce používá pro výpočet simulované diskontované budoucí expozice uvedené v odstavci 1, odráží podmínky a specifikace transakcí a maržové dohody včas, kompletně a konzervativně; podmínky a specifikace jsou vedeny v zabezpečené databázi podléhající formálnímu a pravidelnému auditu; přenos údajů o podmínkách a specifikacích transakcí a maržových dohod do modelu expozice rovněž podléhá vnitřnímu auditu a mezi interním modelem a systémy zdrojových údajů musí být zavedeny formální postupy sladění, aby trvale ověřovaly, že podmínky a specifikace transakcí a maržové dohody systém expozic správně, nebo alespoň konzervativně odráží;i) aktuální a historické tržní údaje použité v modelu institucí pro výpočet simulované diskontované budoucí expozice uvedené v odstavci 1, se získávají nezávisle na liniích podnikání a jsou do tohoto modelu vkládány včas a úplně a jsou uchovávány v zabezpečené databázi podléhající formálnímu a pravidelnému auditu; instituce musí mít dobře rozvinutý proces integrity údajů, aby bylo možné řešit situace nevhodného pozorování údajů; pokud model spoléhá na zástupné tržní údaje, má instituce zavedené interní strategie pro identifikaci vhodných zástupných ukazatelů a empiricky prokazuje, že zástupné ukazatele poskytují konzervativní znázornění podkladového rizika;j) model expozice uvedený v odstavci 1 musí zachycovat informace specifické pro dané transakce a smluvní informace, které jsou nezbytné za účelem sloučení expozic na úrovni skupin transakcí se započtením; instituce ověřuje, že transakce jsou zařazovány do náležité skupiny transakcí se započtením v rámci modelu.Za účelem výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA může mít model expozice uvedený v odstavci 1 tohoto článku různé specifikace a předpoklady, aby byly splněny všechny požadavky stanovené v článku 383a, s tou výjimkou, že jeho vstupní tržní údaje a uznání započtení musí být stejné jako ty, které se používají pro účely vedení účetnictví. 4.EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní: a) způsob, jakým instituce určí zástupné indikátory rozpětí uvedené v odst. 2 písm. b) pro účely výpočtu pravděpodobností selhání;b) další technické prvky, které instituce zohlední při výpočtu očekávané ztrátovosti ze selhání protistrany, pravděpodobností selhání protistrany a simulované diskontované budoucí expozice portfolia transakcí s touto protistranou a CVA, jak je uvedeno v odstavci 1;c) které jiné nástroje uvedené v odst. 2 písm. a) jsou vhodné pro odhad pravděpodobností selhání protistrany a jak instituce mají tento odhad provést. Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2027 . Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 5.EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní: a) podmínky pro posouzení významnosti rozšíření a změn v používání standardizovaného přístupu podle čl. 383 odst. 3;b) metodiku hodnocení, podle níž příslušné orgány mají ověřovat, zda instituce dodržuje požadavky stanovené v článcích 383 a 383a. Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2028 . Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 383b Článek 383b Kapitálové požadavky k rizikům delta a vega 1.Pro výpočet kapitálových požadavků k rizikům delta a vega použijí instituce faktory rizika delta a vega uvedené v článcích 383c až 383h a postup stanovený v odstavcích 2 až 8 tohoto článku. 2.Pro každou rizikovou třídu uvedenou v čl. 383 odst. 2 se vypočítá citlivost souhrnných CVA a citlivost všech pozic ve způsobilých zajištěních spadajících do působnosti kapitálových požadavků k riziku delta nebo vega na každý příslušný faktor rizika delta a vega zahrnutý do dané rizikové třídy s pomocí příslušných vzorců stanovených v článcích 383i a 383j. Pokud hodnota některého nástroje závisí na několika rizikových faktorech, určí se citlivost samostatně pro každý z nich. Pro výpočet citlivostí souhrnných CVA na riziko vega se uvedou citlivosti jak na volatility použité v modelu expozice k simulaci rizikových faktorů, tak na volatility používané k přecenění transakcí s opcemi v portfoliu s protistranou. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku může instituce se svolením příslušného orgánu použít při výpočtu kapitálových požadavků pozice v obchodním portfoliu podle této kapitoly alternativní definice citlivostí na riziko delta a riziko vega, pokud splňuje všechny tyto podmínky: a) uvedené alternativní definice se používají pro účely interního řízení rizik nebo pro vykazování hospodářského výsledku vyššímu vedení nezávislým útvarem řízení rizika v rámci instituce;b) instituce prokáže, že tyto alternativní definice jsou pro zachycení citlivostí pozice vhodnější než vzorce uvedené v článcích 383i a 383j a že výsledné citlivosti na riziko delta a vega se podstatně neliší od těch, které byly získány za použití vzorců stanovených v článcích 383i a 383j. 3.Je-li způsobilým zajištěním indexový nástroj, instituce vypočítají citlivosti tohoto způsobilého zajištění na všechny relevantní rizikové faktory tak, že uplatní posun jednoho z relevantních rizikových faktorů na každou složku indexu. 4.Instituce může zavést další rizikové faktory, které odpovídají kvalifikovaným indexovým nástrojům, pro tyto rizikové třídy: a) riziko úvěrového rozpětí protistrany;b) riziko referenčního úvěrového rozpětí ac) akciové riziko. Pro účely rizik delta se indexový nástroj považuje za kvalifikovaný, pokud splňuje podmínky stanovené v článku 325i . U rizik vega se všechny indexové nástroje považují za kvalifikované. Kromě citlivostí na neindexové rizikové faktory vypočítá instituce citlivosti CVA a způsobilých zajištění na kvalifikované indexové rizikové faktory. Instituce vypočítá citlivosti rizik delta a vega na rizikový faktor kvalifikovaného indexu jako jedinou citlivost na podkladový kvalifikovaný index. Pokud je 75 % složek kvalifikovaného indexu přiřazeno k témuž odvětví, jak je stanoveno v článcích 383p, 383s a 383v, instituce přiřadí kvalifikovaný index k témuž odvětví. V opačném případě instituce přiřadí citlivost příslušnému koši kvalifikovaného indexu. 5.Vážené citlivosti souhrnné CVA a tržní hodnoty všech způsobilých zajištění na každý rizikový faktor se vypočítají vynásobením příslušných čistých citlivostí odpovídající rizikovou váhou v souladu s těmito vzorci: kde: k = index označující rizikový faktor k; = vážená citlivost souhrnné CVA na rizikový faktor k; RWk = riziková váha použitelná na rizikový faktor k; = čistá citlivost souhrnné CVA na rizikový faktor k; = vážená citlivost tržní hodnoty všech způsobilých zajištění v portfoliu CVA na rizikový faktor k; = čistá citlivost tržní hodnoty všech způsobilých zajištění v portfoliu CVA na rizikový faktor k. 6.Instituce vypočítají čistou váženou citlivost WSk portfolia CVA na rizikový faktor k v souladu s tímto vzorcem: 7.Čisté vážené citlivosti v rámci téhož koše se sečtou podle následujícího vzorce, přičemž se použijí odpovídající korelace ρkl pro vážené citlivosti v rámci téhož koše stanovené v článcích 383l, 383t a 383q, které vedou k citlivosti pro daný koš Kb : kde: Kb = citlivost pro daný koš b; WSk = čisté vážené citlivosti; ρkl = odpovídající korelační parametry v rámci koše; R = parametr vyloučení zajištění rovnající se 0,01. 8.Citlivost pro daný koš se vypočítá pro každý koš v rámci rizikové třídy v souladu s odstavci 5, 6 a 7 tohoto článku. Jakmile je citlivost pro daný koš vypočtena pro všechny koše, sloučí se vážené citlivosti na všechny rizikové faktory pro všechny koše v souladu s níže uvedeným vzorcem s použitím odpovídajících korelací γbc pro vážené citlivosti v různých koších, jak jsou stanoveny v článcích 383l, 383o, 383r, 383u, 383w a 383z, čímž se získá kapitálový požadavek k riziku delta nebo vega pro danou rizikovou třídu: kde: mCVA = multiplikátor, který se rovná 1; příslušný orgán může zvýšit hodnotu multiplikátoru mCVA v případě, že regulatorní model CVA instituce vykazuje nedostatky, které brání náležitému měření kapitálových požadavků k riziku CVA; Kb = citlivost pro daný koš b; γbc = korelační parametr mezi koši b a c; pro všechny rizikové faktory uvedené v koši b; pro všechny rizikové faktory uvedené v koši c.

Článek 383c Článek 383c Faktory úrokového rizika 1.Pro faktory úrokového rizika delta, včetně inflačního rizika, se vytvoří jeden koš pro každou měnu, přičemž každý koš obsahuje různé druhy rizikových faktorů. Faktory úrokového rizika delta použitelnými pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na úrokovou míru jsou bezrizikové míry pro danou měnu a pro každou z těchto splatností: 1 rok, 2 roky, 5 let, 10 let a 30 let. Faktory úrokového rizika delta použitelnými pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na inflaci jsou míry inflace pro danou měnu a pro každou z těchto splatností: 1 rok, 2 roky, 5 let, 10 let a 30 let. 2.Měnami, pro které instituce použije faktory úrokového rizika delta v souladu s odstavcem 1, jsou euro, švédská koruna, australský dolar, kanadský dolar, britská libra, japonský jen a americký dolar, vykazovací měna instituce a měna členského státu účastnícího se ERM II. 3.U měn, které nejsou uvedeny v odstavci 2, jsou faktory úrokového rizika delta rovny absolutní změně míry inflace a paralelnímu posunu celé bezrizikové křivky pro danou měnu. 4.Instituce získají bezrizikové míry pro každou měnu z nástrojů peněžního trhu držených v jejich obchodním portfoliu, které mají nejnižší úvěrové riziko, včetně jednodenních indexových swapů. 5.Pokud instituce nemohou použít přístup uvedený v odstavci 4, musí být bezrizikové míry založeny na jedné nebo více trhem implikovaných swapových křivkách, které instituce používají k tržnímu ocenění pozic, například na mezibankovních nabídkových swapových křivkách. Pokud jsou údaje o trhem implikovaných swapových křivkách uvedených v prvním pododstavci nedostatečné, mohou být bezrizikové míry odvozeny od nejvhodnější křivky státních dluhopisů pro danou měnu. 6.Faktorem úrokového rizika vega použitelným pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na volatilitu úrokové míry jsou všechny volatility úrokové míry všech dob splatnosti pro danou měnu. Faktorem rizika inflace vega použitelným pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na volatilitu míry inflace jsou všechny volatility míry inflace všech dob splatnosti pro danou měnu. Pro každou měnu se vypočítá jedna čistá citlivost na úrokovou míru a jedna čistá citlivost na míru inflace.

Článek 383d Článek 383d Faktory měnového rizika 1.Faktory měnového rizika delta, které mají instituce používat pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na spotové směnné kurzy, jsou spotové směnné kurzy mezi měnou, ve které je nástroj denominován, a vykazovací měnou instituce nebo základní měnou instituce, pokud instituce používá základní měnu v souladu s čl. 325q odst. 7. Pro každý měnový pár existuje jeden koš obsahující jeden rizikový faktor a jednu čistou citlivost. 2.Faktory měnového rizika vega, které mají instituce používat pro nástroje v portfoliu CVA, jež jsou citlivé na volatilitu směnných kurzů, jsou implikované volatility směnných kurzů mezi měnovými páry uvedenými v odstavci 1. Pro všechny měny a splatnosti existuje jeden koš, který obsahuje všechny faktory měnového rizika vega a jedinou čistou citlivost. 3.U faktorů měnového rizika delta a vega nemusí instituce rozlišovat mezi místními a zahraničními variantami měny.

Článek 383e Článek 383e Faktory rizika úvěrového rozpětí protistrany 1.Faktory rizika delta úvěrového rozpětí protistrany použitelnými pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na úvěrové rozpětí protistrany jsou úvěrová rozpětí jednotlivých protistran a referenčních jmen a kvalifikované indexy pro každou z těchto splatností: 0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let a 10 let. 2.Kapitálové požadavky k riziku vega se na rizikovou třídu úvěrového rozpětí protistrany nevztahují.

Článek 383f Článek 383f Faktory rizika referenčního úvěrového rozpětí 1.Faktory rizika delta referenčního úvěrového rozpětí použitelnými pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na referenční úvěrové rozpětí jsou úvěrová rozpětí všech splatností pro všechna referenční jména v rámci koše. Pro každý koš se vypočítá jedna čistá citlivost. 2.Faktory rizika vega referenčního úvěrového rozpětí použitelnými pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na volatilitu referenčního úvěrového rozpětí jsou volatility úvěrových rozpětí všech dob splatnosti pro všechna referenční jména v koši. Pro každý koš se vypočítá jedna čistá citlivost.

Článek 383g Článek 383g Faktory akciového rizika 1.Koši pro všechny faktory akciového rizika jsou koše uvedené v článku 383t. 2.Faktory akciového rizika delta, které mají instituce používat pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na spotové ceny akcií, jsou spotové ceny všech akcií zařazených do téhož koše uvedeného v odstavci 1. Pro každý koš se vypočítá jedna čistá citlivost. 3.Faktory akciového rizika vega, které mají instituce používat pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na volatilitu akcií, jsou implikované volatility všech akcií zařazených do téhož koše uvedeného v odstavci 1. Pro každý koš se vypočítá jedna čistá citlivost.

Článek 383h Článek 383h Faktory komoditního rizika 1.Koši pro všechny faktory komoditního rizika jsou odvětvové koše uvedené v článku 383x. 2.Faktory komoditního rizika delta, které mají instituce používat pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na spotové ceny komodit, jsou spotové ceny všech komodit zařazených do téhož odvětvového koše uvedeného v odstavci 1. Pro každý odvětvový koš se vypočítá jedna čistá citlivost. 3.Faktory komoditního rizika vega, které mají instituce používat pro nástroje v portfoliu CVA citlivé na volatilitu ceny komodit, jsou implikované volatility všech komodit zařazených do téhož odvětvového koše uvedeného v odstavci 1. Pro každý odvětvový koš se vypočítá jedna čistá citlivost.

Článek 383i Článek 383i Citlivosti na riziko delta 1.Instituce vypočítají citlivosti delta sestávající z faktorů úrokového rizika takto: a) citlivosti delta souhrnné CVA na rizikové faktory sestávající z bezrizikových měr a na způsobilé zajištění těchto rizikových faktorů se vypočítají takto: kde: = citlivosti souhrnné CVA na rizikový faktor bezrizikových měr; rkt = hodnota rizikového faktoru bezrizikových měr k se splatností t; VCVA = souhrnná CVA vypočítaná regulatorním modelem CVA; x, y = jiné rizikové faktory než rkt v rámci VCVA ; = citlivosti způsobilého zajištění i na rizikový faktor bezrizikových měr; Vi = funkce oceňování způsobilého zajištění i; w, z = jiné rizikové faktory než rkt v rámci funkce oceňování Vi ; b) citlivosti delta na rizikové faktory sestávající z měr inflace a na způsobilé zajištění těchto rizikových faktorů se vypočítají takto: kde: = citlivosti souhrnné CVA na rizikový faktor míry inflace; inflkt = hodnota rizikového faktoru míry inflace k se splatností t; VCVA = souhrnná CVA vypočítaná regulatorním modelem CVA; x, y = jiné rizikové faktory než inflkt v rámci VCVA ; = citlivosti způsobilého zajištění i vůči rizikovému faktoru míry inflace; Vi = funkce oceňování způsobilého zajištění i; w, z = jiné rizikové faktory než inflkt v rámci funkce oceňování Vi . 2.Instituce vypočítají citlivosti delta souhrnné CVA na rizikové faktory sestávající ze spotových směnných kurzů a na nástroj způsobilého zajištění těchto rizikových faktorů takto: kde: = citlivosti souhrnné CVA na rizikový faktor spotového směnného kurzu; FXk = hodnota rizikového faktoru spotového směnného kurzu k; VCVA = souhrnná CVA vypočítaná regulatorním modelem CVA; x, y = jiné rizikové faktory než FXk v rámci VCVA ; = citlivosti způsobilého zajištění i na rizikový faktor spotového směnného kurzu; Vi = funkce oceňování způsobilého zajištění i; w, z = jiné rizikové faktory než FXk v rámci funkce oceňování Vi . 3.Instituce vypočítají citlivosti delta souhrnné CVA na rizikové faktory sestávající z měr úvěrového rozpětí protistrany a na nástroj způsobilého zajištění těchto rizikových faktorů takto: kde: = citlivosti souhrnné CVA na rizikový faktor míry úvěrového rozpětí protistrany; ccskt = hodnota rizikového faktoru míry úvěrového rozpětí protistrany k při splatnosti t; VCVA = souhrnná CVA vypočítaná regulatorním modelem CVA; x, y = jiné rizikové faktory než ccskt v rámci VCVA ; = citlivosti způsobilého zajištění i vůči rizikovému faktoru míry úvěrového rozpětí protistrany; Vi = funkce oceňování způsobilého zajištění i; w, z = jiné rizikové faktory než ccskt v rámci funkce oceňování Vi . 4.Instituce vypočítají citlivosti delta souhrnné CVA na rizikové faktory sestávající z měr referenčního úvěrového rozpětí a na nástroj způsobilého zajištění těchto rizikových faktorů takto: kde: = citlivosti souhrnné CVA na rizikový faktor míry referenčního úvěrového rozpětí; rcskt = hodnota rizikového faktoru míry referenčního úvěrového rozpětí k při splatnosti t; VCVA = souhrnná CVA vypočítaná regulatorním modelem CVA; x, y = jiné rizikové faktory než ccskt v rámci VCVA ; = citlivosti způsobilého zajištění i vůči rizikovému faktoru míry referenčního úvěrového rozpětí; Vi = funkce oceňování způsobilého zajištění i; w, z = jiné rizikové faktory než ccskt v rámci funkce oceňování Vi . 5.Instituce vypočítají citlivosti delta souhrnné CVA na rizikové faktory sestávající ze spotových cen akcií a na nástroj způsobilého zajištění těchto rizikových faktorů takto: kde: = citlivosti souhrnné CVA na rizikový faktor spotové ceny akcií; EQ = hodnota spotové ceny akcií; VCVA = souhrnná CVA vypočítaná regulatorním modelem CVA; x, y = jiné rizikové faktory než EQ v rámci VCVA ; = citlivosti způsobilého zajištění i na rizikový faktor spotové ceny akcií; Vi = funkce oceňování způsobilého zajištění i; w, z = jiné rizikové faktory než EQ v rámci funkce oceňování Vi . 6.Instituce vypočítají citlivosti delta souhrnné CVA na rizikové faktory sestávající ze spotových cen komodit a na nástroj způsobilého zajištění těchto rizikových faktorů takto: kde: = citlivosti souhrnné CVA na rizikový faktor spotové ceny komodit; CTY = hodnota spotové ceny komodit; VCVA = souhrnná CVA vypočítaná regulatorním modelem CVA; x, y = jiné rizikové faktory než CTY v rámci VCVA ; = citlivosti způsobilého zajištění i na rizikový faktor spotové ceny komodit; Vi = funkce oceňování způsobilého zajištění i; w, z = jiné rizikové faktory než CTY v rámci funkce oceňování Vi .

Článek 383j Článek 383j Citlivosti na riziko vega

Článek 383k Článek 383k Rizikové váhy pro úrokové riziko 1.Pro měny uvedené v čl. 383c odst. 2 jsou rizikové váhy citlivostí delta na bezrizikové míry pro každý koš v tabulce č. 1 tyto: Tabulka č. 1 KošSplatnostRiziková váha11 rok1,11 %22 roky0,93 %35 let0,74 %410 let0,74 %530 let0,74 % 2.Pro jiné měny než měny uvedené v čl. 383c odst. 2 činí riziková váha citlivostí delta na bezrizikové míry 1,58 %. 3.Pro inflační riziko denominované v jedné z měn uvedených v čl. 383c odst. 2 činí riziková váha citlivosti delta na inflační riziko 1,11 %. 4.Pro inflační riziko denominované v jiné měně než v jedné z měn uvedených v čl. 383c odst. 2 činí riziková váha citlivosti delta na inflační riziko 1,58 %. 5.Rizikové váhy, které se použijí na citlivosti na faktory úrokového rizika vega a faktory inflačního rizika vega pro všechny měny, činí 100 %.

Článek 383l Článek 383l Korelace v rámci koše pro úrokové riziko 1.Korelační parametry, které instituce použijí pro agregaci citlivostí delta na bezrizikové míry mezi jednotlivými koši uvedenými v článku 383k tabulce č. 1, jsou pro měny uvedené v čl. 383c odst. 2 tyto: Tabulka č. 1 Koš123451100 %91 %72 %55 %31 %2100 %87 %72 %45 %3100 %91 %68 %4100 %83 %5100 % 2.Instituce použijí pro agregaci citlivosti na inflační riziko delta a citlivosti delta na bezrizikové míry denominovaných ve stejné měně korelační parametr ve výši 40 %. 3.Instituce použijí pro agregaci citlivosti na faktor inflačního rizika vega a citlivosti na faktor úrokového rizika vega denominovaných ve stejné měně korelační parametr ve výši 40 %.

Článek 383m Článek 383m Korelace mezi koši pro úrokové riziko

Článek 383n Článek 383n Rizikové váhy pro měnové riziko 1.Rizikové váhy pro všechny citlivosti delta na faktory měnového rizika mezi vykazovací měnou instituce a jinou měnou činí 11 %. 2.Rizikovou vahou faktorů měnového rizika týkajících se měnových párů, které jsou tvořeny eurem a měnou členského státu účastnícího se ERM II, je jedna z těchto rizikových vah: a) riziková váha uvedená v odstavci 1 vydělená 3;b) maximální fluktuace v rámci fluktuačního rozpětí formálně dohodnutého členským státem a ECB, je-li užší než fluktuační pásmo vymezené v ERM II. 3.Bez ohledu na odstavec 2 se riziková váha faktorů měnového rizika týkajících se měn uvedených ve zmíněném odstavci, které se účastní ERM II s formálně dohodnutým fluktuačním rozpětím užším než standardní pásmo +/– 15 %, rovná maximální procentní fluktuaci v tomto užším rozpětí. 4.Rizikové váhy pro všechny citlivosti vega na faktory měnového rizika činí 100 %.

Článek 383o Článek 383o Korelace pro měnové riziko 1.Pro agregaci citlivostí na faktor měnového rizika delta pro všechny koše se použije jednotný korelační parametr ve výši 60 %. 2.Pro agregaci citlivostí na faktor měnového rizika vega pro všechny koše se použije jednotný korelační parametr ve výši 60 %.

Článek 383p Článek 383p Rizikové váhy pro riziko úvěrového rozpětí protistrany 1.Rizikové váhy pro citlivosti delta na faktory rizika úvěrového rozpětí protistrany jsou stejné pro všechny splatnosti (0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let) v každém koši v tabulce č. 1 a jsou to tyto: Tabulka č. 1 Koš Počet Úvěrové riziko Kvalita OdvětvíRiziková váha1VšechnyÚstřední vláda členského státu včetně centrálních bank0,5 %2Stupeň úvěrové kvality 1 až 3Ústřední vlády třetích zemí včetně centrálních bank, multilaterální rozvojové banky a mezinárodní organizace, na něž se odkazuje v čl. 117 odst. 2 a článku 1180,5 %3Regionální vlády nebo místní orgány a subjekty veřejného sektoru1,0 %4Subjekty finančního sektoru, včetně úvěrových institucí zapsaných nebo založených ústřední vládou, regionální vládou nebo místním orgánem a poskytovatelů podpůrných úvěrů5,0 %5Základní materiály, energetika, průmyslové podniky, zemědělství, zpracovatelský průmysl, těžba a dobývání3,0 %6Spotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, činnost administrativních a podpůrných služeb3,0 %7Technologie, telekomunikace2,0 %8Zdravotnictví, veřejné služby, odborné a technické činnosti1,5 %9Kryté dluhopisy vydané úvěrovými institucemi usazenými v členských státech1,0 %10Stupeň úvěrové kvality 1Kryté dluhopisy vydané úvěrovými institucemi ve třetích zemích1,5 %Stupeň úvěrové kvality 2 až 32,5 %11Stupeň úvěrové kvality 1 až 3Jiné odvětví5,0 %12Kvalifikované indexy1,5 %13Stupeň úvěrové kvality 4 až 6 a nehodnocenoÚstřední vlády třetích zemí včetně centrálních bank, multilaterální rozvojové banky a mezinárodní organizace, na něž se odkazuje v čl. 117 odst. 2 a článku 1182,0 %14Regionální vlády nebo místní orgány a subjekty veřejného sektoru4,0 %15Subjekty finančního sektoru, včetně úvěrových institucí zapsaných nebo založených ústřední vládou, regionální vládou nebo místním orgánem a poskytovatelů podpůrných úvěrů12,0 %16Základní materiály, energetika, průmyslové podniky, zemědělství, zpracovatelský průmysl, těžba a dobývání7,0 %17Spotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, činnost administrativních a podpůrných služeb8,5 %18Technologie, telekomunikace5,5 %19Zdravotnictví, veřejné služby, odborné a technické činnosti5,0 %20Jiné odvětví12,0 %21Kvalifikované indexy5,0 %Pokud pro konkrétní protistranu neexistuje externí rating, mohou instituce, jestliže k tomu udělí souhlas příslušné orgány, přiřadit k odpovídajícímu externímu ratingu interní rating a přidělit rizikovou váhu odpovídající stupni úvěrové kvality 1 až 3, nebo stupni úvěrové kvality 4 až 6. V opačném případě se použijí rizikové váhy pro expozice bez ratingu. 2.Za účelem zařazení rizikových expozic do určitého odvětví se instituce spoléhají na klasifikaci, která se na trhu běžně používá pro seskupování emitentů podle odvětví. Instituce zařadí každého emitenta pouze do jednoho z odvětvových košů uvedených v tabulce č. 1. Rizikové expozice od kteréhokoli emitenta, kterého instituce nemůže tímto způsobem zařadit do některého odvětví, instituce zařadí buď do koše 11, nebo do koše 20 v tabulce č. 1 v závislosti na úvěrové kvalitě emitenta. 3.Instituce zařadí do košů 12 a 21 v tabulce č. 1 pouze expozice, které odkazují na kvalifikované indexy uvedené v čl. 383b odst. 4. 4.Instituce použijí průhledový přístup k určení citlivostí expozice odkazující na nekvalifikovaný index.

Článek 383q Článek 383q Korelace v rámci koše pro riziko úvěrového rozpětí protistrany 1.Mezi citlivostí WSk a WSl , které vyplývají z rizikových expozic zařazených do odvětvových košů 1 až 11 a 13 až 20, jak je stanoveno v čl. 383p odst. 1 tabulce č. 1, se korelační parametr ρkl stanoví takto: kde: se rovná 1, pokud jsou oba body citlivostí k a l shodné, v ostatních případech se rovná 90 %; se rovná 1, pokud jsou obě jména citlivostí k a l shodná, 90 %, pokud se obě jména liší, ale právně jsou propojená, v ostatních případech se rovná 50 %; se rovná 1, pokud jsou obě jména v koši 1 až 11 nebo jsou obě v koši 13 až 20, v ostatních případech se rovná 80 %. 2.Mezi citlivostí WSk a WSl , které vyplývají z rizikových expozic zařazených do odvětvových košů 12 až 21, se korelační parametr ρkl stanoví takto: kde: se rovná 1, pokud jsou oba body citlivostí k a l shodné, v ostatních případech se rovná 90 %; se rovná 1, pokud jsou obě jména citlivostí k a l shodná a oba indexy jsou ze stejné řady, 90 %, pokud jsou oba indexy shodné, ale z různých řad, v ostatních případech se rovná 80 %; se rovná 1, pokud jsou obě jména v koši 12 nebo jsou obě v koši 21, v ostatních případech se rovná 80 %.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48 ).

