KSBR 70 Co 174/2025-301

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ivy Krejčířové a soudců JUDr. Michala Ryšky a JUDr. Ing. Daniela Bartoně v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: právnická osoba., IČO ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupená advokátem právnická osoba ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovaným: 1. jméno FO, narozený datum ⟪LB:lb_007⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_008⟫ 2. jméno FO, narozená datum ⟪LB:lb_009⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_010⟫ oba zastoupeni advokátem právnická osoba ⟪LB:lb_011⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_012⟫ o zaplacení částky 414 000 Kč s příslušenstvím, ⟪LB:lb_013⟫ o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 9. května 2025, č. j. 4 C 236/2024-262,

I. Řízení o odvolání žalobkyně proti I. výroku rozsudku soudu prvního stupně se zastavuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve II. výroku mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným 1. a 2. oprávněným společně a nerozdílně na nákladech řízení 200 000 Kč do 3 dnů od právní moci usnesení k rukám jejich zástupce.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na stanovení povinnosti žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 414 000 Kč s 12,75% úrokem z prodlení ročně od 9. 7. 2024 do zaplacení (I. výrok) a rozhodl o nákladech řízení (II. výrok).

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání.

3. Žalovaní navrhli potvrzení rozsudku jako věcně správného.

4. Odvolací soud vedl účastníky ke smírnému vyřešení sporu

5. Dříve, než odvolací soud o odvolání rozhodl, před zahájením jednání odvolacího soudu, vzala žalobkyně odvolání proti I. a III. výroku zpět, bez uvedení konkrétních důvodů.

6. Žalovaní se výslovně částečně vzdali práva na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně v části převyšující 200 000 Kč a zcela se vzdali práva na náhradu nákladů odvolacího řízení.

7. Podle ustanovení § 207 odst. 2 o. s. ř., dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět; v takovém případě odvolací soud odvolací řízení zastaví. Vzal-li někdo odvolání zpět, nemůže je podat znovu.

8. Protože odvolání bylo vzato zpět dříve, než o něm odvolací soud rozhodl, bylo řízení o odvolání žalobkyně proti I. výroku rozsudku podle citovaného ustanovení občanského soudního řádu zastaveno.

