KSCB 7 Co 1656/2025-467

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl ve senátě složeném z předsedy Mgr. Tomáše Lisa a soudkyň JUDr. Marie Korbelové a JUDr. Marie Rudolfové ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátem Jméno advokáta A. sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 1 445 244 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 5. 2. 2025, č. j. 18 C 157/2019-384

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem částku 43 551 Kč k rukám zástupce žalovaného Jméno advokáta B do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud v Jindřichově Hradci (dále jen „soud prvního stupně“) napadeným rozsudkem (výrok I.) zamítl žalobu, kterou se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 1 445 244 Kč s úrokem z prodlení (dále jen,,předmětná částka“) a smluvní pokuty ve výši 0,05 % za každý den prodlení z částek 752 240 Kč od 13. 11. 2016 do zaplacení, 194 918 Kč od 28. 3. 2017 do zaplacení, 233 150 Kč od 18. 4. 2017 do zaplacení, 100 528 Kč od 17. 12. 2017 do zaplacení a 164 408 Kč od 13. 1. 2018 do zaplacení (dále jen,,smluvní pokuta“). Žalobkyni uložil zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 167 418 Kč (výrok II.). Žalovanému (výrok III.) nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči vedlejšímu účastníkovi na straně žalobkyně (právnická osoba.

2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě (ve znění upřesnění a doplňků), kterou se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení předmětné částky a smluvní pokuty. V žalobě tvrdila, že dne 19. 6. 2015 byla mezi žalobkyní (tehdy ještě jako fyzickou osobou jméno FO - zhotovitel) a jméno FO (právní a procesní předchůdkyně žalovaného - objednatelka) uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla akce „stavební úpravy a zateplení rodinného domu adresa“. Cena díla byla dohodnuta na částku 3 300 000 Kč. Termín zahájení díla byl stanoven na 21. 6. 2015 a předání na 31. 3. 2016. V průběhu provádění díla jméno FO (původní zhotovitel) pozastavil svou podnikatelskou činnost a na jeho místo nastoupila žalobkyně. Žalovaná poskytla původnímu zhotoviteli zálohu ve výši 1 800 000 Kč. Žalobkyně předala žalované dílo dne 1. 2. 2018, která jej převzala. Žalobkyně také odstranila vady a nedodělky. jméno FO neuradila žalobkyni fakturované částky (752 240 Kč, 194 918 Kč, 233 150 Kč, 100 528 Kč a 164 408 Kč). Nárok na smluvní pokutu žalobkyně dovozovala z článku IX. smlouvy o dílo.

3. Pro úplnost lze dodat, že žalobkyně označila za žalovanou v žalobě jméno FO (narozena datum). Žalovaná však v průběhu řízení zemřela (23. 3. 2023) a jejím právním (procesním) nástupcem se stal žalovaný (usnesení soudu prvního stupně ze dne 16. 10. 2023, č. j. 18 C 157/2019-269. Do řízení dále vstoupil jako vedlejší účastník na straně žalobkyně právnická osoba (podání ze dne 23. 2. 2024), který v průběhu odvolacího řízení z řízení následně vystoupil (podání ze dne 12. 11. 2025).

