KSCB 15 Co 386/2025-258

Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře - rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Pavla Přibyla a soudkyň JUDr. Ivany Kosové a JUDr. Marcely Pechové v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ zastoupen advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_007⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_008⟫ o ochranu osobnosti ⟪LB:lb_009⟫ o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 17. června 2025, č. j. 1 C 319/2024-211

I. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavcích I. až III. ve výrocích o zamítnutí žaloby potvrzuje.

II. Rozsudek soudu I. stupně se v odstavci IV. ve výroku o náhradě nákladů řízení mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 20 628 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady odvolacího řízení v částce 13 567,73 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Shora citovaným rozsudkem zamítl soud I. stupně žalobu žalobce, jíž se domáhal, aby žalovaný do tří dnů od právní moci rozsudku zaslal žalobci právnická osoba doporučeně na jeho adresu omluvný dopis: „Vážený pane Anonymizováno, při realizaci svého rodinného domu na pozemku adresa, který sousedí s Vaším pozemkem a rodinným domem jsem ignoroval Vaše oprávněné připomínky, týkající se umístění domu na pozemku uvedené ve vyhl. 501/2006 Sb. a provedl ho v takovém rozsahu, jaký byl v projektové dokumentaci, ke které jste se ve stavebním řízení negativně vyjádřil. Dům nesplňuje minimální odstupovou vzdálenost od stěny Vašeho rodinného domu, ve které je okno obytné místnosti, a která podle platných předpisů musí být nejméně 7 m. Tímto svým přístupem jsem velice hrubě zasáhl do Vašich osobnostních a přirozených práv souvisejících s bydlením a jeho kvalitou tak, že Vás moje jednání nadměrně stresovalo, vyčerpávalo a působilo duševní útrapy. Kolem garážového stání je také vymezený požárně nebezpečný úsek, který podle projektové dokumentace zasahuje až na Váš pozemek plochou širokou asi 1m a dlouhou téměř 10m. Tím jsem protiprávně zasáhl do Vašeho vlastnictví, stále dochází k používání Vašeho majetku pro moji potřebu, a to je kvalifikováno jako bezdůvodné obohacování. Za výše uvedené příkoří a útrapy se Vám velice omlouvám a sděluji, že neprodleně zahájím, nejpozději do posledního dne následujícího měsíce zajistím provedení stavebních úprav domu tak, aby byly dodrženy Vaše námitky ve stavebním řízení a stavba domu a jeho umístění na pozemku vyhovovalo všem předpisům.“ (výrok I.), zamítl žalobu žalobce, jíž se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost, aby nejpozději do posledního dne měsíce, následujícího po měsíci, ve kterém nabyl rozsudek právní moci, splnil připomínky žalobce uplatněné ve stavebním řízení a týkající se umístění domu na pozemku Anonymizováno uvedené ve vyhlášce 501/2006 Sb. § 23 a § 25, aby bylo vyloučeno porušování práv žalobce a zajištění rovných a spravedlivých podmínek mezi žalobcem a žalovaným a zajištění stejné kvality bydlení pro oba (výrok II.), a zamítl žalobu žalobce, jíž se domáhal, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku jako náhradu nemajetkové újmy za psychické strádání a duševní útrapy působené žalovaným dlouhodobě od jara 2023 dosud přiměřené zadostiučinění v penězích v částce 50 000 Kč (výrok III.). Současně žalobci uložil povinnost, aby zaplatil žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 42 892 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce Jméno advokáta (výrok IV.).

2. Ve věci samé vyšel soud I. stupně z toho, že žalobce uplatnil shora specifikované nároky z důvodu ochrany osobnosti, neboť žalovaný snižuje kvalitu bydlení žalobce svévolným užíváním části jeho majetku, čímž se bezdůvodně obohacuje, působí žalobci duševní útrapy, nerespektuje přirozená práva žalobce na spravedlnost, rovnost a zákaz diskriminace. Vše souvisí se stavebním řízením, v jehož rámci získal žalovaný povolení k realizaci stavby; žalobce však měl námitky již proti projektové dokumentaci, neboť stavba rodinného domu žalovaného zasahovala na pozemek žalobce vlivem nedostatečné odstupové vzdálenosti od domu žalobce a takto se žalovaný bezdůvodně obohacuje, realizací stavby působí žalobci stres a psychické vypětí.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Ve svém vyjádření k žalobě žalobce uvedl, že dům staví podle stavební dokumentace schválené ve stavebním řízení, ve kterém byly řešeny i námitky žalobce jak úřady ve správním řízení, tak i soudy. Navíc provádění stavby je kontrolováno stavebním úřadem i policií. Žalobce také svá žalobní tvrzení ničím nedokládá.