⟪TABLE:tbl_006⟫

⟪MEDIA:img_006⟫

Článek 383r Článek 383r Korelace mezi koši pro riziko úvěrového rozpětí protistrany

Článek 383s Článek 383s Rizikové váhy pro riziko referenčního úvěrového rozpětí 1.Rizikové váhy pro citlivosti delta na faktory rizika referenčního úvěrového rozpětí jsou stejné pro všechny splatnosti (0,5 roku, 1 rok, 3 roky, 5 let, 10 let) a všechny expozice referenčního úvěrového rozpětí v každém koši v tabulce č. 1 a jsou to tyto: Tabulka č. 1 Číslo košeÚvěrová kvalitaOdvětvíRiziková váha1VšechnyÚstřední vláda členského státu včetně centrálních bank0,5 %2Stupeň úvěrové kvality 1 až 3Ústřední vláda třetí země včetně centrálních bank, multilaterální rozvojové banky a mezinárodní organizace, na něž se odkazuje v čl. 117 odst. 2 nebo článku 1180,5 %3Regionální vlády nebo místní orgány a subjekty veřejného sektoru1,0 %4Subjekty finančního sektoru, včetně úvěrových institucí zapsaných nebo založených ústřední vládou, regionální vládou nebo místním orgánem a poskytovatelů podpůrných úvěrů5,0 %5Základní materiály, energetika, průmyslové podniky, zemědělství, zpracovatelský průmysl, těžba a dobývání3,0 %6Spotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, činnost administrativních a podpůrných služeb3,0 %7Technologie, telekomunikace2,0 %8Zdravotnictví, veřejné služby, odborné a technické činnosti1,5 %9Kryté dluhopisy vydané úvěrovými institucemi usazenými v členských státech1,0 %10Stupeň úvěrové kvality 1Kryté dluhopisy vydané úvěrovými institucemi ve třetích zemích1,5 %Stupeň úvěrové kvality 2 až 32,5 %11Stupeň úvěrové kvality 1 až 3Kvalifikované indexy1,5 %12Stupeň úvěrové kvality 4 až 6 a nehodnocenoÚstřední vlády třetích zemí včetně centrálních bank, multilaterální rozvojové banky a mezinárodní organizace, na něž se odkazuje v čl. 117 odst. 2 a článku 1182,0 %13Regionální vlády nebo místní orgány a subjekty veřejného sektoru4,0 %14Subjekty finančního sektoru, včetně úvěrových institucí zapsaných nebo založených ústřední vládou, regionální vládou nebo místním orgánem a poskytovatelů podpůrných úvěrů12,0 %15Základní materiály, energetika, průmyslové podniky, zemědělství, zpracovatelský průmysl, těžba a dobývání7,0 %16Spotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, činnost administrativních a podpůrných služeb8,5 %17Technologie, telekomunikace5,5 %18Zdravotnictví, veřejné služby, odborné a technické činnosti5,0 %19Kvalifikované indexy5,0 %20Jiné odvětví12,0 %Pokud pro konkrétní protistranu neexistuje externí rating, mohou instituce, jestliže k tomu udělí souhlas příslušné orgány, přiřadit k odpovídajícímu externímu ratingu interní rating a přidělit rizikovou váhu odpovídající stupni úvěrové kvality 1 až 3, nebo stupni úvěrové kvality 4 až 6. V opačném případě se použijí rizikové váhy pro expozice bez ratingu. 2.Rizikové váhy pro volatilitu referenčního úvěrového rozpětí se stanoví na 10 3.Za účelem zařazení rizikových expozic do určitého odvětví se instituce spoléhají na klasifikaci, která se na trhu běžně používá pro seskupování emitentů podle odvětví. Instituce zařadí každého emitenta pouze do jednoho z odvětvových košů uvedených v tabulce č. 1. Rizikové expozice od jakéhokoli emitenta, kterého instituce nemůže tímto způsobem zařadit do některého odvětví, se zařadí do koše 20 v tabulce č. 1. 4.Instituce zařadí do košů 11 a 19 pouze expozice, které odkazují na kvalifikované indexy uvedené v čl. 383b odst. 4. 5.Instituce použijí průhledový přístup k určení citlivostí expozice odkazující na nekvalifikovaný index.

Článek 383t Článek 383t Korelace v rámci koše pro riziko referenčního úvěrového rozpětí 1.Mezi citlivostí WSk a WSl , které vyplývají z rizikových expozic zařazených do odvětvových košů 1 až 10, 12 až 18 a 20 podle čl. 383s odst. 1 tabulky č. 1, se korelační parametr ρkl stanoví takto: kde: se rovná 1, pokud jsou oba body citlivostí k a l shodné, v ostatních případech se rovná 90 %; se rovná 1, pokud jsou obě jména citlivostí k a l shodná, 90 %, pokud se obě jména liší, ale právně jsou propojená, a v ostatních případech se rovná 50 %; se rovná 1, pokud jsou obě jména v koši 1 až 10 nebo jsou obě v koši 12 až 18 nebo jsou obě v koši 20, v ostatních případech se rovná 80 %. 2.Mezi citlivostí WSk a WSl , které vyplývají z rizikových expozic zařazených do odvětvových košů 11 a 19, se korelační parametr ρkl stanoví takto: kde: se rovná 1, pokud jsou oba body citlivostí k a l shodné, v ostatních případech se rovná 90 %; se rovná 1, pokud jsou obě jména citlivostí k a l shodná a oba indexy jsou ze stejné řady, 90 %, pokud jsou oba indexy shodné, ale z různých řad, v ostatních případech se rovná 80 %; se rovná 1, pokud jsou obě jména v koši 11 nebo jsou obě v koši 19, v ostatních případech se rovná 80 %.

Článek 383u Článek 383u Korelace mezi koši pro riziko referenčního úvěrového rozpětí 1.Korelace mezi koši pro riziko referenčního úvěrového rozpětí delta a vega jsou tyto: Tabulka č. 1 Koš1, 2 a 123 a 144 a 155 a 166 a 177 a 188 a 199 a 102011191, 2 a 12100 %75 %10 %20 %25 %20 %15 %10 %0 %45 %45 %3 a 14100 %5 %15 %20 %15 %10 %10 %0 %45 %45 %4 a 15100 %5 %15 %20 %5 %20 %0 %45 %45 %5 a 16100 %20 %25 %5 %5 %0 %45 %45 %6 a 17100 %25 %5 %15 %0 %45 %45 %7 a 18100 %5 %20 %0 %45 %45 %8 a 19100 %5 %0 %45 %45 %9 a 10100 %0 %45 %45 %20100 %0 %0 %11100 %75 %19100 % 2.Odchylně od odstavce 1 se hodnoty korelace mezi koši vypočtené podle uvedeného odstavce vydělí dvěma pro korelace mezi košem ze skupiny košů 1 až 10 a košem ze skupiny košů 12 až 18.

Článek 383v Článek 383v Koše rizikové váhy pro akciové riziko 1.Rizikové váhy pro citlivosti delta na rizikové faktory spotové ceny akcií jsou stejné pro všechny expozice akciového rizika v rámci každého koše v tabulce č. 1 a jsou tyto: Tabulka č. 1 Číslo košeTržní kapitalizaceEkonomikaOdvětvíRiziková váha pro spotovou cenu akcií1VelkáRozvíjející se tržní ekonomikaSpotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, administrativní a podpůrné činnosti, zdravotnictví, veřejné služby55 %2Telekomunikace, průmyslové podniky60 %3Základní materiály, energetika, zemědělství, zpracovatelský průmysl, těžba a dobývání45 %4Finanční podniky, včetně finančních podniků podporovaných vládou, realitní činnosti, technologie55 %5Rozvinutá ekonomikaSpotřebitelské zboží a služby, doprava a skladování, administrativní a podpůrné činnosti, zdravotnictví, veřejné služby30 %6Telekomunikace, průmyslové podniky35 %7Základní materiály, energetika, zemědělství, zpracovatelský průmysl, těžba a dobývání40 %8Finanční podniky, včetně finančních podniků podporovaných vládou, realitní činnosti, technologie50 %9MaláRozvíjející se tržní ekonomikaVšechna odvětví popsaná v koších číslo 1, 2, 3 a 470 %10Rozvinutá ekonomikaVšechna odvětví popsaná v koších číslo 5, 6, 7 a 850 %11Jiné odvětví70 %12VelkáRozvinutá ekonomikaKvalifikované indexy15 %13OstatníKvalifikované indexy25 % 2.Pro účely odstavce 1 tohoto článku se v regulačních technických normách uvedených v čl. 325bd odst. 7 stanoví, co se považuje za malou a velkou kapitalizaci. 3.Pro účely odstavce 1 tohoto článku se v regulačních technických normách uvedených v čl. 325ap odst. 3 stanoví, co se považuje za rozvíjející se tržní ekonomiku a co za rozvinutou ekonomiku. 4.Při zařazování rizikových expozic do určitého odvětví se instituce spoléhají na klasifikaci, která se na trhu běžně používá pro seskupování emitentů podle průmyslového odvětví. Instituce zařadí každého emitenta pouze do jednoho z odvětvových košů uvedených v odstavci 1 tabulce č. 1 a zařadí všechny emitenty ze stejného průmyslu do stejného odvětví. Rizikové expozice od kteréhokoli emitenta, kterého instituce nemůže tímto způsobem zařadit do některého odvětví, se zařadí do koše 11. Mezinárodní nebo víceodvětvové emitenty akcií zařadí instituce do konkrétního koše na základě nejvýznamnější oblasti a odvětví, v nichž emitent akcií působí. 5.Rizikové váhy pro akciové riziko vega se stanoví na 78 % pro koše 1 až 8 a koš 12 a na 100 % pro všechny ostatní koše.

Článek 383w Článek 383w Korelace mezi koši pro akciové riziko

Článek 383x Článek 383x Koše rizikové váhy pro komoditní riziko 1.Rizikové váhy pro citlivosti delta na faktory rizika spotové ceny komodit jsou stejné pro všechny expozice komoditního rizika v rámci každého koše v tabulce č. 1 a jsou tyto: Tabulka č. 1 Číslo košeNázev košeRiziková váha pro spotovou cenu komodity1Energie – tuhá paliva30 %2Energie – tekutá paliva35 %3Energie – elektřina60 %4Energie – obchod s uhlíkem v rámci EU ETS40 %5Energie – obchod s uhlíkem mimo EU ETS60 %6Nákladní doprava80 %7Kovy – kromě drahých40 %8Plynná paliva45 %9Drahé kovy včetně zlata20 %10Obilniny a olejnatá semena35 %11Hospodářská zvířata a mlékárenské produkty25 %12Netrvanlivé a další zemědělské produkty35 %13Jiné komodity50 % 2.Rizikové váhy pro komoditní riziko vega se stanoví na 100 %.

Článek 383z Článek 383z Korelace mezi koši pro komoditní riziko 1.Parametr korelace mezi koši pro komoditní riziko delta se stanoví na: a) 20 %, pokud oba koše spadají do košů 1 až 12 podle čl. 383x odst. 1 tabulky č. 1;b) 0 %, pokud je jeden z těchto dvou košů koš 13 podle čl. 383x odst. 1 tabulky č. 1. 2.Parametr korelace mezi koši pro komoditní riziko vega se stanoví na: a) 20 %, pokud oba koše spadají do košů 1 až 12 podle čl. 383x odst. 1 tabulky č. 1;b) 0 %, pokud je jeden z těchto dvou košů koš 13 podle čl. 383x odst. 1 tabulky č. 1.

Článek 433 Článek 433 Četnost a rozsah zpřístupňování

Článek 433b Článek 433b Zpřístupňování informací malými a nepříliš složitými institucemi 1.Malé a nepříliš složité instituce zpřístupňují jednou ročně informace uvedené v těchto ustanoveních: a) čl. 435 odst. 1 písm. a), e) a f);b) čl. 438 písm. c), d) a da);c) čl. 442 písm. c) a d);d) klíčové ukazatele uvedené v článku 447;e) článku 449a;f) článku 449b;g) čl. 450 odst. 1 písm. a) až d), h), i) a j). 2.Odchylně od odstavce 1 tohoto článku zpřístupňují jednou ročně malé a nepříliš složité instituce, jež jsou nekotovanými institucemi, klíčové ukazatele uvedené v článku 447 a rizika ESG uvedená v článku 449a.

Článek 434c Článek 434c Zpráva o proveditelnosti využití informací vykazovaných jinými institucemi než malými a nepříliš složitými institucemi ke zveřejňování rozšířeného souboru zpřístupňovaných informací na internetových stránkách EBA

Článek 445 Článek 445 Zpřístupňování informací o expozicích vůči tržnímu riziku podle standardizovaného přístupu 1.Instituce, které od příslušných orgánů neobdržely svolení používat přístup založený na alternativních interních modelech stanovený v článku 325az a které používají zjednodušený standardizovaný přístup v souladu s článkem 325a nebo alternativní standardizovaný přístup v souladu s částí třetí hlavou IV kapitolou 1a, zpřístupňují přehled svých pozic v obchodním portfoliu. 2.Instituce, které vypočítávají své kapitálové požadavky v souladu s částí třetí hlavou IV kapitolou 1a, zpřístupňují své celkové kapitálové požadavky, kapitálové požadavky pro metodu založenou na citlivostech, požadavek k riziku selhání a kapitálové požadavky ke zbytkovým rizikům. Zpřístupňované informace o kapitálových požadavcích k ukazatelům metody založené na citlivostech a k riziku selhání se rozčlení podle těchto nástrojů: a) finanční nástroje jiné než sekuritizované nástroje držené v obchodním portfoliu členěné podle rizikových tříd a se samostatným určením kapitálových požadavků k riziku selhání;b) sekuritizované nástroje, které nejsou drženy v ACTP, se samostatným určením kapitálových požadavků k riziku úvěrového rozpětí a kapitálových požadavků k riziku selhání;c) sekuritizované nástroje, které jsou drženy v ACTP, se samostatným určením kapitálových požadavků k riziku úvěrového rozpětí a kapitálových požadavků k riziku selhání.

Článek 445a Článek 445a Zpřístupňování informací o riziku CVA 1.Instituce, na něž se vztahují kapitálové požadavky k riziku CVA, zpřístupňují tyto informace: a) přehled svých postupů zavedených pro účely identifikace, měření, zajištění a sledování vlastního rizika CVA;b) zda instituce splňují všechny podmínky stanovené v čl. 273a odst. 2; jsou-li tyto podmínky splněny, dále informace o tom, zda se instituce rozhodly vypočítat kapitálové požadavky k riziku CVA za použití zjednodušeného přístupu stanoveného v článku 385; pokud se instituce rozhodly vypočítat kapitálové požadavky k riziku CVA pomocí zjednodušeného přístupu, informace o kapitálových požadavcích k riziku CVA v souladu s tímto přístupem;c) celkový počet protistran, pro které se používá standardizovaný přístup, s členěním podle druhů protistran. 2.Instituce, které pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA používají standardizovaný přístup stanovený v článku 383, zpřístupňují kromě informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku tyto informace: a) strukturu a organizaci svého interního útvaru řízení rizika CVA a jeho správy;b) své celkové kapitálové požadavky k riziku CVA podle standardizovaného přístupu s členěním podle rizikových tříd;c) přehled způsobilých zajištění použitých při tomto výpočtu s členěním podle druhu nástrojů stanovených v čl. 386 odst. 2. 3.Instituce, které pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA používají základní přístup stanovený v článku 384, zpřístupňují kromě informací uvedených v odstavci 1 tohoto článku tyto informace: a) své celkové kapitálové požadavky k riziku CVA podle základního přístupu a jejich složky BACVAcelkem a BACVAcsr-zajištěné ;b) přehled způsobilých zajištění použitých při tomto výpočtu s členěním podle druhu nástrojů stanovených v čl. 386 odst. 3.

Článek 449a Článek 449a Zpřístupňování informací o environmentálních, sociálních a správních rizicích (rizicích ESG) 1.Instituce zpřístupňují informace o rizicích ESG, přičemž rozlišují mezi environmentálními, sociálními a správními riziky a mezi fyzickými riziky a riziky přechodu u environmentálních rizik. 2.Pro účely odstavce 1 instituce zpřístupňují informace o rizicích ESG, včetně: a) celkového objemu expozic vůči subjektům odvětví fosilních paliv;b) toho, jak instituce integrují zjištěná rizika ESG do své obchodní strategie a procesů, systému správy a řízení a řízení rizik. 3.EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž upřesní jednotné formáty zpřístupňování informací, jak je stanoveno v článku 434a, pro rizika ESG a zajistí jejich soulad se zásadou proporcionality a zároveň zamezí duplicitě požadavků na zpřístupňování informací s požadavky stanovenými v jiných použitelných právních předpisech Unie. Tyto formáty nevyžadují zpřístupňování informací nad rámec informací , které musí být vykazovány příslušným orgánům v souladu s čl. 430 odst. 1 písm. h), a zejména zohledňují velikost a složitost dané instituce a relativní expozici malých a nepříliš složitých institucí podle článku 433b vůči rizikům ESG. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 449b Článek 449b Zpřístupňování informací o souhrnné expozici vůči subjektům stínového bankovnictví

Článek 451b Článek 451b Zpřístupňování informací o expozicích vůči kryptoaktivům a souvisejících činnostech 1.Instituce zpřístupňují tyto informace o kryptoaktivech a službách souvisejících s kryptoaktivy, jakož i o veškerých jiných činnostech souvisejících s kryptoaktivy: a) objemy přímých a nepřímých expozic vůči kryptoaktivům, včetně hrubých dlouhých a krátkých složek čistých expozic;b) celkový objem rizikové expozice pro operační riziko;c) účetní klasifikaci expozic vůči kryptoaktivům;d) popis obchodních činností souvisejících s kryptoaktivy a jejich dopadu na rizikový profil instituce;e) konkrétní popis svých zásad řízení rizik týkajících se expozic vůči kryptoaktivům a služeb souvisejících s kryptoaktivy.Pro účely prvního pododstavce písm. d) tohoto odstavce poskytnou instituce podrobnější informace o významných obchodních činnostech, včetně vydávání významných tokenů vázaných na aktiva a významných elektronických peněžních tokenů, a o poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy podle článků 60 a 61 nařízení (EU) 2023/1114. 2.Instituce neuplatní výjimku stanovenou v článku 432 pro účely požadavků na zpřístupňování informací stanovených v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 455 Článek 455 Použití interních modelů pro tržní riziko 1.Instituce, která pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku používá interní modely uvedené v článku 325az, zpřístupňuje: a) své cíle při provádění obchodních činností a zavedené postupy pro určení, měření, sledování a kontrolu tržního rizika;b) zásady uvedené v čl. 104 odst. 1 pro určení toho, která pozice má být zahrnuta do obchodního portfolia;c) obecný popis struktury obchodních útvarů, na něž se vztahují interní modely, včetně širšího popisu obchodní strategie každého útvaru, nástrojů v ní povolených a hlavních druhů rizik ve vztahu k tomuto útvaru;d) přehled pozic v obchodním portfoliu, na které se nevztahují interní modely, včetně obecného popisu struktury útvaru a druhů nástrojů zahrnutých v útvaru nebo v kategoriích útvarů v souladu s článkem 104b;e) strukturu a organizaci útvaru řízení tržního rizika a jeho správy;f) oblast působnosti, hlavní charakteristiky a klíčové volby modelování jednotlivých interních modelů, které se používají k výpočtu objemů rizikových expozic pro hlavní modely používané na konsolidované úrovni, a popis toho, do jaké míry jsou tyto interní modely reprezentací modelů používaných na konsolidované úrovni, případně včetně obecného popisu:i) modelovacího přístupu použitého k výpočtu očekávaného deficitu uvedeného v čl. 325ba odst. 1 písm. a), včetně četnosti aktualizace údajů;ii) metodiky použité k výpočtu rizikového ukazatele zátěžového scénáře uvedeného v čl. 325ba odst. 1 písm. b), s výjimkou specifikací uvedených v čl. 325bk odst. 3;iii) modelovacího přístupu použitého k výpočtu požadavku k riziku selhání uvedeného v čl. 325ba odst. 2, včetně četnosti aktualizace údajů. 2.Instituce zpřístupňují souhrnně za všechny obchodní útvary, na něž se vztahují interní modely uvedené v článku 325az, případně tyto složky: a) poslední hodnotu a dále nejvyšší, nejnižší a střední hodnotu za předchozích 60 obchodních dnů:i) ukazatele neomezeného očekávaného deficitu uvedeného v čl. 325bb odst. 1;ii) ukazatele neomezeného očekávaného deficitu uvedeného v čl. 325bb odst. 1 pro každou regulatorní obecnou kategorii rizikových faktorů; b) nejnovější hodnotu a střední hodnotu za předchozích 60 obchodních dnů:i) rizikového ukazatele očekávaného deficitu uvedeného v čl. 325bb odst. 1;ii) rizikového ukazatele zátěžového scénáře uvedeného v čl. 325ba odst. 1 písm. b);iii) kapitálového požadavku k riziku selhání uvedeného v čl. 325ba odst. 2;iv) součtu kapitálových požadavků uvedených v čl. 325ba odst. 3 včetně všech složek vzorce a příslušného multiplikačního faktoru; c) počet překročení podle zpětného testování za posledních 250 obchodních dnů při 99. percentilu podle čl. 325bf odst. 6 . 3.Instituce zpřístupňují souhrnně za všechny obchodní útvary kapitálové požadavky k tržnímu riziku, které by byly vypočteny v souladu s částí třetí hlavou IV kapitolou 1a, pokud by jim nebylo uděleno svolení používat pro tyto obchodní útvary své interní modely.

Článek 461a Článek 461a Kapitálové požadavky k tržnímu riziku 1.Komise sleduje rozdíly v provádění mezinárodních standardů pro kapitálové požadavky k tržnímu riziku v Unii a ve třetích zemích, a to i pokud jde o dopad pravidel ve vztahu ke kapitálovým požadavkům a o jejich datum použitelnosti. 2.Jsou-li v tomto provádění zjištěny významné rozdíly, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 462 ke změně tohoto nařízení, a to tímto způsobem: a) uplatňováním, a to do data použitelnosti legislativního aktu uvedeného v odstavci 3 tohoto článku nebo po dobu až tří let, pokud takový akt neexistuje a je-li to nezbytné pro zachování rovných podmínek a k vyrovnání uvedených zjištěných rozdílů, cílených operačních zmírňujících opatření nebo cílených multiplikátorů, které se rovnají 0 nebo jsou vyšší a zároveň jsou nižší než 1, při výpočtu kapitálových požadavků institucí k tržnímu riziku, pro konkrétní rizikové třídy a pro konkrétní rizikové faktory, a to s použitím jednoho z přístupů uvedených v čl. 325 odst. 1 a stanovených v:i) článcích 325c až 325ay, které upřesňují alternativní standardizovaný přístup;ii) článcích 325az až 325bp, které upřesňují přístup založený na alternativních interních modelech;iii) článcích 326 až 361, které upřesňují zjednodušený standardizovaný přístup; b) odložením data, od kterého instituce použijí kapitálové požadavky k tržnímu riziku stanovené v části třetí hlavě IV nebo kterýkoli z přístupů k výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku uvedených v čl. 325 odst. 1, až o dva roky.Pokud Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v prvním pododstavci, předloží případně Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh s cílem upravit v Unii provádění mezinárodních standardů pro kapitálové požadavky k tržnímu riziku, aby se trvalejším způsobem zachovaly rovné podmínky se třetími zeměmi, pokud jde o kapitálové požadavky a jejich dopad. 3.Do 10. července 2026 předloží EBA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o provádění mezinárodních standardů pro kapitálové požadavky k tržnímu riziku ve třetích zemích. Komise na základě uvedené zprávy případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh s cílem zajistit rovné podmínky v celosvětovém měřítku.

Článek 465 Článek 465 Přechodná ustanovení týkající se minimálního výstupního prahu 1.Odchylně od čl. 92 odst. 3 prvního pododstavce a aniž je dotčena odchylka stanovená v čl. 92 odst. 3 druhém pododstavci, mohou instituce při výpočtu celkového objemu rizikové expozice (TREA) použít tento faktor x: a) 50 % v období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2025 ;b) 55 % v období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 ;c) 60 % v období od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2027 ;d) 65 % v období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2028 ;e) 70 % v období od 1. ledna 2029 do 31. prosince 2029 . 2.Odchylně od čl. 92 odst. 3 prvního pododstavce a aniž je dotčena odchylka stanovená v čl. 92 odst. 3 druhém pododstavci, mohou instituce při výpočtu celkového objemu rizikové expozice do 31. prosince 2029 používat tento vzorec: Pro účely tohoto výpočtu instituce zohlední použitelný faktor x uvedený v odstavci 1. 3.Odchylně od čl. 92 odst. 5 písm. a) bodu ii) a aniž je dotčena odchylka stanovená v čl. 92 odst. 3 druhém pododstavci mohou instituce do 31. prosince 2032 přidělovat rizikovou váhu 65 % expozicím vůči podnikům, pro něž není k dispozici žádné úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, a to za předpokladu, že odhady institucí, pokud jde o PD uvedených dlužníků, vypočítané v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 3, nejsou vyšší než 0,5 %. EBA a ESMA ve spolupráci s EIOPA monitorují využívání přechodného zacházení stanoveného v prvním pododstavci a posuzují zejména: a) dostupnost úvěrových hodnocení vypracovaných určenými externími ratingovými agenturami pro podniky a do jaké míry to ovlivňuje poskytování úvěrů podnikům ze strany institucí;b) rozvoj ratingových agentur, překážky vstupu nových ratingových agentur na trh, míru využívání ze strany podniků, které si zvolí hodnocení jednou agenturou nebo vícerými z těchto agentur, a překážky bránící dostupnosti úvěrových hodnocení od externích ratingových agentur pro podniky;c) možná opatření k řešení překážek s přihlédnutím k rozdílům mezi hospodářskými odvětvími a zeměpisnými oblastmi a vývoj soukromým nebo veřejným sektorem iniciovaných řešení, jako je úvěrové ohodnocení, soukromé ratingy vyžádané institucemi, jakož i ratingy ze strany centrálních bank;d) přiměřenost objemů rizikově vážených expozic vůči podnikům bez ratingu a jejich důsledky pro finanční stabilitu;e) přístupy třetích zemí, pokud jde o uplatňování minimálního výstupního prahu na expozice vůči podnikům, a možné dlouhodobé důsledky pro rovné podmínky, které by se mohly objevit;f) soulad se souvisejícími mezinárodně dohodnutými standardy vypracovanými Basilejským výborem pro bankovní dohled. EBA a ESMA ve spolupráci s EIOPA podají o svých zjištěních zprávu Komisi do 10. července 2029 . Na základě této zprávy a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2031 legislativní návrh. 4.Odchylně od čl. 92 odst. 5 písm. a) bodu iv) a aniž je dotčena odchylka stanovená v čl. 92 odst. 3 druhém pododstavci instituce do 31. prosince 2029 nahrazují parametr alfa hodnotou 1 při výpočtu hodnoty expozice pro smlouvy uvedené v příloze II v souladu s přístupy stanovenými v části třetí hlavě II kapitole 6 oddíle 3 , pokud se tytéž 5.Odchylně od čl. 92 odst. 5 písm. a) bodu ii) a aniž je dotčena odchylka stanovená v čl. 92 odst. 3 druhém pododstavci a za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 8 tohoto článku, mohou členské státy institucím povolit, aby přidělovaly: a) do 31. prosince 2032 rizikovou váhu 10 % části expozic zajištěných obytnými nemovitostmi až do výše 55 % hodnoty nemovitosti určené v souladu s čl. 125 odst. 1 prvním pododstavcem ab) do 31. prosince 2029 rizikovou váhu 45 % jakékoli zbývající části expozic zajištěných obytnými nemovitostmi až do výše 80 % hodnoty nemovitosti určené v souladu s čl. 125 odst. 1 prvním pododstavcem za předpokladu, že se nepoužije úprava kapitálových požadavků k úvěrovému riziku uvedená v článku 501. 6.Pro účely odst. 5 písm. a), pokud instituce drží podřízené zástavní právo a existují přednostní zástavní práva vyšší seniority, která tato instituce nedrží, pro účely určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 10 %, se výše 55 % hodnoty nemovitosti sníží o výši přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží. Pokud jsou zástavní práva, která instituce nedrží, na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, pro určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 10 % , se výše 55 % hodnoty nemovitosti, snížená o výši jakýchkoli přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží, sníží o součin: a) 55 % hodnoty nemovitosti, snížené o výši případných přednostních zástavních práv vyšší seniority, která drží daná instituce i jiné instituce, ab) výše zástavních práv, která instituce nedrží a která jsou na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, vydělené součtem všech rovnocenných zástavních práv. 7.Pro účely odst. 5 písm. b), pokud má instituce podřízené zástavní právo a existuje více přednostních zástavních práv, která tato instituce nedrží, k určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 45 %, se výše 80 % hodnoty nemovitosti sníží o výši přednostních zástavních práv, které instituce nedrží. Pokud jsou zástavní práva, která instituce nedrží, na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, pro určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 45 % , se výše 80 % hodnoty nemovitosti, snížená o výši jakýchkoli přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží, sníží o součin: a) 80 % hodnoty nemovitosti, snížené o částku případných přednostních zástavních práv vyšší seniority, pokud existují, která drží daná instituce i jiné instituce, ab) výše zástavních práv, která instituce nedrží a která jsou na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, vydělené součtem všech rovnocenných zástavních práv. 8.Pro účely odstavce 5 tohoto článku musí být splněny všechny tyto podmínky: a) expozice jsou způsobilé pro zacházení podle čl. 125 odst. 1;b) kvalifikovaným expozicím se přidělí riziková váha v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 3;c) obytná nemovitost zajišťující kvalifikované expozice se nachází v členském státě, který využívá této možnosti;d) v posledních osmi letech ztrátovost instituce v jakémkoli daném roce, kterou instituce oznámila podle čl. 430a odst. 1 písm. a) a c) nebo podle čl. 101 odst. 1 písm. a) a c), ve znění těchto písmen použitelném ke dni 27. červnu 2021 , z části expozic zajištěných obytnými nemovitostmi do výše zastavené částky nebo do výše 55 % hodnoty nemovitosti podle toho, která z těchto částek je nižší, není-li stanoveno jinak podle čl. 124 odst. 9, nepřesahuje v průměru 0,25 % součtu hodnot expozic všech zbývajících expozic zajištěných obytnými nemovitostmi;e) v případě kvalifikovaných expozic má instituce v případě selhání nebo neplacení ze strany dlužníka tato vynutitelná práva:i) právo na obytnou nemovitost zajišťující expozici nebo právo zřídit k obytné nemovitosti zástavní právo v souladu s čl. 108 odst. 5 písm. g);ii) právo k jiným aktivům a příjmům dlužníka, a to buď smluvní, nebo na základě použitelných vnitrostátních předpisů; f) příslušný orgán ověřil splnění podmínek stanovených v písmenech a) až e). 9.Pokud byla využita možnost uvedená v odstavci 5 a za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 8, mohou instituce do 31. prosince 2032 kterékoli zbývající části expozic zajištěných obytnými nemovitostmi uvedené v odst. 5 písm. b) přidělit tyto rizikové váhy: a) 52,5 % v období od 1. ledna 2030 do 31. prosince 2030 ;b) 60 % v období od 1. ledna 2031 do 31. prosince 2031 ;c) 67,5 % v období od 1. ledna 2032 do 31. prosince 2032 . 10.Pokud členské státy využijí možnosti uvedené v odstavci 5, informují o tom EBA a své rozhodnutí zdůvodní. Příslušné orgány oznámí EBA podrobnosti o všech ověřeních uvedených v odst. 8 písm. f). 11.EBA sleduje používání přechodného zacházení stanoveného v odstavci 5a do 31. prosince 2028 podá Komisi zprávu o svých zjištěních týkajících se přiměřenosti souvisejících rizikových vah. Na základě této zprávy a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2031 legislativní návrh. 12.Jakékoli prodloužení přechodných opatření uvedených v odstavcích 3, 5 a 9 tohoto článku a v čl. 495b odst. 1, čl. 495c odst. 1 a čl. 495d odst. 1 je omezeno na čtyři roky a musí být podloženo hodnocením, které je rovnocenné s hodnoceními uvedenými ve zmíněných článcích. 13.Odchylně od čl. 92 odst. 5 písm. a) bodu iii) nebo písm. b) bodu ii) a aniž je dotčena odchylka stanovená v čl. 92 odst. 3 druhém pododstavci, použijí instituce do 31. prosince 2032 pro expozice, které jsou rizikově vážené pomocí přístupu SEC-IRBA nebo metody interního hodnocení v souladu s čl. 92 odst. 4, pokud se část standardizovaného celkového objemu rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko, riziko rozmělnění, úvěrové riziko protistrany nebo tržní riziko vyplývající z obchodů zahrnutých do obchodního portfolia vypočítá pomocí přístupu SEC-SA v souladu s článkem 261 nebo 262, tento koeficient p: a) p = 0,25 pro pozici v sekuritizaci, na kterou se vztahuje článek 262;b) p = 0,5 pro pozici v sekuritizaci, na kterou se vztahuje článek 261.

