KSOS 16 Co 200/2025-460

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Zubka a soudců Mgr. Dušana Broulíka a Mgr. Davida Mařádka ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B, narozená dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_003⟫ zastoupení advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení částky 139 911 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_007⟫ o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 27. 5. 2025, č. j. 17 C 292/2022-360

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I, pokud jím byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 127 968,09 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 127 968,09 Kč za dobu od 22. 4. 2021 do zaplacení, potvrzuje. Žalobci jsou z této pohledávky vůči žalované oprávněni společně a nerozdílně.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I, pokud jím byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 11 942,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 942,91 Kč za dobu od 22. 4. 2021 do zaplacení, mění tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 203 427 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta A, sídlem adresa. Žalobci jsou z této pohledávky vůči žalované oprávněni společně a nerozdílně.

IV. Žalobci a) a b) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 1 564 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 16 752 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Znalec právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa, je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6 030 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta A, sídlem adresa. Žalobci a) a b) jsou z této pohledávky vůči znalci oprávněni společně a nerozdílně.

VII. Znalec právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa, je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3 350 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta B, sídlem adresa.

1. Žalobou podanou dne 30. 11. 2021 se žalobci jako kupující oprávnění společně a nerozdílně proti žalované jako prodávající domáhali zaplacení částky 139 911 Kč jako přiměřené slevy z kupní ceny, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 139 911 Kč za dobu od 22. 4. 2021 do zaplacení, v návaznosti na lhůtu poskytnutou v předžalobní výzvě ze dne 14. 4. 2021. Žalobu zdůvodnili tím, že od žalované kupní smlouvou ze dne 1. 2. 2019 zakoupili pozemek p. č. Anonymizováno (dále jen P1) a pozemek p. č. Anonymizováno (dále jen P2), jehož součástí je rodinný dům č. p. Anonymizováno, v k. ú. adresa, a to za 3 962 000 Kč, z čehož částka 500 000 Kč připadala na P1, zbytek na P2. Sleva odpovídá reálným nákladům na uvedení věci do bezvadného stavu, jež bylo provedeno, a právo na ni žalobci uplatnili výzvou ze dne 10. 6. 2020 v předběžné výši 250 000 Kč poté, kdy jim právnická osoba dopisy ze dnů 13. 5. a 27. 5. 2020 odmítla v tomto kontextu vyplatit pojistné plnění. Nemovitosti měly dvě vady. Zaprvé tu, že byla jímka, akumulující odpadní vody z rodinného domu, ve skutečnosti situována na cizím pozemku bez souhlasu jeho vlastníka a v rozporu s projektovou dokumentací a dokumentací skutečného provedení stavby (dále jen vadu 1). Zadruhé byla použitá samonosná jednoplášťová jímka modelu JVS-S-9 typově zcela nevhodná pro instalaci v daném jílovitém terénu, v důsledku čehož se tlakem podpovrchové vody zbortila, čímž se vada (dále jen vada 2) projevila. Jímka měla být uložena v P2, ale asi týden po koupi nemovitostí vyšlo při zaměření oplocení najevo, že je zčásti situována na sousedním pozemku p. č. Anonymizováno vlastněném tituly před jménem jméno FO, strýcem jméno FO, který je otcem žalované a zastupoval ji v prodeji nemovitosti na základě plné moci. Přesah žalobci v březnu či dubnu 2019 oznámili p. jméno FO, který odpověděl, že to bude řešit s p. jméno FO, s nímž se pokusí domluvit odprodej části jeho pozemku. P. jméno FO však nakonec změnil názor a odmítl žalobcům odprodat odpovídající část svého pozemku, přičemž požadoval odstranění jímky, kterou tak bylo nutno přeložit. Ani realitní makléřka si nebyla vědoma skutečné polohy jímky a žalobci byli ujištěni, že se nachází na P2, kdy jim byl předložen i situační výkres, který jímku takto vyobrazil. Žalobci se do domu nastěhovali již v listopadu 2018, kdy p. jméno FO nebyl kvůli problémům s vodovodním řadem schopen zajistit kolaudaci. V únoru 2019 se nicméně museli právě kvůli chybějící kolaudaci po kontrole provedené stavebním úřadem vystěhovat. Dne 28. 12. 2019 samočinné čidlo jímky oznámilo vysokou hladinu vody v jímce, přestože její vývoz proběhl dne 20. 12. 2019. Kontrola odhalila zborcení vnějšího pláště a porušení vnitřních výztuh jímky. Žalobci oslovili p. jméno FO, který jim povolil odčerpávat odpadní vodu na pozemek p. jméno FO (na který jímka přesahovala), což byl postup v místě obecně běžný. Za dobu užívání nemovitostí až do oznámení čidla splašky dvakrát vyvezl fekální vůz, jinak je žalobci vypouštěli na zmíněný pozemek. P. jméno FO místo navštívil v lednu 2020, kdy odňal zeminu kolem jímky a žalobcům řekl, že odpadní voda, kterou odčerpávají na pozemek p. jméno FO, přitéká zpět k jímce a způsobila její zbrocení. Po odnětí zeminy z jámy o rozměrech cca 4 x 4 m a hloubce cca 1 m se totiž v hloubce cca 80 cm skutečně objevila spodní voda. Žalobci proto začali odčerpávat vodu na jiný pozemek a nechali zpracovat znalecký posudek tituly před jménem adresa, soudního znalce v oborech ekonomika a stavebnictví, odvětví odhady a ceny (se specializací na nemovitosti) a stavby obytné, který zjistil, že příčinou poškození jímky je spodní voda a zavodnění okolí jímky. Poškození jímky bylo neopravitelné, takže bylo nezbytné ji vyměnit; nebyla zajištěna její primární funkce, kterou je vodotěsnost. Jímka JVS-S-9 konstrukčně vůbec nebyla určena k instalaci v terénu se spodní vodou. Tlak spodní vody proto přirozeně způsobil její zborcení a tedy nevratné poškození, kdy se znalec snažil p. jméno FO vysvětlit, že vzhledem ke zbarvení nalezené vody nejde o odpadní vodu vsakující a tekoucí zpět z pozemku p. jméno FO. Tomu odpovídají podklady výrobce, podle nichž je daná jímka určena do suchého podloží - v případě výskytu spodní vody je třeba volit jímky dvouplášťové. I žalovanou předložený hydrogeologický posudek potvrzuje, že se v lokalitě nachází přípovrchové pásmo budované nepropustnými až polopropustnými polygenickými hlínami, jež nasedají na písčito jílovité uloženiny. Takto složená zemina pak tvoří hydraulickou překážku zpomalující infiltraci srážkové vody a zvyšující bezprostřední povrchový a mělký podpovrchový odtok z lokality. P. jméno FO žalobcům po konzultaci s p. jméno FO povolil pro dobu od zjištění destrukce jímky do její náhrady. Žalobci si sice namísto odstraněné jímky nechali zbudovat čističku odpadních vod (dále jen ČOV), ale porovnání faktury s rozpočtem instalace dvouplášťové jímky demonstruje, že byly náklady obou řešení srovnatelné.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s poukazem na to, že žalobci nejsou aktivně věcně legitimováni, poněvadž jímka nebyla v kupní smlouvě uvedena, takže na žalobce nepřešlo vlastnické právo k ní. Práva z vad jim nemohla vzniknout již proto, že nemovitosti zakoupili tak, „jak stojí a leží.“ Právo z vad by nadto stejně uplatnili opožděně. Poškození jímky totiž odhalili již dne 28. 12. 2019 a posudek tituly před jménem jméno FO měli k dispozici již v březnu 2020. Když žalobci při zaměření plotu odhalili přesah, informovali p. jméno FO, který informoval žalovanou a p. jméno FO. Žalovaná ovšem p. jméno FO nezmocnila k řešení vad. Žalovaná v době uzavření kupní smlouvy neznala skutečnou polohu jímky, její typ ani stav terénu. Žalovaná, její otec i p. jméno FO si celou dobu mysleli, že je jímka na P2. Poloha jímky navíc nebyla vadou, neboť nebránila užívání nemovitostí. Žalobci ostatně na místě bydleli od listopadu 2018. Poloha jímky byla na první pohled viditelná, a tak bylo jasné, že se nachází jinde, než má podle projektu být. P. jméno FO tento dům zbudoval i s jímkou (nainstalovanou v listopadu 2017) pro žalovanou a ona se do něj nenastěhovala jen proto, že získala práci v adresa, kam se posléze přestěhovala, takže byl dům prodán žalobcům. P. jméno FO byl ochoten prodat žalobcům malou část svého pozemku a nakonec to neudělal jen proto, že si na něj žalobci na obecním úřadě stěžovali, že na svém pozemku řádně nekosí trávu. Prodej navíc nebyl nutný, poněvadž přesah jímky tvořil přestavek. Žalovaná, resp. její otec byli stran polohy jímky v dobré víře, takže se žalovaná ještě před uzavřením kupní smlouvy stala vlastnicí odpovídající části páně jméno FO pozemku. I kdyby tomu tak nebylo, byla by situace řešitelná soudním zřízením služebnosti stavby, resp. inženýrské sítě i proti vůli p. jméno FO. Nebyla objektivně verifikována míra ani příčina poškození jímky, protože to znemožnili žalobci jejím odstraněním - provedeným přitom teprve dne 28. 7. 2020 - aniž by předtím zdokumentovali její stav. Přitom jímku od listopadu 2018 odčerpávali svépomocně a ještě k tomu na pozemek p. jméno FO, z nějž odpadní voda průsakem stékala zpět do okolí jímky. Příčinou poškození jímky nebyla spodní voda. Ta se podle posudku Ing. jméno FO, zpracovaného před výstavbou domu, nacházela teprve cca 10 - 15 m pod povrchem, přičemž při usazování jímky ve výkopu žádná voda nebyla. Jímka byla do daného terénu konstrukčně vhodná a kdyby měl být příčinou zborcení jímky hydrostatický tlak na její stěny, muselo by k tomu dojít mnohem dříve, např. při usazení jímky či po každém vyvezení jejího obsahu. Žalobci mohli mít právo na odstranění vady, kdyby šlo o vadu odstranitelnou, nikoli na slevu z kupní ceny. Sleva pak nemůže činit náklady vynaložené na odstranění jímky a zbudování ČOV.