4. Na základě provedeného dokazování soud I. stupně shrnul, že žalobce je od 2. 2. 2021 spoluvlastníkem, s výší podílu ideálních 6/10, parcely parc. č. Anonymizováno a stavební parcely č. hodnota s domem čp. Anonymizováno v k. ú. adresa postaveným v roce 2015 (druhým spoluvlastníkem s podílem 4/10 je manželka žalobce). Od 8. 1. 2015 je žalovaný vlastníkem parcely parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa a na ní od roku 2022 dosud probíhající stavby rodinného domu s venkovním skladem a garážovým stáním. Uvedené pozemky parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno v k. ú. adresa spolu bezprostředně sousedí. Dále měl soud za prokázané, že žalovaný realizuje stavbu zastřešeného venkovního skladu a garážového stání výhradně na jím vlastněné parcele č. Anonymizováno v k. ú. adresa bez jakéhokoliv zásahu a přesahu na pozemek spoluvlastněný žalobcem, a to zjevně v souladu s územním rozhodnutím právnická osoba adresa, stavební úřad, ze dne 15. 4. 2014, č. j. Anonymizováno. adresa/Ur/o, a na základě řádného stavebního povolení – rozhodnutí právnická osoba adresa, stavební úřad, ze dne 28. 3. 2022, č. j. č. účtu adresa/Anonymizováno. Věc je ve správním řízení ukončena závazně a zdejšímu soudu nepřísluší vydaná rozhodnutí ve stavebním řízení jakkoli přezkoumávat. Proto žalobcem předestřené problémy, tedy že není dodržen odpovídající odstup staveb účastníků a že s ohledem na tvrzené nedodržení odstupové vzdálenosti vznikl požárně nebezpečný prostor zasahující na žalobcem spoluvlastněný pozemek, nemají žádný význam. Je zjevné, že požadované odstupy staveb jsou zachovány a že na žalobcem spoluvlastněný pozemek přesahuje požárně nebezpečný prostor plochou 5,57 m2 (nikoliv žalobcem tvrzených cca 10 m2), nicméně tato skutečnost je bez významu. Vznik požárně nebezpečného prostoru není vázán na souhlas majitele sousedního pozemku a tento (jen) nemá zasahovat přes hranici stavebního pozemku (ČSN 73 0802). Tedy vznik požárně nebezpečného prostoru je možný a akceptovatelný, nejsou-li v jeho ploše další objekty, jak bylo zjištěno. Provádí-li žalovaný stavbu zastřešeného venkovního skladu a garážového stání podle vydaného stavebního povolení, žádné své povinnosti stanovené zákonem neporušuje. Tato výstavba je legální a legitimní a není žádným způsobem žalovaným zasaženo do žádného přirozeného (absolutního) práva žalobce jako je právo na respektování obydlí, na příznivé životní prostředí, na spravedlivý proces (§ 81 odst. 1 a 2 a § 82 odst. 1 o. z. ve spojení s § 2910, § 2951 odst. 2 a § 2956 o. z.). Proto soud I. stupně žalobu žalobce ve všech bodech zamítl.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl okresní soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobci, který se svou žalobou neuspěl, uložil, aby nahradil žalovanému náklady řízení, které představují náklady právního zastoupení žalovaného v řízení. Odměnu zástupce žalovaného určil dle § 9 odst. 1, § 9a odst. 1 písm. a), § 12 odst. 3 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále též „AT“), částkami 2 300 Kč, 2 300 Kč a 3 100 Kč, celkem tedy 7 700 Kč za úkon právní služby, které právní zástupce žalovaného učinil celkem 4 (převzetí zastoupení, podání vyjádření ze dne 11. 4. 2025, účast u soudního jednání dne trvajícího přes dvě hodiny). K nim náleží 4 náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT, náhrada za jízdné k jednání soudu I. stupně dne 17. 6. 2025 ve výši 1 948 Kč a náhrada za ztrátu času za šest půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT. To vše spolu s 21% daní z přidané hodnoty.