Článek 494d Článek 494d Návrat k používání méně pokročilých přístupů

Článek 495 Článek 495 Zacházení s akciovými expozicemi podle přístupu IRB 1.Odchylně od čl. 107 odst. 1 instituce, které obdržely svolení používat přístup IRB pro výpočet objemu rizikově vážené expozice u akciových expozic, vypočítají do 31. prosince 2029 , a aniž je dotčen čl. 495a odst. 3, objem rizikově vážené expozice pro každou akciovou expozici, pro kterou obdržely svolení používat přístup IRB, jako vyšší z těchto hodnot: a) objem rizikově vážené expozice vypočtený v souladu s čl. 495a odst. 1 a 2;b) objem rizikově vážené expozice vypočtený podle tohoto nařízení ve verzi použitelné ke dni 8. července 2024 . 2.Namísto použití zacházení stanoveného v odstavci 1 mohou instituce, které obdržely svolení používat přístup IRB pro výpočet objemu rizikově vážené expozice u akciových expozic, na všechny své akciové expozice uplatnit zacházení stanovené v článku 133 kdykoli do 31. prosince 2029 . Pokud instituce použijí první pododstavec tohoto odstavce, čl. 495a odst. 1 ani 2 se nepoužijí. Pro účely tohoto odstavce se nepoužijí podmínky pro návrat k používání méně pokročilých přístupů stanovené v článku 149. 3.Instituce, které uplatňují zacházení stanovené v odstavci 1 tohoto článku, vypočítají výši očekávané ztráty v souladu s čl. 158 odst. 7, 8 nebo případně 9 ve znění uvedených odstavců použitelném k 8. červenci 2024 a uplatňují čl. 36 odst. 1 písm. d) a případně čl. 62 písm. d) ve znění uvedených písmen použitelném k 8. červenci 2024 , pokud objem rizikově vážené expozice vypočítaný podle odst. 1 písm. b) tohoto článku je vyšší než objem rizikově vážené expozice vypočítaný podle odst. 1 písm. a) tohoto článku. 4.Pokud instituce požádají o svolení k použití přístupu IRB pro výpočet objemu rizikově vážené expozice u akciových expozic, příslušné orgány takové svolení neudělí po 31. prosinci 2024 .

Článek 495a Článek 495a Přechodná opatření pro akciové expozice 1.Odchylně od zacházení stanoveného v čl. 133 odst. 3 se akciovým expozicím přidělí buď riziková váha použitelná k 8. červenci 2024 omezená nejvýše na 250 %, nebo tyto rizikové váhy, podle toho, která z uvedených hodnot je vyšší: a) 100 % v období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2025 ;b) 130 % v období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 ;c) 160 % v období od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2027 ;d) 190 % v období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2028 ;e) 220 % v období od 1. ledna 2029 do 31. prosince 2029 . 2.Odchylně od zacházení stanoveného v čl. 133 odst. 4 se akciovým expozicím přidělí buď riziková váha použitelná k 8. červenci 2024 , nebo tyto rizikové váhy, podle toho, která z uvedených hodnot je vyšší: a) 100 % v období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2025 ;b) 160 % v období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2026 ;c) 220 % v období od 1. ledna 2027 do 31. prosince 2027 ;d) 280 % v období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2028 ;e) 340 % v období od 1. ledna 2029 do 31. prosince 2029 . 3.Odchylně od článku 133 mohou instituce i nadále přidělovat stejnou rizikovou váhu, jaká byla použitelná k 8. červenci 2024 , akciovým expozicím, včetně části expozic, která nebyla odečtena od kapitálu v souladu s článkem 471 v jeho znění použitelném ke dni 27. října 2021 , vůči subjektům, jichž byly ke dni 27. října 2021 akcionářem po dobu šesti po sobě jdoucích let a ve kterých mají samy nebo společně se sítí, do které dané instituce patří, podstatný vliv nebo kontrolu ve smyslu směrnice 2013/34/EU, nebo účetních standardů, kterým instituce podléhá podle nařízení (ES) č. 1606/2002, nebo pokud existuje podobný vztah mezi jakoukoli fyzickou či právnickou osobou nebo sítí institucí a podnikem nebo pokud instituce může jmenovat alespoň jednoho člena vedoucího orgánu subjektu.

Článek 495b Článek 495b Přechodná opatření pro specializované úvěrové expozice 1.Odchylně od čl. 161 odst. 4 jsou minimálními vstupními prahy LGD použitelnými pro specializované úvěrové expozice, na něž se vztahuje zacházení podle přístupu IRB, pokud se používají vlastní odhady LGD, použitelné minimální vstupní prahy LGD stanovené v čl. 161 odst. 4, vynásobené těmito faktory: a) 50 % v období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2027 ;b) 80 % v období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2028 ;c) 100 % v období od 1. ledna 2029 do 31. prosince 2029 . 2.EBA vypracuje zprávu o vhodné kalibraci rizikových parametrů, včetně parametru srážky, použitelných pro specializované úvěrové expozice v rámci přístupu IRB, a zejména o vlastních odhadech LGD a minimálních vstupních prazích LGD pro každou konkrétní kategorii specializovaných úvěrových expozic podle čl. 147 odst. 8. EBA do své zprávy zahrne zejména údaje o průměrných počtech selhání a realizovaných ztrátách zjištěných v Unii u různých vzorků institucí s různými obchodními a rizikovými profily. EBA doporučí konkrétní kalibrace rizikových parametrů, včetně parametru srážky, které by odrážely specifický a odlišný rizikový profil pro každou konkrétní kategorii specializovaných úvěrových expozic. EBA předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 10. července 2026 . Na základě této zprávy a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2027 legislativní návrh. 3.Odchylně od čl. 122a odst. 3 písm. a) může být specializovaným úvěrovým expozicím uvedeným ve zmíněném písmeni, pro které není k dispozici přímo použitelné úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, do 31. prosince 2032 přidělena riziková váha 80 %, pokud se nepoužije úprava kapitálových požadavků k úvěrovému riziku podle článku 501a a expozice se považuje za vysoce kvalitní při zohlednění všech těchto kritérií: a) dlužník je schopen splnit své finanční závazky i za krizových podmínek díky všem těmto prvkům:i) expozice má přiměřený poměr expozice vůči hodnotě zajištění;ii) expozice má konzervativní profil splácení;iii) expozice má v okamžiku úplného splacení přiměřenou zbývající životnost aktiv, nebo se lze obrátit na poskytovatele zajištění s vysokou úvěruschopností;iv) riziko refinancování expozice dlužníkem je nízké nebo dostatečně zmírněné přiměřenou zbytkovou hodnotou aktiv nebo možností obrátit se na poskytovatele zajištění s vysokou úvěruschopností;v) na dlužníka se vztahují smluvní omezení týkající se jeho činnosti a struktury financování;vi) dlužník používá deriváty pouze pro účely snížení rizika;vii) podstatná operační rizika jsou náležitě řízena; b) smluvní ujednání týkající se aktiv poskytují věřitelům vysoký stupeň ochrany, včetně těchto prvků:i) věřitelé mají právně vymahatelné právo v prvním pořadí na financovaná aktiva a případně na příjmy, které vytvářejí;ii) existují smluvní omezení možnosti dlužníka činit u aktiva změny, pokud by to mělo negativní dopad na jeho hodnotu;iii) pokud se jedná o aktivum ve výstavbě, mají věřitelé právně vymahatelné právo v prvním pořadí k aktivům a podkladovým smlouvám o výstavbě; c) financovaná aktiva splňují všechny tyto standardy pro řádný a účinný provoz:i) technologie a konstrukce aktiva jsou testovány;ii) byla získána všechna nezbytná povolení a oprávnění pro provoz aktiv;iii) jedná-li se o aktivum ve výstavbě, dlužník má odpovídající ochranná opatření týkající se dohodnuté specifikace, rozpočtu a data dokončení aktiva, a to včetně silných záruk dokončení nebo zapojení zkušeného stavitele a odpovídajících smluvních ustanovení upravujících odpovídající náhradu škody. 4.EBA vypracuje zprávu, v níž analyzuje: a) vývoj trendů a podmínek na trzích s objektovým financováním v Unii;b) skutečnou rizikovost expozic objektového financování během celého hospodářského cyklu;c) dopad zacházení stanoveného v čl. 122a odst. 3 písm. a) pro expozice objektového financování na kapitálové požadavky, aniž by byl zohledněn čl. 465 odst. 1;d) vhodnost definice podkategorie vysoce kvalitní objektové financování a přiřazení odlišného obezřetnostního zacházení této podkategorii expozic. EBA předloží uvedenou zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 31. prosince 2030 . Na základě této zprávy a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2031 legislativní návrh.

Článek 495c Článek 495c Přechodná opatření pro leasingové expozice jako techniku snižování úvěrového rizika 1.Odchylně od článku 230 je použitelnou hodnotou Hc odpovídající ostatnímu hmotnému kolaterálu pro expozice uvedené v čl. 199 odst. 7, pokud pronajaté aktivum odpovídá druhu majetkového zajištění úvěrového rizika ostatní hmotný kolaterál, hodnota Hc pro ostatní hmotný kolaterál stanovená v čl. 230 odst. 2 tabulce č. 1 vynásobená těmito faktory: a) 50 % v období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2027 ;b) 80 % v období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2028 ;c) 100 % v období od 1. ledna 2029 do 31. prosince 2029 . 2.EBA vypracuje zprávu o vhodných kalibracích rizikových parametrů souvisejících s leasingovými expozicemi v rámci přístupu IRB a rizikových vah v rámci standardizovaného přístupu, a zejména o LGDs a Hc stanovených v článku 230. EBA do své zprávy zahrne zejména údaje o průměrných počtech selhání a realizovaných ztrátách zjištěných v Unii u expozic spojených s různými druhy pronajatých nemovitostí a různými typy institucí provozujících leasingové činnosti. EBA předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 10. července 2027 . Na základě této zprávy a s přihlédnutím k mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně do 31. prosince 2028 předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

Článek 495d Článek 495d Přechodná opatření pro bezpodmínečně odvolatelné přísliby 1.Odchylně od čl. 111 odst. 2 instituce vypočítají hodnotu expozice podrozvahové položky ve formě bezpodmínečně odvolatelného příslibu vynásobením procentního podílu stanoveného v uvedeném článku těmito faktory: a) 0 % v období od 1. ledna 2025 do 31. prosince 2029 ;b) 25 % v období od 1. ledna 2030 do 31. prosince 2030 ;c) 50 % v období od 1. ledna 2031 do 31. prosince 2031 ;d) 75 % v období od 1. ledna 2032 do 31. prosince 2032 . 2.EBA vypracuje zprávu, v níž posoudí, zda by výjimka uvedená v odst. 1 písm. a) měla být prodloužena i po 31. prosinci 2032 , a případně upřesní podmínky, za nichž by měla být výjimka zachována. EBA předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do dne 31. prosince 2028 . Na základě této zprávy a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled a dopadu těchto standardů na finanční stabilitu Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2031 legislativní návrh.

Článek 495e Článek 495e Přechodná opatření k úvěrovým hodnocením institucí vypracovaným externí ratingovou agenturou

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84 ).

⟪TABLE:tbl_007⟫

⟪MEDIA:img_007⟫

Článek 495f Článek 495f Přechodná opatření pro požadavky na přecenění nemovitostí

Článek 495g Článek 495g Přechodná ustanovení pro některé systémy veřejných záruk

Článek 495h Článek 495h Přechodná ustanovení pro užití přístupu založeného na alternativních interních modelech k tržnímu riziku

Článek 500c Článek 500c Vyloučení překročení zjištěných při zpětném testování z výpočtu plus faktoru s ohledem na pandemii COVID-19

Článek 501c Článek 501c Obezřetnostní zacházení s expozicemi vůči environmentálním nebo sociálním faktorům 1.EBA po konzultaci s ESRB na základě dostupných údajů posoudí, zda je třeba upravit zvláštní obezřetnostní zacházení s expozicemi souvisejícími s aktivy nebo závazky, které podléhají vlivu environmentálních nebo sociálních faktorů. EBA zejména posoudí: a) dostupnost a přístupnost spolehlivých a konzistentních údajů ESG pro každou kategorii expozic určenou v souladu s částí třetí hlavou II;b) po konzultaci s EIOPA proveditelnost zavedení standardizované metodiky pro identifikaci a kvalifikaci expozic, a to pro každou kategorii expozic určenou v souladu s částí třetí hlavou II, na základě společného souboru zásad pro klasifikaci rizik ESG a s použitím informací o ukazatelích rizika přechodu a fyzického rizika, které byly zpřístupněny prostřednictvím rámců pro podávání zpráv o udržitelnosti přijatých v Unie a případně v mezinárodním měřítku, pokynů a závěrů vyplývajících ze zátěžového testování v oblasti dohledu a analýzy scénářů pro finanční rizika související s klimatem, které provedly EBA nebo příslušné orgány, a pokud jsou vhodně zohledněna rizika ESG, příslušné skóre ESG vyplývající z úvěrového hodnocení určenou externí ratingovou agenturou;c) skutečnou rizikovost expozic týkajících se aktiv a činností, které podléhají vlivu environmentálních nebo sociálních faktorů, ve srovnání s rizikovostí jiných expozic a možné další a komplexnější revize rámce, jež by měly být zváženy, s přihlédnutím k vývoji dohodnutému na mezinárodní úrovni Basilejským výborem pro bankovní dohled;d) potenciální krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé vlivy upraveného zvláštního obezřetnostního zacházení s expozicemi týkajícími se aktiv a činností, které podléhají vlivu environmentálních nebo sociálních faktorů, na finanční stabilitu a bankovní úvěry v Unii;e) cílená zlepšení, která by mohla být zvážena v rámci stávajícího obezřetnostního rámce. 2.EBA předloží po sobě následující zprávy o svých zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Komisi k těmto datům: a) 9. července 2024 pro posouzení požadovaná podle odst. 1 písm. e);b) 31. prosince 2024 pro posouzení požadovaná podle odst. 1 písm. a) a b);c) 31. prosince 2025 pro posouzení požadovaná podle odst. 1 písm. c) a d). Komise na základě těchto zpráv EBA do 31. prosince 2026 případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

Článek 501d Článek 501d Přechodná ustanovení o obezřetnostním zacházení s kryptoaktivy 1.Komise do 30. června 2025 případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh na zavedení zvláštního obezřetnostního zacházení s expozicemi vůči kryptoaktivům s přihlédnutím k mezinárodním standardům a nařízení (EU) 2023/1114. Tento legislativní návrh bude obsahovat: a) kritéria pro zařazování kryptoaktiv do různých kategorií kryptoaktiv na základě jejich rizikové charakteristiky a plnění konkrétních podmínek;b) specifické kapitálové požadavky ke všem rizikům spojeným s různými kryptoaktivy;c) souhrnný limit pro expozice vůči konkrétním druhům kryptoaktiv;d) specifické požadavky na pákový poměr pro expozice vůči kryptoaktivům;e) specifické pravomoci v oblasti dohledu, pokud jde o zařazování expozic vůči kryptoaktivům, jejich sledování a výpočet kapitálových požadavků;f) specifické požadavky na likviditu pro expozice vůči kryptoaktivům;g) požadavky na zpřístupňování informací a podávání zpráv. 2.Do dne použitelnosti legislativního aktu uvedeného v odstavci 1 vypočítávají instituce své kapitálové požadavky pro expozice vůči kryptoaktivům takto: a) s expozicemi vůči kryptoaktivům v podobě tokenizovaných tradičních aktiv se zachází jako s expozicemi vůči tradičním aktivům, která zastupují;b) expozicím vůči tokenům vázaným na aktiva, jejichž vydavatelé splňují požadavky nařízení (EU) 2023/1114 a která jsou navázána na jedno nebo více tradičních aktiv, se přidělí riziková váha 250 %;c) expozicím vůči kryptoaktivům jiným než uvedeným v písmenech a) a b) se přidělí riziková váha 1250 %.Odchylně od prvního pododstavce písm. a) se expozice vůči kryptoaktivům v podobě tokenizovaných tradičních aktiv, jejichž hodnoty závisejí na jakýchkoli jiných kryptoaktivech, zařadí do písmene c). 3.Hodnota celkové expozice instituce vůči kryptoaktivům jiným než uvedeným v odst. 1 písm. a) a b) nesmí překročit 1 % kapitálu tier 1 instituce. 4.Instituce, která překročí limit stanovený v odstavci 3, o tom neprodleně uvědomí příslušný orgán a uspokojivě mu prokáže včasný návrat k dodržování požadavků. 5.EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění technických prvků nezbytných k tomu, aby instituce mohly vypočítat své kapitálové požadavky v souladu s přístupy stanovenými v odst. 2 písm. b) a c), včetně způsobu výpočtu hodnoty expozic a způsobu agregace krátkých a dlouhých expozic pro účely odstavců 2 a 3. Při vypracovávání těchto návrhů regulačních technických norem EBA zohlední související mezinárodně dohodnuté standardy vypracované Basilejským výborem pro bankovní dohled, jakož i stávající povolení v Unii podle nařízení (EU) 2023/1114. Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025 . Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010. 6.Pro výpočet kapitálových požadavků pro expozice vůči kryptoaktivům instituce neuplatní odpočet uvedený v čl. 36 odst. 1 písm. b).

Článek 506c Článek 506c Úvěrové riziko – interakce mezi snížením kmenového kapitálu tier 1 a parametry úvěrového rizika

Článek 506d Článek 506d Obezřetnostní zacházení se sekuritizací 1.EBA v úzké spolupráci s ESMA podá do 31. prosince 2026 Komisi zprávu o obezřetnostním zacházení se sekuritizačními transakcemi, přičemž rozlišuje mezi různými druhy sekuritizací, včetně syntetických sekuritizací, mezi původci a investory a mezi STS a jinými než STS transakcemi. 2.EBA zejména sleduje používání přechodného opatření uvedeného v čl. 465 odst. 13 a posoudí, do jaké míry by uplatňování minimálního výstupního prahu na sekuritizované expozice ovlivnilo snížení kapitálu dosažené institucemi, které jsou původci transakcí, u nichž byl uznán převod významného rizika, nadměrně snížilo citlivost vůči riziku a ovlivnilo ekonomickou životaschopnost nových sekuritizačních transakcí. V takových případech snížení citlivostí na riziko může EBA zvážit navržení změny kalibrace faktorů ovlivnění směrem dolů u transakcí, u nichž byl uznán převod významného rizika. EBA rovněž posoudí vhodnost faktorů ovlivnění podle přístupu SEC-SA i SEC-IRBA, přičemž zohlední historickou úvěrovou výkonnost sekuritizačních transakcí v Unii a snížené riziko modelu a riziko zmocnění v sekuritizačním rámci. 3.Na základě zprávy uvedené v odstavci 1 a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2027 legislativní návrh.

Článek 506e Článek 506e Uznání osobního zajištění úvěrového rizika omezeného maximální nebo minimální úrovní 1.Do 10. července 2026 EBA předloží Komisi zprávu, pokud jde o toto: a) podmínky, které musí splňovat záruky omezené maximální nebo minimální úrovní stanovenou na úrovni portfolia expozic (dále jen portfoliové záruky), aby mohly být považovány za sekuritizaci;b) regulatorní zacházení použitelné podle části třetí hlavy II kapitoly 4 na portfoliové záruky, které nelze považovat za sekuritizaci;c) uplatňování požadavků stanovených v části třetí hlavě II kapitole 5 tohoto nařízení a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402 na portfoliové záruky, pokud se tyto záruky považují za sekuritizaci;d) použití článku 234 na jednotlivé záruky, které vedou k rozdělení do tranší. 2.Ve zprávě uvedené v odstavci 1 EBA posoudí zejména: a) v souvislosti s odst. 1 písm. a) podmínky, za nichž portfoliové záruky způsobují převod rizika v tranších;b) ve vztahu k odst. 1 písm. b):i) příslušná kritéria způsobilosti portfoliových záruk podle části třetí hlavy II kapitoly 4;ii) uplatňování požadavků stanovených v části třetí hlavě II kapitole 4; c) ve vztahu k odst. 1 písm. d) uplatňování požadavků stanovených v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402 a v části třetí hlavě II kapitole 5 tohoto nařízení.Komise na základě uvedené zprávy do 31. prosince 2027 případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

Článek 506f Článek 506f Obezřetnostní zacházení s transakcemi s financováním cenných papírů

Článek 518c Článek 518c Přezkum rámce pro obezřetnostní požadavky

Článek 519d Článek 519d Rámec pro minimální úroveň srážek pro transakce s financováním cenných papírů 1.EBA v úzké spolupráci s ESMA do 10. ledna 2027 podá Komisi zprávu o tom, zda je vhodné zavést v právu Unie rámec pro minimální úroveň srážek pro transakce s financováním cenných papírů s cílem řešit potenciální nárůst páky mimo bankovní sektor. 2.Zpráva uvedená v odstavci 1 zohlední všechny tyto prvky: a) míru páky mimo bankovní systém v Unii a rozsah, v jakém by rámec pro minimální úroveň srážek mohl tuto páku snížit, pokud by se stala nadměrnou;b) podstatnost transakcí s financováním cenných papírů držených institucemi v Unii, které podléhají rámci pro minimální úroveň srážek, včetně členění těch transakcí s financováním cenných papírů, které minimální úroveň srážek nesplňují;c) odhadovaný dopad rámce pro minimální úroveň srážek pro instituce v Unii v rámci dvou prováděcích přístupů doporučených Radou pro finanční stabilitu, tj. regulace trhu nebo přísnějšího sankčního kapitálového požadavku podle tohoto nařízení, při scénáři, kdy by instituce v Unii neupravily srážky u svých transakcí s financováním cenných papírů tak, aby splňovaly minimální úroveň srážek, a odhadovaný dopad rámce pro minimální úroveň srážek při alternativním scénáři, kdy by tyto srážky upravily tak, aby byly v souladu s minimální úrovní srážek;d) hlavní příčiny těchto odhadovaných dopadů, jakož i možné nezamýšlené důsledky zavedení rámce pro minimální úroveň srážek na fungování trhů transakcí s financováním cenných papírů v Unii;e) prováděcí přístup, který by byl nejúčinnější pro splnění regulatorních cílů rámce pro minimální úroveň srážek s ohledem na faktory uvedené v písmenech a) až d) a s přihlédnutím k rovným podmínkám ve finančním sektoru v Unii. 3.Na základě zprávy uvedené v odstavci 1 a s náležitým přihlédnutím k doporučení Rady pro finanční stabilitu, aby byl rámec pro minimální úroveň srážek pro transakce s financováním cenných papírů zaveden, jakož i k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise do 10. ledna 2028 případně předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

Článek 519 e Článek 519 e Operační riziko

Článek 519f Článek 519f Přiměřenost

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1 ).

⟪TABLE:tbl_008⟫

⟪MEDIA:img_008⟫

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019 , kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1 ).

⟪TABLE:tbl_009⟫

⟪MEDIA:img_009⟫

Pro účely této kapitoly se investiční podniky a investiční holdingové společnosti považují za mateřské finanční holdingové společnosti v členském státě nebo mateřské finanční holdingové společnosti v EU, pokud jsou tyto investiční podniky nebo investiční holdingové společnosti mateřskými podniky instituce nebo investičního podniku uvedeného v čl. 1 odst. 2 nebo 5 nařízení (EU) 2019/2033, na něž se vztahuje toto nařízení.

Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1 .

⟪TABLE:tbl_010⟫

⟪MEDIA:img_010⟫

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/630 ze dne 17. dubna 2019 , kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o minimální krytí ztrát z nevýkonných expozic (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 4 ).

⟪TABLE:tbl_011⟫

⟪MEDIA:img_011⟫

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021 , kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1 .).

⟪TABLE:tbl_012⟫

⟪MEDIA:img_012⟫

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13 ).

⟪TABLE:tbl_013⟫

⟪MEDIA:img_013⟫

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 40 ).

⟪TABLE:tbl_014⟫

⟪MEDIA:img_014⟫

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349 ).

⟪TABLE:tbl_015⟫

⟪MEDIA:img_015⟫

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35 ).

⟪TABLE:tbl_016⟫

⟪MEDIA:img_016⟫

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19 ).

⟪TABLE:tbl_017⟫

⟪MEDIA:img_017⟫

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1 ).

⟪TABLE:tbl_018⟫

⟪MEDIA:img_018⟫

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13 ).

⟪TABLE:tbl_019⟫

⟪MEDIA:img_019⟫

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/637 ze dne 15. března 2021 , kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o způsob, jakým instituce zveřejňují informace uvedené v části osmé hlavách II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1423/2013, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1555, prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/200 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2295 (Úř. věst. L 136, 21.4.2021, s. 1 ).

⟪TABLE:tbl_020⟫

⟪MEDIA:img_020⟫

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006 , kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1 ).

⟪TABLE:tbl_021⟫

⟪MEDIA:img_021⟫

Dceřiné instituce nebo dceřiné zprostředkující finanční holdingové společnosti nebo dceřiné zprostředkující smíšené finanční holdingové společnosti uplatňují požadavky stanovené v článcích 89, 90 a 91 a části třetí, čtvrté a sedmé a související požadavky na podávání zpráv stanovené v části sedmé A na základě své subkonsolidované situace, pokud mají ve třetí zemi dceřiný podnik, který je institucí nebo finanční institucí, nebo drží v takovém podniku účast.