4. Ve skutkové rovině soud prvního stupně učinil následující závěry. jméno FO, (narozený datum) provozoval od 14. 2. 2005 do 19. 3. 2021 (IČO IČO) činnost provádění staveb, jejich změn a odstraňování v režimu živnostenského zákona. Živnost byla přerušena od 3. 1. 2017 do 19. 3. 2021. Se žalobkyní vytvořil oznámení ze dne 5. 1. 2014, že postoupil veškerá práva a povinnosti coby zhotovitele díla vyplývající a související se smlouvou o dílo uzavřenou s žalovanou na rekonstrukci rodinného domu č. p. číslo ve adresa na žalobkyni, jejímž byl od 3. 1. 2014 do 15. 11. 2023 jednatelem (od 3. 1. 2014 do 3. 11. 2016 společníkem). Dne 2. 12. 2014 a dne 9. 1. 2015 uzavřel s žalovanou smlouvy o dílo. Obě byly zrušeny smlouvou, kterou zhotovitel (jméno FO IČO IČO) a jméno FO (objednatelka) uzavřeli dne 19. 6. 2015. Zhotovitel se zavázal pro objednatelku provést stavební úpravy a zateplení rodinného domu adresa s tím, že předmět smlouvy a cena díla jsou stanoveny na základě projektové dokumentace a položkového rozpočtu. Předmět díla byl domluven jako kompletní rekonstrukce (vnitřní dispozice, venkovní konstrukce, dokončení a provedení stavby na klíč - díla schopného trvalého užívání a přiznání státní dotace na zateplení pláště). Součástí díla byly (kromě dalšího) terénní úpravy kolem domu v rozsahu štěrkových okapových chodníčků, rozvod studené a teplé vody, včetně montáže zařizovacích předmětů a ohřívače TUV, vnitřní silnoproudá elektroinstalace od uvažovaného elektroměrového sloupku na hranici pozemku. Dále se zhotovitel zavázal, že v případě potřeby či požadavků objednatelky, provede rovněž práce malého rozsahu, jednoduché práce, které nejsou obsaženy v odbytovém rozpočtu, jestliže jejich provedení je nezbytné pro plynulé pokračování práce zhotovitele či užívání díla. Tyto práce a dodávky jsou součástí cenové nabídky a dodávky stavby, tedy plně k tíži zhotovitele. Práce měly být zahájeny dne 21. 6. 2015. Kompletní zateplení rodinného domu na dotaci mělo být dokončeno 16. 11. 2015. Žádost o přiznání státní dotace měla být podána do 30. 11. 2015. Pro případ prodlení zhotovitele byla sjednána smluvní pokuta za každý den prodlení termínu zhotovitele ve výši 0,05 % z celkové ceny díla bez DPH. Cena díla byla domluvena na částku 3 300 000 Kč včetně DPH, kdy cena díla za stavební úpravy rodinného domu činila 2 256 699 Kč, včetně DPH a cena díla zateplení rodinného domu dle rozpočtů činila 1 043 301 Kč, včetně DPH. Dne 13. 10. 2015 bylo dodatkem č. 1 domluveno rozšíření předmětu díla a navýšení ceny díla za stavební úpravy rodinného domu na částku 2 071 019 Kč bez DPH (2 381 672 Kč s DPH). Celkově byla cena dle dodatku č. 1 bez DPH 2 978 238 Kč (s DPH 3 424 974 Kč). Mezi jméno FO a jméno FO existovala ústní dohoda, že jmenovaná bude hradit cenu bez DPH. Na sjednaný rozsah díla byly jméno FO poskytnuty 4 zálohy v souhrnné výši 1 000 000 Kč. Další zálohové příjmové doklady vyhotovil jméno FO (IČO IČO) dne 13. 1. 2015 na částku 250 000 Kč a dne 18. 1. 2015 na částku 250 000 Kč. Dále bylo domluveno, že provedené práce na díle v příslušném období budou objednatelem uhrazeny na podkladě patnáctidenních daňových dokladů zhotovitele, vystavených na základě soupisu skutečně bezvadně provedených prací odsouhlasených pověřeným zástupcem objednatele. Soupis skutečně provedených prací v členění samostatně dle odbytových rozpočtů na stavební úpravy a zateplení předloží k odsouhlasení zhotovitel objednatelce elektronicky. Po odsouhlasení ze strany objednatelky vystaví zhotovitel do tří pracovních dnů daňové doklady na příslušnou částku, které budou obsahovat cenu bez DPH, výši DPH, cenu, včetně DPH a ve faktuře na stavební práce i vyznačení souhrnné pozastávky ve výši 10 % z obou faktur, tzn. že k danému termínu splatnosti bude uhrazena částka ve výši 90 % prací provedených v daném období. Splatnost všech faktur je stanovena na 15 dnů. Po dokončení prací, protokolárním předání a převzetí díla objednatelem a po odstranění poslední vady či nedodělků na díle a vydání kolaudačního souhlasu vystaví zhotovitel konečnou fakturu, jejíž součástí bude rekapitulace všech do té doby vystavených faktur a vyčíslení všech pozastávek, které budou touto konečnou fakturou uhrazeny. Jestliže je objednatelka v prodlení se zaplacením jakékoliv dílčí faktury o více než 15 dnů po lhůtě splatnosti, je zhotovitel oprávněn přerušit práci na dobu, než bude opožděná platba provedena. O tuto dobu přerušení se posouvá termín dokončení díla bez možnosti objednatelky uplatňovat sankce za nedodržení termínu. Zhotovitel může uplatnit smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z fakturované částky, při prodlení objednatelky s úhradou účtované částky po termínu splatnosti. Žalobkyně vystavila žalované (objednatelce) faktury č. číslo dne 18. 10. 2016 na částku 752 240 Kč s DPH dle zjišťovacího protokolu č. 10 za období od 30. 11. 2015 do 30. 9. 2016, č. číslo dne 13. 3. 2017 na částku 194 918 Kč s DPH dle zjišťovacího protokolu č. 12, č. číslo dne 3. 4. 2017 na částku ve výši 233 150 Kč s DPH dle zjišťovacího protokolu č. 13 za období od 1. 3. do 31. 3. 2017, č. číslo dne 2. 12. 2017 na částku 100 528 Kč s DPH dle zjišťovacího protokolu č. 11 snížení energetické náročnosti domu, konečná fakturace fasáda, č. číslo dne 29. 12. 2017 na částku 164 408 Kč s DPH za provedené konečné práce stavební dle zjišťovacího protokolu za období od 1. 4. do 29. 12. 2017. Dne 22. 10. 2016 zaslal jméno FO e-mailem jméno FO fakturu č. číslo, která se měla vztahovat spolu s fakturou č. číslo k období od 30. 11. 2015 do 30. 9. 2016 (vystavené jméno FO - IČO IČO). Od fakturovaných položek v celkové výši 1 043 301 Kč s DPH byly odečteny částky ve výši 250 000 Kč - záloha název, ve výši 250 000 Kč - záloha název, ve výši 250 000 Kč - záloha název a faktura č. číslo na částku 74 750 Kč. Celková fakturovaná částka činila 248 801 Kč. Dne 8. 3. 2016 objednal jméno FO (IČO IČO) od jméno FO (elektroinstalace - IČO IČO) elektromontáže podlahového topení, za které žalovaná uhradila dne 25. 7. 2016 částku 45 227 Kč. Dne 29. 3. 2016 u této firmy objednal elektromontáže v domě ve adresa, za které žalovaná uhradila dne 27. 12. 2016 částku ve výši 26 617 Kč. Aby stihla žalovaná kolaudaci (pro dotaci) zakoupila dále dlažbu, dveře v ceně 6 878,40 EUR, izolaci za 606 EUR. Dne 14. 7. 2016 uhradil pan jméno FO (IČO IČO) částku ve výši 158 696 Kč tituly před jménem jméno FO. Pro dotační program „Zelená úsporám“ vyhotovil jméno FO (IČO IČO) předávací protokol, kde uvedl, že dne 15. 11. 2016 došlo k převzetí „Snížení energetické náročnosti rodinného domu adresa“. Demontáže stropu nemovitosti provedli pracovníci jméno FO (stejně tak bourání zdí v koupelně a zčásti v obývacím pokoji). Dne 7. 10. 2016 jméno FO (prostřednictvím stavebního dozoru) upozornila jméno FO (IČO IČO) na nutnost dokončit dílo do 21. 11. 2016, s ohledem na dotaci „Zelená úsporám“. V období, za které žalobkyně požaduje úhradu díla (30. 11. 2015 - 29. 12. 2017), žalobkyně dne 22. 12. 2017 dokončila montáž bojleru, montáž sprchového koutu a montáž dvířek u vany. Dne 27. 12. 2017 provedla instalatérské práce (sprchový kout, začištění elektroinstalační krabice do sádrokartonu jističe, dodala dokumentaci k zelené úsporám, dodala dokumentaci skutečného provedení stavby, začistila a zkompletovala zásuvku v ložnici). Dne 1. 2. 2018 byl žalobkyní a jméno FO podepsán protokol o předání a převzetí díla. Byly vytčeny vady, které byly (vyjma opravy dokumentace skutečného provedení elektro) odstraněny. Dne 16. 2. 2018 byl shledáno, že stavební úpravy a přístavba rodinného domu č. p. číslo adresa byla dokončena a stavbu lze bez závad užívat. Následně žalovaná podala žádost o podporu z programu „Nová Zelená úsporám“, která byla Státnímu fondu životního prostředí ČR doručena dne 12. 3. 2018. Dne 22. 4. 2018 vyhotovila žalovaná oznámení o započtení pohledávek vůči jméno FO (IČO IČO), kde konstatovala, že započítává svou pohledávku z titulu smluvní pokuty za prodlení při dokončení díla vůči jeho pohledávce ve výši 1 445 244 Kč (z faktur č. čísla). Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně jméno FO k úhradě částky ve výši 1 445 244 Kč (na základě faktury č. čísla) do 10 dnů od doručení a upozornila ji, že nebude-li částka uhrazena, bude věc řešit soudní cestou. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na podrobné odůvodnění napadeného rozsudku (zejména odstavce 3 - 24).