3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobě plně vyhověl (výrok I) a uložil žalované povinnost nahradit náklady řízení žalované ve výši 237 579 Kč (výrok II), státu ve výši 10 926 Kč (výrok III).

4. Dospěl přitom k těmto skutkovým zjištěním podstatným pro rozhodnutí o odvolání. Hydrogeologické posudky zpracované tituly před jménem jméno FO pro žalovanou v červenci 2015 a listopadu 2018 hodnotily geologické a hydrogeologické poměry na pozemcích s tím, že se v zájmové lokalitě vyskytuje přípovrchové pásmo budované od terénu nepropustnými až polopropustnými polygenetickými hlínami, nasedajícími na glacigenní písčito jílovité uloženiny. V e-mailové korespondenci s žalobkyní b) tituly před jménem jméno FO dne 2. 8. 2021 uvedl, že se posudek z roku 2015 a jeho dodatek věnují nakládání s dešťovou vodou a nelze je použít pro volbu retenční jímky a její založení. Jímka byla zohledněna ve společném územním rozhodnutí a stavebním povolení, jež nabylo právní moci dne 8. 6. 2016. Jednalo se o plastovou samonosnou jímku o objemu 9 m3. Součástí dokumentace byla situace v měřítku 1:250, ze které je umístění jímky patrné. Původní válcovou samonosnou jímku s objemem 9 m3 modelu JVS-S-9 dodala společnost právnická osoba společnosti právnická osoba, coby objednatelce. Žalovaná zmocnila jméno FO k zastupování při všech právních úkonech spojených s prodejem P1 a P2, ale také k zastupování před stavebním úřadem během výstavby rodinného domu a její přípravy. K ohlášení dokončení stavby ze dne 14. 1. 2019 byla přiložena situace skutečného provedení stavby, ve které bylo mimo jiné zakresleno odlišné umístění jímky vůči dokumentaci, na jejímž základě bylo výše uvedené společné rozhodnutí také vydáno. Odlišné umístění bylo ověřeno závěrečnou kontrolní prohlídkou ze dne 16. 1. 2019. Tento stav trval i ke dni 1. 2. 2019, protože stavební úřad provedl dne 19. 6. 2020 kontrolní prohlídku za účelem prošetření podání týkajícího se neoprávněného vypouštění splaškových vod. Zjistil, že stavba jímky pravděpodobně zasahovala na sousední pozemek p. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, vlastněný jméno FO, a zároveň bylo domluveno se zástupcem vlastníka tohoto pozemku, že dojde k odstranění jímky. Podle inzerátu k prodeji domu byl k němu přiložen situační výkres v měřítku 1:250, který znázorňoval umístění jímky jinde, než podle skutečného stavu z ledna 2019. Dne 1. 2. 2019 žalovaná jako prodávající s žalobci jako kupujícími uzavřela kupní smlouvu, podle níž žalovaná žalobcům do jejich SJM prodala nemovitosti v k. ú. adresa, a to P1 a P2, jehož součástí je rodinný dům č. p. Anonymizováno, a to se všemi jejich součástmi, příslušenstvím, právy a povinnostmi, za kupní cenu 3 962 000 Kč. Vlastnické právo je zapsáno na LV č. hodnota s právními účinky zápisu k 6. 2. 2019. Geometrický plán ze dne 8. 4. 2019 zobrazuje vznik nové části pozemku oddělením od parcely č. Anonymizováno s novým parcelním číslem Anonymizováno v k. ú. adresa. Žalobci chtěli po uzavření kupní smlouvy postavit plot. Po zaměření pozemků tedy zjistili, že jímka částečně zasahuje na pozemek p. jméno FO. Kontaktovali p. jméno FO. Původně se domlouvali na odkoupení části pozemku od p. jméno FO. K tomu nakonec nedošlo, p. jméno FO odmítl smlouvu uzavřít. Při podepsání kupní smlouvy měli žalobci k dispozici náčrt, podle nějž se jímka měla nacházet na jiné části pozemku, než skutečně byla. Věděli, že dům není napojen na veřejnou kanalizaci. Odčerpávání jímky prováděl žalobce nejprve sám, vodu tedy odčerpával na pozemek p. jméno FO. V prosinci 2019 jímku odčerpala odborná firma, obsah jímky odvezla. Krátce poté jímka oznámila, že je plná. Po odčerpání jímky vyšlo najevo, že je ze všech stran poškozená a teče do ní voda. Žalobce o tom informoval p. jméno FO, který sdělil, že to bude řešit po Novém roce. V lednu 2020 přijel s bagrem, dvakrát či třikrát jím kopl a když viděl, že se do jímky stále tlačí voda, odjel. jméno FO je otcem žalované, p. jméno FO strýcem p. jméno FO. Ten při prohlídce nemovitostí ukazoval žalobcům umístění jímky. Skutečnost, že částečně leží na cizím pozemku, sám zjistil až v době, kdy nastal problém s jímkou. Do té doby se domníval, že jímka leží na zahradě patřící k prodanému domu. P. jméno FO umožnil žalobci a), aby obsah jímky vyčerpal na jeho pozemek p. jméno FO, strýce p. jméno FO. Půjčil žalobci a) i hadici i čerpadlo. P. jméno FO po odebrání zeminy kolem jímky zjistil, že do jímky teče voda. tituly před jménem jméno FO, soudní znalec v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, a v oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, se dne 14. 2. 2020 dostavil k místnímu šetření a v písemném znaleckém posudku ze dne 25. 3. 2020 dospěl k závěru, že příčinou poškození výše uvedené jímky, sloužící jako samonosná žumpa u rodinného domu č. p. Anonymizováno v adresa, je spodní voda a zavodnění okolí jímky. Zdroj tlakové vody lze objektivně zjistit až po úplném odkopání jímky. Poškození jímky je zásadní, neopravitelné, je nezbytná její výměna. V současném stavu nelze jímku používat jako vybíratelnou žumpu, není zajištěna její primární funkce - vodotěsnost. Posudek znalec potvrdil ve výpovědi před soudem. Upozornil, že se v něm zabýval podpovrchovou spodní vodou a je tedy v souladu s hydrogeologickým posudkem z roku 2018. Tento posudek hovoří o tom, že v daném místě tvoří svrchních 30 cm půdy hlína, další 3,5 m je terén tvořen jílem, který není nasákavý, další vrstvu až do 7 m písek. Dále je v HG posudku uvedeno, že se hladina podzemní vody nachází 5 - 6 m pod terénem. V daném místě se ale spodní voda nacházela v hloubce 80 cm pod povrchem. Výskyt spodní vody je lokální. V době šetření nebylo možné určit příčinu výskytu vody. Dále znalec odkázal na popis jímky od výrobce s tím, že je-li terén tvořen převážně jílem, který není nasákavý, měla být použita správně dvouplášťová jímka. Použití samonosné jímky JVS-S-9 bylo nesprávné. Znalec opakovaně vyvrátil námitky žalované stran užití pojmů spodní, podzemní či podpovrchová voda a objasnil, že se nezabýval vlivem podzemní vody, ale vody spodní, a že jeho posudek není v rozporu s HG posudky. Zároveň okresní soud ocitoval následující pasáž z odborného článku:[footnoteRef:1] „Je jasné, že podzemní voda je „pod zemí“, tedy pod zemským povrchem. Hned nás napadnou další otázky: Jak je hluboko pod povrchem, desítky metrů, stovky metrů, celé kilometry? Kde začíná a kde končí? V tom prvním se ani nejslovutnější hydrogeologové nemohou dohodnout. Jedni tvrdí, že je to prostě všechna voda pod povrchem a že voda podpovrchová je totéž jako podzemní. Ti druzí tvrdí, že podzemní voda začíná až tam, kde jsou všechny dutiny vyplněné vodou a kde začíná zóna, které říkáme saturovaná čili nasycená. Tam je prý hladina podzemní vody a to, co je výše, k ní nepatří. Ani půdní vlhkost, ani zóna pod půdou, kde dutiny vyplňuje nejen voda, ale i vzduch. Kterému názoru dáme přednost? Tomu druhému, a proto podzemní vodu definujeme takto: Podzemní voda je voda pod zemským povrchem, v nasycené zóně, kde vyplňuje všechny dutiny. Ostatní vody pod povrchem, které této definici neodpovídají, jsou vody podpovrchové. Patří do nich půdní vlhkost, vody v nenasycené zóně, vody v jiném skupenství i kapilární voda.“ Podle popisu jímky od výrobce je samonosná jímka skutečně určena do suchého podloží. V případě výskytu spodní vody je potřeba volit jímky dvouplášťové. Jímky (nádrže) dvouplášťové jsou třeba tam, kde je možný výskyt spodní vody, jež by mohla jímku poškodit. Žalovaná adresovala tituly před jménem jméno FO dopis, v němž uvedla, že špatně přečetl dopis p. jméno FO, který situaci kolem „vyboulení“ žumpy popsal a vysvětlil. Samotná žumpa je osazena a napojena podle návodu. K dopisu byly připojeny tři fotografie s poukazem na to, že se při výkopových pracech voda nikde nenacházela, vykopaný materiál byl suchý. Spol. právnická osoba., dne 5. 5. 2020 vypracovala rozpočet odhadovaných nákladů na dodávku a montáž jímky na částku 147 561,76 Kč. Rozpočet zahrnoval cenu za žumpu JVS-S-9 ve výši 25 865 Kč. Dne 13. 5. 2020 a 27. 5. 2020 právnická osoba., odmítla nárok žalobců na náhradu škody, protože se pojistná smlouva nevztahuje na uvedenou příčinu vzniku škody „spodní voda“ a samonosná jímka JVS-S-9 je určena do suchého podloží. V případě výskytu spodní vody je potřeba volit jímky dvouplášťové. V dopise ze dne 10. 6. 2020 žalobci prostřednictvím svého zástupce vytkli žalované obě vady. Současně uplatnili právo na slevu z kupní ceny ve výši 250 000 Kč. Žalovaná dne 8. 7. 2020 odpověděla, že s uplatněným nárokem nesouhlasí. Společnost právnická osoba., dne 28. 8. 2020 vyúčtovala žalobcům částku 139 911,02 Kč za provedené stavební práce – odstranění původní jímky, odvoz na skládku a uložení čističky. V ceně byla zahrnuta čistička Anonymizováno za 50 690 Kč s DPH. Žalobci částku zaplatili dne 18. 9. 2020. Na šetření provedeném úřadem sdělili, že probíhají projekční práce na stavbě ČOV, kdy bude potrubí splaškové kanalizace přepojeno z jímky do ČOV. Dne 28. 8. 2020 úřad vydal územní souhlas, dne 14. 10. 2020 pak souhlas s provedením ohlášené stavby. ČOV je podle informací úřadu v provozu. Dopisem ze dne 14. 4. 2021 vyzval zástupce žalobců žalovanou k zaplacení slevy z kupní ceny ve výši 139 911 Kč, a to se lhůtou do 14 dnů od doručení dopisu. [1: Podzemní voda – co to vlastně je? Dostupné na www.geology.cz.]