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se mohou dceřiné instituce nebo dceřiné zprostředkující finanční holdingové společnosti nebo dceřiné zprostředkující smíšené finanční holdingové společnosti rozhodnout neuplatňovat požadavky stanovené v článcích 89, 90 a 91 a v části třetí, čtvrté a sedmé a související požadavky na podávání zpráv stanovené v části sedmé A na základě své subkonsolidované situace, pokud celková aktiva a podrozvahové položky dceřiných podniků a účasti ve třetích zemích představují méně než 10 % celkového objemu aktiv a podrozvahových položek dané dceřiné instituce nebo dceřiné zprostředkující finanční holdingové společnosti nebo dceřiné zprostředkující smíšené finanční holdingové společnosti.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L 150, 9.6.2023, s. 40 ).

⟪TABLE:tbl_022⟫

⟪MEDIA:img_022⟫

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149 ).

⟪TABLE:tbl_023⟫

⟪MEDIA:img_023⟫

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37 ).

⟪TABLE:tbl_024⟫

⟪MEDIA:img_024⟫

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1238 ze dne 20. června 2019 o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP) (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 1 ).

⟪TABLE:tbl_025⟫

⟪MEDIA:img_025⟫

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1 ).

⟪TABLE:tbl_026⟫

⟪MEDIA:img_026⟫

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009 , kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1 ).

⟪TABLE:tbl_027⟫

⟪MEDIA:img_027⟫

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/451 ze dne 17. prosince 2020 , kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014 (Úř. věst. L 97, 19.3.2021, s. 1 ).

⟪TABLE:tbl_028⟫

⟪MEDIA:img_028⟫

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1 ).

⟪TABLE:tbl_029⟫

⟪MEDIA:img_029⟫

⟪TABLE:tbl_030⟫

⟪MEDIA:img_030⟫

⟪MEDIA:img_031⟫

⟪MEDIA:img_032⟫

⟪MEDIA:img_033⟫

Instituce při výpočtu výše svého kapitálu uplatní požadavky článku 105 na veškerá svá aktiva oceněná reálnou hodnotou a odečtou z kmenového kapitálu tier 1 částku ve výši nezbytných dodatečných úprav ocenění.

Odchylně od odstavce 1 mohou instituce za mimořádných okolností, jejichž existenci určí stanovisko orgánu EBA v souladu s odstavcem 3, snížit celkové dodatečné úpravy ocenění při výpočtu celkové částky, která má být odečtena z kmenového kapitálu tier 1.

Pro účely poskytnutí stanoviska podle odstavce 2 sleduje EBA tržní podmínky s cílem posoudit, zda mimořádné okolnosti nastaly, a je-li tomu tak, okamžitě o tom informuje Komisi.

EBA za konzultace s ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění ukazatelů a podmínek, které použije k určení mimořádných okolností uvedených v odstavci 2, a pro upřesnění snížení celkových souhrnných dodatečných úprav ocenění podle uvedeného odstavce.

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 10. července 2026 .

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

⟪MEDIA:img_034⟫

⟪MEDIA:img_035⟫

⟪MEDIA:img_036⟫

⟪MEDIA:img_037⟫

⟪MEDIA:img_038⟫

⟪MEDIA:img_039⟫

⟪MEDIA:img_040⟫

⟪MEDIA:img_041⟫

⟪MEDIA:img_042⟫

⟪MEDIA:img_043⟫

⟪MEDIA:img_044⟫

⟪MEDIA:img_045⟫

⟪MEDIA:img_046⟫

⟪MEDIA:img_047⟫

⟪MEDIA:img_048⟫

⟪MEDIA:img_049⟫

⟪MEDIA:img_050⟫

⟪MEDIA:img_051⟫

⟪MEDIA:img_052⟫

⟪MEDIA:img_053⟫

⟪MEDIA:img_054⟫

⟪MEDIA:img_055⟫

⟪MEDIA:img_056⟫

⟪MEDIA:img_057⟫

⟪MEDIA:img_058⟫

⟪MEDIA:img_059⟫

⟪MEDIA:img_060⟫

⟪MEDIA:img_061⟫

⟪MEDIA:img_062⟫

⟪MEDIA:img_063⟫

⟪MEDIA:img_064⟫

⟪MEDIA:img_065⟫

⟪MEDIA:img_066⟫

⟪MEDIA:img_067⟫

⟪MEDIA:img_068⟫

⟪MEDIA:img_069⟫

⟪MEDIA:img_070⟫

⟪MEDIA:img_071⟫

⟪MEDIA:img_072⟫

⟪MEDIA:img_073⟫

Instituce nesmí od žádné složky kapitálu odečíst přímé, nepřímé či syntetické kapitálové investice do kapitálových nástrojů emitovaných regulovanými subjekty finančního sektoru, které nesplňují podmínky pro regulativní kapitál daného subjektu. Instituce na tyto investice uplatní rizikovou váhu v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2.

⟪MEDIA:img_074⟫

⟪MEDIA:img_075⟫

⟪MEDIA:img_076⟫

⟪MEDIA:img_077⟫

⟪MEDIA:img_078⟫

⟪MEDIA:img_079⟫

⟪MEDIA:img_080⟫

⟪MEDIA:img_081⟫

⟪MEDIA:img_082⟫

⟪MEDIA:img_083⟫

⟪MEDIA:img_084⟫

⟪MEDIA:img_085⟫

⟪MEDIA:img_086⟫

⟪MEDIA:img_087⟫

Pro účely této hlavy se pojmy investiční podnik a instituce rozumí rovněž podniky usazené ve třetích zemích, které by v případě, že by byly usazeny v Unii, spadaly do definice těchto pojmů v tomto nařízení.

⟪MEDIA:img_088⟫

⟪MEDIA:img_089⟫

⟪MEDIA:img_090⟫

⟪MEDIA:img_091⟫

⟪MEDIA:img_092⟫

⟪MEDIA:img_093⟫

⟪MEDIA:img_094⟫

⟪MEDIA:img_095⟫

⟪MEDIA:img_096⟫

⟪MEDIA:img_097⟫

⟪MEDIA:img_098⟫

⟪MEDIA:img_099⟫

⟪MEDIA:img_100⟫

⟪MEDIA:img_101⟫

⟪MEDIA:img_102⟫

⟪MEDIA:img_103⟫

Instituce musí mít zavedeny jasně definované zásady a postupy pro určování toho, které pozice se zařazují do obchodního portfolia pro výpočet jejich kapitálových požadavků v souladu s článkem 102 a s tímto článkem, přičemž zohlední své schopnosti a praxi v řízení rizik. Instituce v plném rozsahu dokumentuje dodržování těchto zásad a postupů, podrobuje je nejméně jednou ročně vnitřnímu auditu a výsledky tohoto auditu zpřístupní příslušným orgánům.

Instituce má zřízenu nezávislou funkci řízení rizika, která průběžně vyhodnocuje, zda jsou její nástroje řádně zařazovány do obchodního nebo investičního portfolia.

Instituce zařadí do obchodního portfolia pozice v těchto nástrojích:

a) nástrojích, které splňují kritéria pro zahrnutí do alternativního portfolia obchodování s korelací (ACTP) stanovená v čl. 325 odst. 6, 7 a 8;

b) nástrojích, které by vedly k čisté krátké úvěrové nebo čisté krátké akciové pozici v investičním portfoliu, s výjimkou vlastních závazků instituce, pokud tyto pozice nesplňují kritéria uvedená v písmeni e);

c) nástrojích vyplývajících z příslibů k upisování cenných papírů, pokud se tyto přísliby vztahují pouze k cenným papírům, u nichž se očekává, že je instituce ke dni vypořádání koupí;

d) nástrojích jednoznačně klasifikovaných jako aktiva nebo závazky s obchodním účelem podle účetního rámce vztahujícího se na danou instituci;

e) nástrojích vyplývajících z činností tvorby trhu;

f) pozicích držených se záměrem obchodovat v subjektech kolektivního investování, pokud tyto subjekty kolektivního investování splňují alespoň jednu z podmínek stanovených v odstavci 8;

g) kótovaných akciích;

h) transakcích s financováním cenných papírů souvisejících s obchodováním;

i) opcích nebo jiných derivátech vložených do vlastních závazků instituce v investičním portfoliu, které se vztahují k úvěrovému nebo akciovému riziku.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) má instituce čistou krátkou akciovou pozici, pokud snížení ceny akcií vede k zisku instituce. Instituce má čistou krátkou úvěrovou pozici, pokud zvýšení úvěrového rozpětí nebo zhoršení úvěruschopnosti emitenta nebo skupiny emitentů vede k zisku instituce. Instituce průběžně sledují, zda nástroje vedou k čisté krátké úvěrové nebo čisté krátké akciové pozici v investičním portfoliu.

Pro účely prvního pododstavce písm. i) instituce oddělí od svých vlastních závazků v investičním portfoliu vloženou opci nebo jiný derivát, který se týká úvěrového rizika nebo akciového rizika. Vloženou opci nebo jiný derivát zařadí do obchodního portfolia a vlastní závazek ponechá v investičním portfoliu. Není-li vzhledem k jeho povaze možné nástroj rozdělit, zařadí instituce celý nástroj do obchodního portfolia. V takovém případě důvod pro použití tohoto zacházení řádně zdokumentuje.

Instituce nezařadí do obchodního portfolia pozice v těchto nástrojích:

a) nástrojích určených pro uskladňování k sekuritizaci;

b) nástrojích souvisejících s držbou nemovitostí;

c) nekótovaných akciích;

d) nástrojích souvisejících s retailovými úvěry a úvěry pro malé a střední podniky;

e) pozicích v jiných subjektech kolektivního investování, než které jsou uvedeny v odst. 2 písm. f);

f) derivátových smlouvách a subjektech kolektivního investování s jedním nebo více podkladovými nástroji uvedenými v písmenech a) až d) tohoto odstavce;

g) nástrojích držených k zajištění konkrétního rizika jedné nebo více pozic v nástroji uvedeném v písmenech a) až f), h) a i) tohoto odstavce;

h) vlastních závazcích instituce, pokud tyto nástroje nesplňují kritéria uvedená v odst. 2 písm. e) nebo kritéria uvedená v odst. 2 třetím pododstavci;

i) nástrojích v hedgeových fondech.

Odchylně od odstavce 2 může instituce zařadit do investičního portfolia pozici v nástroji uvedeném v písmenech d) až i) uvedeného odstavce se souhlasem svého příslušného orgánu. Příslušný orgán souhlas udělí, pokud instituce k jeho spokojenosti prokázala, že pozice není držena se záměrem obchodovat ani nezajišťuje pozice držené se záměrem obchodovat.

Odchylně od odstavce 3 může instituce zařadit do obchodního portfolia pozici v nástroji uvedeném v písmeni i) uvedeného odstavce se souhlasem svého příslušného orgánu. Příslušný orgán souhlas udělí, pokud instituce k jeho spokojenosti prokázala, že pozice je držena se záměrem obchodovat nebo zajišťuje pozice držené se záměrem obchodovat a že instituce splňuje alespoň jednu z podmínek stanovených pro tuto pozici v odstavci 8.

Pokud instituce zařadí do obchodního portfolia pozici v jiném nástroji, než jsou nástroje uvedené v odst. 2 písm. a), b) nebo c), může příslušný orgán instituci vyzvat, aby předložila důkazy odůvodňující takové zařazení. Pokud instituce vhodné důkazy nepředloží, může příslušný orgán požadovat, aby tuto pozici přeřadila do investičního portfolia.

Pokud instituce zařadí do investičního portfolia pozici v jiném nástroji, než jsou nástroje uvedené v odstavci 3, může příslušný orgán instituci vyzvat, aby předložila důkazy odůvodňující takové zařazení. Pokud instituce vhodné důkazy nepředloží, může příslušný orgán požadovat, aby tuto pozici přeřadila do obchodního portfolia.

Instituce zařadí do obchodního portfolia pozici v subjektu kolektivního investování jinou než pozice uvedené v odst. 3 písm. f), která je držena se záměrem obchodovat , pokud instituce splňuje některou z těchto podmínek:

a) instituce je schopna získat dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování;

b) instituce není schopna získat dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, ale zná obsah oprávnění subjektu kolektivního obchodování a je schopna získat denní cenové kotace pro daný subjekt kolektivního investování.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro další upřesnění postupu, který mají instituce použít pro výpočet a sledování čistých krátkých úvěrových nebo čistých krátkých akciových pozic v investičním portfoliu podle odst. 2 písm. b).

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2027 .

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

⟪MEDIA:img_104⟫

Instituce, která záměrně převzala rizikovou pozici, aby se alespoň částečně zajistila vůči nepříznivým pohybům měnových kurzů u kteréhokoli ze svých kapitálových poměrů uvedených v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c), může se svolením svého příslušného orgánu vyloučit tuto rizikovou pozici z kapitálových požadavků k měnovému riziku uvedených v čl. 325 odst. 1 za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) maximální objem rizikové pozice, která je vyloučena z kapitálových požadavků k tržnímu riziku, je omezen na objem rizikové pozice neutralizující citlivost kteréhokoli z daných kapitálových poměrů na nepříznivé pohyby směnných kurzů;

b) riziková pozice je vyloučena z kapitálových požadavků k tržnímu riziku po dobu nejméně šesti měsíců;

c) instituce zavedla vhodný rámec řízení rizik pro zajištění vůči nepříznivým pohybům směnných kurzů u kteréhokoli ze svých kapitálových poměrů, včetně jasné zajišťovací strategie a struktury řízení;

d) instituce poskytla příslušnému orgánu odůvodnění pro vyloučení rizikové pozice z kapitálových požadavků k tržnímu riziku, podrobnosti o této rizikové pozici a částku, která má být vyloučena.

Jakékoli vyloučení rizikových pozic z kapitálových požadavků k tržnímu riziku v souladu s odstavcem 1 se uplatňuje konzistentně.

Příslušný orgán schvaluje veškeré změny, které instituce provede ve vztahu k rámci řízení rizik uvedenému v odst. 1 písm. c) a ve vztahu k podrobnostem o rizikových pozicích uvedeným v odst. 1 písm. d).

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) rizikové pozice, které instituce může záměrně převzít, aby se alespoň částečně zajistila vůči nepříznivým pohybům směnných kurzů u kteréhokoli ze svých kapitálových poměrů uvedených v odstavci 1;

b) jak stanovit maximální částku uvedenou v odst. 1 písm. a) tohoto článku a způsob, jakým má instituce uvedenou částku vyloučit u jednotlivých přístupů uvedených v čl. 325 odst. 1;

c) kritéria, která má splňovat rámec instituce pro řízení rizik uvedený v odst. 1 písm. c), aby mohl být považován za vhodný pro účely tohoto článku.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2026 .

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

⟪MEDIA:img_105⟫

⟪MEDIA:img_106⟫

⟪MEDIA:img_107⟫

Pro expozici, na niž instituce použije standardizovaný přístup uvedený v kapitole 2 nebo na niž použije přístup IRB uvedený v kapitole 3, avšak bez použití svých vlastních odhadů LGD podle článku 143, může instituce při výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 4 písm. a) a g) a případně výše očekávaných ztrát pro účely výpočtu stanoveného v čl. 36 odst. 1 písm. d) a čl. 62 písm. d) zohlednit vliv majetkového zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4.

Pro expozici, na niž instituce použije přístup IRB s použitím svých vlastních odhadů LGD podle článku 143, může instituce při výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 4 písm. a) a g) a případně výše očekávaných ztrát pro účely výpočtu uvedeného v čl. 36 odst. 1 písm. d) a čl. 62 písm. d) zohlednit vliv majetkového zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 3.

Pokud instituce použije přístup IRB s použitím svých vlastních odhadů LGD podle článku 143 jak na původní expozici, tak na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění, může při výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro účely čl. 92 odst. 4 písm. a) a g) a případně výše očekávaných ztrát pro účely výpočtu uvedeného v čl. 36 odst. 1 písm. d) a čl. 62 písm. d) zohlednit vliv osobního zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 3. Ve všech ostatních případech může instituce pro tyto účely při výpočtu objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát zohlednit vliv osobního zajištění úvěrového rizika v souladu s kapitolou 4.

Za podmínek stanovených v odstavci 5 smějí instituce úvěry fyzickým osobám považovat pro účely hlavy II kapitol 2, 3 a 4 za expozice zajištěné obytnými nemovitostmi namísto toho, aby se s nimi zacházelo jako se zaručenými expozicemi, pokud jsou v členském státě u těchto úvěrů splněny tyto podmínky:

a) většina úvěrů fyzickým osobám na nákup obytných nemovitostí v tomto členském státě není poskytována v právní formě hypoték;

b) většina úvěrů fyzickým osobám na nákup obytných nemovitostí v tomto členském státě je zaručena poskytovatelem zajištění s úvěrovým hodnocením vypracovaným určenou externí ratingovou agenturou, které odpovídá stupni úvěrové kvality 1 nebo 2, který je povinen splatit instituci částku v plné výši v případě selhání původního dlužníka;

c) instituce má právní nárok zřídit zástavní právo k dané obytné nemovitosti v případě, že poskytovatel zajištění uvedený v písmeni b) neplní své závazky v rámci poskytnuté záruky nebo ztratí schopnost tyto závazky plnit.

Příslušné orgány informují EBA, pokud jsou podmínky uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) tohoto odstavce na území států v jejich jurisdikci splněny, a uvedou názvy poskytovatelů zajištění způsobilých pro toto zacházení, kteří splňují podmínky tohoto odstavce a odstavce 5.

EBA zveřejní seznam všech těchto způsobilých poskytovatelů zajištění na svých internetových stránkách a každoročně tento seznam aktualizuje.

Pro účely odstavce 4 lze s úvěry stanovenými v uvedeném odstavci zacházet jako s expozicemi zajištěnými obytnými nemovitostmi namísto toho, aby s nimi bylo zacházeno jako se zaručenými expozicemi, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) expozice, s níž se zachází podle standardizovaného přístupu, splňuje všechny požadavky pro zařazení do kategorie expozic expozice zajištěné nemovitostmi podle standardizovaného přístupu v souladu s články 124 a 125 s tou výjimkou, že instituce poskytující úvěr nedrží k obytné nemovitosti zástavní právo;

b) expozice, s níž se zachází podle přístupu IRB, splňuje všechny požadavky pro zařazení do kategorie expozic retailové expozice zajištěné obytnými nemovitostmi podle IRB uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. d) bodě ii) s tou výjimkou, že instituce poskytující úvěr nedrží k obytné nemovitosti zástavní právo;

c) obytná nemovitost nesmí být v době poskytnutí úvěru zatížena zástavním právem a u úvěrů poskytnutých od 1. ledna 2014 se dlužník smluvně zavázal, že bez souhlasu instituce, která původně poskytla daný úvěr, žádné zástavní právo nezřídí;

d) poskytovatelem zajištění je způsobilý poskytovatel zajištění podle článku 201 a má úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou odpovídající stupni úvěrové kvality 1 nebo 2;

e) poskytovatelem zajištění je instituce nebo subjekt finančního sektoru, na něž se vztahují kapitálové požadavky srovnatelné s požadavky uplatňovanými na instituce nebo pojišťovny;

f) poskytovatel zajištění zřídil plně financovaný vzájemný záruční fond nebo odpovídající ochranu, aby mohly pojišťovny vstřebat ztráty z úvěrového rizika, jejichž nastavení je pravidelně přezkoumáváno příslušnými orgány a podléhá pravidelnému zátěžovému testování alespoň jednou za dva roky;

g) instituce má smluvní a právní nárok zřídit zástavní právo k dané obytné nemovitosti v případě, že poskytovatel zajištění neplní své závazky v rámci poskytnuté záruky nebo ztratí schopnost tyto závazky plnit.

Instituce, které využijí možnosti stanovené v odstavci 4 pro daného způsobilého poskytovatele zajištění v rámci mechanismu zmíněného v uvedeném odstavci , takto postupují u všech svých expozic vůči fyzickým osobám zaručených tímto poskytovatelem zajištění v rámci uvedeného mechanismu.

⟪MEDIA:img_108⟫

⟪MEDIA:img_109⟫

Instituce sledují smluvní ujednání, která splňují všechny podmínky uvedené v čl. 5 bodě 10 písm. a) až e), a ke spokojenosti příslušných orgánů doloží splnění všech těchto podmínek.

⟪MEDIA:img_110⟫

Hodnotou expozice položky aktiv se rozumí její účetní hodnota po specifických úpravách o úvěrové riziko v souladu s článkem 110, dodatečných úpravách ocenění v souladu s článkem 34 v souvislosti s transakcemi zahrnutými do investičního portfolia instituce, odečtení částek v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m) a dalším snížení kapitálu souvisejícím s danou položkou aktiv.

Hodnotou expozice podrozvahové položky uvedené v příloze I je tento procentní podíl nominální hodnoty položky po odečtení specifických úprav o úvěrové riziko v souladu s článkem 110 a částek odečítaných v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m):

a) 100 % u položek v koši 1;

b) 50 % u položek v koši 2;

c) 40 % u položek v koši 3;

d) 20 % u položek v koši 4;

e) 10 % u položek v koši 5.

Hodnotou expozice příslibu u podrozvahové položky podle odstavce 2 tohoto článku je nižší z následujících procentních podílů nominální hodnoty příslibu po odečtení specifických úprav o úvěrové riziko a částek odečítaných v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m):

a) procentní podíl uvedený v odstavci 2 tohoto článku, který se použije na položku, k níž se příslib vztahuje;

b) procentní podíl uvedený v odstavci 2 tohoto článku, který se použije na daný druh příslibu.

Se smluvními ujednáními nabízenými institucí, ale dosud nepřijatými klientem, která by se v případě přijetí klientem stala přísliby, se zachází jako s přísliby a použije se procentní podíl stanovený v souladu s odstavcem 2.

U smluvních ujednání, která splňují podmínky uvedené v čl. 5 bodě 10 písm. a) až e), se použije procentní podíl ve výši 0 %.

Pokud instituce používá komplexní metodu finančního kolaterálu uvedenou v článku 223, hodnota expozice cenných papírů nebo komodit prodaných, složených nebo zapůjčených v rámci transakce s financováním cenných papírů se zvýší o koeficient volatility příslušný pro takové cenné papíry nebo komodity v souladu s články 223 a 224.

Hodnota expozice derivátového nástroje uvedeného v příloze II se určí podle kapitoly 6, přičemž se zohlední dopady smluv o novaci a dalších dohod o započtení podle uvedené kapitoly. Hodnotu expozice transakcí s financováním cenných papírů a transakcí s delší dobou vypořádání lze určit v souladu s kapitolou 4 nebo kapitolou 6.

Pokud se na expozici vztahuje majetkové zajištění úvěrového rizika, může být hodnota expozice pozměněna v souladu s kapitolou 4.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:

a) kritéria, která mají instituce použít k zařazování podrozvahových položek, s výjimkou položek již zahrnutých v příloze I, do košů 1 až 5 uvedených v příloze I;

b) faktory, které by mohly omezit schopnost institucí zrušit bezpodmínečně odvolatelné přísliby uvedené v příloze I;

c) postup pro informování orgánu EBA o klasifikaci používané institucí na jiné podrozvahové položky s podobnými riziky, jako jsou položky uvedené v příloze I.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025 .

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

⟪MEDIA:img_111⟫

⟪MEDIA:img_112⟫

⟪MEDIA:img_113⟫

Expozice vůči institucím, pro které není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se zařadí do jednoho z těchto stupňů: Pro účely prvního pododstavce písm. b) bodu ii) tohoto odstavce nezahrnují rovnocenné a dodatečné místní požadavky v oblasti dohledu nebo regulace kapitálové rezervy rovnocenné kapitálovým rezervám vymezeným v článku 128 směrnice 2013/36/EU.

a) jsou-li splněny všechny tyto podmínky, zařadí se expozice vůči institucím do stupně A:i) instituce má dostatečnou schopnost plnit včas své finanční závazky, včetně splácení jistiny a úroků, po předpokládanou dobu trvání aktiv nebo expozic a bez ohledu na hospodářské cykly a obchodní podmínky;ii) instituce splňuje nebo překračuje požadavek stanovený v čl. 92 odst. 1 tohoto nařízení, případně s ohledem na čl. 458 odst. 2 písm. d) body i) a vi) a čl. 459 písm. a) tohoto nařízení, specifické kapitálové požadavky uvedené v článku 104 směrnice 2013/36/EU, požadavek kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 směrnice 2013/36/EU nebo jakékoli rovnocenné a dodatečné místní požadavky v oblasti dohledu nebo regulace ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky zveřejněny a mají být v příslušných případech splněny prostřednictvím kmenového kapitálu tier 1, kapitálu tier 1 nebo kapitálu;iii) informace o tom, zda instituce splňuje nebo překračuje požadavky uvedené v bodě ii) tohoto písmene, jsou zveřejněny nebo instituci poskytující úvěr jinak zpřístupněny;iv) hodnocení provedené institucí poskytující úvěr v souladu s článkem 79 směrnice 2013/36/EU neodhalilo, že by instituce nesplňovala podmínky stanovené v bodech i) a ii) tohoto písmene;

i) instituce má dostatečnou schopnost plnit včas své finanční závazky, včetně splácení jistiny a úroků, po předpokládanou dobu trvání aktiv nebo expozic a bez ohledu na hospodářské cykly a obchodní podmínky;

ii) instituce splňuje nebo překračuje požadavek stanovený v čl. 92 odst. 1 tohoto nařízení, případně s ohledem na čl. 458 odst. 2 písm. d) body i) a vi) a čl. 459 písm. a) tohoto nařízení, specifické kapitálové požadavky uvedené v článku 104 směrnice 2013/36/EU, požadavek kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 směrnice 2013/36/EU nebo jakékoli rovnocenné a dodatečné místní požadavky v oblasti dohledu nebo regulace ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky zveřejněny a mají být v příslušných případech splněny prostřednictvím kmenového kapitálu tier 1, kapitálu tier 1 nebo kapitálu;

iii) informace o tom, zda instituce splňuje nebo překračuje požadavky uvedené v bodě ii) tohoto písmene, jsou zveřejněny nebo instituci poskytující úvěr jinak zpřístupněny;

iv) hodnocení provedené institucí poskytující úvěr v souladu s článkem 79 směrnice 2013/36/EU neodhalilo, že by instituce nesplňovala podmínky stanovené v bodech i) a ii) tohoto písmene;

b) jsou-li splněny všechny tyto podmínky a není-li splněna alespoň jedna z podmínek uvedených v písmeni a) tohoto odstavce, zařadí se expozice vůči institucím do stupně B:i) instituce je vystavena podstatnému úvěrovému riziku, včetně schopnosti splácet, která závisí na stabilních nebo příznivých hospodářských nebo obchodních podmínkách;ii) instituce splňuje nebo překračuje požadavek stanovený v čl. 92 odst. 1 tohoto nařízení, případně s ohledem na čl. 458 odst. 2 písm. d) bod i) a čl. 459 písm. a) tohoto nařízení, specifické kapitálové požadavky uvedené v článku 104 směrnice 2013/36/EU nebo jakékoli rovnocenné a dodatečné místní požadavky v oblasti dohledu nebo regulace ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky zveřejněny a mají být v příslušných případech splněny prostřednictvím kmenového kapitálu tier 1, kapitálu tier 1 nebo kapitálu;iii) informace o tom, zda instituce splňuje nebo překračuje požadavky uvedené v bodě ii) tohoto písmene, jsou zveřejněny nebo instituci poskytující úvěr jinak zpřístupněny;iv) hodnocení provedené institucí poskytující úvěr v souladu s článkem 79 směrnice 2013/36/EU neodhalilo, že by instituce nesplňovala podmínky stanovené v bodech i) a ii) tohoto písmene;

i) instituce je vystavena podstatnému úvěrovému riziku, včetně schopnosti splácet, která závisí na stabilních nebo příznivých hospodářských nebo obchodních podmínkách;

ii) instituce splňuje nebo překračuje požadavek stanovený v čl. 92 odst. 1 tohoto nařízení, případně s ohledem na čl. 458 odst. 2 písm. d) bod i) a čl. 459 písm. a) tohoto nařízení, specifické kapitálové požadavky uvedené v článku 104 směrnice 2013/36/EU nebo jakékoli rovnocenné a dodatečné místní požadavky v oblasti dohledu nebo regulace ve třetích zemích, pokud jsou tyto požadavky zveřejněny a mají být v příslušných případech splněny prostřednictvím kmenového kapitálu tier 1, kapitálu tier 1 nebo kapitálu;

iii) informace o tom, zda instituce splňuje nebo překračuje požadavky uvedené v bodě ii) tohoto písmene, jsou zveřejněny nebo instituci poskytující úvěr jinak zpřístupněny;

iv) hodnocení provedené institucí poskytující úvěr v souladu s článkem 79 směrnice 2013/36/EU neodhalilo, že by instituce nesplňovala podmínky stanovené v bodech i) a ii) tohoto písmene;

c) pokud expozice vůči institucím nejsou zařazeny do stupně A nebo B nebo pokud je splněna kterákoli z následujících podmínek, zařadí se expozice vůči institucím do stupně C:i) instituce vykazuje podstatná rizika selhání a má jen omezenou bezpečnostní marži;ii) nepříznivé obchodní, finanční nebo hospodářské podmínky velmi pravděpodobně povedou nebo již vedly k neschopnosti instituce plnit své finanční závazky;iii) v případě, že zákon stanoví pro instituci povinnost auditované účetní závěrky, externí auditor v předchozích dvanácti měsících vydal záporný výrok auditora nebo vyjádřil ve svých auditovaných účetních závěrkách nebo auditovaných zprávách podstatné pochybnosti o schopnosti instituce pokračovat v činnosti.

i) instituce vykazuje podstatná rizika selhání a má jen omezenou bezpečnostní marži;

ii) nepříznivé obchodní, finanční nebo hospodářské podmínky velmi pravděpodobně povedou nebo již vedly k neschopnosti instituce plnit své finanční závazky;

iii) v případě, že zákon stanoví pro instituci povinnost auditované účetní závěrky, externí auditor v předchozích dvanácti měsících vydal záporný výrok auditora nebo vyjádřil ve svých auditovaných účetních závěrkách nebo auditovaných zprávách podstatné pochybnosti o schopnosti instituce pokračovat v činnosti.