6. Proti tomuto rozsudku podal odvolání žalobce. Namítl v něm, že žalovaný svým vědomým jednáním a prostřednictvím stavby domu na svém pozemku žalobce psychicky vyčerpává, stresuje, snižuje kvalitu jeho bydlení a narušuje sousedské vztahy. Podle něj jeho námitky ve stavebním řízení vypořádány nebyly, a to správními orgány ani soudy. Ve stavebním řízení nerozhodovaly o omezení vlastnických nebo osobnostních práv žalobce, tedy o tom, že stavba žalovaného nemusí splnit § 23 odst. 2 a § 25 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. a minimální odstupovou vzdálenost mezi domy 7 m, že stavba nesmí zasahovat žádnou svojí částí, a to ani požárně nebezpečným prostorem, na pozemek žalobce. Nikdy nebylo rozhodnuto o žádném omezení práv žalobce, tedy o žádné výjimce z vyhlášky č. 501/2006 Sb., žalovaný tak musí zajistit, aby jím realizovaná stavba splňovala podmínky uvedené vyhlášky. Pokud se žalovaný vyjádřil k žalobě, žádným způsobem se nevyjadřuje k tvrzením žalobce, že je jím žalobce psychicky vyčerpáván, stresován a narušuje sousedské vztahy či že se zmocnil části sousední nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví žalobce a tím ho šikanoval a na jeho úkor se obohacoval, či že by jakkoliv zasahoval do jeho absolutních a přirozených práv. Proto soud I. stupně pochybil, pokud mlčení žalovaného ohledně těchto obvinění nepovažoval za jeho tichý souhlas s žalobními tvrzeními žalobce. Soud I. stupně také nezkoumal, zda žalovaný opravdu provádí stavbu podle stavebního povolení, neboť to pouze „garantuje“, že žalovaným realizovaná stavba na jeho pozemku p. č. Anonymizováno splňuje podmínky vyhlášky č. 501/2006 Sb. pro umístění stavby. Žalobce nikdy nepožadoval, aby soud posuzoval rozhodnutí předložená žalovaným jako důkazy z hlediska správnosti, a to rozhodnutí č. j. adresa ze dne 28. 3. 2022 a rozhodnutí č. j. Anonymizováno ze dne 18. 5. 2022. Dále žalobce namítá neúplnost či nepřesnost konkrétních částí odůvodnění napadeného rozsudku, poukazuje na listiny zaslané Stavebním úřadem adresa na vyžádání soudu (týkající se požárně nebezpečného úseku stavby žalovaného) a na konflikty mezi jednotlivými dokumenty, o kterých žalovaný tvrdí, že povolují jím realizovanou stavbu na jeho pozemku p. č. Anonymizováno

7. V doplnění svého odvolání ze dne 26. 10. 2025 žalobce dále uvádí, že žalovaný změnil vzhled stavby, její rozměry a vliv na sousední nemovitost žalobce. Že je stavba prováděna podle ověřené projektové dokumentace, neznamená, že je prováděna i podle stavebního povolení, které je rozhodující. Žalobce ke svým tvrzením předložil řadu důkazů, oproti tomu žalovaný nepředložil soudu žádný důkaz, který by prokazoval jakýkoli právní důvod k tomu, aby mohl umístit požárně nebezpečný prostor od své stavby na sousední pozemek žalobce p. č. Anonymizováno. Žalovaný tak neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobce. Ten navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně změnil a žalobě vyhověl, případně, aby rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání.

8. Žalovaný navrhl potvrzení rozsudku soudu I. stupně a ve svém vyjádření k odvolání žalobce uvedl, že žalobce opíral svůj žalobní nárok o skutečnosti, které již uváděl ve stavebním řízení vedeném u právnická osoba v Anonymizováno, stavebního úřadu. Týkalo se to i vzniku požárně nebezpečného prostoru na pozemku žalobce. Tyto námitky byly odvolacím orgánem a v rámci soudního přezkumu odmítnuty jako nedůvodné. Žalovaný pak odmítl tvrzení žalobce o nárocích vyplývajících z narušování jeho soukromí v důsledku probíhající stavby. Pokud žalobce soudu I. stupně vytýká, že se nezabýval tvrzeními o zásazích do jeho vlastnického práva a s tím souvisejícím psychickým vyčerpáváním a stresováním žalobce, pak žalobce v odvolání pouze opakuje svůj subjektivní názor. Nelze také mlčení žalovaného ve věci psychických útrap žalobce vyložit tak, že s těmito obviněními tiše souhlasí. Žalobce podal řadu odvolání, využil všech možných zákonných možností, jak rozporovat stavební povolení, a všechny jeho námitky byly shledány rozhodujícími orgány jako neoprávněné.