5. Takto zjištěný skutkový stav okresní soud právně kvalifikoval podle právní úpravy vad koupené věci, resp. vadného plnění obecně, obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), a dospěl k závěru, že žalobci mají právo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Obě vady byly vadami skrytými a také vědomými, kdy o nich žalovaná měla a mohla vědět – o vadě 1 z dokumentace ke stavbě a o vadě 2 z HG posudků zadaných žalovanou v letech 2015 a 2018, podle nichž je terén převážně jílovitý, přičemž výrobce jímky doporučoval pro terén s možným výskytem spodní vody jímku dvouplášťovou, tedy odolnou vůči spodní vodě. To znamená, že žalovaná neměla právo námitky opožděnosti oznámení vady (§ 2112 odst. 2, § 2129 odst. 2, resp. § 1921 odst. 2 o. z.). Právo z vad pak žalobci uplatnili bez zbytečného odkladu, dopisem ze dne 10. 6. 2020 [§ 2106 odst. 1 písm. c), odst. 2 první věta o. z.]. Vada 1 byla vadou právní, kterou žalovaná, stejně jako vadu 2, neodstranila. Obě byly vadami podstatnými, jelikož podstatně ztěžují užívání nemovitostí. Tím pádem, i kdyby žalobci nezvolili konkrétní právo z vad včas, měli by právo na slevu z kupní ceny (§ 2106 odst. 3 o. z. ve spojení s § 2107 o. z.). Pokud jde o výši slevy, s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu a fakt, že vady výrazně ztížily užívání nemovitostí, přiměřená sleva vzásadě odpovídá nákladům odstranění vad.

6. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání, v němž z velké části zopakovala své dosavadní argumenty. Uvedla přitom, že sám prvostupňový soud v bodě 26. odůvodnění napadeného rozsudku uzavřel, že příčinou poškození jímky není působení tlakové podzemní vody, čemuž odpovídá posudek tituly před jménem jméno FO, fotodokumentace usazování jímky i posudek spol. právnická osoba. Ten odhalil, že příčinou v těchto případech obvykle bývá tlak přitékající podpovrchové vody na vyprázdněnou jímku. Není-li jímka prázdná, je tento tlak vyrovnán tlakem kapaliny uvnitř jímky. Žalobci nenechali splašky likvidovat odborně – místo toho je vypouštěli na pozemek p. jméno FO, takže stékaly zpět, což dokumentuje video z ledna 2020, kdy p. jméno FO zeminu kolem jímky odebral. Jde tedy o vodu podpovrchovou, nikoli podzemní. Třebaže tituly před jménem jméno FO žalobcům již v březnu 2020 řekl, že jímku nelze dále užívat, činili tak až do 28. 7. 2020, kdy ji nechali odstranit. Kdyby byl stav původní jímky natolik neúnosný, jistě by ji žalobci neužívali až do konce července 2020. Příčinou zborcení jímky mohl být i jiný děj, např. posun půdy, zvlášť v této lokalitě zasažené důlními vlivy, dále výrobní vada jímky, průjezd těžké techniky či úplné vyčerpávání obsahu jímky, jež by znemožnilo vyrovnání hydrostatických tlaků uvnitř a vně jímky při působení na její plášť. Žalobci byli navíc pasivní a nereagovali na hromadění vody v okolí jímky, a to zjevně po delší dobu. Výrobce jímky uvádí, že samonosnou jímku nelze umístit do spodní vody a jílovitého podloží, tedy formuluje dvě kumulativní podmínky, což znalec tituly před jménem jméno FO dezinterpretoval jako podmínky alternativní. Měl by tudíž být vyslechnut jednatel spol. právnická osoba. tituly před jménem jméno FO není hydrogeologem a používal neodborný pojem „spodní voda.“ Byly mu separovány náklady řízení, takže je podjatý. Soud prvního stupně žalobcům jako přiměřenou slevu přiznal náklady zbudování ČOV, tedy kvalitativně mnohem vyššího a také co do pořizovacích nákladů dražšího způsobu odvádění odpadních vod. V odvolacím řízení tituly před jménem jméno FO doplnil svůj posudek oceněním stavebních prací v položkách, které standardizované katalogy stavebních prací URS či RTS neznají. Navíc vycházel z realizovaných cen podle stavebních rozpočtů, ačkoli ty mohou odrážet subjektivní smluvní konsensus zhotovitele s objednatelem, nikoli objektivní tržní podmínky, zohledněné právě ve zmíněných katalozích. Novou jímku bylo možno umístit do původního výkopu. Z pohledu ochrany jímky před tlakem vyvíjeným projíždějící technikou není podstatné, zda byla původní jímka situována na okraji pozemku nebo uprostřed něj. Soud prvního stupně měl udělit poučení podle § 118a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.), stran existence vad, vědomosti žalované o nich a včasného uplatnění, pokud některý z účastníků neunesl to které procesní břemeno. Jako důkaz se dále nabízí výslech p. jméno FO ohledně důvodu, proč žalobcům neprodal část svého pozemku, hydrogeologický posudek na stav podloží jímky, výslech hydrogeologa p. jméno FO, zpráva výrobce jímky o vhodnosti umístění do daného podloží. Odvolací soud žalované doručil podklad zpracovaný tituly před jménem jméno FO k jeho výslechu na posledním odvolacím jednání, stran obvyklých nákladů odstranění vady 2 v podobě nahrazení jednoplášťové jímky vhodnou jímkou a vlivu vady 2 na cenu nemovitostí, teprve dva dny před posledním jednáním ze dne 23. 4. 2026. Žalovaná na tuto novotu promptně reagovala a nechala zpracovat konkurenční dobrozdání ohledně ceny těchto prací, avšak oslovila i jiného znalce, který by měl zpracovat znalecký posudek. Navrhla proto v zájmu zachování rovnosti účastníků poskytnutí lhůty k předložení tohoto posudku jako přípustné novoty – pouhé reakce na posudek tituly před jménem jméno FO.