V případě expozic vůči finančním institucím, s nimiž se zachází jako s expozicemi vůči institucím v souladu s čl. 119 odst. 5, instituce pro účely posouzení toho, zda uvedené finanční instituce splňují podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) bodě ii) a písm. b) bodě ii) tohoto článku, posoudí, zda uvedené finanční instituce splňují nebo překračují jakékoli srovnatelné obezřetnostní požadavky.

Expozicím zařazeným do stupně A, B nebo C v souladu s odstavcem 1 se přidělí riziková váha takto: Pokud expozice vůči instituci není denominována v národní měně jurisdikce, v níž má daná instituce sídlo, nebo pokud tato instituce vykázala úvěrový závazek na pobočce v jiné jurisdikci a tato expozice není v národní měně jurisdikce, v níž pobočka působí, riziková váha přidělená v souladu s písmeny a), b) nebo c) jiným expozicím, než jsou expozice se splatností jeden rok nebo kratší vyplývající ze samolikvidujících podmíněných položek souvisejících s obchodováním, které vznikají z pohybu zboží přes státní hranice, není nižší než riziková váha expozice vůči ústřední vládě země, kde má daná instituce sídlo. Tabulka č. 1 Hodnocení úvěrového rizikaStupeň AStupeň BStupeň CRiziková váha pro krátkodobé expozice20 %50 %150 %Riziková váha40 %75 %150 %

a) expozicím zařazeným do stupně A, B nebo C, které splňují některou z následujících podmínek, se přidělí riziková váha pro krátkodobé expozice v souladu s tabulkou č. 1:i) expozice má původní splatnost tři měsíce nebo kratší;ii) expozice má původní splatnost šest měsíců nebo kratší a vzniká z pohybu zboží přes státní hranice;

i) expozice má původní splatnost tři měsíce nebo kratší;

ii) expozice má původní splatnost šest měsíců nebo kratší a vzniká z pohybu zboží přes státní hranice;

b) expozicím zařazeným do stupně A, které nejsou krátkodobé, se přidělí riziková váha 30 %, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:i) expozice nesplňuje žádnou z podmínek stanovených v písmeni a);ii) poměr kmenového kapitálu tier 1 instituce se rovná 14 % nebo je vyšší;iii) pákový poměr instituce je roven 5 % nebo je vyšší;

i) expozice nesplňuje žádnou z podmínek stanovených v písmeni a);

ii) poměr kmenového kapitálu tier 1 instituce se rovná 14 % nebo je vyšší;

iii) pákový poměr instituce je roven 5 % nebo je vyšší;

c) expozicím zařazeným do stupně A, B nebo C, které nesplňují podmínky stanovené v písmeni a) nebo b), se přidělí riziková váha v souladu s tabulkou č. 1.

V rámci kategorie expozic vůči podnikům uvedené v čl. 112 písm. g) instituce odděleně určují jako specializované úvěrové expozice se všemi těmito vlastnostmi:

a) jedná se o expozici vůči subjektu, který byl speciálně vytvořen za účelem financování nebo řízení hmotných aktiv, nebo o expozici, která je z hospodářského hlediska s takovou expozicí srovnatelná;

b) expozice nesouvisí s financováním obytné nebo obchodní nemovitosti a spadá do definic expozic objektového financování, projektového financování nebo komoditního financování stanovených v odstavci 3;

c) smluvní ujednání upravující závazek související s expozicí poskytují instituci značný stupeň kontroly nad aktivy a příjmy, které tato aktiva vytvářejí;

d) primárním zdrojem splácení závazku souvisejícího s expozicí je příjem vytvářený aktivy, která jsou financována, nikoliv nezávislá schopnost samostatného podnikání.

Specializovaným úvěrovým expozicím, pro které je k dispozici přímo použitelné úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha v souladu s tabulkou č. 1. Tabulka č. 1 Stupeň úvěrové kvality123456Riziková váha20 %50 %75 %100 %150 %150 %

Specializovaným úvěrovým expozicím, pro které není k dispozici přímo použitelné úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou, se přidělí riziková váha takto:

a) je-li účelem specializované úvěrové expozice financovat pořízení hmotných aktiv, včetně lodí, letadel, družic, železničních vozů a flotil, a příjmy, které mají být vytvořeny těmito aktivy, plynou ve formě peněžních toků vytvářených konkrétními hmotnými aktivy, která byla financována a zastavena nebo postoupena věřiteli (expozice objektového financování), použijí instituce rizikovou váhu 100 %;

b) je-li účelem specializované úvěrové expozice poskytovat krátkodobé financování rezerv, zásob nebo pohledávek z komodit obchodovaných v obchodním systému, včetně ropy, kovů nebo plodin, a příjem, který mají tyto rezervy, zásoby nebo pohledávky vytvořit, má být výnosem z prodeje dané komodity (expozice komoditního financování), použijí instituce rizikovou váhu 100 %;

c) je-li účelem specializované úvěrové expozice financovat individuální projekt, buď ve formě investiční výstavby nového zařízení nebo refinancování stávajícího zařízení, s vylepšením nebo bez něj, na vývoj nebo pořízení rozsáhlých, složitých a nákladných zařízení, včetně elektráren, chemických zpracovatelských závodů, dolů, dopravní infrastruktury, infrastruktury životního prostředí a telekomunikační infrastruktury, kdy se instituce poskytující úvěr zaměřuje především na výnosy vytvářené financovaným projektem jako na zdroj splácení i zajištění úvěru (expozice projektového financování), použijí instituce tyto rizikové váhy:i) 130 %, pokud se projekt, k němuž se expozice vztahuje, nachází ve fázi před zahájením provozu;ii) jestliže se nepoužije úprava kapitálových požadavků k úvěrovému riziku uvedená v článku 501a, 80 %, pokud se projekt, k němuž se expozice vztahuje, nachází v provozní fázi a uvedená expozice splňuje všechna tato kritéria:1) existují smluvní omezení možnosti dlužníka vykonávat činnosti, které by mohly být na újmu věřitelů, včetně omezení, že bez souhlasu stávajících věřitelů nelze vydat nové dluhové nástroje;2) dlužník má dostatečné rezervní fondy plně financované v hotovosti nebo jiná finanční ujednání s určitým subjektem na pokrytí potřeb pohotovostního financování a provozního kapitálu po celou dobu trvání financovaného projektu, pokud bylo danému subjektu přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný subjekt nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto subjektu interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento subjekt institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6;3) projekt, k němuž se expozice vztahuje, vytváří peněžní toky, které jsou předvídatelné a pokrývají všechny budoucí splátky úvěru;4) v případech, kdy příjmy dlužníka nejsou financovány platbami od velkého počtu uživatelů, zdroj splácení závazku závisí na jedné hlavní protistraně a tato hlavní protistrana je jedním z těchto subjektů:centrální banka, ústřední vláda, regionální vláda nebo místní orgán, je-li jim přidělena riziková váha 0 % podle článků 114 a 115 nebo je-li jim přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud centrální banka, ústřední vláda, regionální vláda nebo místní orgán nemají úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, jim přidělí interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud jsou institucí interně ohodnoceny v souladu s kapitolou 3 oddílem 6; subjekt veřejného sektoru, je-li tomuto subjektu přidělena riziková váha 20 % či nižší v souladu s článkem 116 nebo je-li mu přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný subjekt veřejného sektoru nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto subjektu veřejného sektoru interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento subjekt veřejného sektoru institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6; podnik, jemuž bylo přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný podnik nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto podniku interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento podnik institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6; 5) smluvní ustanovení upravující expozici vůči dlužníkovi představují pro instituci poskytující úvěr vysoký stupeň ochrany v případě selhání dlužníka,6) hlavní protistrana nebo jiné protistrany, které obdobně splňují kritéria způsobilosti hlavní protistrany, účinně chrání instituci poskytující úvěr před ztrátami vyplývajícími z ukončení projektu;7) veškerá aktiva a smlouvy nezbytné pro provoz projektu byly zastaveny ve prospěch instituce poskytující úvěr v rozsahu povoleném použitelnými právními předpisy,8) instituce poskytující úvěr je schopna v případě selhání převzít subjekt dlužníka; iii) 100 %, pokud se projekt, k němuž se expozice vztahuje, nachází v provozní fázi a expozice nesplňuje podmínky stanovené v bodě ii);

i) 130 %, pokud se projekt, k němuž se expozice vztahuje, nachází ve fázi před zahájením provozu;

ii) jestliže se nepoužije úprava kapitálových požadavků k úvěrovému riziku uvedená v článku 501a, 80 %, pokud se projekt, k němuž se expozice vztahuje, nachází v provozní fázi a uvedená expozice splňuje všechna tato kritéria:1) existují smluvní omezení možnosti dlužníka vykonávat činnosti, které by mohly být na újmu věřitelů, včetně omezení, že bez souhlasu stávajících věřitelů nelze vydat nové dluhové nástroje;2) dlužník má dostatečné rezervní fondy plně financované v hotovosti nebo jiná finanční ujednání s určitým subjektem na pokrytí potřeb pohotovostního financování a provozního kapitálu po celou dobu trvání financovaného projektu, pokud bylo danému subjektu přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný subjekt nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto subjektu interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento subjekt institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6;3) projekt, k němuž se expozice vztahuje, vytváří peněžní toky, které jsou předvídatelné a pokrývají všechny budoucí splátky úvěru;4) v případech, kdy příjmy dlužníka nejsou financovány platbami od velkého počtu uživatelů, zdroj splácení závazku závisí na jedné hlavní protistraně a tato hlavní protistrana je jedním z těchto subjektů:centrální banka, ústřední vláda, regionální vláda nebo místní orgán, je-li jim přidělena riziková váha 0 % podle článků 114 a 115 nebo je-li jim přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud centrální banka, ústřední vláda, regionální vláda nebo místní orgán nemají úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, jim přidělí interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud jsou institucí interně ohodnoceny v souladu s kapitolou 3 oddílem 6; subjekt veřejného sektoru, je-li tomuto subjektu přidělena riziková váha 20 % či nižší v souladu s článkem 116 nebo je-li mu přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný subjekt veřejného sektoru nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto subjektu veřejného sektoru interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento subjekt veřejného sektoru institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6; podnik, jemuž bylo přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný podnik nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto podniku interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento podnik institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6; 5) smluvní ustanovení upravující expozici vůči dlužníkovi představují pro instituci poskytující úvěr vysoký stupeň ochrany v případě selhání dlužníka,6) hlavní protistrana nebo jiné protistrany, které obdobně splňují kritéria způsobilosti hlavní protistrany, účinně chrání instituci poskytující úvěr před ztrátami vyplývajícími z ukončení projektu;7) veškerá aktiva a smlouvy nezbytné pro provoz projektu byly zastaveny ve prospěch instituce poskytující úvěr v rozsahu povoleném použitelnými právními předpisy,8) instituce poskytující úvěr je schopna v případě selhání převzít subjekt dlužníka;

iii) 100 %, pokud se projekt, k němuž se expozice vztahuje, nachází v provozní fázi a expozice nesplňuje podmínky stanovené v bodě ii);

centrální banka, ústřední vláda, regionální vláda nebo místní orgán, je-li jim přidělena riziková váha 0 % podle článků 114 a 115 nebo je-li jim přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud centrální banka, ústřední vláda, regionální vláda nebo místní orgán nemají úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, jim přidělí interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud jsou institucí interně ohodnoceny v souladu s kapitolou 3 oddílem 6;

subjekt veřejného sektoru, je-li tomuto subjektu přidělena riziková váha 20 % či nižší v souladu s článkem 116 nebo je-li mu přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný subjekt veřejného sektoru nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto subjektu veřejného sektoru interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento subjekt veřejného sektoru institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6;

podnik, jemuž bylo přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný podnik nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto podniku interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento podnik institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6;

d) pro účely písm. c) bodu ii) bodu 3) se vytvářené peněžní toky nepovažují za předvídatelné, pokud podstatná část příjmů nesplňuje jednu nebo více z těchto podmínek:i) příjmy jsou založeny na dostupnosti, což znamená, že po dokončení výstavby má dlužník, jsou-li splněny smluvní podmínky, nárok na platby od svých smluvních protistran, které pokrývají provozní náklady a náklady na údržbu, náklady na dluhovou službu a výnosy z kapitálu v době, kdy dlužník projekt provozuje, a tyto platby nepodléhají výkyvům poptávky, jako je úroveň provozu, a jsou obvykle upraveny pouze z důvodu nedostatečné výkonnosti nebo nedostupnosti aktiva pro veřejnost;ii) na příjmy se vztahuje regulace míry návratnosti;iii) na příjmy se vztahuje smluvní ujednání o povinnosti úhrady bez ohledu na realizaci odběru;

i) příjmy jsou založeny na dostupnosti, což znamená, že po dokončení výstavby má dlužník, jsou-li splněny smluvní podmínky, nárok na platby od svých smluvních protistran, které pokrývají provozní náklady a náklady na údržbu, náklady na dluhovou službu a výnosy z kapitálu v době, kdy dlužník projekt provozuje, a tyto platby nepodléhají výkyvům poptávky, jako je úroveň provozu, a jsou obvykle upraveny pouze z důvodu nedostatečné výkonnosti nebo nedostupnosti aktiva pro veřejnost;

ii) na příjmy se vztahuje regulace míry návratnosti;

iii) na příjmy se vztahuje smluvní ujednání o povinnosti úhrady bez ohledu na realizaci odběru;

e) pro účely písmene c) se provozní fází rozumí fáze, ve které subjekt, který byl speciálně vytvořen za účelem financování projektu nebo je ekonomicky srovnatelný, splňuje obě tyto podmínky:i) subjekt má kladný čistý peněžní tok, který postačuje ke krytí jakéhokoli zbývajícího smluvního závazku;ii) subjekt má klesající dlouhodobý dluh.

i) subjekt má kladný čistý peněžní tok, který postačuje ke krytí jakéhokoli zbývajícího smluvního závazku;

ii) subjekt má klesající dlouhodobý dluh.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem za účelem dalšího upřesnění podmínek, za nichž jsou splněna kritéria stanovená v odst. 3 písm. c) bodě ii).

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2026 .

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

1) existují smluvní omezení možnosti dlužníka vykonávat činnosti, které by mohly být na újmu věřitelů, včetně omezení, že bez souhlasu stávajících věřitelů nelze vydat nové dluhové nástroje;

2) dlužník má dostatečné rezervní fondy plně financované v hotovosti nebo jiná finanční ujednání s určitým subjektem na pokrytí potřeb pohotovostního financování a provozního kapitálu po celou dobu trvání financovaného projektu, pokud bylo danému subjektu přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný subjekt nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto subjektu interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento subjekt institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6;

3) projekt, k němuž se expozice vztahuje, vytváří peněžní toky, které jsou předvídatelné a pokrývají všechny budoucí splátky úvěru;

4) v případech, kdy příjmy dlužníka nejsou financovány platbami od velkého počtu uživatelů, zdroj splácení závazku závisí na jedné hlavní protistraně a tato hlavní protistrana je jedním z těchto subjektů:centrální banka, ústřední vláda, regionální vláda nebo místní orgán, je-li jim přidělena riziková váha 0 % podle článků 114 a 115 nebo je-li jim přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud centrální banka, ústřední vláda, regionální vláda nebo místní orgán nemají úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, jim přidělí interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud jsou institucí interně ohodnoceny v souladu s kapitolou 3 oddílem 6; subjekt veřejného sektoru, je-li tomuto subjektu přidělena riziková váha 20 % či nižší v souladu s článkem 116 nebo je-li mu přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný subjekt veřejného sektoru nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto subjektu veřejného sektoru interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento subjekt veřejného sektoru institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6; podnik, jemuž bylo přiděleno úvěrové hodnocení se stupněm úvěrové kvality nejméně 3 vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, nebo v případě institucí, které počítají objemy rizikově vážených expozic a výši očekávaných ztrát v souladu s kapitolou 3, pokud daný podnik nemá úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, přidělí tomuto podniku interní rating rovnocenný stupni úvěrové kvality nejméně 3 daná instituce, pokud je tento podnik institucí interně ohodnocen v souladu s kapitolou 3 oddílem 6;

5) smluvní ustanovení upravující expozici vůči dlužníkovi představují pro instituci poskytující úvěr vysoký stupeň ochrany v případě selhání dlužníka,

6) hlavní protistrana nebo jiné protistrany, které obdobně splňují kritéria způsobilosti hlavní protistrany, účinně chrání instituci poskytující úvěr před ztrátami vyplývajícími z ukončení projektu;

7) veškerá aktiva a smlouvy nezbytné pro provoz projektu byly zastaveny ve prospěch instituce poskytující úvěr v rozsahu povoleném použitelnými právními předpisy,

8) instituce poskytující úvěr je schopna v případě selhání převzít subjekt dlužníka;

Za retailové expozice se považují expozice, které splňují všechna tato kritéria:

a) expozice je vůči jedné nebo více fyzickým osobám nebo vůči malému nebo střednímu podniku;

b) celková částka, kterou dlužník nebo ekonomicky spjatá skupina klientů dluží instituci, jejím mateřským podnikům a jejím dceřiným podnikům, včetně jakékoli expozice v selhání, ale s výjimkou expozic zajištěných obytnými nemovitostmi až do výše hodnoty nemovitosti, nepřevýší podle vědomí instituce, která musí učinit přiměřené kroky s cílem potvrdit tuto situaci, částku 1 milion EUR;

c) expozice představuje jednu z velkého počtu expozic s takovými podobnými vlastnostmi, že se podstatně sníží rizika spojená s takovou expozicí;

d) dotčená instituce zachází s expozicí ve svém rámci řízení rizik jako s retailovou expozicí konzistentně v průběhu času a způsobem, který je podobný tomu, jak instituce zachází s jinými retailovými expozicemi, a jako takovou ji interně řídí.

K zařazení do kategorie retailových expozic je způsobilá současná hodnota retailové minimální platby pronájmu.

Do 10. července 2025 vydá EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny k upřesnění přiměřených diverzifikačních metod, podle nichž má být expozice považována za jednu z velkého počtu podobných expozic, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce .

Za retailové expozice se nepovažují tyto expozice:

a) expozice, které nemají povahu dluhu a které vyjadřují podřízený podíl na zbývajících aktivech nebo na příjmech emitenta;

b) dluhové expozice a jiné cenné papíry, podíly společníků, deriváty nebo jiné nástroje, jejichž ekonomická podstata je podobná jako u expozic uvedených v písmeni a);

c) všechny ostatní expozice ve formě cenných papírů.

Retailovým expozicím uvedeným v odstavci 1 se přidělí riziková váha 75 %, s výjimkou transaktorských expozic, kterým se přidělí riziková váha 45 %.

Není-li u expozice vůči jedné nebo více fyzickým osobám splněno kterékoli z kritérií uvedených v odstavci 1, považuje se tato expozice za retailovou expozici a přidělí se jí riziková váha 100 %.

Odchylně od odstavce 3 se expozicím plynoucím z úvěrů poskytnutých institucí důchodcům nebo zaměstnancům se smlouvou na dobu neurčitou proti bezpodmínečnému převodu části důchodu nebo platu dlužníka přidělí riziková váha 35 %, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) na splacení úvěru udělí dlužník penzijnímu fondu nebo zaměstnavateli bezpodmínečný souhlas s tím, aby prováděl přímé platby dané instituci a tyto měsíční platby týkající se úvěru odečítal od dlužníkova měsíčního důchodu nebo platu;

b) rizika úmrtí, pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání nebo snížení čistého měsíčního důchodu nebo platu dlužníka jsou řádně kryta pojištěním ve prospěch instituce;

c) měsíční platby, které má dlužník provádět v souvislosti se všemi úvěry splňujícími podmínky stanovené v písmenech a) a b), nepřekračují ve svém úhrnu 20 % jeho čistého měsíčního důchodu nebo platu;

d) maximální původní doba splatnosti úvěru nepřesahuje 10 let.

U expozic vůči fyzickým osobám, které jsou zařazeny do kategorie expozic uvedené v čl. 112 písm. h), nebo u expozic vůči fyzickým osobám, které jsou expozicemi zajištěnými obytnými nemovitostmi, které jsou zařazeny do kategorie expozic uvedené v čl. 112 písm. i), se riziková váha přidělená v souladu s touto kapitolou vynásobí koeficientem 1,5, přičemž výsledná riziková váha nepřesáhne 150 %, jsou-li splněny tyto podmínky: Pokud instituce není schopna tyto expozice s nesouladem měn oddělit, použije se multiplikátor rizikové váhy v hodnotě 1,5 na všechny nezajištěné expozice, u nichž se měna expozic liší od národní měny země bydliště dlužníka.

a) expozice je denominovaná v jiné měně, než je měna zdroje příjmu dlužníka;

b) dlužník nemá zajištění svého platebního rizika v důsledku nesouladu měn, a to buď finančním nástrojem, nebo příjmem v cizí měně, který odpovídá měně expozice, nebo součet takových zajištění, která má dlužník k dispozici, kryje méně než 90 % každé splátky u této expozice.

Pro účely tohoto článku se zdrojem příjmů rozumí jakýkoli zdroj, který dlužníkovi generuje peněžní toky, včetně peněžních toků z poukázaných peněžních prostředků, příjmů z pronájmu nebo platů, s výjimkou výnosů z prodeje aktiv nebo podobných právních kroků ze strany instituce.

Odchylně od odstavce 1 platí, že pokud dvojice měn uvedená v odst. 1 písm. a) sestává z eura a měny členského státu účastnícího se druhé etapy hospodářské a měnové unie (ERM II), multiplikátor rizikové váhy v hodnotě 1,5 se nepoužije.

S expozicí jinou než ADC, která nesplňuje všechny podmínky stanovené v odstavci 3, nebo s jakoukoli částí expozice jiné než ADC, která přesahuje nominální hodnotu zástavního práva k nemovitosti, se zachází takto:

a) expozici jiné než IPRE se přidělí riziková váha jako expozici vůči dané protistraně, která není zajištěna dotčenou nemovitostí;

b) expozici IPRE se přidělí riziková váha 150 %.

S expozicí jinou než ADC až do nominální hodnoty zástavního práva k nemovitosti, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku, se zachází takto:

a) je-li expozice zajištěna obytnou nemovitostí,i) s expozicí jinou než IPRE se zachází v souladu s čl. 125 odst. 1;ii) s expozicí IPRE se zachází v souladu s čl. 125 odst. 1, pokud splňuje některou z těchto podmínek:1) nemovitost zajišťující expozici je hlavním bydlištěm dlužníka, a to buď v případě, že nemovitost jako celek tvoří jedinou bytovou jednotku, nebo v případě, že nemovitost zajišťující expozici je bytová jednotka, která je oddělenou částí v rámci nemovitosti;2) expozice je expozicí vůči fyzické osobě a je zajištěna obytnou bytovou jednotkou vytvářející příjem, a to buď v případě, že nemovitost jako celek tvoří jedinou bytovou jednotku, nebo v případě, že daná bytová jednotka je oddělenou částí v rámci nemovitosti, a celkové expozice dané instituce vůči uvedené fyzické osobě nejsou zajištěny více než čtyřmi nemovitostmi, včetně těch, které nejsou obytnými nemovitostmi nebo které nesplňují žádné z kritérií stanovených v tomto bodě, nebo samostatnými bytovými jednotkami v rámci nemovitostí;3) expozice je expozicí vůči sdružením nebo družstvům fyzických osob, která jsou upravena vnitrostátními právními předpisy a existují pouze za tím účelem, aby svým členům umožňovala užívání hlavního bydliště v nemovitosti zajišťující úvěr;4) expozice je expozicí vůči společnostem veřejného bydlení nebo neziskovým sdružením, které jsou upraveny zákonem a existují proto, aby sloužily sociálním účelům a nabízely nájemníkům dlouhodobé bydlení; iii) s expozicí IPRE, která nesplňuje žádnou z podmínek stanovených v bodě ii) tohoto písmene, se zachází v souladu s čl. 125 odst. 2;

i) s expozicí jinou než IPRE se zachází v souladu s čl. 125 odst. 1;

ii) s expozicí IPRE se zachází v souladu s čl. 125 odst. 1, pokud splňuje některou z těchto podmínek:1) nemovitost zajišťující expozici je hlavním bydlištěm dlužníka, a to buď v případě, že nemovitost jako celek tvoří jedinou bytovou jednotku, nebo v případě, že nemovitost zajišťující expozici je bytová jednotka, která je oddělenou částí v rámci nemovitosti;2) expozice je expozicí vůči fyzické osobě a je zajištěna obytnou bytovou jednotkou vytvářející příjem, a to buď v případě, že nemovitost jako celek tvoří jedinou bytovou jednotku, nebo v případě, že daná bytová jednotka je oddělenou částí v rámci nemovitosti, a celkové expozice dané instituce vůči uvedené fyzické osobě nejsou zajištěny více než čtyřmi nemovitostmi, včetně těch, které nejsou obytnými nemovitostmi nebo které nesplňují žádné z kritérií stanovených v tomto bodě, nebo samostatnými bytovými jednotkami v rámci nemovitostí;3) expozice je expozicí vůči sdružením nebo družstvům fyzických osob, která jsou upravena vnitrostátními právními předpisy a existují pouze za tím účelem, aby svým členům umožňovala užívání hlavního bydliště v nemovitosti zajišťující úvěr;4) expozice je expozicí vůči společnostem veřejného bydlení nebo neziskovým sdružením, které jsou upraveny zákonem a existují proto, aby sloužily sociálním účelům a nabízely nájemníkům dlouhodobé bydlení;

iii) s expozicí IPRE, která nesplňuje žádnou z podmínek stanovených v bodě ii) tohoto písmene, se zachází v souladu s čl. 125 odst. 2;

b) je-li expozice zajištěna obchodní nemovitostí, zachází se s ní takto:i) s expozicí jinou než IPRE se zachází v souladu s čl. 126 odst. 1;ii) s expozicí IPRE se zachází v souladu s čl. 126 odst. 2.

i) s expozicí jinou než IPRE se zachází v souladu s čl. 126 odst. 1;

ii) s expozicí IPRE se zachází v souladu s čl. 126 odst. 2.