9. Odvolání bylo podáno včas, k tomu oprávněnou osobou. Proto odvolací soud projednal věc dle § 212 o. s. ř. a přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu. Poté dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

10. Odvolací soud předně konstatuje, že v postupu soudu I. stupně neshledal ve smyslu ust. § 212a odst. 5 o. s. ř. žádnou vadu řízení, pro kterou by napadené rozhodnutí nemohlo obstát. Pokud žalobce po vyhlášení napadeného rozsudku vznesl v podání ze dne 24. 6. 2025, ve spojení s doplňujícím podáním ze dne 21. 7. 2025, námitku podjatosti soudce soudu I. stupně tituly před jménem jméno FO, výslovně uvedl, že tohoto soudce nezná a do soudního řízení se s ním nikdy nesetkal, nemá žádné informace ani o tom, že by soudce osobně znal účastníky řízení či zástupce, na jeho zainteresovanost ve věci usoudil až podle jeho postupu ve věci. Ovšem ve smyslu § 14 odst. 4 o. s. ř. tato skutečnost důvodem k vyloučení soudce není a být ani nemůže. Pokud pak soudce tituly před jménem jméno FO ve svém vyjádření ze dne 9. 9. 2025 uvedl, že nemá žádný poměr k věci, účastníkům řízení ani jejich zástupcům a že není dán jakýkoliv důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, odvolací soud uzavírá, že jmenovaný soudce nebyl ve smyslu § 14 odst. 1 o. s. ř. vyloučen z projednání a rozhodnutí této věci.

11. Zároveň odvolací soud může konstatovat, že soud I. stupně se řádně zabýval věcí samou, a to z pohledu žalobcem uplatněných nároků, ve spojení s jeho tvrzeními (vymezenými v žalobě a v několika dalších doplňujících podáních), na která přiléhavě aplikoval příslušná zákonná ustanovení. Provedené důkazy hodnotil soud I. stupně dle § 132 o. s. ř. jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech. Na základě tohoto hodnocení následně přijal odpovídající skutkové závěry na věc, které vycházejí z obsahu spisu a logicky na sebe navazují. Odvolací soud proto plně odkazuje na závěry soudu I. stupně, jejichž podstata je reprodukována v bodě 4. odůvodnění tohoto rozhodnutí.

12. K odvolacím námitkám žalobce je třeba uvést, že žalovaný již ve svém prvotním vyjádření k žalobě ze dne 11. 4. 2025 jednoznačně odmítl žalobcem uplatněné nároky se základním argumentem, že stavbu svého domu na pozemku p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa realizuje v souladu s pravomocným stavebním povolením a že žalobce staví svůj domnělý nárok na skutečnostech, které byly vypořádány v rámci správního přezkumu vydaného stavebního povolení. Pokud se přitom žalovaný nevyjádřil výslovně ke všem tvrzením žalobce (např. že je psychicky vyčerpán a stresován celou situací), není správný názor žalobce, že mlčení žalovaného znamenalo jeho souhlas s takovými tvrzeními žalobce.

13. Pokud žalobce v odvolání poukazuje na části odůvodnění rozsudku soudu I. stupně, které považuje za rozporné s tím, co uváděl ve své žalobě, příp. v doplněních žaloby, nic z toho nemělo vliv na věcnou správnost rozsudku. Žalobce pomíjí základní skutečnost rozhodnou pro toto řízení, tedy aby žaloba byla shledána opodstatněnou, bylo třeba prokázat (ze strany žalobce), že žalovaný svým jednáním porušil nějakou právní povinnost, která by zasáhla absolutní práva žalobce (§ 2910 o. z.). Žalobce za takové jednání považuje stavební činnost žalovaného na jeho pozemku p.č. Anonymizováno. Žalovaný však staví dům a sklad s garážovým stáním podle řádného stavebního povolení - rozhodnutí právnická osoba adresa, stavebního úřadu ze dne 28. 3. 2022, č.j. č. účtu, ve spojení s rozhodnutím Krajského úřadu v adresa ze dne 18. 5. 2022, č. j. Anonymizováno. Věcnou správnost těchto rozhodnutí nelze v tomto občanskoprávním řízení přezkoumávat, jak správně konstatoval již soud I. stupně. Poukázal-li žalobce (při odvolacím jednání) na nicotnost vydaného stavebního povolení, potom podle § 77 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění předpisů pozdějších, nicotnost zjišťuje a rozhodnutím prohlašuje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který nicotné rozhodnutí vydal; existenci takového rozhodnutí žalobce ani netvrdil. V průběhu řízení před soudem I. stupně nevyšlo ani najevo, že žalovaný provádí stavbu v rozporu s vydaným stavebním povolením (přitom žalovaný již ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce opakovaně žádal stavební úřad o kontrolu dodržování podmínek stavebního povolení žalovaným, stavební úřad provedl několik kontrol na místě a výslovně konstatoval, že jsou dodržovány veškeré podmínky stanovené stavebním povolením). Tvrdí-li žalobce v rámci doplnění odvolání opak, jde pouze o jeho obecně vyjádřený názor, vycházející z jeho přesvědčení o nedodržení odstupových vzdáleností stavby žalovaného od sousedících nemovitých věcí ve spoluvlastnictví žalobce (nesprávnost tohoto jeho názoru byla opakovaně vyvrácena v rámci správního přezkumu vydaného stavebního povolení) a o protiprávnosti požárně nebezpečného prostoru ve vztahu ke stavbě žalovaného, který zasahuje na pozemek žalobce; ovšem takto vymezený prostor vychází z projektové dokumentace, na jejímž základě bylo žalovanému vydáno stavební povolení. Staví-li žalovaný na základě takové projektové dokumentace, staví také v souladu se stavebním povolením. Zároveň je třeba uvést, že rozhodnutí o povolení stavby žalovaného bylo vydáno na podkladě projektové dokumentace, se kterou se žalobce mohl seznámit, mohl vznášet připomínky a mohl se odvolat, což také učinil (jak plyne i ze zprávy stavebního úřadu ze dne 11. 6. 2025). Jestliže žalobcem uplatněné výhrady nebyly shledány opodstatněnými (jak podrobně rozebírá okresní soud ve svém rozhodnutí), pak stávající stav plynoucí ze stavební činnosti žalovaného nelze hodnotit tak, že by tím žalovaný porušoval nějakou povinnost stanovenou mu zákonem a v důsledku toho neoprávněně zasahoval do (přirozených) práv žalobce, jak je vymezuje v žalobě. Není-li tedy splněn tento prvotní předpoklad pro odpovědnost žalovaného za zásah do osobnostních práv žalobce, nemohou být žalobcem uplatněné nároky důvodné. Nese-li žalobce celou situaci související s realizací stavby rodinného domu a skladu s garážovým stáním žalovaným těžce, nemůže za tento stav žalobce nést odpovědnost žalovaný, pokud se nedopustil žádného protiprávního jednání. Proto odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve výrocích ve věci samé o zamítnutí žaloby dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