7. Žalobci navrhli potvrzení napadeného rozsudku s odkazem na svá dosavadní písemná podání a ústní přednesy a dodali, že tituly před jménem jméno FO již ve výpovědi před prvostupňovým soudem potvrdil, že ač žalobci nyní užívají ČOV místo jímky, náklady odstranění vady – uvedení do původního stavu – jsou podobné jako při nahrazení samonosné jímky jímkou dvouplášťovou.

8. Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou a že je přípustné a projednatelné, přezkoumal na jednáních napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, a dospěl k závěru, že je odvolání žalované z větší části neopodstatněné.

9. Prvostupňový soud dospěl na základě provedených a správně vyhodnocených důkazů ke správným výše uvedeným skutkovým zjištěním. Odvolací soud je tudíž jako taková přejímá a pro stručnost na ně v plné šíři odkazuje. Nereprodukoval-li další skutková tvrzení či důkazy, stalo se tak proto, že byly uplatněny až po koncentraci řízení, která po uplynutí prvostupňovým soudem poskytnuté lhůty nastala 8. 7. 2023 (po státních svátcích 5. a 6. 7.; viz § 57 odst. 1 část věty před středníkem, odst. 2 druhá věta ve spojení s § 118b odst. 1 druhou a třetí větou o. s. ř.). Provedení těchto důkazů by tak odporovalo nejen koncentraci řízení, ale i později nastalým účinkům neúplné apelace, přičemž účastníci ani netvrdili a v řízení ani jinak nevyšly najevo žádné ze zákonem připuštěných výjimek (§ 118b odst. 1 třetí věta, § 205a o. s. ř.). To platí i pro odborné vyjádření spol. GEOoffice ze dne 20. 12. 2024, zmíněné v bodě 26. odůvodnění napadeného rozsudku. Datum jeho vzniku plně záviselo na vůli žalované.

10. Z některých prvostupňovým soudem provedených důkazů bylo s ohledem na níže podanou právní kvalifikaci možno čerpat další relevantní skutková zjištění, pročež je odvolací soud zopakoval a dospěl k následujícím zjištěním (§ 213 odst. 1, odst. 2, odst. 3 část věty před středníkem o. s. ř.). První posudek hydrogeologa tituly před jménem jméno FO objednala žalovaná. tituly před jménem jméno FO neprovedl žádnou sondu a na místě samém nebyl. Účelem posudku bylo posoudit režim vsakování srážkových vod a jejich odvádění z rodinného domu. V tomto rámci se tituly před jménem jméno FO věnoval umístění a parametrům vsakovací jámy a otázce, zda může vzhledem ke složení půdy, množství srážek a parametrům pozemku a stavby včetně jejího odvodnění dojít k podmáčení svrchní vrstvy půdy. Zkoumal tedy zcela odlišný problém, než tituly před jménem jméno FO. Uzavřel, že se v hloubce 0 - 0,3 m pod zemským povrchem nachází hnědá, humózní a mírně kamenitá hlína, v hloubce 0,3 – 2,5 m eolický jíl a sprašová hlína, v hloubce 2,5 – 10 m že se střídají polohy jílů a písku (glacigenní písčito – jílovité sedimenty). Prostřední vrstva je polopropustná až nepropustná a pro vsakování srážkových vod jsou využitelné pouze vrstva první a třetí. Třetí jako nesaturovaná část mělkého kolektoru. Prostřední vrstvu však tvoří kvartérní zemina přípovrchové sedimentace polygenetických hlín, jež představují hydraulickou překážku zpomalující infiltraci a zvyšující bezprostřední povrchový a mělký podpovrchový odtok lokality. Terén se sice svažuje směrem na JJV, ale podzemní voda stéká severně. Podzemní vodou je nicméně jen voda v hloubce 10 - 15 m. Žalovaná je v posudku uvedena jako objednatelka a investorka, přičemž je zmíněna i v rozdělovníku, takže jí byl posudek doručen (posudek tituly před jménem jméno FO ze dne 20. 7. 2015). V pozdějším posudku tituly před jménem jméno FO došel k názoru, že je hladina podzemní vody v hloubce 5 - 6 m. Průřez půdním sloupcem popsaný v předchozím posudku je obecný, kdežto následující na základě kopaných sond v lokalitě – sdělení majitele pozemku. V hloubce 0 - 0,3 m se nachází hnědá hlína, tuhá s travním drnem, v hloubce 0,3 - 3,5 m jíl s nízkou plasticitou, žlutohnědý, tuhý (sprašová hlína), v hloubce 3,5 - 7 m písek, v hloubce 7 - 10 m se střídají polohy písku a jílu. Povrchový odtok vody směřuje na jihovýchod. V tomto posudku je jako objednatelka a investorka uvedena tituly před jménem jméno FO (posudek tituly před jménem jméno FO ze dne 30. 11. 2018). Projektovou dokumentaci rodinného domu včetně jímky a jejího nákresu zpracovala v roce 2015 samotná žalovaná s jméno FO (část projektu rodinného domu z č. l. 216 verte až 217). Žalovaná také, zastoupená svým otcem jméno FO, podala dne 9. 9. 2015 žádost o územní rozhodnutí a stavební povolení. V rozhodnutí je přitom v reakci na projekt uvedeno, že budou splašky svedeny do plastové samonosné jímky o objemu 9 m3 (územní rozhodnutí s přílohami). Původní samonosnou jímku odebrala výše označená spol. právnická osoba, a to včetně všeobecných technických podmínek a návodu k obsluze. P. jméno FO tudíž jímku od spol. právnická osoba pouze koupil a poté ji instaloval sám či jeho společnost (záruční list). Tomu odpovídá účastnická výpověď žalobce a), podle níž mu p. jméno FO předal doklady o tom, jaká jímka se na místě nachází. Dále, v čl. 5.1. kupní smlouvy žalovaná prohlásila, že jsou nemovitosti prosty všech právních závad. V čl. 5.2. účastníci sjednali pro případ nepravdivosti prohlášení o neexistenci právních závad právo žalobců odstoupit od smlouvy. V čl. 6.1. účastníci ujednali, že „právo kupujících z vadného plnění zakládá vada, kterou mají nemovitosti 2 při přechodu nebezpečí škody na kupující, byť se projeví až později.“ V čl. 4.1. dále sjednali, že nebezpečí škody přechází okamžikem předání P1, což mělo být podle čl. 6.2. do 7 dnů od vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobců (kupní smlouva). tituly před jménem jméno FO provedl v rámci svého znaleckého posudku místní šetření také v páně jméno FO přítomnosti. Není zapsáno, že by měl p. jméno FO na místě nějaké připomínky. Znalec v posudku zmínil, že byla jímka vyvezena ve dnech 20. 12. 2019 a 28. 12. 2019, kdy samočinné čidlo oznámilo vysokou hladinu vody v jímce. Ta byla jednoplášťová plastová modelu JVS-S-9, sloužící jako samonosná (tedy neobetonovaná) žumpa a vsazená do „terénu s jílovým podložím v plném rozsahu okolního terénu.“ Zborcení jímky způsobil jednostranný hydrostatický tlak spodní vody na prázdnou jímku, který nebyla schopna přenést. Pro určení zdroje spodní vody by se musela jímka odkopat celá. Vada je neopravitelná, jímka se musí vyměnit. (znalecký posudek tituly před jménem jméno FO ze dne 25. 3. 2020). Dne 9. 1. 2020 zástupce spol. právnická osoba navštívil místo samé se závěrem, že je jímka zřetelně deformována, v okolí se nachází voda přitékající po odkrytí zeminy již v hloubce 80 cm. Doporučil obnažit celou jímku za účelem zjištění, odkud voda přitéká, a odhalení míry poškození. Prokáže-li se v okolí spodní voda, doporučuje jímku předělat na dvouplášťové provedení (e-mailová korespondence se spol. právnická osoba).