Aby byla expozice zajištěná nemovitostí způsobilá pro zacházení uvedené v odstavci 2, musí splňovat všechny tyto podmínky:

a) nemovitost zajišťující expozici splňuje některou z těchto podmínek:i) nemovitost byla zcela dokončena;ii) nemovitost je lesem nebo zemědělskou půdou;iii) úvěr je pro fyzickou osobu a nemovitost je buď obytnou nemovitostí ve výstavbě, nebo se jedná o pozemek, na němž má být postavena obytná nemovitost, pokud byl tento plán případně zákonně schválen všemi relevantními orgány a pokud je splněna některá z těchto podmínek:1) nemovitost neobsahuje více než čtyři obytné bytové jednotky a bude hlavním bydlištěm dlužníka a úvěr pro tuto fyzickou osobu nepředstavuje nepřímé financování expozic ADC;2) dochází k zapojení ústřední vlády, regionální vlády nebo místního orgánu nebo subjektu veřejného sektoru, s expozicemi vůči nimž se zachází v souladu s čl. 115 odst. 2 nebo čl. 116 odst. 4 a jež mají zákonné pravomoci a schopnost zajistit, aby byly nemovitosti ve výstavbě dokončeny v přiměřené lhůtě, a mají povinnost nebo se právně závazným způsobem zavázaly dokončení zajistit, pokud by výstavba jinak nebyla v této přiměřené lhůtě dokončena; případně existuje rovnocenný právní mechanismus zajišťující, že nemovitost ve výstavbě bude v přiměřené lhůtě dokončena;

i) nemovitost byla zcela dokončena;

ii) nemovitost je lesem nebo zemědělskou půdou;

iii) úvěr je pro fyzickou osobu a nemovitost je buď obytnou nemovitostí ve výstavbě, nebo se jedná o pozemek, na němž má být postavena obytná nemovitost, pokud byl tento plán případně zákonně schválen všemi relevantními orgány a pokud je splněna některá z těchto podmínek:1) nemovitost neobsahuje více než čtyři obytné bytové jednotky a bude hlavním bydlištěm dlužníka a úvěr pro tuto fyzickou osobu nepředstavuje nepřímé financování expozic ADC;2) dochází k zapojení ústřední vlády, regionální vlády nebo místního orgánu nebo subjektu veřejného sektoru, s expozicemi vůči nimž se zachází v souladu s čl. 115 odst. 2 nebo čl. 116 odst. 4 a jež mají zákonné pravomoci a schopnost zajistit, aby byly nemovitosti ve výstavbě dokončeny v přiměřené lhůtě, a mají povinnost nebo se právně závazným způsobem zavázaly dokončení zajistit, pokud by výstavba jinak nebyla v této přiměřené lhůtě dokončena; případně existuje rovnocenný právní mechanismus zajišťující, že nemovitost ve výstavbě bude v přiměřené lhůtě dokončena;

b) expozice je zajištěna prvním zástavním právem k nemovitosti, které drží instituce, nebo instituce drží první zástavní právo a každé další zástavní právo nižší úrovně k této nemovitosti;

c) hodnota nemovitosti nezávisí významně na úvěrové kvalitě dlužníka;

d) jsou řádně zdokumentovány veškeré informace požadované při vzniku expozice a pro účely sledování, včetně informací o schopnosti dlužníka splácet a o ocenění nemovitosti;

e) jsou splněny požadavky stanovené v článku 208 a pravidla oceňování stanovená v čl. 229 odst. 1.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) mohou instituce vyloučit situace, kdy hodnotu nemovitostí i plnění ze strany dlužníka ovlivňují čistě makroekonomické faktory.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) instituce zavedou zásady upisování týkající se vzniku expozic zajištěných nemovitostmi, které zahrnují posouzení schopnosti dlužníka splácet. Tyto zásady upisování zahrnují relevantní metriky pro toto posouzení a jejich příslušné maximální úrovně.

Odchylně od odst. 3 písm. b) v jurisdikcích, v nichž podřízená zástavní práva zakládají pohledávku držitele týkající se daného kolaterálu, která je právně vymahatelná a představuje účinné snížení úvěrového rizika, mohou být uznána rovněž podřízená zástavní práva držená jinou institucí, než je ta, která drží přednostní zástavní právo, včetně případů, kdy instituce nedrží přednostní zástavní právo nebo nedrží zástavní právo, jehož pořadí je mezi přednostním zástavním právem a podřízenějším zástavním právem, která instituce drží.

Pro účely prvního pododstavce musí pravidla upravující zástavní práva zajistit všechny tyto prvky:

a) každá instituce, která drží zástavní právo k nemovitosti, může zahájit prodej nemovitosti nezávisle na jiných subjektech, které drží zástavní právo k dané nemovitosti;

b) pokud není nemovitost prodána ve veřejné dražbě, podniknou subjekty držící přednostní zástavní právo přiměřené kroky k získání reálné tržní hodnoty nebo nejlepší ceny, které mohou za daných okolností samy dosáhnout při výkonu oprávnění k prodeji.

Pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic u nevyčerpaných facilit lze uznat zástavní práva, která splňují všechny požadavky na způsobilost stanovené v odstavci 3 a případně v odstavci 4, je-li čerpání v rámci facility podmíněno předchozím nebo souběžným zřízením zástavního práva v rozsahu, v jakém má instituce na toto zástavní právo po čerpání facility nárok s tím, že na něj nemá žádný nárok, pokud není facilita čerpána.

Pro účely čl. 125 odst. 2 a čl. 126 odst. 2 se poměr expozice vůči hodnotě (ETV) vypočítá tak, že se hrubý objem expozice vydělí hodnotou nemovitosti za těchto podmínek:

a) hrubý objem expozice se vypočítá jako účetní hodnota položky aktiv související s expozicí zajištěnou nemovitostí a jakákoli nevyčerpaná, ale přislíbená částka, která by po čerpání zvýšila hodnotu expozice zajištěné nemovitostí; tento hrubý objem expozice se vypočítá bez zohlednění:i) specifických úprav o úvěrové riziko v souladu s článkem 110;ii) dodatečných úprav ocenění podle článku 34 souvisejících s investičním portfoliem instituce;iii) částek odečítaných v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m) aiv) dalších snížení kapitálu souvisejících s danou položkou aktiv;

i) specifických úprav o úvěrové riziko v souladu s článkem 110;

ii) dodatečných úprav ocenění podle článku 34 souvisejících s investičním portfoliem instituce;

iii) částek odečítaných v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m) a

iv) dalších snížení kapitálu souvisejících s danou položkou aktiv;

b) hrubý objem expozice se vypočítá bez zohlednění jakéhokoli druhu majetkového či osobního zajištění úvěrového rizika, s výjimkou účtů zastavených vkladů u instituce poskytující úvěr, které splňují všechny požadavky na rozvahové započtení buď podle rámcových dohod o započtení v souladu s články 196 a 206, nebo podle jiných dohod o rozvahovém započtení v souladu s články 195 a 205 a byly bezpodmínečně a neodvolatelně zastaveny pouze pro účel splnění úvěrového závazku souvisejícího s expozicí zajištěnou nemovitostmi;

c) pro expozice, s nimiž je nutné zacházet v souladu s čl. 125 odst. 2 nebo čl. 126 odst. 2, pokud přednostní zástavní právo drží jiná strana než daná instituce a podřízené zástavní právo držené touto institucí je uznáno podle odstavce 4 tohoto článku, se hrubý objem expozice vypočítá jako součet hrubého objemu expozice pro zástavní právo instituce a hrubých objemů expozic pro všechna ostatní zástavní práva stejné nebo vyšší úrovně přednosti, než je pořadí zástavního práva této instituce.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) platí, že pokud má instituce více než jednu expozici zajištěnou toutéž nemovitostí a uvedené expozice jsou zajištěny zástavními právy k této nemovitosti, jejichž pořadí následuje po sobě tak, že mezi nimi není žádné zástavní právo držené třetí stranou, zachází se s těmito expozicemi jako s jedinou kombinovanou expozicí a za účelem výpočtu hrubého objemu expozice pro jedinou kombinovanou expozici se sečtou hrubé objemy expozic pro jednotlivé expozice.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) platí, že není-li k dispozici dostatek informací, aby bylo možné určit pořadí ostatních zástavních práv, instituce s těmito zástavními právy zachází tak, jako kdyby byla na stejné úrovni jako podřízené zástavní právo držené institucí. Instituce nejprve určí rizikovou váhu v souladu s čl. 125 odst. 2 nebo případně čl. 126 odst. 2 (dále jen základní riziková váha). Poté pro účely výpočtu rizikově vážených objemů podřízených zástavních práv upraví tuto rizikovou váhu za použití multiplikátoru 1,25. Pokud základní riziková váha odpovídá nejnižšímu koši expozice vůči hodnotě, multiplikátor se nepoužije. Riziková váha vyplývající z vynásobení základní rizikové váhy multiplikátorem 1,25 je omezena na rizikovou váhu, která by se na expozici použila, pokud by nebyly splněny požadavky uvedené v odstavci 3.

Expozice vůči nájemci v rámci leasingové transakce s nemovitostmi, v jejímž rámci je instituce pronajímatelem a nájemce má předkupní právo, se považují za expozice zajištěné nemovitostmi a zachází se s nimi v souladu se zacházením stanoveným v článku 125 nebo 126, pokud jsou splněny příslušné podmínky stanovené v tomto článku, za předpokladu, že expozice instituce je zajištěna jejím vlastnictvím nemovitosti.

Členské státy určí orgán odpovědný za uplatňování odstavce 9. Tímto orgánem je příslušný orgán nebo pověřený orgán.

Je-li orgánem určeným členským státem pro uplatňování tohoto článku příslušný orgán, zajistí, aby byly relevantní vnitrostátní subjekty a orgány s makroobezřetnostním mandátem řádně informovány o jeho záměru uplatnit tento článek a byly náležitě zapojeny do posuzování souvisejícího s obavami ohledně finanční stability v jeho členském státě v souladu s odstavcem 9.

Není-li orgán určený členským státem pro uplatňování tohoto článku totožný s příslušným orgánem, přijme členský stát nezbytné právní předpisy k zajištění náležité koordinace a výměny informací mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem pro účely řádného uplatňování tohoto článku. Od orgánů se zejména vyžaduje úzká spolupráce a sdílení veškerých informací, které by mohly být nezbytné pro náležité plnění úkolů, jež pověřenému orgánu ukládá tento článek. Uvedená spolupráce usiluje o zajištění toho, aby mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem nedocházelo k žádné formě duplicitních nebo nekonzistentních opatření a aby bylo patřičně zohledněno vzájemné působení s dalšími opatřeními, zejména opatřeními přijatými podle článku 458 tohoto nařízení a článku 133 směrnice 2013/36/EU.

Na základě údajů shromážděných podle článku 430a a jakýchkoli jiných relevantních ukazatelů orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku pravidelně a nejméně jednou ročně posuzuje, zda jsou rizikové váhy stanovené v článcích 125 a 126 pro expozice zajištěné nemovitostmi nacházejícími se na území členského státu tohoto orgánu náležitě založeny na:

a) realizovaných ztrátách z expozic zajištěných nemovitostmi;

b) budoucím vývoji trhů s nemovitostmi.

Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku dojde na základě posouzení podle prvního pododstavce k závěru, že rizikové váhy stanovené v článku 125 nebo 126 neodrážejí přiměřeně skutečná rizika spojená s jedním nebo více segmenty nemovitostí tvořícími součást těchto expozic zajištěných obytnými nemovitostmi nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí v jedné nebo více částech území členského státu tohoto orgánu, a má-li za to, že by tato nepřiměřenost rizikových vah mohla nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu v jeho členském státě, může zvýšit rizikové váhy použitelné na dané expozice v rozpětích stanovených ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce nebo stanovit přísnější kritéria než ta, jež jsou stanovena v odstavci 3 tohoto článku.

Orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku oznámí EBA a ESRB veškeré úpravy rizikových vah a uplatňovaných kritérií provedené podle tohoto odstavce. Do jednoho měsíce od obdržení tohoto oznámení poskytnou EBA a ESRB dotčenému členskému státu své stanovisko, v němž mohou v případě potřeby uvést, zda jsou podle jejich názoru úpravy rizikových vah a kritérií doporučeny i pro další členské státy. EBA a ESRB zveřejní rizikové váhy a kritéria pro expozice uvedené v článcích 125 a 126 a v čl. 199 odst. 1 písm. a), jak byly zavedeny relevantním orgánem.

Pro účely druhého pododstavce tohoto odstavce může orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku zvýšit rizikové váhy stanovené v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci, čl. 125 odst. 2 prvním pododstavci, čl. 126 odst. 1 prvním pododstavci nebo čl. 126 odst. 2 prvním pododstavci nebo stanovit přísnější kritéria, než jsou kritéria stanovená v odstavci 3 tohoto článku, pro expozice vůči jednomu nebo více segmentům nemovitostí zajištěné nemovitostmi, které se nacházejí v jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu. Tento orgán nezvýší uvedené rizikové váhy na více než 150 %.

Pro účely druhého pododstavce tohoto odstavce může orgán určený v souladu s odstavcem 8 tohoto článku rovněž snížit procentní podíly hodnoty nemovitosti uvedené v čl. 125 odst. 1 nebo v čl. 126 odst. 1 nebo procentní podíly expozice vůči hodnotě, které definují koš rizikové váhy expozice vůči hodnotě stanovený v čl. 125 odst. 2 tabulce č. 1 nebo v čl. 126 odst. 2 tabulce č. 1. Relevantní orgán zajistí soulad všech košů rizikové váhy expozice vůči hodnotě tak, aby riziková váha nižšího koše rizikové váhy expozice vůči hodnotě nikdy nepřesáhla rizikovou váhu vyššího koše rizikové váhy expozice vůči hodnotě.

Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 8 stanoví vyšší rizikové váhy nebo přísnější kritéria podle odstavce 9, mají instituce pro jejich uplatnění k dispozici šestiměsíční přechodné období.

EBA vypracuje v úzké spolupráci s ESRB návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní druhy faktorů, které je třeba zohlednit při posuzování vhodnosti rizikových vah uvedeném v odstavci 9.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026 .

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

ESRB může prostřednictvím doporučení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 a v úzké spolupráci s EBA poskytnout orgánům určeným v souladu s odstavcem 8 tohoto článku pokyny, pokud jde o oba tyto prvky:

a) faktory, které by mohly nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu, jak je uvedeno v odst. 9 druhém pododstavci;

b) orientační hodnoty, k nimž má orgán určený v souladu s odstavcem 8 při stanovování vyšších rizikových vah přihlédnout.

Instituce usazené v jednom členském státě použijí rizikové váhy a kritéria, které byly určeny orgány jiného členského státu v souladu s odstavcem 9, na své odpovídající expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí v jedné nebo více částech daného jiného členského státu.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění pojmu rovnocenný právní mechanismus zajišťující, že nemovitost ve výstavbě bude v přiměřené lhůtě dokončena, v souladu s odst. 3 písm. a) bodem iii) bodem 2).

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. července 2025 .

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

1) nemovitost zajišťující expozici je hlavním bydlištěm dlužníka, a to buď v případě, že nemovitost jako celek tvoří jedinou bytovou jednotku, nebo v případě, že nemovitost zajišťující expozici je bytová jednotka, která je oddělenou částí v rámci nemovitosti;

1) nemovitost neobsahuje více než čtyři obytné bytové jednotky a bude hlavním bydlištěm dlužníka a úvěr pro tuto fyzickou osobu nepředstavuje nepřímé financování expozic ADC;

2) expozice je expozicí vůči fyzické osobě a je zajištěna obytnou bytovou jednotkou vytvářející příjem, a to buď v případě, že nemovitost jako celek tvoří jedinou bytovou jednotku, nebo v případě, že daná bytová jednotka je oddělenou částí v rámci nemovitosti, a celkové expozice dané instituce vůči uvedené fyzické osobě nejsou zajištěny více než čtyřmi nemovitostmi, včetně těch, které nejsou obytnými nemovitostmi nebo které nesplňují žádné z kritérií stanovených v tomto bodě, nebo samostatnými bytovými jednotkami v rámci nemovitostí;

2) dochází k zapojení ústřední vlády, regionální vlády nebo místního orgánu nebo subjektu veřejného sektoru, s expozicemi vůči nimž se zachází v souladu s čl. 115 odst. 2 nebo čl. 116 odst. 4 a jež mají zákonné pravomoci a schopnost zajistit, aby byly nemovitosti ve výstavbě dokončeny v přiměřené lhůtě, a mají povinnost nebo se právně závazným způsobem zavázaly dokončení zajistit, pokud by výstavba jinak nebyla v této přiměřené lhůtě dokončena; případně existuje rovnocenný právní mechanismus zajišťující, že nemovitost ve výstavbě bude v přiměřené lhůtě dokončena;

3) expozice je expozicí vůči sdružením nebo družstvům fyzických osob, která jsou upravena vnitrostátními právními předpisy a existují pouze za tím účelem, aby svým členům umožňovala užívání hlavního bydliště v nemovitosti zajišťující úvěr;

4) expozice je expozicí vůči společnostem veřejného bydlení nebo neziskovým sdružením, které jsou upraveny zákonem a existují proto, aby sloužily sociálním účelům a nabízely nájemníkům dlouhodobé bydlení;

V případě expozice zajištěné obytnou nemovitostí podle čl. 124 odst. 2 písm. a) bodu i) nebo ii) se části expozice až do výše 55 % hodnoty nemovitosti přidělí riziková váha 20 %.

Pokud instituce drží podřízené zástavní právo a existují přednostní zástavní práva vyšší seniority, která tato instituce nedrží, pro účely určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 20 %, se výše 55 % hodnoty nemovitosti sníží o výši přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží.

Pokud jsou zástavní práva, která instituce nedrží, na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, pro určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 20 % , se výše 55 % hodnoty nemovitosti, snížená o výši jakýchkoli přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží, sníží o součin:

a) 55 % hodnoty nemovitosti, snížené o výši případných přednostních zástavních práv vyšší seniority, která drží daná instituce i jiné instituce, a

b) výše zástavních práv, která instituce nedrží a která jsou na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, vydělené součtem všech rovnocenných zástavních práv.

Pokud příslušný nebo pověřený orgán v souladu s čl. 124 odst. 9 stanovil vyšší rizikovou váhu nebo nižší procentní podíl hodnoty nemovitosti než ty, které jsou uvedeny v tomto odstavci, použijí instituce rizikovou váhu nebo procentní podíl stanovené v souladu s čl. 124 odst. 9.

Případné zbývající části expozice uvedené v prvním pododstavci se přiřadí riziková váha jako expozici vůči protistraně, která není zajištěna obytnou nemovitostí.

Expozici podle čl. 124 odst. 2 písm. a) bodu iii) se přidělí riziková váha stanovená v souladu s příslušným košem rizikové váhy expozice vůči hodnotě v tabulce č. 1 .

Pro účely tohoto odstavce platí, že pokud příslušný nebo pověřený orgán v souladu s čl. 124 odst. 9 stanovil vyšší rizikovou váhu nebo nižší procentní podíl expozice vůči hodnotě než ty, které jsou uvedeny v tomto odstavci, použijí instituce rizikovou váhu nebo procentní podíl stanovené v souladu s čl. 124 odst. 9.

Tabulka č. 1 ETVETV ≤ 50 %50 % < ETV ≤ 60 %60 % < ETV ≤ 80 %80 % < ETV ≤ 90 %90 % < ETV ≤ 100 %ETV > 100 %Riziková váha30 %35 %45 %60 %75 %105 %

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce mohou instituce použít zacházení uvedené v odstavci 1 tohoto článku na expozice zajištěné obytnými nemovitostmi, které se nacházejí na území členského státu, pokud příslušný orgán daného členského státu zveřejnil v souladu s čl. 430a odst. 3 ztrátovost pro takové expozice, která na základě souhrnných údajů oznámených institucemi v daném členském státě pro daný vnitrostátní trh s nemovitostmi nepřekračuje žádný z níže uvedených limitů pro souhrnné ztráty z takových expozic existující v předchozím roce:

a) souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. a) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. c) nepřesahuje 0,3 %;

b) souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. b) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. c) nepřesahuje 0,5 %.

Instituce mohou rovněž uplatnit odchylku uvedenou v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku v případech, kdy příslušný orgán třetí země, který uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii, jak bylo stanoveno v rozhodnutí Komise přijatém v souladu s čl. 107 odst. 4, zveřejňuje odpovídající ztrátovost pro expozice zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se na území dané třetí země.

Pokud příslušný orgán třetí země nezveřejní odpovídající ztrátovost pro expozice zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se na území dané třetí země, může EBA tyto informace pro danou třetí zemi zveřejnit, pokud jsou k dispozici platné statistické údaje, tedy takové, které jsou pro odpovídající trh s obytnými nemovitostmi statisticky reprezentativní.

V případě expozice zajištěné obchodní nemovitostí podle čl. 124 odst. 2 písm. b) bodu i) se části expozice až do výše 55 % hodnoty nemovitosti přidělí riziková váha 60 %.

Pokud instituce drží podřízené zástavní právo a existují přednostní zástavní práva vyšší seniority, která tato instituce nedrží, pro účely určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 60 %, se výše 55 % hodnoty nemovitosti sníží o výši přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží.

Pokud jsou zástavní práva, která instituce nedrží, na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, pro určení části expozice instituce, která je způsobilá pro přidělení rizikové váhy 60 %, se výše 55 % hodnoty nemovitosti, snížená o výši jakýchkoli přednostních zástavních práv vyšší seniority, která instituce nedrží, sníží o součin:

a) 55 % hodnoty nemovitosti, snížené o výši případných přednostních zástavních práv vyšší seniority, která drží daná instituce i jiné institucí, a

b) výše zástavních práv, která instituce nedrží a která jsou na stejné úrovni jako zástavní právo v držení instituce, vydělené součtem všech rovnocenných zástavních práv.

Pokud příslušný nebo pověřený orgán v souladu s čl. 124 odst. 9 stanovil vyšší rizikovou váhu nebo nižší procentní podíl hodnoty nemovitosti než ty, které jsou uvedeny v tomto odstavci, použijí instituce rizikovou váhu nebo procentní podíl stanovené v souladu s čl. 124 odst. 9.

Případné zbývající části expozice uvedené v prvním pododstavci se přiřadí riziková váha jako expozici vůči protistraně, která není zajištěna obchodní nemovitostí.

Expozici podle čl. 124 odst. 2 písm. b) bodu ii) se přidělí riziková váha stanovená v souladu s příslušným košem rizikové váhy expozice vůči hodnotě v tabulce č. 1 .

Pro účely tohoto odstavce platí, že pokud příslušný nebo pověřený orgán v souladu s čl. 124 odst. 9 stanovil vyšší rizikovou váhu nebo nižší procentní podíl expozice vůči hodnotě než ty, které jsou uvedeny v tomto odstavci, použijí instituce rizikovou váhu nebo procentní podíl stanovené v souladu s čl. 124 odst. 9.

Tabulka č. 1 ETV ≤ 60 %60 % < ETV ≤ 80 %ETV > 80 %Riziková váha70 %90 %110 %

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce mohou instituce použít zacházení uvedené v odstavci 1 tohoto článku na expozice zajištěné obchodními nemovitostmi, které se nacházejí na území členského státu, pokud příslušný orgán daného členského státu zveřejnil v souladu s čl. 430a odst. 3 ztrátovost pro takové expozice, která na základě souhrnných údajů oznámených institucemi v daném členském státě pro daný vnitrostátní trh s nemovitostmi nepřekračuje žádný z níže uvedených limitů pro souhrnné ztráty z takových expozic existující v předchozím roce:

a) souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. d) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. f) nepřesahuje 0,3 %;

b) souhrnná částka oznámená institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. e) vydělená souhrnnou částkou oznámenou institucemi podle čl. 430a odst. 1 písm. f) nepřesahuje 0,5 %.

Instituce mohou uplatnit odchylku uvedenou v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku rovněž v případech, kdy příslušný orgán třetí země, který uplatňuje režimy dohledu a regulace přinejmenším rovnocenné režimům uplatňovaným v Unii, jak bylo stanoveno v rozhodnutí Komise přijatém v souladu s čl. 107 odst. 4, zveřejňují odpovídající ztrátovost pro expozice zajištěné obchodními nemovitostmi nacházejícími se na území dané třetí země.

Pokud příslušný orgán třetí země nezveřejní odpovídající ztrátovost pro expozice zajištěné obchodními nemovitostmi nacházejícími se na území dané třetí země, může EBA tyto informace pro třetí zemi zveřejnit, pokud jsou k dispozici platné statistické údaje, tedy takové, které jsou pro odpovídající trh s obchodními nemovitostmi statisticky reprezentativní.

EBA posoudí, zda je vhodné upravit zacházení s expozicemi zajištěnými obchodními nemovitostmi, včetně expozic IPRE a expozic jiných než IPRE, přičemž zohlední vhodnost rizikových vah a relativní rozdíly v riziku expozic zajištěných obytnými nemovitostmi, rozdíly v citlivosti vůči riziku expozic IPRE zajištěných obytnými nemovitostmi podle čl. 125 odst. 2 tabulky č. 1 a expozic IPRE zajištěných obchodními nemovitostmi podle tabulky č. 1 tohoto článku a doporučení ESRB týkající se zranitelnosti v odvětví obchodních nemovitostí v Unii. EBA předloží zprávu o svých zjištěních Komisi do 31. prosince 2027 .

Na základě zprávy uvedené v prvním pododstavci a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2028 legislativní návrh.

Expozici ADC se přidělí riziková váha 150 %.

Expozicím ADC souvisejícím s obytnými nemovitostmi může být přidělena riziková váha 100 %, pokud instituce uplatňuje řádné standardy pro vznik a sledování, které splňují požadavky článků 74 a 79 směrnice 2013/36/EU, a pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a) významnou část celkového počtu smluv představují právně závazné smlouvy o smlouvě budoucí kupní nebo nájemní, u nichž kupující nebo nájemce složil podstatnou zálohu v hotovosti, která v případě ukončení smlouvy propadá, nebo u nichž je financování zajištěno rovnocenným způsobem, nebo právně závazné smlouvy o koupi nebo nájmu, zahrnující mimo jiné případy, kdy je platba rozložena do splátek hrazených v závislosti na pokroku výstavby;

b) podstatná část vlastního kapitálu dlužníka je vystavena riziku, což je představováno odpovídající výší vlastního kapitálu poskytnutého dlužníkem k hodnotě obytné nemovitosti po dokončení;

Do 10. července 2025 vydá EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny, v nichž upřesní pojmy podstatná záloha v hotovosti, financování zajištěné rovnocenným způsobem, významná část celkového počtu smluv a odpovídající výše vlastního kapitálu poskytnutého dlužníkem, v nichž zohlední specifika poskytování úvěrů institucemi subjektům veřejného bydlení nebo neziskovým subjektům v celé Unii, které jsou upraveny právními předpisy a existují s cílem sloužit sociálním účelům a nabízet nájemníkům dlouhodobé bydlení.

S následujícími expozicemi se zachází jako s podřízenými dluhovými expozicemi:

a) dluhovými expozicemi, které jsou podřízeny pohledávkám běžných nezajištěných věřitelů;

b) kapitálovými nástroji, pokud se tyto nástroje nepovažují za akciové expozice v souladu s čl. 133 odst. 1, a

c) expozicemi vyplývajícími z držení nástrojů způsobilých závazků instituce, které splňují podmínky stanovené v článku 72b.

Podřízeným dluhovým expozicím se přidělí riziková váha 150 %, pokud se tyto podřízené dluhové expozice neodečítají od kapitálu nebo nepodléhají zacházení podle čl. 72e odst. 5 prvního pododstavce.

Za akciové expozice se považují všechny tyto položky:

a) veškeré expozice splňující všechny tyto podmínky:i) expozice je neumořitelná v tom smyslu, že návratnosti investovaných prostředků lze dosáhnout pouze prodejem investice nebo prodejem práv k investici nebo likvidací emitenta;ii) expozice nepředstavuje závazek emitenta;iii) expozice vyjadřuje podíl na zbývajících aktivech nebo na příjmech emitenta;

i) expozice je neumořitelná v tom smyslu, že návratnosti investovaných prostředků lze dosáhnout pouze prodejem investice nebo prodejem práv k investici nebo likvidací emitenta;

ii) expozice nepředstavuje závazek emitenta;

iii) expozice vyjadřuje podíl na zbývajících aktivech nebo na příjmech emitenta;

b) nástroje, které by se považovaly za položky kapitálu tier 1, pokud by byly vydány institucí;

c) nástroje, které představují závazek emitenta a splňují kteroukoli z těchto podmínek:i) emitent je schopen vypořádání závazku neomezeně odkládat;ii) závazek vyžaduje nebo podle uvážení emitenta umožňuje vypořádání prostřednictvím emise pevně stanoveného počtu akcií emitenta;iii) závazek vyžaduje nebo podle uvážení emitenta umožňuje vypořádání prostřednictvím emise proměnlivého počtu akcií emitenta a za jinak stejných podmínek je jakákoli změna hodnoty závazku důsledkem změny hodnoty pevně stanoveného počtu akcií emitenta, je s takovou změnou srovnatelná a má stejný směr;iv) držitel nástroje má možnost požadovat vypořádání závazku ve formě akcií, pokud není splněna jedna z těchto podmínek:1) v případě obchodovaného nástroje instituce ke spokojenosti příslušného orgánu prokázala, že nástroj je obchodován na trhu spíše jako dluh emitenta než jako jeho akcie,2) v případě neobchodovaných nástrojů instituce ke spokojenosti příslušného orgánu prokázala, že s nástrojem by mělo být zacházeno jako s dluhovou pozicí;

i) emitent je schopen vypořádání závazku neomezeně odkládat;

ii) závazek vyžaduje nebo podle uvážení emitenta umožňuje vypořádání prostřednictvím emise pevně stanoveného počtu akcií emitenta;

iii) závazek vyžaduje nebo podle uvážení emitenta umožňuje vypořádání prostřednictvím emise proměnlivého počtu akcií emitenta a za jinak stejných podmínek je jakákoli změna hodnoty závazku důsledkem změny hodnoty pevně stanoveného počtu akcií emitenta, je s takovou změnou srovnatelná a má stejný směr;

iv) držitel nástroje má možnost požadovat vypořádání závazku ve formě akcií, pokud není splněna jedna z těchto podmínek:1) v případě obchodovaného nástroje instituce ke spokojenosti příslušného orgánu prokázala, že nástroj je obchodován na trhu spíše jako dluh emitenta než jako jeho akcie,2) v případě neobchodovaných nástrojů instituce ke spokojenosti příslušného orgánu prokázala, že s nástrojem by mělo být zacházeno jako s dluhovou pozicí;

d) dluhové závazky a jiné cenné papíry, podíly společníků, deriváty nebo jiné nástroje strukturované tak, že jejich ekonomická podstata je podobná jako u expozic uvedených v písmenech a), b) a c), včetně závazků, jejichž výnos je spojen s výnosy akcií;

e) akciové expozice, které jsou vedeny jako úvěr, ale vyplývají z kapitalizace pohledávky provedené v rámci řádné realizace nebo restrukturalizace dluhu.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) bodu iii) jsou zahrnuty závazky, které vyžadují nebo umožňují vypořádání prostřednictvím emise proměnlivého počtu akcií emitenta, u nichž se změna peněžní hodnoty závazku rovná změně reálné hodnoty pevně stanoveného počtu akcií vynásobené určitým faktorem, přičemž tento faktor i uvedený počet akcií jsou pevně stanoveny.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) bodu iv) může instituce, je-li splněna jedna z podmínek v něm stanovených, s předchozím svolením příslušného orgánu rozložit rizika pro regulatorní účely.