5. V právní rovině soud prvního stupně došel k závěru, že mezi jméno FO a jméno FO byla uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“). Zákon sice umožňuje převést práva a povinnosti ze smlouvy (§ 1895 a násl. o.z.), ale k tomu nedošlo (mezi žalobkyní a jméno FO). Soud prvního stupně zmínil, že žalobkyní tvrzené postoupení smlouvy o dílo (uzavřené mezi jméno FO a jméno FO) se týká blíže nespecifikované smlouvy a došlo k němu nejdéle k 5. 1. 2014. Jde tedy o datum, které předchází uzavření samotné smlouvy (o dílo ze dne 2. 12. 2014, 9. 1. 2015 i 19. 6. 2015). Závěr o postoupení smlouvy vylučuje (zásadně zpochybňuje) rovněž to, že i po 5. 1. 2014 byly jméno FO vystavovány jméno FO příjmové doklady (objednávky, přijímány faktury od subdodavatelů). Soud prvního stupně došel i k dalšímu závěru. Žalobkyni nevznikl ani nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o.z.) v důsledku toho, že neprovedla práce pro žalovanou, které by nebyly zahrnuty ve smlouvě o dílo ze dne 19. 6. 2015 (ve znění dodatku). Ohledně nároku žalobkyně na smluvní pokutu soud prvního stupně poukázal i na skutečnost, že ji nelze přiznat do budoucna. Odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí ve věcech sp. zn. 33 Cdo 103/2018, 26 Cdo 4503/2009 - dostupné na www.nsoud.cz). Z výše uvedených důvodů soud prvního stupně došel k závěru, že žaloba není důvodná.

6. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“). Žalovanému přiznal náhradu nákladu řízení v částce 167 418 Kč s ohledem na jeho úspěch ve věci. O náhradě nákladů řízení mezi žalovaným a vedlejším účastníkem na straně žalobkyně rozhodl podle § 150 o.s.ř. V dalším odvolací soud odkazuje na (i zde) podrobné odůvodnění napadeného rozsudku (odst. 28 a 29).

7. Proti tomuto rozsudku se odvolala žalobkyně. Zásadně nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že mezi účastníky (žalobkyní a jméno FO) neexistoval smluvní vztah. Soud prvního stupně správně neposoudil faktické jednání smluvních stran během plnění závazků ze smlouvy o dílo. Faktury byly vystavované žalobkyní. Byl předložen předávací protokol podepsaný objednatelkou (jméno FO). Jako strana předávající dílo, je zde označena žalobkyně. Žalobkyně dovozuje, že se souhlasem objednatelky (jméno FO) došlo ke změně v osobě zhotovitele. jméno FO by nepřebírala od žalobkyně dokončené dílo (nepodepsala předávací protokol), pokud by žalobkyni nepovažovala za smluvního partnera. Poukázala i na zápočet sankcí ze strany jméno FO vůči žalobkyni. V průběhu odvolacího řízení žalobkyně na své odvolací argumentaci setrvala (v podstatě ji zopakovala a upřesnila). jméno FO sice v roce 2015 uzavřela smlouvu o dílo se jméno FO, ale v průběhu plnění začala stavební práce na rodinném domě provádět žalobkyně. Ta v období 2017 – 2018 dílo také fakticky dokončovala (provádění stavebních úkonů, zajištění dokumentace k dotaci, topná zkouška, kontrolní prohlídka, předávací protokol ze dne 1. 2. 2018). Žalobkyně argumentuje tím, že občanský zákoník umožňuje uzavírání smluv výslovně i konkludentně. V této věci není důvod pochybovat o skutečné vůli stran. Ustanovení § 1895 a násl. o.z. nestanoví zvláštní formu pro toto právní jednání. Požadavek, aby postoupení smlouvy bylo prokázáno (výlučně) písemným dokumentem, je v rozporu s právní úpravou. Dovozuje i nadále, že došlo k postoupení smlouvy o dílo mezi jméno FO a žalobkyní za konkludentního souhlasu objednavatelky (jméno FO). Pokud soud dojde k závěru o absenci smluvního vztahu mezi účastníky (že nedošlo k postoupení smlouvy o dílo na žalobkyni), odkazuje na § 2991 a násl. o.z. (nárok na vydání bezdůvodného obohacení v důsledku provedených stavebních pracích pro jméno FO). Z těchto důvodů navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil (žalobě vyhověl) nebo jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