14. Odvolací soud dále přezkoumával i výrok IV. rozsudku o náhradě nákladů řízení. Zde dovodil, že žalovanému nebyla přiznána náhrada (konkrétně odměna) za právní zastoupení ve správné výši. Žalobce uplatnil celkem tři nároky, ovšem všechny z titulu ochrany osobnosti. Je-li jedním z nich nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích, je třeba odměnu za právní zastoupení stanovit za celý předmět řízení dle § 9a odst. 1 písm. a) AT ze žalobcem požadované částky nemajetkové újmy 50 000 Kč, která je tarifní hodnotou pro určení výše odměny. Proto odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil výrok rozsudku soudu I. stupně o náhradě nákladů řízení s tím, že za 4 úkony právní služby (jak je specifikuje okresní soud) náleží odměna po 3 100 Kč dle § 9a odst. 1 písm. a) ve spojení s § 7 bodu 5. AT. Další náhrady určil soud I. stupně správně, tedy jde dle § 13 odst. 1 a 4 AT o 4 náhrady hotových výdajů po 450 Kč, jízdné k jednání soudu I. stupně dne 17. 6. 2025 ve výši 1 948 Kč a dle § 14 odst. 1 a 3 AT celkem hodnota náhrad po 150 Kč za ztrátu času za cestu k uvedenému jednání. Ze součtu těchto částek 17 048 Kč náleží právnímu zástupci žalovaného 21 % daň z přidané hodnoty 3 580 Kč. Celkem je žalobce povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudem I. stupně částku 20 628 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce (§ 160 odst. 1 a § 149 odst. 1 o. s. ř.).

15. Podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení tak, že i tyto je povinen žalobce, který se svým odvoláním neuspěl, zaplatit žalovanému. Konkrétně jde o odměnu za 2 úkony právní služby po 3 100 Kč (písemné vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu) spolu se 2 náhradami hotových výdajů po 450 Kč, cestovným k jednání odvolacího soudu dne 4. 11. 2025 ve výši 2 613 Kč a 10 náhradami za ztrátu času za tuto cestu po 150 Kč, tj. 11 213 Kč. Z této částky činí 21 % daň z přidané hodnoty 2 354,73 Kč. Celkovou částku nákladů odvolacího řízení 13 567,73 Kč je žalobce povinen zaplatit žalovanému dle shora uvedených ustanovení, ve spojení s § 211 o. s. ř., rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání jen v případě, že se jedná o rozhodnutí, které závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Přípustnost dovolání je však podle § 239 o. s. ř. oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání mohou účastníci podat do dvou měsíců od doručení písemného vyhotovení rozsudku k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.