S kapitálovými investicemi se nezachází jako s akciovými expozicemi v žádném z těchto případů:

a) kapitálové investice jsou strukturovány tak, že jejich ekonomická podstata je podobná ekonomické podstatě držených dluhových nástrojů, které nesplňují kritéria stanovená v odstavci 1;

b) kapitálové investice představují sekuritizované expozice.

Jiným akciovým expozicím, než které jsou uvedeny v odstavcích 4 až 7, se přidělí riziková váha 250 %, pokud se nevyžaduje, aby tyto expozice byly odečteny nebo rizikově váženy v souladu s částí druhou.

Následujícím akciovým expozicím vůči nekótovaným společnostem se přidělí riziková váha 400 %, pokud se nevyžaduje, aby tyto expozice byly odečteny nebo rizikově váženy v souladu s částí druhou: Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se dlouhodobým kapitálovým investicím, včetně investic do akcií podnikových klientů, s nimiž instituce má nebo hodlá navázat dlouhodobý obchodní vztah, a kapitalizace dluhu pro účely restrukturalizace společnosti přidělí riziková váha v souladu s odstavcem 3 nebo případně 5. Pro účely tohoto článku se dlouhodobou kapitálovou investicí rozumí kapitálová investice, která je držena po dobu tří let nebo déle nebo je učiněna s úmyslem držet ji tři roky nebo déle, jak bylo schváleno vyšším vedením instituce.

a) investicím pro účely krátkodobého opětovného prodeje;

b) investicím do podniků rizikového kapitálu nebo podobným investicím, které se nabývají s očekáváním významných krátkodobých kapitálových zisků.

Instituce, které získaly předchozí svolení příslušných orgánů, mohou přidělit rizikovou váhu 100 % akciovým expozicím vzniklým v rámci legislativních programů na podporu určitých hospodářských odvětví, a to až do výše části těchto akciových expozic, jež v souhrnu nepřesahuje 10 % kapitálu instituce, které splňují všechny tyto podmínky:

a) legislativní programy poskytují instituci na tuto investici významné dotace nebo záruky, včetně záruk poskytovaných mezinárodními rozvojovými bankami, veřejnými rozvojovými úvěrovými institucemi ve smyslu čl. 429a odst. 2 nebo mezinárodními organizacemi;

b) legislativní programy zahrnují určitou formu státního dohledu;

c) legislativní programy zahrnují omezení kapitálových investic, jako jsou omezení velikosti a typů podniků, do nichž instituce investuje, přípustné výše vlastnických podílů, zeměpisné umístění a další relevantní faktory, které omezují potenciální riziko investice pro investující instituci.

Akciovým expozicím vůči centrálním bankám se přidělí riziková váha 0 %.

Kapitálová účast, která je vedena jako úvěr, ale vyplynula z kapitalizace dluhu provedené v rámci řádné realizace nebo restrukturalizace dluhu, nesmí být přidělena nižší riziková váha než ta, která by se použila, kdyby se s kapitálovou účastí zacházelo jako s dluhovou expozicí.

1) v případě obchodovaného nástroje instituce ke spokojenosti příslušného orgánu prokázala, že nástroj je obchodován na trhu spíše jako dluh emitenta než jako jeho akcie,

2) v případě neobchodovaných nástrojů instituce ke spokojenosti příslušného orgánu prokázala, že s nástrojem by mělo být zacházeno jako s dluhovou pozicí;

Úvěrové hodnocení, které se týká položky v národní měně dlužníka, se nepoužije ke stanovení rizikové váhy expozice vůči stejnému dlužníkovi v zahraniční měně.

Odchylně od odstavce 1 platí, že pokud expozice vznikne prostřednictvím účasti instituce na úvěru, který byl poskytnut nebo byl zaručen proti riziku konverze a převodu mezinárodní rozvojovou bankou uvedenou v čl. 117 odst. 2, jejíž status přednostního věřitele je na trhu uznávaný, lze úvěrové hodnocení položky dlužníka v národní měně použít ke stanovení rizikové váhy expozice vůči stejnému dlužníkovi v zahraniční měně.

Pro účely prvního pododstavce platí, že pokud je expozice v zahraniční měně zaručena proti riziku konverze a převodu, může být úvěrové hodnocení položky dlužníka v národní měně použito pouze pro účely vážení rizika zaručené části této expozice. Té části expozice, která není zaručena, se přidělí riziková váha na základě úvěrového hodnocení dlužníka, které se týká položky v této zahraniční měně.

Instituce odečítá výši očekávaných ztrát expozic uvedených v čl. 158 odst. 5, 6 a 10 od součtu všech těchto položek: Pokud je výsledkem výpočtu provedeného postupem podle prvního pododstavce kladná hodnota, označuje se výsledná hodnota jako přebytek podle IRB. Pokud je výsledkem výpočtu provedeného postupem podle prvního pododstavce záporná hodnota, označuje se výsledná hodnota jako deficit podle IRB.

a) obecné a specifické úpravy o úvěrové riziko související s těmito expozicemi vypočítané v souladu s článkem 110;

b) dodatečné úpravy ocenění v důsledku selhání protistrany stanovené v souladu s článkem 34 a související s expozicemi, pro něž se výše očekávaných ztrát vypočítávají v souladu s čl. 158 odst. 5, 6 a 10;

c) další snížení kapitálu vztahující se k těmto expozicím s výjimkou odpočtů provedených podle čl. 36 odst. 1 písm. m).

Pro účely výpočtu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku zacházejí instituce s diskonty určenými v souladu s čl. 166 odst. 1 z rozvahových expozic nabytých v selhání stejně jako se specifickými úpravami o úvěrové riziko. Diskonty z rozvahových expozic nabytých nikoli v selhání nesmí být do výpočtu deficitu podle IRB nebo přebytku podle IRB zahrnuty. Specifické úpravy o úvěrové riziko pro expozice v selhání se nepoužijí na pokrytí výše očekávaných ztrát u jiných expozic. Do výpočtu deficitu podle IRB nebo přebytku podle IRB se nezahrnuje výše očekávaných ztrát pro sekuritizované expozice a obecné a specifické úpravy o úvěrové riziko související s těmito expozicemi.

Pro účely kapitoly 3, a zejména s ohledem na čl. 160 odst. 1, čl. 161 odst. 4, čl. 164 odst. 4 a čl. 166 odst. 8c platí, že pokud je expozice kryta způsobilou zárukou poskytnutou ústřední vládou nebo centrální bankou nebo ECB, neuplatní se minimální vstupní prahy PD, LGD a CCF na tu část expozice, na niž se tato záruka vztahuje. Na tu část expozice, která není touto zárukou kryta, se však příslušné minimální vstupní prahy PD, LGD a CCF uplatní.

S úvěry a vklady u instituce poskytující úvěr, jež jsou předmětem rozvahového započtení, zachází tato instituce za účelem výpočtu účinku majetkového zajištění úvěrového rizika u těchto úvěrů a vkladů instituce poskytující úvěr, jež jsou předmětem rozvahového započtení, jako s hotovostním kolaterálem.

Koeficienty volatility uvedené v článku 224 jsou koeficienty volatility, které instituce používají v případě každodenního přeceňování. Pokud dochází k přeceňování méně často než jednou denně, instituce použijí vyšší koeficienty volatility. Instituce vypočítají zvýšení koeficientů volatility stanovených pro každodenní přeceňování za použití následujícího vzorce druhé odmocniny času: kde: H= koeficient volatility, který má být použit; HM = koeficient volatility v případě každodenního přeceňování; NR = skutečný počet obchodních dnů mezi přeceněními; TM = doba do realizace u daného druhu transakce.

Podle standardizovaného přístupu instituce použijí E * vypočítané podle čl. 223 odst. 5 jako hodnotu expozice pro účely článku 113. V případě podrozvahových položek uvedených v příloze I instituce použijí E * jako hodnotu, na niž se použije procentní podíl uvedený v čl. 111 odst. 2, čímž se získá hodnota expozice.

Podle přístupu IRB, s výjimkou expozic, které spadají do oblasti působnosti článku 220, použijí instituce efektivní LGD (LGD*) jako LGD pro účely kapitoly 3 pro uznání majetkového zajištění úvěrového rizika způsobilého podle této kapitoly. Instituce vypočítají LGD * takto: kde: E= hodnota expozice před zohledněním účinku majetkového zajištění úvěrového rizika; v případě expozice zajištěné finančním kolaterálem způsobilým v souladu s touto kapitolou se tato částka vypočítá v souladu s čl. 223 odst. 3; v případě zapůjčených nebo složených cenných papírů se tato částka rovná zapůjčené hotovosti nebo zapůjčeným či složeným cenným papírům; u zapůjčených nebo složených cenných papírů se hodnota expozice zvýší použitím koeficientu volatility (HE ) v souladu s články 223 až 227; ES = současná hodnota majetkového zajištění úvěrového rizika získaná po uplatnění koeficientu volatility použitelného na tento druh majetkového zajištění úvěrového rizika (HC ) a uplatnění koeficientu volatility pro nesoulad měn (Hfx ) mezi expozicí a majetkovým zajištěním úvěrového rizika v souladu s odstavci 2 a 3; ES je omezeno na tuto hodnotu: E·(1+HE ); EU = E·(1+HE ) – ES ; LGDU = příslušná LGD pro nezajištěnou expozici, jak je stanoveno v čl. 161 odst. 1; LGDS = příslušná LGD pro expozice zajištěné druhem způsobilého majetkového zajištění úvěrového rizika, který byl použit v transakci, jak je uvedeno v odstavci 2 tabulce č. 1.

Tabulka č. 1 uvádí hodnoty LGDS a Hc použitelné ve vzorci stanoveném v odstavci 1. Tabulka č. 1 Druh majetkového zajištění úvěrového rizikaLGDS Koeficient volatility (Hc )Finanční kolaterál0 %koeficient volatility Hc stanovený v článcích 224 až 227Pohledávky20 %40 %Obytné nemovitosti a obchodní nemovitosti20 %40 %Ostatní hmotný kolaterál25 %40 %Nezpůsobilé majetkové zajištění úvěrového rizikanepoužije se100 %

Je-li způsobilé majetkové zajištění úvěrového rizika denominováno v jiné měně, než je měna expozice, je koeficient volatility pro nesoulad měn (Hfx ) stejný jako koeficient použitelný podle článků 224 až 227.

Jako alternativu k postupu stanovenému v odstavcích 1 a 2 tohoto článku a s výhradou čl. 124 odst. 9 mohou instituce té části expozice, která je v rámci limitů stanovených v čl. 125 odst. 1 prvním pododstavci a čl. 126 odst. 1 prvním pododstavci plně zajištěná obytnou nebo obchodní nemovitostí, která se nachází na území členského státu, přidělit rizikovou váhu 50 %, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v čl. 199 odst. 3 nebo 4.

Pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát pro expozice, na něž se vztahuje přístup IRB a jež spadají do oblasti působnosti článku 220, použijí instituce E * v souladu s čl. 220 odst. 4 a použijí LGD pro nezajištěné expozice, jak je stanoveno v čl. 161 odst. 1 písm. a), aa) a b).

Instituce, které získaly více druhů majetkového zajištění úvěrového rizika, mohou pro expozice, na něž se vztahuje přístup IRB, použít vzorec stanovený v článku 230, a to postupně pro každý jednotlivý druh kolaterálu. Za tímto účelem tyto instituce po každém kroku uznání jednoho jednotlivého druhu majetkového zajištění úvěrového rizika sníží zbývající hodnotu nezajištěné expozice (EU ) o upravenou hodnotu kolaterálu (ES ) uznaného v daném kroku. V souladu s čl. 230 odst. 1 je celková hodnota ES pro všechny druhy majetkového zajištění úvěrového rizika omezena hodnotou E·(1+HE ), čímž vznikne tento vzorec: kde: LGDS,i = LGD použitelná na majetkové zajištění úvěrového rizika i, jak je uvedeno v čl. 230 odst. 2; ES,i = současná hodnota majetkového zajištění úvěrového rizika i získaná po uplatnění koeficientu volatility pro daný druh majetkového zajištění úvěrového rizika (Hc ) podle čl. 230 odst. 2.

V případě expozic s osobním zajištěním úvěrového rizika, pro které instituce používá přístup IRB stanovený v kapitole 3, a pokud se se srovnatelnými přímými expozicemi vůči poskytovateli zajištění zachází podle standardizovaného přístupu, vypočítají instituce objemy rizikově vážených expozic podle tohoto vzorce: max{0, E – GA } · r + GA · g kde: E= hodnota expozice určená podle kapitoly 3 oddílu 5; za tímto účelem instituce vypočítají hodnotu expozice pro podrozvahové položky jiné než deriváty, s nimiž se zachází podle přístupu IRB, s použitím CCF ve výši 100 % namísto SA-CCF či IRB-CCF stanovených v čl. 166 odst. 8, 8a a 8b; GA = hodnota zajištění úvěrového rizika upravená o měnové riziko (G*) vypočítaná v souladu s čl. 233 odst. 3 a dále upravená o nesoulad splatností, jak je stanoveno v oddíle 5 této kapitoly; r= riziková váha expozic vůči dlužníkovi, jak je stanoveno v kapitole 3; g= riziková váha použitelná na přímou expozici vůči poskytovateli zajištění, jak je stanoveno v kapitole 2.

Pokud je hodnota zajištění úvěrového rizika (GA ) nižší než hodnota expozice (E), mohou instituce uplatnit vzorec uvedený v odstavci 1, pouze pokud zajištěná i nezajištěná část expozice mají stejné pořadí pro uspokojení pohledávek.

Instituce mohou uplatnit preferenční zacházení stanovené v čl. 114 odst. 4 a 7 na expozice nebo části expozic zaručené ústřední vládou nebo centrální bankou, jako by tyto expozice byly přímými expozicemi vůči ústřední vládě nebo centrální bance, a to za předpokladu, že jsou pro takové přímé expozice splněny podmínky stanovené v čl. 114 odst. 4 nebo 7.

Výše očekávané ztráty pro zajištěnou část hodnoty expozice je nula.

U nezajištěné části hodnoty expozice (E) použijí instituce rizikovou váhu a očekávanou ztrátu odpovídající podkladové expozici. Pro výpočet stanovený v článku 159 instituce přiřadí obecné nebo specifické úpravy o úvěrové riziko nebo dodatečné úpravy ocenění v souladu s článkem 34 týkající se transakcí zahrnutých do investičního portfolia instituce nebo další snížení kapitálu související s danou expozicí, jiná než odpočty provedené v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m), k nezajištěné části hodnoty expozice.

V případě expozic s osobním zajištěním úvěrového rizika, pro které instituce používá přístup IRB stanovený v kapitole 3, avšak nepoužívá vlastní odhady LGD, a pokud se se srovnatelnými přímými expozicemi vůči poskytovateli zajištění zachází podle přístupu IRB stanoveného v kapitole 3, instituce určí zajištěnou část expozice buď jako hodnotu expozice (E), nebo upravenou hodnotu osobního zajištění úvěrového rizika (GA ), podle toho, která z těchto hodnot je nižší.

Instituce, které na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění uplatňují přístup IRB a používají vlastní odhady PD, vypočítají objem rizikově vážené expozice a výši očekávané ztráty pro zajištěnou část hodnoty expozice s použitím PD poskytovatele zajištění a LGD použitelné pro srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění podle čl. 161 odst. 1 v souladu s odstavcem 1b tohoto článku. V případě podřízených expozic a nepodřízeného osobního zajištění úvěrového rizika se hodnota LGD, kterou instituce použijí na zajištěnou část hodnoty expozice, rovná hodnotě LGD pro přednostní pohledávky a instituce mohou zohlednit jakékoli majetkové zajištění úvěrového rizika zajišťující osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s touto kapitolou.

Instituce vypočítají rizikovou váhu a očekávanou ztrátu vztahující se na zajištěnou část podkladové expozice s použitím PD, LGD podle odstavce 1a tohoto článku a stejné funkce rizikové váhy, které se použijí pro srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění, a případně použijí splatnost (M) související s podkladovou expozicí vypočítanou v souladu s článkem 162.

Instituce, které na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění uplatňují přístup IRB s použitím metody stanovené v čl. 153 odst. 5, použijí rizikovou váhu a očekávanou ztrátu vztahující se na zajištěnou část expozice, které odpovídají hodnotám rizikové váhy a očekávané ztráty stanoveným v čl. 153 odst. 5 a čl. 158 odst. 6.

Bez ohledu na odstavec 1c tohoto článku instituce, které na zaručené expozice uplatňují přístup IRB za použití metody stanovené v čl. 153 odst. 5, vypočítají rizikovou váhu a očekávanou ztrátu vztahující se na zajištěnou část expozice s použitím PD, LGD vztahující se na srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění podle čl. 161 odst. 1 v souladu s odstavcem 1b tohoto článku a stejné funkce rizikové váhy, které se použijí pro srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění, a případně použijí splatnost (M) související s podkladovou expozicí vypočítanou v souladu s článkem 162. V případě podřízených expozic a nepodřízeného osobního zajištění úvěrového rizika se hodnota LGD, kterou instituce použijí na zajištěnou část hodnoty expozice, rovná hodnotě LGD pro přednostní pohledávky a instituce mohou zohlednit majetkové zajištění úvěrového rizika zajišťující osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s touto kapitolou.

U nezajištěné části hodnoty expozice (E) použijí instituce rizikovou váhu a očekávanou ztrátu odpovídající podkladové expozici. Pro výpočet stanovený v článku 159 instituce přiřadí obecné nebo specifické úpravy o úvěrové riziko nebo dodatečné úpravy ocenění v souladu s článkem 34 týkající se transakcí zahrnutých do investičního portfolia instituce nebo další snížení kapitálu související s danou expozicí, jiná než odpočty provedené v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m), k nezajištěné části hodnoty expozice.

Pro účely tohoto článku je GA hodnota zajištění úvěrového rizika upravená o měnové riziko (G*) vypočítaná podle čl. 233 odst. 3 a dále upravená o nesoulad splatností, jak je stanoveno v oddíle 5 této kapitoly. Hodnota expozice (E) je hodnota expozice určená podle kapitoly 3 oddílu 5. Instituce vypočítají hodnotu expozice pro podrozvahové položky jiné než deriváty, s nimiž se zachází podle přístupu IRB, s použitím CCF ve výši 100 % namísto SA-CCF či IRB-CCF stanovených v čl. 166 odst. 8, 8a a 8b.

V případě expozic s osobním zajištěním úvěrového rizika, pro které instituce používá přístup IRB stanovený v kapitole 3 a vlastní odhady LGD, a pokud se se srovnatelnými přímými expozicemi vůči poskytovateli zajištění zachází podle přístupu IRB stanoveného v kapitole 3, avšak bez použití vlastních odhadů LGD, instituce určí zajištěnou část expozice buď jako hodnotu expozice (E), nebo upravenou hodnotu osobního zajištění úvěrového rizika (GA ) vypočtenou v souladu s čl. 235a odst. 1, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Instituce vypočítá objem rizikově vážené expozice a výše očekávané ztráty pro zajištěnou část hodnoty expozice s použitím PD, LGD a stejné funkce rizikové váhy, které se použijí pro srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění, a případně se použije splatnost (M) související s podkladovou expozicí vypočítaná v souladu s článkem 162.

Instituce, které na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění uplatňují přístup IRB stanovený v kapitole 3, avšak nepoužívají své vlastní odhady LGD, určí LGD v souladu s čl. 161 odst. 1. V případě podřízených expozic a nepodřízeného osobního zajištění úvěrového rizika se hodnota LGD, kterou instituce použijí na zajištěnou část hodnoty expozice, rovná hodnotě LGD pro přednostní pohledávky a instituce mohou zohlednit majetkové zajištění úvěrového rizika zajišťující osobní zajištění úvěrového rizika v souladu s touto kapitolou.

Instituce, které na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění uplatňují přístup IRB stanovený v kapitole 3 a používají své vlastní odhady LGD, vypočítají rizikovou váhu a očekávanou ztrátu vztahující se na zajištěnou část podkladové expozice s použitím PD, LGD a stejné funkce rizikové váhy, které se použijí pro srovnatelnou přímou expozici vůči poskytovateli zajištění, a případně použijí splatnost (M) související s podkladovou expozicí vypočítanou v souladu s článkem 162.

Instituce, které na srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění uplatňují přístup IRB s použitím metody stanovené v čl. 153 odst. 5, použijí rizikovou váhu a očekávanou ztrátu vztahující se na zajištěnou část expozice, které odpovídají hodnotám rizikové váhy a očekávané ztráty stanoveným v čl. 153 odst. 5 a čl. 158 odst. 6.

U jakékoli nezajištěné části hodnoty expozice (E) použijí instituce rizikovou váhu a očekávanou ztrátu odpovídající podkladové expozici. Pro výpočet stanovený v článku 159 instituce přiřadí obecné nebo specifické úpravy o úvěrové riziko nebo dodatečné úpravy ocenění v souladu s článkem 34 týkající se transakcí zahrnutých do investičního portfolia instituce nebo další snížení kapitálu související s danou expozicí, jiná než odpočty provedené v souladu s čl. 36 odst. 1 písm. m), k nezajištěné části hodnoty expozice.

Pro účely této hlavy se rozumí:

1) událostí operačního rizika jakákoli událost spojená s operačním rizikem, která během jednoho nebo více účetních období vytváří jednu nebo více ztrát;

2) souhrnnou hrubou ztrátou součet všech hrubých ztrát spojených se stejnou událostí operačního rizika během jednoho nebo více účetních období;

3) souhrnnou čistou ztrátou součet všech čistých ztrát spojených se stejnou událostí operačního rizika během jednoho nebo více účetních období;

4) seskupenými ztrátami všechny provozní ztráty způsobené společnou základní spouštěcí událostí nebo hlavní příčinou, které bylo možné seskupit do jedné události operačního rizika.

Kapitálový požadavek k operačnímu riziku je složkou obchodního ukazatele vypočítanou v souladu s článkem 313.

Instituce vypočítají svou složku obchodního ukazatele podle tohoto vzorce: kde: BIC= složka obchodního ukazatele; BI= obchodní ukazatel vyjádřený v miliardách EUR, vypočítaný v souladu s článkem 314.

Instituce vypočítají svůj obchodní ukazatel podle tohoto vzorce: BI = ILDC + SC + FC kde: BI= obchodní ukazatel vyjádřený v miliardách EUR; ILDC= úroková, leasingová a dividendová složka vyjádřená v miliardách EUR a vypočítaná v souladu s odstavcem 2; SC= složka služeb vyjádřená v miliardách EUR a vypočítaná v souladu s odstavcem 5; FC= finanční složka vyjádřená v miliardách EUR a vypočítaná v souladu s odstavcem 6.

Pro účely odstavce 1 se úroková, leasingová a dividendová složka vypočítají podle tohoto vzorce: kde: ILDC= úroková, leasingová a dividendová složka; IC= úroková složka, která představuje úrokové výnosy instituce ze všech finančních aktiv a ostatní úrokové výnosy, včetně finančních výnosů z finančního leasingu a výnosů z operativního leasingu a zisků z pronajatých aktiv, minus úrokové náklady instituce ze všech finančních závazků a ostatní úrokové náklady, včetně úrokových nákladů z finančního a operativního leasingu, odpisů a snížení hodnoty u aktiv pronajatých v rámci operativního leasingu a s nimi souvisejících ztrát, vypočítaná jako roční průměr absolutních hodnot rozdílů za poslední tři účetní období; AC= složka aktiv, která je součtem celkových hrubých nesplacených úvěrů, záloh, úročených cenných papírů, včetně vládních dluhopisů, a pronajatých aktiv instituce, vypočítaná jako roční průměr za poslední tři účetní období na základě částek na konci každého příslušného účetního období; DC= dividendová složka, která představuje výnosy z dividend instituce pocházející z investic do akcií a fondů, které nejsou konsolidovány v účetní závěrce instituce, včetně výnosů z dividend od nekonsolidovaných dceřiných, přidružených a společných podniků, vypočítaná jako roční průměr za poslední tři účetní období.

Odchylně od odstavce 2 může mateřská instituce v EU do 31. prosince 2027 požádat svůj orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě o svolení vypočítat pro kteroukoli ze svých konkrétních dceřiných institucí samostatnou úrokovou, leasingovou a dividendovou složku a přičíst výsledek tohoto výpočtu k úrokové, leasingové a dividendové složce vypočítané na konsolidovaném základě pro ostatní subjekty skupiny, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a) většinu činností daných dceřiných institucí tvoří činnosti retailového nebo komerčního bankovnictví;

b) významná část retailových nebo komerčních bankovních činností daných dceřiných institucí je tvořena úvěry, se kterými je spojena vysoká PD;

c) použití odchylky poskytuje vhodný základ pro výpočet kapitálového požadavku mateřské instituce v EU k operačnímu riziku.

Po udělení svolení jej orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě každé dva roky spolu se souvisejícími podmínkami znovu posoudí.

Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě ihned oznámí orgánu EBA, pokud dojde k udělení, potvrzení nebo odvolání uvedeného svolení.

Do 31. prosince 2031 podá EBA Komisi zprávu o uplatňování a vhodnosti odchylky uvedené v prvním pododstavci, zejména s ohledem na konkrétní dotčené modely podnikání a přiměřenost souvisejícího kapitálového požadavku k operačnímu riziku. Na základě této zprávy a s náležitým přihlédnutím k souvisejícím mezinárodně dohodnutým standardům vypracovaným Basilejským výborem pro bankovní dohled Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2032 legislativní návrh.

Do 31. prosince 2027 nebo do okamžiku, než orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě udělí svolení v souladu s odstavcem 3, podle toho, co nastane dříve, smí mateřská instituce v EU, které bylo uděleno svolení uplatňovat na své linie podnikání retailového a komerčního bankovnictví alternativní standardizovaný přístup k výpočtu svého kapitálového požadavku k operačnímu riziku, poté, co informovala svůj orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě, pro účely výpočtu kapitálového požadavku k operačnímu riziku souvisejících s uvedenými dvěma liniemi podnikání a v souladu s rozsahem stávajícího svolení nadále používat alternativní standardizovaný přístup stanovený tímto nařízením ve znění platném ke dni 8. července 2024 .

Pro účely odstavce 1 se složka služeb vypočítá podle tohoto vzorce: SC = max (OI, OE) + max (FI, FE) kde: SC= složka služeb; OI= ostatní provozní výnosy, které představují roční průměr výnosů instituce z běžných bankovních operací za poslední tři účetní období, které nejsou zahrnuty v jiných položkách obchodního ukazatele, ale jsou podobné povahy; OE= ostatní provozní náklady, které představují roční průměr nákladů a ztrát instituce z běžných bankovních operací za poslední tři účetní období, které nejsou zahrnuty v jiných položkách obchodního ukazatele, ale jsou podobné povahy, a z událostí operačního rizika; FI= složka výnosů z poplatků a provizí, která představuje roční průměr výnosů instituce z poskytování poradenství a služeb za poslední tři účetní období, včetně výnosů, které instituce obdržela jako externí poskytovatel finančních služeb; FE= složka nákladů na poplatky a provize, která představuje roční průměr nákladů instituce zaplacených za poradenství a služby za poslední tři účetní období, včetně poplatků zaplacených institucí externím poskytovatelům za finanční služby, avšak s výjimkou poplatků zaplacených externím poskytovatelům za nefinanční služby.