11. Protože odvolací soud z níže rozvedených příčin dospěl k závěru, že je třeba ještě objasnit okolnosti výše přiměřené slevy, doplnil dříve písemně zpracovaný a ústně vysvětlený a doplněný znalecký posudek tituly před jménem jméno FO jeho dalším výslechem; znalec se ostatně k výši nákladů přeložení a zbudování nové vhodné jímky vyjádřil již ve své výpovědi před prvostupňovým soudem. Znalcovým úkolem bylo určit obvyklou výši nákladů odstranění původní samonosné jímky JVS-S-9 a jejího nahrazení dvěma variantami. Zaprvé dvouplášťovou jímkou téhož typu a charakteristik, zadruhé toutéž jednoplášťovou jímkou, avšak s obetonováním a drenážní trubkou. Tuto druhou možnost totiž znalec také jako technicky přijatelnou připustil ve výpovědi před prvostupňovým soudem. Znalec měl ocenění provést ke dnům 1. 2. 2019 (den uzavření kupní smlouvy, kdy se žalovaná zavázala poskytnout bezvadné plnění) a 13. 8. 2020, kdy žalobci nahradili původní jímku ČOV. Výslech byl zaměřen i na to, nakolik obě vady ovlivnily cenu nemovitostí. Znalec vyšel z ceníků a sortimentu toho dodavatele jímek, kterého zvolila žalovaná, resp. p. jméno FO – spol. právnická osoba, včetně jeho všeobecných technických podmínek a návodu k obsluze a údržbě. Obvyklá cena inženýrských stavebních prací od 1. 2. 2019 do 13. 8. 2020 podle dat ČSÚ, evropský kód kvalifikace CZ-CC, narostla o cca 5 % a níže uvedené ceny odpovídají datu 1. 2. 2019. Výměna původní jímky za obě nové varianty by musela proběhnout tak, že by se nejprve umístila nová jímka do nové jámy na pozemku žalobců, a teprve poté by se do ní přepojilo potrubí z původní jímky. Právě v názoru na nutnost nového výkopu na pozemku žalobců se znalec rozešel s tituly před jménem jméno FO, kterého žalovaná v odvolacím řízení oslovila ke zpracování konkurenčního ocenění. Zaprvé byla v tomto kontextu původní jímka umístěna na cizím pozemku a tudíž se stejně musela přeložit na pozemek žalobců. Zadruhé je podle všeobecných technických podmínek a návodu k obsluze a údržbě této jímky nutno jímku umístit alespoň 5 m od pojezdu těžké techniky, takže pokud by přes zemědělský pozemek p. jméno FO projížděla těžká technika, jímku by ohrožovala. Zatřetí se jímka - opět podle podkladů výrobce, který tímto správným postupem podmiňuje možnost reklamace - betonuje 7 dnů, načež musí beton tvrdnout 28 dnů. Teprve poté se může začít jímka používat a přitom musí být odvádění odpadních vod z rodinného domu zajištěno i v této době. Proto mohla být původní jímka odstraněna teprve po instalaci jímky nové do nové jámy. Do výkopu je nutno umístit betonovou základovou desku, na ni železobetonové dno, do nějž se usadí ta která jímka. Následuje obetonování jednoplášťové jímky, resp. zalití patnácticentimetrové mezery mezi oběma plášti dvouplášťové jímky, která je vyarmovaná od výrobce. Znalec zpracoval dílčí položkové rozpočty s konkrétně pojmenovanými nezbytnými stavebními pracemi v návaznosti na sortiment a ceník spol. právnická osoba z daného období a s přesně uvedenými měrnými jednotkami, jejich počtem, jednotkovou cenou a celkovou cenou každé položky včetně DPH, a to se správnými součty. Jednotlivé položky po obsahové stránce vycházejí ze systému URS a jsou smysluplné, nezbytné, neobsahují žádnou duplicitu a plně odpovídají výše popsanému postupu. Rozpočty neobsahují dovoz nové zeminy ani odvoz zeminy odejmuté novým výkopem. Znalec vyšel z realizovaných jednotkových cen podle rozpočtů, které měl k dispozici z praxe z daného období a soudu předložil a které poté porovnal s cenami podle systému pro oceňování stavebních prací URS. V daném období byly použité obvyklé ceny podle rozpočtů oproti cenám URS mírně nižší. Náklady odstranění původní jímky by činily 17 543,66 Kč s DPH, náklady instalace nové dvouplášťové jímky modelu JVS-D-9 pak 110 424,43 Kč s DPH a náklady instalace nové jednoplášťové jímky modelu JVS-S-9 pak 117 814,18 Kč s DPH. Znalec nerozpočtoval vyústění drenáže u jímky JVS-S-9, které by cenu ještě zvýšilo. Co se týče vlivu obou vad na cenu nemovitostí, na dvou třetinách trhu by byl dům s pozemkem neprodejný, protože by neměl zajištěné odvádění odpadních vod. Žádná banka by zde podle znalcových zkušeností neposkytla hypotéku, což je významné, protože právě nákup nemovitostí je v současnosti na dvou třetinách trhu spolufinancován hypotékami. Zhruba polovina kupujících ze zbylé třetiny byla ochotna nemovitost koupit za smluvenou cenu v případě předchozího odstranění vady, takže by se z pohledu prodívajícího cena snížila o náklady opravy v daném místě a čase. Poslední část kupujících by nechala vadu odstranit sama a požadovala by slevu, leč vyšší, než by odpovídalo nákladům opravy, a to s argumentem, že je nutno zohlednit i organizační potíže s opravou. Původní samonosná jímka nebyla obetonována ani oddrenážována. Na daném místě se kolem ní v době výše zmíněného místního šetření znalce permanentně hromadila podpovrchová voda proto, že byla jímka usazena v jílovitém podloží. Takovou bylo nezbytné celou obetonovat, armovat, aby nedošlo k deformaci. A čím větší je výkop kolem jímky, zasypaný zeminou, štěrkem či štěrkopískem, tím větší je retenční nádrž, která se zaplňuje též povrchovou, atmosférickou vodou, a tím vyšší je zde objem vody i tlak na jímku (vyjádření znalce k nákladům pořízení a likvidace žumpy ze dne 24. 4. 2026, výpověď znalce).

12. Tyto důkazy odvolací soud vyhodnotil jako zákonné, pro meritum případu relevantní, věrohodné, přesvědčivé a korespondující s ostatními provedenými důkazy. Žalovaná si do značné míry protiřečila v námitkách proti znalcem určitým položkám, kdy nejprve tvrdila, že systém URS takové položky nezná a poté zase, že ano. Znalcem použitá metoda ocenění je adekvátní a přesvědčivě vysvětlená, obzvlášť pokud byly směrné ceny URS v daném období nižší a pokud i realizovaná cena obvykle odpovídá tržním podmínkám v daném místě a čase.

13. Odvolací soud neprovedl důkaz v podobě fotografií sousedních pozemků, přiložených k podání žalobců ze dne 21. 4. 2026, protože byly s ohledem na níže podané právní hodnocení irelevantní pro meritum sporu a výsledek řízení. Neprovedl ani odborné vyjádření tituly před jménem jméno FO ze dne 27. 4. 2026 k nákladům výměny jímky, které dne 29. 4. 2026 předložila žalovaná. Výše přiměřené slevy je totiž mezi účastníky spornou skutkovou otázkou od prvopočátku řízení, zahájeného v roce 2021. Žalobci dokonce slevu dané výše uplatnili již v předžalobní výzvě a žalovaná, celou dobu zastoupená advokátem, s ní v písemné odpovědi na výzvu nesouhlasila. Důkazy týkající se výše slevy – především faktura za odstranění původní samonosné jímky a instalaci ČOV a výše zmíněný rozpočet – byly soudu předloženy již na počátku řízení. Žalované tudíž nic nebránilo doložit vlastní odborné dobrozdání dávno před koncentrací řízení. To, že tento důkaz „reaguje“ na jiný, dříve provedený důkaz, není žádná ze zákonných výjimek z koncentrace řízení ani neúplné apelace. Pak by bylo možno bez jakéhokoli časového omezení předkládat nové a nové důkazy. Připuštění tohoto důkazu jen proto, že vznikl až po nastoupení účinků neúplné apelace [srov. § 205a písm. f) o. s. ř.] by v rozporu s § 6 druhou větou o. s. ř. aprobovalo obcházení zákona, protože okamžik vzniku tohoto důkazu závisel čistě na vůli žalované, která tituly před jménem jméno FO sama oslovila. Navíc je odborné vyjádření jako důkaz specifické v tom, že právně relevantní skutečnost nezachycuje, nýbrž ji pouze odborně hodnotí. A netýká se žádné skutečnosti, jež by nastala až po vyhlášení napadeného rozsudku. Zároveň je jasné, že další a další odborná dobrozdání k témuž problému je možno zadávat prakticky donekonečna. Proto nebyl tento důkaz připuštěn. Z týchž příčin odvolací soud žalované neposkytl další lhůtu ke zpracování znaleckého posudku k této otázce. Jen na okraj je třeba poznamenat, že žalovaná věděla o nařízeném výslechu tituly před jménem jméno FO od 4. 2. 2026, přičemž výslech měl proběhnout na jednání ze dne 23. 4. 2026, k němuž se však znalec (na rozdíl od zástupce žalované) nedostavil, takže se výslech uskutečnil teprve dne 29. 4. 2026. Odvolací soud znalci neuložil povinnost zpracovat písemný dodatek - pouze jej vyslechl. A to, že všem účastníkům předem doručil rozpočet, který si znalec k jednání připravil jako písemný podklad, ani nebylo jeho povinností. Třebaže tedy odvolací soud neprovedl vyjádření tituly před jménem jméno FO jako důkaz, zaslal jej předem tituly před jménem jméno FO, aby se s ním obeznámil a i v tomto světle své závěry obhájil, protože případné otázky žalované na znalce, jež by na soukromě zpracované vyjádření tituly před jménem jméno FO navazovaly, přípustné pochopitelně byly.[footnoteRef:2] Výslechy p. jméno FO a hydrogeologa jméno FO byly irelevantní s ohledem na níže podanou právní kvalifikaci a výslech jednatele spol. právnická osoba, by se vztahoval ke skutečnosti, jež byla prokázána. Z provedených důkazů totiž jednoznačně vyplynulo, že byla původní jímka usazena v jílovité půdě a že se kolem ní také hromadila voda (jak je v tomto druhu zeminy obvyklé), a tudíž byla v daném místě zcela nevhodná. To přitom nepotvrzují pouze posudek tituly před jménem jméno FO či podklady dodavatele jímky a e-mailová konverzace s ním, nýbrž i posudky tituly před jménem jméno FO, podle nichž mimo jiné jílovitá vrstva půdy tvoří hydraulickou překážku zpomalující infiltraci srážkové vody a zvyšující bezprostřední povrchový a mělký podpovrchový odtok z lokality. To znamená, že srážková voda do jílu nevsakuje a místo toho odtéká po zemském povrchu nebo těsně pod ním. Nevsakuje proto, že jíl je již vodou nasycen – tato jeho vlastnost je ostatně obecně známa. [2: srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, č. 98/2013 Sb. rozh. civ. ]