8. Žalovaný nepovažoval odvolání za důvodné. Navrhl potvrzení napadeného rozsudku a přiznání náhrady nákladů odvolacího řízení. Souhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že mezi žalobkyní a jméno FO nebyla uzavřená smlouva o dílo. Žalobkyně ani neprokázala, že došlo (platnému) postoupení práv a povinností ze smlouvy o dílo uzavřené mezi jméno FO a jméno FO (§ 1895 a násl. o.z.). Absenci právního důvodu nezhojují žalobkyní (následně) vystavené faktury a její označení v předávacím protokolu. Ani teorie faktického plnění neumožňuje obejít požadavek souhlasu druhé smluvní strany s postoupením závazku. Vnitřní vztahy mezi jméno FO a žalobkyní nemají právně relevanci vůči žalovanému. V právní rovině dále odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR zmíněnou soudem prvního stupně.

9. Odvolání bylo podáno osobou oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.) a bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 věta prvá o.s.ř.). Odvolací soud odvolání projednal a napadený rozsudek přezkoumal (§ 212 o.s.ř. a § 212a o.s.ř.).

10. Odvolání není důvodné.

11. Ve skutkové rovině odvolací soud vychází z výše uvedených zjištění soudu prvního stupně (přejímá je). V odvolacím řízení k jejich změně nedošlo.

12. V právní rovině odvolací soud souhlasí se závěry, které učinil soud prvního stupně. S ohledem na odvolací argumentaci považuje za vhodné doplnit následující.

13. Na úvod je třeba uvést, že žalobkyně vychází (od podání žaloby) z toho, že jméno FO a jméno FO uzavřeli (výše popsanou) smlouvu o dílo (ze dne 19. 6. 2015). V žalobě (neformálně, obecně) žalobkyně uvedla, že namísto (původního) zhotovitele jméno FO nastoupila sama. Až v průběhu řízení (podání ze dne 30. 10. 2020) doplnila (nově tvrdila), že došlo k postoupení práv a povinností z uvedené smlouvy o dílo (postoupení smlouvy). V tomto směru odkazovala na prohlášení ze dne 5. 1. 2014, které hovoří o postoupení dříve uzavřené (blíže nespecifikované) smlouvy o dílo s jméno FO na rekonstrukci jejího rodinného domu. Zjevně se netýká jiné (budoucí) smlouvy o dílo. Nejde o dílčí (nepodstatné) doplnění tvrzení. Zjevně je reakcí na vyjádření jméno FO ve věci (ze dne 10. 9. 2020), ve kterém potvrdila uzavření smlouvy o dílo se jméno FO a vyloučila postoupení smlouvy žalobkyni (existenci smluvního vztahu se žalobkyní). Popsané skutečnosti věrohodnost postupu (tvrzení) žalobkyně nezvyšují.