9. Předmětem odvolacího řízení zůstal pouze II. výrok rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Žalobkyně nenamítala, že by výše nákladů řízení byla stanovena nesprávně, ale reagovala pouze na skutečnost, že se žalovaní částečně vzdali práva na náhradu těchto nákladů v rozsahu převyšujícím 200 000 Kč. Odvolací soud provedl přezkum napadaného výroku za účelem zjištění, zda výše nákladů byla vyčíslena správně a zda převyšuje částku 200 000 Kč s ohledem na částečné vzdání se práva na náhradu nákladů řízení žalovanými. Soud prvního stupně přiznal žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na nákladech řízení 268 349 Kč. Odvolací soud dospěl k závěru, že správně měla být žalovaným přiznána nepatrně nižší částka - 262 178 Kč, neboť soud prvního stupně pochybil při stanovení výše náhrady nákladů řízení. Ve vztahu k výkladu § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a.t.), ve znění účinném od 1. 1. 2025, Nejvyšší soud dospěl k závěru, že se odměna advokáta zastupujícího více účastníků určí tak, že u každého účastníka se plná odměna krátí o aritmetický průměr procentních hodnot uvedených v § 12 odst. 4 a.t. v závislosti na počtu účastníků (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1552/2025). Pro určení odměny je důležitý počet zastoupených účastníků, nikoli pořadí; odměnu je nutné poměrně rozvrhnout mezi jednotlivé účastníky podle jednotného objektivního kritéria, aby nebyl neodůvodněně některý z nich zvýhodněn či znevýhodněn. Namístě je každopádně konstatovat, že v řešené věci, kdy je žalovaným přiznána náhrada nákladů řízení společně a nerozdílně, je v konečném důsledku nerozhodné, zda je odměna krácena dle § 12 odst. 4 a.t. v závislosti na pořadí účastníků, či zda je zohledněn výše uvedený výklad Nejvyššího soudu. Celková výše náhrady nákladů řízení je totiž stejná. Vzhledem k tomu, že náhrada nákladů řízení nebyla přiznána 1. žalovanému a 2. žalované zvlášť, není zde ani účastníka, který by byl neodůvodněně znevýhodněn či zvýhodněn. Pokud by však účastníci nebyli oprávněni společně a nerozdílně a výklad § 12 odst. 4 a.t. provedený Nejvyšším soudem by nebyl zohledněn, došlo by k neodůvodněnému znevýhodnění 2. žalované (odměna za právní úkon ve vztahu k 2. žalované by byla snížena o 20 % a ve vztahu k 1. žalovanému by nebyla snížena). Soud prvního stupně dále nesprávně vyčíslil náhradu hotových výdajů, poněvadž za každý úkon právní služby přiznal dva režijní paušály dle § 13 odst. 4 a.t., tedy jeden ve vztahu k 1. žalovanému a jeden ve vztahu k 2. žalované. Režijní paušál dle § 13 odst. 4 AT je totiž namístě moderovat v závislosti na tom, zda právní zástupce činí pro všechny zastoupené účastníky úkony společně či nikoliv (srovnej Kovářová, Tichá, Vrábliková. In: Kovářová, D. a kol. Vyhláška o advokátním tarifu: Komentář. Praha: Wolters Kluwer, právní stav k 6. 1. 2024, výklad k § 13.). Odvolací soud je toho názoru, že v projednávané věci činil zástupce právní úkony společně pro oba žalované a je proto logické, aby byl přiznán režijní paušál za úkon právní služby vždy pouze jednou. Žalovaným by tak náležela náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 262 178 Kč, sestávající z: ⟪LB:lb_001⟫ - odměny zástupce určené dle advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 ve výši 31 936 Kč, když za tarifní hodnotu je považována částka 414 000 Kč a sazba za jeden úkon právní služby činí 9 980 Kč, po snížení o 20 % činí 7 984 Kč, tj. 4 úkony právní služby á 7 984 Kč (převzetí a příprava zastoupení a vyjádření ve věci ze dne 14. 10. 2024, vynásobené 2 z důvodu zastoupení dvou účastníků); ⟪LB:lb_002⟫ - 2 režijních paušálů v celkové výši 600 Kč (2 x 300), určených dle a.t. ve znění účinném do 31. 12. 2024; ⟪LB:lb_003⟫ - odměny zástupce určené dle advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 ve výši 179 640 Kč, když za tarifní hodnotu je považována částka 414 000 Kč a sazba za jeden úkon právní služby činí 9 980 Kč, po snížení o 10 % (0 % + 20 % = 20 %: 2 = 10 %) činí 8 982 Kč, tj. 20 úkonů právní služby á 8 982 Kč (účast na jednáních před soudem prvního stupně dne 27. 2. 2025 v době od 9:35 do 14:21 hodin (3 úkony), dne 28. 2. 2025 v době od 9:35 do 15:15 hodin (3 úkony), účast na jednání před soudem dne 9. 5. 2025 v době od 8:00 do 12:08 hodin (3 úkony); doplnění označených svědků ze dne 24. 3. 2025; vynásobené 2 z důvodu zastoupení dvou účastníků); ⟪LB:lb_004⟫ - z 10 režijních paušálů v celkové výši 4 500 Kč (10 x 450, určených dle a.t. ve znění účinném od 1. 1. 2025); ⟪LB:lb_005⟫ - daň z přidané hodnoty ve výši 45 502 Kč.

10. Jelikož žalovaným (kteří byli ve sporu zcela úspěšní) v řízení před soudem prvního stupně vznikly účelně vynaložené náklady ve výši 262 178 Kč a žalovaní se vzdali práva na jejich náhradu v rozsahu převyšujícím 200 000 Kč, odvolací soud proto II. výrok napadeného rozsudku změnil dle § 220 o. s. ř. a uložil povinnost žalobkyni nahradit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 200 000 Kč.

11. O náhradě nákladů řízení odvolacího soudu bylo rozhodnuto podle ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř. za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně z procesního hlediska zavinila zastavení odvolacího řízení týkající se věci samé, žalovaní se výslovně práva na náhradu nákladů odvolacího řízení vzdali, proto odvolací soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

12. Jelikož odvolací řízení bylo zastaveno před prvním jednáním, vznikl žalovanému nárok na vrácení části zaplaceného soudního poplatku z odvolání dle ust. § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., kdy o vrácení části zaplaceného soudního poplatku z odvolání rozhodne v souladu s ust. § 3 zák. č. 549/1991 Sb. soud prvního stupně.

Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.