S výhradou předchozího svolení příslušného orgánu a v rozsahu, v jakém má institucionální systém ochrany k dispozici vhodné a jednotně stanovené systémy sledování a klasifikace operačního rizika, mohou instituce, které jsou členy institucionálního systému ochrany, jenž splňuje požadavky čl. 113 odst. 7, vypočítat složku služeb bez zahrnutí veškerých výnosů získaných od institucí, které jsou členy téhož institucionálního systému ochrany, nebo nákladů jim uhrazených. Veškeré ztráty vyplývající ze souvisejících operačních rizik se sdílejí mezi účastníky institucionálního systému ochrany.

Pro účely odstavce 1 se finanční složka vypočítá podle tohoto vzorce: FC = TC + BC kde: FC= finanční složka; TC= složka obchodního portfolia, která představuje roční průměr absolutních hodnot čistého zisku nebo ztráty v obchodním portfoliu instituce, určených v závislosti na daném případu buď v souladu s účetními standardy, nebo v souladu s částí třetí hlavou I kapitolou 3, za poslední tři účetní období, včetně obchodních aktiv a obchodních závazků, ze zajišťovacího účetnictví a z kurzových rozdílů; BC= složka investičního portfolia, která představuje roční průměr absolutních hodnot za poslední tři účetní období: čistého zisku nebo ztráty v investičním portfoliu instituce, a to i z finančních aktiv a závazků oceněných reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty, ze zajišťovacího účetnictví, z kurzových rozdílů a z realizovaných zisků a ztrát z finančních aktiv a závazků neoceněných reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty.

Instituce nesmí při výpočtu svého obchodního ukazatele použít žádný z těchto prvků:

a) výnosy a náklady z pojišťovacích a zajišťovacích činností;

b) zaplacené pojistné a zajistné a platby obdržené na základě nakoupených pojistných nebo zajistných smluv;

c) správní náklady, včetně nákladů na zaměstnance, poplatků zaplacených externím poskytovatelům za poskytování nefinančních služeb a ostatních správních nákladů;

d) výtěžek ze zpětného získávání správních nákladů, včetně výtěžku ze zpětného získávání plateb jménem zákazníků;

e) náklady na prostory a dlouhodobá aktiva, s výjimkou těch, které vznikly při událostech operačního rizika;

f) odpisy hmotných a nehmotných aktiv, s výjimkou odpisů souvisejících s aktivy pronajatými v rámci operativního leasingu, které se zahrnou do nákladů na finanční a operativní leasing;

g) rezervy a rozpuštění rezerv, s výjimkou rezerv, které souvisejí s událostmi operačního rizika;

h) náklady na základní kapitál splatný na požádání;

i) snížení hodnoty a zrušení ztrát ze snížení hodnoty;

j) změny v goodwillu vykazované v hospodářském výsledku;

k) daň z příjmů právnických osob.

Pokud instituce vyvíjí činnost po dobu kratší než tři roky, může pro výpočet příslušných složek obchodního ukazatele použít výhledové obchodní odhady, děje-li se tak ke spokojenosti příslušného orgánu. Jakmile budou k dispozici historické údaje, začne je instituce používat.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění:

a) složek obchodního ukazatele a jejich používání vypracováním seznamů typických podpoložek s přihlédnutím k mezinárodním regulačním standardům a případně k obezřetnostním hranicím definovaným v části třetí hlavě I kapitole 3;

b) prvků uvedených v odstavci 7 tohoto článku.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026 .

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

EBA vypracuje návrhy prováděcích technických norem, v nichž, je-li to vhodné, upřesní položky obchodního ukazatele přiřazením těchto položek k odpovídajícím buňkám pro podávání zpráv stanoveným v prováděcím nařízení Komise (EU) 2021/451Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/451 ze dne 17. prosince 2020 , kterým se stanoví prováděcí technické normy pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o podávání zpráv institucí pro účely dohledu, a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 680/2014 (Úř. věst. L 97, 19.3.2021, s. 1 ). .

Tyto návrhy prováděcích technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026 .

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Instituce do výpočtu svého obchodního ukazatele zahrnou položky obchodního ukazatele fúzovaných nebo nabytých subjektů či činností od okamžiku fúze nebo nabytí a zohlední poslední tři účetní období.

Instituce mohou požádat příslušný orgán o svolení vyřadit ze svého obchodního ukazatele částky týkající se odprodaných subjektů nebo ukončených činností .

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění tohoto:

a) jak mají instituce určit úpravy obchodního ukazatele uvedené v odstavcích 1 a 2;

b) podmínek, za nichž mohou příslušné orgány udělit svolení uvedené v odstavci 2;

c) načasování úprav uvedených v odstavci 2.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026 .

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Instituce, jejichž obchodní ukazatel se rovná alespoň 750 milionům EUR, vypočítají svou roční ztrátu z operačního rizika jako součet všech čistých ztrát za dané účetní období vypočtených v souladu s čl. 318 odst. 1, které se rovnají prahovým hodnotám vztahujícím se k údajům o ztrátách stanoveným v čl. 319 odst. 1 nebo 2 nebo jsou vyšší.

Odchylně od prvního pododstavce mohou příslušné orgány udělit výjimku z požadavku na výpočet roční ztráty z operačního rizika institucím, jejichž obchodní ukazatel nepřesahuje 1 miliardu EUR, pokud daná instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokázala, že by použití prvního pododstavce pro danou instituci představovalo nepřiměřenou zátěž.

Pro účely odstavce 1 je příslušným obchodním ukazatelem nejvyšší hodnota obchodního ukazatele, kterou instituce vykázala k posledním osmi referenčním datům podávání zpráv. Instituce, která svůj obchodní ukazatel dosud nevykázala, použije svůj nejnovější obchodní ukazatel.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní situaci nepřiměřené zátěže pro účely odstavce 1.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026 .

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Instituce, které vypočítávají roční ztrátu z operačního rizika v souladu s čl. 316 odst. 1, musí mít zavedeny systémy, postupy a mechanismy pro vytvoření a průběžnou aktualizaci souboru údajů o ztrátách, který ke každé zaznamenané události operačního rizika shromažďuje údaje o hrubých ztrátách, pojistném a nepojistném plnění, referenčních datech a seskupených ztrátách, včetně ztrát vycházejících z událostí nesprávného jednání.

Soubor údajů o ztrátách instituce zachycuje všechny události operačního rizika ze všech subjektů, které jsou zahrnuty do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2.

Pro účely odstavce 1 instituce:

a) do souboru údajů o ztrátách zahrnou každou událost operačního rizika zaznamenanou během jednoho nebo více účetních období;

b) pro zahrnutí ztrát souvisejících s událostmi operačního rizika do souboru údajů o ztrátách použijí datum zaúčtování;

c) přiřadí ztráty a výtěžky týkající se společné události operačního rizika nebo souvisejících událostí operačního rizika v čase, které byly zaúčtovány v průběhu několika let, k příslušným účetním obdobím souboru údajů o ztrátách, v souladu se svými účetními postupy.

Instituce rovněž shromažďují: Úroveň podrobnosti všech popisných informací musí být úměrná výši hrubé ztráty.

a) informace o referenčních datech událostí operačního rizika, včetně:i) data, kdy událost operačního rizika nastala nebo poprvé začala (datum události), je-li k dispozici;ii) data, kdy instituce událost operačního rizika zjistila (datum zjištění);iii) data nebo dat, kdy událost operačního rizika vyústila ve ztrátu nebo rezervu na ztrátu vykazovanou ve výsledovce instituce (datum zaúčtování);

i) data, kdy událost operačního rizika nastala nebo poprvé začala (datum události), je-li k dispozici;

ii) data, kdy instituce událost operačního rizika zjistila (datum zjištění);

iii) data nebo dat, kdy událost operačního rizika vyústila ve ztrátu nebo rezervu na ztrátu vykazovanou ve výsledovce instituce (datum zaúčtování);

b) informace o jakémkoli výtěžku z hrubé ztráty a též popisné informace o rizikových faktorech nebo příčinách ztrátové události.

Instituce do souboru údajů o ztrátách nezahrne události operačního rizika související s úvěrovým rizikem, které jsou zohledněny v objemu rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko. Události operačního rizika, které souvisejí s úvěrovým rizikem, ale nejsou zohledněny v objemu rizikově vážené expozice pro úvěrové riziko, se do souboru údajů o ztrátách zahrnují.

Události operačního rizika související s tržním rizikem se považují za operační riziko a do souboru údajů o ztrátách se zahrnují.

Instituce je na žádost příslušného orgánu schopna přiřadit své interní údaje o minulých ztrátách k danému druhu události .

Pro účely tohoto článku instituce zajistí spolehlivost, stabilitu a výkonnost systémů a infrastruktury informačních technologií nezbytných pro vedení a aktualizaci souboru údajů o ztrátách zejména tím, že zajistí splnění všech těchto požadavků:

a) jejich systémy a infrastruktura informačních technologií jsou spolehlivé a odolné a jejich spolehlivost a odolnost lze průběžně udržovat;

b) jejich systémy a infrastruktura informačních technologií podléhají procesům řízení konfigurace, řízení změn a řízení nasazování;

c) pokud instituce přenáší části údržby svých systémů a infrastruktury informačních technologií na externí poskytovatele, je zajištěna spolehlivost, stabilita a výkonnost systémů a infrastruktury informačních technologií tím, že potvrdí alespoň tyto skutečnosti:i) její systémy a infrastruktura informačních technologií jsou spolehlivé a odolné a jejich spolehlivost a odolnost lze průběžně udržovat;ii) proces plánování, vytváření, testování a zavádění systémů a infrastruktury informačních technologií je spolehlivý a řádný s ohledem na řízení projektů, řízení rizik, správu, inženýrství, prokazování kvality a plánování testů, modelování a vývoj systémů, prokazování kvality ve všech činnostech, včetně přezkoumávání kódu a případně ověření kódů a testování, včetně převzetí ze strany uživatelů;iii) její systémy a infrastruktura informačních technologií podléhají procesům řízení konfigurace, řízení změn a řízení uvolňování;iv) proces plánování, vytváření, testování a zavádění systémů a infrastruktury informačních technologií a pohotovostních plánů schvaluje vedoucí orgán nebo vyšší vedení a vedoucí orgán a vyšší vedení jsou o výkonnosti systémů a infrastruktury informačních technologií pravidelně informovány.

i) její systémy a infrastruktura informačních technologií jsou spolehlivé a odolné a jejich spolehlivost a odolnost lze průběžně udržovat;

ii) proces plánování, vytváření, testování a zavádění systémů a infrastruktury informačních technologií je spolehlivý a řádný s ohledem na řízení projektů, řízení rizik, správu, inženýrství, prokazování kvality a plánování testů, modelování a vývoj systémů, prokazování kvality ve všech činnostech, včetně přezkoumávání kódu a případně ověření kódů a testování, včetně převzetí ze strany uživatelů;

iii) její systémy a infrastruktura informačních technologií podléhají procesům řízení konfigurace, řízení změn a řízení uvolňování;

iv) proces plánování, vytváření, testování a zavádění systémů a infrastruktury informačních technologií a pohotovostních plánů schvaluje vedoucí orgán nebo vyšší vedení a vedoucí orgán a vyšší vedení jsou o výkonnosti systémů a infrastruktury informačních technologií pravidelně informovány.

Pro účely odstavce 7 vypracuje EBA návrhy regulačních technických norem, které stanoví taxonomii rizik pro operační rizika, jež je v souladu s mezinárodními standardy, a metodiku pro klasifikaci ztrátových událostí zahrnutých do souboru údajů o ztrátách na základě této taxonomie.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2026 .

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Pro účely odstavce 8 vydá EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny, které vysvětlí technické prvky nezbytné k zajištění spolehlivosti, stability a výkonnosti systémů správy pro uchovávání souboru údajů o ztrátách, se zvláštním zaměřením na systémy a infrastruktury informačních technologií.

Pro účely čl. 316 odst. 1 vypočítají instituce pro každou událost operačního rizika čistou ztrátu takto: čistá ztráta = hrubá ztráta – výtěžek kde: hrubá ztráta= ztráta spojená s událostí operačního rizika před výtěžkem jakéhokoli druhu; výtěžek= jedna nebo více nezávislých událostí souvisejících s původní událostí operačního rizika, která je časově oddělená a při níž jsou od třetí strany obdrženy finanční prostředky nebo ekonomický prospěch.

Instituce průběžně aktualizují výpočet čisté ztráty pro každou konkrétní událost operačního rizika. Za tímto účelem instituce aktualizují výpočet čisté ztráty na základě vysledovaných nebo odhadnutých změn hrubé ztráty a výtěžku za každé z posledních deseti účetních období. V případě, že jsou během několika účetních období v rámci tohoto desetiletého období vysledovány ztráty spojené se stejnou událostí operačního rizika, instituce vypočítá a aktualizuje:

a) čistou ztrátu, hrubou ztrátu a výtěžek za každé účetní období tohoto desetiletého období, v němž byly tato čistá ztráta, hrubá ztráta a výtěžek zaznamenány;

b) souhrnnou čistou ztrátu, souhrnnou hrubou ztrátu a souhrnný výtěžek za všechna příslušná účetní období tohoto desetiletého období.

Pro účely odstavce 1 se do výpočtu hrubé ztráty zahrnují tyto položky:

a) přímo účtované částky, jako jsou snížení hodnoty, započtení, částky zaplacené za účelem náhrady škody, sankce a úroky z prodlení a náklady na právní zastoupení, zaúčtované ve výsledovce instituce a odpisy v důsledku události operačního rizika, včetně:i) nákladů na likvidaci tržní pozice ve výši zaznamenané ztráty související s položkami operačního rizika, pokud událost operačního rizika souvisí s tržním rizikem;ii) sankcí, úroků, poplatků z prodlení, nákladů na právní zastoupení a daní s výjimkou původně splatné daně, pokud tyto platby souvisejí se selháními nebo nedostatečnými procesy instituce, ledaže je tato částka již zahrnuta podle písmene e);

i) nákladů na likvidaci tržní pozice ve výši zaznamenané ztráty související s položkami operačního rizika, pokud událost operačního rizika souvisí s tržním rizikem;

ii) sankcí, úroků, poplatků z prodlení, nákladů na právní zastoupení a daní s výjimkou původně splatné daně, pokud tyto platby souvisejí se selháními nebo nedostatečnými procesy instituce, ledaže je tato částka již zahrnuta podle písmene e);

b) náklady vzniklé v důsledku události operačního rizika, včetně externích nákladů s přímou vazbou na událost operačního rizika a nákladů na opravu nebo výměnu, které vznikly v souvislosti s obnovením pozice, která existovala před vznikem události operačního rizika;

c) rezervy zaúčtované ve výsledovce proti potenciálním dopadům provozních ztrát, včetně ztrát vycházejících z událostí nesprávného jednání;

d) ztráty vzniklé v souvislosti s událostí operačního rizika s konečným finančním dopadem, které jsou dočasně zaúčtovány na prozatímním nebo přechodném účtu, avšak zatím nejsou zachyceny ve výsledovce (nezaúčtované ztráty);

e) negativní ekonomické dopady zaúčtované v účetním období, které jsou způsobeny událostmi operačního rizika ovlivňujícími peněžní toky nebo účetní závěrky z předchozích účetních období (časově vázané ztráty).

Pro účely prvního pododstavce písm. d) se do souboru údajů o ztrátách zahrnou významné nezaúčtované ztráty ve lhůtě přiměřené výši a stáří nezaúčtované položky.

Pro účely prvního pododstavce písm. e) instituce zahrne do souboru údajů o ztrátách významné časově vázané ztráty, pokud jsou tyto ztráty důsledkem událostí operačního rizika, které trvají více než jedno účetní období . Instituce zahrnou do zaznamenané výše ztráty související s položkou operačního rizika v účetním období ztráty, které jsou důsledkem opravy účetních chyb, k nimž došlo v kterémkoli předchozím účetním období, a to i v případě, že tyto ztráty nemají přímý dopad na třetí strany. Pokud existují významné časově vázané ztráty a událost operačního rizika má přímý dopad na třetí strany, včetně zákazníků, poskytovatelů a zaměstnanců instituce, instituce rovněž zahrne oficiální přepracování dříve vydaných finančních zpráv.

Pro účely odstavce 1 se z výpočtu hrubé ztráty vylučují tyto položky:

a) náklady na celkovou údržbu smluv o nemovitostech, provozech nebo zařízeních;

b) interní nebo externí výdaje na podporu obchodní činnosti po ztrátách z operačního rizika, včetně modernizace, zlepšení, iniciativ k posuzování rizik a posílení;

c) pojistné.

Pro účely odstavce 1 se výtěžky použijí ke snížení hrubých ztrát pouze v případě, že instituce obdržela platbu. Pohledávky se za výtěžky nepovažují.

Na žádost příslušného orgánu poskytne instituce veškerou dokumentaci potřebnou k ověření obdržených plateb, které byly zohledněny při výpočtu čisté ztráty v důsledku události operačního rizika.

Pro výpočet roční ztráty z operačního rizika podle čl. 316 odst. 1 instituce zohlední ze souboru údajů o ztrátách události operačního rizika s čistou ztrátou vypočítanou v souladu s článkem 318, které se rovnají 20000 EUR nebo jsou vyšší.

Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku a pro účely článku 446 instituce vypočítají rovněž roční ztrátu z operačního rizika uvedenou v čl. 316 odst. 1, přičemž ze souboru údajů o ztrátách zohlední události operačního rizika s čistou ztrátou vypočítanou v souladu s článkem 318, které se rovnají 100000 EUR nebo jsou vyšší.

V případě události operačního rizika, která vede ke ztrátám během více než jednoho účetního období, jak je uvedeno v čl. 318 odst. 1 druhém pododstavci, je čistou ztrátou, kterou je třeba zohlednit pro prahové hodnoty uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, souhrnná čistá ztráta.

Instituce může příslušný orgán požádat o svolení, aby z výpočtu své roční ztráty z operačního rizika instituce vyloučila mimořádné události operačního rizika, které již nejsou relevantní pro rizikový profil instituce, jsou-li splněny všechny tyto podmínky: Pro účely prvního pododstavce písm. c) tohoto odstavce začíná doba minimálně jednoho roku dnem, kdy událost operačního rizika zahrnutá do souboru údajů o ztrátách poprvé překročila hodnotu prahu významnosti stanovenou v čl. 319 odst. 1.

a) instituce může příslušnému orgánu uspokojivě prokázat, že příčina události operačního rizika, která stojí na počátku těchto ztrát z operačního rizika, znovu nenastane;

b) pro souhrnnou čistou ztrátu v důsledku příslušné události operačního rizika platí jedna z těchto skutečností:i) činí nejméně 10 % průměrné roční ztráty z operačního rizika instituce vypočtené za dobu deseti účetních období a na základě prahové hodnoty uvedené v čl. 319 odst. 1, pokud se ztrátová událost operačního rizika týká činností, které jsou stále zahrnuty v obchodním ukazateli;ii) souvisí s událostí operačního rizika týkající se činností vyřazených z obchodního ukazatele v souladu s čl. 315 odst. 2;

i) činí nejméně 10 % průměrné roční ztráty z operačního rizika instituce vypočtené za dobu deseti účetních období a na základě prahové hodnoty uvedené v čl. 319 odst. 1, pokud se ztrátová událost operačního rizika týká činností, které jsou stále zahrnuty v obchodním ukazateli;

ii) souvisí s událostí operačního rizika týkající se činností vyřazených z obchodního ukazatele v souladu s čl. 315 odst. 2;

c) ztráta z operačního rizika byla v databázi ztrát uchovávána po dobu minimálně jednoho roku, ledaže souvisela s činnostmi vyřazenými z obchodního ukazatele v souladu s čl. 315 odst. 2.

Instituce žádající o svolení uvedené v odstavci 1 poskytne příslušnému orgánu doložené odůvodnění pro vyloučení mimořádné události operačního rizika, včetně:

a) popisu události operačního rizika;

b) důkazu, že ztráta vyplývající z události operačního rizika přesahuje hodnotu prahu významnosti pro vyloučení ztrát uvedenou v odst. 1 písm. b) bodě i), včetně data, kdy tato událost operačního rizika hodnotu prahu významnosti překročila;

c) data, ke kterému by byla daná událost operačního rizika vyloučena, s ohledem na minimální dobu uchovávání stanovenou v odst. 1 písm. c);

d) důvodu, proč událost operačního rizika již není považována za relevantní pro rizikový profil instituce;

e) dokladu o tom, že neexistují žádné podobné nebo zbytkové legální expozice a že událost operačního rizika, která má být vyloučena, nemá význam pro jiné činnosti nebo produkty;

f) hlášení o nezávislém přezkumu nebo validaci instituce potvrzující, že událost operačního rizika již není relevantní a že neexistují žádné podobné nebo zbytkové legální expozice;

g) důkazu, že žádost o vyloučení události operačního rizika schválily prostřednictvím schvalovacích procesů instituce její odpovědné orgány, a datum tohoto schválení;

h) dopadu vyloučení události operačního rizika na výši roční ztráty z operačního rizika.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, které musí příslušný orgán podle odstavce 1 posoudit, včetně toho, jak má být vypočítána průměrná roční ztráta z operačního rizika, a specifikací týkajících se informací, které mají být shromažďovány podle odstavce 2, nebo jakýchkoli dalších informací, které jsou považovány za nezbytné pro provedení posouzení.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2027 .

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Ztráty z fúzovaných nebo nabytých subjektů či sloučených činností se zahrnou do souboru údajů o ztrátách, jakmile jsou položky obchodního ukazatele týkající se těchto subjektů nebo činností zahrnuty do výpočtu obchodního ukazatele instituce v souladu s čl. 315 odst. 1. Za tímto účelem instituce zahrnou ztráty zjištěné během desetiletého období před nabytím nebo fúzí či sloučením.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní, jakým způsobem mají instituce určit úpravy svého souboru údajů o ztrátách po zahrnutí ztrát z fúzovaných nebo nabytých subjektů či činností uvedených v odstavci 1.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2027 .

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Instituce mají k dispozici organizaci a postupy pro zajištění úplnosti, správnosti a kvality údajů o ztrátách a pro podrobení těchto údajů nezávislému přezkumu.

Příslušné orgány pravidelně a nejméně jednou za pět let přezkoumávají kvalitu údajů o ztrátách instituce, která vypočítává roční ztrátu z operačního rizika v souladu s čl. 316 odst. 1. U instituce s obchodním ukazatelem přesahujícím 1 miliardu EUR příslušné orgány provádí tento přezkum alespoň jednou za tři roky.

Instituce má zavedeny:

a) řádně zdokumentovaný systém hodnocení a řízení operačního rizika, který je úzce začleněn do každodenních postupů pro řízení rizik, je nedílnou součástí procesu sledování a kontroly rizikového profilu instituce z hlediska operačního rizika a má jasně stanovené povinnosti; systém hodnocení a řízení operačního rizika určuje expozice instituce vůči operačnímu riziku a sleduje příslušné údaje týkající se operačního rizika, včetně údajů o podstatných ztrátách;

b) funkce řízení operačního rizika, která je nezávislá na obchodních a provozních útvarech instituce;

c) systém podávání zpráv vyššímu vedení, v jehož rámci příslušné funkce instituce dostávají zprávy o operačním riziku;

d) systém pravidelného sledování a podávání zpráv o expozicích vůči operačnímu riziku a o ztrátách a postupy pro přijetí náležitých nápravných opatření;

e) postupy, kterými zajistí dodržování stanovených pravidel, a zásady pro případ jejich nedodržení;

f) pravidelné přezkumy postupů a systémů instituce pro hodnocení a řízení operačního rizika, které provádějí interní nebo externí auditoři, kteří mají k provádění těchto přezkumů nezbytné znalosti;

g) interní procesy validace, které probíhají řádným a účinným způsobem;

h) transparentní a dostupné toky údajů a procesy spojené se systémem hodnocení operačního rizika instituce.

EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní povinnosti podle odst. 1 písm. a) až h) s přihlédnutím k velikosti a složitosti instituce.

Tyto návrhy regulačních technických norem předloží EBA Komisi do 10. ledna 2027 .

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Pro účely tohoto článku určí instituce své portfolio obchodování s korelací v souladu s čl. 325 odst. 6, 7 a 8.

Jako kapitálový požadavek ke specifickému riziku pro portfolio obchodování s korelací stanoví instituce vyšší z těchto částek:

a) celkový kapitálový požadavek ke specifickému riziku, který by se vztahoval pouze na čisté dlouhé pozice portfolia obchodování s korelací;

b) celkový kapitálový požadavek ke specifickému riziku, který by se vztahoval pouze na čisté krátké pozice portfolia obchodování s korelací.

Pokud součet celkové čisté měnové pozice instituce a její čisté pozice ve zlatě, vypočítaný v souladu s postupem stanoveným v článku 352, přesahuje 2 % jejího celkového kapitálu, vypočítá instituce kapitálový požadavek k měnovému riziku. Kapitálový požadavek k měnovému riziku je součtem celkové čisté měnové pozice a čisté pozice ve zlatě ve vykazovací měně vynásobený 8 %.

Instituce vypočítá kapitálové požadavky k riziku CVA pro všechny transakce uvedené v článku 382 v souladu s těmito přístupy:

a) standardizovaný přístup stanovený v článku 383 v případě, že instituci bylo příslušným orgánem uděleno svolení používat tento přístup;

b) základní přístup stanovený v článku 384;

c) zjednodušený přístup stanovený v článku 385 za předpokladu, že instituce splňuje podmínky stanovené v odstavci 1 uvedeného článku.

Instituce nesmí používat přístup uvedený v odst. 1 písm. c) v kombinaci s přístupem uvedeným v písmenech a) nebo b) uvedeného odstavce.

Instituce může pro výpočet kapitálových požadavků k riziku CVA trvale používat kombinaci přístupů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) pro:

a) různé protistrany;

b) různé způsobilé skupiny transakcí se započtením se stejnou protistranou;

c) různé transakce stejné způsobilé skupiny transakcí se započtením, pokud je splněna kterákoli z podmínek uvedených v odstavci 5.

Pro účely odst. 3 písm. c) instituce rozdělí způsobilou skupinu transakcí se započtením do hypotetické skupiny transakcí se započtením obsahující transakce, na něž se vztahuje přístup podle odst. 1 písm. a), a hypotetické skupiny transakcí se započtením obsahující transakce, na něž se vztahuje přístup podle odst. 1 písm. b).

Pro účely odst. 3 písm. c) zahrnují v něm uvedené podmínky: Instituce zdokumentují, jak používají kombinaci přístupů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) a v souladu s tímto odstavcem k trvalému výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA.

a) rozdělení je v souladu se zacházením s právně vymezenou skupinou transakcí se započtením při výpočtu CVA pro účely vedení účetnictví;

b) svolení, jež příslušné orgány udělily k použití přístupu podle odst. 1 písm. a), je omezeno na odpovídající hypotetickou skupinu transakcí se započtením a netýká se všech transakcí v rámci dané způsobilé skupiny transakcí se započtením.

Příslušný orgán udělí instituci svolení k výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA pro portfolio transakcí s jednou nebo více protistranami za použití standardizovaného přístupu v souladu s odstavcem 3 tohoto článku poté, co posoudí, zda instituce splňuje tyto požadavky:

a) instituce zřídila samostatný útvar, který je odpovědný za celkové řízení rizik a zajištění rizika CVA ze strany instituce;

b) pro každou dotčenou protistranu instituce vyvinula regulatorní model CVA pro výpočet CVA této protistrany v souladu s článkem 383a;

c) pro každou dotčenou protistranu je instituce schopna alespoň jednou měsíčně vypočítat citlivosti své CVA na příslušné rizikové faktory určené v souladu s článkem 383b;

d) pro všechny pozice ve způsobilých zajištěních uznaných v souladu s článkem 386 pro účely výpočtu kapitálových požadavků k riziku CVA za použití standardizovaného přístupu je instituce schopna vypočítat alespoň jednou měsíčně citlivosti těchto pozic na relevantní rizikové faktory určené v souladu s článkem 383b;

e) instituce zřídila útvar řízení rizika, který je nezávislý na obchodních útvarech i na útvaru uvedeném v písmeni a) a podléhá přímo vedoucímu orgánu; tento útvar řízení rizika odpovídá za navrhování a provádění standardizovaného přístupu a vypracovává a analyzuje měsíční zprávy o výstupech tohoto přístupu a dále posuzuje vhodnost limitů obchodování instituce a výsledky tohoto posouzení zahrnuje do svých měsíčních zpráv; útvar řízení rizika musí mít dostatečný počet zaměstnanců, kteří mají úroveň dovedností přiměřenou plnění jeho účelu.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) tohoto odstavce se citlivostí CVA protistrany na rizikový faktor rozumí relativní změna hodnoty CVA v důsledku změny hodnoty jednoho z relevantních rizikových faktorů CVA vypočítaná pomocí regulatorního modelu CVA instituce v souladu s články 383i a 383j.