14. K postoupení smlouvy lze dodat následující. Ustanovení § 1895 a násl. o.z. umožňuje převést práva a povinnosti ze smlouvy (z její části) třetí osobě. Podmínkou je souhlas postoupené strany, a to, že dosud nebylo splněno. Povaha smlouvy o dílo (v zásadě) nevylučuje postoupení smlouvy. Zákon nestanoví formu příslušného právního jednání (postoupení smlouvy). Není proto třeba, aby k němu došlo písemně. V tomto směru je právní argumentace žalobkyně správná. Žalobkyně však odhlíží od skutečnosti, že závěr soudu prvního stupně (napadený rozsudek) nespočívá v požadavku na písemnou formu postoupení smlouvy (písemného souhlasu žalované s postoupením smlouvy o dílo). Obdobně na tomto závěru nespočívá ani argumentace odvolacího soudu. Dále lze uvést, že (zpravidla) se postoupení smlouvy podle § 1895 a násl. o. z. týká (již) uzavřených smluv. Nelze vyloučit (alespoň teoreticky), aby došlo k postoupení budoucí smlouvy (práv a povinností z následně vzniklé smlouvy). O tuto situaci však v této věci zjevně nejde. Nezbývá než zopakovat, že z prohlášení ze dne 5. 1. 2014 vyplývá, že mělo dojít k postoupení (již uzavřené, tedy exitující) smlouvy o dílo (uzavřené s jméno FO), která však i podle žalobkyně byla uzavřena až následně (tedy po vyhotovení zmíněného prohlášení). Odvolací soud neshledal (rozumný) důvod pro vysvětlení tohoto rozporu. Popsaný postup žalobkyně i obsah zmíněného prohlášení (v kontextu s okamžikem uzavření zmíněné smlouvy o dílo) vede odvolací soud k závěru o nevěrohodnosti (samotných) tvrzení o postoupení smlouvy o dílo (nikoli pouze o nevěrohodnosti popsaného prohlášení). Z uvedených skutečností odvolací soud činí závěr, že k postoupení smlouvy o dílo na žalobkyni nedošlo. Z provedeného dokazování sice vyplývá, že jméno FO jednala (v souvislosti s realizací a předáním díla) se žalobkyní (např. předávací protokol). Tato skutečnost však (bez dalšího) není důvodem pro jiné závěry odvolacího soudu.

15. Nárok na zaplacení ceny díla (§ 2586 odst. 1 o. z.) má vůči objednateli zhotovitel. Nárok na smluvní pokutu (§ 2048 a násl. o. z.) vznikne jen v případě porušení smluvené povinnosti (tedy jen mezi smluvními stranami). Žalobkyní tvrzená smlouva o dílo byla uzavřena mezi jméno FO a jméno FO, přičemž nedošlo k jejímu postoupení na žalobkyni. Žalobkyně tedy v této věci nemá (věcnou) legitimaci. To platí pro oba žalobou uplatněné nároky (cenu díla i smluvní pokutu). Skutečnost, že žalobkyně se podílela na zhotovení (předání) díla (zjevně v součinnosti se jméno FO) neodůvodňuje závěr, že žalobkyni vůči jméno FO vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o.z.). Vzájemné vztahy (spojené s realizací díla pro jméno FO) mezi jméno FO a žalobkyní nemohou jít k tíži žalovaného. Opačný závěr by (neakcetovatelně) vedl k tomu, že žalovaný má (platil by tedy dvakrát) povinnosti vyplývají z uzavřené smlouvy o dílo (vůči jméno FO) i povinnost vydat bezdůvodné obohacení (žalobkyni). V souhrnu tedy odvolací soud sdílí závěr soudu prvního stupně, že žaloba je nedůvodná. Soud prvního stupně správně rozhodl i o náhradě nákladů řízení s ohledem na úspěch žalovaného ve věci (§ 142 odst. 1 o.s.ř.).

16. S ohledem na výše uvedené skutečnosti odvolací soud postupoval podle § 219 o.s.ř. a věcně správný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

17. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl v rámci odvolacího řízení úspěšný. Náklady odvolacího řízení představuje částka 43 551 Kč. Jde o odměnu za 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání ve věci samé, účast při jednání odvolacího soudu dne 16. 1. 2026) po 19 380 Kč [§ 7 bod 6., § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), k) vyhlášky č. 177/1996 Sb.] (dále jen „advokátní tarif“). Dále jde o 2 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, jízdné ve výši 3 291 Kč (adresa - adresa a zpět, paušální sazba 5,80 Kč/1 km - § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., náhrada 34,70 Kč/1 l za pohonné hmoty NM podle § 4 písm. c) uvedené vyhlášky) a o náhradu za ztrátu času (4 půlhodiny) ve výši 600 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu.

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně u Okresního soudu v Jindřichově Hradci, avšak jen za podmínek stanovených § 237 o.s.ř.