14. Další důkazy odvolací soud neprovedl, protože v zákonných mezích koncentrace řízení a neúplné apelace nebyly navrženy a ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

15. Při právní kvalifikaci případu v rámci odvolacího přezkumu a ve světle odvolacích námitek a vyjádření k odvolání se odvolací soud řídil těmito úvahami. Separace nákladů řízení ve smyslu § 147 odst. 2 o. s. ř. není zákonným důvodem znalcova vyloučení z podání posudku, protože s těmito důvody nemá nic společného (§ 18 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve znění pozdějších předpisů). Prvostupňový soud neměl důvod udělit poučení ve smyslu § 118a o. s. ř., neboť existenci vad, to, že o nich žalovaná měla a mohla vědět a okolnost, kdy byly oznámeny vady a uplatněno právo na slevu, považoval za prokázané. V tomto ohledu tudíž napadený rozsudek nezaložil na neunesení břemene tvrzení ani důkazního, čemuž by muselo zmíněné poučení předcházet, nýbrž na zjištěném skutkovém stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.).

16. Žalobci byli aktivně věcně legitimováni, přestože kupní smlouva výslovně nejmenuje jímku, poněvadž od žalované zakoupili P1 a P2 jako celek, s veškerým příslušenstvím. Je třeba podotknout, že nešlo o kanalizační přípojku, nýbrž o jímku s propojovacím potrubím, jež byly v plném rozsahu uloženy v prodaných nemovitostech. Není obvyklé, aby smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitostem, ba ani smlouvy o přenechání nemovitostí k užívání explicitně vyjmenovávaly všechny inženýrské sítě či technická zařízení, tvořící součást či příslušenství nemovitosti. Argument žalované by vedl k absurdním důsledkům, obzvlášť v situaci, kdy je každá taková jímka zjevně nezbytná k plnohodnotnému užívání rodinného domu. Kdyby snad žalobci v tomto kontextu nenabyli vlastnické právo k jímce, šlo by jednoznačně o další právní vadu žalovanou poskytnutého plnění. Žalobce b) navíc vypověděl, že od p. jméno FO v době koupě obdržel doklady k dané konkrétní jímce, čemuž odpovídá fakt, že je žalobci sami předložili soudu jako důkaz. Z toho jasně plyne vůle žalované převést na žalobce vlastnické právo i k jímce.

17. Co se týká námitky přenechání P1 a P2, „jak stojí a leží,“ podle § 1918 o. z., „přenechá-li se věc jak stojí a leží (úhrnkem), jdou její vady k tíži nabyvatele. To neplatí, nemá-li věc vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo již si nabyvatel vymínil.“ První věta se vztahuje na případy, v nichž zcizitel nabyvateli přenechává úhrn věcí jako celek, tedy bez vůle individuálně rozlišovat jednotlivé složky celku.[footnoteRef:3] V tomto případě nicméně účastníci sjednali koupi individuálně pojmenovaných a charakterizovaných nemovitostí, které jsou takto - jako parcely s nezaměnitelným geometrickým a polohovým určením - evidovány i v katastru nemovitostí[footnoteRef:4] a zároveň tvoří menší a zcela přehledný funkční celek, sloužící k bydlení v konkrétní lokalitě. Kupní smlouva navíc neobsahuje ujednání o přenechání věcí, jak stojí a leží. Podle jejího čl. 6.1. naopak „právo kupujících z vadného plnění zakládá vada, kterou mají nemovitosti 2 při přechodu nebezpečí škody na kupující, byť se projeví až později.“ Žalovaná tudíž žalobcům P1 a P2 nepřenechala úhrnkem, takže tato okolnost nemohla zabránit vzniku práva žalobců z vad. [3: Viz např. ŠILHÁN, Josef. § 1918 [Přenechání věcí úhrnkem]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 893, marg. č. 2.; SABOTINOV, Vencislav. Kapitola 13. Kupní smlouva. In: SYRUČEK, Vladimír, SABOTINOV, Vencislav a kol. Realitní právo. Nemovitosti v realitní praxi. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 287. ] [4: Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 33 Cdo 1430/2010. ]

18. Pokud jde o argument nabytí vlastnického práva k části pozemku p. jméno FO přestavkem (§ 1087 odst. 1 o. z.), který měl vyloučit existenci vady 1, pak i kdyby žalovaná byla v dobré víře, že byla daná část jímky zbudována na jejím pozemku (§ 1087 odst. 1 část věty za středníkem o. z.), nemohla by na žalobce převést vlastnické právo k takto vydržené části pozemku p. jméno FO, protože ta nikdy nebyla samostatně evidována v katastru nemovitostí; naopak byla zapsána jako součást pozemku p. jméno FO. P1 a P2 naproti tomu v době koupě byly a dosud jsou promítnuty do zobrazovací roviny katastrální mapy jako parcely s naprosto přesným a závazným geometrickým určením a parcelním číslem (§ 51 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, ve znění pozdějších předpisů). Pouze tyto byly v kupní smlouvě označeny a pouze k nim tudíž mohli žalobci nabýt vlastnické právo. Žalobci by se nemohli stát vlastníky ani podle ustanovení o nabývání od neoprávněného (§ 984 odst. 1 o. z.), poněvadž toto pravidlo by chránilo kupujícího, jemuž by v tomto hypotetickém případě přestavěnou část pozemku (dosud mylně zapsanou v katastru nemovitostí jako jeho součást) „prodal“ p. jméno FO. A tak nebyl fakt, že žalobci nekoupili i přestavěnou část pozemku, rozporem s kupní smlouvou a tudíž ani vadou, poněvadž tato část převedena být neměla ani nemohla. Žalobci by proto v tomto případě mohli nabýt vlastnické právo k této části sousedního pozemku pouze samostatným vydržením v desetileté vydržecí době (§ 1091 odst. 2 o. z.). Během ní ovšem vadu 1 odhalili a také odstranili přesah. Ani tento argument tudíž nebyl namístě. To platí i pro argument zřízením odpovídající služebnosti soudním rozhodnutím, protože v právním řádu neexistuje žádné ustanovení, které by takové řešení umožňovalo. Soud může vynést právotvorné rozhodnutí jen tehdy, jestliže to zákon výslovně povoluje (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 LZPS).

19. Skutečná poloha jímky byla právní vadou, poněvadž vada je především rozpor se smlouvou a žalovaná v čl. 5.1. kupní smlouvy prohlásila, že jsou nemovitosti prosty všech právních závad (§ 1920 odst. 1 první věta o. z.). Jímka přesahovala na pozemek p. jméno FO,[footnoteRef:5] který později právem požadoval její odstranění. Věc v právním smyslu je sumou svých součástí, takže i kdyby byla vadnou pouze určitá její - byť prostorově a technicky odlišitelná - součást, byla by z právního hlediska vadnou věc jako celek. Co se týče vědomosti žalobců o vadě 1, žalovaná si poněkud protiřečila ve svých tvrzeních, kdy zprvu uvedla, že o vadě věděli již v době uzavření kupní smlouvy, kdežto později, že to zjistili teprve při (pozdějším) zaměření plotu. Dále si odporovalo tvrzení žalované o optické viditelnosti polohy jímky a tedy i seznatelnosti přesahu s jiným tvrzením, podle nějž si žalovaná i pánové jméno FO a jméno FO celou dobu mysleli, že se jímka nachází na P2. Musel-li totiž být přesah jasný žalobcům, musel být jasný i ostatním. Navíc není pravdou, že by z povědomí o konkrétní poloze jímky plynulo povědomí o přesahu. Žalovaná ani netvrdila, že by hranice mezi oběma pozemky byla v terénu v danou chvíli jasně a nezpochybnitelně vyznačena. Ani tímto způsobem tudíž není existence vady 1 a ostatně ani vady 2 vyloučena (§ 1920 odst. 1 první věta o. z. a contrario, § 1917 první věta o. z. a contrario). Bylo právně irelevantní, proč p. jméno FO neprodal odpovídající část svého pozemku žalobcům. Vada 1 byla odstranitelná. Buďto přeložením jímky, anebo legalizací její polohy na daném pozemku, ať už prodejem, nebo zřízením služebnosti či jiného užívacího práva. Za vadu objektivně odpovídala žalovaná, z čehož plyne i její povinnost tuto odstranit (srov. § 2107 odst. 2 první věta o. z.). Přestože druhá z výše zmíněných možností vyžadovala součinnost žalobců, na odpovědnosti žalované to nic nemění a žalobci nemohli být nuceni, aby smlouvu s p. jméno FO uzavřeli. A protože smlouva uzavřena nebyla, bylo nezbytné jímku přeložit. To museli fakticky zajistit žalobci, protože žalovaná jejich právo neuznala. Ať už vada 1 představovala podstatné nebo nepodstatné porušení kupní smlouvy, měli žalobci právo na přiměřenou slevu (§ 2106 odst. 1, § 2107 odst. 1 o. z.). [5: Viz POROD, Jakub. § 1920 [Právní vada]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 3. ]

20. Vadou byl i daný typ jímky s ohledem na složení půdy, do níž byl uložen. V tomto případě se totiž jednalo o použitelnost rodinného domu jako součásti P2 pro účel patrný z kupní smlouvy, tedy pro plnohodnotné dlouhodobé bydlení a v tomto kontextu o provedení jímky v podobě vlastností obvyklých a legitimně očekávaných (§ 2099 odst. 1 první věta ve spojení s § 2095 o. z.). I kdyby tudíž jímka neměla žádnou výrobní vadu, nevhodnost jejího provedení vzhledem ke složení půdy byla rozporná s kupní smlouvou ve výše uvedeném smyslu, což se později projevilo zborcením jímky (§ 2100 odst. 1 první věta o. z.). Protože nebyl rodinný dům napojen ani na kanalizaci, ani na ČOV, vyvolala vada 2 v konečném důsledku ztrátu legální možnosti odvádění odpadních vod z rodinného domu. Ta je nezbytnou součástí bydlení a v dnešní době také běžným sociálním standardem.

21. Odvolací soud nesouhlasí s názorem prvostupňového soudu, že k vyloučení vzniku práva žalované namítnout opožděnost oznámení vady postačí, jestliže žalovaná o vadách měla a mohla vědět. Podle § 2112 odst. 2 druhé věty o. z. totiž „prodávající nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.“ Totéž pravidlo zakotvuje § 1921 odst. 2 druhá věta o. z. Zákon rozlišuje vzásadě dva různé stupně vědění: věděl nebo musel vědět na jedné straně (§ § 188, 1173 první věta, 1176 či 1846 odst. 2 o. z.) a měl a mohl vědět na straně druhé. První stupeň zahrnuje vždy obě zmíněné složky, protože jsou na téže úrovni a rozdíl mezi nimi je spíše jen v rovině důkazu; musela-li osoba o něčem vědět, pak sice nevíme jistě, zda doopravdy věděla, ale skutkové okolnosti případu jsou natolik výmluvné, že vědět musela (viz § § 437 odst. 1, 1363, 1893 odst. 1 první věta, 2105 odst. 2, 2129 odst. 2, 2562, 2764 odst. 1 či 2885 odst. 2 o. z.). Pokud vědět měla a mohla, pak možná ani fakticky nevěděla, ale s přihlédnutím ke svým schopnostem a možnostem v konkrétní životní situaci vědět mohla a s ohledem na právní úpravu této situace také vědět měla. Tato úroveň vědění je tudíž nižší a proto si musí vypomoci normativní figurou měla vědět. Vzniku námitkového práva žalované by tudíž zabránilo pouze to, kdyby o té které vadě věděla či musela vědět.

22. Stran vady 2 odvolací soud v této souvislosti odkazuje na skutková zjištění rozvedená v bodě 10. Žalovaná věděla z prvního posudku tituly před jménem jméno FO o přítomnosti jílu, protože jí tento posudek byl adresován. Tato zemina byla ostatně odhalena během montáže jímky v roce 2017. Sama žalovaná projektovala přinejmenším jímku, ne-li celou výstavbu rodinného domu, přičemž projektová dokumentace počítala s později použitým konkrétním typem jímky. Vada 2 je důsledkem již těchto dvou skutečností. Ostatně, jako projektantka se žalovaná přihlásila k odbornému výkonu a dala tím najevo, že je schopna jednat s odpovídající znalostí a pečlivostí (§ 5 odst. 1 o. z.). Při zpracování projektu nepochybně musela zvažovat vhodný typ jímky, jejíž základní funkce, kterou později neplnila, je zřejmá i laikovi. P. jméno FO za žalovanou na základě plné moci již v září 2015 požádal o územní rozhodnutí a stavební povolení, takže ji zastupoval nejen při následném prodeji nemovitostí, ale již v územním a stavebním řízení. Jímku přitom nenechal dovézt a nainstalovat jejího dodavatele, nýbrž tak učinil sám. Tím pádem při instalaci jímky viděl, o jakou zeminu jde. Navíc měl k dispozici technické podklady dodavatele, které jasně hovořily o nevhodnosti umístění samonosné jímky do jílovitého podloží. Druhý posudek tituly před jménem jméno FO byl adresován jméno FO. Vědomosti p. jméno FO se pak přičítají žalované podle § 436 odst. 2 první věty o. z., podle níž, „je-li zástupce v dobré víře nebo musel-li vědět o určité okolnosti, přihlíží se k tomu i u zastoupeného; to neplatí, jedná-li se o okolnost, o které se zástupce dozvěděl před vznikem zastoupení.“ V případě vady 2 tedy žalované právo námitky nevzniklo. I kdyby tomu tak nebylo, vada 2 se projevila teprve v koncem prosince 2019 a teprve počátkem příštího roku byla plně odhalena. Poté se žalobci pokusili uplatnit právo na pojistné plnění u pojišťovny, která také musela mít přístup k informacím o aktuálním stavu na místě samém. Teprve po zamítavé odpovědi žalobci zmocnili advokáta a obrátili se na žalovanou, to vše v přiměřené časové návaznosti. V tom případě by vadu 2 oznámili včas (§ 2112 odst. 1 druhá věta o. z.).

23. V případě vady 1 sice žalovaná námitku uplatnit mohla, avšak žalobci jí vadu oznámili včas (§ 2112 odst. 1 druhá věta o. z.), protože mezi účastníky nebylo sporné a vyplynulo to i z provedených výslechů, že o ní víceméně ihned po zaměření oplocení v únoru či březnu 2019 informovali p. jméno FO, který žalovanou zastupoval i při prodeji věci. Námitka, že žalovaná svého otce nezmocnila k řešení vad, byla neopodstatněná, jelikož povinnost k řádnému plnění byla založena teprve uzavřením kupní smlouvy. Obě vady se projevily až později a p. jméno FO se jimi také zabýval, přinejmenším tak, že odebral zeminu kolem jímky, zúčastnil se místního šetření se znalcem a komunikoval s p. jméno FO otázku přesahu a odčerpávání splašků.

24. Co se týče námitky míry a příčiny zborcení jímky, zborcení bylo pouhým projevem vady, nikoli vadou samotnou, a žalobci neuplatnili právo na náhradu škody způsobené vadou věci. Nelze aplikovat § 2170 o. z., podle nějž „právo z vadného plnění kupujícímu nenáleží, pokud kupující před převzetím věci věděl, že věc má vadu, anebo pokud kupující vadu sám způsobil.“ Žalovaná zde poukazovala na možnost, že žalobci zborcení způsobili sami odčerpáváním splašků na sousední pozemek, úplným vyčerpáváním obsahu jímky či průjezdem těžké techniky. V tomto případě nicméně nešlo o prodej zboží v obchodě (§ 2158 – 2174 o. z.). Výše citované pravidlo má totiž užší, specifický smysl pro vadu způsobenou užíváním věci spotřebitelem.[footnoteRef:6] Přesněji řečeno, vztahuje na případy, kdy věc (při převzetí) nebyla vadná vůbec.[footnoteRef:7] Navíc, i kdyby zborcení bylo bezprostředním následkem těchto skutečností, nic by to nezměnilo na objektivní existenci vady 2, která spočívala jednak v kombinaci typu jímky a složení půdy, druhak v absenci řádné drenáže. Výše diskutovaná příčina zborcení by zapůsobila pouze jako spouštěč, jenž by odhalil přítomnost vady, nikoli jako příčina vady samotné. To znamená, že i kdyby zborcení bezprostředně způsobili žalobci, je jasné, že by k němu dříve nebo později došlo i bez toho. A žalovaná ani netvrdila – a v řízení ani jinak nevyšlo najevo – že by snad žalobci věděli o přítomnosti jílovité půdy. Nakonec lze říci, že všeobecné technické podmínky předpokládají i možnost úplného vyčerpávání jímky. V tomtéž duchu hovořil tituly před jménem jméno FO. Z těchto důvodů byla přesná míra a příčina poškození jímky právně irelevantní, pročež odvolací soud neprovedl odpovídající důkazy. [6: Srov. VÍTOVÁ, Blanka. § 2170 [Vyloučení práva kupujícího z vadného plnění]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 170, marg. č. 2.] [7: Viz HUBKOVÁ, Pavlína. § 2170 [Omezení práva kupujícího z vadného plnění]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2347, marg. č. 5-6. Dále VÍTOVÁ, Blanka. § 2167 [Okolnosti vylučující aplikaci § 2165]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo (§ 1721–2188). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2025. ]

25. Žalobci tudíž měli právo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Při úvaze o její výši odvolací soud aplikoval judikaturu Nejvyššího soudu a zohlednil povahu a rozsah vad vzhledem ke sjednané ceně, snížení funkčních vlastností věci, k dalšímu možnému způsobu a rozsahu užívání věci a k ceně nutných oprav.[footnoteRef:8] Žalovaná namítala, že žalobci odvíjí výpočet slevy od nákladů nahrazení jímky ČOV, a to v novém výkopu na svém pozemku, což slevu nepřiměřeně zvyšuje. Na první pohled je přinejmenším první část této námitky pádná. Primárně je nutno zdůraznit, že novou stavbu bylo s ohledem na výše rozvedené okolnosti skutečně nezbytné umístit do nové jámy. Výše slevy pak není nadměrná a odvolací soud především odkazuje na výše řečené. Dále zohlednil fakt, že nešlo o jednu vadu ani o více technicky souvisejících vad, nýbrž o dvě vady vzájemně zcela nezávislé. Ty nebyly při koupi zjevné. Žalobci zakoupili pozemky s prakticky novým domem a s novou jímkou, takže mohli legitimně předpokládat jejich dlouhou životnost. Kdyby bývali o vadách věděli a přesto se rozhodli koupit nemovitosti za nižší cenu, mohli by poměrně racionálně žalovanou žádat o markantnější snížení kupní ceny, než by odpovídalo ceně opravy, protože by s opravou mohli mít i řadu organizačních potíží. Nebylo by po dané zkušenosti neakceptovatelné ani zjednání placeného stavebního dozoru, který by koordinoval výběr správné jímky a dohlížel na její řádnou instalaci. Tyto vady nesnižují pouze tržní cenu, nýbrž i samotnou likviditu nemovitostí, jak vyplynulo z posudku tituly před jménem jméno FO. Podstatné také je, že byla jímka zcela nepoužitelná v daném terénu a neopravitelná. Její funkcí bylo v daném kontextu naprosto zásadní legální odvádění odpadních vod, které při užívání rodinného domu vznikají ustavičně. Tím pádem nebyly nemovitosti plně využitelné ke komplexnímu bydlení. Na druhou stranu bylo stále možné nouzové řešení, totiž svést splašky do té či oné provizorní nádrže. Nešlo tedy o vadu, jež by činila dům zcela neobyvatelným (např. porušením statiky či výronem radonu). Ani plošně nezasahovala nemovitosti jako celek. Znalec potvrdil – a odpovídá tomu i srovnání faktury za instalaci ČOV a stavebního rozpočtu pro výměnu jímky – že jsou náklady obou řešení (jímka/ČOV) srovnatelné. Ze všech těchto důvodů je adekvátní, aby sleva v tomto konkrétním případě odpovídala součtu nákladů odstranění původní jímky (17 543,66 Kč s DPH) a nákladů levnější instalace nové dvouplášťové jímky modelu JVS-D-9 (110 424,43 Kč s DPH), jež ostatně pro daný terén více odpovídá podkladům výrobce, a to v nižších cenách z února 2019. Výsledná sleva 127 968,09 Kč je nižší, než cena výměna jímky za ČOV a odvolací soud ji pokládá za plně odpovídající zákonu a judikatuře. [8: Viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. 32 Odo 956/2002, ze dne 14. 3. 2006, sp. zn. 33 Odo 557/2004, ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 23 Cdo 1299/2008, a ze dne 24. 10. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2641/2012, popř. usnesení ze dne 25. 4. 2012, sp. zn. 33 Cdo 1878/2010, ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. 33 Cdo 2889/2015, ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 33 Cdo 558/2016, ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 33 Cdo 4442/2018, a ze dne 28. 6. 2022, sp. zn. 33 Cdo 183/2022, dále jeho rozsudky ze dne 13. 10. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2925/2021-II, ze dne 4. 6. 2024, sp. zn. 23 Cdo 1207/2023, ze dne 2. 10. 2024, sp. zn. 23 Cdo 201/2024, či ze dne 25. 6. 2025, sp. zn. 23 Cdo 2666/2024. ]

26. Proto výrokem I potvrdil výrok I napadeného rozsudku jako věcně správný, pokud jím prvostupňový soud žalobcům přiznal částku 127 968,09 Kč s úrokem z prodlení (§ 219 o. s. ř.), zatímco ve zbytku napadený rozsudek výrokem II změnil tak, že se žaloba zamítá [§ 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.].

27. Výrok III odpovídá § 224 odst. 1, odst. 2 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. Odvolací soud napadený rozsudek změnil, pročež musel znova rozhodnout o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o. s. ř.). Při porovnání žalované a přisouzené jistiny byli žalobci procesně úspěšní na 91,46 %, takže jejich čistý procesní úspěch činí 82,92 %. Co do výpočtu náhrady nákladů prvostupňového řízení odvolací soud odkazuje na body 52. – 61. odůvodnění napadeného rozsudku s těmito výjimkami. Jednání ze dne 27. 2. 2024 tvoří pouze jeden úkon právní služby, poněvadž nepřesáhlo 2 hodiny [§ 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky MSp č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif, dále jen a. t.)]. Mimosmluvní odměna za zastoupení tudíž činí 163 480 Kč, paušální náhrada hotových výdajů pak 4 800 Kč. Soud prvního stupně správně určil odlišnou sazbu mimosmluvní odměny za úkony provedené po novele a. t. od 1. 1. 2025, a to z důvodů vysvětlených poprvé v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1552/2025, č. 28/2026 Sb. rozh. civ. Odměnu je totiž nutno zkrátit o 10 %, poněvadž na straně žalující vystupují dva účastníci (0 % + 20 % = 20 %: 2 = 10 %; viz § 12 odst. 4 a. t.). Sazba odměny za každý společný úkon tedy činí 12 060 Kč (6 700 Kč x 0,9 = 6 030 Kč * 2). Soudní poplatek zaplacený žalobci nečiní 6 597 Kč, nýbrž 5 597 Kč. Součást náhrady tvoří část znalečného uhrazená znalci ze žalobci složené zálohy ve výši 5 232 Kč. Zbytek zálohy ve výši 4 768 Kč podle obsahu spisu vyčerpán nebyl, takže jej musí prvostupňový soud žalobcům vrátit. 100 % náhrady za prvostupňové řízení tak činí 220 309 Kč.

28. Plná náhrada nákladů odvolacího řízení sestává z mimosmluvní odměny ve výši 24 120 Kč a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč za jednání ze dnů 29. 1. a 29. 4. 2026 (§ 13 odst. 4 a. t. ve spojení s § § 8 odst. 1 a 7 bodem 5. a. t. Náhradu za jednání ze dne 23. 4. 2026 odvolací soud přiznal výroky VI a VII. Další náklady (včetně náhrady DPH) zástupce žalobců neúčtoval.

29. Plná náhrada tedy činí 245 329 Kč, 82,92 % pak 203 427 Kč. Lhůtu k zaplacení odvolací soud ve výroku III stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. vzhledem ke snížení náhrady prvostupňovému řízení, nižším nákladům řízení odvolacího a k tomu, že měla žalovaná během řízení dostatek času připravit se na zaplacení náhrady nákladů řízení pro případ svého procesního neúspěchu. Je sice povinna nahradit náklady řízení žalobcům, avšak danou částku musí zaplatit advokátovi jako jejich zástupci (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

30. Výroky IV a V odpovídají § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy je žalovaná povinna nahradit státu 91,46 % (část korespondující s jejím procesním neúspěchem) znalečného vyplaceného ze státního rozpočtu ve výši 16 752 Kč, zatímco žalobci zbylých 8,54 % ve výši 1 564 Kč. Pro lhůty k zaplacení platí výše uvedené odůvodnění.

31. Výroky VI a VII vycházejí z toho, že se znalec k jednání ze dne 23. 4. 2026 bez omluvy nedostavil, protože si omylem poznamenal jiný termín, takže muselo být nařízeno další jednání, čímž zavinil vznik nákladů tohoto jednání oběma účastníkům (§ 147 odst. 2 o. s. ř.). Proto odvolací soud oběma stranám za dané jednání přiznal náhradu promeškaného času ve výši poloviny mimosmluvní odměny, a to částkou 6 030 Kč žalobcům a částkou 3 350 Kč žalované (§ 14 odst. 2 část věty před středníkem). Lhůty k zaplacení odvolací soud určil opět podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. vzhledem k zanedbatelné výši této náhrady v poměru k času, který měl znalec od zmařeného jednání do doručení tohoto rozsudku na přípravu splnění dluhu, s nímž po zkušenosti z prvostupňového řízení musel počítat.

32. Soud prvního stupně neopomene žalobcům vrátit zbytek zálohy na znalečné ve výši 4 768 Kč.

Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání, jestliže rozsudek závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto rozsudku účastníkovi, k Okresnímu soudu v Karviné.

Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou výrokem III tohoto rozsudku, bude ji možné na návrh vymáhat v exekučním nebo v soudním vykonávacím řízení.

V případě neuspokojení pohledávek specifikovaných výroky IV a V tohoto rozsudku ve lhůtě 30 dnů po uplynutí lhůty splatnosti bude tyto pohledávky vymáhat místně příslušný celní úřad.

Nesplní-li znalec povinnosti uložené výroky VI a VII tohoto rozsudku, bude je možné na návrh vymáhat v exekučním nebo v soudním vykonávacím řízení.